Array ( [0] => 15481400 [id] => 15481400 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Krakov [uri] => Krakov [3] => Hospoda (Krakov).JPG [img] => Hospoda (Krakov).JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=polském městě}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Krakov [3] => | originální jméno = Kraków [4] => | obrázek = Collage of views of Cracow.PNG [5] => | popisek = Krakow [6] => | vlajka = Flag of Krakow.svg [7] => | znak = POL Kraków COA.svg [8] => | článek o vlajce = Vlajka Krakova [9] => | stát = Polsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [11] => | název vyššího celku = [[Malopolské vojvodství|Malopolské]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [13] => | název nižšího celku = městský okres [14] => | pojem celku 3 = [15] => | název celku 3 = [16] => | pojem celku 4 = [17] => | název celku 4 = [18] => | pojem celku 5 = [19] => | název celku 5 = [20] => | administrativní dělení = 18 městských částí [21] => | etnické složení = [[Poláci]] [22] => | náboženské složení = [[křesťanství]] [23] => | status = město [24] => | představitel = [25] => | titul představitele = [26] => | web = http://www.krakow.pl [27] => | obecní úřad = Wszystkich Świętych 3/4 [28] => | psč = 30-024 až 31-962 [29] => | označení vozidel = KR, KK [30] => | typ statistického celku = [31] => | název statistického celku = [32] => | název dle unesco = historické centrum Krakova [33] => | typ = kulturní dědictví [34] => | kritérium = iv [35] => | id = 29 [36] => | rok zařazení = 1978 [37] => }} [38] => '''Krakov''' ({{Vjazyce2|pl|''Kraków''}} výslovnost {{Výslovnost|'krakuf|Pl-Kraków.ogg}}, {{Vjazyce2|de|''Krakau''}}, {{Vjazyce2|uk|''Краків''}}) je metropole [[Malopolské vojvodství|Malopolského vojvodství]] v jižním [[Polsko|Polsku]], v historické zemi [[Malopolsko|Malopolsku]]. Leží na řece [[Visla|Visle]], v nejužším místě tzv. Krakovské brány, která spojuje Sandoměřskou kotlinu s kotlinou [[Osvětim]]skou. Žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel a Krakov je tak druhé největší polské město podle počtu obyvatel. Rozloha činí 327 km² (čtvrté největší město podle rozlohy). [39] => [40] => Krakov je historická rezidence polských králů s hradem [[Wawel]] a katedrálou, sídlo starobylé univerzity a arcibiskupství. Staré město, které přežilo druhou světovou válku s množstvím historických památek i parků je oblíbený cíl turistů a je zapsáno na seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví]] UNESCO. [41] => [42] => == Etymologie == [43] => Podle legend pochází jméno města od jména knížete [[Krak (kníže)|Kraka]],[[Jan Długosz]]: Roczniki, czyli kroniki sławnego Królestwa Polskiego 1 - 2, Warszawa 1961, s. 188–189. který je v Polsku považován za [[Slované|Slovana]]. Velmi pravděpodobně však jméno pochází od [[Keltové|Keltů]], kteří tuto oblast obývali, což je známo z archeologických nálezů a z římských pramenů. Tehdy by název zněl Carragh nebo obdobně. Možná je však i souvislost se jménem legendárního iberského (keltiberského) krále Crocco. V českých legendách se také vyskytuje postava knížete [[Krok (vojvoda)|Kroka]]. [44] => [45] => Název města v [[latina|latině]] zní ''Cracovia'', {{Vjazyce2|lt|''Krokuva''}}, {{Vjazyce2|hu|''Krakkó''}}, {{Vjazyce2|ru|}}a {{Vjazyce2|tt|''Краков''}}, {{Vjazyce2|en|''Cracow''}} a v [[jidiš]] ''קראקע, Krůke''. [46] => [47] => == Historie == [48] => Nejstarší část města se nachází na opevněném [[Wawel]]ském návrší. Bylo to jedno z nejdůležitějších opevnění v kmenovém knížectví Vislanů. To ovládla za vlády [[Velkomoravská říše|velkomoravského]] [[Seznam vládců Moravy|knížete]] [[Svatopluk I.|Svatopluka]]. První zmínka o Krakově (a to jako o důležitém obchodním hradišti) pochází z roku [[966]], kdy bylo město pod vládou českého knížete [[Boleslav I.|Boleslava I.]], pod [[Přemyslovci|přemyslovskou]] vládou zůstal i za vlády [[Boleslav II.|Boleslava II.]], ale pravděpodobně na jejím sklonku, v roce [[999]], byl Krakov dobyt [[Boleslav Chrabrý|Boleslavem Chrabrým]], vnukem českého knížete Boleslava I., a připojen k jeho [[Piastovci|piastovskému]] polskému státu. Od roku [[1000]] se v Krakově nacházelo [[biskup]]ství. Roku [[1038]], za vlády [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra I. Obnovitele]], se Krakov stal polským hlavním městem. [49] => [50] => V období rozpadu státu na jednotlivé úděly (polsky ''rozbicie dzielnicowe'') byl sídlem hlavního knížete (''książę senior'') – principa. Za [[Bitva u Lehnice|mongolského vpádu]] v roce [[1241]] bylo město takřka úplně zničeno. Začala obnova Krakova a kníže [[Boleslav Nesmělý|Boleslav V. Nesmělý]], jeho matka Grzymisława a manželka bl. Kunhuta dali [[5. červen|5. června]] [[1257]] městu [[Lokátor|lokátorská práva]] podle [[Magdeburské právo|magdeburského práva]]. Úkol lokátorství byl svěřen třem fojtům: Gedkovi, Jakubovi z Nisy a Dytmarovi Wolkovi. Zakládací dokument hovořil o: [51] => * osvobození měšťanů od daní na období 6 let [52] => * osvobození měšťanů od cel na 10 let [53] => * dával právo lovu ryb ve Visle na úseku od Zwierzyńca do Mogiły [54] => * dával fojtům právo na 1/6 příjmů z obchodů a tržišť [55] => * dával fojtům právo na věčné osvobození od cel [56] => * dával fojtům právo vlastnit jatka a mlýny [57] => Tehdy také vzniklo charakteristické šachovnicové uspořádání města, kam byly zasazeny dochované dřívější prvky (ul. Grodzka, Mariánský kostel). Mezi Krakovem a Wawelem ještě existovala osada Okół, která byla nezávislou tvrzí do vzpoury fojta Alberta, kdy král [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav Lokýtek]] zbořil její zdi a začlenil ji ke Krakovu. Proto má také staré město protáhlý severo-jižní tvar a táhne se až k Hradu. [58] => [59] => V roce [[1320]] se ve wawelské katedrále konala korunovace Vladislava Lokietka na polského krále, čímž skončilo období rozpadu Polska na jednotlivé části. Až do roku [[1734]] byl Krakov místem korunovace polských králů. [60] => [61] => Ve [[14. století]] vznikla na předměstí Krakova dvě další města: na jihu [[Kazimierz (Krakov)|Kazimierz]] ([[1335]]) a na severu [[Kleparz]] ([[1366]]). [62] => [63] => Krakov se jako hlavní město jednoho z významných evropských států v 15. a 16. století rozvíjel v každém směru – architektonickém, obchodním, řemeslnickém, kulturním, vědeckém. Hradní komplex na Wawelu byl přestavěn a rozšířen v renesančním slohu. V roce 1364, jako druhá univerzita ve Střední Evropě po Karlově univerzitě (1348), byla založena nová [[univerzita]]. Dnes známá pod názvem Jagellonská univerzita. Také byl zbudován [[Barbakan (Krakov)|Barbakan]] ([[Barbakan|obranná bašta]], části se dodnes dochovaly). Novou tvář dostal [[Krakovský rynek]]. Za vlády [[Zikmund II. August|Zikmunda II. Augusta]] (polovina [[16. století]]) měl Krakov přibližně 30 000 obyvatel.[[Soubor:Nuremberg chronicles - CRACOVIA.png|náhled|Panorama Krakova koncem [[15. století]], dřevoryt z [[Hartmann Schedel|Norimberské kroniky]]|vlevo|220x220pixelů]] [64] => Po polsko-litevské unii a vzniku [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko-litevské unie]] (''Rzeczpospolita Obojga Narodów'') se Krakov ocitl na okraji velkého státu, Sejmy a volby monarchů se konaly ve [[Varšava|Varšavě]], která ležela víceméně v polovině cesty mezi hlavními městy Koruny polské a Litvy. Definitivně král [[Zikmund III. Vasa]] v roce [[1609]] přenesl hlavní město Polska (bez formálního právního aktu) do [[Varšava|Varšavy]]. Avšak katedrála na Wawelu zůstala i nadále korunovačním místem polských králů. [65] => [66] => Zároveň s úpadkem Rzeczpospolity začal také úpadek samotného města. Válečné ztráty silně poškodily jeho pozici a zbrzdily i rozvoj. Podruhé byl Krakov zničen cizími vojsky v roce [[1655]] během švédské „potopy“. V [[18. století]] byl dobýván vojsky pruskými, švédskými, rakouskými a ruskými. [67] => [68] => Po třetím [[dělení Polska]] obsadili Krakov Rakušané. V letech [[1809]]–[[1815]] náležel do Varšavského knížectví jako hlavní město departamentu. V letech [[1815]]–[[1846]] byl hlavním městem maličké, formálně nezávislé [[Svobodné město Krakov|Krakovské republiky]]. Tehdy začala celková modernizace města. Byla zbourána většina městských hradeb, byl zasypán příkop a na jeho místě byly vybudovány rozsáhlé městské sady - zvané Planty, obepínající staré jádro. Po „krakovské revoluci“ v roce [[1846]] byl Krakov opět začleněn do Rakouska jako [[Krakovské velkovévodství|velkovévodství Krakovské]] (jako součást [[Halič]]e) jehož součástí zůstal až do roku [[1918]]. V roce [[1850]] zničil velký požár 10 % města{{Citace elektronického periodika [69] => | titul = 18 lipca 1850 - rozszalał się pożar w Krakowie [70] => | periodikum = www.sofijon.pl [71] => | url = http://www.sofijon.pl/module/article/one/364 [72] => | jazyk = pl [73] => | datum přístupu = 2023-03-09 [74] => }}. Díky tomu, že vyhořelo pouze 10 % budov, byly rychle obnoveny a postaveno mnoho dalších krásných památek a staveb{{Citace elektronického periodika [75] => | titul = historiomat: pożar Krakowa 1850 [76] => | periodikum = historiomat: pożar Krakowa 1850 - historiomat: pożar Krakowa 1850 - Historiomat - Wiedza - HISTORIA: POSZUKAJ [77] => | url = https://historiaposzukaj.pl/wiedza,historiomat,186,historiomat_pozar_krakowa_1850.html [78] => | jazyk = pl [79] => | datum přístupu = 2023-03-09 [80] => }}. [81] => [82] => Zatímco [[Varšava]] ovládaná [[Ruské impérium|Ruskem]] byla rusifikována a další části jako [[Poznaň]] ovládané Němci a germanizovaly, ale Krakov a [[Lvov]], ležící v rakouské Haliči, se staly nejvýznamnějšími centry polství ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století, a to díky udělení autonomie Haliči.[[Soubor:Banner of Kraków.svg|náhled|219x219px|Standarta Krakova|vlevo]] [83] => [84] => Po roce 1918 a rozpadu Rakouska-Uherska byl Krakov přičleněn k nově vzniklému Polsku. V letech [[1939]]–[[1945]] byl hlavním městem tzv. německého Generálního gouvernementu. Velitelem zde byl Hans Frank. [85] => [86] => V roce [[1942]] byl nedaleko Krakova zřízen [[Koncentrační tábor Kraków-Płaszów|pracovní tábor]] pro židovské vězně, který byl v roce [[1944]] proměněn na koncentrační tábor. Táborem "prošlo" na 150 000 vězňů. Tábor byl osvobozen pod velením maršála Ivana [[Ivan Stěpanovič Koněv|Koněva]] Rudou armádou dne 15. ledna 1945. Rychlá vojenská operace pokračovala osvobozením celého Krakova RA dne 18. ledna 1945. Krakov nebyl vyhlášen Pevností, nebyl intenzivně bombardován. Podařilo se tím zachránit hodně památek; inventář kostelů, zámku apod. byl částečně odvezen na západ i na východ. Díky tomu, že se přímo přes Krakov nepřehnaly hlavní osvobozovací boje, zůstalo zachováno mnoho historicky cenných krakovských památek . [87] => [88] => V roce [[1951]] bylo ke Krakovu připojeno nově založené město Nová Huť ([[Nowa Huta (městská část)|Nowa Huta]], založena v roce [[1949]] na území vesnic Mogiła, Płaszów a Krzesławice). [89] => [90] => V roce [[2016]] se v Krakově konaly [[Světové dny mládeže 2016]]. [91] => [92] => == Kultura == [93] => [[Soubor:Krakow MitskewichMonument 6568.JPG|náhled| upright=0.8|Pomník [[Adam Mickiewicz|Adama Mickiewicze]]]] [94] => Krakov bývá považován za hlavní město polské kultury.[http://www.krakow.pl/kultura/ Kraków – Europejska stolica kultury] Žila v něm mj. nositelka [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Wisława Szymborská|Wisława Szymborska]] a žil zde i držitel stejné ceny [[Czesław Miłosz]] nebo známý autor [[Stanisław Lem]]. Je jedním z nejdůležitějších turistických, kulturních a historických center v Evropě. V porovnání s metropolí Varšavou Krakov navštěvuje mnohem více turistů (3–4 milióny). Kompaktní oblast starého města spolu s historickou zástavbou byla v roce [[1978]] zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. [95] => [96] => V Krakově se nachází mnoho kulturních institucí významných pro polský kulturní život. [97] => [98] => Divadla: [99] => * [[Teatr Groteska]] [100] => * [[Teatr Ludowy]] [101] => * Teatr Stary [102] => * Teatr Słowackiego [103] => * [[Operetka Krakowska]] [104] => * Teatr Bagatela [105] => [106] => V Krakově je 28 muzeí v čele s [[Národní muzeum v Krakově|Národním muzeem]], kde jsou početné sbírky polského i světového malířství. Je zde také [[Muzeum polského letectví v Krakově|Muzeum polského letectví]]. [107] => [108] => == Administrativní rozdělení Krakova == [109] => [[Soubor:Kraków dzielnice.svg|náhled|220x220px|Mapka 18 městských částí Krakova]] [110] => Od [[27. březen|27. března]] [[1991]] je Krakov rozdělen na 18 městských částí, označených římskými číslicemi a názvem čtvrti. [111] => [112] => Seznam krakovských městských částí včetně rozlohy a počtu obyvatel (stav k 31. prosinci 2007):[http://www.bip.krakow.pl/?sub_dok_id=19950 Počet obyvatel v okresech (ke dni 31.12.2007) {{pl}}] [113] => {| class="wikitable sortable" [114] => ! Č. !! class="unsortable" | Název městské části!! Rozloha
[ [[Hektar|ha]] ] !! Počet
obyvatel [115] => |- [116] => | 1 || [[Stare Miasto (městská část Krakova)|Městská část I Stare Miasto]]|| 580 || 42671 [117] => |- [118] => | 2 || [[Grzegórzki (městská část)|Městská část II Grzegórzki]]|| 583 || 30753 [119] => |- [120] => | 3 || [[Prądnik Czerwony (městská část)|Městská část III Prądnik Czerwony]]|| 650 || 48654 [121] => |- [122] => | 4 || [[Prądnik Biały (městská část)|Městská část IV Prądnik Biały]]|| 2288 || 65797 [123] => |- [124] => | 5 || [[Krowodrza (městská část)|Městská část V Krowodrza]]|| 535 || 35503 [125] => |- [126] => | 6 || [[Bronowice (městská část)|Městská část VI Bronowice]]|| 1354 || 22428 [127] => |- [128] => | 7 || [[Zwierzyniec (městská část)|Městská část VII Zwierzyniec]]|| 2843 || 20173 [129] => |- [130] => | 8 || [[Dębniki (městská část)|Městská část VIII Dębniki]]|| 4216 || 53391 [131] => |- [132] => | 9 || [[Łagiewniki-Borek Fałęcki (městská část)|Městská část IX Łagiewniki-Borek Fałęcki]]|| 532,9 || 14510 [133] => |- [134] => | 10 || [[Swoszowice (městská část)|Městská část X Swoszowice]]|| 2289,8 || 19075 [135] => |- [136] => | 11 || [[Podgórze Duchackie (městská část)|Městská část XI Podgórze Duchackie]]|| 894,4 || 52572 [137] => |- [138] => | 12 || [[Bieżanów-Prokocim (městská část)|Městská část XII Bieżanów-Prokocim]]|| 1641 || 63569 [139] => |- [140] => | 13 || [[Podgórze (městská část)|Městská část XIII Podgórze]]|| 2456,4 || 32168 [141] => |- [142] => | 14 || [[Czyżyny (městská část)|Městská část XIV Czyżyny]]|| 1079,6 || 25775 [143] => |- [144] => | 15 || [[Mistrzejowice (městská část)|Městská část XV Mistrzejowice]]|| 553,5 || 54308 [145] => |- [146] => | 16 || [[Bieńczyce (městská část)|Městská část XVI Bieńczyce]]|| 376,6 || 44766 [147] => |- [148] => | 17 || [[Wzgórza Krzesławickie (městská část)|Městská část XVII Wzgórza Krzesławickie]]|| 2584,4 || 20343 [149] => |- [150] => | 18 || [[Nowa Huta (městská část)|Městská část XVIII Nowa Huta]]|| 7226,1 || 58952 [151] => |} [152] => [153] => === Dřívější administrativní rozdělení === [154] => * [[1951]]–[[1973]] – 6 městských částí: [[Stare Miasto (městská část Krakova)|Stare Miasto]], [[Zwierzyniec]], [[Kleparz]], [[Grzegórzki]], [[Podgórze]], [[Nowa Huta]] [155] => * [[1973]]–[[1991]] – 4 městské části: [[Śródmieście (Krakov)|Śródmieście]], [[Podgórze]], [[Krowodrza]], [[Nowa Huta]] [156] => [157] => == Památky == [158] => Krakov je jedním z nejdůležitějších polských turistických center s cennými památkami z různých epoch. Více než 6 000 historických objektů je většinou soustředěno do současné čtvrti [[Stare Miasto (městská část Krakova)|Stare miasto]], která zahrnuje i historické části Staré město, [[Wawel]] a [[Kazimierz]], z nichž každá měla vlastní hradby.{{Citace monografie | titul = Krakau: Ein Führer durch Symbole, Sehenswürdigkeiten un Attraktionen | rok = 2011 | vydavatel = Wydawnictwo GAUSS | místo = Krakov}} {{Citace monografie | jméno = R. Jabloński | titul = Kraków and Surroudings| rok = 2005 | vydavatel = Festina Publishers| místo = Varšava | isbn = 83-920325-2-7}} [159] => [160] => === [[Wawel]]ské návrší === [161] => [[Soubor:Krakow - Wawel Cathedral from balloon - 2.jpg|náhled|[[Katedrála na Wawelu|Wawelská katedrála]]|220x220pixelů]] [162] => ; [[Katedrála na Wawelu]]: Katedrála sv. Stanislava a sv. Václava je cihlová gotická trojlodní bazilika se třemi věžemi a věncem kaplí. Postavena v letech 1320–1364, katedrála byla tradiční korunovační kostel i pohřebiště polských králů. V katedrále jsou pochováni i svatý Stanislav, svatá Hedvika z Anjou a řada dalších významných Poláků [163] => [[Soubor:Poland-01789 - Courtyard (32080273906).jpg|náhled|Nádvoří wawelského hradu]] [164] => [[Soubor:Wawel - Sigismund Chapel.jpg|náhled|Zikmundova kaple na Wawelu]] [165] => ; [[Královský hrad (Krakov)|Královský hrad Wawel]] (''Zamek Królewski na Wawelu''): Je to patrně nejstarší osídlení v Krakově, od 11. století hrad a později sídlo polských králů, v současné podobě renesanční a barokní stavba z první poloviny 17. století, která v 19. století sloužila jako pevnost, za druhé světové války jako sídlo nacistického guvernéra a v současnosti muzeum. [166] => ; Dračí jáma (''Smocza Jama''): Nachází se na úpatí pahorku, podle pověsti zde draka usmrtil rytíř Krak, jehož jméno město nese. Jedná se o tři malé, prázdné jeskyně. Vchod do jeskyní je z hradu a platí se za něj vstupné. Před východem jeskyní je kovový drak, který občas chrlí oheň. "Drak" je na veřejně přístupném pozemku. [167] => [168] => === Staré Město === [169] => ; [[Barbakan (Krakov)|Barbakán]]: Opevněná pozdně gotická brána na severní straně Starého města, nedaleko od hlavního nádraží. Gotická kruhová stavba vznikla v létech [[1498]] a [[1499]]. Barbakán byl hradbami spojen s Floriánskou bránou. Jde o cihlovou stavbu se 7 pozorovacími věžemi a 130 střílnami. Průměr stavby je 24,4 metru a zdi jsou přes 3 metry silné. Barbakán má dvě brány. [170] => ; [[Floriánská brána]] : Pozůstatek gotického opevnění Starého města, jediná zachovaná z původních osmi bran. Byla vystavěna na začátku 14. století a zvýšena koncem 15. století. Má výšku přes 34 metry a je zdobena sochou [[svatý Florián|svatého Floriána]]. [171] => ; [[Floriánská ulice (Krakov)|Ulica Floriańska]]: Jedna z nejznámějších a nejdůležitějších ulic ve městě. 335 metrů dlouhá ulice vznikla roku [[1257]], jako část tzv. královské cesty, která vedla k Wawelu. Roku [[1881]] zde byla zprovozněna první koňská [[tramvaj]] a roku [[1901]] první elektrická tramvaj. Dnešní ulice je pěší zónou. Nacházejí se zde četné [[patricij]]ské domy. Na mnohých domech jsou zachovány gotické dekorace a renesanční portály. Zajímavé domy jsou: nejstarší hotel ve městě U růží (č. 14), Farmaceutické muzeum Jagelonské univerzity (číslo 25), dům malíře [[Jan Matejko|Jana Matejka]], dneska filiálka krakovského Národního muzea (č. 41) a legendární [[kavárna]] Michalikova jeskyně (č. 45). [172] => ; Ulica Grodzka : Patří k nejstarším reprezentativním ulicím Krakova. Byla částí tzv. královské cesty a staré obchodní stezky. Měří skoro 700 metrů. Pozoruhodné jsou zde následující domy: dům rodiny Stachowitz (č. 15); dům U lvů (č. 32); dům U slonů (č. 38); Collegium Iuridicum (č. 53), jedna z nejstarších budov Jagelonské univerzity; dům [[Veit Stoss|Veita Stossa]] z 15. století (č. 39), palác rodiny Stadnických (č. 40), bývalé jezuitské kolegium, dnešní kolegium Broscianum Jagelonské univerzity (č. 52), evangelický kostel [[Martin z Tours|sv. Martina]] (č. 58), dům arcibiskupa (č. 65), arzenál ze 17. století (č. 65, vystavěn v první polovině 16. století králem [[Zikmund I. Starý|Zikmundem I. Starým]]) a malý kostel [[svatý Jiljí|sv. Jiljí]] ze 14. století. [173] => :; [[Kostel svatého Ondřeje (Krakov)|kostel svatého Ondřeje]] a klášter sester klarisek (ulice Grodzka č. 56) : Patří k nejstarším kostelům Krakova a nejhezčím [[Románský sloh|románským]] kostelům v Polsku. Vznikl v létech [[1079]] až [[1098]] díky Sieciehovi, dvořanu knížete [[Vladislav I. Herman|Vladislava I. Hermana]]. Opevněný kostel (silné zdi a střílny) mohl odolat tatarskému útoku roku [[1241]]. Je to trojlodní kamenná bazilika se dvěma věžemi, krátkým transeptem a presbytářem s polokruhovou apsidou. Interiér byl na začátku 18. století [[baroko|barokně]] rekonstruován. Z této doby pochází štuková výzdoba od Balthasara Fontany a nástěnné malby od Karla Dankwarta. Hlavní oltář je pozdně barokní. Rokoková kazatelna je ve tvaru člunu. Z jihu navazuje na kostel klášter, kde se nacházejí další umělecká díla. [174] => [[Soubor:Krakow Kanonicza 20070804 1000.jpg|náhled|Kanovnická ulice]] [175] => ; Kanovnická ulice (Kanonicza) : Patří k nejhezčím ulicím krakovského Starého Města. V minulosti ležela v osadě Okól, která ležela mezi Krakovem a [[Wawel]]em a která byla v první polovině 14. století přičleněna ke Krakovu. Ulice tvořila poslední díl tzv. královské cesty a bydleli v ní kanovníci krakovské katedrály na Wawelu a šlechtici. Domy, pocházející většinou ze středověku, mají pěkné renesanční a barokní fasády, bohatě dekorované portály a erby. Zajímavý je (mimo jiné) kapitulní dům číslo 5 z 15. století, šlechtický dům číslo 6 ze 14. století, palác Erazima Cioleka (číslo 17), dnes filiálka Národního muzea se sbírkou sakrálního umění. Dále arcidiecézní muzeum (číslo 19 a 21), kde v létech [[1951]] až [[1963]] bydlel pozdější papež [[Jan Pavel II.]], a dům významného kronikáře [[Jan Długosz|Jana Długosze]] z 15. století (číslo 25). [176] => ; Kostel sv. Barbory (Kościół św. Barbary, Maly rynek č. 8) : Leží v blízkosti Mariánského kostela. Vznikl v létech [[1338]] až [[1402]] jako hřbitovní kaple, hřbitova, který se zde nalézal. Dnešní jednolodní kostel s půlkruhovou [[Apsida (architektura)|apsidou]] je výsledkem přestavby v [[17. století]]. Vedle vstupu se nalézá předsíň s tzv. Getsemanskou zahradou z přelomu 15. a 16. století. Na vnější straně kostela jsou početné [[epitaf]]y. Interiér je barokní. Stropní malby jsou od F. I. Molitora a jsou stejně jako štuky z let [[1760]] až [[1767]]. Pozoruhodný je gotický krucifix, pocházející z [[15. století]], který je umístěn na hlavním oltáři. A dále barokní sochy. Nalézá se zde také obraz Matky Boží z Jurowic z 1. poloviny [[16. století]]. [177] => ; [[Collegium Maius]]: Nejstarší část univerzity (ulice Jagiellońska č. 15) – je nejstarší univerzitní budovou v Polsku. Dům byl věnován roku [[1400]] králem [[Vladislav II. Jagello|Vladislavem II. Jagellem]]. V 15. století se univerzita úspěšně rozšiřovala a byly získány další budovy. Po požárech v letech [[1462]] a [[1492]] byly stavby spolu sjednoceny. V této době vznikl arkádový vnitřní dvůr se sloupovým s pozdněgotickou sklípkovou klenbou a ochoz v patře. V přízemí se nacházejí čítárny, v patře bibliotéka, společné prostory, [[aula]] a pokladnice. Fasáda v ulici Jagiellońska je zdobena gotickými štíty, arkýřem a gotickým portálem, který vede do nádvoří se studnou ze [[16. století]]. Dnes kolegium slouží jako univerzitní museum apod. [178] => ; Collegium Novum (ulice Golebia č. 24) : Vzniklo v létech [[1883]] až [[1887]] na místě studentských ubytoven. Jde o novogotickou stavbu, která dnes slouží jako hlavní budova univerzity. Jsou zde rektorát, děkanáty, správa, sborovny a čítárny. [[6. listopad]]u [[1939]] zde bylo shromážděno německými [[Nacismus|nacionálními socialisty]] na 183 [[profesor]]ů a vědeckých spolupracovníků krakovských vysokých škol a posláno do koncentračních táborů. [179] => [180] => === [[Krakovský rynek]] === [181] => [[Soubor:KrakkoFotoThalerTamas35.jpg|náhled|vpravo|[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krakov)|Mariánská bazilika na Rynku]]]] [182] => ; [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krakov)|Mariánský kostel]]: Ve východním rohu náměstí je trojlodní cihlová gotická bazilika se dvěma věžemi v průčelí z poloviny 14. století. Stojí na místě dvou starších staveb a je hlavním farním kostelem města. Na památku pověsti, podle níž zde byl za tatarského vpádu zastřelen náhodně vystřeleným šípem trubač, který troubil na poplach, troubí z věže každou hodinu tradiční melodie [[hejnal]]. [183] => ; [[Kostel svatého Vojtěcha (Krakov)|Kostelík sv. Vojtěcha]]: Patří k nejstarším v Krakově. První dřevěný kostel vznikl na přelomu 10. a 11. století na místě, kde snad kázal sv. Vojtěch. Dnešní románský jednolodní kostel se čtyřbokým presbytářem byl na začátku 12. století postaven z kamenných kvádrů. Z těchto časů pochází [[Portál (architektura)|portál]] a okno. V 17. a 18. století byl kostel barokně přestavěn, zdi byly zvýšeny a kostel dostal novou kopuli a nový vchod na západě. Přistavěna byla také [[sakristie]] a kaple blahoslaveného [[Wincent Kadlubek|Wincenta Kadlubka]]. Uvnitř je pozoruhodný gotický krucifix z 15. století, portrét sv. Vojtěcha ze 17. století a socha anděla z 18. století. Pod kostelem se nachází výstava Dějiny krakovského tržiště, do které je původní vchod i se schody. [184] => [[Soubor:Kraków Sukiennice.jpg|náhled|Tržnice „[[Sukiennice v Krakově|Sukiennice]]“ na krakovském Rynku]] [185] => ; Tržnice [[Sukiennice v Krakově|Sukiennice]]: Stojí uprostřed rynku a patří k symbolům Krakova. Vznikla patrně ve 13. století, ve 14. století byla přestavěna v gotickém stylu. Zděná patrová budova z let 1556–1559, 108 metrů dlouhá, se dvěma řadami krámků uvnitř a novogotickými arkádami po obou delších stranách. V patře je expozice polského malířství 19. století. [186] => ; [[Radniční věž (Krakov)|Radniční věž]]: je čtyřhranná, 70 metrů vysoká a je z cihel a kamene, vstup střeží dva lvi. Věž je pozůstatek později zbořené radnice z doby kolem roku 1300. Zajímavostí je, že vlivem mimořádné bouře v minulosti, je nahoře věž vychýlená o 55 cm. V suterénu je vstup i do Divadla. [187] => ; Pomník básníka [[Adam Mickiewicz|Adama Mickiewicze]]: Nachází se na hlavním náměstí a byl navržen Teodorem Rygierem a odhalen roku [[1898]] ke stému výročí narození básníka. Za druhé světové války byl pomník zničen a roku [[1955]] ke stému výročí básníkova úmrtí znovu odhalen. [188] => [189] => === [[Kazimierz (Krakov)|Kazimierz]] === [190] => [[Soubor:Kazimierz W Krakowie (152981721).jpeg|náhled|[[Kazimierz]]]] [191] => Kazimierz je jižní část Starého města mezi Wawelem a Vislou, tradiční židovská čtvrť. Ve starších dobách měl vlastní hradby a byl oddělen od města ramenem řeky, dnes zasypaným. [192] => ; Ulice Szeroka : Byla dříve středobodem židovského města, jeho tržištěm. Zachovány jsou četné historické objekty. Vedle některých zde uvedených jde i o rituální židovskou lázeň ([[mikve]]) (č. 6), z renesance pocházející Landauův dům (č. 2) s fasádou z cihel a kamene. V severní části ulice se nacházel kdysi malý [[hřbitov]], pravděpodobně část hřbitova Remuh. [193] => :; [[Popperova synagoga (Krakov)|Synagoga Wolfa Bociana (Poppera)]] : Ulice Szeroka 16, z roku [[1620]]. [194] => [[Soubor:Krakow Old Synagogue G20.jpg|náhled|[[Stará synagoga v Krakově|Stará synagoga]]]] [195] => :; [[Stará synagoga v Krakově|Stará synagoga]]: Ulice Szeroka 24, cihlová pozdně gotická stavba z 15. století, přestavěná v letech 1533–1570. Dnes je součástí městského muzea. [196] => :; [[Synagoga Remu]]: Ulice Szeroka č. 40. Dodnes se v ní slouží [[bohoslužba|bohoslužby]]. Renesanční synagogu založil v polovině 16. století [[Jisra'el Auerbach]], po jeho synu filozofovi a rabínu [[Moše Isserles|Mojšemu Isserlesovi]] získala své jméno. Původně dřevěná stavba roku [[1557]] vyhořela, byla však znovu rychle vystavěna. Důkladně restaurována byla roku [[1829]]. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla zničena a vyrabována. Roku [[1957]] byla znovu vystavěna. Vnitřek je pravoúhlý a jednolodní. Nachází se zde renesanční oltářní skříňka. Uprostřed je rekonstruovaná [[bima]] s umělecky zpracovanou [[mříž]]í. [197] => :; [[Hřbitov Remu|Hřbitov Remu (Starý hřbitov)]] : Je nejstarším židovským hřbitovem v Krakově. Byl založen roku [[1533]]. Na hřbitově se nalézá řada historických náhrobků. Největší úctě se těší hrob Mosese Isserlese, řečeného "Remu", přímo naproti vstupu ze Synagogy. [198] => ; [[Synagoga Izaaka]] (ulice Kupa č. 16): byla založena uprostřed 17. století obchodníkem Izaakem Jakubowiczem. Největší krakovská synagoga je impozantní barokní stavbou. Vchod se nachází v arkádovém portálu, vnitřek je vyzdoben barokními štuky a nápisy ze 17. století. [199] => ; Synagoga Kupa (ulice Warszauera č. 8) : byla založena roku [[1643]] díky nadaci Kahal. Dříve se jmenovala Špitální synagoga či Synagogu chudých. Byla postavena v barokním stylu. Pozoruhodná je oltářní skříňka ze 17. století a jedinečné nástěnné a stropní dekorace představující města Svaté země, hvězdy a hudební nástroje. Během nacionálně socialistické okupace bylo vnitřní vybavení poničeno. 11. srpna 1945 byla synagoga vypleněna při protižidovských nepokojích v Kazimierzi. Druhý den byl zapálen interiér synagogy, ale oheň byl uhašen. Dnes synagoga slouží jako místo setkávání, koncertní a výstavní sál. [200] => [[Soubor:2015 Kraków, Synagoga Tempel 02.jpg|náhled|[[Tempelská synagoga (Krakov)|Tempelská synagoga]]]] [201] => ; [[Tempelská synagoga (Krakov)|Tempelská synagoga]] : Z roku 1862, konají se zde bohoslužby. [202] => ; [[Vysoká synagoga (Krakov)|Vysoká synagoga]] (polsky „{{Cizojazyčně|pl|Synagoga Wysoka}}“ (ulice Józefa č. 38)) : Byla postavena ve druhé polovině 16. století o něco dříve, než její údajná kopie, [[Vysoká synagoga]] v [[Praha|Praze]]. Vznikla na místě věže židovského města. Jde o monumentální renesanční synagogu. Z jihu je zesílena čtyřmi mocnými opěrnými pilíři. Uvnitř je zachováno jen několik hodnotných elementů vybavení: kamenné rámování oltářní skříňky a zbytek nástěnných maleb s modlitebními texty. Dnes se zde pořádají setkání, koncerty a výstavy fotografií. [203] => ; Nový židovský hřbitov : židovský hřbitov [204] => [205] => === Mohyly a parky === [206] => [[Soubor:Cannons at the Kościuszko Mound, Kraków, Poland, 2019, 05.jpg|náhled|[[Krakova mohyla]]]] [207] => [[Soubor:Planty Park, autumn, Old Town, Krakow, Poland.jpg|náhled|[[Planty (Krakov)|Planty]]]] [208] => * [[Kościuszkova mohyla]] (Kopiec Kościuszki) [209] => * [[Krakova mohyla]] (Kopiec Krakusa) [210] => * [[Piłsudského mohyla]] (Kopiec Piłsudskiego) [211] => * [[Wandina mohyla]] (Kopiec Wandy) [212] => * [[Planty (Krakov)|Planty]] park vzniklý v letech [[1822]] až [[1830]] díky Feliksi Radwanskému na místě stržených středověkých hradeb. Definitivní podobu jim dal Florian Strawszewski. Jméno získaly po polském výrazu "plantovat" čili rovnat. Planty obklopují celou historickou část města. Mají plochu 21 [[hektar]]ů a délku 4 kilometry. Dělí se do osmi zahrad. V Plantech stojí vícero [[pomník]]ů a dvě [[fontána|fontány]]. [213] => * [[Błonia (Krakov)|Błonia]] [214] => [215] => === Památky podle slohů === [216] => ==== Gotický Krakov ==== [217] => * [[Katedrála na Wawelu]] [218] => * Mariánský kostel (Rynek glowny) ze kterého každou hodinu zní [[hejnal]] [219] => * Středověké městské opevnění – hradby vznikly na konci [[13. století]]. Systém opevnění byl vícekrát modernizován. Okolo začátku 16. století byl zdvojen. Hradby byly tři kilometry dlouhé a měly 39 bašt a osm bran. Před nimi byl 6 až 10 metrů široký a 3,5 metrů hluboký [[Příkop (válečnictví)|příkop]]. Vnitřní hradba byla 2,5 metru silná a sedm metrů vysoká. V 19. století byla většina hradeb stržena. Zbyl úsek u [[Floriánská brána|Florianské brány]] a [[Barbakan (Krakov)|Barbakanu]] [220] => * Kostel a klášter Dominikánů (Bazilika Nejsvětější trojice, ulice Stolarska č. 12) – první [[románský sloh|románský]] kostel na tomto místě byl [[Řád bratří kazatelů|dominikánům]] předán krakovským biskupem Iwo Odrowazem, který řád v roce [[1221]] pozval do Polska. Nový kostel a klášter vystavěli dominikáni po mongolském vpádu v roce [[1241]]. Původně trojlodní halový kostel byl na přelomu 14. a 15. století přeměněn na baziliku. Restaurován byl v 2. polovině [[19. století]]. Trojlodí kostela má pět klenebních polí. Kostel je lemován řadou kaplí, které byly věnovány bohatými rodinami. Zvláště pozoruhodná je kaple sv. Hyacinta ze 17. století. V novogotické předsíni se nachází portál z konce 14. století. Na severní straně se ke kostelu přimyká [[klášter]]. V křížové chodbě ze 14. století jsou zachovány četně epitafy, náhrobky, pomníky a malby z dějin řádu. [221] => * [[kostel svatého Františka z Assisi (Krakov)|Kostel sv. Františka z Assisi]] a klášter františkánů [222] => [[Soubor:St. Francis of Assisi Church, 2 Franciszkańska street, Old Town, Kraków, Poland.jpg|náhled|[[Kostel svatého Františka z Assisi (Krakov)|Kostel svatého Františka z Assisi]]]] [223] => [224] => ==== Gotické kostely na [[Kazimierz (Krakov)|Kazimierzi]] ==== [225] => * Kostel sv. Kateřiny (ulice Augustiańska 7) – je kopií stavby Mariánského kostela. Vznikla ve 14. století díky králi [[Kazimír III. Veliký|Kazimíru III. Velikému]] pro [[Řád augustiniánů|augustiniány]], kteří přišli roku [[1343]] do Krakova z Prahy. Dějiny kostela jsou poznamenány četnými fatálními událostmi a katastrofami. Velké škody utrpěl například během zemětřesení roku [[1443]], dále povodněmi a třemi požáry v 16. a 17. století atd. Během švédské okupace zde byla nemocnice, později zde rakouská vojska měla sklad zbraní a ještě později zde byl sklad slámy a sena. Kostel měl být dokonce stržen. Místo toho byl však renovován. Jde o trojlodní stavbu, jeden z nejlepších příkladů gotické architektury v Polsku. Na sever od kostela se nachází augustiniánský klášter s vnitřním dvorem a křížovou klenbou s hodnotnými freskami. Na jihu se nalézá pozdněgotická kostelní předsíň s bohatými dekoracemi. Presbytář má hvězdicovou klenbu z poloviny 15. století. Hlavní oltář je ze 30. let 17. století. V presbytáři se nalézají pěkně dekorované novogotické chórové lavice. V jižní lodi se nachází renesanční mausoleum Wawrzyniece Spyteka Jordana od Santi Gucciho z roku [[1603]]. V kostele je také kaple sv. Moniky Uherské z 15. století. Klenbu v ní nese oktogonální pilíř. Kapli lze navštívit jen jednou ročně – 26. dubna. [226] => * Kostel Božího těla (ulice Bozego Ciala č. 26) – stavbu založil král [[Kazimír III. Veliký]] okolo roku [[1340]], dohotovena byla roku [[1405]]. Trojlodní kostel spojuje architektonické elementy z doby gotiky (štíty), renesance (zvonice) a baroka (boční kaple). V barokním stylu provedený interiér pochází ze 17. a 18. století. Zajímavé jsou chórové lavice v presbytáři, kazatelna ve formě na vlně kolísajícího člunu, od dvou sirén a delfínů neseného. Hlavní oltář s malbou Tomase Dolabella, renesanční [[mauzoleum]] blahoslaveného [[Stanislav Kazimierczyk|Stanislava Kazimierczyka]]. Západní věž kostela je 70 metrů vysoká. Vedle kostela se nalézá klášter. [227] => * [[Kostel svatého Marka (Krakov)|Kostel sv. Marka]] (Kościół św. Marka) (ulice Świetego Marka č. 10) – byl založen roku [[1293]] a svoji současnou gotickou podobu získal ve 14. a 15. století. [228] => * Kostel sv. Kříže (Kościół św. Krzyża) (Plac Sw. Ducha) – první dřevěný kostel vznikl na jeho místě na konci [[12. století]]. Dnešní zděný kostel pochází ze 14. století. V první polovině 15. století byla na západní straně postavena věž a na jihu kaple sv. Sofie. Na konci 16. století vznikla kaple sv. Ondřeje a uprostřed 17. století kaple Panny Marie Loretské. Roku [[1528]] kostel vyhořel a klenba se zřítila. Byla obnovena roku [[1533]]. Jednolodní kostel je zaklenut na jeden pilíř pomocí ojedinělé palmové klenby s malbami. [[Kněžiště|Presbytář]] má [[Gotická klenba|síťovou klenbu]]. Malby pocházejí ze 16. století a byli v 19. věku restaurovány. Kostel má v lodi dva oltáře: P. Marie a sv. Anny. Je zde [[křtitelnice]] z roku [[1423]], krucifix z 15. století, chórové lavice z 15. století a kazatelna ze začátku 17. století. [229] => * Kostel sv. Jiljí (Kościół św. Idziego) – postaven na začátku 14. století. V roce [[1595]] se stal majetkem dominikánů, kteří ho brzy dali rozšířit. [230] => [231] => ==== Renesanční Krakov ==== [232] => [[Soubor:City Hall of the former City of Kazimierz, 1 Wolnica square, Kazimierz, Kraków, Poland.jpg|náhled|Kaziměřská radnice ]] [233] => * Zikmundova kaple na Wawelu (kaplica Zygmuntowska na Wawelu) [234] => * Vila Decjusza (willa Decjusza w Woli Justowskiej) [235] => * Kaziměřská radnice (Plac Wolnica č. 1) – vznikla v 15. století jako sídlo představených města. Později byla vícekrát přestavěna. V 16. a 17. století jí byl propůjčen renesanční charakter. Obdržela cimbuří a atiky a věž. Po sloučení Kaziměře s Krakovem na přelomu 18. a 19. století byla radnice vydražena a změnila vícekrát majitele a pozvolně pustla. V letech [[1875]] až [[1877]] byla přestavěna a získala nové jižní křídlo. Po druhé světové válce se stala Etnografickým muzeem. [236] => [237] => ==== Barokní Krakov ==== [238] => * Kostel misionářů – Obrácení sv. Pavla (kościół Misjonarzy na Stradomiu) (ulice Stradomska č. 4) – vystavěn po vzoru římských sakrálních staveb v letech [[1719]] až [[1732]] dle návrhu krakovského architekta Kacpera Bazanki. Pozdněbarokní, bezvěžový kostel má průčelí z kamenných kvádrů s dekoracemi z vápence. Interiér je jednolodní s krátkým presbytářem a s elipsově formovanou kopulí. V kostele je instalován systém zrcadel, který opticky kostel zvětšuje a umožňuje stejnoměrné osvětlení. V kostele je mramorový oltář z let [[1761]] až [[1762]] s obrazem Tadeusze Kuntze Obrácení sv. Pavla a dále stříbrný [[Eucharistický svatostánek|tabernákl]]. K lodi kostela se přimykají boční kaple z 18. století. Loď je vroubena nikami se sochami 10 [[apoštol]]ů. Na kostel navazují klášterní budovy s Historickým a misionářským museem. [239] => * Kostel bernardýnů – sv. Bernardina Sienského (kościół Bernardynów na Stradomiu) (ulice Bernardyńska č. 2) – původní dřevěný kostel vznikl roku [[1453]] díky Zbigniewu kardinálu Oleśnickiemu. V druhé polovině 15. století byl přestavěn, vzniklo tak stavení v gotickém stylu, které bylo za Švédské války roku [[1655]] zcela zničeno. Dnešní raně barokní kostel, který vznikl v létech [[1659]] až [[1680]] podle návrhu [[Krzystof Mieroszewski|Krzystofa Mieroszewského]], je trojlodní bazilikou s transeptem a jednou kopulí. Průčelí je dvou věžové. Pozoruhodný je hlavní oltář a boční oltáře, které jsou v pozdněbarokním stylu. Zajímavé jsou i štuky v hlavní lodi a presbytáři. V kostele se nachází kaple [[Svatá Anna|sv. Anny]] se sochou této světice z 15. století (pravděpodobně dílo Veita Stossa) a kaple [[svatý Šimon z Lipnice|sv. Šimona z Lipnice]] s mausoleem z [[mramor]]u.[[Soubor:20200512 Kościół Świętych Apostołów Piotra i Pawła w Krakowie 1731 9916 DxO.jpg|náhled|upright=0.8|Kostel sv. Petra a Pavla]] [240] => * [[Kostel svatého Petra a Pavla (Krakov)|Kostel sv. Petra a Pavla]] (kościół św. Piotra i Pawła) (ulice Grodzka č. 54) – je první barokní stavbou v Krakově. Vznikla v letech [[1597]] až [[1619]]. Kostel založil král Zikmund III. Wasa pro [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský řád]]. Stavitelé chrámu byli postupně: Józef Britius, Giovanni Maria Bernardoni a Giovanni Trevano. Poslední z nich dal kostelu konečnou podobu a zhotovil i fasádu, kopuli a vnitřní vybavení. Bazilika byla zřízena podle římského vzoru. Má půdorys kříže, má tři pole klenby, širokou loď, krátký transept a krátký presbytář, který je ukončen kruhovou apsidou. Fasáda je zdobena sochami řádových svatých a řádovým znakem, dále svatými patrony Wasovské [[dynastie]] a [[erb]]em této dynastie. V kostele je pozoruhodný hlavní oltář z roku [[1735]] s obrazem od Józefa Brodowskeho z roku [[1820]]. Nádherné štuky vznikly v letech [[1619]] až [[1633]] a jejich autorem byl Giovanni Falconi. V presbytáři se nalézají scény ze života sv. Petra a Pavla a sochy patronů Polska – [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěch]] a [[Stanislav I. ze Szczepanowa|sv. Stanislav]] apod. Díky dobré akustice se zde konají koncerty. [241] => * Kostel sv. Martina (kościół św. Marcina) [242] => * Kostel sv. Mikuláše (kościół św. Mikołaja) (ulice Kopernika č. 9) – první románský kostel se zde nalézal již v 11. století. Prvně byl zmíněn v roce [[1229]], kdy byl ve vlastnictví [[Řád svatého Benedikta|benediktýnů]] z Tyniece. Kostel ležel mimo hradby Krakova. Roku [[1456]] věnovali kostel benediktýni Jagellonské univerzitě. Za švédské okupace byl kostel poničen ostřelováním z děl. Po přestavbě byl kostel roku [[1682]] znovu vysvěcen. Fasáda kostela je strohá se sochami sv. Petra a Pavla. Uvnitř kostela je gotický [[pentaptych]]. Ve dvoře okolo kostela se nachází lucerna mrtvých ze 14. století. [243] => * Piaristický [[Kostel Proměnění Páně (Krakov)|kostel Proměnění Páně]] (kościół Przemienienia Pańskiego (oo. Pijarów)) (ulice Pijarska č. 2) – pozdněbarokní stavba z let [[1714]] až [[1728]] podle návrhu krakovského architekta Kacpera Bazanky. V letech [[1759]] až [[1761]] vzniklo pěkné třípatrové průčelí navržená Francescem Placidim a hodinová věž. Vstup do kostela je po schodišti na němž se nachází busta [[Stanislaw Konarski|Stanislawa Konarského]], [[Řád zbožných škol|piaristy]] a reformátora polského školství. Tentýž má bustu na pravé straně presbytáře. Zde je zazděna i urna s jeho srdcem. Kostel je jednolodní s půlkruhovým presbytářem. Valená klenba je pokryta iluzivními stropními malbami od [[František Eckstein|Františka Ecksteina]] z [[Morava|Moravy]]. Loď je lemována kaplemi s malbami z 18. století. [244] => [[Soubor:Church of St. Florian, 2 Kurniki street, Krakow, Poland.jpg|náhled|[[Kostel svatého Floriána (Krakov)|Kostel svatého Floriána]]]] [245] => * [[Kostel svatého Floriána (Krakov)|Kostel sv. Floriána]] (Kościół św. Floriana) (ulice Warszawska č. 1b) – jde o [[poutní kostel]], který stojí na počátku tzv. korunovační cesty. Původně románská stavba vznikla na přelomu 12. a 13. století na předměstí Krakova, pozdějšího města a městské části [[Kleparz]]. Ve 14. století byl kostel zničený Tatary znovu vystavěn v gotickém stylu jako halové trojlodí. Po požáru v 17. století byl znovu vystavěn v letech [[1657]] až [[1684]] jako trojlodní bazilika o čtyřech klenebních polích se dvěma věžemi. Zachován zůstal gotický presbytář. Na fasádě se nalézá socha [[svatý Florián|sv. Floriána]]. předsíň je novobarokní. Vnitřek je proveden v barokním a [[rokoko]]vém stylu. Štukové dekorace jsou v novorokokovém stylu z roku [[1907]]. Nástěnné malby až z roku [[1965]]. V presbytáři stojí pozdněbarokní chórové lavice a barokní hlavní oltář s obrazem sv. Floriána z roku 1686 od Jana Trycjusze, dvorního malíře krále [[Jan III. Sobieski|Jana III. Sobieskeho]]. Pozoruhodný je i z Mariánského kostela pocházející tryptych [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]]. V letech [[1941]] až [[1955]] sloužil v kostele jako [[vikář]] pozdější papež [[Jan Pavel II.]] [246] => * Kostel Karmelitánský (kościół Karmelitów na Piasku) (ulice Karmelicka 19) – byl založen králem Vladislavem II. Jagellem a jeho ženou [[Hedvika z Anjou|sv. Hedvikou]] v roce [[1390]]. Roku [[1397]] byl předán [[Řád karmelitánů|karmelitánům]] z Prahy. V 70. letech 15. století byl kostel přestavěn v halové trojlodí. Během Švédské války byl roku [[1655]] zničen a znovu postaven byl v letech [[1659]] až [[1679]]. Fasáda připomíná fasádu kostela sv. Petra a Pavla na ulici Grodzka a je osazena sochami Panny Marie s Ježíškem a dvěma svatými karmelitánského řádu. Jde o trojlodní baziliku, presbytář je dlouhý stejně jako lodě. Na východě přesbytáře se nalézají dvě věže. Na hlavní oltáři je obraz z konce 17. století od Jerzyho Hankinse. Na jižní straně kostela se nalézají dvě kaple. Kaple Matky Boží se škapulířem Matky Boží a s freskou představující Matku Boží s Ježíškem ze 17. století. Dále je zde obraz z 15. století, který namaloval na vnější zeď kostela neznámý řádový bratr, a který byl znám pro zázraky. Nachází se zde i otisk nohy královny sv. Hedviky. Na severu se ke kostelu přimykají klášterní budovy ze 17. století. [247] => * Kostel sv. Anny (Kościół św. Anny) (Ulice Sw. Anny č. 11) – kostel patří k Jagelonské univerzitě. První dřevěný kostel stála na tomto místě již ve 14. století. Po požáru roku [[1407]] založil král Vladislav II. Jagello zděný kostel v gotickém stylu. Kostel byl v 16. století povýšen na kolegiátní kostel. Dnešní barokní stavba vznikla na místě odstraněného gotického kostel v letech [[1689]] až [[1703]] podle návrhu holandského architekta Tillmana von Gameren. Třílodní [[bazilika]] má transept a je postavena na půdorysu kříže. Loď je zakryta valenou klenbou a kopulí. V bočních lodích se nalézá šest kaplí, tři na každé straně. Fasáda je zakončena dvěma věžemi. Interiér je barokní. Dekorace, sochy a reliéfy pocházejí od sochaře [[Balthasar Fontana|Balthasara Fontany]]. Na hlavním oltáři je obraz se sv. Annou samotřetí. [[Varhany]] a [[kazatelna]] pocházejí z [[18. století]]. [248] => * Kapucínský [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Krakov)|kostel Zvěstování Panny Marie]] (Kościół Zwiastowania NP Marii, oo. Kapucynów) (ulice Loretańska č. 11) – byl založen Wojciechem Dembińskim založen v letech [[1696]] až [[1699]] pro z [[Itálie]] pocházející [[Řád menších bratří kapucínů|kapucinský]] řád. Byl zřízen ve stylu toskánského baroka. Kostel byl původně jednolodní, ve [[20. století]] k němu přibyly boční lodě. Interiér je zařízen prostě. Je zde několik barokních oltářů, kazatelna, zpovědnice a [[epitaf]]y. Na pravé straně hlavní lodi je pohřben v černém mramorovém [[sarkofág]]u zakladatel kláštera. Na hlavním oltáři se nachází malba Zvěstování Panny Marie od Pietera Dandiniho z Florencie z roku [[1701]]. Zajímavá je také dělostřelecká koule z bojů z roku [[1768]], která zůstala vězet ve zdi. Mezi lety [[1712]] až [[1719]] byla u kostela postavena [[loreta]]. Vznikla podle návrhu krakovského architekta Kacpera Bazanki. V roce [[1794]] na začátku povstání zde [[Tadeusz Kościuszko]] světil šavle. [249] => * Kostel a klášter paulínů na Skalce (kościół i klasztor Paulinów, na Skałce) – [[Bazilika archanděla Michaela a svatého Stanislava|bazilika archanděla Michaela a sv. Stanislava]] (ulice Skaleczna no. 15) – známá i jako kostel Na skalce. Na místě dnešní stavby měl stát pohanský chrám, v 11. století zde vznikla románská stavba. Dle lidové pověsti zde měl být roku [[1079]] po konfliktu světské a církevní moci zabit [[Stanislav I. ze Szczepanowa|sv. Stanislav]]. Na připomínku této události se každoročně koná procesí z katedrály na Wawelu, kde je světec pohřben ke kostelu Na skalce, kdy byl světec zabit. Gotický kostel založil král Kazimír III. Veliký v 19. století. Dnešní barokní stavba vznikla po důkladné přestavbě z let [[1733]] až [[1751]] podle plánů Antona Müntzera a poté dle plánů Antona Solariho. Jde o trojlodní baziliku s dvěma barokními věžemi. Ke vstupu vede imposantní schodiště. Pozoruhodné jsou v barokním stylu bohatě zdobené: kazatelna, [[zpovědnice]], novobarokní lavice a rokokové [[varhany]]. Na hlavním oltáři se nalézá malba Archanděla Michaela. Mezi bočními oltáři se nalézá oltář sv. Stanislava nebo oltář [[Černá madona čenstochovská|Panny Marie Čenstochovské]]. Je zde i vícero bust významných osobností. Před kostelem se nalézá jezírko sv. Stanislava se sochou svatého a oltářem Třítisíciletí. V [[krypta|kryptě]] kostela se [[secese|secesními]] malbami jsou pohřbeny významné osobnosti polské vědy a umění. Například kronikář [[Jan Długosz]], [[Józef Ignacy Kraszewski]], [[Adam Asnyk]], [[Stanisław Wyspiański]] ad. [250] => * Kostel Nejsvětější Trojice (Bonifrátú) (ulice Krakowska č. 48) – vznikl uprostřed 18. století pro řád [[Řád trinitářů|Trinitářů]]. Po úpadku řádu v roce [[1796]] zde byl sklad zbraní. Roku [[1812]] byl převzat řádem [[Hospitálský řád sv. Jana z Boha|Bonifrátů]]. Jde o pozdněbarokní stavbu, jejímž autorem je Francesco Placidi. Kostel je jednolodní s bočními kaplemi a pěkným průčelím. Nástropní malby přibližují dějiny řádu trinitářů. Hlavní oltář je novobarokní. [251] => [252] => ==== Krakov v 19. století ==== [253] => [[Soubor:Front facade of Juliusz Słowacki Theatre, Kraków, Poland, September 2019.jpg|náhled|Divadlo Juliusze Slowackého ]] [254] => * Rakovický hřbitov, zal. 1803 (Cmentarz Rakowicki) [255] => * Krypta zasloužilých na Skalce (Krypta Zasłużonych na Skałce) [256] => * domy Teodora Talovského (kamienice Teodora Talowskiego) [257] => * [[Divadlo]] [[Juliusz Słowacki|Juliusze Slowackého]] (Plac Sw. Ducha č. 1) – jde o jedno z nejznámějších divadel Polska. Vzniklo v letech [[1891]] až [[1893]] na místě dřívějšího [[klášter]]a, podle návrhu Jana Zawiejského. Budova je novorenesanční a novobarokní. Jako vzor jí sloužila pařížská opera. Uvnitř jsou fresky od vídeňského umělce Antona Tucha a [[opona]] z roku [[1894]] od Henryka Siemiradzki. [258] => * Kostel a konvent sester Srdce Páně (ulice Garncarska č. 26) – vystavěn v novorománském slohu v letech 1895 až 1900. [259] => * Dům pod zpívající žábou (ulice Retoyka č. 1) – stavba Teodora Talowského z let [[1889]] až [[1890]]. [260] => * Budova [[Sokol (polský tělocvičný spolek)|Sokola]] (ulice Pilsudskiego č. 27) – budova tělovýchovné společnosti Sokol postavena roku [[1889]]. [261] => [262] => ==== Secesní Krakov ==== [263] => * Dům Celestyna Czynciela (Rynek Glówny) – [[secese|secesní]] dům vystavěn roku [[1908]] dle návrhu Ludwika Wojtyczka. V prvním patře je na fasádě štukový (secesní) [[dekor]]. [264] => * [[Staré divadlo (Krakov)|Staré divadlo]] (Plac Szczepański) – jde o nejstarší divadelní budovu Polska, svoji roli plní bez přerušení od roku [[1798]]. V letech [[1903]] až [[1905]] byla stavba secesně přestavěna. [265] => * [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuitský]] [[Kostel Srdce Ježíšova (Krakov)|kostel Srdce Ježíšova]], jezuitský (Kościół Serca Jezusowego, oo. Jezuitów) (ulice Kopernika č. 36) – jezuitský kostel, vystavěn v letech [[1909]] až [[1921]] podle návrhu Francziska Maczyńského. Kombinace různých historizujících slohů. [266] => * Dům pod glóbem (ulice Dluga č. 1) – secesní dům podle návrhu Francziska Maczyńského a Tadesze Stryjeńského postaven v letech [[1904]] až [[1906]]. Uvnitř je dům zdobený malbami Józefa Mehofera. [267] => * Pavoučí dům (ulice Karmelicka č. 35) – historizující dům z roku [[1889]] od architekta Teodora Talowského. [268] => [269] => === Další sakrální stavby === [270] => * Dom Kapituły [271] => * Kostel Matky Boží Sněžné sester dominikánek (Kościół MB Śnieżnej, ss. Dominikanek) [272] => * Kostel sv. Jana (Kościół św. Jana, ss. Prezentek) (ulice Świetego Jana č. 7) – barokní stavba si zachovává románské a gotické elementy svých předchůdců. [273] => * Kostel sv. Josefa (Kościół św. Józefa, ss. Bernardynek) [274] => * Kostel sv. Kazimíra (Kościół św. Kazimierza, oo. Reformatów) (ulice Reformacka č. 4) – barokní kostel z let [[1666]] až [[1672]]. [275] => * Kostel sv. Norberta (Kościół św. Norberta, ss. Norbertanek) [276] => * Arcibiskupský palác (Pałac Arcybiskupi) [277] => * Kostel sv. Augustýna a Jana Křtitele a konvent Norbertinů ve Zwierzynci – datující se do 12. století. Současná podoba z první poloviny 17. století. [278] => * Kostel Vykupitele ve Zwierzynci – jeden z nejstarších kostelů v Krakově, pocházejí údajně ze 12. století, částečně přestavěn v barokním slohu v 17. století. [279] => * Kostel sv. Markéty – dřevěný kostel z let [[1680]] až [[1690]] na úpatí kopce Blahoslavené Salome. [280] => [281] => == Univerzity == [282] => [[Soubor:Collegium Maius 2017.jpg|náhled|upright|[[Jagellonská univerzita]]]] [283] => * [[Jagellonská univerzita]], založená roku 1364, s téměř 48 tisíci studentů na 15 fakultách [284] => * [[Technická univerzita v Krakově]] [285] => * [[Ekonomická univerzita v Krakově]] [286] => [[Soubor:Kraków University of Economics, main building, 1887 design. Władysław Ekielski and Tadeusz Stryjeński, 27 Rakowicka street, Kraków, Poland.jpg|upright|náhled|[[Ekonomická univerzita v Krakově|Ekonomická univerzita]]]] [287] => [[Soubor:AkademiaSztukPięknychImJanaMatejki-POL, Kraków.jpg|upright|náhled|[[Akademie výtvarných umění v Krakově|Akademie výtvarných umění]] ]] [288] => ;Akademie [289] => * Akademie tělesné výchovy [https://web.archive.org/web/20051025080356/http://www.awf.krakow.pl/ awf.krakow.pl {{pl}}] [290] => * Akademie výtvarných umění [291] => * Hornicko-hutnická akademie [http://www.agh.edu.pl/ agh.edu.pl{{pl}}] [292] => * Hudební akademie [293] => * Krakovská akademie A. Frycza-Modrzewskiego [294] => * Papežská teologická akademie [295] => * Pedagogická akademie [296] => * Zemědělská akademie [297] => ;Ostatní vysoké školy [298] => * Státní vysoká škola divadelní [299] => * Krakovská vysoká škola podpory zdraví [300] => * Małopolská vysoká škola [301] => * Vyšší pedagogická škola sv. Rodiny [302] => * Vyšší škola ekonomie a informatiky [303] => * Vyšší evropská škola P. Józefa Tischnera [http://wse.krakow.pl/ wse.krakow.pl {{pl}}] [304] => * Vyšší filosoficko-pedagogická škola Ignatianum [305] => * Vyšší škola obchodní [306] => * Vyšší škola ochrany prostředí, turistiky a rekreace [307] => * Vyšší škola pojišťovnictví [308] => * Vyšší škola managementu a bankovnictví [309] => [310] => == Sport == [311] => Ve městě sídlí fotbalové kluby [[Wisla Krakov|Wisla]] a [[Cracovia (fotbal)|Cracovia]] a hokejový klub [[Comarch Cracovia]]. [312] => [313] => == Rodáci == [314] => {{Sloupce|2| [315] => * [[Boleslav III. Křivoústý]] (1085–1138), polský kníže [316] => * [[Vladislav II. Vyhnanec]] (1105–1159), polský velkovévoda [317] => * [[Salomena Polská]] (1211/1212–1268), haličská královna [318] => * [[Vladislav Jagellonský|Vladislav II. Jagellonský]] (1456–1516), český a uherský král [319] => * [[Svatý Kazimír]] (1458–1484), katolický kardinál a polský princ [320] => * [[Jan I. Olbracht]] (1459–1501), polský král [321] => * [[Alexandr I. Jagellonský]] (1461–1506), polský král [322] => * [[Jan IV. Turzo]] (1464/1466–1520), římskokatolický biskup [323] => * [[Stanislav I. Thurzo]] (1470–1540), olomoucký biskup [324] => * [[Stanisław Hozjusz]] (1504–1579), římskokatolický kardinál [325] => * [[Zikmund II. August]], (1520–1572), polský král [326] => * [[Žofie Jagellonská (1522–1575)|Žofie Jagellonská]] (1522–1575), polská princezna [327] => * [[Anna Jagellonská (1523–1596)|Anna Jagellonská]] (1523–1596), polská královna [328] => * [[Moše Isserles]] (1530–1572), rabín [329] => * [[Vladislav IV. Vasa]] (1595–1648), polský král a velkokníže litevský [330] => * [[Jan Kazimír II. Vasa|Jan II. Kazimír Vasa]] (1609–1672), polský král [331] => * [[Jonathan Eybeschütz]] (1690–1764), talmudista a kabalista [332] => * [[Anna Leszczyńska]] (1660–1727), polská šlechtična [333] => * [[Tereza Kunhuta Sobieská]] (1676–1730), polská princezna [334] => * [[Alexandr Josef Sułkowski]] (1695–1762), šlechtic a kníže [335] => * [[Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice]] (1777–1836), polský šlechtic, arcibiskup lvovský [336] => * [[Jan Matejko]] (1838–1893), malíř [337] => * [[Ludwig Gumplowicz]] (1838–1909), sociolog a právník [338] => * [[Michał Bobrzyński]] (1849–1935), respektive předlitavský historik, státní úředník a politik [339] => * [[Franciszek Bujak (poslanec Říšské rady)|Franciszek Bujak]] (1852/1853 – 1915), rakouský politik [340] => * [[Edmund Zieleniewski]] (1855–1919), politik a podnikatel [341] => * [[Olga Boznańska]] (1865–1940), malířka [342] => * [[Ignacy Juliusz Rosner]] (1865–1926), novinář a politik [343] => * [[Alfred Halban]] (1865–1926), polský právní historik, vysokoškolský pedagog a politik [344] => * [[Jakob Freimann]] (1866–1937), rabín a historik [345] => * [[Azri'el Günzig]] (1868–1931), rabín, učenec, knihkupec, redaktor a spisovatel [346] => * [[Franciszek Biesiadecki]] (1869–1940), rakouský politik [347] => * [[Stanisław Wyspiański]] (1869–1907), malíř, dramatik, básník, výtvarník a architekt [348] => * [[Artur Górski]] (1870–1959), polský literární kritik, spisovatel, publicista a překladatel [349] => * [[Lucjan Rydel]] (1870–1918), dramatik, básník a překladatel [350] => * [[Stanisław Haller de Hallenburg]] (1872–1940), polský generál [351] => * [[Helena Rubinsteinová]] (1872–1965), polsko-americká podnikatelka židovského původu [352] => * [[Sophie Brzeska]] (1873–1925), spisovatelka a umělkyně [353] => * [[Kazimierz Nitsch]] (1874–1958), univerzitní profesor, slávista a jazykovědec [354] => * [[Marie Kristýna Rakouská (1879–1962)|Marie Kristýna Rakouská]] (1879–1962), arcivévodkyně a princezna [355] => * [[Max Fleischer (animátor)|Max Fleischer]] (1883–1972), polsko-americký filmař židovského původu [356] => * [[Bronisław Malinowski]] (1884–1942), polsko-anglický etnolog a sociolog [357] => * [[Leon Chwistek]] (1884–1944), polský filosof, matematik, malíř a teoretik umění [358] => * [[Stefan Bryła]] (1886–1943), polský stavební inženýr a pionýr svařování, politik a poslanec Sejmu [359] => * [[Michał Rola-Żymierski]] (1890–1989), polský maršál[http://www.sww.w.szu.pl/index.php?id=biografia_michal_rola_zymierski Michał Rola-Żymierski.] [360] => * [[Stefan Banach]] (1892–1945), matematik [361] => * [[Roman Ingarden]] (1893–1970), filozof [362] => * [[Alice Halicka]] (1894–1975), židovsko-polská malířka [363] => * [[Rudolf Petřík]] (1894–1946), voják [364] => * [[Jan Zachariasz Unicki]] (1894–1991), pastor a publicista [365] => * [[August Emil Fieldorf]] (1895–1953), polský voják [366] => * [[Marie Karolína Zámojská]] (1896–1968), manželka prince Ranieriho [367] => * [[Rudolph Maté]] (1898–1964), kameraman a režisér [368] => * [[Re'uven Feldman]] (1899–1990), sionistický aktivista, izraelský politik [369] => * [[Leon Sperling]] (1900–1941), fotbalista [370] => * [[Alexander Abusch]] (1902–1982), publicista, [[Literární kritika|literární kritik]] a politik [371] => * [[Walenty Badylak]] (1904–1980), polský voják [372] => * [[Wanda Wasilewska]] (1905–1964), novinářka, romanopiskyně a politická aktivistka [373] => * [[Edward Ochab]] (1906–1989), politik [374] => * [[Edmund Wojtyła]] (1906–1932), lékař [375] => * [[Aljo Beran]] (1907–1990), malíř [376] => * [[Georg Clam-Martinic]] (1908–2000), inženýr a podnikatel [377] => * [[Józef Andrzej Frasik]] (1910–1983), polský básník a spisovatel [378] => * [[Henrikas Radauskas]] (1910–1970), litevský básník a překladatel [379] => * [[Jo'el Zusman]] (1910–1982), izraelský právník a soudce [380] => * [[Eduard Hofman]] (1914–1987), tvůrce českých animovaných filmů pro děti [381] => * [[Andrzej Munk]] (1921–1961), režisér [382] => * [[Zofia Posmysz]] (1923–2022), spisovatelka a scenáristka [383] => * [[Mirjam Akavja]] (1927–2015), izraelská spisovatelka a překladatelka [384] => * [[Irena Homola-Skąpska]], (1929–2017), polská historička [385] => * [[Janusz Bogdanowski]] (1929–2003), polský architekt a urbanista, zahradní architekt, znalec a propagátor vojenských historických staveb a zahradnictví [386] => * [[Cvi Hecker]] (* 1931), izraelský architekt [387] => * [[Jerzy Hoffman]] (* 1932), režisér a scenárista [388] => * [[Jerzy Vetulani]] (1936–2017), neurovědec, farmakolog a biochemik [389] => * [[Dorota Terakowská]] (1938–2004), spisovatelka, novinářka a publicistka [390] => * [[Jacek Baluch]] (1940–2019), polský literární historik, překladatel z češtiny do polštiny a popularizátor české literatury, profesor na Jagellonské univerzitě v Krakově, člen polského PEN klubu [391] => * [[Ewa Demarczyková]] (1941–2020), polská zpěvačka [392] => * [[Ewa Braunová]] (* 1944), oscarová scénografka, kostýmní výtvarnice, produkční návrhářka a profesorka umění [393] => * [[Eva Hoffman]] (* 1945) – polsko-americká spisovatelka a historička [394] => * [[Ewa Lipska]] (* 1945), polská básnířka [395] => * [[Robert Gadocha]] (* 1946), fotbalista [396] => * [[Jerzy Stuhr]] (* 1947), herec a režisér [397] => * [[Zbigniew Wassermann]] (1949–2009), politik a právník [398] => * [[Stanisław Żółtek]] (* 1956), politik a podnikatel [399] => * [[Andrzej Munk]] (* 1957), fotbalista a trenér [400] => * [[Grzegorz Turnau]] (* 1967), zpěvák, klavírista, textař a hudební skladatel [401] => * [[Krzysztof Wojtyczek​]] (* 1968), právník a vysokoškolský profesor [402] => * [[Renata Piszczek]] (* 1969), reprezentantka ve sportovním lezení [403] => * [[Wojciech Tochman]] (* 1969), moderátor, novinář a spisovatel [404] => * [[Zbigniew Ziobro]] (* 1970), politik a právník [405] => * [[Andrzej Duda]] (* 1972), politik, právník a [[Prezident Polska|prezident]] [406] => * [[Rafał Górski]] (1973–2010), polský historik, spisovatel, anarchista a odborový aktivista [407] => * [[Marcin Urbaś]] (* 1976), bývalý atlet sprinter [408] => * [[Piotr Gierowski]] (* 1978), polský slavista-bohemista, teoretik a historik literatury[http://www.ifs.filg.uj.edu.pl/piotr-gierowski Biografická informace na strance Ústavu pro slovanskou filologii Jagellonské univerzity v Krakově.] [409] => * [[Anna Brożek (filosofka)|Anna Brożek]] (* 1980), filosofka [410] => * [[Marcin Wasilewski]] (* 1980), fotbalista [411] => * [[Władysław Kosiniak-Kamysz]] (* 1981), lékář a politik [412] => * [[Radosław Zawrotniak]] (* 1981), sportovní šermíř [413] => * [[Robert Kubica]] (* 1984), pilot Formule 1 [414] => * [[Donatan|Witold Marek Czamara]] (* 1984), hudebník, hudební producent a zvukový inženýr [415] => * [[Michał Pazdan]] (* 1987), fotbalista [416] => * [[Agnieszka Radwańská]] (* 1989), profesionální tenistka [417] => * [[Sebastian Steblecki]] (* 1992), fotbalista [418] => * [[Jan-Krzysztof Duda]] (* 1998), šachový velmistr [419] => }} [420] => [421] => == Osobnosti spojené s městem == [422] => * [[Stanislav I. ze Szczepanowa]] (okolo [[1030]]–[[1079]]), katolický biskup a mučedník, krakovský biskup [423] => * [[Jan III. Turzo]] ([[1437]]–[[1508]]), patricij, obchodník a podnikatel [424] => * [[Veit Stoss]] (polsky Wit Stwosz) (okolo [[1448]]–[[1533]]), německý sochař, grafik a malíř [425] => * [[Mikuláš Koperník]] ([[1473]]–[[1543]]), polsko-německý kněz, astronom, filozof a humanista [426] => * [[Georg Trakl]] ([[1887]]–[[1914]]), rakouský lyrik a expresionistický básník [427] => * [[Oskar Schindler]] ([[1908]]–[[1974]]), německý továrník, záchrance 1 200 Židů před holocaustem [428] => * [[Czesław Miłosz]] ([[1911]]–[[2004]]), básník, spisovatel, akademik a překladatel, držitel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [429] => * [[Jan Pavel II.]] ([[1920]]–[[2005]]), 264. papež, krakovský arcibiskup [430] => * [[Stanisław Lem]] ([[1921]]–[[2006]]), filozof, spisovatel sci-fi literatury a futurolog [431] => * [[Wisława Szymborská]] ([[1923]]–[[2012]]), básnířka, esejistka, literární kritička a překladatelka, držitelka [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [432] => * [[Roman Polański|Roman Polaski]] (* [[1933]]), režisér, scenárista, filmový a divadelní herec, filmový producent [433] => * [[Nigel Kennedy]] (* [[1956]]), britský houslista [434] => [435] => == Partnerská města == [436] => {{Sloupce|3| [437] => * {{partnerské město|Bordeaux|rok=1993}} [438] => * {{partnerské město|Bratislava}} [439] => * {{partnerské město|Budapešť|rok=2005}} [440] => * {{partnerské město|Curitiba|rok=1993}} [441] => * {{partnerské město|Cuzco}} [442] => * {{partnerské město|Edinburgh|rok=1995}} [443] => * {{partnerské město|Fes|rok=2004}} [444] => * {{partnerské město|Florencie|rok=1992}} [445] => * {{partnerské město|Frankfurt nad Mohanem}} [446] => * {{partnerské město|Göteborg}} [447] => * {{partnerské město|Grozný|rok=1997}} [448] => * {{partnerské město|Guadalajara (Mexiko)}} [449] => * {{partnerské město|Innsbruck|rok=1998}} [450] => * {{partnerské město|Kyjev|rok=1993}} [451] => * {{partnerské město|Lipsko|rok=1995}} [452] => * {{partnerské město|Lovaň|rok=1991}} [453] => * {{partnerské město|Lvov|rok=1995}} [454] => * {{partnerské město|Milán|rok=2003}} [455] => * {{partnerské město|Norimberk|rok=1991}} [456] => * {{partnerské město|Olomouc}}http://www.olomouc.eu/o-meste/mezinarodni-kontakty/krakov [457] => * {{partnerské město|Orléans|rok=1992}} [458] => * {{partnerské město|Pécs|rok=1998}} [459] => * {{partnerské město|Quito}} [460] => * {{partnerské město|Rochester (New York)}} [461] => * {{partnerské město|Řím}} [462] => * {{partnerské město|San Francisco|rok=2009}} [463] => * {{partnerské město|Sevilla|rok=2002}} [464] => * {{partnerské město|Solothurn|rok=1990}} [465] => * {{partnerské město|Split}} [466] => * {{partnerské město|Tbilisi}} [467] => * {{partnerské město|Veliko Tarnovo|rok=1975}} [468] => * {{partnerské město|Vilnius}} [469] => * {{partnerské město|Záhřeb|rok=1975}} [470] => }} [471] => [472] => == Odkazy == [473] => === Reference === [474] => [475] => === Literatura === [476] => * ''Krakau: Ein Führer durch Symbole, Sehenswürdigkeiten und Attraktionen''. Krakov : Wydawnictwo GAUSS, 2011 [477] => * Jabloński, R. ''Kraków and Surroundings''. Warsaw : Festina Publishers, 2005, {{ISBN|83-920325-2-7}}. [478] => === Související články === [479] => * [[Wawel]] - nízký vrch, na němž stojí Královský hrad a katedrála sv. Stanislava a Václava [480] => * [[Kraków Główny Osobowy|Hlavní nádraží v Krakově]] [481] => * [[Tramvajová doprava v Krakově]] [482] => * [[Obvařanek]] - tradiční krakovské pečivo [483] => * [[Vlajka Krakova]] - vlajka města Krakov [484] => * [[Centrum Serenada]] - nákupní centrum v severní části Krakova [485] => [486] => === Externí odkazy === [487] => * {{Commonscat}} [488] => * {{Wikislovník|heslo=Krakov}} [489] => * [http://www.krakow.pl Oficiální stránka města] [490] => * {{cs}} [http://www.cestopisy.net/249-polsko-krakov-mesto-kralu-a-jeho-pamatky.php Památky Krakova] - přehled nejdůležitějších památek očima turisty [491] => [492] => {{Světové dědictví - Polsko}} [493] => {{Malopolské vojvodství}} [494] => {{Polsko}} [495] => {{Města v Polsku}} [496] => [497] => {{Autoritní data}} [498] => {{Portály|Polsko}} [499] => [500] => [[Kategorie:Krakov| ]] [501] => [[Kategorie:Města v Malopolském vojvodství]] [502] => [[Kategorie:Hanza]] [503] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [504] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [505] => [[Kategorie:Městské okresy v Polsku]] [506] => [[Kategorie:Svatojakubská cesta v Polsku]] [507] => [[Kategorie:Sídla na Visle]] [508] => [[Kategorie:Hlavní města vojvodství v Polsku]] [509] => [[Kategorie:Univerzitní města v Polsku]] [] => )
good wiki

Krakov

Krakov ( výslovnost ) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku. Leží na řece Visle, v nejužším místě tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Wawel','Kazimierz (Krakov)','Kleparz','Jan Pavel II.','Barbakan (Krakov)','1889','1533','1241','1655','Varšava','Nobelova cena za literaturu','16. století'

1241

1533

1655

Na stránce 1655 v české Wikipedii je prezentována roku 1655.

1889

Varšava

Wawel