Array ( [0] => 15485579 [id] => 15485579 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kralovice [uri] => Kralovice [3] => Kralovice - namesti 3.JPG [img] => Kralovice - namesti 3.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Kralovice jsou malebné město ležící v okrese Plzeň-sever v České republice. Historie Kralovic sahá až do 13. století, kdy byla město založeno. Díky své strategické poloze se stalo významným bodem obchodních cest a střediskem regionální kultury. Město je známé svým historickým jádrem, kde lze obdivovat krásné památky, jako je kostel svatého Mikuláše, jehož věž dominuje okolní krajině. Kralovice se pyšní také krásná přírodou v okolí, která láká k procházkám, cykloturistice a jiným venkovním aktivitám. Místní komunita je velmi přátelská a aktivní, a to se odráží v různých kulturních a společenských akcích, které se zde konají během celého roku. Kralovice se tedy stávají živým místem, které nabízí kombinaci historie, kultury a přírody, idealní pro návštěvníky i obyvatele. Vedle bohatého kulturního života mají Kralovice i silný smysl pro udržitelnost a rozvoj místní ekonomiky. Město se snaží podpořit místní podnikatele a iniciativy, což společně s aktivním životním stylem činí z Kralovic příjemné místo pro život. Všechny tyto aspekty přispívají k optimistickému výhledu na budoucnost Kralovic, které i nadále zůstávají důležitou součástí regionálního života. [oai_cs_optimisticky] => Kralovice jsou malebné město ležící v okrese Plzeň-sever v České republice. Historie Kralovic sahá až do 13. století, kdy byla město založeno. Díky své strategické poloze se stalo významným bodem obchodních cest a střediskem regionální kultury. Město je známé svým historickým jádrem, kde lze obdivovat krásné památky, jako je kostel svatého Mikuláše, jehož věž dominuje okolní krajině. Kralovice se pyšní také krásná přírodou v okolí, která láká k procházkám, cykloturistice a jiným venkovním aktivitám. Místní komunita je velmi přátelská a aktivní, a to se odráží v různých kulturních a společenských akcích, které se zde konají během celého roku. Kralovice se tedy stávají živým místem, které nabízí kombinaci historie, kultury a přírody, idealní pro návštěvníky i obyvatele. Vedle bohatého kulturního života mají Kralovice i silný smysl pro udržitelnost a rozvoj místní ekonomiky. Město se snaží podpořit místní podnikatele a iniciativy, což společně s aktivním životním stylem činí z Kralovic příjemné místo pro život. Všechny tyto aspekty přispívají k optimistickému výhledu na budoucnost Kralovic, které i nadále zůstávají důležitou součástí regionálního života. ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Kralovice [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] [5] => | okres = Plzeň-sever [6] => | obec s rozšířenou působností = Kralovice [7] => | pověřená obec = Kralovice [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 331 41 [10] => | počet ZSJ = 11 [11] => | počet částí obce = 6 [12] => | počet katastrálních území = 5 [13] => | adresa = Markova tř. 2
331 41 Kralovice [14] => | web = http://www.kralovice.cz/ [15] => | úřední web = http://www.kralovice.cz/ [16] => | e-mail = kralovice@kralovice.cz [17] => | starosta = Ing. Karel Popel [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | mapa = [20] => | NUTS3 = CZ032 [21] => }} [22] => '''Kralovice''' (''Crelowicz'', ''Chralowicz'', ''Kralowicz''; {{Vjazyce2|de|''Kralowitz''}}) jsou [[město]] v severní části [[Okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]]. Žije v nich {{Počet obyvatel}} obyvatel a [[katastrální území]] obce měří 3979 ha. Obec je součástí [[Mikroregion Kralovicko|Mikroregionu Kralovicko]]. [23] => [24] => == Historie == [25] => Okolí Kralovic bylo osídlené již v [[pravěk]]u. V roce 1895 bylo asi 2,5 kilometru severozápadně od městského centra bylo a severozápadním úpatí ''Červené hory'' objeveno pohřebiště z [[Doba halštatská|doby halštatské]] a [[Laténská kultura|laténské]] tvořené třiceti hroby. Dvanáct hrobů ve čtyřech mohylách bylo prozkoumáno. Obsahovaly pozůstatky keramických nádob, nožů, mečů, spon, korálků a další předměty. Další pohřebiště bylo roku 1972 objeveno na jihozápadním úpatí, a byly prozkoumány celkem čtyři mohyly o průměru pět až šest metrů. [26] => [27] => Ze jména lze vyvozovat, že Kralovice byly založeny [[Hedčané|Hedčany]] odběhlými od svých soukmenovců jako ves lidí králových na pozemcích českého panovníka [[Vladislav II.|Vladislava II.]] [28] => [29] => [[První písemná zmínka]] o Kralovicích je spojena s [[Klášter Plasy|plaským klášterem]]: roku [[1183]] kníže [[Bedřich (kníže)|Bedřich]] věnoval klášteru trhovou ves s tvrzí ležící na křižovatce obchodních cest mezi [[Žatec|Žatcem]], [[Praha|Prahou]], [[Plzeň|Plzní]] a [[Cheb]]em. V roce 1289 byly Kralovice povýšeny na poddanské [[městys|městečko]].{{Fakt/dne|20230513192936|}} Křižovatka obchodních cest ve středu městečka se postupnými úpravami rozšířila v náměstí. Roku 1400 plaský opat Kralovice vysadil [[Emfyteuze|zákupním právem]], přičemž stanovil, že se městečko bude řídit právy města [[Rakovník]]a.{{Citace monografie [30] => | příjmení = Razím [31] => | jméno = Vladislav [32] => | odkaz na autora = Vladislav Razím [33] => | titul = Středověká opevnění českých měst [34] => | svazek = 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O [35] => | typ svazku = díl [36] => | vydavatel = Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze [37] => | místo = Praha [38] => | rok = 2020 [39] => | vydání = 1 [40] => | počet stran = 575 [41] => | isbn = 978-80-88339-07-6 [42] => | kapitola = Kralovice [43] => | strany = 404–405 [44] => }} Město v téže době získalo řadu obchodních a právních výsad. [45] => [46] => Za [[Husitské války|husitských válek]] bylo město silně poškozeno a král [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] je zastavil s okolními vesnicemi bratrům [[Bedřich z Kolovrat|Bedřichu]] a [[Hanuš z Kolovrat|Hanuši z Kolovrat]]. Ti později rozdělili městečko na dvě části – jedna patřila ke [[Krašov (hrad)|krašovskému panství]], druhá k hradu [[Libštejn (hrad)|Libštejn]] na druhém břehu [[Berounka|Berounky]]. Hanušovu polovinu se plaskému klášteru podařilo získat roku 1480 od jeho syna [[Hanuš II. z Kolovrat|Hanuše II. z Kolovrat]] za 1 600 kop [[groš]]ů. Libštejnskou polovinu získal klášter roku 1513, ale po pěti letech přešla polovina města ke [[Kaceřov (zámek, okres Plzeň-sever)|kaceřovskému]] panství. [47] => [48] => S Kaceřovem získal Kralovice v roce 1531 [[Florián Gryspek]] a od stagnujícího kláštera získal do zástavy roku 1543 i druhou část. Na žádost Gryspeka povýšil 29. září 1547 král [[Ferdinand I. Habsburský]] Kralovice na město a udělil jim městský znak, právo pečetit červeným voskem a mnoho tržních výsad.{{Fakt/dne|20230513192936|}} Součástí povýšení bylo také hradební právo, ale opevnění nikdy nebylo postaveno. Z roku 1450 se dochoval dopis Jindřicha z Kolovrat, který výslovně uvádí absenci opevnění, ale dokládá existenci městských bran. [49] => [50] => [[Gryspekové z Gryspachu|Gryspekové]] si ve městě vystavěli malý zámek a také nechali [[Renesance|renesančně]] přestavět [[gotika|gotický]] kostel sv. Petra a Pavla. V [[Bitva na Bílé hoře|pobělohorské]] době byly Kralovice i s dalším majetkem Gryspekům [[Pobělohorské konfiskace|konfiskovány]] a roku 1623 vráceny plaskému klášteru za zásluhy ve [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] a věrnost císaři. Během třicetileté války bylo v městě ze 105 domů zničeno 52. V roce 1650 žilo v domech, jenž přečkaly válečné hrůzy, 253 obyvatel. Město zůstalo v majetku plaského kláštera až do jeho zrušení v roce 1785. [51] => [52] => Ke konci 18. století byl v Kralovicích zřízen regulovaný magistrát a v 19. století bylo město součástí panství rakouského politika [[Klemens Wenzel von Metternich|K. W. Metternicha]]. Přibližně v polovině 19. století stálo 285 domů a okolo 1 800 obyvatel. Domy budované převážně ze dřeva byly obětí opakujících se požárů, např. roku 1845 vyhořely Kralovice z poloviny. Na sklonku 19. století se město rychle rozrostlo – ve 335 domech žily necelé dva tisíce obyvatel, kteří obvykle pracovali v zemědělství nebo se živili drobnými řemesly. Kralovice byly známé dobytčími trhy či chovem kralovického prasete. [53] => [54] => V roce 1910 byla v Kralovicích poprvé otevřena městská knihovna, dnes nejstarší kulturní instituce města. Rozkvět Kralovice zaznamenaly především mezi světovými válkami a po roce 1945, kdy se severozápadní část města rozrostla o řadu rodinných domů a vilek. V téže době se do Kralovic koncentrovala řada podniků poskytujících služby pro zemědělství a drobný průmysl lokálního významu. V letech 1850–1949 byly Kralovice sídlem okresu. [55] => [56] => == Obecní správa == [57] => [[File:Kralovice - Okres Plzeň-sever (9).jpg|thumb|Náměstí Osvobození]] [58] => [59] => === Části města === [60] => Město se skládá ze šesti částí: [61] => * '''Kralovice''' [62] => * [[Bukovina (Kralovice)|Bukovina]] [63] => * [[Hradecko (Kralovice)|Hradecko]] [64] => * [[Mariánský Týnec]] [65] => * [[Řemešín]] [66] => * [[Trojany (Kralovice)|Trojany]] [67] => [68] => Od 1. července 1985 do 31. prosince 1992 k městu patřily i [[Bílov (okres Plzeň-sever)|Bílov]] a [[Vysoká Libyně]]. [69] => [70] => === Starosta === [71] => [72] => * Karel Popel (*1965), ve funkci od roku 2018 [73] => [74] => === Znak === [75] => Kralovice původně užívaly půlený znak s postavou [[svatá Dorota|sv. Doroty]] s českým lvem. V roce 1547 rozšířil [[Florián Gryspek]] znak přidáním krokvicových pruhů, znamením z vlastního erbu. Znak Kralovic je příčně rozdělen, přičemž horní polovina je dále svisle rozdělena. V prvním modrém poli je obraz sv. Doroty oděné v bílé říze a červeném plášti. Na hlavě nese korunu, v levé ruce drží košík s růžemi, pravou rukou se drží nahého dítěte, které v ruce drží růži. Obě postavy stojí na ležícím stříbrném jednoocasém lvu obráceném vpravo, sv. Dorota stojí na hřbetě, dítě na hlavě. V druhém poli je stříbrný dvouocasý lev na červeném pozadí. Lev má zlatou zbroj a korunu, zachycen je ve skoku, obrácený ke středu znaku. Dolní polovina znaku nese krokvicové pruhy [[Florián Gryspek|Floriána Gryspeka]], přičemž na pravém zlatém poli jsou dva šikmé modré pruhy, na levém modrém poli jsou naopak zlaté pruhy nakoso. [76] => [77] => == Pamětihodnosti == [78] => [[Soubor:Kostel kralovice.jpg|náhled|upright|Kostel svatého Petra a Pavla]] [79] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Kralovicích}} [80] => [81] => ; Kostel svatého Petra a Pavla : Původně gotický [[Kostel svatého Petra a Pavla (Kralovice)|kostel svatého Petra a Pavla]] zmiňovaný již roku 1250 byl za [[Florián Gryspek|Floriána Gryspeka]] renesančně přestavěn. Gryspek nechal zřídit i rodinnou hrobku připojenou ke kostelu, kde spočinul se svou chotí a dalšími členy rodu Gryspeků. Kryptu s [[mumie|mumifikovanými]] těly v prosklených rakvích je možno na požádání obsluhy kostela navštívit. V kostele jsou funkční varhany pocházející ze [[17. století]]. [82] => ; Fara : Budova [[baroko|barokní]] fary čp. 158 se nachází v sousedství kostela sv. Petra a Pavla nad Kralovickým potokem. Postavena byla v roce 1703 za opata [[Evžen Tyttl|Evžena Tyttla]]. Sklepy fary jsou vytesány do skály, přízemní prostory jsou sklenuté, v patře jsou barokní malby, střecha valbová. Před farou barokní vjezd datovaný do roku 1763. [83] => ; Poplužní dvůr a zámek : [[Poplužní dvůr]] byl situován v severní části města. V první polovině 15. století byl občas používán Bedřichem a Hanušem z Kolovrat. Po návratu dvora do majetku plaského kláštera byl dvůr využíván věřiteli kláštera, např. v roce 1513 na dvoře sídlil Nikl z Rajchu, 1521 Šebestián Holznecher z Fišpachu a v letech 1534–1541 Volf Sosenský ze Stebna. Když Kralovice získal Florián Gryspek, přenechal dvůr Jiřímu Velvarskému ze Saxendorfu, svému úředníku na Kaceřově. V poslední čtvrtině 16. století nechal Florián Gryspek postavit ve dvoře patrový renesanční zámeček s nárožní věží. Po konfiskaci majetku Gryspeků připadly Kralovice zpět plaskému klášteru a ten dával dvůr do užívání svým různým věřitelům, např. v roce 1628 jej opat [[Jiří Vašmucius]] půjčil [[Jan Tillinger ze Strádáně|Janu Tillingerovi ze Strádáně]]. Po zrušení kláštera připadl dvůr náboženskému fondu, který kralovický dvůr rozprodal v roce 1798. Zámek sloužil jako hostinec. Při velkém požáru Kralovic v roce 1845 byl zámek značně poškozen. Věž zcela zanikla, budova byla snížena o patro a přízemí dostalo novou podobu. Ve své poslední podobě sloužila jako hostinec čp. 74. Budova zámku byla stržena v roce 1983 a na jejím místě byl postaven obchodní dům. [84] => ; Hřbitovní kaple svatého Jana Křtitele : Na novém hřbitově z let 1836–1838 nechal zkoušený rada kralovického magistrátu Antonín Bäuml postavit kapli sv. Jana Křtitele k uctění památky své manželky. Základní kámen kaple byl slavnostně vysvěcen farářem Jakubem Langem v létě 1842. Dochovala se informace o stavebních nákladech, které činily 764 zlatých, ale není známo, kdy byla kaple dokončena nebo vysvěcena. Ostatky Terezie Bäumlové byly uloženy do základů kaple. Roku 1867 darovala Občanská záložna v Kralovicích kapli dva zvonky ulité plzeňským zvonařem K. Pernerem. [85] => ; Českobratrský kostel v Kralovicích : [[Českobratrský kostel v Kralovicích|Českobratrský kostel]] od architekta [[Hanuš Zápal|Hanuše Zápala]] pochází z roku 1934. [86] => [87] => == Osobnosti == [88] => '''Rodáci''' [89] => * [[Ondřej Trojer]] (1648–1699), opat plaského kláštera [90] => * [[František Ekert]] (1845–1902), katolický kněz, historik a spisovatel [91] => *[[František Nachtikal]] (1874–1939), profesor technické fyziky [92] => * [[Otto Eckert]] (1910–1995), sochař, keramik a pedagog [93] => * [[Marie Uchytilová|Marie Uchytilová-Kučová]] (1924–1989), sochařka a medailérka [94] => * [[Václav Podestát]] (* 1960), umělecký fotograf, docent Slezské univerzity, muzejník [95] => * [[Václav Švamberk]] (* 1962), autor řady odborných knih o včelařství {{Citace periodika [96] => | příjmení = Lovčí [97] => | jméno = Radovan [98] => | titul = Z nových knih [99] => | periodikum = Vlastivědný sborník, čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska [100] => | datum vydání = 30.9.2019 [101] => | ročník = 29 [102] => | číslo = 3 [103] => | strany = 5–6 [104] => | url = [105] => | poznámka = [CV RNDr. Švamberka] [106] => }} [107] => * [[Antonín Alexandr Švihlík]] (1799–1846), kněz, překladatel, spisovatel [108] => * [109] => '''Významní obyvatelé''' [110] => * [[Irena Bukačová]] (* 1949), historička, spisovatelka [111] => * [[Antonín Hubka]] (1872–1919), český politik a menšinový pracovník, poslanec Říšské rady [112] => * [[Karel Rom]] (* 1950), regionální historik a publicista [113] => * [[Jan Jindřich Marek]] (1803–1853), český obrozenecký kněz a spisovatel. Svá díla publikoval pod pseudonymem Jan z Hvězdy [114] => * [[Bohumír Struska]] (1896–1983), spisovatel a ochotnický režisér a dramatik, v literárním světě používal zdrobnělinu svého jména Bohuš [115] => * [[Ferdinand Šrekr]] (1869–1936), novinář, publicista a nakladatel [116] => * [[Josef Vorel (historik)|Josef Vorel]] (1912–1997), historik, muzejní a vlastivědný pracovník [117] => [118] => == Odkazy == [119] => === Reference === [120] => [121] => {{Citace kvalifikační práce [122] => | příjmení = Augustinová [123] => | jméno = Anna [124] => | instituce = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [125] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [126] => | titul = Hradiště Podštěly v Karlovarském kraji – základní prospekce, aktuální zhodnocení nálezů a sídelní kontext [127] => | url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/124146/?lang=en [128] => | typ práce = Bakalářská práce [129] => | vedoucí = Alžběta Danielisová [130] => | místo = Praha [131] => | rok = 2014 [132] => | počet stran = 80 [133] => | strany = 41 [134] => | datum přístupu = 2017-04-22 [135] => }} [136] => {{Citace monografie [137] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [138] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [139] => | typ svazku = díl [140] => | svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [141] => | datum vydání = 2015-12-21 [142] => | datum přístupu = 2019-12-27 [143] => | vydavatel = Český statistický úřad [144] => | místo = Praha [145] => | strany = 642 [146] => | formát = PDF online [147] => }} [148] => [149] => [150] => === Literatura === [151] => * {{Citace monografie [152] => | příjmení = Bukačová [153] => | jméno = Irena [154] => | odkaz na autora = Irena Bukačová [155] => | příjmení2 = Fák [156] => | jméno2 = Jiří [157] => | příjmení3 = Foud [158] => | jméno3 = Karel [159] => | odkaz na autora3 = Karel Foud [160] => | titul = Severní Plzeňsko I [161] => | vydavatel = Nakladatelství Českého lesa [162] => | místo = Domažlice [163] => | rok = 2001 [164] => | počet stran = [165] => | isbn = 80-86125-23-8 [166] => }} [167] => * ''Kralovicko – kronika regionu'', ročník 2002/2003, číslo 2, Karel Rom, 2002 [168] => * {{Citace monografie [169] => | editoři = Miloslav Bělohlávek [170] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy [171] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [172] => | místo = Praha [173] => | rok = 1985 [174] => | počet stran = 528 [175] => | svazek = IV [176] => | kapitola = Kralovice – zámek [177] => | strany = 161 [178] => }} [179] => * Jiří Čarek: ''Městské znaky v českých zemích'', Academia Praha 1985 [180] => * {{Citace monografie [181] => | příjmení = Podlaha [182] => | jméno = Antonín [183] => | odkaz na autora = Antonín Podlaha [184] => | titul = Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská [185] => | svazek = 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský [186] => | vydavatel = Dědictví Svatojanské [187] => | místo = Praha [188] => | rok = 1909 [189] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:83e526e0-0ce3-11e4-8e0d-005056827e51 [190] => | kapitola = Kralovice, fara [191] => | stránky = 13–28 [192] => | edice = [[Posvátná místa Království českého]] [193] => | url kapitoly = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:65e4ca00-00b9-11e4-99ee-001018b5eb5c [194] => }} [195] => [196] => === Externí odkazy === [197] => * {{Commonscat}} [198] => * {{Oficiální web}} [199] => * {{RÚIAN}} [200] => [201] => {{Části české obce}} [202] => {{Okres Plzeň-sever}} [203] => {{Autoritní data}} [204] => {{Portály|Česko|Geografie|}} [205] => [206] => [[Kategorie:Kralovice| ]] [207] => [[Kategorie:Města v okrese Plzeň-sever]] [208] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [209] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [210] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [211] => [[Kategorie:Obce v okrese Plzeň-sever]] [212] => [[Kategorie:Mikroregion Kralovicko]] [213] => [[Kategorie:Dobrovolný svazek obcí silnice I/27]] [214] => [[Kategorie:MAS Světovina]] [215] => [[Kategorie:Sídla v Plaské pahorkatině]] [] => )
good wiki

Kralovice

Kralovice (Crelowicz, Chralowicz, Kralowicz; ) jsou město v severní části okresu Plzeň-sever. Žije v nich obyvatel a katastrální území obce měří 3979 ha.

More about us

About

Historie Kralovic sahá až do 13. století, kdy byla město založeno. Díky své strategické poloze se stalo významným bodem obchodních cest a střediskem regionální kultury. Město je známé svým historickým jádrem, kde lze obdivovat krásné památky, jako je kostel svatého Mikuláše, jehož věž dominuje okolní krajině. Kralovice se pyšní také krásná přírodou v okolí, která láká k procházkám, cykloturistice a jiným venkovním aktivitám. Místní komunita je velmi přátelská a aktivní, a to se odráží v různých kulturních a společenských akcích, které se zde konají během celého roku. Kralovice se tedy stávají živým místem, které nabízí kombinaci historie, kultury a přírody, idealní pro návštěvníky i obyvatele. Vedle bohatého kulturního života mají Kralovice i silný smysl pro udržitelnost a rozvoj místní ekonomiky. Město se snaží podpořit místní podnikatele a iniciativy, což společně s aktivním životním stylem činí z Kralovic příjemné místo pro život. Všechny tyto aspekty přispívají k optimistickému výhledu na budoucnost Kralovic, které i nadále zůstávají důležitou součástí regionálního života.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Florián Gryspek','Doba halštatská','Mikroregion Kralovicko','Řemešín','Hedčané','Ferdinand Šrekr','Hanuš Zápal','Pobělohorské konfiskace','Cheb','Emfyteuze','gotika','mumie'

Cheb

Emfyteuze

Gotika

Gotika je umělecký a stavební sloh, který se objevil na přelomu 12.

Hedčané

Mumie

Řemešín