Array ( [0] => 15483066 [id] => 15483066 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Krkonoše [uri] => Krkonoše [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - reliéf [1] => | název = Krkonoše [2] => | obrázek = Sněžka from Černá hora (CZE).jpg [3] => | popisek = Pohled z [[Černá hora (Krkonoše)|Černé hory]] na [[Sněžka|Sněžku]] [4] => | alt = Pohled ze [[Sněžka|Sněžky]] na [[Studniční hora|Studniční horu]] [5] => | nejvyšší bod = [[Sněžka]] [6] => | maximální výška = 1603 [7] => | délka = cca 40 [8] => | šířka = cca 20 [9] => | střední výška = 901 [10] => | rozloha = 631 [11] => | poznámka k rozloze =
(z toho 454 km² na území Česka) [12] => | nadřazená jednotka = [[Krkonošská oblast]] [13] => | podřazené jednotky = [[Krkonošské hřbety]], [[Krkonošské rozsochy]], [[Vrchlabská vrchovina]] [14] => | sousední jednotky = [[Jizerské hory]], [[Janovické rudohoří]], [[Broumovská vrchovina]], [[Krkonošské podhůří]] [15] => | světadíl = [[Evropa]] [16] => | stát = {{Vlajka a název|Česko}}
{{Vlajka a název|Polsko}} [17] => | hornina = [[žula]], [[svor]], [[břidlice]], [[vápenec]] [18] => | poznámka = nejvyšší pohoří Česka [19] => | povodí = [[Labe]], [[Odra]] [20] => | mapa = Krkonose CZ I4A-7.png [21] => }} [22] => '''Krkonoše''' (v [[krkonošské nářečí|místním nářečí]] ''Kerkonoše'', {{Vjazyce2|pl|''Karkonosze''}}, {{Vjazyce2|de| ''Riesengebirge''}}) jsou [[geomorfologický celek]] a nejvyšší [[pohoří]] [[Česko|Česka]] a [[Česká vysočina|České vysočiny]]. Leží v severovýchodních [[Čechy|Čechách]] (západní částí leží v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]], východní v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém]]) a na jihu [[Polské Slezsko|polské části Slezska]] (v [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]]). Nejvyšší horou Krkonoš i celého Česka je [[Sněžka]] (1603 m n. m.). Podle pověstí střeží pohoří bájný duch [[Krakonoš]]. Krkonoše patří mezi nejoblíbenější horská místa v Česku. [23] => [24] => == Historie vymezení a názvů == [25] => Širší horský celek zahrnující dnešní Krkonoše byl již ve starověku popsán jako [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Sudety]], což je název zřejmě keltského původu (nejčastěji překládaný jako Kančí hory), nebo balkánského původu (překládaný jako Kozí hory). [[Klaudios Ptolemaios]] (asi 85–165) použil pro dnešní Sudety názvy Sudetayle (od Krušných hor) a [[Askiburgion]] (zejména [[Jesenická oblast|Jeseníky]], okolí [[Vandalové|vandalského]] města [[Askiburgium]], snad až po Lužické hory, tedy včetně Krkonoš).Pavel Holubec: [http://titek.wz.cz/texty/Krkonose.pdf Historické proměny krajiny Krkonoš] {{Wayback|url=http://titek.wz.cz/texty/Krkonose.pdf |date=20160303192034 }}, 2003, snad nějaká seminární práce, str. 9, kap. Oronymum Krkonoše [[Cassius Dio|Dio Cassius]] ve 3. století použil pro Askiburgion název Vandalské hory. Poté, co se Ptolemaiovy mapy dostaly do Čech, [[Bohuslav Balbín]] či [[Pavel Skála ze Zhoře]] používali rozšíření názvu Sudety na celý pás (17. století). [26] => [27] => Samotné Krkonoše jsou v ruských letopisech v roce 1095 nazvány Český les a [[Přibík Pulkava z Radenína|Přibík Pulkava]] v roce 1380 je nazývá Sněžné hory. [28] => [29] => Název Krkonoš původně označoval jednak dnešní [[Vysoké kolo (Krkonoše)|Vysoké kolo]] a také [[Kotel (Krkonoše)|Kotel]] neboli Kokrháč. Označení Krkonoš (v singuláru ženského rodu, „ta“ Krkonoš) pro horský hřbet se objevuje v roce 1492 v zápise o rozdělení [[Dolní Štěpanice (hrad)|štěpanického]] panství na [[Valdštejnové|valdštejnský]] a [[Jilemnice|jilemnický]] díl, v roce 1499 pak v listině [[Vladislav II.|Vladislava II.]], nejstarší dochovanou mapu s tímto názvem zpracoval [[Mikuláš Klaudyán]] v roce 1518. [[Václav Hájek z Libočan]] ve [[Hájkova kronika|své kronice]] roku 1541 použil název Česká a Slezská Krkonoš. [30] => [31] => Česká spisovatelka [[Sofie Podlipská|Žofie Podlipská]] se ve své ''[[Legenda o Praotci Čechu|Legendě o Praotci Čechu]]'' zmiňuje, že jméno tohoto pohoří ''Krkonoše'' je odvozeno od slova ''[[Korkontové]],'' to je skupina a nejspíše i národ [[Obr|obrů]], kteří zde dlouho přebývali, dokud nebyli vyhlazeni a zajati skupinou [[Markomani|Markomanů]]. Po tomto přepadení zbylo Korkontů v horách jen málo. Někteří Korkontové přebývali v jeskyních a v propastích Krkonoš. Korkontové se údajně smísili s obyvatelstvem Krkonoš a krkonošské obyvatelstvo má podle Podlipské korkontské kořeny. Strážným duchem Korkontů byl údajně [[Krakonoš]]. U posledních dvou Korkontů údajně žil [[Praotec Čech]] a též je i pochoval. Není o všem jisté, zdali si Žofie Podlipská tuto legendu celou nevymyslila. [32] => [33] => První doklad o rozšíření názvu na celé hory je z roku 1517, kdy byl použit název Krkonošské hory, nápis Krkonoš doplňoval obrázek čerta.Petr Vaňous: [http://zpravy.idnes.cz/misto-krkonos-jsou-na-mape-sudety-dly-/domaci.asp?c=A091222_1308713_domaci_itu ''Místo Krkonoš jsou na mapě Sudety''], iDnes.cz, 22. 12. 2009, citován historik prof. [[Vladimír Wolf]] Zkrácený název Krkonoše je poprvé doložen v roce 1601. Název je nejčastěji považován za odvozeninu ze starého slovanského základu „krk“ či „krak“ znamenajícího [[Borovice kleč|kleč čili kosodřevinu]], [[Josef Jungmann]] je spojoval se jménem germánského či keltského kmene Corconti či [[Korkontoi]], zmiňovaného Ptolemaiem, s předpokladem, že jím zmiňované pohoří Asciburgius bylo totožné s dnešními Krkonoši (Korkontoi však měli žít někde poblíž pramenů [[Visla|Visly]], tedy spíše v [[Beskydy|Beskydech]]). Některá bádání vykládají původ názvu z praslovanského základu s významem „[[kamenné moře|kamenité úbočí, kamenité pole]]“ a předpokládají souvislost s názvem ukrajinského pohoří [[Gorgany]] ve [[Východní Karpaty|Východních Karpatech]]. [34] => [35] => Německý ekvivalent (česká i slezská strana hor byla až do roku 1945 obydlena z drtivé většiny Němci) s významem Obří hory (''Riesengebirge'', v angličtině ''Giant Mountains'') pochází z názvu ''Risenberg'', jímž [[Georgius Agricola]] (1494–1555) v roce 1546 označil Sněžku. Pomnožné číslo ''Riesengebirge'' pro celé pohoří je poprvé zaznamenáno v roce 1571. [36] => [37] => == Geologie == [38] => Základ geologického složení tvoří předprvohorní [[Břidlice|krystalické]] [[břidlice]] a [[Paleozoikum|prvohorní]] [[metamorfovaná hornina|metamorfované horniny]] ([[svor]]). Ve východní části pohoří se ojediněle nacházejí [[vápenec|vápence]]. Prastarým krystalinikem na některých místech proniká a [[Pluton|krkonošsko-jizerský pluton]] ([[žula]]). Ve [[Kvartér|čtvrtohorách]] se zde ještě vyskytovaly [[ledovec|ledovce]], které modelovaly zdejší krajinu. Vyskytovaly se zde dva typy ledovců. První byly ledovce údolního typu a druhé byly skandinávského typu. Rozsáhlé náhorní plošiny (Čertovo návrší atd.) vděčí za svůj vznik ledovci. Pro lepší představu se můžeme podívat na ledovce ve Skandinávii, které nám ilustrují, jak to v Krkonoších mohlo vypadat. Nejlepší ukázkou glaciální činnosti je například Labský důl nebo Obří důl, což jsou údolí vymodelované ledovci (trogy). Dalšími ledovcovými relikty jsou ledovcové kary (v Krkonoších je pro kary známé označení "jámy"). Za zmínku stojí Kotelní jámy a Sněžné jámy v Polsku. Kary patří k tomu nejcennějšímu, co můžeme v Krkonoších vidět, protože se v nich vyskytují nejvzácnější krkonošské rostliny. Ke kryogenní činnosti v Krkonoších je nutné zmínit ještě například rozsáhlá kamenná moře (svahy Vysokého kola), nebo mrazové sruby. [39] => [40] => == Geomorfologie == [41] => Krkonošský hřeben je dlouhý 35 km a začíná na západě v [[Novosvětské sedlo|Novosvětském sedle]] (888 m) a končí na východě v [[Královecké sedlo|Královeckém sedle]] (516 m). Vrcholové partie pohoří jsou ploché a na severovýchod spadají prudce do [[Polsko|Polska]]. Na opačné straně, na jihozápadě, jsou svahy rozděleny hlubokými [[údolí|dolinami]] do nichž spadají podstatně mírněji. Krkonoše se dělí na Krkonošské rozsochy, Krkonošské hřbety a Vrchlabskou vrchovinu. Kompletní [[Geomorfologické členění povrchu Země|geomorfologické členění]] Krkonoš uvádí následující tabulka''Břetislav Balatka, Jan Kalvoda: Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, {{ISBN|80-7011-913-6}}'': [42] => {{Geomorfologické členění Krkonoš}} [43] => [44] => == Vrcholy == [45] => Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží 15 z nich právě v Krkonoších. Celkem se v české části Krkonoš nachází 54 hlavních [[vrchol (topografie)|vrcholů]] vyšších než 1000 metrů a 19 vedlejších vrcholů přesahujících tisícimetrovou hranici. Některé z těchto vrcholů leží přímo na [[Česko-polská státní hranice|česko-polské hranici]] (mj. [[Sněžka]]) nebo i na polském území nedaleko hranice ([[Vysoká pláň]]). Mezi polské tisícovky jsou zařazeny vrcholy, ležící na polském území více než 100 m za státní hranicí. [46] => [47] => {{Krkonošské tisícovky}} [48] => [49] => == Vodstvo == [50] => [[Soubor:Krkonose-bergsee-panorama.jpg|náhled|[[Wielki Staw]]]] [51] => Krkonoše tvoří přirozené [[rozvodí]] mezi [[Severní moře|Severním]] a [[Baltské moře|Baltským mořem]]. V Krkonoších pramení řeky [[Labe]], [[Malé Labe]], [[Úpa]], [[Jizerka (levostranný přítok Jizery)|Jizerka]] a [[Mumlava]], ale také Kamienica a [[Łomniczka]]. Na polské straně se nacházejí jezera ledovcového původu [[Wielki Staw|Wielki]] a [[Mały Staw]]. Na české straně Krkonoš je ledovcového původu jen [[Mechové jezírko (Krkonoše)|Mechové jezírko]]. [52] => {{Viz též|Seznam jezer v Krkonoších}} [53] => [54] => == Příroda == [55] => Na území Krkonoš se vyskytují [[Relikt (biologie)|reliktní]] a [[endemit|endemické]] druhy rostlin a živočichů. V Krkonoších se nalézají největší plochy ležící nad horní hranicí [[les]]a v České republice. Ve výšce 1200–1300 m zde končí pásmo lesa. Výše je pásmo [[kosodřevina|kosodřeviny]], [[Smilka tuhá|smilkové]] hole, [[Kamenné moře|kamenná a suťová moře]]. Tento v Česku velmi vzácný [[biotop]] se nazývá [[arkto-alpínská tundra]]. Na několika místech nalezneme dokonce [[rašeliniště]]. Původní [[smrk]]ový porost byl částečně zdevastován vlivy [[imise|imisí]]. V nižších polohách rostou [[monokultura|monokultury]] [[Buk lesní|buku]] a smrku. [[Měkkýši|Malakofauna]] Krkonoš čítá 90 druhů měkkýšů.Juřičková L. & [[Vojen Ložek|Ložek V.]] (2008). [http://mollusca.sav.sk/pdf/7/7.Jurickova.pdf Molluscs of the Krkonoše Mts. (Czech Republic)]. ''Malacologica Bohemoslovaca'' '''7''': 55-69. [56] => [[Soubor:Kozí hřbety2.JPG|náhled|vlevo|[[Kozí hřbety (Krkonoše)|Kozí hřbety]]]] [57] => [58] => === Ochrana přírody === [59] => Jako první národní park v Krkonoších byl na polské straně Krkonoš v roce 1959 vyhlášen [[Krkonošský národní park (Polsko)|Krkonošský národní park]] (Karkonoski Park Narodowy) na rozloze 55 km², na české straně byl následně v roce 1963 [[Krkonošský národní park]] (KRNAP) o rozloze 363 km² s ochranným pásmem národního parku 184 km². Krkonoše jsou také od roku 1992 bilaterální [[biosférická rezervace|biosférickou rezervací]] vyhlášenou [[UNESCO|Organizací spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu]] s celkovou rozlohou 71 800 ha.{{Citace elektronické monografie [60] => | příjmení = Štursa [61] => | jméno = Jan [62] => | titul = KRKONOŠE/KARKONOSZE PŘESHRANIČNÍ BIOSFÉRICKÁ REZERVACEACE UNESCO [63] => | url = https://www.krnap.cz/data/File/letaky_brozury/biorezervace_cz_03.pdf [64] => | vydavatel = Správa Krkonošského národního parku [65] => | místo = [66] => | datum vydání = 2011 [67] => | datum přístupu = 2019-12-04 [68] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191204002703/https://www.krnap.cz/data/File/letaky_brozury/biorezervace_cz_03.pdf [69] => | datum archivace = 2019-12-04 [70] => | nedostupné = ano [71] => }} KRNAP je členěn do I., II. a III. ochranné zóny, kde I. zóna je nejcennější a spadá na ní nejpřísnější režim ochrany. To znamená např. opatření kdy v I. a II. zóně je zakázán pohyb mimo vyznačené turistické a [[běh na lyžích|lyžařské]] trasy. Na území Krkonoš je vyhlášena též [[ptačí oblast]] a [[významné ptačí území]], které pokrývá celou oblast biosférické rezervace resp. národního parku včetně ochranného pásma. [72] => [73] => == Podnebí == [74] => Krkonoše jsou z [[Podnebí|klimatického]] hlediska nejdrsnějším českým pohořím. Vrcholové partie ležící nad hranicí 1400 m se [[podnebí]]m dají srovnat s [[Grónsko|grónským]] [[pobřeží]]m. Teplota se mění především v závislosti na nadmořské výšce. Průměrná teplota například v Trutnově je 6,8 stupně Celsia, kdežto na Sněžce, která je nejchladnějším místem Krkonoš, je průměrná roční teplota 0,2 stupně Celsia. Zároveň se jedná o nejchladnější místo České republiky. Množství srážek v Krkonoších závisí na nadmořské výšce a orientaci svahu. Známým faktem je, že stanice v západních Krkonoších mají během roku větší množství srážek než stanice ve východních Krkonoších, protože v Česku převládá západní proudění vzduchu. Nejvíce srážek vypadává v letních měsících během bouřek a nejméně srážek je v březnu, ale díky velkému množství sněhu je to méně patrné. Přestože jsou Krkonoše nejvyšším pohořím v Česku, tak zde nevypadává nejvíce srážek, protože Krkonoše leží ve srážkovém stínu Jizerských hor. Na hřebenech dosahuje množství srážek průměrně kolem 1300 mm/rok, kdežto v údolí to může býti až 1500 mm/rok. Další partií srážek je samozřejmě sníh, který je nedílnou součástí Krkonoš. Průměrně o datu výskytu prvních sněhových srážek se v Krkonoších nedá mluvit, protože na hřebenech může sněžit prakticky po celý rok. Stála sněhová pokrývka leží na hřebenech průměrně od půlky listopadu až do května. K největší kumulaci sněhu dochází na závětrných svazích (tzv. [[mapa republiky]], kde výška sněhu dosahuje až 15 metrů). V Krkonoších je častý silný [[vítr]] (nejvyšší rychlost větru naměřena na Sněžce 216 km/h). [75] => [76] => == Turismus == [77] => [[Soubor:Husova bouda zima, lyzari.JPG|náhled|300px|[[Lyžařské středisko]] v Peci pod Sněžkou]] [78] => Krkonoše jsou významným centrem letní i zimní [[Turistika|turistiky]]. Nejvýznamnější turistická střediska oblasti jsou: [79] => * [[Pec pod Sněžkou]] [80] => * [[Špindlerův Mlýn]] [81] => * [[Malá Úpa]] [82] => * [[Horní Maršov]] [83] => * [[Janské Lázně]] [84] => * [[Harrachov]] [85] => * [[Rokytnice nad Jizerou]] [86] => * [[Szklarska Poręba]] ([[Polsko]]) [87] => * [[Karpacz]] ([[Polsko]]) [88] => * [[Benecko]] [89] => * [[Jilemnice]] [90] => * [[Vrchlabí]] [91] => [92] => Největším krkonošským [[lyžařské středisko|lyžařským střediskem]] je SkiResort Černá hora-Pec, vzniklý v roce 2012 spojením středisek v Janských Lázních, [[Černý Důl|Černém Dole]] a [[Svoboda nad Úpou|Svobodou nad Úpou]], se středisky v Peci pod Sněžkou, [[Velká Úpa|Velké Úpě]] a [[Malá Úpa|Malé Úpě]]. Nejdelší sjezdovkou je turistická sjezdovka v Szklarské Porębě, dlouhá 3940 m.{{Citace elektronického periodika [93] => | titul = Mapy tras w Szklarska Poręba - Ski Arena Szrenica [94] => | periodikum = www.skiinfo.pl [95] => | url = https://www.skiinfo.pl/dolnoslaskie/szklarska-poreba-ski-arena-szrenica/mapka-tras [96] => | jazyk = pl-PL [97] => | datum přístupu = 2021-09-28 [98] => }} [99] => [100] => V posledních letech počet turistů stoupl, v roce 2015 česká strana oblasti poprvé překonala hranici jednoho milionu návštěvníků, když jí navštívilo rekordních 1,13 milionu návštěvníků. Zároveň se změnila skladba turistů, přibylo hlavně Čechů a Poláků na úkor Němců.{{Citace elektronického periodika | titul = Nový fenomén plní Krkonoše, turisté letos sází hlavně na pocit bezpečí | periodikum = iDnes | datum vydání = 2016-07-18 | url = http://hradec.idnes.cz/krkonose-narust-poctu-ceskych-a-polskych-turistu-fsf-/hradec-zpravy.aspx?c=A160713_2259316_hradec-zpravy_pos}} [101] => [102] => == Odrazy v kultuře == [103] => * Do roku 1945 zde žilo převážně [[Čeští Němci|německojazyčné obyvatelstvo]], což se odráží zejména v lidové architektuře a názvech měst, vesnic, chalup atd. [104] => * V Krkonoších se odehrává snímek ''[[Vánice (film)|Vánice]]'' z roku 1962 režiséra [[Čeněk Duba|Čeňka Duby]]. [105] => * O tragédii [[Bohumil Hanč|Hanče]] a [[Václav Vrbata|Vrbaty]] pojednává snímek ''[[Synové hor]]'' z roku 1956 režiséra [[Čeněk Duba|Čeňka Duby]] a film ''[[Poslední závod]]'' režiséra [[Tomáš Hodan|Tomáše Hodana]] z roku 2022. [106] => * Odehrává se zde i večerníčkový seriál ''[[Krkonošské pohádky]].'' [107] => * V Krkonoších byla natočena i větší část filmu ''[[Snowboarďáci]]'' z roku 2004. [108] => * Známými se staly i scény z televizního filmu z roku 1977 ''[[Jak vytrhnout velrybě stoličku]]'', jehož podstatná část se také odehrává v Krkonoších. [109] => [110] => == Fotogalerie == [111] => [112] => Soubor:Widok na Karkonosze z Janowic Wielkich.jpg|Hřeben Krkonoš z polské strany [113] => Soubor:Labský důl, z vyhlídky nad Pančavským vodopádem.jpg|Labský důl od Pančavského vodopádu [114] => Soubor:Śnieżne kotły 03.jpg|[[Sněžné jámy]] [115] => Soubor:Špindlerův Mlýn - panoramio (5).jpg|[[Špindlerův Mlýn]] ([[Labská]]/Krausovy boudy) [116] => [117] => [[Soubor:Krkonoše seen from Černilov, FastStone sharpening10 qual98.jpg|náhled|vlevo|800px|Panorama Krkonoš z jihu od [[Černilov]]a v [[Okres Hradec Králové|okrese Hradec Králové]] (vzdálenost [[Sněžka|Sněžky]] cca 54 km)]] [118] => [[Soubor:Jelenia Gora - panorama z Gory Szybowcowej.jpg|náhled|vlevo|800px|Panorama Krkonoš ze severu v zimě od polské [[Jelení Hora|Jelení Hory]]]] [119] => [[Soubor:Karkonosze panorama.jpg|náhled|vlevo|800px|Panorama Krkonoš ze severu v létě]] [120] => [[Soubor:Widok na Sudety.jpg|náhled|vlevo|800px|Panorama Krkonoš ze severu (z [[Kačavské hory|Kačavských hor]]) v zimě]] [121] => {{clear|left}} [122] => [123] => == Odkazy == [124] => === Reference === [125] => [126] => [127] => === Související články === [128] => * [[Seznam vrcholů v Krkonoších]] [129] => * [[Krkonoše – svazek měst a obcí]] [130] => * [[Krakonoš]] [131] => * [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Vysoké Sudety]] [132] => * [[Moazagotl]] [133] => [134] => === Externí odkazy === [135] => * {{Commonscat}} [136] => * {{Wikislovník|heslo=Krkonoše}} [137] => * [http://www.krkonose.eu/ Oficiální turistické stránky regionu Krkonoše] [138] => * [http://www.krnap.cz/ Krkonošský národní park] [139] => [140] => {{Autoritní data}} [141] => {{Portály|Česko|Geografie|Polsko}} [142] => [143] => [[Kategorie:Krkonoše| ]] [144] => [[Kategorie:Ptačí oblasti v Česku]] [145] => [[Kategorie:Krkonošská oblast]] [146] => [[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]] [147] => [[Kategorie:Pohoří v Česku]] [148] => [[Kategorie:Geografie Libereckého kraje]] [149] => [[Kategorie:Geografie Královéhradeckého kraje]] [150] => [[Kategorie:Pohoří v Polsku]] [151] => [[Kategorie:Geografie Dolnoslezského vojvodství]] [] => )
good wiki

Krkonoše

Krkonoše (v místním nářečí Kerkonoše) jsou geomorfologický celek a nejvyšší pohoří Česka a České vysočiny. Leží v severovýchodních Čechách (západní částí leží v Libereckém kraji, východní v Královéhradeckém) a na jihu polské části Slezska (v Dolnoslezském vojvodství).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sněžka','Polsko','Krakonoš','Špindlerův Mlýn','Labe','žula','Jilemnice','Krkonošsko-jesenická subprovincie','Malá Úpa','Čeněk Duba','svor','břidlice'

Břidlice

Jilemnice

Krakonoš

Labe

Polsko

Sněžka

Svor

Žula