Array ( [0] => 15482062 [id] => 15482062 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Krym [uri] => Krym [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Krym je malebný poloostrov ve východní Evropě, vymezující Černé moře na severu a Azovské moře na východě. Je známý svou rozmanitou přírodou, bohatou historií a kulturním dědictvím. Krym se pyšní krásnými plážemi, nádhernými horami a historickými památkami, které přitahují návštěvníky z celého světa. Historie Krymu je fascinující a sahá až do starověku. Byl domovem různých národů a kultur, včetně Řeků, Římanů, Němců a Turků. Tato různorodost se odráží v jeho architektuře, tradicích a zvycích, což činí Krym unikátní místem pro objevování. Dnes je Krym oblíbenou turistickou destinací, která nabízí široké spektrum aktivit. Od relaxace na plážích, přes horské výlety, až po poznávání historických míst, každý si zde najde to své. V posledních letech se též vyvíjí místní kultura a umění, což přispívá k bohatému společenskému životu. Krym je tedy místem, které má co nabídnout, ať už hledáte odpočinek, dobrodružství nebo kulturní zážitky. I přes výzvy, kterým region čelí, obyvatelé Krymu ukazují svou odolnost a pohostinnost, čímž přispívají k tomu, aby krizové situace přetavili v příležitosti pro růst a rozvoj. [oai_cs_optimisticky] => Krym je malebný poloostrov ve východní Evropě, vymezující Černé moře na severu a Azovské moře na východě. Je známý svou rozmanitou přírodou, bohatou historií a kulturním dědictvím. Krym se pyšní krásnými plážemi, nádhernými horami a historickými památkami, které přitahují návštěvníky z celého světa. Historie Krymu je fascinující a sahá až do starověku. Byl domovem různých národů a kultur, včetně Řeků, Římanů, Němců a Turků. Tato různorodost se odráží v jeho architektuře, tradicích a zvycích, což činí Krym unikátní místem pro objevování. Dnes je Krym oblíbenou turistickou destinací, která nabízí široké spektrum aktivit. Od relaxace na plážích, přes horské výlety, až po poznávání historických míst, každý si zde najde to své. V posledních letech se též vyvíjí místní kultura a umění, což přispívá k bohatému společenskému životu. Krym je tedy místem, které má co nabídnout, ať už hledáte odpočinek, dobrodružství nebo kulturní zážitky. I přes výzvy, kterým region čelí, obyvatelé Krymu ukazují svou odolnost a pohostinnost, čímž přispívají k tomu, aby krizové situace přetavili v příležitosti pro růst a rozvoj. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=Krymském poloostrově}} [1] => {{Infobox - reliéf [2] => | název = '''Krymský poloostrov'''
{{Cizojazyčně|uk|''Кримський півострів''}}
{{Cizojazyčně|ru|''Кры́мский полуо́стров''}}
{{Cizojazyčně|crh|''Qırım yarımadası''}} [3] => | obrázek = Satellite picture of Crimea, Terra-MODIS, 05-16-2015.jpg [4] => | popisek = [5] => | alt = [6] => | nejvyšší bod = [[Roman-Koš]] [7] => | maximální výška = 1 545 [8] => | rozloha = 26 860 [9] => | délka = [10] => | nadřazená jednotka = [11] => | sousední jednotky = [12] => | podřazené jednotky = [13] => | zeměpisná šířka = 45.3 [14] => | zeměpisná délka = 34.4 [15] => | světadíl = [[Evropa]] [16] => | stát = {{Vlajka a název|Ukrajina}} de iure
{{Vlajka a název|Rusko}} de facto [17] => | hornina = [18] => | poznámka = [19] => | povodí = [20] => | mapa = Relief map of Crimea.jpg [21] => | popisek mapy = Reliéfní mapa Krymu [22] => }} [23] => '''Krym''' ({{Vjazyce2|uk|''Крим''}}, {{Vjazyce2|ru|''Крым''}}, {{Vjazyce2|crh|''Qırım''}}, ve starověku ''Tauris''), geograficky také '''Krymský poloostrov''', je [[poloostrov]] na severu [[Černé moře|Černého moře]], spojený na severu s pevninou [[Perekopská šíje|Perekopskou šíjí]]. [24] => [25] => Ve starověku vznikaly na Tauridě řecké osady v čele s [[Chersonésos|Chersonésem]] (dnešní [[Sevastopol]]), ve 13. století Krym obsadili Tataři a byl součástí [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] a [[Krymský chanát|Krymského chanátu]]. Roku 1783 ho [[Anexe Krymu Ruským impériem|anektovalo Ruské impérium]] a byl jeho součástí do ruské občanské války. Od té doby je sídlem ruské [[Černomořské loďstvo|Černomořské floty]] v ruském městě Sevastopol založeném carevnou Kateřinou Velikou. Po vítězství bolševiků v občanské válce se stal součástí RSFSR, v roce [[1954]] byl převeden do [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské sovětské socialistické republiky]] (součást SSSR) ke 300. výročí sjednocení Ruska a [[Kozácký hetmanát|Záporožského hejtmanátu]]. Tento status uznala po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] v tzv. [[Budapešťské memorandum|Budapešťském memorandu]] z roku 1994 i [[Rusko|Ruská federace]],Bod 1. memoranda: {{Wikizdroje2|jazyk=en|dílo=Ukraine. Memorandum on Security Assurances}} k jejímuž přímému předchůdci, to jest [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republice]] (RSFSR), do roku 1954 Krym náležel. Během 90. let se Krymský parlament snažil vydobýt si na Ukrajině nezávislost, k tomu však nedošlo a Krymu byla přiznána jen jistá míra autonomie v rámci Ukrajiny.{{Citace elektronického periodika [26] => | titul = Crimea Parliament Votes to Back Independence From Ukraine [27] => | periodikum = [[The New York Times]] [28] => | url = http://www.nytimes.com/1992/05/06/world/crimea-parliament-votes-to-back-independence-from-ukraine.html [29] => }}, 6. května 1992. [30] => [31] => V březnu 2014 po revolučních událostech [[Euromajdan]] v [[Kyjev]]ě následovalo obsazení Krymu [[Zelení mužíčci (rusko-ukrajinská válka)|neoznačenými vojáky Ruské federace]].{{Citace elektronického periodika [32] => | titul = Rusové na Ukrajině blokují hranice s Krymem. Kyjev armádu nepošle [33] => | periodikum = iDNES.cz [34] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-stavi-minova-pole-v-conharu.A140309_094419_zahranicni_mlb [35] => | datum vydání = 2014-03-09 [36] => | jazyk = cs [37] => | datum přístupu = 2022-10-09 [38] => }}{{Citace elektronického periodika [39] => | titul = Rusko bude respektovat výsledky referenda na Krymu, USA ne - Novinky [40] => | periodikum = www.novinky.cz [41] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-rusko-bude-respektovat-vysledky-referenda-na-krymu-usa-ne-222070 [42] => | jazyk = cs [43] => | datum přístupu = 2023-10-24 [44] => }}{{Citace elektronického periodika|příjmení=Pavlíček|jméno=Tomáš|autor2=ČTK|titul=Putin přiznal nasazení ruských vojáků na Krymu|url=http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/333782-putin-priznal-nasazeni-ruskych-vojaku-na-krymu.html [45] => | periodikum = Novinky.cz [46] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [47] => | vydavatel = Borgis [48] => |datum vydání=2014-04-17|datum přístupu=2014-08-12|url archivu=https://web.archive.org/web/20140721062149/http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/333782-putin-priznal-nasazeni-ruskych-vojaku-na-krymu.html|datum archivace=2014-07-21|nedostupné=ano}} Pod kontrolou ozbrojenců a vůdců Autonomní republiky Krym se [[16. březen|16. března]] [[2014]] konalo sporné [[Krymské referendum (2014)|referendum o samostatnosti Krymu]],{{Citace elektronického periodika [49] => | titul = Parlament na Krymu obsadili ozbrojenci, poslanci vyhlásili referendum [50] => | periodikum = iDNES.cz [51] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/neznami-ozbrojenci-obsadili-krymsky-parlament-hlasi-tatari.A140227_071408_zahranicni_jpl [52] => | datum vydání = 2014-02-27 [53] => | jazyk = cs [54] => | datum přístupu = 2022-10-09 [55] => }}{{Citace elektronického periodika [56] => | titul = Ukrajinští poslanci dočasně zrušili krymský parlament - Novinky [57] => | periodikum = www.novinky.cz [58] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-ukrajinsti-poslanci-docasne-zrusili-krymsky-parlament-222116 [59] => | jazyk = cs [60] => | datum přístupu = 2023-10-24 [61] => }} které ukrajinský Ústavní soud prohlásil za protiústavní.{{Citace elektronického periodika [62] => | titul = EU a USA přijímají proti Rusům sankce, těm je to fuk [63] => | periodikum = TÝDEN.cz [64] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/eu-a-usa-prijimaji-proti-rusum-sankce-tem-je-to-fuk_301366.html [65] => | datum vydání = 2014-03-17 [66] => | jazyk = cs [67] => | datum přístupu = 2023-10-24 [68] => }} Podle oficiálních výsledků referenda se 96,8 % zúčastněných občanů vyslovilo pro připojení [[Autonomní republika Krym|Autonomní republiky Krym]] i Sevastopolu k Rusku.{{Citace elektronického periodika [69] => | titul = Krym vyhlásil nezávislost, Putin ji posvětil. Připojení k Rusku se blíží [70] => | periodikum = iDNES.cz [71] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/vysledky-referenda-na-krymu.A140317_073918_zahranicni_im [72] => | datum vydání = 2014-03-17 [73] => | jazyk = cs [74] => | datum přístupu = 2022-10-09 [75] => }} Republika Krym vyhlásila nezávislost na Ukrajině a obratem [[21. březen|21. března]] [[2014]] [[Anexe Krymu Ruskou federací|začlenilo Rusko]] na žádost okupovaného parlamentu [[Republika Krym|Republiky Krym]] jak Krym, tak město [[Sevastopol]] do svého státního území. Představitelé [[Ukrajina|Ukrajiny]] a většiny zemí světa, kteří se k situaci vyjádřili v [[Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 68/262|rezoluci OSN]], tyto kroky považují za nelegální.{{Citace elektronického periodika [76] => | příjmení = [77] => | jméno = [78] => | titul = Anexe Krymu dokončena: Putinův podpis završil ústavní proceduru [79] => | periodikum = ČT24 [80] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1042549-anexe-krymu-dokoncena-putinuv-podpis-zavrsil-ustavni-proceduru [81] => | jazyk = [82] => | datum přístupu = 2022-10-09 [83] => }} Ruskou [[Anexe|anexi]] poloostrova do roku 2019 uznalo, vedle Ruska, pouze několik dalších zemí.{{Citace periodika [84] => | titul = Uno-Vollversammlung verurteilt Annexion der Krim [85] => | periodikum = Der Spiegel [86] => | datum vydání = 2014-03-27 [87] => | issn = 2195-1349 [88] => | jazyk = de [89] => | url = https://www.spiegel.de/politik/ausland/uno-vollversammlung-verurteilt-annexion-der-krim-a-961176.html [90] => | datum přístupu = 2022-10-09 [91] => }} [92] => [93] => [[Soubor:Crimea reaction clean.svg|náhled|300px|vpravo|Mezinárodní reakce na krizi v roce 2014 na základě oficiálních prohlášení dané vlády [94] => ---- [95] => {{legend|#efef8f|''Prohlášení vyjadřující starost o brzké mírové vyřešení konfliktu''}} [96] => {{legend|#57d2d2|''Podpora ukrajinské územní celistvosti''}} [97] => {{legend|#289797|''Odsouzení ruských akcí''}} [98] => {{legend|#1b6565|''Odsouzení ruských akcí a uznání že šlo o vojenskou intervenci nebo invazi''}} [99] => {{legend|#d93cd9|''Podpora ruských akcí a/nebo odsouzení ukrajinské vlády''}} [100] => {{legend|#f08080|''"Uznání ruských zájmů"''}} [101] => ---- [102] => {{legend|#497bd7|''Ukrajina''}} [103] => {{legend|#6a1f1f|''Rusko''}} [104] => ]] [105] => [106] => [[Soubor: Map of the Crimea.png |náhled|upright=1.3|Politická mapa Krymu]] [107] => [108] => == Geografie == [109] => Na severu je Krym spojen úzkou [[Perekopská šíje|Perekopskou šíjí]] s kontinentální [[Evropa|Evropou]] ([[Ukrajina|ukrajinská]] [[Chersonská oblast]]). Západní a jižní hranici tvoří Černé moře, východní hranici [[Azovské moře]]. Od [[Rusko|jihoruské]] pevniny ([[Tamaňský poloostrov|Tamaňského poloostrova]] a [[Kubáň|Kubáně]]) je oddělen [[Kerčský průliv|Kerčským průlivem]] (v nejužším místě asi 6 km širokým). [110] => [111] => [[Soubor:Novyi Svit IMG 2941 1725.jpg|náhled|vlevo|Jižní pobřeží Krymu]] [112] => Celková rozloha Krymu činí 26 860 km2 (o něco více než [[Morava]]). Velká severní část [[poloostrov]]a je (dnes zemědělsky kultivovaná) [[step]] a [[lesostep]] s velkým nedostatkem sladké vody, zavodňovaná kanálem z řeky Dněpr. Menší jižní část (1/5 celkové rozlohy) tvoří úzké subtropické pásmo, sevřené mezi pobřeží [[Černé moře|Černého moře]] a [[Krymské hory]]. Ty se v délce 150 km táhnou podél pobřeží. Krymské hory jsou tvořeny celkem třemi hřebeny, v jižním hřebenu se nachází nejvyšší krymský vrchol [[Roman-Koš]] (1545 m). [113] => [114] => V [[Subtropický podnebný pás|subtropickém]] pásu, širokém 8–12 km, se nachází oblíbená přímořská letoviska a [[lázně]], souhrnně známá jako ''Ruská riviéra''. Je tvořena romantickým [[pobřeží]]m se strmými skalními [[útes]]y, písečnými či oblázkovými [[pláž]]emi s čistou vodou. V subtropickém pásmu jsou rozlehlé [[vinice]] a ovocné [[sad]]y, při pobřeží je důležitý také [[rybolov]]. Na východě se nachází významné lokality těžby a zpracovávání [[Železná ruda|železné rudy]]. [115] => [116] => [[Hlavní město|Hlavním městem]] Autonomní republiky Krym je [[Simferopol]]. Město [[Sevastopol]] (včetně okolí zahrnujícího několik dalších sídel) tvoří zvláštní samosprávný celek, který je z hlediska většiny mezinárodního společenství podřízený přímo vládě [[Ukrajina|Ukrajiny]]. [117] => [118] => [[Soubor:Ancient Greek Colonies of N Black Sea.png|náhled|upright=1.2|Kolonie [[Starověké Řecko|starověkého Řecka]] na Krymu]] [119] => [120] => == Historie == [121] => {{Podrobně|Dějiny Krymu}} [122] => Nejstaršími známými obyvateli Krymu byli příslušníci divokého kmene Taurů. Subtropický jih byl kolonizován v 7. století př. n. l. [[Řecko|Řeky]], především pro svou vhodnost k pěstování obilí a vinné révy. Založena tak byla města jako [[Pantikapaion]] (přibližně dnešní [[Kerč]]) nebo [[Chersonésos]] (dnešní [[Sevastopol]]), později důležitá obchodní střediska severního Černomoří. Spojením řeckých osad na Krymu vznikla v 5. století př. n. l. [[Bosporská říše]], která přetrvala až do 4. století n. l. V [[Starověk|antice]] bylo území označováno jako Chersonésos Taurský, Chersonésos Skythský, Taurika či Taurida. Od 3. století př. n. l. bylo pustošeno nájezdy [[Skytové|Skytů]].{{Citace periodika | příjmení1 = Čechová | jméno1 = Martina | titul = Chersonésos. Město, které přetrvalo staletí | periodikum = Dějiny a současnost | ročník = IXL | číslo = 3 | datum = březen 2009 | strany = 10–12 | issn = 0418-5129}} Ti pak obývali stepní část Krymu až do 4. století n. l. Ke konci starověku pak na Krym vtrhl kmenový svaz [[Ostrogóti|Ostrogótů]], který byl o něco později vyhnán [[Hunové|Huny]]. Zbytky [[Krymští Gótové|gótského etnika]] na poloostrově přežívaly až do [[18. století]]. [123] => [124] => Ve středověku byl jih Krymu ovládán [[Byzantská říše|Byzantskou říší]], některé obchodní osady zde postupně založili [[Janov (Itálie)|Janované]]. Sever byl přechodně pod vlivem turkotatarských kočovníků sídlících při [[Černé moře|Černém]] a [[Kaspické moře|Kaspickém]] moři. [125] => [126] => === Krymský chanát === [127] => Roku [[1243]] vpadli na Krym [[Tataři]] a poloostrov se stal součástí tzv. [[Zlatá horda|Zlaté hordy]]. V polovině [[15. století|15. století]] byl vytvořen samostatný [[Krymský chanát]] se střediskem v [[Bachčisaraj]]i. Od roku [[1475]] byl jeho vládce vazalem [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. [128] => [129] => Někteří historici odhadují, že při nájezdech obávané krymskotatarské jízdy, tzv. sklízením stepí mezi 15. a 18. stoletím, byly odvlečeny a prodány z Ukrajiny a Ruska do otroctví v [[Osmanská říše|Osmanské říši]] až 3 miliony lidí, především Ukrajinců a Rusů, ale také Bělorusů a Poláků.{{Citace elektronického periodika [130] => | titul = Obávané Tatary vyhnal z Krymu Stalin, na spravedlnost čekají dodnes [131] => | periodikum = iDNES.cz [132] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/obavane-tatary-vyhnal-z-krymu-stalin-na-spravedlnost-cekaji-dodnes.A101130_204354_zahranicni_vel [133] => | datum vydání = 2010-12-01 [134] => | jazyk = cs [135] => | datum přístupu = 2022-10-09 [136] => }} [137] => [138] => V roce 1571 [[Krymští Tataři]] napadli a vyplenili [[Moskva|Moskvu]], spálili vše kromě Kremlu. V roce 1663 vpadli Krymští Tataři se svými tureckými spojenci dokonce až na [[Morava|Moravu]], tehdy bylo uneseno do otroctví na 12 000 lidí."[http://www.znoj-tyden.cz/_old/index.php?a=9534 Znojmo v tureckém ohrožení (4)] {{Wayback|url=http://www.znoj-tyden.cz/_old/index.php?a=9534 |date=20150707122022 }}". Znojemský týden. [139] => [140] => === Ruské impérium === [141] => [[Soubor:Sewastopol Rundgemälde 2.jpg|náhled|Ruští [[Bitva o Sevastopol (1854–1855)|obránci v Sevastopolu]], který padl až po ročním obléhání v letech 1854-55]] [142] => Po klíčovém vítězství [[Ruské impérium|Ruského impéria]] nad [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] v páté [[Rusko-turecká válka (1768–1774)|rusko-turecké válce]] (1768–1774) byl Krymský chanát zcela ovládnut a [[car]]evnou [[Kateřina II. Veliká|Kateřinou Velikou]] v roce [[1783]] i formálně [[Anexe Krymu Ruským impériem|připojen k Ruskému impériu]]. V rámci Ruského impéria byl Krym postupně součástí [[Tavrická gubernie|Tavričské gubernie]] a [[Novoruská gubernie|Novoruské gubernie]], která leží na území dnešní Ukrajiny. V roce 1783 bylo založené ruské město Sevastopol knížetem Grigorijem Potěmkinem ve službách Kateřiny Veliké.{{Citace elektronického periodika [143] => | titul = Основание и развитие Севастополя [144] => | periodikum = www.sevastopol.info [145] => | url = http://www.sevastopol.info/history/hist_first.htm [146] => | datum přístupu = 2020-04-24 [147] => }} Postupně byla vybudována vojensko-námořní [[infrastruktura]] přístavu [[Sevastopol]]. [148] => [149] => V letech [[1853]]–[[1856]] poloostrov těžce zasáhla [[Krymská válka]], porážka Ruska koalicí, tvořenou [[Turecko|Tureckem]], [[Spojené království|Velkou Británií]] a [[Francie|Francií]]. Roku [[1875]] dorazila z [[Moskva|Moskvy]] do Sevastopolu železnice. Na Krymu měla letní sídlo rodina posledního ruského cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II.]] Roku 1897 obývalo Krym přes 500 tisíc lidí velmi pestrého složení; okolo 35 % tvořili krymští Tataři, 33 % Rusové, 12 % Ukrajinci a necelých 5 % Židé.{{cite web|title=The First General Census of the Russian Empire of 1897 – Taurida Governorate|url=http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_lan_97_uezd_eng.php?reg=1420|website=demoscope.ru|publisher=Демоскоп}} [150] => [151] => === Sovětský svaz === [152] => [[Soubor:USA C-543 (25485204160).jpg|náhled|[[Winston Churchill|Churchill]], [[Franklin Delano Roosevelt|Roosevelt]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] v [[Jalta|Jaltě]] na Krymu v únoru 1945]] [153] => [154] => Po rozpadu Ruského impéria vznikla na Krymu regionální vláda, která jednala o připojení do [[Ukrajinská lidová republika|Ukrajinské lidové republiky]]. Během [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] ([[1918]]–[[1925]]), po pádu Ukrajinské lidové republiky, byl Krym střediskem protibolševických sil ([[Bělogvardějci|Bílá armáda]] pod vedením [[Pjotr Nikolajevič Wrangel|Pjotra Wrangela]]) až do roku [[1921]], kdy byl obsazen Ruskou armádou a připojen k [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republice]] (RSFSR), největší republice [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Bolševickým silám na Krymu velel maďarský komunista [[Béla Kun]], který na poloostrově rozpoutal [[rudý teror]]. Od října 1921 existoval Krym v rámci RSFSR jakožto [[Krymská autonomní sovětská socialistická republika|Krymská autonomní SSR]].{{Citace periodika | příjmení1 = Coufalová | jméno1 = Iveta | příjmení2 = Šorm | jméno2 = Martin | titul = Krym. Poloostrov vzdálených říší | periodikum = [[Dějiny a současnost]] | ročník = IXL | číslo = 3 | datum = březen 2009 | strany = 8 | issn = 0418-5129}} [155] => [156] => Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]], konkrétně v letech [[1941]]–[[1944]], byl Krym okupován [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] a Rumunskem. Němci a jejich pomahači zavraždili při [[holokaust]]u většinu krymských [[Židé|Židů]]. Podle oficiálních údajů bylo během německé okupace Krymu zabito 86 943 civilistů a 47 234 sovětských [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války|válečných zajatců]].{{Citace elektronického periodika [157] => | titul = Krym: Ruská vojenská sláva a tatarská zkáza. Proč Rusové na Krymu tolik lpí? [158] => | datum_vydání = 25. listopadu 2018 [159] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/91104/krym-ruska-vojenska-slava-a-tatarska-zkaza-proc-rusove-na-krymu-tolik-lpi.html [160] => }} V roce 1944 byla Stalinem kvůli jejich údajné kolaboraci s nacistickým Německem z Krymu [[deportace|deportována]] většina krymských [[Němci|Němců]], Krymských Tatarů, krymských [[Řekové|Řeků]], [[Arméni|Arménů]] a [[Bulhaři|Bulharů]]. Celkem bylo odsunuto 220 tisíc osob,{{Citace elektronického periodika [161] => | titul = Krym patří Ukrajině už 60 let. Co bylo před tím? {{!}} Svět [162] => | periodikum = Lidovky.cz [163] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/krym-patri-ukrajine-uz-60-let-co-predchazelo-posledni-ruske-invazi.A140302_155143_ln_zahranici_ttr [164] => | datum vydání = 2014-03-02 [165] => | jazyk = cs [166] => | datum přístupu = 2022-10-09 [167] => }} během transportu asi 100 tisíc osob zahynulo.{{Citace elektronického periodika [168] => | titul = BBCCzech [169] => | periodikum = www.bbc.co.uk [170] => | url = https://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2004/05/040518_ukraine_tartars_0630.shtml [171] => | datum přístupu = 2022-10-09 [172] => }} Podle jiných odhadů v letech 1944 až 1951 zahynulo nejméně 42 tisíc krymských Tatarů, včetně 8 tisíc během deportace.{{cite book | last=Rywkin |first=Michael | title=Moscow's Lost Empire |location=Armonk, N.Y. |publisher=M.E. Sharpe |year=1994 |isbn=9781315287713 |oclc=476453248| lccn=93029308| url=https://books.google.com/books?id=k8oPc9BCz_4C&pg=PA67&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false | ref=harv}} V roce 1967 byla obvinění Krymských Tatarů zrušena, do svých domovů na Krymu se mohli vrátit až v roce 1988. K 30. červnu [[1945]] pak byla [[autonomní republika]] zrušena a přeměněna v [[oblast]]; tato územní jednotka se v SSSR používala pro etnicky stejnorodá území. [173] => [174] => [[19. únor]]a [[1954]] byl Krym vyňat z [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské SFSR]] a administrativně přičleněn k [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]] při příležitostí třístého výročí [[Perejaslavská rada|Perejaslavské rady]] – příklonu Kozáckého hejtmanátu k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. To bylo předzvěstí problémů, jež vyvstaly při [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu SSSR]], neboť na převážně ruskojazyčném Krymu existovaly a dosud existují separatistické tendence. Během sovětské éry se stal Krym hlavním rekreačním cílem SSSR, byla budována především turistická a dopravní infrastruktura, včetně [[Krymský trolejbus|nejdelší trolejbusové trati světa]]. [175] => [176] => === Vyhlášení autonomní republiky roku 1991 === [177] => [[Soubor:Distribution of ethnic groups in Crimea 2001.png|náhled|upright|Národnostní složení Krymu (2001)]] [178] => [179] => 20. ledna 1991 se v Krymské oblasti uskutečnilo [[referendum]]. Při hlasování byla položena otázka: "Jste pro založení Krymské [[Autonomní republika|autonomní]] sovětské socialistické republiky jako součásti Svazu sovětských socialistických republik a účastníka Svazové smlouvy?". Referenda se zúčastnilo 1 441 019 lidí, což představovalo 81,37 % obyvatel uvedených v seznamech pro referendum. Pro založení Krymské ASSR hlasovalo 93,26 % obyvatel Krymu účastnících se referenda. [[12. únor]]a [[1991]] pak na základě výsledků referenda [[Vrchní sovět]] [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]] přijal zákon o „Vytvoření [[Autonomní republika Krym|Krymské autonomní sovětské socialistické republiky]]“. Jelikož to bylo předtím, než byla vyhlášena „Deklarace nezávislosti Ukrajiny“, staly se tomu odpovídající změny součástí tehdy platné ústavy [[Ukrajina|Ukrajinské SSR]]. [180] => [181] => === Součást Ukrajiny === [182] => [183] => [[Soubor:Lazarus (Shvets) in Khersonez 2013.jpeg|náhled|Putin a ukrajinský prezident [[Viktor Janukovyč]] na Krymu při oslavách 1025. výročí pokřtění [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]]] [184] => 17. března 1991 proběhlo referendum o zachování [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (SSSR). 24. srpna 1991 přijal Vrchní Sovět Ukrajiny [[Vyhlášení nezávislosti Ukrajiny]], potvrzené později celoukrajinským referendem uskutečněným 1. prosince 1991. Obyvatelé Krymu se tohoto hlasování účastnili a 54 % obyvatel Krymu hlasovalo pro „ano“, čímž vyjádřili přání opustit SSSR.[http://www.laender-analysen.de/ukraine/pdf/UkraineAnalysen12.pdf ''Ukraine-Analysen''] 12/06, s. 2 (PDF; 199 kB), staženo 6. března 2014 (německy). Nicméně byl přitom porušen článek 3 doposud platného sovětského zákona o "Pořádku pro řešení otázek, spojených s vystoupením svazové republiky ze SSSR", podle kterého se v Krymské ASSR mělo provést oddělené (pouze krymské) referendum o setrvání v SSSR nebo zachování příslušnosti k Ukrajinské SSR, která usilovala o opuštění SSSR. [185] => [186] => 4. září 1991 přijalo mimořádné zasedání Vrchního Sovětu Autonomní Republiky Krym Deklaraci o suverenitě republiky, ve kterém byla vyjádřena snaha vytvořit právní a demokratickou vládu v rámci Ukrajiny. [187] => [188] => 5. května 1992 parlament Autonomní Republiky Krym vyhlásil [[nezávislost]] Krymu přijetím deklarace s názvem "Akt o vyhlášení vládní nezávislosti Republiky Krym". To mělo být ještě schváleno [[Referendum|referendem]] v srpnu téhož roku. Podle pamětí tehdejšího prezidenta Ukrajiny [[Leonid Kravčuk|Leonida Kravčuka]] v jednom [[interview]], uvažoval Kyjev tehdy dokonce o možnosti [[Válka|války]] s Republikou Krym. Ukrajinský parlament požadoval zrušení vyhlášení nezávislosti Krymu a dal Krymskému parlamentu ultimativně jeden týden na zrušení referenda. Hned 6. května 1992 byla přijata nová Ústava Autonomní Republiky Krym, přičemž krymský parlament přidal k ústavě doložku, že Krym „je součástí Ukrajiny“. Byl také zaveden úřad prezidenta Autonomní Republiky Krym. V červnu 1992 však obě strany, tedy Krym a ukrajinská vláda, dosáhly dohody. Krátce předtím přijatá krymská ústava byla zrušena a Krymu byl potvrzen status autonomní republiky, přičemž Autonomní republika Krym obdržela výsostná práva v oblastech financí, správy a právních záležitostí. [189] => [190] => V květnu 1994 se stala situace opět napjatou, když parlament Krymu odhlasoval znovuzavedení ústavy z roku 1992, čímž by získal pro Krym více nezávislosti na Ukrajině. V červnu 1994 podepsal prezident Ukrajiny [[Leonid Kravčuk]] řadu výnosů, které ohraničovaly pravomoci vládních orgánů Krymu. Současně lídři Ukrajiny a Ruska museli odvracet vznikající násilí. Měsíc poté se uskutečnily [[Volby na Ukrajině|volby]] a prezidentem Ukrajiny byl zvolen spíše prorusky orientovaný [[Leonid Kučma]], čímž se zmenšily snahy Krymu o nezávislost na Ukrajině. [191] => [192] => 5. prosince 1994 podepsali vedoucí státníci [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], Ruské federace a [[Spojené království|Spojeného království Velké Británie a Severního Irska]] tzv. [[Budapešťské memorandum]], ve kterém mj. uznali, že Krym je součástí Ukrajiny. [193] => [194] => === Ukrajinská Autonomní republika Krym a město Sevastopol === [195] => [[Soubor:Flag of Crimea.svg|náhled|upright|Vlajka Autonomní republiky Krym]] [196] => 4. února 1994 byl prvním prezidentem Republiky Krym zvolen [[Jurij Meškov]]. V březnu 1995 byla rozhodnutím Vrchní Rady Ukrajiny a prezidenta Ukrajiny opět zrušena ústava republiky Krym z roku 1992 a také zrušena funkce prezidenta Krymu. 21. října 1998 byla na druhém zasedání Vrchní Rady Krymu přijata nová ústava Krymu. Když 23. prosince 1998 prezident Ukrajiny Leonid Kučma podepsal zákon, v jehož prvním bodě bylo obsaženo usnesení Vrchní Rady Ukrajiny "Schválit ústavu Autonomní Republiky Krym", posílily se na Krymu proruské nálady. [197] => [198] => Přístav [[Sevastopol]] má vlastní správu a tak jako [[Kyjev]] je administrativní jednotkou podléhající přímo ukrajinské vládě. Do roku [[1994]] byl Sevastopol [[uzavřené město|uzavřeným městem]], do kterého neměli přístup cizinci. Roku [[1997]] byla ''Smlouvou o přátelství, spolupráci a partnerství'' mezi Ruskem a Ukrajinou rozdělena bývalá [[Sovětské námořnictvo|sovětská černomořská flota]], kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část přibližně v poměru 4:1 a zároveň byl Krym potvrzen jako součást Ukrajiny. Sevastopolská námořní základna byla současně na 20 let pronajata Rusku za 93 milionů [[Americký dolar|USD]] ročně. V dubnu 2010 bylo v [[Charkov]]ě mezi prezidenty [[Viktor Janukovyč|Viktorem Janukovyčem]] a [[Dmitrij Medveděv|Dmitrijem Medveděvem]] dohodnuto prodloužení pronájmu základny do roku 2042{{Citace elektronického periodika [199] => | titul = https://www.natoaktual.cz/analyzy-a-komentare/budoucnost-sevastopolu-s-cernomorskou-flotilou-obchod.A100510_122301_na_analyzy_m02 [200] => | periodikum = natoaktual.cz [201] => | url = https://www.natoaktual.cz/analyzy-a-komentare/budoucnost-sevastopolu-s-cernomorskou-flotilou-obchod.A100510_122301_na_analyzy_m02 [202] => | datum vydání = 2010-05-10 [203] => | jazyk = cs [204] => | datum přístupu = 2022-10-09 [205] => }} s opcí na prodloužení pronájmu o dalších pět let. [206] => [207] => === Krymská krize v roce 2014 === [208] => [[Soubor:Selbstverteidigung auf der Krim, März 2014.jpg|náhled|upright|Krymská domobrana se štíty v barvách Autonomní republiky Krym]] [209] => {{Podrobně|Anexe Krymu Ruskou federací|Krymské referendum (2014)}} [210] => Koncem února 2014 byl po masových protestech na Ukrajině, které jsou známy pod názvem [[Euromajdan]], sesazen proruský prezident Viktor Janukovyč, který usiloval o sblížení Ukrajiny s Ruskem. Ukrajinský parlament, z něhož byli vyhnáni mnozí proruští poslanci, 23. února odhlasoval zrušení jazykového zákona z roku 2012, kterým byly kromě [[ukrajinština|ukrajinštiny]] jako další úřední řeči uznány také menšinové jazyky, a to ve správních celcích, kde jsou mateřskou řečí alespoň desetiny obyvatelstva.{{Citace elektronického periodika [211] => | titul = Kyjev přitvrzuje: Parlament zrušil jazykový zákon, hrozí protesty menšin [212] => | periodikum = Eurozprávy [213] => | odkaz na periodikum = Eurozprávy [214] => | datum vydání = 2014-2-3 [215] => | datum přístupu = 2014-3-7 [216] => | url = http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/87980-kyjev-pritvzuje-parlament-zrusil-jazykovy-zakon-hrozi-protesty-mensin/ [217] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140308030612/http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/87980-kyjev-pritvzuje-parlament-zrusil-jazykovy-zakon-hrozi-protesty-mensin/ [218] => | datum archivace = 2014-03-08 [219] => }} V důsledku zrušení toho byla [[ruština]] zakázána jako úřední řeč na bezmála polovině území Ukrajiny včetně Krymu.{{Citace elektronického periodika [220] => | titul = Kyjev zahájil hon na ruštinu, Kreml je zděšen [221] => | periodikum = EuroZprávy [222] => | odkaz na periodikum = EuroZprávy [223] => | datum vydání = 2014-2-26 [224] => | datum přístupu = 2014-3-7 [225] => | url = http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/88177-kyjev-zahajil-hon-na-rustinu-kreml-je-zdesen/ [226] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140308014003/http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/88177-kyjev-zahajil-hon-na-rustinu-kreml-je-zdesen/ [227] => | datum archivace = 2014-03-08 [228] => }} Prozatímní prezident Turčynov sice začátkem března 2014 prohlásil, že v roli zastupujícího prezidenta zákon o statutu ukrajinštiny jako jediného úředního jazyka na celém území Ukrajiny nepodepíše,{{Citace elektronického periodika [229] => | titul = Ukrajinský prezident slíbil vetovat zrušení jazykového zákona [230] => | periodikum = České noviny [231] => | odkaz na periodikum = České noviny [232] => | datum vydání = 2014-3-3 [233] => | datum přístupu = 2014-3-7 [234] => | url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ukrajinsky-prezident-slibil-vetovat-zruseni-jazykoveho-zakona/1050390 [235] => }} ale [[demonstrace (protest)|demonstrace]] proti tomuto zákonu a za připojení poloostrova Krym k Rusku se na Krymu začaly konat už koncem února.{{Citace elektronického periodika [236] => | příjmení = Just [237] => | jméno = Jiří [238] => | titul = Krym vzývá Putina. Parlament vyvěsil ruskou vlajku [239] => | periodikum = aktualne.cz [240] => | odkaz na periodikum = aktualne.cz [241] => | datum vydání = 2014-2-26 [242] => | datum přístupu = 2014-3-7 [243] => | url = http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/krym-vzyva-putina-parlament-vyvesil-ruskou-vlajku/r~55fcdd4e9ee911e3818a0025900fea04/ [244] => }} V noci na čtvrtek 27. února obsadili krymský parlament proruští ozbrojenci, kteří na jeho střeše vyvěsili ruskou vlajku. Podle svědka se v budovách nacházelo asi 60 těchto ozbrojenců a někteří pak odešli.{{Citace elektronického periodika [245] => | titul = Parlament na Krymu obsadili ozbrojenci, poslanci vyhlásili referendum [246] => | periodikum = iDNES.cz [247] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/neznami-ozbrojenci-obsadili-krymsky-parlament-hlasi-tatari.A140227_071408_zahranicni_jpl [248] => | datum vydání = 2014-02-27 [249] => | jazyk = cs [250] => | datum přístupu = 2022-02-01 [251] => }} Ruský parlament 2. března schválil de jure nasazení ruské armády na Krymu, [[Vladimir Putin]] ale tehdy řekl, že Rusko zatím na Krym nepovolalo své vojáky (nevysloveně mimo již legálně přítomné jednotky v Sevastopolu) a že tam působily „ozbrojené síly sebeobrany“.{{zdroj?}} Představitelé NATO a EU postup Ruska kritizovali.{{zdroj?}} Dne [[6. březen|6. března]] přijala Nejvyšší rada Autonomní republiky Krym rozhodnutí o připojení Krymu k Rusku.{{zdroj?}} [252] => [253] => [[Krymské referendum (2014)|Krymské referendum]] se uskutečnilo [[16. březen|16. března]]. Podle zveřejněných oficiálních výsledků se při volební účasti 83,1 % oprávněných voličů vyslovilo 96,8 % pro připojení Krymu k Rusku.{{Citace elektronického periodika|periodikum = Lidovky.cz|url = http://www.lidovky.cz/k-rusku-chce-93-procent-krymskych-volicu-fch-/zpravy-svet.aspx?c=A140316_191620_ln_zahranici_hm|titul = Krym sečetl hlasy: k Rusku se chce připojit 96,8 % voličů}} Podle oficiální zprávy Rady pro lidská práva ruského prezidenta Vladimira Putina však pro připojení hlasovalo jen 50 až 60 % voličů při volební účasti účasti 30 až 50 %.{{Citace elektronického periodika|periodikum = Britské listy|url = http://www.blisty.cz/art/73113.html|titul = Referendum o připojení Krymu k Rusku bylo těžce zfalšované, říká zpráva Rady pro lidská práva ruského prezidenta|datum vydání = 2014-05-06}}{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Проблемы жителей Крыма|url = http://old.president-sovet.ru/structure/gruppa_po_migratsionnoy_politike/materialy/problemy_zhiteley_kryma.php?print=Y|vydavatel = |místo = |datum vydání = |korporace = Совет при Президенте РФ|dostupnost = |datum přístupu = 2015-04-27|url archivu = https://web.archive.org/web/20150506023628/http://old.president-sovet.ru/structure/gruppa_po_migratsionnoy_politike/materialy/problemy_zhiteley_kryma.php?print=Y|datum archivace = 2015-05-06|nedostupné = ano}} Bývalý ekonomický poradce ruské vlády Andrej Illarionov, nynější pracovník Catonova institutu ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]], tvrdil, že připojení Krymu k Rusku si přálo jen asi 34 % voličů. GfK, německá společnost provádějící průzkumy veřejného mínění a čtvrtá největší organizace pro výzkum trhu na světě, provedla průzkum v krymském regionu. Podle tohoto průzkumu, provedeného krátce po začátku okupace Krymu ruskou armádou,{{kdy?}} 82 % lidí na Krymu „plně podporuje“ odtržení Krymu od Ukrajiny a připojení do Ruské federace, 11 % „převážně souhlasí“, zatímco jen 7 % s odtržením „nesouhlasí“.{{Citace elektronické monografie | titul = One Year Later, Crimeans Prefer Russia | vydavatel = Bloomberg | url = https://www.bloomberg.com/view/articles/2015-02-06/one-year-later-crimeans-prefer-russia}} Podle průzkumu amerických univerzit z Colorada a Virginie v roce 2016 si 84 % lidí na Krymu myslelo, že připojení k Rusku bylo „naprosto správné rozhodnutí“.{{Citace elektronické monografie | titul = The Crimean conundrum | vydavatel = openDemocracy | url = https://www.opendemocracy.net/od-russia/john-o%25E2%2580%2599loughlin-gerard-toal/crimean-conundrum | datum přístupu = 2016-10-15 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160722133509/https://www.opendemocracy.net/od-russia/john-o%25E2%2580%2599loughlin-gerard-toal/crimean-conundrum | datum archivace = 2016-07-22 | nedostupné = ano }} [254] => [255] => [[17. březen|17. března]] [[2014]] pak okupovaný krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem [[Republika Krym]], který ale okamžitě požádal o vstup do [[Rusko|Ruské federace]] jako její nový subjekt. [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]] ani [[Evropská unie]] na referendum pozorovatele nevyslaly.[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/266546-krym-vyhlasil-samostatnost-bylo-ale-referendum-v-poradku/ Krym vyhlásil samostatnost. Bylo ale referendum v pořádku?], ceskatelevize.cz, 17. března 2014 Další pozorovatelé, pozvaní nevládními organizacemi, referendum hodnotili jako poklidné s hladkým průběhem.[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/330511-krymske-referendum-je-pro-mistni-zpestreni-a-navrat-k-nostalgii-dob-sssr-tvrdi-pozorovatel.html Krymské referendum je pro místní zpestření a návrat k nostalgii dob SSSR, tvrdí pozorovatel], novinky.cz, 16. března 2014{{Citace elektronického periodika [256] => | příjmení = [257] => | jméno = [258] => | titul = Cestu Šarapatky na Krym platila organizace ultrapravicového aktivisty [259] => | periodikum = ČT24 [260] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1042967-cestu-sarapatky-na-krym-platila-organizace-ultrapravicoveho-aktivisty [261] => | jazyk = [262] => | datum přístupu = 2022-10-09 [263] => }} Ukrajina a západní státy výsledky referenda vzhledem k přítomnosti cizích ozbrojenců neuznaly. Navzdory porušení Budapešťského memoranda, mezinárodního práva a odporu větší části světa dnes Rusko nadále okupuje Krym a odmítá se území vzdát. [264] => [265] => [[Soubor:Celebrating Victory Day and the 70th anniversary of Sevastopol’s liberation (2493-13).jpg|náhled|Vladimir Putin na Krymu s veterány 2. světové války u pomníku [[Bitva o Sevastopol (1941–1942)|obránců Sevastopolu]], 9. května 2014]] [266] => [[Soubor:Immortal Regiment in Crimea (26954468185).jpg|náhled|Oslavy [[Den vítězství|Dne vítězství]] proti nacistickému Německu v [[Saki]] 9. května 2016]] [267] => [[Soubor:Херсонес-Собор Владимирский.jpg|náhled|Ruiny antického řeckého města [[Chersonésos]] a [[Katedrála svatého Vladimíra (Chersonésos)|chrám sv. Vladimíra]] u dnešního Sevastopolu]] [268] => [[Soubor:Boardwalk at Yalta Ukraine (3943047709).jpg|náhled| Pláž v Jaltě]] [269] => [[Soubor:2015. Орджоникидзе 019.jpg|náhled|Pláž u města Feodosija]] [270] => [271] => === Republika Krym === [272] => {{Podrobně|Anexe Krymu Ruskou federací|Republika Krym}} [273] => Autonomní republika Krym a město Sevastopol [[11. březen|11. března]] [[2014]] oznámily sjednocení v [[Republika Krym|Republiku Krym]]. Stalo se tak [[Deklarace nezávislosti Autonomní republiky Krym a města Sevastopol|Deklarací nezávislosti Autonomní republiky Krym a města Sevastopol]], která byla přijata Nejvyšší radou Autonomní republiky Krym a radou města Sevastopol v rámci příprav na [[Krymské referendum (2014)|Krymské referendum]]. Deklarace výslovně zmiňovala precedent [[Kosovo|uznání nezávislosti Kosova]]. 16. března velká většina voličů v referendu připojení k Rusku schválila. Zejména Ukrajinci a [[Krymští Tataři]] referendum bojkotovali.[http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/nekteri-novinari-prisli-o-techniku-jinak-bylo-referendum-na-krymu-klidne--1327486 Někteří novináři přišli o techniku, jinak bylo referendum na Krymu klidné], rozhlas.cz, 16. března 2014 Správnost oficiálních výsledků referenda je ovšem zpochybňována, pochybnosti o jejich správnosti v dubnu 2019 uvedla i Rada pro lidská práva při úřadu prezidenta Ruské federace, zpráva však byla později smazána.{{Citace elektronického periodika [274] => | titul = „Referendum“ na Krymu mělo ospravedlnit anexi. Západ výsledkům neuvěřil a zavedl sankce [275] => | periodikum = ČT24 [276] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2759741-referendum-na-krymu-melo-ospravedlnit-anexi-zapad-vysledkum-neuveril-a-zavedl-sankce [277] => | jazyk = cs [278] => | datum přístupu = 2021-12-04 [279] => }} Legálnost hlasování v situaci, kdy poloostrov obsadily ruské ozbrojené síly, kromě Ukrajiny předem zpochybnily i Spojené státy a [[Evropská unie]]. Naopak Moskva dala najevo, že od jeho podpory nehodlá ustoupit. Tyto postoje se projevily i při hlasování v Radě bezpečnosti OSN 15. března 2014. Rezoluci kritizující referendum na Krymu, kterou navrhovala americká diplomacie, Rusko svým právem [[Veto|veta]] zablokovalo. Z 15 členských zemí Rady bezpečnosti bylo Rusko jediné proti. Čína se hlasování zdržela, 13 států se vyslovilo pro rezoluci.http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/krymsky-parlament-i-referendum-jsou-podle-kyjeva-nelegalni-rezoluci-v-osn-vetovali-rusove--1327406 [280] => [281] => [[17. březen|17. března]] [[2014]] vyhlásil krymský parlament krátkodobě existující nezávislý svrchovaný stát s názvem Republika Krym, který okamžitě požádal o vstup do [[Rusko|Ruské federace]].{{Citace elektronického periodika [282] => | příjmení = Milenkovičová [283] => | jméno = Ivana [284] => | titul = Krym vyhlásil nezávislou republiku a požádal o připojení k Rusku [285] => | periodikum = idnes.cz [286] => | datum_vydání = 17.3.2014 [287] => | datum_přístupu = 2014-03-17 [288] => | url = http://zpravy.idnes.cz/vysledky-referenda-na-krymu-d13-/zahranicni.aspx?c=A140317_073918_zahranicni_im [289] => }} Republika Krym a město Sevastopol byly posléze do Ruské federace přijaty, a sice jako její dva nové subjekty – [[Republika Krym]] a [[Federální město Sevastopol]]. V úterý 18. března pak podepsali Vladimir Putin, krymský premiér [[Sergej Aksjonov]], starosta Sevastopolu [[Alexej Čalyj]] a předseda krymského parlamentu [[Vladimir Konstantinov (politik)|Vladimir Konstantinov]] dohodu o připojení Krymu k Ruské federaci.{{Citace elektronické monografie [290] => | titul = Ukraine crisis: Putin signs Russia-Crimea treaty [291] => | vydavatel = BBC.com [292] => | datum_vydání = 2014-03-18 [293] => | datum_přístupu = 2014-03-18 [294] => | url = http://www.bbc.com/news/world-europe-26630062 [295] => | jazyk = anglicky [296] => }} Dohodu následujícího dne schválil ruský ústavní soud jako legální, hlasování o [[ratifikace|ratifikaci]] [[Státní duma|státní dumou]] proběhlo dne 21. března s pozitivním výsledkem.{{Citace elektronické monografie [297] => | titul = Pro-Russians storm Ukraine Sevastopol naval base in Crimea [298] => | vydavatel = BBC.com [299] => | datum_vydání = 2014-03-19 [300] => | datum_přístupu = 2014-03-19 [301] => | url = http://www.bbc.com/news/world-europe-26643141 [302] => | jazyk = anglicky [303] => }}Tisková agentura [[Reuters]], [http://www.reuters.com/article/2014/03/20/us-ukraine-crisis-russia-crimea-idUSBREA2J0YR20140320 Russia's lower house votes to bring Crimea into Russia] {{Wayback|url=http://www.reuters.com/article/2014/03/20/us-ukraine-crisis-russia-crimea-idUSBREA2J0YR20140320 |date=20140321023729 }} [304] => [305] => Na [[Valné shromáždění OSN|Valném shromáždění OSN]] vedla iniciativa několika států k přijetí [[rezoluce]], kterou bylo připojení Krymu k Ruské federaci odsouzeno. Tato rezoluce však není mezinárodně-právně závazná.http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/68/L.39. Staženo 15. června 2014. [306] => [307] => Z průzkumu ukrajinské pobočky německé společnosti GfK, která se 16. až 22. ledna 2015 telefonicky dotazovala náhodně vybraných obyvatel Krymu, vyplynulo, že 82 % dotazovaných podporuje ruskou anexi Krymu, 11 % anexi částečně podporuje a jen 4 % dotazovaných s anexí nesouhlasí.{{Citace elektronického periodika|příjmení=Bershidsky|jméno=Leonid|titul=One Year Later, Crimeans Prefer Russia|url=http://www.bloombergview.com/articles/2015-02-06/one-year-later-crimeans-prefer-russia|periodikum=[[Bloomberg]]|datum vydání=6. února 2015|jazyk=anglicky|datum přístupu=2015-05-02|url archivu=https://web.archive.org/web/20151027034258/http://www.bloombergview.com/articles/2015-02-06/one-year-later-crimeans-prefer-russia|datum archivace=2015-10-27}} [308] => [309] => == Obyvatelstvo == [310] => === Vývoj národnostního složení === [311] => Na Krymském poloostrově žije přibližně 2 300 000 obyvatel, z nich je okolo 58 % [[Rusové|ruské]] národnosti, 24 % [[Ukrajinci|ukrajinské]] a 13 % [[Krymští Tataři|krymskotatarské]], převážně užívaným jazykem je [[ruština]].{{Citace elektronického periodika | titul = Regions and territories: Crimea | periodikum = BBC | datum_vydání = 2011-11-22 | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/country_profiles/6080890.stm}} Toto národnostní složení se formovalo po [[Deportace Krymských Tatarů|deportaci Krymských Tatarů]], Řeků, Arménů a Bulharů Sovětským svazem především do [[Uzbecká sovětská socialistická republika|Uzbekistánu]] v roce 1944.{{Citace elektronického periodika [312] => | titul = Book Review: Brian Glyn Williams ‘The Crimean Tatars: From Soviet Genocide to Putin’s Conquest’ [313] => | periodikum = openDemocracy [314] => | url = https://www.opendemocracy.net/en/odr/book-review-brian-glyn-williams-crimean-tatars-from-soviet-genocide-to-putin/ [315] => | jazyk = en [316] => | datum přístupu = 2022-10-09 [317] => }}{{Citace elektronického periodika [318] => | titul = Krymskí Tatári si smútok nedali vziať [319] => | periodikum = Pravda.sk [320] => | url = https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/318074-krymski-tatari-si-smutok-nedali-vziat/ [321] => | datum vydání = 2014-05-19 [322] => | jazyk = sk-SK [323] => | datum přístupu = 2022-10-09 [324] => }}{{Citace monografie | příjmení = Conquest | jméno = Robert | odkaz na autora = Robert Conquest | titul = The Harvest of Sorrow : Soviet Collectivization and the Terror-Famine | url = https://archive.org/details/harvestofsorrows00conq | vydavatel = Oxford University Press | místo = New York | rok = 1986 | jazyk = anglicky}} V roce 1939 tvořili Rusové 49,6 % obyvatel Krymu, Ukrajinci 13,7 %, Krymští Tataři 19,4 %, a Židé 5,8 %.{{Citace elektronického periodika [325] => | titul = Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей. [326] => | periodikum = www.demoscope.ru [327] => | url = http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_39.php?reg=68 [328] => | datum přístupu = 2022-10-09 [329] => }} Tatarům, kteří byli obviněni ze spolupráce s [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]], byl umožněn částečný návrat na Krym až po roce 1967.{{cite book|last1=Polian|first1=P.M.|title=Against Their Will: The History and Geography of Forced Migrations in the USSR|date=2004|publisher=Central European University Press|isbn=9789639241688|pages=210–2|url=https://books.google.co.uk/books?id=8ktrYux1gTMC&printsec=frontcover&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false}} [330] => [331] => Mezi největší krymská města patří hlavní město [[Simferopol]], ležící přibližně ve střední části, a [[Sevastopol]] v jihozápadní části (obě města mají přibližně 340 000 obyvatel); dále pak [[Kerč]] na východním okraji poloostrova a [[Jevpatorija]] na západním pobřeží. Na Krymu dnes žijí převážně [[Rusové]], nejpočetnější menšinu tvoří [[Ukrajinci]]. Na začátku druhé světové války nechal [[Josif Vissarionovič Stalin]] z Krymu deportovat asi 60 tisíc etnických Němců. [[Nacistické Německo|Německá]] vojska pak na nějakou dobu Krym okupovala a Němci a jejich místní pomocníci vyvraždili celkem na 40 tisíc krymských [[Židé|Židů]],{{Citace monografie [332] => | příjmení = Arad [333] => | jméno = Yitzhak [334] => | titul = The Holocaust in the Soviet Union [335] => | url = https://books.google.com/books?id=DqAb5tY4Ai8C&pg=PA211 [336] => | vydavatel = U of Nebraska Press [337] => | počet stran = 720 [338] => | isbn = 978-0-8032-2270-0 [339] => | poznámka = Google-Books-ID: DqAb5tY4Ai8C [340] => | jazyk = en [341] => }} včetně asi 6 tisíc [[Krymčáci|Krymčaků]]. V roce 1944 nechal Stalin z Krymu deportovat asi 230 tisíc Krymských Tatarů, 70 tisíc Řeků, 13 tisíc Bulharů a další menšiny. [[Krymští Tataři]] se od konce 20. století postupně vraceli, zároveň se ale pod tlakem vlády částečně asimilovali. Po [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu Ruskou federací]] poloostrov znovu opustilo asi 8 tisíc Krymských Tatarů. [342] => [343] => === Města nad 10 000 obyvatel === [344] => [[Soubor:Simferopol 04-14 img18 K-Marx-Street.jpg|náhled|Simferopol v dubnu 2014]] [345] => [[Soubor:2015. Керчь 312.jpg|náhled|Kerč v červnu 2015]] [346] => Následující tabulka podává přehled větších měst na Krymu. Města se statutem republikového významu jsou vyznačena tučně; stejně tak Sevastopol, který administrativně není součástí Krymské republiky. [347] => {| class="wikitable" [348] => |- style="background:#ffdeac;" [349] => [350] => !''Město'' [351] => !Ukrajinský název [352] => !Ruský název [353] => !Krymskotatarský název [354] => !Počet obyvatel
1. I. 2006 [355] => |- [356] => |'''[[Simferopol]]''' [357] => | align="left" |Сімферополь [358] => | align="left" |Симферополь [359] => | align="left" |Aqmescit [360] => | align="right" |340 644 [361] => |- [362] => |'''[[Sevastopol]]''' [363] => | align="left" |Севастополь [364] => | align="left" |Севастополь [365] => | align="left" |Aqyar [366] => | align="right" |340 295 [367] => |- [368] => |'''[[Kerč]]''' [369] => | align="left" |Керч [370] => | align="left" |Керчь [371] => | align="left" |Kerç [372] => | align="right" |151 327 [373] => |- [374] => |'''[[Jevpatorija]]''' [375] => | align="left" |Євпаторія [376] => | align="left" |Евпатория [377] => | align="left" |Kezlev [378] => | align="right" |106 456 [379] => |- [380] => |'''[[Jalta]]''' [381] => | align="left" |Ялта [382] => | align="left" |Ялта [383] => | align="left" |Yalta [384] => | align="right" |79 796 [385] => |- [386] => |'''[[Feodosija]]''' [387] => | align="left" |Феодосія [388] => | align="left" |Феодосия [389] => | align="left" |Kefe [390] => | align="right" |71 725 [391] => |- [392] => |'''[[Džankoj]]''' [393] => | align="left" |Джанкой [394] => | align="left" |Джанкой [395] => | align="left" |Canköy [396] => | align="right" |39 664 [397] => |- [398] => |'''[[Krasnoperekopsk]]''' [399] => | align="left" |Красноперекопськ [400] => | align="left" |Красноперекопск [401] => | align="left" |Krasnoperekopsk [402] => | align="right" |30 677 [403] => |- [404] => |'''[[Alušta]]''' [405] => | align="left" |Алушта [406] => | align="left" |Алушта [407] => | align="left" |Aluşta [408] => | align="right" |29 913 [409] => |- [410] => |[[Bachčisaraj]] [411] => | align="left" |Бахчисарай [412] => | align="left" |Бахчисарай [413] => | align="left" |Bağçasaray [414] => | align="right" |26 395 [415] => |- [416] => |'''[[Saki]]''' [417] => | align="left" |Саки [418] => | align="left" |Саки [419] => | align="left" |Saq [420] => | align="right" |26 389 [421] => |- [422] => |'''[[Armjansk]]''' [423] => | align="left" |Армянськ [424] => | align="left" |Армянск [425] => | align="left" |Ermeni Bazar [426] => | align="right" |22 893 [427] => |- [428] => |[[Bilohirsk]] [429] => | align="left" |Білогірськ [430] => | align="left" |Белогорск [431] => | align="left" |Qarasuvbazar [432] => | align="right" |18 399 [433] => |- [434] => |'''[[Sudak]]''' [435] => | align="left" |Судак [436] => | align="left" |Судак [437] => | align="left" |Sudaq [438] => | align="right" |14 772 [439] => |- [440] => |[[Primorskij]] [441] => | align="left" |Приморський [442] => | align="left" |Приморский [443] => | align="left" |Hafuz [444] => | align="right" |14 338 [445] => |- [446] => |[[Gvardějskoje]] [447] => | align="left" |Гвардійське [448] => | align="left" |Гвардейское [449] => | align="left" |Sarabuz [450] => | align="right" |12 621 [451] => |- [452] => |[[Ščjolkino]] [453] => | align="left" |Щолкіне [454] => | align="left" |Щёлкино [455] => | align="left" |Şçolkino [456] => | align="right" |11 419 [457] => |- [458] => |[[Inkerman]] [459] => | align="left" |Інкерман [460] => | align="left" |Инкерман [461] => | align="left" |İnkerman [462] => | align="right" |11 263 [463] => |- [464] => |[[Okťabrskoje]] [465] => | align="left" |Октябрське [466] => | align="left" |Октябрьское [467] => | align="left" |Büyük Onlar [468] => | align="right" |11 100 [469] => |- [470] => |[[Gaspra]] [471] => | align="left" |Гаспра [472] => | align="left" |Гаспра [473] => | align="left" |Gaspra [474] => | align="right" |11 063 [475] => |- [476] => |[[Čornomorskoje]] [477] => | align="left" |Чорноморське [478] => | align="left" |Черноморское [479] => | align="left" |Aqmeçet [480] => | align="right" |10 976 [481] => |- [482] => |[[Gresovskij]] [483] => | align="left" |Гресівський [484] => | align="left" |Грэсовский [485] => | align="left" |Gresovskiy [486] => | align="right" |10 713 [487] => |- [488] => |[[Krasnogvardějskoje]]  [489] => | align="left" |Красногвардійське  [490] => | align="left" |Красногвардейское  [491] => | align="left" |Qurman [492] => | align="right" |10 661 [493] => |- [494] => |[[Staryj Krym (Krym)|Staryj Krym]] [495] => | align="left" | Старий Крим [496] => | align="left" | Старый Крым [497] => | align="left" |Eski Qırım [498] => | align="right" |10 101 [499] => |- [500] => |} [501] => [502] => == Památky a letoviska == [503] => [[Soubor:Koktebel - beach.jpg|náhled|Turistické letovisko Koktebel]] [504] => [[Soubor:Crimea republic map.png|náhled|Autonomní Krym a Sevastopol]] [505] => Díky své exotičnosti, příjemnému podnebí, panenské přírodě a množství kulturních památek mnoha epoch byl zejména jižní Krym už od 60. let 19. století hojně vyhledáván vyššími [[Rusko|ruskými]] společenskými vrstvami, včetně [[car]]ské rodiny. Za [[Sovětský svaz|sovětské]] éry byl Krym vyhlášenou rekreační oblastí pro nejvyšší stranické a státní funkcionáře, stejně jako pro dělnické a pionýrské organizace. Mezi nejznámější turistická centra na pobřeží patřila a patří [[Jevpatorija]], [[Jalta]], [[Alupka]], [[Alušta]], [[Artěk]], [[Gurzuf]], [[Sudak]] a nejvýchodněji ležící [[Feodosija]]. [506] => [507] => Obecně v jižním prostoru je umístěna převážná část krymských přírodních a kulturně-historických památek, jako např. archeologická naleziště z období antiky, [[Byzantská říše|byzantské]] pevnosti, jeskynní kláštery a města, [[Tataři|tatarské]] vesnice, mešity a paláce (v [[Bachčisaraj]]i [[Chánský palác (Bachčisaraj)|Chánův palác]] s [[Fontána slz|Fontánou slz]], opěvovanou [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškinem]]). V roce 1994 bylo veřejnosti zpřístupněno také město [[Sevastopol]], které bylo po dlouhá léta vyhrazeno pouze sovětským vojákům, důstojníkům a jejich rodinám. U Sevastopolu se nacházejí zbytky antického města [[Chersonésos]] a kostel, v němž byl pokřtěn [[Vladimír I.|sv. Vladimír]]. [508] => [[Soubor:AlushtaPanoram.jpg|náhled|střed|600px|Město [[Alušta]] na černomořském pobřeží.]] [509] => [510] => == Hospodářství == [511] => Jádrem krymského hospodářství jsou zemědělství, turismus a některá odvětví průmyslové výroby. Počet návštěvníků však v roce 2015 poklesl o 35 %. Krym má značné zásoby zemního plynu, zejména při pobřeží, a několik naftových polí. Ve slaných jezerech se tradičně těží sůl, v oblasti [[Kerč]]e také železná ruda. Roční HDP činil v roce 2014 4,3 miliard USD, rozpočtový deficit asi 1 miliardu USD. [512] => [513] => Do roku 2013 se z Ukrajiny na Krym dováželo cca 90 % vody, 80 % energie a 60 % surovin. Po anexi Ruskou federací se struktura zásobování těmito komoditami radikálně změnila ve prospěch dodávek z ruského území. Ruská vláda slíbila investovat na Krymu v přepočtu 5 miliard USD do roku 2017/2018.{{Citace elektronického periodika [514] => | titul = Crimea’s economy in numbers and pictures [515] => | periodikum = RT International [516] => | url = https://www.rt.com/business/crimea-economy-referendum-results-102/ [517] => | jazyk = en [518] => | datum přístupu = 2022-10-09 [519] => }} O míře splnění tohoto závazku nejsou informace. [520] => [521] => === Sankce === [522] => [[Soubor:Sanctions 2014 Russia2.svg|vpravo|náhled|Státy, které vyhlásily sankce proti Rusku (zeleně)]] [523] => {{Podrobně|Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize}} [524] => [525] => [[Evropská unie]] uvalila po ruské anexi na poloostrov Krym včetně [[Sevastopol]]u sankce, které jsou až do roku 2020 pravidelně každého půl roku jednomyslným rozhodnutím šéfů vlád členských zemí v plném rozsahu prodlužovány. Jedná se o tato omezení: zákaz dovozů a vývozů určitých druhů zboží z těchto destinací, zákaz investic směřujících na Krym, zákaz poskytování služeb v oblasti [[Cestovní ruch|cestovního ruchu]] ze zemí EU (např. výletní [[Loď|lodě]] z EU nesmí směřovat do krymských [[přístav]]ů), zákaz prodeje zboží a technologie pro [[Doprava|dopravu]], [[telekomunikace]], [[Energetika|energetiku]] a průzkumu [[Ropa|ropy]], [[Zemní plyn|zemního plynu]] a [[Nerostné suroviny|nerostných surovin]]. Nesmí také být poskytnuta technická pomoc, zprostředkovatelské, stavební či inženýrské služby související s [[Infrastruktura|infrastrukturou]].{{Citace elektronické monografie | titul = EU sanctions against Russia over Ukraine crisis | vydavatel = The EU Newsroom | url = http://europa.eu/newsroom/highlights/special-coverage/eu_sanctions_en}} Sankce byly postupně rozšiřovány a zapojily se do nich i některé státy mimo Evropskou unii, včetně Spojených států, Kanady a Austrálie.ROMANOVA, Tatiana. Sanctions and the Future of EU–Russian Economic Relations. Europe- Asia Studies. 2016, 4(68), 774-786. ISSN 1465-3427. S výjimkou Japonska se na sankcích proti Rusku nepodílejí země Asie, Afriky a Latinské Ameriky, včetně např. Číny a Indie. [526] => [527] => Před anexí Krymu Ruskou federací přiváděl vodu z [[Dněpr]]u na poloostrov Krym [[Severokrymský kanál]], který byl vybudován v 60. letech a zajišťoval až 85 % spotřeby vody na poloostrově.{{Citace elektronického periodika [528] => | titul = Krym od anexe trápí nedostatek vody, v Jaltě je situace kritická. Dodávky z Ruska jsou ale v nedohlednu [529] => | periodikum = Lidovky.cz [530] => | datum_vydání = 28. února 2021 [531] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/krym-od-anexe-trapi-nedostatek-vody-v-jalte-je-situace-kriticka-dodavky-z-ruska-jsou-ale-v-nedohledn.A210225_114517_ln_zahranici_vag [532] => }}{{Citace elektronického periodika [533] => | titul = Vodu pro Krym i přes sankce jistí dánská čerpadla [534] => | periodikum = Novinky.cz [535] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [536] => | vydavatel = Borgis [537] => | datum_vydání = 9. května 2021 [538] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/vodu-pro-krym-i-pres-sankce-jisti-danska-cerpadla-40359365 [539] => }} V dubnu 2014 ukrajinské úřady uzavřely přítok vody do severokrymského kanálu,{{Citace elektronického periodika [540] => | titul = Bude na Krymu poušť? Politické dilema pro Ukrajinu a technologická výzva pro Rusko [541] => | periodikum = Česká televize [542] => | datum_vydání = 30. března 2020 [543] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3069192-bude-na-krymu-poust-politicke-dilema-pro-ukrajinu-a-technologicka-vyzva-pro-rusko [544] => }} čímž byl poloostrov připraven až o 90 % [[Pitná voda|pitné vody]].{{Citace elektronického periodika [545] => | titul = Sedm let od ruské anexe má Krym stále málo vody. Řešení je v nedohlednu [546] => | periodikum = [[E15]] [547] => | datum_vydání = 22. března 2021 [548] => | url = https://www.e15.cz/zahranicni/sedm-let-od-ruske-anexe-ma-krym-stale-malo-vody-reseni-je-v-nedohlednu-1378952 [549] => }} [550] => [551] => == Doprava == [552] => [[Soubor:Крымский мост 23 августа 2019 (Росавтодор).jpg|náhled|[[Krymský most]]]] [553] => Na Krymu je velmi rozvinutá autobusová doprava. Ve městech [[Simferopol]], [[Alušta]] a [[Jalta]] a také mezi nimi je od roku 1959 v provozu [[Krymský trolejbus]]. K této dopravní tepně patří linka dlouhá 96 km, patrně jedna z nejdelších na světě. V [[Jevpatorija|Jevpatoriji]] jezdí [[Tramvajová doprava v Jevpatorii|tramvaje]]. V Sevastopolu od severní k jižní straně a v opačném směru jezdí čluny, které jsou městskou hromadnou dopravou. Krym protínají dvě evropské silnice, E 105 z Norska přes Rusko a [[Charkov]] do Jalty, a E 87 z [[Cherson]]u přes [[Džankoj]] a [[Kerčská úžina|Kerčskou úžinu]] do Ruska a [[Gruzie]] a odtud do [[Turecko|Turecka]]. [554] => [555] => Železniční dopravu zajišťují Krymské železnice (КрымЖД) — federální státní podnik. Ten byl založen v roce 2014 na základě jednotky krymského ředitelství „Přidněprovské železnice Ukrajinských železnic“, nacházející se na území Krymu. Krym protínají dvě železniční trati, [[Armjansk]] – [[Kerč]] s odbočkou do [[Feodosija|Feodosie]] a trať [[Melitopol]] – Sevastopol s odbočkou do Jevpatorije, které se kříží v obci Džankoj. Přístavy Černého moře jsou Jevpatorija, Sevastopol, Jalta, [[Feodosija]] a [[Kerč]]. V Kerči je možno se přeplavit [[trajekt]]em přes Kerčský průliv, oddělující Krym od [[Krasnodarský kraj|Krasnodarského kraje]] ([[Port Kavkaz]]). Přístavní města jsou spojena pravidelnou námořní dopravou. [[Azovské moře|Azovské]] pobřeží poloostrova nemá velký dopravní význam. [556] => [557] => Rusko zahájilo v dubnu 2015 stavbu [[Krymský most|Krymského mostu]], který spojil Krym s [[Krasnodarský kraj|Krasnodarským krajem]]. Projekt zahrnuje jak silniční, tak dvoukolejný železniční most, délka celé stavby je 19 km a práce měly trvat do prosince 2018.[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/346996-moskva-zahajila-stavbu-obriho-mostu-na-krym.html Moskva zahájila stavbu obřího mostu na Krym] Generálním dodavatelem stavby s rozpočtem více než 3 miliard USD (v přepočtu) byl určen [[oligarcha]] [[Arkadij Rotenberg]]. V květnu 2018 byla otevřena silniční část mostu. Je to nejdelší most v Evropě, neboť překonal most Vasco da Gama v [[Lisabon]]u. [558] => [559] => == Paleontologie == [560] => Na území Krymu (nedaleko města [[Bachčisaraj]]) byly roku [[1934]] objeveny zkamenělé kosti zadní končetiny [[Ornithopoda|ornitopodního dinosaura]], pojmenovaného ''[[Orthomerus]] weberae'' (dnes také ''[[Riabininohadros]] weberae''). Tento poměrně velký býložravý dinosaurus zde žil v období pozdní [[Křída|křídy]], asi před 72 až 66 miliony let.{{Citace elektronického periodika [561] => | příjmení = Socha [562] => | jméno = Vladimír [563] => | titul = Dinosaurus z Krymu [564] => | periodikum = OSEL.cz [565] => | rok vydání = 2020 [566] => | měsíc vydání = dubna [567] => | den vydání = 9 [568] => | url = http://www.osel.cz/11117-dinosaurus-z-krymu.html [569] => }} {{cs}} [570] => [571] => == Odkazy == [572] => === Reference === [573] => {{Upravit reference|citace}} [574] => [575] => {{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Krymské referendum bylo zfalšované|url = http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/krymske-referendum-bylo-zfalsovane--1336215|vydavatel = |místo = |datum vydání = |korporace = Český rozhlas|datum přístupu = 2015-04-27|url archivu = https://web.archive.org/web/20150924141949/http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/krymske-referendum-bylo-zfalsovane--1336215|datum archivace = 2015-09-24|nedostupné = ano}} [576] => [577] => [578] => === Literatura === [579] => * {{Citace monografie | příjmení = Kořenský | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Kořenský | titul = Na Krymu: cestovní vzpomínky [580] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:30b29560-017e-11dd-a771-000d606f5dc6?page=uuid:e99d7f27-ebb4-48ba-9291-5f4aef86ebc6 | vydavatel = J. Otto | místo = V Praze | rok vydání = 1896 | počet stran = 97}} [581] => * ULBRECHTOVÁ, Helena; ULBRECHT Siegfried; JOBST Kerstin Susanne. ''[http://www.vedakolemnas.cz/sys/galerie-download/VKN_98.pdf Krym v dějinách, literatuře a médiích]''. Praha : Středisko společných činností Akademie věd ČR, 2019. {{ISBN|978-80-270-7283-5}} [582] => [583] => === Související články === [584] => * [[Krymská válka]] [585] => * [[Bitva o Sevastopol (1941–1942)]] [586] => * [[Jaltská konference]] [587] => * [[Anexe Krymu Ruskou federací]] [588] => * [[Deportace Krymských Tatarů]] [589] => [590] => === Externí odkazy === [591] => * {{Commonscat}} [592] => * {{Wikislovník|heslo=Krym}} [593] => * {{Otto|heslo=Krym}} [594] => * {{Wikizprávy|kategorie=Krym}} [595] => * [http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/link-dossier/vyvoj-aktualniho-deni-na-ukrajine-000101 Přehled krymské krize v roce 2014] {{Wayback|url=http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/link-dossier/vyvoj-aktualniho-deni-na-ukrajine-000101 |date=20140302163643 }} na webu EurActiv.cz [596] => * [https://web.archive.org/web/20140526005914/http://www.navychod.cz/articles.php?id=5212d956-dd74-102d-bc3e-00e0814daf34 Kdo je doma na Krymu?] Navýchod, 1/2007. [597] => * {{ru}} [http://www.tour.crimea.com/ Turistický portál] [598] => * [http://ukrajina.sweb.cz/krym.htm Geologický průvodce] {{Wayback|url=http://ukrajina.sweb.cz/krym.htm |date=20090401125657 }} [599] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20110107044141/http://tatar.net/ Tatar.net] [600] => [601] => {{Autoritní data}} [602] => {{Portály|Geografie|Historie|Rusko|Ukrajina}} [603] => [604] => [[Kategorie:Krym| ]] [605] => [[Kategorie:Poloostrovy na Ukrajině]] [606] => [[Kategorie:Poloostrovy Černého moře]] [607] => [[Kategorie:Azovské moře]] [608] => [[Kategorie:Sporná území]] [609] => [[Kategorie:Vojensky okupovaná území]] [] => )
good wiki

Krym

Krym ( ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí. Ve starověku vznikaly na Tauridě řecké osady v čele s Chersonésem (dnešní Sevastopol), ve 13.

More about us

About

Je známý svou rozmanitou přírodou, bohatou historií a kulturním dědictvím. Krym se pyšní krásnými plážemi, nádhernými horami a historickými památkami, které přitahují návštěvníky z celého světa. Historie Krymu je fascinující a sahá až do starověku. Byl domovem různých národů a kultur, včetně Řeků, Římanů, Němců a Turků. Tato různorodost se odráží v jeho architektuře, tradicích a zvycích, což činí Krym unikátní místem pro objevování. Dnes je Krym oblíbenou turistickou destinací, která nabízí široké spektrum aktivit. Od relaxace na plážích, přes horské výlety, až po poznávání historických míst, každý si zde najde to své. V posledních letech se též vyvíjí místní kultura a umění, což přispívá k bohatému společenskému životu. Krym je tedy místem, které má co nabídnout, ať už hledáte odpočinek, dobrodružství nebo kulturní zážitky. I přes výzvy, kterým region čelí, obyvatelé Krymu ukazují svou odolnost a pohostinnost, čímž přispívají k tomu, aby krizové situace přetavili v příležitosti pro růst a rozvoj.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sevastopol','Kerč','Rusko','2014','Simferopol','Feodosija','Jevpatorija','Bachčisaraj','Sovětský svaz','Ukrajina','Republika Krym','Krymští Tataři'

2014

Bachčisaraj

Feodosija

Jevpatorija

Kerč

Rusko

Sevastopol

Simferopol

Ukrajina