Array ( [0] => 15481455 [id] => 15481455 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Krypton [uri] => Krypton [3] => William Ramsay working.jpg [img] => William Ramsay working.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Krypton je chemický prvek se symbolem Kr a atomovým číslem 36. Je to vzácný plyn, který se vyskytuje v atmosféře Zemi, kde tvoří přibližně 0,0001 % jejího objemu. Krypton se v přírodě nachází ve velmi malých množstvích a je známý svou stabilitou a nechemickými vlastnostmi. Tyto vlastnosti přispívají k širokému spektru jeho využití. Objev kryptonu v roce 1898 nanášel další vrstvu do našeho porozumění atomové struktuře a chemii. Mimo jiné je krypton fascinující pro svou schopnost emise světla v různých barvách, což je často využíváno v osvětlovacích technologiích, jako jsou výbojky. Tyto zdroje světla nejenže efektivně osvěcují prostory, ale také mají svůj umělecký potenciál a vytvářejí příjemnou atmosféru. Krypton je významným prvkem v laserové technologii, například v krypton-fluoridových lasech, které nacházejí uplatnění v medicíně a průmyslu. Tyto lasery pomáhají při precizních chirurgických zákrocích a při různých výrobních procesech. Ačkoliv krypton nepatří mezi běžně používané prvky, jeho přítomnost ve světě nám ukazuje, jak nám příroda poskytuje širokou paletu možností a přírodní jevy, které všeobecně přispívají k naší technologické progresi. S tím, jak se věda a technologie neustále vyvíjejí, můžeme očekávat ještě inovativnější použití kryptonu, které přispěje k udržitelnosti a zlepšení kvality života. [oai_cs_optimisticky] => Krypton je chemický prvek se symbolem Kr a atomovým číslem 36. Je to vzácný plyn, který se vyskytuje v atmosféře Zemi, kde tvoří přibližně 0,0001 % jejího objemu. Krypton se v přírodě nachází ve velmi malých množstvích a je známý svou stabilitou a nechemickými vlastnostmi. Tyto vlastnosti přispívají k širokému spektru jeho využití. Objev kryptonu v roce 1898 nanášel další vrstvu do našeho porozumění atomové struktuře a chemii. Mimo jiné je krypton fascinující pro svou schopnost emise světla v různých barvách, což je často využíváno v osvětlovacích technologiích, jako jsou výbojky. Tyto zdroje světla nejenže efektivně osvěcují prostory, ale také mají svůj umělecký potenciál a vytvářejí příjemnou atmosféru. Krypton je významným prvkem v laserové technologii, například v krypton-fluoridových lasech, které nacházejí uplatnění v medicíně a průmyslu. Tyto lasery pomáhají při precizních chirurgických zákrocích a při různých výrobních procesech. Ačkoliv krypton nepatří mezi běžně používané prvky, jeho přítomnost ve světě nám ukazuje, jak nám příroda poskytuje širokou paletu možností a přírodní jevy, které všeobecně přispívají k naší technologické progresi. S tím, jak se věda a technologie neustále vyvíjejí, můžeme očekávat ještě inovativnější použití kryptonu, které přispěje k udržitelnosti a zlepšení kvality života. ) Array ( [0] => {{různé významy}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => [3] => | značka = Kr [4] => | protonové číslo = 36 [5] => | nukleonové číslo = 84 [6] => | název = Krypton [7] => | latinsky = Krypton [8] => | nad = [[Argon|Ar]] [9] => | pod = [[Xenon|Xe]] [10] => | vlevo = [[Brom]] [11] => | vpravo = [12] => | dolní tabulka = ano [13] => [14] => | chemická skupina = Vzácné plyny [15] => | číslo CAS = 7439-90-9 [16] => | skupina = 18 [17] => | perioda = 4 [18] => | blok = p [19] => | koncentrace v zemské kůře = 0,0001 až 0,0002 ppm [20] => | koncentrace v mořské vodě = 0,0025 mg/l [21] => | obrázek = Krypton-glow.jpg [22] => | popisek = Krypton [23] => | emisní spektrum = Krypton_Spectrum.jpg [24] => | vzhled = Bezbarvý plyn [25] => [26] => | relativní atomová hmotnost = 83,798 [27] => | atomový poloměr = 189 pm [28] => | kovalentní poloměr = 116 pm [29] => | Van der Waalsův poloměr = 202 pm [30] => | elektronová konfigurace = [Ar] 3d10 4s2 4p6 [31] => | oxidační čísla = II [32] => [33] => | skupenství = [[Plyn]]né [34] => | krystalografická soustava = Krychlová, plošně centrovaná [35] => | hustota = 3,749 kg/m3 [36] => | tvrdost = [37] => | magnetické chování = [[Diamagnetismus|Diamagnetický]] [38] => | teplota tání = −157,36 [39] => | teplota varu = −153,22 [40] => | molární objem = 27,99×10−6 m3/mol [41] => | skupenské teplo tání = 1,64 KJ/mol [42] => | skupenské teplo varu = 9,08 KJ/mol [43] => | tlak syté páry = 100 Pa při 74K [44] => | rychlost zvuku = 220 m/s [45] => | měrná tepelná kapacita = 20,786 Jmol−1K−1 [46] => | elektrická vodivost = [47] => | měrný elektrický odpor = [48] => | tepelná vodivost = 9,43×10−3 W⋅m−1⋅K−1 [49] => [50] => | standardní elektrodový potenciál = [51] => | elektronegativita = 3,0 [52] => | spalné teplo na m3 = [53] => | spalné teplo na kg = [54] => | ionizační energie = 1350,8 KJ/mol [55] => | ionizační energie2 = 2350,4 KJ/mol [56] => | ionizační energie3 = 3565 KJ/mol [57] => | iontový poloměr = [58] => [59] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [60] => | nukleonové číslo = 78 [61] => | značka = Kr [62] => | výskyt = 0,35% [63] => | počet neutronů = 42 [64] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [65] => | nukleonové číslo = 79 [66] => | značka = Kr [67] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [68] => | poločas = 35,04 dne [69] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [70] => | energie = - [71] => | nukleonové číslo produktu = 79 [72] => | značka produktu = [[Brom|Br]] [73] => | způsob2 = [[záření beta|β+]] [74] => | energie2 = 0,6é4 [75] => | nukleonové číslo produktu2 = 79 [76] => | značka produktu2 = [[Brom|Br]] [77] => | způsob3 = [[Gama rozpad|γ]] [78] => | energie3 = 0,26 [79] => | nukleonové číslo produktu3 = [80] => | značka produktu3 = - [81] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [82] => | nukleonové číslo = 80 [83] => | značka = Kr [84] => | výskyt = 2,25% [85] => | počet neutronů = 44 [86] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [87] => | nukleonové číslo = 81 [88] => | značka = Kr [89] => | výskyt = stopy [90] => | poločas = 2,29×105 roku [91] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [92] => | energie = - [93] => | nukleonové číslo produktu = 81 [94] => | značka produktu = [[Brom|Br]] [95] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [96] => | energie2 = 0,281 [97] => | nukleonové číslo produktu2 = [98] => | značka produktu2 = - [99] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [100] => | nukleonové číslo = 82 [101] => | značka = Kr [102] => | výskyt = 11,60% [103] => | počet neutronů = 46 [104] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [105] => | nukleonové číslo = 83 [106] => | značka = Kr [107] => | výskyt = 11,50% [108] => | počet neutronů = 47 [109] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [110] => | nukleonové číslo = 84 [111] => | značka = Kr [112] => | výskyt = 57,00% [113] => | počet neutronů = 48 [114] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [115] => | nukleonové číslo = 85 [116] => | značka = Kr [117] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [118] => | poločas = 10,756 [[rok|let]] [119] => | způsob = [[záření beta|β−]] [120] => | energie = 0.687 [121] => | nukleonové číslo produktu = 85 [122] => | značka produktu = [[Rubidium|Rb]] [123] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [124] => | nukleonové číslo = 86 [125] => | značka = Kr [126] => | výskyt = 17,30% [127] => | počet neutronů = 50 [128] => }} [129] => | R-věty = [130] => | S-věty = [131] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS04}}{{Citace elektronického periodika | titul = Krypton | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5416 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [132] => }} [133] => '''Krypton''' (chemická značka '''Kr''', {{vjazyce|la}} ''Krypton'') je plynný chemický prvek, patřící mezi [[vzácné plyny]]. [134] => [135] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [136] => [[Soubor:Krypton-difluoride-3D-vdW.png|200px|[[Fluorid kryptonatý]]|vlevo|náhled]] [137] => Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř [[Inertní plyny|inertní]]. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s [[fluor]]em a [[kyslík]]em, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. První připravenou sloučeninou byl [[fluorid kryptonatý]], KrF2, těkavá bezbarvá pevná látka.{{Citace monografie [138] => | příjmení = Greenwood [139] => | jméno = N. N. [140] => | příjmení2 = Earnshaw [141] => | jméno2 = A. [142] => | titul = Chemie prvků. Sv. 2. [143] => | vydání = 1. vyd [144] => | vydavatel = Informatorium [145] => | místo = Praha [146] => | rok vydání = 1993 [147] => | počet stran = 793 s., 1 příl [148] => | strany = 1118–1119 [149] => | isbn = 8085427389 [150] => | isbn2 = 9788085427387 [151] => | oclc = [152] => }} [153] => [154] => Krypton se na rozdíl od lehčích vzácných plynů rozpouští dobře ve [[voda|vodě]] a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na [[aktivní uhlí|aktivním uhlí]]. [155] => [156] => Krypton se stejně jako ostatní [[vzácné plyny]] snadno [[Ionizace|ionizuje]] a v ionizovaném stavu září. Toho se využívá v osvětlovací technice. Světlo vzniklé výbojem v kryptonu má zelenavou až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou. [157] => [158] => == Historický vývoj == [159] => Poté, co [[William Ramsay]] objevil [[helium]] a spolu s [[John William Strutt, 3. baron Rayleigh|lordem Rayleighem]] [[argon]] a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za [[argon]]em. Podle těchto volných míst předpověděl [[William Ramsay]] v roce 1897 [[neon]] a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) [[William Ramsay|Williamem Ramsayem]] a [[Morris Travers|Morrisem Traversem]], kdy [[William Ramsay]] využil nové metody [[frakční destilace]] zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i [[neon]] a [[xenon]]. [160] => [161] => Prvek, který objevil první, pojmenoval skrytý – ''krypton''. Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra. [162] => [163] => == Výskyt a získávání == [164] => Krypton je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,0001 %. Je získáván [[frakční destilace|frakční destilací]] zkapalněného vzduchu. Vzniká také jako jeden z produktů radioaktivního rozpadu [[uran (prvek)|uranu]] a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na [[aktivní uhlí]] za teplot kapalného vzduchu. [165] => [166] => == Využití == [167] => [[Soubor:KrTube.jpg|200px|vlevo|náhled|Kryptonová výbojka]] [168] => Krypton má řadu [[izotop]]ů, z nich šest je stabilních a další podléhají radioaktivní přeměně.{{Citace monografie [169] => | příjmení = Hála [170] => | jméno = Jiří [171] => | titul = Radioaktivní izotopy [172] => | vydání = 1 [173] => | vydavatel = Sursum [174] => | místo = Tišnov [175] => | rok vydání = 2013 [176] => | počet stran = 374 [177] => | strany = 144–149 [178] => | isbn = 978-80-7323-248-1 [179] => }} Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k datování stáří hornin nebo podzemních vod. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu [[Jaderná zbraň|nukleárních bomb]], výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách. [180] => [181] => V letech 1960–1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k definici délkové jednotky [[metr]] v soustavě [[Soustava SI|SI]]. [182] => [183] => Krypton nachází uplatnění hlavně v osvětlovací technice, kde se ho využívá k plnění kryptonových [[žárovka|žárovek]] a některých [[zářivka|zářivek]]. Krypton se dá dále použít ve výbojkách, obloukových lampách a doutnavých trubicích. Světlo vzniklé výbojem v kryptonu má zelenavou až světle fialovou barvu, která se jeho ředěním v nádobě vytrácí a při velkém zředění začne vydávat bílé světlo. [184] => [185] => Krypton se také spolu s některými dalšími inertními plyny používá pro plnění izolačních dvojskel. [186] => [187] => == Odkazy == [188] => [189] => === Reference === [190] => [191] => [192] => === Literatura === [193] => * Cotton F.A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, Academia, Praha 1973 [194] => * Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [195] => * Heinrich Remy: ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [196] => * N. N. Greenwood, A. Earnshaw: ''Chemie prvků'' 2. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [197] => [198] => === Externí odkazy === [199] => * {{Commonscat|Krypton}} [200] => * {{Wikislovník|heslo=krypton}} [201] => [202] => {{Chladiva}} [203] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [204] => {{Autoritní data}} [205] => {{Portály|Chemie}} [206] => [207] => [[Kategorie:Krypton| ]] [208] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [209] => [[Kategorie:Vzácné plyny]] [210] => [[Kategorie:Objeveno 1898]] [] => )
good wiki

Krypton

Krypton (chemická značka Kr, Krypton) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.

More about us

About

Je to vzácný plyn, který se vyskytuje v atmosféře Zemi, kde tvoří přibližně 0,0001 % jejího objemu. Krypton se v přírodě nachází ve velmi malých množstvích a je známý svou stabilitou a nechemickými vlastnostmi. Tyto vlastnosti přispívají k širokému spektru jeho využití. Objev kryptonu v roce 1898 nanášel další vrstvu do našeho porozumění atomové struktuře a chemii. Mimo jiné je krypton fascinující pro svou schopnost emise světla v různých barvách, což je často využíváno v osvětlovacích technologiích, jako jsou výbojky. Tyto zdroje světla nejenže efektivně osvěcují prostory, ale také mají svůj umělecký potenciál a vytvářejí příjemnou atmosféru. Krypton je významným prvkem v laserové technologii, například v krypton-fluoridových lasech, které nacházejí uplatnění v medicíně a průmyslu. Tyto lasery pomáhají při precizních chirurgických zákrocích a při různých výrobních procesech. Ačkoliv krypton nepatří mezi běžně používané prvky, jeho přítomnost ve světě nám ukazuje, jak nám příroda poskytuje širokou paletu možností a přírodní jevy, které všeobecně přispívají k naší technologické progresi. S tím, jak se věda a technologie neustále vyvíjejí, můžeme očekávat ještě inovativnější použití kryptonu, které přispěje k udržitelnosti a zlepšení kvality života.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'William Ramsay','frakční destilace','vzácné plyny','neon','argon','aktivní uhlí','Kategorie:Chemické prvky','xenon','Jaderná zbraň','izotop','Soustava SI','Morris Travers'

Argon

Izotop

Izotop je forma atomu se stejným počtem protonů v jádře, ale s různým počtem neutronů.

Neon

Xenon