Array ( [0] => 15486396 [id] => 15486396 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Krystal [uri] => Krystal [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=druhu pevné látky|druhý=elektronické součástce|rozlišovač=elektronika}} [1] => [[Soubor:Quartz oisan.jpg|náhled|Krystaly [[křemen]]e]] [2] => '''Krystal''' je [[pevná látka]], v níž jsou stavební prvky ([[atom]]y, [[molekula|molekuly]] nebo [[ion]]ty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké [[vzdálenost]]i (oproti atomárním měřítkům). Struktura krystalu je tak určená základní jednotkou vzoru, nazývanou [[Elementární buňka|jednotková buňka]], jejíž periodické opakování ve [[3D|třech rozměrech]] tvoří [[krystalová mřížka|krystalovou mřížku]]. V jednorozměrných či dvourozměrných strukturách (jako atomové řetězce či membrány) není při větších rozměrech periodické uspořádání stabilní ([[Merminova-Wagnerova věta]]).{{Citace elektronického periodika [3] => | titul = The beginning of the end of order: Experiments prove Mermin-Wagner fluctuations [4] => | periodikum = phys.org [5] => | datum_vydání = 2017-03-30 [6] => | url = https://phys.org/news/2017-03-mermin-wagner-fluctuations.html [7] => | datum_přístupu = 2021-10-15 [8] => | jazyk = anglicky [9] => }} Krystaly jsou obecně [[anizotropie|anizotropní]]. [10] => [11] => [[Látka]] skládající se z krystalů se označuje jako '''krystalická'''. [12] => [13] => Krystalickou látku lze převést na amorfní zahřátím a následným prudkým zchlazením. Amorfní látku převedeme na krystalickou dlouhodobým udržováním vysoké teploty. [14] => [15] => == Nová definice == [16] => Objev [[kvazikrystal]]ů přivedl v r. [[1992]] [[Mezinárodní krystalografická unie|Mezinárodní krystalografickou unii]] ke změně [[definice]] krystalu. Namísto tradiční definice krystalu jako periodické struktury zní nová definice takto: [17] => : ''Krystal je jakákoli pevná látka, jejíž difrakční diagram je bodový.''[http://reference.iucr.org/dictionary/Crystal Crystal]. ''Online dictionary of Crystallography'', International Union of Crystallography. Poslední změna 13. únor 2012 (anglicky)Acta Crystallographica A48 (1992), s. 928. [http://journals.iucr.org/a/issues/1992/06/00/es0177/es0177.pdf Dostupné online] [18] => [19] => Nová definice s sebou přináší i nové symetrie s lokálním dosahem, tzv. nekrystalografické symetrie.[http://reference.iucr.org/dictionary/Noncrystallographic_symmetry Noncrystallographic symmetry]. ''Online dictionary of Crystallography'', International Union of Crystallography. Poslední změna 18. květen 2009 (anglicky) [20] => [21] => == Druhy krystalů == [22] => Podle stupně uspořádanosti lze rozlišovat: [23] => * '''[[monokrystal]]y''' - periodicita je zachovaná v celém [[objem]]u (až na [[krystalová porucha|krystalové poruchy]]). Příkladem je např. [[diamant]], [[křemen]] nebo [[Halit|kamenná sůl]]. [24] => * '''dvojčata''' - srostlé monokrystaly oddělené tzv. '''dvojčatnou rovinou'''. [25] => * '''[[polykrystal]]y''' - složené z mnoha [[zrno|zrn]] neboli [[krystalit]]ů. Uvnitř těchto zrn jsou částice uspořádány pravidelně, avšak vzájemná poloha těchto zrn je náhodná a nepravidelná, takže se látka navenek jeví jako [[izotropie|izotropní]]. Mezi polykrystaly patří většina krystalických látek, např. [[kovy]]. [26] => [27] => Existuje také takzvaný časový krystal.{{Citace elektronického periodika [28] => | příjmení1 = Mihulka [29] => | jméno1 = Stanislav [30] => | titul = Vědci stvořili časové krystaly a zároveň novou formu hmoty [31] => | periodikum = osel.cz [32] => | datum_vydání = 2017-01-29 [33] => | url = https://www.osel.cz/9218-vedci-stvorili-casove-krystaly-a-zaroven-novou-formu-hmoty.html [34] => }} Ten vykazuje periodicitu i v čase. Ten může existovat i klasicky.{{Citace elektronického periodika [35] => | titul = Classical time crystals could exist in nature, say physicists [36] => | periodikum = physicsworld.com [37] => | datum_vydání = 2020-02-11 [38] => | url = https://physicsworld.com/a/classical-time-crystals-could-exist-in-nature-say-physicists/ [39] => | datum_přístupu = 2021-10-15 [40] => | jazyk = anglicky [41] => }}{{Citace elektronického periodika [42] => | příjmení1 = Yao [43] => | jméno1 = Norman Y. [44] => | příjmení2 = Nayak [45] => | jméno2 = Chetan [46] => | příjmení3 = Balents [47] => | jméno3 = Leon [48] => | příjmení4 = Zaletel [49] => | jméno4 = Michael P. [50] => | titul = Classical discrete time crystals [51] => | periodikum = Nature Physics [52] => | ročník = 16 [53] => | číslo = 4 [54] => | datum_vydání = 2020-04 [55] => | strany = 438–447 [56] => | url = https://www.nature.com/articles/s41567-019-0782-3.epdf [57] => | jazyk = anglicky [58] => | doi = 10.1038/s41567-019-0782-3 [59] => }} [60] => [61] => == Ideální krystal == [62] => Ideální krystal je teoreticky důležitá představa útvaru, jehož [[krystalická struktura|struktura]] je zcela pravidelná, bez [[krystalová porucha|poruch]], a rozprostírá se ve všech směrech nekonečně daleko. [63] => [64] => Skutečné krystaly se liší konečnými rozměry (i když oproti rozměru jednotkové buňky mohou být ohromné), přítomností poruch (přítomnost některých defektů je za konečných teplot podle základních zákonů [[termodynamika|termodynamiky]] nevyhnutelná), a také tím, že geometrická představa buňky a mříže udává pouze střední polohu atomů. [65] => [66] => Ideální strukturu ideálního krystalu lze popsat z hlediska symetrie jednou z 230 [[prostorová grupa|prostorových grup]], jež lze klasifikovat podle 14 typů [[prostorová mřížka|prostorových mřížek]] v 7 soustavách. [67] => [68] => == Krystalové soustavy == [69] => {{Viz též|Krystalografická soustava}} [70] => Podle počtu rovin souměrnosti, os souměrnosti a přítomnosti či nepřítomnosti středu souměrnosti lze krystalové tvary nerostů zařadit do skupin, které se nazývají krystalové soustavy. Jsou to (podle vzrůstající souměrnosti) soustavy: [71] => * trojklonná (triklinická) - Nesvírají [[pravý úhel]] a nejsou stejně dlouhé. [72] => * jednoklonná (monoklinická) - jedna osa je kolmá na ostatní, nejsou stejně dlouhé. [73] => * kosočtverečná (ortorombická) - osy svírají pravý úhel a nejsou stejně dlouhé. [74] => * čtverečná (tetragonální) - osy svírají pravý úhel, dvě z nich jsou stejně dlouhé. [75] => * šesterečná (hexagonální) - tři osy v jedné rovině jsou stejně dlouhé a svírají úhly 60°, čtvrtá osa je na ně kolmá a není stejně dlouhá. [76] => * klencová (trigonální) - osy a svírají úhel 60° s osou c svírají úhel 90° a jsou stejně dlouhé ("sešláplá krabice") [77] => * krychlová (kubická) - osy svírají pravý úhel a jsou stejně dlouhé. [78] => [79] => == Krystalová vazba == [80] => {{Viz též|Krystalická struktura}} [81] => Podle způsobu, jakým jsou v krystalu vázány jednotlivé [[atom]]y (hovoří se o '''krystalové vazbě'''), se rozlišují následující typy krystalů: [82] => * '''[[iontová vazba|iontové]] (heteropolární) krystaly''' - Jedná se např. o [[Chemická sloučenina|sloučeniny]] [[elektropozitivita|elektropozitivních]] [[chemický prvek|prvků]] ([[Kovy|kovů]]) s [[elektronegativita|elektronegativními]] prvky. Součet [[Valenční elektron|valenčních elektronů]] atomů, mezi nimiž se iontová vazba tvoří, je 8 - tedy ideální naplněný stav. Nejčastěji spolu tedy reagují prvky z 1. a 7. skupiny [[Periodická tabulka|periodické tabulky prvků]]. [83] => * '''[[kovalentní vazba|kovalentní]] (homopolární) krystaly''' - Vazbu tvoří atomy s velmi podobnou elektronegativitou, které sdílejí pár valenčních elektronů. U organických látek nebo v čistoprvkových molekulách. [84] => * '''[[Kovová vazba|kovové]] krystaly''' - Kovové krystaly tvoří [[kovy]]. Kationty atomů jsou uspořádány do krystalové mřížky, elektrony jsou pro celou mřížku společné - tzv. [[elektronový plyn]]. [85] => * '''[[Molekula|molekulární]] krystaly''' - Molekulární krystaly tvoří molekuly [[organická sloučenina|organických sloučenin]] vázané [[Van der Waalsovy síly|Van der Waalsovými silami]]. [86] => [87] => == Eulerova rovnice pro monokrystal == [88] => Počet ploch a vrcholů musí odpovídat počtu hran + 2 [89] => [90] => : P + V = H + 2 [91] => [92] => == Zajímavost == [93] => * Nejstaršími známými krystaly ze Země jsou 4,4 miliardy staré krystaly [[zirkon]]u z [[Jack Hills]] v západní [[Austrálie]].[http://www.geologypage.com/2017/01/20-things-didnt-know-crystals.html#ixzz4VIK8Sq40 20 Things You Didn’t Know About Crystals], geologypage.com [94] => [95] => == Reference == [96] => [97] => [98] => == Související články == [99] => * [[Pevná látka]] [100] => * [[Amorfní látka]] [101] => * [[Kapalný krystal]] [102] => * [[Kvazikrystal]] [103] => * [[Krystalografie]] [104] => * [[Krystalka]] [105] => [106] => == Externí odkazy == [107] => * {{Commonscat}} [108] => * {{Wikislovník|heslo=krystal}} [109] => [110] => {{Autoritní data}} [111] => {{Portály|Chemie}} [112] => [113] => [[Kategorie:Krystalografie]] [114] => [[Kategorie:Geologická terminologie]] [115] => [[Kategorie:Mineralogie]] [116] => [[Kategorie:Hmota]] [117] => [[Kategorie:Pevné látky]] [] => )
good wiki

Krystal

Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům). Struktura krystalu je tak určená základní jednotkou vzoru, nazývanou jednotková buňka, jejíž periodické opakování ve třech rozměrech tvoří krystalovou mřížku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'krystalová porucha','atom','kovy','Halit','diamant','chemický prvek','zrno','elektronegativita','Látka','kvazikrystal','1992','Mezinárodní krystalografická unie'

1992

Atom

Diamant

Elektronegativita

Halit

Kovy

Kvazikrystal

Látka

Zrno