Array ( [0] => 14709602 [id] => 14709602 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kvantita [uri] => Kvantita [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Kvantita''' či '''množství''' je údaj, odpověď na otázku „kolik?“ ({{Vjazyce2|la|''quantum''}}?), „jak mnoho?“ – podobně jako [[kvalita]] odpovídá na otázku „jaký?“ ({{Vjazyce2|la|''qualis''}}?) V [[Jazyk (lingvistika)|jazyce]] se vyjadřuje [[příslovce]]m, [[číslovka|číslovkou]] (sedm, tři a půl, několik, mnoho…), případně symbolem [[číslo|čísla]] (např. 17; 16,99; 7/8; 2[[pí (číslo)|π]]; XVI atd.). [1] => [2] => Kvantity vznikají odhadem, počítáním a nejčastěji měřením. Kvantita a kvalita jako [[kategorie]] se vyskytují od [[Aristotelés|Aristotela]] až po [[Immanuel Kant|Kanta]].Aristotelés, ''Kategorie'' 1b25; Kant, ''Kritika čistého rozumu'', A80 Pojem kvantity se nejprve užíval v jazykovědě, v poetice a v hudební teorii, kde označuje délku hlásky, slabiky (krátká – dlouhá) nebo tónu. V [[logika|logice]] znamená kvantita pojmu jeho rozsah (extenzi), kvantita soudu rozlišuje, zde se týká jednoho, některých nebo všech prvků; odtud také označení [[kvantifikátor]]. [3] => [4] => == Kvantita ve vědě == [5] => Počítáním podobných předmětů (událostí atd.) vznikají kvantity diskrétní, celočíselné, kdežto měřením velikosti kvantity spojité. Ve středověku proniká pojem kvantity do přírodních věd ([[Roger Bacon]], Nicolas d'Oresme) a [[Mikuláš Kusánský]] kolem roku 1435 poprvé navrhuje, aby se věda věnovala především systematickému měření, zejména [[vážení]] různých látek. Z porovnávání vah se může podle něho dozvědět víc a hlavně spolehlivěji než zkoumáním smyslově poznatelných kvalit.''Soukromník o pokusech s vahami''. In: Flos 2001:244-258 [6] => [7] => Tento program soustavného měření, který pak zahájili vědci 16. a 17. století, jim umožnil formulovat i fyzikální otázky a [[hypotéza|hypotézy]] matematicky. [[René Descartes]] odlišil smyslovou skutečnost tím, že jí přisoudil rozlehlost, tedy měřitelnou kvantitu, na rozdíl od „myslící věci“, která rozlehlá není. Descartes, ''Les principes de la philosophie'', I.63. In: ''Oeuvres'', str. 601 Velké úspěchy této „nové vědy“ ([[Galileo Galilei]]), která kvality tíže a síly nahradila měřitelnou vahou, vedly ke snaze převádět i další kvality na měřitelné čili kvantitativní veličiny.Viz Burtt 1954 Postupně se tak podařilo měřit a tedy kvantifikovat např. čas, teplotu, tlak, výšku tónu, barvu, tvrdost a další, až se během 19. století přírodní vědy začaly „kvalitám“ úplně vyhýbat a věnovat se pouze tomu, co se dá měřit. Zároveň se rychle rozvíjely i nejrůznější měřicí metody, standardizace jednotek a metod, statistické metody zpracování měření a podobně. Od začátku 20. století pronikají kvantitativní metody do dalších a dalších věd, například sociologie, psychologie, jazykovědy, politologie. Jejich kvantity vznikají obvykle statistickým zpracováním hromadných dat a od poloviny [[20. století]] také z [[model]]ů. [8] => [9] => Hlavní předností kvantitativního zkoumání je reprodukovatelnost a tedy také [[ověřitelnost]] (případně [[vyvratitelnost]]) číselných výsledků. Pokud se z nich podaří vhodnou [[hypotéza|hypotézou]] odvodit nějakou zákonitost, může pak sloužit i k předvídání budoucích událostí a k cílevědomému ovládání „přírodních sil“, jak si to představoval už [[Francis Bacon]] nebo [[René Descartes]]. Kvantitativní zkoumání ovšem potřebuje také hypotézy, které určují, co a jak měřit, a potom řídí interpretaci výsledků. Viz Popper 1997. [10] => [11] => == Literatura == [12] => * Burtt, E. A., ''The metaphysical foundations of modern science''. New York 1954 [13] => * Descartes, R., ''Oeuvres et lettres''. Paris 1953 [14] => * Koyré, A., ''Une expérience de mesure''. In: Koyré 1966:289-319. [15] => * Koyré, A., ''Etudes d'histoire de la pensée scientifique''. Paris 1966. [16] => * Koyré, A., ''Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru''. Praha 2004. {{ISBN|80-7021-586-0}} [17] => * Kuhn, T. S., ''Struktura vědeckých revolucí''. Praha 1997. [18] => * Mikuláš Kusánský, ''Soukromník o pokusech s vahami''. In: Floss, P., ''Mikuláš Kusánský''. Praha 2001:244-258. [19] => * Popper, K. R., ''Logika [[Vědecké bádání|vědeckého bádání]]''. Praha 1997. {{ISBN|80-86005-45-3}} [20] => [21] => == Reference == [22] => [23] => [24] => == Externí odkazy == [25] => * {{Commonscat}} [26] => * {{Wikicitáty|téma=Kvantita}} [27] => * {{Wikislovník|heslo=kvantita}} [28] => * {{Wikicitáty|téma=Množství}} [29] => * {{Wikislovník|heslo=množství}} [30] => * [http://www.m-w.com/dictionary/quantity Slovníkové heslo ''Quantity''] – {{Vjazyce|en}} [31] => * [http://www.textlog.de/1964.html Slovníkové heslo ''Quantität''] – {{Vjazyce|de}} [32] => * [https://web.archive.org/web/20070417163636/http://www.jansokol.cz/cs/n-s-mikulas.php Jan Sokol: ''Mikuláš z Kusy a objev měření''] [33] => {{Autoritní data}} [34] => [35] => [[Kategorie:Filozofie matematiky]] [] => )
good wiki

Kvantita

Kvantita či množství je údaj, odpověď na otázku „kolik. “ (.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hypotéza','René Descartes','Vědecké bádání','Immanuel Kant','Aristotelés','model','Galileo Galilei','příslovce','číslovka','číslo','pí (číslo)','kategorie'

Aristotelés

Číslo

Číslovka

Hypotéza

Kategorie

Model

Příslovce