Array ( [0] => 15493066 [id] => 15493066 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kvartér [uri] => Kvartér [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Geologická období}} [1] => '''Kvartér''' ('''čtvrtohory''') je označení pro [[Geochronologická perioda|geologickou periodu]], která zahrnuje zhruba posledních 2,6 milionů let. Je nejmladší ze tří period [[kenozoikum|kenozoika]]. Dělí se na starší [[pleistocén]] a mladší [[holocén]]. Z historického hlediska jde o ''starší dobu kamennou'' ([[paleolit]]), ''střední dobu kamennou'' ([[mezolit]]), ''mladší dobu kamennou'' ([[neolit]]) a následná období od [[Doba bronzová|doby bronzové]] až po dnešek. Starší kvartér zahrnuje z historického hlediska ''starší dobu kamennou'' ([[paleolit]]). Mladší kvartér zahrnuje pouze posledních 10 000 let. [2] => [3] => Pro období zvýšeného vlivu [[Člověk moudrý|člověk]]a se v poslední době používá označení [[antropocén]], na jehož přesné definici a časovém vymezení ještě nepanuje shoda, termín se někdy používá i jako synonymum pro holocén. [4] => [5] => == Stratigrafie == [6] => Benátský důlní inženýr [[Giovanni Arduino]] v 60. letech [[18. století]] rozlišil na přirozeném geologickém řezu na severu [[Itálie]] čtyři geologická období, jež nazval řády – tedy první, druhý, třetí a čtvrtý řád, přičemž čtvrtý byl nejmladší. Této terminologie se přidržovali [[Francie|francouzští]] geologové [[Jules Desnoyers]] a [[Henri Reboul]], kteří ve 30. letech [[19. století]] označovali ve svých studiích výrazem ''quaternaire'' geologické období příslušné k zachovaným horninám obsahujícím zbytky víceméně současných rostlin a živočichů. Roku [[1854]] ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] navrhl [[Adolphe Morlot]], aby se pro toto období používalo výrazu ''quartaire'' – kvartér, a ten se drží v odborné literatuře dodnes. Roku [[1830]] ještě skotský geolog [[Charles Lyell]] ve stejném smyslu používal termín ''pleistocene'', ale toto označení bylo později vztaženo k jednomu z dílčích období čtvrtohor.{{Citace monografie [7] => | příjmení = Pokorný [8] => | jméno = Petr [9] => | titul = Neklidné časy [10] => | vydavatel = Dokořán [11] => | místo = Praha [12] => | rok = 2011 [13] => | kapitola = O čtvrtém řádu a o tom, jak věda objevila dějiny [14] => | strany = 9–50 [15] => | isbn = 978-80-7363-392-9 [16] => | jazyk = [17] => }}{{Citace monografie [18] => | příjmení = Chlupáč [19] => | jméno = Ivo [20] => | odkaz na autora = [21] => | příjmení2 = Brzobohatý [22] => | jméno2 = Rostislav [23] => | odkaz na autora2 = [24] => | příjmení3 = Kovanda [25] => | jméno3 = Jiří [26] => | odkaz na autora3 = [27] => | příjmení4 = Straník [28] => | jméno4 = Zdeněk [29] => | titul = Geologická minulost České republiky [30] => | vydavatel = Academia [31] => | místo = Praha [32] => | rok = 2011 [33] => | kapitola = Kvartér (čtvrtohory) - nejmladší geologická minulost [34] => | typ kapitoly = [35] => | url kapitoly = [36] => | strany = 359–392 [37] => | isbn = 978-80-200-1961-5 [38] => | jazyk = [39] => }} [40] => [41] => Otázka počátku kvartéru byla dlouho předmětem odborných sporů. Jako hranice byla roku [[1983]] stanovena doba před 1,8 miliony let. Spory však neutichly, neboť řada vědců upozorňovala, že tato doba nepřinesla žádné převratné změny, které by takovou hranici odůvodnily. Nakonec roku [[2009]] [[Mezinárodní komise pro stratigrafii]] přiřadila ke čtvrtohorám i původně [[terciér|tercierní]] stupeň [[gelas]], čímž se hranice kvartéru posunula na 2,588 milionu let před dneškem. Důvodem byl fakt, že právě z této doby byly zjištěny příznaky prudkého globálního ochlazení klimatu.[http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/638866?hodnoceni=5 Posunutý začátek čtvrtohor; Český rozhlas - Leonardo][http://www.stratigraphy.org/ICSchart/ChronostratChart2013-01.jpg Mezinárodní stratigrafická tabulka; ICS]{{Citace elektronického periodika [42] => | příjmení = Brandos [43] => | jméno = Otakar [44] => | autor = [45] => | odkaz na autora = [46] => | spoluautoři = [47] => | titul = Doba ledová [48] => | periodikum = Treking [49] => | odkaz na periodikum = [50] => | datum vydání = 2013-01-10 [51] => | datum aktualizace = [52] => | datum přístupu = [53] => | ročník = [54] => | číslo = [55] => | strany = [56] => | url = http://www.treking.cz/priroda/doba-ledova.htm [57] => | issn = [58] => }} [59] => [60] => {| border="3" cellspacing="0" align="center" [61] => |+ '''Stratigrafické schéma kvartéru''' [62] => ! colspan="2" align="center" | Geologické období [63] => ! align="center" | Kontinentální zalednění sev. Evropy [64] => ! align="center" | Horské zalednění Alp [65] => ! align="center" | Stáří (miliony let) [66] => |- [67] => | colspan="2" align=left| Holocén [68] => | [69] => | [70] => | align="right"|0,0117 [71] => |- [72] => | rowspan="16" | Pleistocén [73] => | rowspan="2" align="center" | Svrchní [74] => | align="center" | Weichsel (glaciál) [75] => | align="center" | [[Würm]] [76] => | rowspan="2" align="right" valign="bottom" |0,126 [77] => |- [78] => | align="center" | Eem (interglaciál) [79] => | align="center" | Riss/Würm [80] => |- [81] => |rowspan="5" align="center"| Střední [82] => | align="center" | Saale (glaciál) [83] => | align="center" | Riss [84] => |rowspan="5" valign="bottom" align="right" |0,781 [85] => |- [86] => | align="center" | Holstein (interglaciál) [87] => | align="center" | Mindel/Riss [88] => |- [89] => | align="center" | Elster (glaciál) [90] => | align="center" | Mindel [91] => |- [92] => |rowspan="2" align="center"|Cromer (několik gl. a igl.) [93] => |align="center" | Haslach [94] => |- [95] => |align="center" | Günz/Mindel [96] => |- [97] => |rowspan="5" align="center"| Spodní (kalabr) [98] => |rowspan="2" align="center" | Bavel (několik gl. a ingl.) [99] => |align="center" | Günz [100] => |rowspan="5" valign="bottom" align="right"|1,806 [101] => |- [102] => |align="center" | Donau/Günz [103] => |- [104] => | align="center" | Menap (glaciál) [105] => | rowspan="3" align="center" | Donau [106] => |- [107] => |align="center" | Waal (integlaciál) [108] => |- [109] => |align="center" | Eburon (glaciál) [110] => |- [111] => |align="center" | Spodní (gelas) [112] => | [113] => | [114] => |align="right" | 2,588 [115] => |- [116] => |} [117] => [118] => == Geologie a klima == [119] => [[Soubor:PP Sprasova rokle u Zemech Kralupy nad Vltavou CZ top 176.jpg|náhled|Přirozená [[Sprašová rokle u Zeměch|rokle u Zeměch]] s mocným profilem vátých [[spraš]]í.]] [120] => [[Soubor:Sněžka a Obří důl.jpg|náhled|vpravo|Ledovcový [[kar]] v [[Obří důl|Obřím dole]] v [[Krkonoše|Krkonoších]].]] [121] => Od počátku kvartéru se [[kontinent]]y nacházejí již v dnešní podobě. Z předchozích období pokračuje [[alpinské vrásnění]] a výzdvih [[Himálaj]]e. Obrys pevniny významně mění značné kolísání hladiny [[moře|moří]] – až o 120 m, spojené s vynořením rozsáhlých souší, jež ovlivňují [[Migrace|migraci]] [[fauna|fauny]] a [[květena|flóry]]. Z těchto pevninských mostů má značný význam tzv. [[Beringie]], opakovaně se vynořující souš mezi [[Severní Amerika|Severní Amerikou]] a [[Asie|Asií]], která umožnila kromě rozšíření řady živočišných druhů, např. [[mamut]]ů či [[velbloud]]ů, též rozšíření člověka na americký kontinent.{{Citace monografie [122] => | příjmení = Lister [123] => | jméno = Adrian [124] => | příjmení2 = Bahn [125] => | jméno2 = Paul [126] => | titul = Mamuti [127] => | vydavatel = Mladá fronta [128] => | místo = Praha [129] => | rok = 2007 [130] => | kapitola = Původ mamutů [131] => | strany = 11–43 [132] => | isbn = 978-80-204-1748-0 [133] => | jazyk = [134] => }} [135] => [136] => Toto kolísání mořské hladiny způsobil nástup globálního ochlazení, díky kterému je značné množství vody vázáno v pevninských ledovcích.[[Antarktida|Antarktický]] kontinent se pokryl ledovcem již v průběhu [[terciér|u]]. Původně se předpokládalo, že ochlazení přišlo v jediné velké [[Doba ledová|ledové době]], později byla tato teorie revidována zjištěním existence čtyř ledových dob. Nakonec byl objeven dlouhý cyklus mnoha dílčích ochlazení a oteplení, přičemž na příkladu průběhu posledního chladného cyklu, jenž je pro svoji chronologickou blízkost nejlépe prozkoumaný, se předpokládá existence velmi složitého průběhu klimatických výkyvů v průběhu celého kvartéru. Kvartér se ve srovnání s předcházejícími teplejšími obdobími jeví jako jedna dlouhá [[doba ledová]], která se dělí na jednotlivé výrazně chladné a suché výkyvy ([[glaciál|glaciály)]] a vlhčí a teplejší výkyvy ([[interglaciál|interglaciály)]]. [137] => [138] => Například na území dnešního [[Česko|Česka]] se v nejteplejších úsecích [[interglaciál]]ů předpokládají průměrné teploty o 2 – 3 °C vyšší oproti dneškuNa počátku [[pleistocén]]u zde mělo klima ještě submediterrání ráz a průměrné teploty byly ještě vyšší., zatímco v nejstudenějších úsecích [[glaciál]]ů až o 11 – 13 °C nižší oproti současnému průměru. Kromě těchto největších klimatických výkyvů docházelo v průběhu glaciálů, a to zejména na jejich počátku, k dalším dílčím výkyvům – studeným [[stadiál]]ům a teplejším [[interstadiál]]ům. Navíc lze hluboko do minulosti zaznamenat velké množství jemnějších teplotních výkyvů oběma směry, jež se nazývají oscilace. Období od posledního glaciálu do současnosti, tedy [[holocén]], je pravděpodobně jen další z řady interglaciálů, oproti předcházejícím však jeví řadu odlišností: odlišná je například [[fauna]] savců i ráz krajiny v [[Evropa|Evropě]]. Proto se pro [[holocén]] používá i označení [[postglaciál]].{{Citace monografie [139] => | příjmení = Ložek [140] => | jméno = Vojen [141] => | odkaz na autora = [142] => | titul = Příroda ve čtvrtohorách [143] => | url = [144] => | vydavatel = Academia [145] => | místo = Praha [146] => | rok = 1973 [147] => | počet stran = [148] => | kapitola = Výkyvy podnebí a jejich projevy [149] => | strany = 41–61 [150] => | isbn = [151] => | jazyk = [152] => }} [153] => [154] => Klimatické výkyvy mají vliv na rychlost a intenzitu procesů [[eroze]] a ukládání hornin, zejména v [[Periglaciální oblast|příledovcových (periglaciálních) oblastech]]. Velká území [[Evropa|Evropy]], [[Asie]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] byla ovlivněna přítomností stálé [[Tlaková výše|tlakové výše]] nad pevninskými ledovci na severu kontinentů, což způsobovalo stálé proudění suchých studených větrů z těchto míst.{{Citace elektronické monografie [155] => | příjmení = Pilous [156] => | jméno = Vlastimil [157] => | odkaz na autora = [158] => | titul = Pleistocénní glacigenní a nivační modelace Jizerských hor [159] => | url = http://opera.krnap.cz/_pdf/43/oc43-2.pdf [160] => | datum vydání = 2006 [161] => | datum aktualizace = [162] => | datum přístupu = [163] => | vydavatel = KRNAP [164] => | místo = česky [165] => | jazyk = [166] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140805213926/http://opera.krnap.cz/_pdf/43/oc43-2.pdf [167] => | datum archivace = 2014-08-05 [168] => | nedostupné = ano [169] => }} Sucho a mráz za nepřítomnosti souvislého rostlinného pokryvu způsobovaly charakteristický rozpad určitých hornin a jejich akumulaci v podobě mohutných souvrství [[spraš]]í, které jsou dnes jednou z nejběžnějších hornin na světě. Měnil se také vodní režim [[Řeka|řek]], jež přecházely z režimu [[Meandrující řeka|meandrující]] do [[Divočící řeka|divočící řeky]] a naopak. V glaciálech měly řeky v [[Periglaciální oblast|periglaciální zóně]] nízký průtok s občasnými vodními přívaly v mělkém, širokém, příměji vedeném korytu, jelikož podnebí bylo suché a v krajině bylo málo vegetace, která by brzdila erozní a akumulační činnost řeky. Naopak v interglaciálech řeky tečou v hlubších korytech s častými oblouky, které se postupně prohlubují či izolují od hlavního toku a vytvářejí [[Slepé rameno|slepá ramena]]. Při přechodech ze studených do teplejších a vlhčích období dochází k výraznému zařezávání říční nivy pod úroveň okolní krajiny, čímž vznikají tzv. [[Říční terasa|říční terasy]].{{Citace monografie [170] => | příjmení = Ložek [171] => | jméno = Vojen [172] => | odkaz na autora = [173] => | titul = Příroda ve čtvrtohorách [174] => | url = [175] => | vydavatel = Academia [176] => | místo = Praha [177] => | rok = 1973 [178] => | počet stran = [179] => | kapitola = Přehled kvartérních uloženin a jejich geneze [180] => | strany = 62–191 [181] => | isbn = [182] => | jazyk = [183] => }} [184] => [185] => == Život == [186] => [[Soubor:European cave lion (Panthera leo spelaea) - Mauricio Antón.jpg|náhled|vlevo|Vyhynulý evropský [[lev jeskynní]].]] [187] => Z živočichů prodělávají nejdynamičtější vývoj [[savci]]. Na území [[Střední Evropa|střední Evropy]] žili např. [[mamut]]i, srstnatí nosorožci, [[kůň|koně]], jelenovití (mezi nimi obrovitý ''[[megaloceros giganteus]]'' s rozpětím paroží až 3 m), šavlozubé kočkovité šelmy (''[[machairodus]]''), jeskynní lvi, jeskynní [[medvěd]]i apod. Vývoj [[Savci|savců]] a [[Ptáci|ptáků]] v průběhu [[pleistocén]]u dosahoval mimořádné dynamiky.{{Citace monografie [188] => | příjmení = Ložek [189] => | jméno = Vojen [190] => | odkaz na autora = [191] => | titul = Příroda ve čtvrtohorách [192] => | url = [193] => | vydavatel = Academia [194] => | místo = Praha [195] => | rok = 1973 [196] => | počet stran = [197] => | kapitola = Zvířena a květena ve čtvrtohorách [198] => | strany = 192–242 [199] => | isbn = [200] => | jazyk = [201] => }} [202] => Do pleistocénu spadá i větší část vývojové linie směřující k dnešnímu [[Homo sapiens sapiens|člověku]] a dalším [[primáti|primátům]]. [203] => [204] => Předpokládalo se, že vliv glaciálů nebyl pro všechny oblasti světa rovnoměrný, tj. směrem k [[rovník]]u vliv glaciálů klesal. Například v pásmu [[Deštný les|deštných lesů]] se mluvilo o kulminaci vlhkého období – [[Pluviál (pleistocén)|pluviálu]]. V současnosti převládá teorie, že rozloha deštných lesů se v průběhu glaciálu velmi zmenšila a zmenšila se i jejich druhová diverzita. Naopak v interglaciálech jejich rozloha roste. V tom je jeden z rozdílů oproti předchozím interglaciálům a současnému postglaciálu. Zdá se, že rozloha deštných lesů klesá a klesá i druhová diverzita v jiných biotopech. O tom, jak podstatná je tato změna a jaký podíl na tom má činnost člověka, se vedou odborné diskuse.{{Citace elektronického periodika [205] => | příjmení = Storch [206] => | jméno = David [207] => | autor = [208] => | odkaz na autora = [209] => | spoluautoři = [210] => | titul = Jak rychle vymírají druhy [211] => | periodikum = Vesmír [212] => | odkaz na periodikum = [213] => | datum vydání = 2001 [214] => | datum aktualizace = [215] => | datum přístupu = [216] => | ročník = [217] => | číslo = [218] => | strany = [219] => | url = http://www.cts.cuni.cz/~storch/publications/Vymirani-%20Vesmir.pdf [220] => | issn = 1214-4029 [221] => }} [222] => {{Citace elektronického periodika [223] => | příjmení = Braniš [224] => | jméno = Martin [225] => | autor = [226] => | odkaz na autora = [227] => | spoluautoři = [228] => | titul = Biologická diverzita – úhel pohledu [229] => | periodikum = Vesmír [230] => | odkaz na periodikum = [231] => | datum vydání = 2001 [232] => | datum aktualizace = [233] => | datum přístupu = [234] => | ročník = [235] => | číslo = [236] => | strany = [237] => | url = http://www.vesmir.cz/clanek/biologicka-diverzita-uhel-pohledu [238] => | issn = 1214-4029 [239] => }} [240] => [241] => Vymírání četných živočišných druhů však můžeme sledovat již od posledního náporu poslední ledové doby. Vymírá tzv. [[megafauna]], k níž řadíme velké druhy savců, typické pro větší část kvartéru. Na konci poslední doby ledové vymírají [[mamut]]i, [[Nosorožec srstnatý|srstnatí nosorožci]], obří [[Austrálie|australští]] [[vačnatci]] a další druhy. V době, kdy se tyto druhy ocitají na pokraji vyhynutí, dosahuje maximálního rozšíření obří evropský jelen ''[[Megaloceros giganteus]]'', ten však přesto nakonec též vymírá.{{Citace monografie [242] => | příjmení = Lister [243] => | jméno = Adrian [244] => | příjmení2 = Bahn [245] => | jméno2 = Paul [246] => | titul = Mamuti [247] => | vydavatel = Mladá fronta [248] => | místo = Praha [249] => | rok = 2007 [250] => | kapitola = Zánik [251] => | strany = 141–163 [252] => | isbn = 978-80-204-1748-0 [253] => | jazyk = [254] => }} [255] => [256] => Po odeznění posledního [[glaciál]]u dochází k rozvoji lidské společnosti, která postupně přechází z kultur lovců a sběračů k zemědělským kulturám; vznikají města a státy. Díky tomu dochází k rozrůstání lidské populace, která zároveň silně ovlivňuje tvář krajiny a následně její biologickou diverzitu. Míru ovlivnění [[holocén]]ní přírody člověkem někteří vědci srovnávají s vlivem geologických procesů. V osídlených oblastech dochází k ústupu mnohých živočišných a rostlinných druhů, zejména lesních. Na druhé straně [[Kulturní krajina|kulturní krajinu]] využívají četná společenstva druhů preferujících otevřenější stanoviště. Dalšími podstatnými změnami byl nástup intenzivního zemědělství, či naopak v některých oblastech úpadek zemědělství ve prospěch jiných hospodářských činností. [257] => [258] => == Odkazy == [259] => === Poznámky === [260] => [261] => [262] => === Reference === [263] => [264] => [265] => === Literatura === [266] => * {{Citace monografie [267] => | příjmení = Ložek [268] => | jméno = Vojen [269] => | odkaz na autora = [270] => | titul = Zrcadlo minulosti [271] => | url = [272] => | vydavatel = Dokořán [273] => | místo = Praha [274] => | rok = 2011 [275] => | počet stran = 198 [276] => | kapitola = [277] => | strany = [278] => | isbn = 978-80-7363-340-0 [279] => | jazyk = [280] => }} [281] => * {{Citace monografie [282] => | příjmení = Mikula [283] => | jméno = Jiří [284] => | odkaz na autora = [285] => | titul = Dvacetkrát starší než Altamira [286] => | url = [287] => | vydavatel = [288] => | místo = [289] => | rok = 1983 [290] => | počet stran = 109 [291] => | kapitola = [292] => | strany = [293] => | isbn = [294] => | jazyk = [295] => }} [296] => * {{Citace monografie [297] => | příjmení = Czudek [298] => | jméno = Tadeáš [299] => | odkaz na autora = [300] => | titul = Vývoj reliéfu krajiny České republiky v kvartéru [301] => | url = [302] => | vydavatel = Moravské zemské muzeum [303] => | místo = Brno [304] => | rok = 2005 [305] => | počet stran = 238 [306] => | kapitola = [307] => | strany = [308] => | isbn = 80-7028-270-3 [309] => | jazyk = [310] => }} [311] => [312] => === Související články === [313] => * [[Pravěk]] [314] => * [[Malá doba ledová]] [315] => * [[Globální oteplování]] [316] => * [[Vymírání v pleistocénu]] [317] => [318] => === Externí odkazy === [319] => * {{Commonscat}} [320] => * {{Otto|heslo=Čtvrtohory}} [321] => * {{Wikislovník|heslo=kvartér}} [322] => [323] => {{Kenozoikum}} [324] => {{Autoritní data}} [325] => [326] => [[Kategorie:Geologické periody]] [327] => [[Kategorie:Kenozoikum]] [] => )
good wiki

Kvartér

Kvartér (čtvrtohory) je označení pro geologickou periodu, která zahrnuje zhruba posledních 2,6 milionů let. Je nejmladší ze tří period kenozoika.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'holocén','glaciál','mamut','Evropa','Severní Amerika','Asie','interglaciál','fauna','paleolit','Periglaciální oblast','pleistocén','Pluviál (pleistocén)'

Asie

Evropa

Fauna

Glaciál

Holocén

Mamut

Paleolit

Pleistocén