Array ( [0] => 15481573 [id] => 15481573 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kyjov [uri] => Kyjov [3] => Masarykovo namesti Kyjov 01.jpg [img] => Masarykovo namesti Kyjov 01.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě v [[Okres Hodonín|okrese Hodonín]]}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Kyjov [3] => | obrázek = Masarykovo namesti Kyjov 01.jpg [4] => | popisek = Masarykovo náměstí [5] => | status = město [6] => | NUTS3 = CZ064 [7] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [8] => | okres = Hodonín [9] => | obec s rozšířenou působností = Kyjov [10] => | pověřená obec = Kyjov [11] => | země = [[Morava]] [12] => | PSČ = 697 01 [13] => | počet ZSJ = 13 [14] => | počet částí obce = 4 [15] => | počet katastrálních území = 4 [16] => | adresa = Masarykovo náměstí 30/1
697 01 Kyjov 1 [17] => | web = http://www.mestokyjov.cz [18] => | úřední web = [19] => | e-mail = urad@mukyjov.cz [20] => | starosta = Mgr. [[František Lukl]] [21] => | starosta aktuální k = 2022 [22] => }} [23] => '''Kyjov''' ({{Vjazyce2|de|''Gaya'', ''Geyen''}}){{Citace monografie | příjmení = Hosák | jméno = Ladislav | odkaz na autora = Ladislav Hosák | titul = Historický místopis země Moravskoslezské | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 1144 | kapitola = | strany = 399 | isbn = 80-200-1225-7 | jazyk =}} je město v [[Okres Hodonín|okrese Hodonín]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] na řece [[Kyjovka|Kyjovce]], 25 km jihozápadně od [[Uherské Hradiště|Uherského Hradiště]]. Je obklopeno [[Kyjovská pahorkatina|Kyjovskou pahorkatinou]], severně od města se rozprostírá pohoří [[Chřiby]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Město je centrem folklórního regionu Kyjovské [[Dolňácko]] a každé čtyři roky zde probíhá [[Etnografie|národopisná]] slavnost [[Slovácký rok]]. [24] => [25] => == Název == [26] => Název osady byl buď odvozen od osobního jména ''Kyj'' a znamenal „Kyjův majetek“ nebo šlo původně o pojmenování lesa (z něhož se získávaly kyje) přenesené na osadu založenou v jeho sousedství. Německá podoba jména zněla nejprve ''Geyen'', později ''Gaya'' a pochází z české (ze středověkých nářečních tvarů ''Kajov'', ''Kejov'').Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 482, 483. [27] => [28] => == Heraldika == [29] => [[Soubor:Kyjov mestsky znak.jpg|náhled|vlevo|Městský znak na domě č. 385 v Riegrově ulici]] [30] => [31] => Ve [[Městská heraldika|znaku]] má město pravou [[Paže|paži]] držící [[kyj]] na modrém poli. Počet suků na kyji bývá od tří do pěti, převážně však čtyři. V 17. století se ke znaku přidával [[anděl]] jako [[štítonoš]] a okolo roku 1800 šachovaná [[Orlice (heraldika)|orlice]]. Ke znaku však anděl či orlice nepatří a šlo pouze o [[Rytina|ryteckou]] ozdobu pečeti. Barvy znaku jsou modrá a bílá. Modrá je použita podle znaku z rejstříku kožešnického a kloboučnického [[cech]]u z 18. století. Existuje i varianta městského znaku z roku 1727 s červenou podkladovou barvou.{{Citace monografie [32] => | příjmení = [33] => | jméno = [34] => | odkaz na autora = [35] => | titul = Kyjov [36] => | vydavatel = Město Kyjov [37] => | místo = Kyjov [38] => | rok = 1994 [39] => | počet stran = 80 [40] => | kapitola = Dějiny Kyjova [41] => | strany = 7 [42] => | isbn = [43] => | jazyk = česky [44] => }} [45] => [46] => Původ znaku není doložen. Poprvé byl vyobrazen na [[Pečeť|pečeti]] v roce 1526. V literatuře se vyskytuje úvaha, že kyj je spíše [[Obecné figury#Ostrev|ostrev]], která se nachází ve znaku [[Lichtenburkové|pánů z Lichtenburku]]. Půta z Lichtenburku měl Kyjov pronajat v letech 1480–1482. Kyj, kterou drží chráněné rameno, je však spíše [[Mluvící znamení|mluvícím znamením]]. Dokládají to starší pečeti, na kterých kyj nemá podobu ostrve.{{Citace monografie | příjmení = Čarek | jméno = Jiří [47] => | odkaz na autora = Jiří Čarek | titul = Městské znaky v českých zemích | vydavatel = Academia | místo = | rok = 1985 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = }} [48] => [49] => V [[Moravský zemský archiv v Brně|Moravském zemském archivu v Brně]] je dochován jediný otisk městské pečeti z roku 1562. Je na něm vyobrazena [[městská brána]] se dvěma věžemi, [[Latina|latinským]] nápisem ''SIGILLVM CIVITATIS GAYENSIS'' a mezi [[věž]]emi je umístěno písmeno ''G''. Tuto pečeť nechal vyhotovit první kyjovský [[primátor]] Václav st. Bzenecký, ovšem později se nepoužívala.{{Citace monografie | příjmení = Hlavinka | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Hlavinka | titul = O starém Kyjově | vydavatel = Okresní osvětová rada v Kyjově | místo = Kyjov | rok = 1947 | počet stran = | kapitola = III. Kyjov městem komorním – Doba Václava Bzeneckého st. – Rozkvět města 1548-1605 | strany = | isbn = }} [50] => [51] => Vlajku město získalo na základě rozhodnutí Výboru pro vědu, vzdělání a kulturu [[Česká národní rada|České národní rady]] číslo 457 ze dne 11. července 1991.{{Citace elektronické monografie | titul = Usnesení č. 136/1991 k návrhu znaku a praporu obce Kyjov | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky | datum_vydání = 1991-07-11 | datum_přístupu = 2014-05-20 | místo = Praha | url = http://www.psp.cz/eknih/1990cnr/vybory/vvvk/usneseni/uk0136.htm }} Na modré vlajce je zobrazena stříbrná obrněná paže bez rukavice, která drží vztyčený kyj hnědé barvy se čtyřmi velkými suky. [52] => [53] => Lidová pověst vypráví o napadení kyjovské osady ve chvíli, kdy obyvatelé budovali obrannou [[Palisáda|palisádu]] z [[dub]]ových [[Kmen (botanika)|kmenů]]. Před útočníky od východu se neozbrojení osadníci úspěšně ubránili dubovými kyji, které zbyly z opracovaných dubových kůlů. Tak měl údajně vzniknout název osady a do znaku se dostal dubový kyj.{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Kyjovsko v bájích a pověstech | vydavatel = | místo = Brno | rok = 1991 | počet stran = | kapitola = O původu znaku a jména Kyjova | strany = 72 | isbn = }} Ve skutečnosti jsou valy a palisády písemně doloženy až po roce 1284, kdy premonstrátský opat Budiš vymohl od krále [[Václav II.|Václava II.]] povolení k [[opevnění]] měst a městeček v majetku [[Klášter Hradisko|kláštera Hradisko]], kterému patřil i Kyjov. [54] => [55] => == Dějiny == [56] => [[Soubor:Kyjov 1126.jpg|náhled|vlevo|Listina Václava Olomouckého z roku 1126]] [57] => Při archeologickém průzkumu v roce 2021 na jihozápadním okraji kyjovského katastru bylo nalezeno sídliště a pohřebiště se 14 hroby. Vzniklo kolem roku 2000 př. n. l. ve starší [[Doba bronzová na území Česka|době bronzové]] a náleželo k [[Únětická kultura|únětické kultuře]]. Podle nálezu poměrně ojedinělého typu zlaté [[záušnice]] archeologové předpokládají kontakty zdejší osady s územím Potisí v dnešním východním Maďarsku nebo v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]].{{Citace elektronického periodika [58] => | příjmení1 = Turek [59] => | jméno1 = Petr [60] => | titul = Archeologové objevili na jihu Kyjova zlatý šperk a čtrnáct hrobů, podívejte se [61] => | periodikum = Hodonínský deník [62] => | datum_vydání = 2021-03-14 [63] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/archeologove-objevili-na-jihu-kyjova-zlaty-sperk-a-ctrnact-hrobu-podivejte-se.html [64] => | datum_přístupu = 2021-03-14 [65] => }}{{Citace elektronického periodika [66] => | titul = Archeologové našli u Kyjova zlatou záušnici [67] => | periodikum = Magazín Kyjov [68] => | vydavatel = Televize Slovácko [69] => | datum_vydání = 2021-03-13 [70] => | url = https://itvs24.cz/kyjov/magazin-kyjov-13-3-2021 [71] => | datum_přístupu = 2021-03-14 [72] => }} [73] => [74] => V roce 2010 archeologové nalezli v sousední lokalitě pohřebiště ze 6. století s více než 250 hroby germánského kmene [[Langobardi|Langobardů]]. Jde tak o jedno z největších langobardských center ve střední Evropě a nález podstatně změnil dosavadní znalosti o pohybu Langobardů během [[stěhování národů]].{{Citace elektronického periodika [75] => | příjmení = Šmýd [76] => | jméno = Zdeněk [77] => | titul = Výzkum pohřebiště v Kyjově opraví učebnice dějepisu [78] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [79] => | datum_vydání = 2011-01-05 [80] => | datum_přístupu = 2014-04-24 [81] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/vyzkum-pohrebiste-v-kyjove-opravi-ucebnice-dejepis.html [82] => | jazyk = česky [83] => }}{{Citace elektronického periodika [84] => | příjmení = Šmýd [85] => | jméno = Zdeněk [86] => | titul = Při stavbě Kauflandu našli hroby Langobardů [87] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [88] => | datum_vydání = 2010-07-23 [89] => | datum_přístupu = 2014-04-24 [90] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/pri-stavbe-kauflandu-nasli-hroby-langobardu.html [91] => | jazyk = česky [92] => }}{{Citace elektronického periodika [93] => | příjmení = Černá [94] => | jméno = Zuzana [95] => | titul = S válečníkem ležel v zemi kůň, pes, meč i štít [96] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [97] => | datum_vydání = 2010-09-25 [98] => | datum_přístupu = 2014-04-24 [99] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/s-valecnikem-lezel-v-zemi-kun-pes-mec-i-stit.html [100] => | jazyk = česky [101] => }}{{Citace elektronického periodika [102] => | titul = Archeologové našli v Kyjově nevykradený hrob langobardského bojovníka [103] => | periodikum = Česká televize [104] => | datum_vydání = 2010-09-29 [105] => | datum_přístupu = 2014-04-24 [106] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/102738-archeologove-nasli-v-kyjove-nevykradeny-hrob-langobardskeho-bojovnika/ [107] => | jazyk = česky [108] => }} [109] => [110] => V první písemné zmínce z roku [[1126]] se Kyjov připomíná jako [[Villa forensis|trhová ves]], kterou kníže [[Václav Jindřich Olomoucký]] daroval benediktinskému [[Klášter Hradisko|klášteru Hradisko u Olomouce]].{{Citace elektronické monografie [111] => | autor = Město Kyjov [112] => | titul = Historie Kyjova [113] => | url = http://www.mestokyjov.cz/cms/obecne/okyjove_historie/okyjove_historie_kyjova [114] => | datum vydání = 2008-09-11 [115] => | datum aktualizace = [116] => | datum přístupu = [117] => | vydavatel = mestokyjov.cz [118] => | jazyk = [119] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080913231245/http://www.mestokyjov.cz/cms/obecne/okyjove_historie/okyjove_historie_kyjova [120] => | datum archivace = 2008-09-13 [121] => | nedostupné = ano [122] => }} Stalo se tak na památku Václavova strýce [[Ota II. Olomoucký|Oty II. Olomouckého]], který 18. února 1126 zahynul v [[Bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]]. Klášter Hradisko brzy přešel do rukou premonstrátů a v 2. polovině 12. století za opata Michala byl na kyjovském návrší postaven kamenný kostel sv. Martina. V přímé správě kláštera byl Kyjov nejpozději do roku 1382. Pak jej začal pronajímat nižší šlechtě. V [[Husitství|husitském období]] se město hlásilo k [[utrakvismus|utrakvismu]]. V srpnu 1431 ho dobyl rakouský markrabě [[Albrecht II. Habsburský]] a podle kronikáře [[Bartošek z Drahonic|Bartoška z Drahonic]] zde nechal popravit okolo 50 kyjovských obyvatel. Král [[Vladislav Jagellonský]] povýšil Kyjov privilegiem z 7. června 1515 na město a udělil mu právo [[Pečeť|pečetit]] červeným voskem. [123] => [124] => Premonstrátský klášter v roce 1539 po více než 400 letech prodal město [[Jan Kuna II. z Kunštátu|Janu Kunovi z Kunštátu]]. Jeho synové Kyjov prodali 7. ledna 1548 Janu [[Kropáčové z Nevědomí|Kropáčovi z Nevědomí]] a na Litenčicích za 9 000 zlatých. Kyjovští poddaní s tím nebyli spokojeni. 11. května 1548 vyslali deputaci vedenou kyjovským měšťanem Václavem starším Bzeneckým k císaři [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandu I. Habsburskému]] do [[Augsburg]]u, který tam pobýval na [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|Říšském sněmu]]. Císař pak 18. srpna 1548 ve Vídni vydal listinu, v níž městu slíbil, že Kyjov už nebude zastaven ani prodán. Stal se [[Česká komora|komorním]] městem, často nesprávně nazývaným jako [[královské město]]. Nastala doba rozkvětu, v letech 1561–1562 byla na náměstí postavena renesanční [[Kyjovská radnice|radnice]] s věží, tři městské brány, roku 1577 koupilo město ves [[Vřesovice (okres Hodonín)|Vřesovice]] a 1666 ves [[Kelčany]]. [125] => [126] => [[Soubor:kyjov1727.jpg|náhled|Nejstarší vyobrazení Kyjova z roku 1727]] [127] => V 17. století Kyjov trpěl válečnými událostmi. 15. června 1605 bylo město s okolními vesnicemi vyrabováno a vypáleno při nájezdu tlup sedmihradského knížete [[Štěpán Bočkaj|Štěpána Bočkaje]] během [[Protihabsburská stavovská povstání v Uhrách|protihabsburského povstání v Uhrách]], což mělo po mnoho následujících let vliv na jeho rozvoj.{{Citace kvalifikační práce [128] => | příjmení = Hargaš [129] => | jméno = Roman [130] => | instituce = Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta [131] => | titul = Historie loupeživých nájezdů na Moravu v 16.-18. století přes Kopanický průsmyk [132] => | url = https://theses.cz/id/8nwzay/ [133] => | typ práce = Bakalářská práce [134] => | vedoucí = Mgr. Jiří Mihola, Ph.D. [135] => | rok = 2013 [136] => | počet stran = [137] => | strany = [138] => | citace = 2018-06-12 [139] => | poznámka = [140] => | jazyk = [141] => }} Během [[České stavovské povstání|Českého stavovského povstání]] při obraně Kyjova proti vojsku [[Jindřich Duval Dampierre|Jindřicha Dampierre]] zahynulo přes 150 obyvatel, nakonec se mu však 8. října 1619 vzdalo. V říjnu 1623 bylo město zpustošeno vpádem vojska [[Gabriel Betlen|Gabriela Betlena]] a 250 obyvatel bylo zajato a odvlečeno. V roce 1638 celý Kyjov vyhořel. Roku 1705 se město ubránilo nájezdu [[František II. Rákóczi|Rákociho]] [[Kuruci|kuruců]]. V letech 1710–1784 ve městě působili [[Řád menších bratří kapucínů|kapucíni]], kteří zde z odkazu knížete [[Jan Adam I. z Lichtenštejna|Jana Adama z Lichtenštejna]] vybudovali současný [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje|farní kostel]] a malý klášter. V roce 1760 zde [[Řád zbožných škol|piaristé]] založili nižší latinské [[Klvaňovo gymnázium a střední zdravotnická škola Kyjov|gymnázium]]. [142] => [143] => Průmyslník [[Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz|Hugo Salm-Reifferscheidt]] v roce 1844 v Kyjově otevřel lignitové doly a tím začalo budování průmyslu ve městě. Roku 1858 založil i sklárnu, která zanikla po požáru v roce 1878. O pět let později sklárnu znovu založil Samuel Reich s pomocí bratra [[Salomon Reich|Solomona]]. (V současné době je sklárna hlavním průmyslovým podnikem v Kyjově.){{Citace elektronického periodika | příjmení = Vaculová | jméno = Helena | titul = Každá druhá lahev na trhu je z Kyjova | periodikum = iDNES | datum_vydání = 2008-12-07 | datum_přístupu = 2015-02-07 [144] => | url = http://brno.idnes.cz/kazda-druha-lahev-na-trhu-je-z-kyjova-d7b-/brno-zpravy.aspx?c=A081205_1098145_brno_dmk | jazyk = česky}} V průběhu 2. poloviny 19. století se rozvíjel spolkový život. Vznikl Čtenářsky spolek (1864) a tělovýchovná jednota [[Sokol (spolek)|Sokol]] (1871). Při obecních volbách v roce 1896 bylo zvoleno české zastupitelstvo a prvním českým starostou se stal JUDr. Josef Galusek. [145] => [146] => Ve 20. století se ke Kyjovu připojily dříve samostatné obce [[Nětčice (Kyjov)|Nětčice]] (1946), [[Boršov (Kyjov)|Boršov]] (1960) a [[Bohuslavice (Kyjov)|Bohuslavice]] (1980), které dnes tvoří místní části. Začala výstavba sídlišť a i v současné době se zástavba města rozšiřuje.{{Citace elektronického periodika [147] => | příjmení1 = Turek [148] => | jméno1 = Petr [149] => | titul = Kyjov se rozroste o pětatřicet domů. Na jihovýchodě vyroste rezidenční čtvrť [150] => | periodikum = Hodonínský deník [151] => | datum_vydání = 2018-03-18 [152] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/kyjov-se-rozroste-o-petatricet-domu-na-jihovychode-vyroste-rezidencni-ctvrt-20180318.html [153] => | datum_přístupu = 2018-03-18 [154] => }} [155] => [156] => == Geografie == [157] => [[Soubor:Kyjov krajina 001.jpg|náhled|300px|Kyjov od severozápadu, v pozadí hřeben Bílých Karpat]] [158] => [[Soubor:Kyjov krajina 004.jpg|náhled|300px|Krajina severně od města – Lenivá hora v Chřibech]] [159] => Kyjov se nachází v severní části [[okres Hodonín|okresu Hodonín]], který leží v jihovýchodní části [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]]. Od krajského města Brna je vzdálen 43 km jihovýchodním směrem a 18 km severně od okresního města Hodonín. Jedná se o [[Vinařská obec|vinařské město]] ve [[Vinařská oblast Morava|vinařské oblasti Morava]], [[Slovácká vinařská podoblast|podoblasti Slovácké]] ([[Viniční trať|viniční tratě]] Kameníky, Lysá hora, Stará hora, Domácí, Polámaný, Choboty). Město se skládá celkem ze čtyř samostatných katastrů, neboť v letech 1946–1980 se k němu od severu postupně připojily tři obce. Katastr původního města má 753,73 ha, místní část a dříve samostatná obec [[Nětčice (Kyjov)|Nětčice]] (k. ú. Nětčice u Kyjova) 227,98 ha, [[Boršov (Kyjov)|Boršov]] (k. ú. Boršov u Kyjova) 334,09 ha a [[Bohuslavice (Kyjov)|Bohuslavice]] (k. ú. Bohuslavice u Kyjova) 1671,74 ha, celkem 29,88 km². Město má 13 [[Základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]] a 74 pojmenovaných ulic.{{Citace elektronického periodika |titul=Územně identifikační registr ČR |url=http://www.uir.cz/obec/586307/Kyjov |datum přístupu=2012-09-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140104013536/http://www.uir.cz/obec/586307/Kyjov |datum archivace=2014-01-04 }} V místní části Bohuslavice nejsou ulice pojmenovány. [160] => [161] => Severní hranice katastru je zároveň hranicí Jihomoravského a Zlínského kraje, případně hodonínského a kroměřížského okresu. Kyjov zde sousedí s městem [[Koryčany]], resp. místní část Kyjova Bohuslavice sousedí s místní částí Koryčan [[Jestřabice]]. Další sousední obce se již nachází v okrese Hodonín a dle směru hodinových ručiček to jsou: [[Čeložnice]], [[Kostelec (okres Hodonín)|Kostelec]], [[Vlkoš (okres Hodonín)|Vlkoš]], [[Skoronice]], [[Svatobořice-Mistřín]], [[Sobůlky]], [[Bukovany (okres Hodonín)|Bukovany]], [[Nechvalín]] a [[Mouchnice]]. [162] => [163] => Centrum města leží v údolí řeky [[Kyjovka|Kyjovky]] na jejím levém břehu ve výšce 190 m n. m. Nejvyšší bod města je chřibský kopec ''Lenivá hora'' v části Bohuslavice s výškou 462,7 m n. m. Nejvyšší místo původního Kyjova (katastrálního území Kyjov) je východně od centra ve výšce 257 m n. m. u [[Kaple svatého Rocha (Kyjov)|kaple sv. Rocha]] a [[silnice I/54]]. V nejnižším bodě 183 m n. m., jižně od města, řeka Kyjovka opouští katastr. [164] => [165] => Krajina severně od města je kopcovitá, tvoří zde podhůří [[Chřiby|Chřibů]] a jednotlivé vesnice zde mají v řádu několik set obyvatel. Území Bohuslavic už z velké části leží v Chřibech. Jižním směrem je terén zvlněný a oblast je intenzivněji zemědělsky využívaná. Obce zde mají okolo 1 000 – 3 500 obyvatel. Z města je severním směrem dobře viditelný hřeben Chřibů s kopcem ''[[Bradlo (Chřiby)|Bradlo]]'' (543 m n. m.), jihovýchodně hřeben [[Bílé Karpaty|Bílých Karpat]] s horou ''[[Velká Javořina]]'' (970 m n. m.) a za dobré viditelnosti jihozápadním směrem [[Pavlovské vrchy]] (549 m n. m.). 5 km západně od města se nachází nejvyšší kopec [[Kyjovská pahorkatina|Kyjovské pahorkatiny]] ''[[Babí lom (Kyjovská pahorkatina)|Babí lom]]'' (417 m n. m.) s vysílačem Českých radiokomunikací, místními nazývaný ''Strážovský kopec''. [166] => [167] => [[Soubor:Kyjov Borsov Kyjovka.jpg|náhled|300px|vlevo|Řeka [[Kyjovka]] nad [[Boršov (Kyjov)|boršovským]] splavem]] [168] => === Vodstvo === [169] => Katastrální území patří do [[povodí Dyje]] a je součástí [[úmoří Černého moře]]. Z údolí mezi [[Ždánický les|Ždánickým lesem]] a Chřibami protéká městem ze severu na jih řeka [[Kyjovka]]. Pramení u chřibské obce [[Staré Hutě]] pod vrcholem kopce Vlčák ve výšce 560 m n. m. Kyjov leží na jejím 54. říčním kilometru. V roce 2012 bylo její koryto na území města vyčištěno a zpevněno kamenem.{{Citace elektronického periodika [170] => | příjmení = Šmýd [171] => | jméno = Zdeněk [172] => | titul = Hráze Kyjovky jsou po povodni zpevněné kamenem [173] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [174] => | datum_vydání = 2012-10-31 [175] => | datum_přístupu = 2014-07-16 [176] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/hraze-kyjovky-jsou-po-povodni-zpevnene-kamenem-20121031.html [177] => | jazyk = česky [178] => }} V letech 1953–1958 byla na jejím horním toku vybudována [[vodní nádrž Koryčany]] s kapacitou 25 milionů m³ vody,{{Citace elektronického periodika [179] => | příjmení = Ličková [180] => | jméno = Soňa [181] => | titul = Při prohlídce koryčanské přehrady lidé zavítali do podvodní štoly i do věže [182] => | periodikum = Kroměřížský deník.cz [183] => | datum_vydání = 2014-03-23 [184] => | datum_přístupu = 2014-07-16 [185] => | url = http://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/pri-prohlidce-korycanske-prehrady-lide-zavitali-do-podvodni-stoly-i-do-veze-2014.html [186] => | jazyk = česky [187] => }} která se stala jedním ze zdrojů pitné vody pro město. Na katastru města má Kyjovka tři levostranné přítoky. Před Bohuslavicemi se do ní vlévá ''Kratinka'', která je dlouhá 6,4 km a pramení v Chřibech pod kopcem Velká Ostrá (532 m n. m.). Pramen upravený pro turisty má název ''Železňák''. Na Kratince byla v [[Jestřabice|Jestřabicích]] vybudována malá vodní nádrž ''Trdliště''. Na hranicích Bohuslavic a Boršova do Kyjovky vtéká ''Bohuslavický potok'', dlouhý 4,3 km a pramení pod Lenivou Horou v Bohuslavicích. V Nětčicích se pak vlévá potok ''Malšinka'', dlouhý 5,6 km a pramenící v [[Čeložnice|Čeložnicích]]. Potok ''Bukovanka'' a ''Sobůlský potok'' tvoří část západní hranice katastru. [188] => [189] => === Životní prostředí === [190] => [[Soubor:Bohuslavicka strane 01.jpg|náhled|300px|Přírodní památka [[Bohuslavické stráně]]]] [191] => V Bohuslavicích se nachází přírodní památka [[Bohuslavické stráně]]. Důvodem k jejímu vyhlášení v roce 1992 byla ochrana teplomilných společenstev. Ve východní části Bohuslavic je od roku 2009 památný strom [[jeřáb oskeruše]] (nazývaný ''Hausnerova oskeruše'') a na křižovatce ulic Nádražní a Dobrovského je od roku 2011 chráněna jako památný strom [[lípa velkolistá]]. Důležitým odpočinkovým místem je pro obyvatele [[Kyjov#Městský park|městský park]]. Východně od centra s katastrem města u [[silnice II/422]] sousedí malý les ''Chrast'' (nazývaný i ''Chrastí'') v nadmořské výšce asi 200–250 m, u kterého začíná cyklostezka vedoucí přes Kelčany, Vlkoš a Skoronice zpět do jižní části Kyjova. Jsou zde tři chráněné [[Lípa malolistá|lípy malolisté]] (zvané ''Kelčanské lípy''). V roce 1991 byly Kyjovu vráceny městské lesy o rozloze 631,52 ha v katastrech obcí [[Moravany (okres Hodonín)|Moravany]] a [[Vřesovice (okres Hodonín)|Vřesovice]] v Chřibech. V lesích je z dřevin nejvíce zastoupen [[dub]] (32 %), dále [[smrk]] (21 %), [[buk]] (15 %), [[borovice]] (14 %), [[modřín]] (9 %), [[habr]] (4 %), [[bříza]] (2 %), [[Lípa (rod)|lípa]] (1 %) a [[douglaska]] (1 %). Mnoho obyvatel má chaty v rekreačních oblastech Kameňák a Zavadilka v katastru obce Moravany, které si zde budovali už v době první republiky. V okolí města se nachází přírodní parky [[Přírodní park Chřiby|Chřiby]] a [[Přírodní park Ždánický les|Ždánický les]], případně [[Doubrava (les)|Bzenecká doubrava]] a [[Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty]]. [192] => [193] => Lesopark byl vybudován na východním okraji města u silnice do Kostelce v květnu roku 2019.{{Citace elektronického periodika [194] => | titul = Novinky v lesoparku v Kyjově [195] => | periodikum = Česká televize [196] => | datum_vydání = 2019-05-21 [197] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178-udalosti-v-regionech-brno/319281381990521-udalosti-v-regionech/obsah/697620-novinky-v-lesoparku-v-kyjove [198] => | datum_přístupu = 2020-03-04 [199] => }} Na svahu o rozloze 2,13 ha bylo vysázeno 194 stromů a 2 587 keřů. U vstupu je zastřešené odpočívadlo se stojany na kola a informačními panely. Vedle odpočívadla je socha moravského knížete [[Svatopluk I.|Svatopluka]], kterou z [[Umělý kámen|umělého kamene]] vytvořil kyjovský rodák David Borovička.{{Citace elektronického periodika [200] => | příjmení1 = Turek [201] => | jméno1 = Petr [202] => | titul = Lesopark nyní hlídá kníže Svatopluk. Je z pískovce [203] => | periodikum = Hodonínský deník [204] => | datum_vydání = 2019-08-27 [205] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/lesopark-nyni-hlida-knize-svatopluk-je-z-piskovce-20190827.html [206] => | datum_přístupu = 2020-03-04 [207] => }} Zvažuje se doplnění dalších tří soch zbývajících [[Mojmírovci|Mojmírovců]].{{Citace elektronického periodika [208] => | titul = Lesopark zdobí socha [209] => | periodikum = Televize Slovácko [210] => | datum_vydání = 2019-08-29 [211] => | url = https://itvs24.cz/kyjov/lesopark-zdobi-socha [212] => | datum_přístupu = 2020-03-04 [213] => }} Po obvodu parku je chodník pro procházky a [[jogging]] s [[workout]]ovými prvky. Na téměř kilometrovém [[singletrail]]ovém okruhu jsou terénní vlny a klopené zatáčky.{{Citace elektronického periodika [214] => | příjmení1 = Sedláčková [215] => | jméno1 = Dagmar [216] => | titul = Bikeři jezdí v klopených zatáčkách i dunách. V Kyjově mají speciální lesopark [217] => | periodikum = Hodonínský deník [218] => | datum_vydání = 2019-05-31 [219] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/jezdi-v-klopenych-zatackach-i-dunach-v-kyjove-maji-specialni-lesopark-20190531.html [220] => | datum_přístupu = 2020-03-04 [221] => }} Malý okruh je zřízen pro [[pumptrack]]. V západní části je [[discgolf]]ové hřiště. Součástí je i plocha pro výběh psů. [222] => [223] => V místní části [[Boršov (Kyjov)|Boršov]] vybudovala v roce 2022 kyjovská organizace [[Český svaz ochránců přírody|Českého svazu ochránců přírody]] naučnou stezku Boršovské louky.{{Citace elektronického periodika [224] => | příjmení1 = Turek [225] => | jméno1 = Petr [226] => | titul = Boršovské louky u Kyjova otevřely stezku s posezením i totemem, podívejte [227] => | periodikum = Hodonínský deník [228] => | datum_vydání = 2022-06-15 [229] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/borsovske-louky-otevrely-stezku-s-posezenim-totemem-i-maringotkou-20220615.html [230] => | datum_přístupu = 2022-06-21 [231] => }} Na stezce dlouhé asi 850 metrů jsou tři informační panely o historii území, o ptácích a rostlinách či motýlech, které se zde vyskytují. Je to téměř nedotčená enkláva původní [[Údolní niva|nivní]] [[Louka|louky]] mezi intenzivně zemědělsky obdělávanou krajinou. Na ploše asi 9 ha na pravém břehu řeky [[Kyjovka|Kyjovky]] žije až 60 druhů ptáků, z nichž 48 druhů zde přímo hnízdí. Roste zde okolo 120 druhů rostlin, včetně starých ovocných stromů.{{Citace elektronického periodika [232] => | příjmení1 = Pechura [233] => | jméno1 = Miroslav [234] => | titul = Na Boršovských loukách vyrostla naučná stezka [235] => | periodikum = Magazín Kyjov [236] => | vydavatel = Televize Slovácko [237] => | datum_vydání = 2022-06-18 [238] => | url = https://itvs24.cz/kyjov/magazin-kyjov-18-6-2022 [239] => | datum_přístupu = 2022-06-21 [240] => }} [241] => [242] => == Samospráva == [243] => {{Viz též|Seznam představitelů Kyjova}} [244] => {{#invoke:Diagram|kolacovy [245] => | zahlavi = Městské zastupitelstvo 2022–2026 [246] => | polomer = 80 [247] => | float = right [248] => | sektory = [249] => (10 : Sedmadvacítka nezávislých : lightblue) [250] => (4 : Pro Kyjov : gray) [251] => (2 : [[KDU-ČSL]] : yellow : [[KDU-ČSL]]) [252] => (2 : Kyjovjáci : navy) [253] => (2 : Společně : red) [254] => (1 : [[Občanská demokratická strana|ODS]] : blue : [[Občanská demokratická strana|ODS]]) [255] => | jednotky za = _ [256] => }} [257] => Od roku 2003 je Kyjov [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]], pod kterou patří [[Obec s pověřeným obecním úřadem|obce s pověřeným obecním úřadem]] [[Bzenec]] a [[Ždánice]]. Do jeho [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Kyjov|správního obvodu]] patří 42 okolních obcí s téměř 55 000 obyvateli. [258] => [259] => Je členem [[Mikroregion Babí lom|mikroregionu Babí lom]] a [[Sdružení obcí Severovýchod]]. Náleží do [[Senátní obvod č. 79 – Hodonín|senátního obvodu č. 79 – Hodonín]], za který byla v roce 2022 do [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]] zvolena [[Eva Rajchmanová]]. [260] => [261] => Od 1. poloviny 17. století byl Kyjov součástí Hradišťského kraje a v roce 1850 se stal sídlem okresního hejtmanství. V období [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] v letech 1939–1945 byl sídlem okresu v rámci Zlínského [[oberlandrat]]u a objevily se zde i snahy o [[Velké Slovensko|připojení]] ke [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenskému státu]]. Správní reforma v roce 1949 zrušila Hradišťský kraj a kyjovský okres byl začleněn do nově vzniklého [[Gottwaldovský kraj|Gottwaldovského kraje]]. Po [[Zákon o územním členění státu|změně územního členění]] v roce 1960 se stal Kyjov součástí [[Okres Hodonín|okresu Hodonín]] v rámci [[Jihomoravský kraj (1960–2020)|bývalého]] i současného [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]]. V letech 1868–1948 zde bylo sídlo [[Soudní okres|soudního okresu]]. [262] => [263] => [[Zastupitelstvo obce|Zastupitelstvo]] města má 21 členů.{{#tag:ref|Do roku 2002 mělo zastupitelstvo 23 členů, v letech 2002–2022 pak 27 členů a v roce 2022 se zastupitelstvo kvůli úsporám rozhodlo, že ve volbách téhož roku se bude volit 21 zastupitelů. Ročně tak může být ušetřeno okolo 750 000 korun.{{Citace elektronického periodika [264] => | příjmení1 = Turek [265] => | jméno1 = Petr [266] => | titul = Kyjovští vypouští zastupitelstvo, bude nejmenší za více než třicet let [267] => | periodikum = Hodonínský deník [268] => | datum_vydání = 2022-04-11 [269] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/kyjovsti-vypousti-zastupitelstvo-bude-nejmensi-za-vice-nez-tricet-let-20220411.html [270] => | datum_přístupu = 2022-04-11 [271] => }}|group="p"}} V zastupitelstvu pracují 3 výbory (finanční, kontrolní a pro energetiku). Městská rada má 12 komisí (bytová, prevence kriminality, pro občanské záležitosti, spolková, pro zahraniční vztahy, výstavby a urbanismu, životního prostředí, kulturní, pro podporu podnikání a zaměstnanost, sociální a zdravotní, sportovní, školská). [272] => [273] => [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022|Voleb do zastupitelstva v říjnu 2022]] se účastnilo 46,86 % voličů ve 12 volebních okrscích. Zvítězilo místní uskupení ''Sedmadvacítka nezávislých'', které získalo 46,38 % hlasů a 10 [[Mandát (politika)|mandátů]] v zastupitelstvu, dále sdružení Pro Kyjov (17,53 %, 4 mandáty), [[KDU-ČSL]] (10,27 %, 2 mandáty), sdružení Kyjovjáci (9,21 %, 2 mandáty), sdružení Společně (9,13 %, 2 mandáty) a [[Občanská demokratická strana|ODS]] (7,49 %, 1 mandát). Městskou radu sestavila koalice Sedmadvacítky nezávislých a ODS. Starostou byl znovu zvolen [[František Lukl]] a prvním místostarostou Daniel Čmelík za Sedmadvacítku nezávislých. Druhým místostarostou byl zvolen Kamil Filípek za ODS. [274] => [275] => === Dřívější volby === [276] => Ve [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1994|volbách]] v roce 1994 se do třiadvacetičlenného zastupitelstva dostalo 9 subjektů: Českomoravská strana středu s nezávislými kandidáty získala 5 mandátů, KSČM 5 mandátů, ODS 4 mandáty, KDU-ČSL 3 mandáty, [[Křesťanskodemokratická strana|KDS]] 2 mandáty a po jednom obdržely ČSSD, [[Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa|SPR-RSČ]], [[Demokratická unie|DEU]] a nezávislí a Liberální strana národně sociální s nezávislými.{{Citace elektronické monografie [277] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 18.11. - 19.11.1994 [278] => | vydavatel = Český statistický úřad [279] => | datum_přístupu = 2015-03-17 [280] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv1994/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=3706&xobec=586307&xobecnaz=kyjov [281] => | jazyk = česky [282] => }} Po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1998|volbách]] roku 1998 v zastupitelstvu klesl počet subjektů na šest: Sdružení nezávislých kandidátů 7 mandátů, KSČM 4 mandáty, ODS 4 mandáty, KDU-ČSL 3 mandáty, ČSSD 3 mandáty a [[Unie svobody – Demokratická unie|Unie svobody]] 2 mandáty.{{Citace elektronické monografie [283] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 1998 - 2000 [284] => | vydavatel = Český statistický úřad [285] => | datum_přístupu = 2015-03-17 [286] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv1998/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6205&xobec=586307&xobecnaz=kyjov [287] => | jazyk = česky [288] => }} Při [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2002|volbách]] v roce 2002 se do zastupitelstva volilo již 27 zastupitelů a nejúspěšnější bylo uskupení Sedmadvacítka nezávislých se 7 mandáty, dále KSČM 5 mandátů, koalice KDU-ČSL a US-DEU 4 mandáty, ČSSD 4 mandáty, ODS 3 mandáty, Sdružení nezávislých kandidátů 3 mandáty a nezávislí kandidáti Skauti a skautky Kyjova 1 mandát.{{Citace elektronické monografie [289] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 01.11. - 02.11.2002 [290] => | vydavatel = Český statistický úřad [291] => | datum_přístupu = 2015-03-17 [292] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2002/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6205&xobec=586307&xobecnaz=kyjov [293] => | jazyk = česky [294] => }} Šest subjektů se do zastupitelstva dostalo po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2006|volbách]] v roce 2006: Sedmadvacítka nezávislých 11 mandátů, KSČM 4 mandáty, ODS 4 mandáty, KDU-ČSL 3 mandáty, ČSSD 3 mandáty a Sdružení občanů Kyjova 2 mandáty.{{Citace elektronické monografie [295] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 20.10. - 21.10.2006 [296] => | vydavatel = Český statistický úřad [297] => | datum_přístupu = 2015-03-17 [298] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6205&xobec=586307&xobecnaz=kyjov&xstat=0&xvyber=0 [299] => | jazyk = česky [300] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200807191053/https://www.volby.cz/pls/kv2006/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6205&xobec=586307&xobecnaz=kyjov&xstat=0&xvyber=0 [301] => | datum archivace = 2020-08-07 [302] => | nedostupné = ano [303] => }} V roce 2010 ve [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|volbách]] obdrželo uskupení Sedmadvacítka nezávislých 11 mandátů, ČSSD 5 mandátů, KSČM 4 mandáty, ODS 3 mandáty, KDU-ČSL 3 mandáty a [[Strana Práv Občanů|SPOZ]] 1 mandát.{{Citace elektronické monografie [304] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 15.10. - 16.10.2010 [305] => | vydavatel = Český statistický úřad [306] => | datum_přístupu = 2015-03-17 [307] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6205&xobec=586307&xobecnaz=kyjov&xstat=0&xvyber=0 [308] => | jazyk = česky [309] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200626051343/https://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6205&xobec=586307&xobecnaz=kyjov&xstat=0&xvyber=0 [310] => | datum archivace = 2020-06-26 [311] => | nedostupné = ano [312] => }} Ve [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|volbách]] roku 2014 získala Sedmadvacítka nezávislých 12 mandátů, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM po 3 mandátech, ODS, ANO 2011 a Sdružení nestraníků po 2 mandátech.{{Citace elektronické monografie [313] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [314] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2014/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6205&xobec=586307&xstat=0&xvyber=0 [315] => | vydavatel = Český statistický úřad [316] => | datum_přístupu = 2018-11-09 [317] => }} Po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018|volbách]] v roce 2018 bylo v zastupitelstvu 6 stran či uskupení: ''Sedmadvacítka nezávislých'' obdržela 44,25 % hlasů a 13 [[Mandát (politika)|mandátů]], sdružení Pro Kyjov (20,14 %, 6 mandátů), [[KDU-ČSL]] (9,17 %, 2 mandáty), [[Občanská demokratická strana|ODS]] (7,52 %, 2 mandáty), [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (7,41 %, 2 mandáty) a [[ANO 2011]] (6,64 %, 2 mandáty). [318] => [319] => == Obyvatelstvo == [320] => {| class=wikitable align=left style="margin:1em" [321] => |+ Vývoj počtu obyvatel{{Citace elektronického periodika |titul=Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 |url=http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=DEM_HLOB&pro_1_18=586307 |datum přístupu=2015-05-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101212004151/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=DEM_HLOB |datum archivace=2010-12-12 |nedostupné=ano }} [322] => ! Rok [323] => ! Počet obyvatel [324] => ! Počet domů [325] => |- [326] => ! 1771 [327] => | align="right" |450 [328] => | align="right" |- [329] => |- [330] => ! 1869 [331] => | align="right" |5 185 [332] => | align="right" |801 [333] => |- [334] => ! 1880 [335] => | align="right" |5 564 [336] => | align="right" |833 [337] => |- [338] => ! 1890 [339] => | align="right" |6 079 [340] => | align="right" |874 [341] => |- [342] => ! 1900 [343] => | align="right" |6 819 [344] => | align="right" |932 [345] => |- [346] => ! 1910 [347] => | align="right" |7 397 [348] => | align="right" |1079 [349] => |- [350] => ! 1921 [351] => | align="right" |7 265 [352] => | align="right" |1 225 [353] => |- [354] => ! 1930 [355] => | align="right" |7 299 [356] => | align="right" |1 455 [357] => |- [358] => ! 1950 [359] => | align="right" |7 644 [360] => | align="right" |1 706 [361] => |- [362] => ! 1961 [363] => | align="right" |9 081 [364] => | align="right" |1 755 [365] => |- [366] => ! 1970 [367] => | align="right" |10 792 [368] => | align="right" |1 844 [369] => |- [370] => ! 1980 [371] => | align="right" |12 632 [372] => | align="right" |1 903 [373] => |- [374] => ! 1991 [375] => | align="right" |12 920 [376] => | align="right" |2 135 [377] => |- [378] => ! 2001 [379] => | align="right" |12 413 [380] => | align="right" |2 229 [381] => |- [382] => ! 2011 [383] => | align="right" |11 462 [384] => | align="right" |2 300 [385] => |- [386] => ! 2021 [387] => | align="right" |11 002 [388] => | align="right" |2 341 [389] => |} [390] => [391] => V roce 2022 žilo v Kyjově 10 844 obyvatel, z toho 5 558 (51,2 %) žen. Průměrný věk byl 46 let.{{Citace elektronické monografie [392] => | titul = Kyjov (okres Hodonín) – Vybrané údaje za obec [393] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31588&u=__VUZEMI__43__586307# [394] => | vydavatel = Český statistický úřad [395] => | datum_přístupu = 2023-11-17 [396] => }} Město tak bylo 9. největším městem v Jihomoravském kraji. Žilo zde 7,1 % obyvatel okresu Hodonín a 0,9 % obyvatel Jihomoravského kraje. [397] => Podle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku|sčítání lidu v roce 2021]] bylo 6 % obyvatel nezaměstnaných. Do města za zaměstnáním přijíždělo 4 841 osob. [398] => [399] => V roce 2021 se 6 050 (55 %) obyvatel Kyjova hlásilo k [[Češi|české]] národnosti, 2 692 (24,5 %) k [[Moravané|moravské]], 97 (0,9 %) ke [[Slovenská menšina v Česku|slovenské]], 21 (0,2 %) k [[Ukrajinská menšina v Česku|ukrajinské]] a 17 k [[Vietnamská menšina v Česku|vietnamské]]. [400] => [401] => Dle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu v roce 2011]] v místní části Kyjov žilo 8 326 (72,6 %) obyvatel, v Nětčicích 1 807 (15,8 %), v Boršově 683 (6 %) a v Bohuslavicích 646 (5,6 %).{{Citace monografie [402] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [403] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [404] => | vydavatel = Český statistický úřad [405] => | místo = Praha [406] => | rok = 2013 [407] => | počet stran = 900 [408] => | kapitola = Kyjov [409] => | typ kapitoly = heslo [410] => | strany = 484 [411] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [412] => }} Kyjovští Židé měli vlastní politickou obec, která byla 31. srpna 1919 sloučena s obcí Kyjov. [413] => [414] => Ve 40. letech 20. století z města zmizela početná [[Židé v Česku|židovská]] i [[Německá menšina v Česku|německá]] menšina. S budováním průmyslu a městských sídlišť po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se do města postupně stěhovalo obyvatelstvo z okolního venkova. V roce 2021 bylo ve městě 2 341 domů, z toho 1 992 rodinných. Bytů bylo 5 407, z toho 4 511 obydlených. V posledních desetiletích počet obyvatel stále klesá. [415] => [416] => === Struktura populace === [417] => [418] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 586307 Kyjov, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Kyjov roku 2011 [419] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 586307 Kyjov, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Kyjov roku 2011 [420] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 586307 Kyjov, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Kyjov roku 2011 [421] => [422] => [423] => === Náboženství === [424] => [[Soubor:Kyjov marianska pout.jpg|náhled|Mariánská pouť – věřící před kostelem Nanebevzetí Panny Marie 14. srpna 2011]] [425] => V roce 2021 se 3 757 (34,1 %) obyvatel Kyjova označilo za věřící. Bez náboženské víry bylo 4 189 (38 %) obyvatel a 3 056 (27,8 %) na otázku víry neodpovědělo. K [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolické církvi]] se přihlásilo 1 711 (15,5 %) obyvatel, k [[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]] 30 a k [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církvi evangelické]] 31 obyvatel. [426] => [427] => Kyjov je sídlem [[Děkanát Kyjov|kyjovského děkanátu]], který patří do [[Arcidiecéze olomoucká|olomoucké arcidiecéze]]. V [[Děkanát a vikariát|děkanátu]] je 12 [[farnost]]í a v roce 2023 byl děkanem kyjovský farář [[Pavel Stuška]]. Děkanský [[kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje]] stojí na Masarykově náměstí. Mimo něj jsou ve městě ještě [[Kaple svatého Josefa (Kyjov)|kaple sv. Josefa]], [[Kaple svatého Josefa Kalasanského (Kyjov)|sv. Josefa Kalasanského]], [[Kaple svatého Rocha (Kyjov)|sv. Rocha]], kaple v Nětčicích, morový sloup na náměstí, sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava a několik křížů. Do [[Římskokatolická farnost Kyjov|kyjovské farnosti]] patří i sousední obce [[Sobůlky]] s kaplí Panny Marie Nejsvětějšího srdce a [[Bukovany (okres Hodonín)|Bukovany]] s [[Kaple svatého Jana Pavla II. (Bukovany)|kaplí Jana Pavla II.]] Bohuslavice s [[Kostel svatého Filipa a Jakuba (Kyjov)|kostelem sv. Filipa a Jakuba]] jsou [[Římskokatolická farnost Bohuslavice u Kyjova|samostatná farnost]] v rámci [[Děkanát Hodonín|hodonínského děkanátu]] a [[Diecéze brněnská|brněnské diecéze]]. Farnost spravuje jako [[administrátor excurrendo]] farář Pavel Stuška. [428] => [429] => Na Masarykově náměstí se 5. července 2021 konala slavnostní primiční mše svatá, jíž se v televizním přímém přenosu [[TV Noe]] zúčastnilo okolo 10 000 věřících a příbuzných novosvěcených kněží.Přímý přenos TV Noe 5. 7. 2021, 15:00 - 17:00 hod. [430] => [431] => [[Soubor:Husitsky kostel Kyjov 05.jpg|náhled|vlevo|Kostel Církve československé husitské]] [432] => [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Kyjově|Modlitebna Českobratrské církve evangelické]] se nachází na Dobrovského ulici. Od roku 1921 zde byla [[kazatelská stanice]], ze které v roce 1946 vznikl samostatný [[Sbor (církev)|sbor]]. Sbor s kazatelskými stanicemi ve Bzenci a Veselí nad Moravou a patří do [[Východomoravský seniorát|Východomoravského seniorátu]]. Farářem je Emil Hankovský.{{Citace elektronického periodika [433] => | příjmení1 = Turek [434] => | jméno1 = Petr [435] => | titul = Sláva v Kyjově, od neděle bude mít město zase svého evangelického faráře [436] => | periodikum = Hodonínský deník [437] => | datum_vydání = 2023-11-04 [438] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/instalace-ukonci-eru-bez-vlastniho-farare-kyjov-ceskobratrska-cirkev-evangelicka.html [439] => | datum_přístupu = 2023-11-17 [440] => }} [[Církev bratrská]] měla modlitebnu na Urbanově ulici. V roce 2023 byl kazatelem Ondřej Vavrečka.[http://portal.cb.cz/sbory/kyjov Kyjovský sbor na stránkách Církve bratrské] [441] => [442] => [[Církev československá husitská]] měla kostel na Seifertově náměstí. Zdejší sbor patřil do vikariátu Východní Morava [[Brněnská diecéze Církve československé husitské|brněnské diecéze]]. V roce 2023 zde byl farář Michal Devečka. [[Adventisté sedmého dne]] měli sídlo sboru na Svatoborské ulici a [[Svědkové Jehovovi]] si kolem roku 2005 postavili Sál království na Boršovské ulici. Nově zde působila [[Apoštolská církev (Česko)|Apoštolská církev]], jejíž členové se scházeli v Obecním domě na Nětčické ulici a jejich mateřský sbor byl v Hodoníně.[http://ackyjov.webnode.cz/ Apoštolská církev Kyjov] [443] => [444] => [[Soubor:Kyjov pomnik zidovske obce 01.jpg|náhled|Pomník kyjovské židovské obce]] [445] => [[Židovská obec]] byla ve městě od roku 1603. V roce 1607 si poblíž radnice postavila [[Synagoga v Kyjově|městskou synagogu]] a v letech 1851–1852 si pak na stejném místě vybudovala synagogu novou. V roce 1715 bylo v Kyjově 18 židovských rodin a roku 1787 jich bylo 74. V lednu 1943 byli kyjovští [[Židé v Česku|Židé]] během holocaustu transportováni do [[Koncentrační tábor Terezín|Terezína]] a následně do [[Auschwitz|Osvětimi]].{{Citace elektronického periodika [446] => | příjmení1 = Šmýd [447] => | jméno1 = Zdeněk [448] => | titul = Přežívali jsme jen díky pomoci známých, vzpomínala žena [449] => | periodikum = Hodonínský deník [450] => | datum_vydání = 2013-01-23 [451] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/prezivali-jsme-jen-diky-pomoci-znamych-vzpominala-zena-20130123.html [452] => | datum_přístupu = 2021-03-02 [453] => }}{{Citace elektronické monografie [454] => | příjmení = Weber [455] => | jméno = Petr [456] => | titul = Vzpomínal Kyjov i Uherský Brod [457] => | vydavatel = Židovský obec Brno [458] => | datum_vydání = 2013-02-05 [459] => | datum_přístupu = 2015-02-07 [460] => | url = http://www.zob.cz/?q=fr/node/1728 [461] => | jazyk = česky [462] => }} Synagoga byla zbourána v roce 1962. V roce 2002 byl na jejím místě u kulturního domu postaven pomník ve tvaru [[Davidova hvězda|Davidovy hvězdy]]. Pomník podle návrhu brněnského architekta Jaroslava Klenovského vytvořil sochař [[Nikos Armutidis]]. Židovský hřbitov z roku 1888 v areálu dnešní [[Nemocnice Kyjov|nemocnice]] také zanikl. Připomínal jej zde pomník s 205 jmény Židů, kteří druhou světovou válku nepřežili.{{Citace elektronického periodika [463] => | příjmení = Weber [464] => | jméno = Petr [465] => | titul = Židovská náboženská obec v Kyjově [466] => | periodikum = Židovské listy [467] => | datum_vydání = 2011-02-24 [468] => | url = http://zidovskelisty.blog.cz/1102/zidovska-nabozenska-obec-v-kyjove [469] => | jazyk = česky [470] => | datum přístupu = 2012-10-14 [471] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140221170150/http://zidovskelisty.blog.cz/1102/zidovska-nabozenska-obec-v-kyjove [472] => | datum archivace = 2014-02-21 [473] => }} V červnu 2021 nechalo město pomník přemístit na sídliště Lidická, kde byl dříve starý židovský hřbitov ze 17. století.{{Citace elektronické monografie [474] => | titul = Zrestaurovaný památník obětem holokaustu se přestěhoval [475] => | url = https://www.mestokyjov.cz/zrestaurovany%2Dpamatnik%2Dobetem%2Dholokaustu%2Dse%2Dprestehoval/d-44763 [476] => | vydavatel = Město Kyjov [477] => | datum_vydání = 2021-06-21 [478] => | datum_přístupu = 2021-06-22 [479] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210624205023/https://www.mestokyjov.cz/zrestaurovany-pamatnik-obetem-holokaustu-se-prestehoval/d-44763 [480] => | datum archivace = 2021-06-24 [481] => | nedostupné = ano [482] => }} Tento starší hřbitov od roku 2014 připomíná další malý pomník na stejném místě.{{Citace elektronické monografie [483] => | příjmení = Weber [484] => | jméno = Petr [485] => | titul = Starý hřbitov s novým památníčkem [486] => | vydavatel = Židovská obec Brno [487] => | datum_vydání = 2014-09-29 [488] => | datum_přístupu = 2015-02-07 [489] => | url = http://www.zob.cz/?q=node/17347 [490] => | jazyk = česky [491] => }} Před domy č. 16 na Masarykově náměstí a č. 217 na Jungmannově ulici připomínají židovské obyvatele [[Stolpersteine|kameny zmizelých]] (tzv. Stolpersteine).{{Citace elektronického periodika [492] => | příjmení1 = Charvát [493] => | jméno1 = Jan [494] => | titul = Za oběti nacismu. Kyjovští odhalili další kameny zmizelých [495] => | periodikum = Hodonínský deník [496] => | datum_vydání = 2020-09-21 [497] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/za-obeti-nacismu-kyjovsti-odhalili-dalsi-kameny-zmizelych-20200921.html [498] => | datum_přístupu = 2021-06-22 [499] => }} V [[Židovské muzeum v Praze|Židovském muzeu v Praze]] se dochovala protokolární kniha kyjovské židovské obce (tzv. pinkas) z let 1654–1854.{{Citace elektronického periodika [500] => | příjmení1 = Rajlichová [501] => | jméno1 = Eva [502] => | příjmení2 = Veseláková [503] => | jméno2 = Tea [504] => | titul = Vzácný rukopis ukradený ze sbírek Židovského muzea se vrátí do Česka [505] => | periodikum = iROZHLAS [506] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [507] => | vydavatel = Český rozhlas [508] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [509] => | datum_vydání = 2015-04-03 [510] => | url = https://www.irozhlas.cz/kultura_literatura/vzacny-rukopis-ukradeny-ze-sbirek-zidovskeho-muzea-se-vrati-do-ceska_201504031648_mtaborska [511] => | datum_přístupu = 2021-06-22 [512] => }} [513] => [514] => == Kultura == [515] => Kulturní život ve městě se koncem 19. století odehrával hlavně v městských spolcích, které se členily na české a německé. Spolky se scházely především v hostincích – české v hotelu Michálek, od roku 1874 i na Občanské Záložně (dnes pošta). V roce 1871 vznikla v Kyjově tělocvičná jednota Sokol a po vybudování sokolovny v roce 1926 se divadelní představení, přednášky a další akce odehrávaly i tam. Němci podobně využívali hotel U černého orla (v roce 1919 přejmenován na Slavii). Záložna a sokolovna byly centrem kultury až do roku 1973, kdy byl na náměstí postaven Dům kultury. [516] => [517] => === Folklor === [518] => Významnou součástí kultury ve městě je [[folklór]], reprezentovaný především národopisnou slavností [[Slovácký rok]], která se poprvé konala v roce 1921 a od roku 1971 je pořádána každé čtyři roky. V ostatních letech probíhají v polovině srpna [[Slovácký rok#Kyjovské letní slavnosti|Kyjovské letní slavnosti]] spojené s [[Dožínky|dožínkami]] a mariánskou poutí. Vždy v listopadu jsou tradiční Martinské hody. Během roku se uskuteční několik dalších pravidelných folklorních akcí – [[Masopust|fašank]], Velikonoční beseda u cimbálu s koštem vín, stavění a kácení [[máje]], Kateřinská zástěrková zábava, Vánoční beseda u cimbálu aj.[http://www.kyjovsko.cz/obec/kyjov/cms/210/ Kulturní život v Kyjově]{{Nedostupný zdroj}} Průvodce regionem Kyjovsko [519] => [520] => V roce 1942 vznikl ve městě ''Slovácký krúžek'', který dodnes působí pod názvem ''Slovácký soubor Kyjov''.{{Citace elektronického periodika |titul=Historie Slováckého souboru Kyjov |url=http://spssk.cz/texty/historie.html |datum přístupu=2012-10-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121112124346/http://www.spssk.cz/texty/historie.html |datum archivace=2012-11-12 }} Od roku 1947 zde hraje ''[[Cimbálová muzika]] Jury Petrů'', od roku 1991 ''Cimbálová muzika Javor'' a od roku 1998 ''Cimbálová muzika Pavla Růžičky''.[http://www.cimpr.cz/o-nas/ Cimbálová muzika Pavla Růžičky] Od 60. let 20. století je zde mužský pěvecký sbor, později i ženský. V roce 1997 vznikl pěvecký sbor ''Tetky z Kyjova'' a pak další ''Tragačnice''.{{Citace elektronického periodika [521] => | autor = Jiří Kosík [522] => | titul = Kyjovské Tragačnice mají nové CD. Na křest zvou z košíku [523] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [524] => | odkaz na periodikum = [525] => | datum vydání = 2013-11-13 [526] => | datum aktualizace = [527] => | datum přístupu = 2014-01-30 [528] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/kultura_region/kyjovske-tragacnice-maji-nove-cd-na-krest-zvou-z-kosiku-20131112.html [529] => | issn = [530] => }} V roce 1976 v rámci Slováckého souboru vznikl dodnes působící ''Dětský národopisný soubor Kyjovánek''{{Citace elektronického periodika |titul=Dětský národopisný soubor Kyjovánek |url=http://www.kyjovanek.cz/okyjovanku.php |datum přístupu=2012-10-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130916162110/http://kyjovanek.cz/okyjovanku.php |datum archivace=2013-09-16 |nedostupné=ano }} a v rámci Kyjovánku pak roku 2003 dětská ''Cimbálová muzika Friška''.{{Citace elektronického periodika [531] => | autor = Michaela Munzarová [532] => | titul = Za desetiletou kariéru zahrála Friška i papeži [533] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [534] => | odkaz na periodikum = [535] => | datum vydání = 2013-11-29 [536] => | datum aktualizace = [537] => | datum přístupu = 2014-01-30 [538] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/kultura_region/za-desetiletou-karieru-zahrala-friska-i-papezi-20131129.html [539] => | issn = [540] => }}{{Citace elektronického periodika |titul=Cimbálová muzika Friška |url=http://cmfriska.wz.cz/ |datum přístupu=2012-10-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140203194437/http://cmfriska.wz.cz/ |datum archivace=2014-02-03 |nedostupné=ano }} ''Dechová hudba Gloria'' ve městě působí od roku 1994. [541] => [542] => Součástí folklorní tradice je i kyjovský [[Moravské kroje|kroj]].[http://www.kyjovanek.cz/data/archiv/1/diplomka2_1.pdf Popis kyjovského ženského kroje, kyjovský kroj jako fenomén národního kroje]{{Nedostupný zdroj}} Blažena Sedlářová, 2008 [543] => [544] => === Muzea === [545] => [[Soubor:Kyjov zamek.jpg|náhled|Vlastivědné muzeum v budově zámečku]] [546] => ''Vlastivědné muzeum Kyjov''[http://www.masaryk.info/vlastivedne-muzeum-kyjov/ Vlastivědné muzeum Kyjov] sídlí v budově zámečku z poloviny 16. století na Palackého ulici, nejstarší budově ve městě. Kromě častých tematických výstav má stálou archeologickou, etnografickou a přírodovědnou expozici. Ve sbírkách je přes 40 000 předmětů. Součástí muzea je i knihovna, jejímž základem byla někdejší knihovna kyjovského [[Řád zbožných škol|piaristického]] gymnázia.{{Citace elektronického periodika [547] => | příjmení = Hollerová [548] => | jméno = Veronika [549] => | titul = Muzeum nabízí badatelům čtení ve vzácných knihách po piaristech [550] => | periodikum = Kyjovské noviny [551] => | datum_vydání = 2014-01-20 [552] => | datum_přístupu = 2014-02-20 [553] => | číslo = 2/2014 [554] => | strany = 5 [555] => | url = http://www.mestokyjov.cz/assets/File.ashx?id_org=7843&id_dokumenty=20151 [556] => | jazyk = česky [557] => }}{{Citace kvalifikační práce [558] => | příjmení = Balajková [559] => | jméno = Jana [560] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [561] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [562] => | titul = Muzejní knihovny Hodonínska – knihovny Vlastivědného muzea v Kyjově a Masarykova muzea v Hodoníně [563] => | url = https://is.muni.cz/th/uuos6/ [564] => | typ práce = Bakalářská práce [565] => | vedoucí = Pavlína Mazáčová [566] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|6795}} [567] => | místo = Brno [568] => | rok = 2020 [569] => | počet stran = [570] => | strany = [571] => | citace = 2020-10-19 [572] => | poznámka = [573] => | jazyk = [574] => }} Dnes obsahuje přes 15 000 svazků, z toho téměř 1 400 starých tisků. Nejstarší tisky pochází z 15.–18. století. [575] => [576] => V roce 1904 byl pověřen profesor [[Klvaňovo gymnázium a střední zdravotnická škola Kyjov|kyjovského gymnázia]] Jan Kučera uspořádáním městského archivu. Sbírka byla umístěna na městském úřadu, ale v roce 1911 vzhledem k jejímu růstu byla přemístěna do [[Chudobinec|chudobince]] Dominika Jurovského (dnes Základní umělecká škola). Roku 1913 byl Jan Kučera jmenován správcem muzea i archivu. V roce 1926 se správcem muzea stal profesor [[Ludvík Kalus]] a během dvou let se mu podařilo sbírky přemístit do budovy zámečku. Jako správce zde působil do roku 1955 a poté jako vedoucí muzejní knihovny a konzervátor. Od roku 1964 je muzeum pobočkou ''Okresního muzea v Hodoníně'', dnes ''Masarykova muzea v Hodoníně''. V roce 2010 získalo novou přístavbu, kde jsou umístěny depozitáře, konzervátorská dílna, knihovna a pracovny odborných pracovníků a také víceúčelový sál pro přednášky a jiné akce. Na léta 2017–2018 je plánována rekonstrukce s bezbariérovým vstupem, modernizace expozic a především nová expozice, věnující se langobardskému osídlení na území Kyjova v 6. století. Trvale budou vystaveny faksimile listin a prezentována historie města, jeho spolky a školství. V roce 2015 mělo muzeum okolo 4 000 návštěvníků.{{Citace elektronického periodika [577] => | příjmení = Dolejský [578] => | jméno = Roman [579] => | titul = Muži a ženy vstanou z hrobů. V kyjovském muzeu představí Langobardy [580] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [581] => | datum_vydání = 2016-09-06 [582] => | datum_přístupu = 2016-09-11 [583] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/muzi-a-zeny-vstanou-z-hrobu-v-kyjovskem-muzeu-20160906.html [584] => }} [585] => [586] => ''Muzeum Stavědlo'' vzniklo v roce 2012 v nevyužívané budově u železničního přejezdu v [[Nětčice (Kyjov)|Nětčicích]] v Komenského ulici. Stálá expozice se věnuje nádraží v Kyjově, nejbližším stanicím na [[Vlárská dráha|Vlárské dráze]] a regionálním tratím Kyjovska. Vystaven je [[Modelová železnice|model železnice]] v měřítku H0. Muzeum se otevírá zpravidla první sobotu v měsíci nebo po dohodě.{{Citace elektronického periodika [587] => | autor = Zdeněk Šmýd [588] => | titul = Nové muzeum se jmenuje Stavědlo. Věnuje se železnici [589] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [590] => | odkaz na periodikum = [591] => | datum vydání = 2012-10-18 [592] => | datum aktualizace = [593] => | datum přístupu = 2012-10-18 [594] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/nove-muzeum-se-jmenuje-stavedlo-venuje-se-zeleznici-20121018.html [595] => | issn = [596] => }} [597] => [598] => === Knihovna === [599] => Čtenářský [[spolek]] v Kyjově byl založen 8. prosince 1864 a roku 1881 otevřel vlastní [[Knihovna (instituce)|knihovnu]]. Dne 28. srpna 1881 se také v hotelu Michálek hrálo ve městě první české divadelní představení, jehož výtěžek šel na podporu místního čtenářského spolku. Spolek nejdříve sídlil na náměstí v domě č. 11, po vybudování Záložny (dnes pošta) se přesunul sem. V roce 1956 se knihovna přestěhovala do přízemí bývalého hotelu Michálek (Komenského 49) a 2. září 1988 získala vlastní novou budovu na Komenského ulici. V roce 2017 byl při celkové rekonstrukci vybudován výtah a budova je tak bezbariérová.{{Citace elektronického periodika [600] => | příjmení = Dolejský [601] => | jméno = Roman [602] => | titul = Kyjovská knihovna změní tvář. Nejhůře je na tom střecha [603] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [604] => | datum_vydání = 2016-07-03 [605] => | datum_přístupu = 2016-08-15 [606] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/kyjovska-knihovna-zmeni-tvar-nejhure-je-na-tom-strecha-20160702.html [607] => }}{{Citace elektronického periodika [608] => | příjmení1 = Dolejský [609] => | jméno1 = Roman [610] => | titul = Městská knihovna v Kyjově získá při rekonstrukci komunitní centrum [611] => | periodikum = Hodonínský deník [612] => | datum_vydání = 2016-12-07 [613] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/mestska-knihovna-kyjov-ziska-pri-rekonstrukci-komunitni-centrum-20161206.html [614] => | datum_přístupu = 2023-03-19 [615] => }} [616] => [617] => V roce 2020 vlastnila přes 47 800 svazků, které si půjčovalo přes 1 700 registrovaných čtenářů.{{Citace kvalifikační práce [618] => | příjmení = Zahradníček [619] => | jméno = Roman [620] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [621] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [622] => | titul = Dějiny knihovny v perspektivě metody orální historie [623] => | url = https://is.muni.cz/th/clazn/ [624] => | typ práce = Bakalářská práce [625] => | vedoucí = Pavlína Mazáčová [626] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|6795}} [627] => | místo = Brno [628] => | rok = 2021 [629] => | počet stran = [630] => | strany = [631] => | citace = 2023-03-19 [632] => | poznámka = [633] => | jazyk = [634] => }} Má oddělení pro dospělé, pro děti a dorost, čítárnu a pobočku v místní části [[Bohuslavice (Kyjov)|Bohuslavice]]. V budově je také zázemí ''Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých'', jejichž knihovna obsahuje knihy v [[Braillovo písmo|brailleově písmu]] a mohou zprostředkovat zapůjčení [[Audiokniha|audioknih]] z [[Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana|Knihovny K. E. Macana]]. [635] => [636] => V knihovně je zdarma k dispozici počítač s internetem a připojení [[Wi-Fi]]. Katalog knih je zpracován v knihovním systému ''Koha'' a je přístupný on-line.{{Citace elektronické monografie [637] => | titul = Katalog městské knihovny [638] => | url = https://kyjov-katalog.koha-system.cz/vufind/ [639] => | vydavatel = Městská knihovna Kyjov [640] => | datum_přístupu = 2023-03-19 [641] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230319073409/https://kyjov-katalog.koha-system.cz/vufind/ [642] => | datum archivace = 2023-03-19 [643] => | nedostupné = ano [644] => }} Přednáškový sál má kapacitu 62 míst. [645] => [646] => === Galerie === [647] => Jako první [[Galerie umění|galerie]] ve městě vznikla v roce 1991 ''Galerie Doma'' ve Svatoborské ulici v rodinném domě manželů Ježových. Městským úřadem je od roku 2002 spravována ''Radniční galerie'' v přístavbě radnice. V bývalém mlýně v Bohuslavicích v roce 2006 vznikl prostor pro výstavy, setkávání, obchod s drobnými řemeslnými výrobky, divadlo a podobné akce nazvaný ''Art mlýn Bohuslavice''. Koná se v něm [[divadelní festival]] ''Mezi smrky''.{{Citace elektronického periodika [648] => | autor = Zdeněk Šmýd [649] => | titul = Festival Mezi smrky se stěhuje do mlýna [650] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [651] => | odkaz na periodikum = [652] => | datum vydání = 2011-6-1 [653] => | datum aktualizace = [654] => | datum přístupu = 2012-10-13 [655] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/kultura_region/festival-mezi-smrky-se-stehuje-do-mlyna20110601.html [656] => | issn = [657] => }} Od roku 2006 pořádá výstavy ''Galerie ve škole'' na základní škole J. A. Komenského na Seifertově náměstí. Nejmladší je ve městě ''Galerie Čajovna'' v prostorách Domu kultury. V roce 2009 vznikla jako kombinace [[Čajovna|čajovny]], galerie a prodejny. [658] => [659] => === Kina === [660] => První [[kino]] ve městě s názvem ''Urania'' bylo v tehdejším hotelu Michálek, dnes naproti pošty, do kterého se vcházelo z Dobrovského ulice. (Později byl prostor využit pro loutkové divadlo.) V roce 1926 bylo přemístěno do nově postavené sokolovny a roku 1948 přejmenováno na ''Kino Svět''. 24. října 1931 zde byl poprvé promítán [[zvukový film]] – ''[[On a jeho sestra]]'' režiséra [[Martin Frič|Martina Friče]]. Druhé kino bylo zřízeno v Lidovém domě, od roku 1948 nazývané ''Kino Oko''. V roce 1970 bylo rekonstruováno a zřízeno zde současné kino Panorama. V roce 1960 bylo vybudováno [[letní kino]] v sousedství městského parku s kapacitou 2 000 míst a dodnes slouží k promítání, koncertům a jiným společenským akcím. Po výstavbě Domu kultury byl jeho divadelní sál používán i k promítání filmů, což bylo označováno jako ''Kino Odborů''. Asi na konci 80. let však bylo zrušeno. [661] => [662] => ''Kino Panorama'' s kapacitou 424 míst bylo otevřeno 20. listopadu 1970 promítáním sovětského velkofilmu [[Sergej Bondarčuk|Sergeje Bondarčuka]] ''Vojna a mír''. Vzhledem k možnostem promítat zde širokoúhlé 70 mm filmy (odtud název kina), stalo se jedním z nejmodernějších v kraji. Je členem organizace ''Europa Cinemas'', sítě evropských kin zaměřených na evropský film. V roce 2008 se pro nízkou návštěvnost uvažovalo o jeho přemístění do Domu kultury{{Citace elektronického periodika [663] => | autor = Jana Rybová [664] => | titul = Kino se bude možná stěhovat, ne rušit [665] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [666] => | odkaz na periodikum = [667] => | datum vydání = 2008-11-15 [668] => | datum aktualizace = [669] => | datum přístupu = 2012-10-13 [670] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/kino-se-bude-mozna-stehovat-ne-rusit20081114.html [671] => | issn = [672] => }}, ale o dva roky později bylo rozhodnuto o dalším provozu a provedena digitalizace. Je v něm možné promítat ve formátu [[3D]].{{Citace elektronického periodika [673] => | autor = Zdeněk Šmýd [674] => | titul = Kyjov plánuje další investice do kina [675] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [676] => | odkaz na periodikum = [677] => | datum vydání = 2011-03-10 [678] => | datum aktualizace = [679] => | datum přístupu = 2012-10-13 [680] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/kyjov-planuje-dalsi-investice-do-kina20110310.html [681] => | issn = [682] => }} V roce 2015 kino navštívilo navštívilo 20 602 diváků.{{Citace elektronického periodika [683] => | příjmení = Floriánová [684] => | jméno = Dominika [685] => | titul = Konec utrpení v sedačce. Kyjovský kinosál čeká přestavba [686] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [687] => | datum_vydání = 2016-05-20 [688] => | datum_přístupu = 2016-05-21 [689] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/konec-utrpeni-v-sedacce-kyjovsky-kinosal-ceka-prestavba-20160520.html [690] => }} V roce 2016 proběhla rekonstrukce kina, při níž byly instalovány nové větší sedačky. Kapacita kina tak klesla na 265 míst.{{Citace elektronického periodika [691] => | příjmení1 = Dolejský [692] => | jméno1 = Roman [693] => | titul = Opravy v kyjovském kině Panorama: počet míst klesne, přibudou dvousedačky [694] => | periodikum = Hodonínský deník [695] => | datum_vydání = 2016-10-20 [696] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/opravy-v-kyjovskem-kine-panorama-pocet-mist-klesne-pribudou-dvousedacky-20161020.html [697] => | datum_přístupu = 2017-07-21 [698] => }} [699] => [700] => === Kulturní dům === [701] => [[Soubor:Kulturni dum Kyjov 01.jpg|náhled|Kulturní dům]] [702] => Na místě bývalé synagogy, v těsné blízkosti radnice, byl v roce 1973 postaven Kulturní dům. Otevřen byl 17. listopadu divadelní hrou [[Strakonický dudák aneb Hody divých žen|Strakonický dudák]]. V Domě kultury je divadelní sál s kapacitou 334 míst, estrádní sál (400–500 míst), loutkový sál, výstavní prostory a restaurace. Dnes zde sídlí i ''Galerie Čajovna''. V roce 2013 byl celý dům rekonstruován.{{Citace elektronického periodika [703] => | příjmení = Hynek [704] => | jméno = Zdeněk [705] => | titul = Ke čtyřicetinám dostal kulturní dům nový kabát [706] => | periodikum = 5plus2 [707] => | datum_vydání = 2013-12-04 [708] => | datum_přístupu = 2014-01-03 [709] => | url = http://hodonin.5plus2.cz/53566/ke-ctyricetinam-dostal-kulturni-dum-novy-kabat [710] => | jazyk = česky [711] => }} [712] => [713] => === Ostatní === [714] => V Kyjově působí [[Kruh přátel hudby]]. Od roku 1996 se ve městě pravidelně koná mezinárodní hudební festival ''[[Concentus Moraviae]]'' a od stejného roku vždy v srpnu probíhá v letním kině ''[[Pavel Lohonka|Žalmanův]] [[folk]]ový Kyjov''. Působí zde i dětský pěvecký sbor ''Modráčci'' (v roce 1981 založil učitel Eduard Cvrkal), [[country]] kapela ''Návrat'' a od roku 2007 hudební skupina ''[[Helemese]]''. Pobočky [[Česká křesťanská akademie|České křesťanské akademie]] a [[Cyrilometodějská křesťanská akademie|Moravsko-slezské křesťanské akademie]] jsou zaměřeny především na přednáškovou činnost. V roce 1957 byla astronomickým kroužkem u silnice do Vlkoše vybudována [[hvězdárna]], ale v 70. letech byla zbourána, aby byl získán prostor pro výstavbu garáží. Městem jsou každý měsíc vydávány ''Kyjovské noviny'', které občané dostávají zdarma. V roce 2018 vycházely v nákladu 5 500 ks. Dění ve městě mapuje i ''Televize Slovácko''. [715] => [716] => == Školství == [717] => [[Soubor:Klvanovo gymnazium Kyjov 001.jpg|náhled|Klvaňovo gymnázium]] [718] => V roce 2018 bylo ve městě 14 školských zařízení. Z těch je 9 příspěvkovými organizacemi města a 5 [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]]. Střední školy a učiliště navštěvovalo v roce 2017 téměř 1 400 žáků z Kyjova a okolních obcí. [719] => [720] => * [[Klvaňovo gymnázium a střední zdravotnická škola Kyjov]]. Gymnázium vzniklo v roce 1898 z bývalého piaristického gymnázia z 18. století. V roce 2012 byla ke gymnáziu přičleněna Střední zdravotnická škola, která ve městě působila od roku 1949. V roce 2017 studovalo na gymnáziu 503 žáků a na Střední zdravotnické škole 204 žáků. [721] => * Střední odborné učiliště Kyjov – Havlíčkova vzniklo v roce 2004 sloučením tří starších učňovských zařízení, která byla v Kyjově několik desítek let. V roce 2016 zde studovalo 457 žáků. [722] => * Střední odborná škola a Střední učiliště automobilní Kyjov. Původně vznikla v roce 1967 pod názvem Učňovské středisko při ČSAD Kyjov. V roce 2016 zde studovalo 225 žáků. [723] => * Základní škola J. A. Komenského sídlí ve dvou budovách. Učebny 1. stupně jsou v budově na Seifertově náměstí a 2. stupeň je na ulici Újezd. V roce 2017 zde studovalo 814 žáků. [724] => * Základní škola a mateřská škola Dr. Joklíka vznikla v roce 1982 jako poslední základní škola ve městě na sídlišti U Vodojemu (dříve V. I. Lenina). V roce 2009 byla sloučena s mateřskou školou. V roce 2016 navštěvovalo základní školu 433 žáků a mateřskou 75 dětí. [725] => * Základní škola a mateřská škola Kyjov-Bohuslavice. Škola v dříve samostatných Bohuslavicích působila nejpozději od roku 1878. V roce 1994 byla spojena s mateřskou školou. Malotřídní škola se dvěma třídami poskytuje výuku pro žáky 1.–5. stupně. V roce 2017 navštěvovalo základní školu 34 žáků a mateřskou 25 dětí. [726] => * Mateřská škola a Základní škola, Kyjov, Školní 3208. Škola vznikla v roce 1954 jako speciální zařízení pro nedoslýchavé děti. V roce 2017 základní škola vyučovala 96 dětí, mateřská 12. Součástí školy je internát, který využívalo 35 dětí. [727] => * Mateřská škola a Základní škola, Kyjov, Za Humny 3304. Škola vznikla v roce 1966 se sídlem na Husově ulici a roku 1995 se přestěhovala co místní části Boršov. Věnuje se výchově a vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími potřebami, se zaměřením na žáky s mentálním postižením. [728] => * Základní umělecká škola Kyjov byla ve městě založena v roce 1953. Žáci studují obory hudební, taneční, výtvarný a dramatický. Od roku 1962 sídlí v budově bývalého chudobince na Jungmannově ulici. V roce 2016 školu navštěvovalo 704 žáků. [729] => * Mateřská škola Boršovská byla zřízena v roce 1980 Sklárnou Moravia pro své zaměstnance. Od roku 1992 je zřizovatelem školy Město Kyjov. [730] => * Mateřská škola Nádražní [731] => * Mateřská škola Střed na sídlišti Mezi Mlaty se 4 třídami a kapacitou 104 dětí. [732] => * Mateřská škola Za Stadionem vznikla v nové sídlištní zástavbě v roce 1964. Tři třídy mají celkovou kapacitu 75 dětí. [733] => * Dům dětí a mládeže Kyjov zajišťuje volnočasové aktivity dětí. Provozuje také rekreační středisko v [[Hutisko-Solanec|Hutisku-Solanci]]. [734] => [735] => Církevní mateřskou a základní školu plánuje zřídit [[Římskokatolická farnost Kyjov]] v budově bývalé Střední zdravotnické školy na Komenského ulici.{{Citace elektronického periodika [736] => | titul = Farnost odkoupí budovu zdravotnické školy [737] => | periodikum = Hodonínský deník [738] => | datum_vydání = 2018-03-02 [739] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/farnost-odkoupi-budovu-zdravotnicke-skoly-20180302.html [740] => | datum_přístupu = 2018-03-23 [741] => }} [742] => [743] => == Doprava == [744] => === Železniční doprava === [745] => [[Soubor:Kyjov nadrazi 01.jpg|náhled|Železniční stanice Kyjov]] [746] => [[Soubor:Autobusove nadrazi Kyjov 02.jpg|náhled|Autobusové nádraží]] [747] => [[Soubor:Kyjov nadjezd 03.jpg|náhled|Most na silnici I/54]] [748] => [[Soubor:Letiste Kyjov 03.jpg|náhled|Kyjovské letiště]] [749] => Městem prochází železniční trať č. 340, zvaná také [[Vlárská dráha]], z [[Brno|Brna]] do [[Uherské Hradiště|Uherského Hradiště]]. V roce 1882 získal baron Oscar Lazzarini koncesi na výstavbu železnice z [[Moravský Písek|Moravského Písku]] a [[Bzenec|Bzence]] do Kyjova.{{Citace periodika [750] => | titul = Nová sekundárka na Moravě [751] => | periodikum = Národní listy [752] => | ročník = 22 [753] => | číslo = 262 [754] => | datum = 1882-09-23 [755] => | strany = 4 [756] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:1b27fc70-60fd-11dc-891a-0013e6840575?page=uuid:d1254270-5f73-11dc-a983-0013e6840575 [757] => | datum_přístupu = 2017-12-09 [758] => }} Trať byla uvedena do provozu 20. července 1884 a Kyjov tak byl spojen s tehdejší [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhou císaře Ferdinanda]]. Železniční stanice této lokální dráhy byla vybudována v dnešní ulici Na Trávníkách. 10. října 1887 pak přijel první vlak po nově vybudované trati z Brna.{{Citace elektronického periodika [759] => | příjmení1 = Řihánek [760] => | jméno1 = Milan [761] => | titul = Sto třicet let železničního spojení Brno – Kyjov [762] => | periodikum = Kyjovské noviny [763] => | vydavatel = Město Kyjov [764] => | datum_vydání = 2017-10-15 [765] => | strany = 6 [766] => | datum_přístupu = 2017-12-09 [767] => }} Železniční trať obchází město po jeho západním a jižním okraji. Současná budova [[Kyjov (nádraží)|železniční stanice]] z roku 1887 byla v roce 2011 rekonstruována.{{Citace elektronického periodika [768] => | příjmení = Šmýd [769] => | jméno = Zdeněk [770] => | titul = Kyjovské nádraží už je opravené [771] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [772] => | datum_vydání = 2011-11-21 [773] => | datum_přístupu = 2014-04-24 [774] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/kyjovske-nadrazi-uz-je-opravene20111121.html [775] => | jazyk = česky [776] => }} Ve stanici zastavují [[Spěšný vlak|spěšné vlaky]] s přímým spojením do Brna, Veselí nad Moravou nebo Uherského Hradiště. Místní část Bohuslavice má vlastní železniční stanici s názvem ''Bohuslavice u Kyjova'' a v jižní části města u šroubáren je [[železniční zastávka]]. [777] => [778] => [[Správa železnic]] v rámci elektrifikace Vlárské dráhy plánuje i modernizaci kyjovské stanice s její okolím v letech 2022–2023. Za asi 1,6 miliardy korun chce vystavět dvě vnější a jedno ostrovní nástupiště přístupná bezbariérově novým podchodem a šikmými chodníky. Rekonstruovat chce i železniční mosty v okolí a přejezd v Komenského ulici.{{Citace elektronického periodika [779] => | příjmení1 = Turek [780] => | jméno1 = Petr [781] => | titul = Kyjov s novým nádražím? Snad v roce 2023 [782] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [783] => | datum_vydání = 2019-08-09 [784] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/kyjov-s-novym-nadrazim-snad-v-roce-2023-20190809.html [785] => | datum_přístupu = 2019-08-12 [786] => }} [787] => [788] => Mezi Kyjovem a [[Mutěnice (okres Hodonín)|Mutěnicemi]] byla od 2. června 1900 provozována doprava na trati [[Železniční trať Kyjov–Mutěnice|č. 257]]. Do roku 1923 měla tato trať v Kyjově i své vlastní nádraží. 12. prosince 2004 zde byla doprava ukončena a 30. dubna 2009 byla trať úředně zrušena.[http://www.naskyjov.estranky.cz/clanky/257-kyjov-mutenice/neco-z-historie-mutenky Historie Mutěnky] {{Wayback|url=http://www.naskyjov.estranky.cz/clanky/257-kyjov-mutenice/neco-z-historie-mutenky |date=20200626051315 }} Kyjovské dopravní stránky Kyjov tak ztratil přímé železniční spojení s okresním městem [[Hodonín]]. V roce 2012 byla trať přebudována na cyklostezku.{{Citace elektronického periodika [789] => | titul = Obce hledají využití pro bývalé nádražní budovy na mutěnické stezce [790] => | periodikum = Česká televize [791] => | datum_vydání = 2012-05-02 [792] => | datum_přístupu = 2014-04-24 [793] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/174523-obce-hledaji-vyuziti-pro-byvale-nadrazni-budovy-na-mutenicke-stezce/ [794] => | jazyk = česky [795] => }} [796] => [797] => === Autobusová doprava === [798] => [[Autobusová doprava|Autobusové]] spojení Kyjova s okolními obcemi postupně vznikalo za první republiky. [[Koncese]] na autobusovou dopravu udělovala městská rada. V roce 1927 se v kyjovské kronice udává spoj do [[Archlebov]]a (2× denně), [[Hovorany|Hovoran]], [[Ždánice|Ždánic]], [[Osvětimany|Osvětiman]], [[Žeravice|Žeravic]] a [[Milotice|Milotic]]. V roce 1928 přibylo spojení se [[Stupava|Stupavou]], [[Čeložnice]]mi, [[Moravany (okres Hodonín)|Moravanami]], [[Hýsly|Hýslemi]], [[Medlovice (okres Uherské Hradiště)|Medlovicemi]] a [[Újezdec (okres Uherské Hradiště)|Újezdcem]]. Od roku 1959 je zde provozována [[Městská autobusová doprava v Kyjově|městská autobusová doprava]]. Stanoviště autobusů bývalo na kyjovském náměstí, od 19. července 1976 je v provozu [[autobusové nádraží]] na ulici Nerudova. Od 5. ledna 1998 je součástí nádraží odbavovací hala s čekárnou a sociálním zařízením. Vzhledem k vzdálenosti mezi autobusovým a vlakovým nádražím (asi 1,2 km) byl v roce 2010 u vlakového nádraží vybudován přestupní terminál.{{Citace elektronického periodika [799] => | příjmení = Šmýd [800] => | jméno = Zdeněk [801] => | titul = Stavba terminálu: obyvatele čeká dopravní omezení [802] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [803] => | datum_vydání = 2010-07-07 [804] => | datum_přístupu = 2014-04-24 [805] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/stavba-terminalu-obyvatele-ceka-dopravni-omezeni.html [806] => | jazyk = česky [807] => }}{{Citace elektronického periodika [808] => | příjmení = Šmýd [809] => | jméno = Zdeněk [810] => | titul = Okolí nádraží v Kyjově je k nepoznání [811] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [812] => | datum_vydání = 2010-11-04 [813] => | datum_přístupu = 2014-04-24 [814] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/okoli-nadrazi-v-kyjove-je-k-nepoznani20101104.html [815] => | jazyk = česky [816] => }} [817] => [818] => === Silniční doprava === [819] => Kyjov leží na křižovatce silnic [[Silnice I/54|I/54]], [[Silnice II/432|II/432]] a [[Silnice II/422|II/422]]. V roce 1965 byl v Kyjově na silnici I/54 vybudován most přes železniční trať a tak podstatně zjednodušen průjezd městem. Od roku 1987 jezdí automobily po [[Silniční obchvat|obchvatu]] mezi silnicemi I/54 a II/432 v západní části města, čímž došlo k ulehčení dopravy v centru. Podle [[Celostátní sčítání dopravy|celostátního sčítání dopravy]] projelo v roce 2016 přes most v průměru 13 791 vozidel denně (z toho 11 823 osobních, 1 843 těžkých nákladních a 125 jednostopých motorových vozidel). Po obchvatu projelo celkem 7 162 vozidel denně.{{Citace elektronické monografie [820] => | titul = Celostátní sčítání dopravy 2016 [821] => | url = http://scitani2016.rsd.cz/pages/results/section/default.aspx?l=Jihomoravsk%C3%BD%20kraj [822] => | datum přístupu = 2017-07-21 [823] => | vydavatel = Ředitelství silnic a dálnic [824] => | místo = Praha [825] => | kapitola = Intenzity dopravy – Jihomoravský kraj [826] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200626051332/http://scitani2016.rsd.cz/pages/results/section/default.aspx?l=Jihomoravsk%C3%BD+kraj [827] => | datum archivace = 2020-06-26 [828] => | nedostupné = ano [829] => }} [830] => [831] => === Letiště === [832] => U silnice mezi Kyjovem a [[Milotice]]mi, 3 km jižně od města, bylo v roce 1951 vybudováno veřejné vnitrostátní [[letiště Kyjov]] s travnatou [[Vzletová a přistávací dráha|přistávací dráhou]]. Je provozováno [[Spolek|spolkem]] ''Aeroklub Kyjov''. [833] => [834] => [[Soubor:Kyjov cyklostezka Bohuslavice.jpg|náhled|vlevo|Cyklostezka mezi místními částmi Nětčice a Bohuslavice]] [835] => === Cyklistika a pěší trasy === [836] => Z města vedou tři cyklostezky. První z jižního okraje města do sousedních Skoronic je dlouhá 1 km. Druhá vede do [[Mutěnice (okres Hodonín)|Mutěnic]] přes [[Svatobořice-Mistřín]] a [[Dubňany]] po [[Násyp|náspu]] bývalé železniční trati v délce (14 km).{{Citace elektronického periodika [837] => | autor = Jana Rybová [838] => | titul = Hodonínsko má novou čtrnáctikilometrovou cyklostezku Mutěnku [839] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [840] => | odkaz na periodikum = [841] => | datum vydání = 2012-05-12 [842] => | datum aktualizace = [843] => | datum přístupu = 2013-08-18 [844] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/hodoninsko-ma-novou-ctrnactikilometrovou-cyklostezku-mutenku-20120512.html [845] => | issn = [846] => }}{{Citace elektronického periodika [847] => | autor = ČT Brno [848] => | titul = Nový trend na trati: bývalé koleje nahrazují cyklostezky [849] => | periodikum = Ceskatelevize.cz [850] => | odkaz na periodikum = [851] => | datum vydání = 2010-10-18 [852] => | datum aktualizace = [853] => | datum přístupu = 2012-6-23 [854] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/171307-novy-trend-na-trati-byvale-koleje-nahrazuji-cyklostezky/ [855] => | issn = [856] => }} V říjnu 2014 byla otevřena cyklostezka podél železniční trati, která spojuje místní části Nětčice a Bohuslavice v délce přes 2 km.{{Citace elektronického periodika [857] => | autor = Michaela Munzarová [858] => | titul = Cyklostezka do Bohuslavic bude hotová o několik měsíců později [859] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [860] => | odkaz na periodikum = [861] => | datum vydání = 2013-11-15 [862] => | datum aktualizace = [863] => | datum přístupu = 2013-11-17 [864] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/cyklostezka-do-bohuslavic-bude-hotova-o-nekolik-mesicu-pozdeji-20131115.html [865] => | issn = [866] => }} V roce 2018 pak byla cyklostezka prodloužena severně údolím [[Kyjovka|Kyjovky]] přes Haluzice (rekreační oblast u [[Jestřabice|Jestřabic]]) a [[Nemotice]] k [[Mouchnice|Mouchnicím]].{{Citace elektronického periodika [867] => | příjmení1 = Turek [868] => | jméno1 = Petr [869] => | titul = Mezi Chřiby a Ždánickým lesem vzniká nová cyklostezka. Hotová bude na podzim [870] => | periodikum = Hodonínský deník [871] => | datum_vydání = 2018-05-11 [872] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/mezi-chriby-a-zdanickym-lesem-vznika-nova-cyklostezka-hotova-bude-na-podzim-20180511.html [873] => | datum_přístupu = 2018-06-12 [874] => }}{{Citace elektronického periodika [875] => | titul = Na stezku mohou i bruslaři [876] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [877] => | datum_vydání = 2019-05-19 [878] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/na-stezku-mohou-i-bruslari-20190519.html [879] => | datum_přístupu = 2019-08-12 [880] => }} Pro cyklisty tak vzniklo spojení z města do [[Chřiby|Chřibů]] a na četné lesní asfaltové cesty ve [[Ždánický les|Ždánickém lese]].{{Citace elektronického periodika [881] => | autor = Zdeněk Šmýd [882] => | titul = Nová cyklostezka povede až mezi rybníky [883] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [884] => | odkaz na periodikum = [885] => | datum vydání = 2012-12-5 [886] => | datum aktualizace = [887] => | datum přístupu = 2012-12-20 [888] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/nova-cyklostezka-povede-az-mezi-rybniky-20121204.html [889] => | issn = [890] => }}{{Citace elektronického periodika [891] => | autor = Michaela Munzarová [892] => | titul = Přibudou nové stezky. V obcích cyklistům chystají i odpočinek [893] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [894] => | odkaz na periodikum = [895] => | datum vydání = 2013-07-16 [896] => | datum aktualizace = [897] => | datum přístupu = 2013-07-21 [898] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/pribudou-nove-stezky-v-obcich-cyklistum-chystaji-i-odpocinek-20130715.html [899] => | issn = [900] => }} V budoucnu se počítá s jejím napojením na evropskou cyklotrasu [[EuroVelo]] 4. Kyjovem prochází dvě [[Cyklistická trasa|cyklotrasy]] – Moravská vinná stezka (č. 412)[http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=137738 Moravská vinná stezka] Cyklotrasy.cz a Kyjovská vinařská stezka[http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=111237 Kyjovská vinařská stezka] Cyklotrasy.cz. [901] => [902] => Žlutě značená turistická trasa spojuje Kyjov s [[Čeložnice]]mi (5,3 km), [[Chřiby]] a [[Koryčany]] (13 km) nebo na druhou stranu [[Sobůlky|Sobůlkami]] (5,6 km) a [[Babí lom (Kyjovská pahorkatina)|Strážovským kopcem]] (8 km). V roce 2005 byla zřízena [[naučná stezka]] Kyjov v délce necelých 17 km, na které je umístěno 9 informačních panelů.[http://www.kyjovsko.cz/trasa/13/popis Naučná stezka Kyjov]{{Nedostupný zdroj}} V roce 2014 se uvažovalo o jejím přebudování a zkrácení.{{Citace elektronického periodika [903] => | příjmení = Munzarová [904] => | jméno = Michaela [905] => | titul = Bohuslavice poznají i díky nové naučné stezce [906] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [907] => | datum_vydání = 2014-05-19 [908] => | datum_přístupu = 2014-05-20 [909] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/bohuslavice-poznaji-i-diky-nove-naucne-stezce-20140519.html [910] => | jazyk = česky [911] => }} V dubnu 2014 otevřel kyjovský ''Český svaz včelařů'' ve spolupráci se sdružením ''Kyjovské Slovácko v pohybu'' [[Včelařství|včelařskou]] naučnou stezku v Bohuslavicích, která navazuje na cyklostezku z Nětčic. Na necelých 2 km je 10 informačních tabulí a dvě odpočinková místa.{{Citace elektronického periodika [912] => | příjmení = Munzarová [913] => | jméno = Michaela [914] => | titul = Bohuslavičtí včelaři otevřeli novou stezku. První na Hodonínsku [915] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [916] => | datum_vydání = 2014-04-12 [917] => | datum_přístupu = 2014-04-13 [918] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/bohuslavicti-vcelari-otevreli-novou-stezku-prvni-na-hodoninsku-20140412.html [919] => | jazyk = česky [920] => }}{{Citace elektronického periodika [921] => | příjmení = Munzarová [922] => | jméno = Michaela [923] => | titul = Nová včelařská stezka v Bohuslavicích ukáže lidem svět včel [924] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [925] => | datum_vydání = 2014-01-29 [926] => | datum_přístupu = 2014-01-30 [927] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/nova-vcelarska-stezka-v-bohuslavicich-ukaze-lidem-svet-vcel-20140129.html [928] => | jazyk = česky [929] => }} [930] => [931] => V městských lesích v Chřibech na katastru obce [[Moravany (okres Hodonín)|Moravany]] byla v roce 2017 vybudována naučná stezka ''Po hranici'' v délce 3,6 km se sedmi informačními panely, které se věnují [[Hraniční kámen|hraničním kamenům]] mezi zdejšími [[panství]]mi.{{Citace elektronického periodika [932] => | příjmení1 = Kosík [933] => | jméno1 = Jiří [934] => | titul = Po hranici. Lidé uvidí pětadvacet kamenů a přiučí se o historii regionu [935] => | periodikum = Hodonínský deník [936] => | datum_vydání = 2017-05-21 [937] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/po-hranici-lide-uvidi-petadvacet-kamenu-a-priuci-se-o-historii-regionu-20170521.html [938] => | datum_přístupu = 2017-07-21 [939] => }}{{Citace elektronické monografie [940] => | titul = Naučná stezka Po hranici [941] => | url = http://pohranici.com/ [942] => | datum_přístupu = 2017-07-21 [943] => }} [944] => [945] => == Pamětihodnosti == [946] => [[Soubor:Kyjov radnice.jpg|náhled|Radnice]] [947] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Kyjově}} [948] => Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Na Masarykově náměstí je 7 měšťanských domů chráněno jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]. Jsou to domy č. 7, 9, 11, 13, 14, 16 a 33 a také budova římskokatolické fary na Palackého ulici. [949] => [950] => * [[Kyjov (zámek)|Renesanční zámek]] pochází z let 1538–1540, v 18. století prošel přestavbou a v roce 1911 jej vyzdobil sgrafity [[Jano Köhler]]. Od roku 1928 zde sídlí ''Vlastivědné muzeum''. [951] => * Renesanční [[Kyjovská radnice|radnice]] na náměstí z let 1561–1562, postavená italskými staviteli, je [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]]{{Citace elektronického periodika [952] => | titul = Vláda schválila prohlášení 18 památek za národní kulturní památky {{!}} ČeskéNoviny.cz [953] => | periodikum = www.ceskenoviny.cz [954] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2449912 [955] => | jazyk = cs [956] => | datum přístupu = 2023-12-09 [957] => }} a dominantou města. Předsunutá věž je vysoká 39 m. U hlavního vchodu je umístěn železný [[Loket (délková míra)|loket]], který sloužil k přeměřování zboží na místním trhu. Fasáda radnice je vyzdobena psaníčkovým sgrafitem.{{Citace elektronického periodika [958] => | příjmení = Šmýd [959] => | jméno = Zdeněk [960] => | titul = Kyjov: Renesanční radnici zachraňují okna [961] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [962] => | datum_vydání = 2009-10-15 [963] => | datum_přístupu = 2014-04-24 [964] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/kyjov-renesancni-radnici-zachranuji-okna20091015.html [965] => | jazyk = česky [966] => }} [967] => * [[Mariánský sloup (Kyjov)|Mariánský sloup]] před radnicí nechal postavit ve 20. letech 17. století olomoucký biskup a kardinál [[František z Ditrichštejna]] jako dík městu za zachování věrnosti císaři [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandovi II.]] během [[České stavovské povstání|povstání českých stavů]]. [968] => * [[Řád menších bratří kapucínů|Kapucínský]] [[kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje|kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje]] na náměstí z let 1713–1720. Od roku 1784 je [[farní kostel|farním kostelem]]. Nad hlavním vchodem je freska Matky milosrdenství s Ježíškem. V roce 1885 byly před kostelem umístěny sochy sv. [[Svatý Cyril|Cyrila]] a [[Svatý Metoděj|Metoděje]]. Pod kostelem se nachází kapucínská hrobka. [969] => * [[Kaple svatého Josefa (Kyjov)|Kaple sv. Josefa]] nad zámkem z roku 1833. Věž pochází z roku 1692. Dříve zde stával farní kostel [[Martin z Tours|sv. Martina]] z roku 1180, který v roce 1807 vyhořel. [970] => * [[Kostel svatého Filipa a Jakuba (Kyjov)|Kostel sv. Filipa a Jakuba]] v místní části Bohuslavice. [971] => * [[Kaple svatého Josefa Kalasanského (Kyjov)|Kaple svatého Josefa Kalasanského]] zvaná také gymnazijní kaple na ulici Komenského. V roce 1868 ji nechali postavit [[Řád zbožných škol|piaristé]]. Ti do města přišli v roce 1760, aby založili latinské gymnázium a působili zde do roku 1897. [972] => * Chudobinec Dominka Jurovského na ulici Jungmannova z let 1728–1739 sloužil jako útulek pro 12 chudých měšťanů. Nad vchodem je latinský chronogram (v překladu „Co učiníte jednomu z těchto chudých, učiníte mně“), který obsahuje letopočet 1739. Dnes je zde [[Základní umělecká škola]]. [973] => * [[Kaple svatého Rocha (Kyjov)|Kaple sv. Rocha]] u silnice do [[Vlkoš (okres Hodonín)|Vlkoše]] z roku 1716. Postavena na nejvyšším bodě katastru města jako poděkování za ochranu před morem. [974] => * Boží muka na Čelakovského ulici [975] => * Novorenesanční budova [[Klvaňovo gymnázium a střední zdravotnická škola Kyjov|Klvaňova gymnázia]] postavená roku 1898. [976] => * [[Bohuslavické stráně]] – přírodní památka v místní části Bohuslavice byla vyhlášena v roce 1992 na ploše 3,52 ha z důvodu ochrany teplomilných společenstvech. [977] => [978] => [979] => Soubor:Kyjov Kostel Nanebevzeti Panny Marie.jpg|Kostel Nanebevzetí Panny Marie [980] => Soubor:Kyjov kaple sv Josefa.jpg|Kaple sv. Josefa, dříve kostel sv. Martina [981] => Soubor:Kyjov kaple sv Jana Kalasanskeho.jpg|Kaple sv. Josefa Kalasanskeho [982] => Soubor:ZUS Kyjov 01.jpg|Chudobinec Dominika Jurovského [983] => Soubor:Kyjov Roch1.jpg|Kaple sv. Rocha [984] => Soubor:Kyjov bozi muka.jpg|Boží muka [985] => [986] => [987] => === Městský park === [988] => [[Soubor:Kyjov mestsky park 01.jpg|náhled|Městský park s pomníkem Svatopluka Čecha]] [989] => Městský park byl založen 400 m severovýchodně od centra města v letech 1872–1873. Roku 1899 zakoupil stavitel, zemský poslanec a místní mecenáš [[Václav Paterna]] pozemky pro další rozšíření parku, k němuž došlo v roce 1924. Park se rozkládá na ploše asi 4,2 ha. Západní část je ohraničena řekou [[Kyjovka|Kyjovkou]] a ze severu na park navazuje městské koupaliště a stadion. [990] => [991] => Stojí zde pomník [[Svatopluk Čech|Svatopluka Čecha]] z roku 1912 od místního kameníka a sochaře Rudolfa Petra (1887–1956), spolužáka Julia Pelikána z C. k. odborné školy sochařské a kamenické v [[Hořice|Hořicích]]. Po Čechovi je pojmenována i ulice přiléhající k parku z jižní a východní strany. V prosinci 1949 byl u vstupu do parku postaven pomník [[Josif Vissarionovič Stalin|Josifa Stalina]] při příležitosti jeho 70. narozenin. Pomník navrhl akademický sochař [[Julius Pelikán]], který byl za druhé světové války vězněn v [[Internační tábor Svatobořice|internačním táboře v sousedních Svatobořicích]] a byl odtud najímán na práce v kyjovském kamenictví Rudolfa Petra.{{Citace periodika [992] => | příjmení = Pokorná [993] => | jméno = Blanka [994] => | titul = Kameník Rudolf Petr [995] => | periodikum = Kyjovské noviny [996] => | ročník = 14 [997] => | číslo = 2 [998] => | datum = 2007-01-02 [999] => | strany = 6 [1000] => | datum_přístupu = 2016-01-23 [1001] => }} Celý park se měl jmenovat Stalinovy sady, ale mezi místními se název neujal. Pomník byl odstraněn v roce 1990.{{Citace elektronické monografie [1002] => | titul = Kyjov - městský park [1003] => | vydavatel = Turistika.cz [1004] => | datum_přístupu = 2014-06-15 [1005] => | url = http://www.turistika.cz/mista/kyjov-mestsky-park [1006] => | jazyk = česky [1007] => }} Roku 1953 byla v parku vybudována požární nádrž. V roce 1961 byly do nádrže nasazeny okrasné ryby, lekníny a vybudovány vodotrysky. Postupně nádrž chátrala a roku 1999 byla zasypána. Na jejím místě vzniklo dětské hřiště. Středem parku tekl kaštanovou alejí ze severu na jih mlýnský náhon, který park dělil na starou (západní) a novou (východní) část, resp. starý a nový park. Asi na konci 60. let 20. století byl náhon zasypán a dnes na jeho místě vede 220 m dlouhá cesta pro pěší i cyklisty. V letech 2010–2011 prošel park rozsáhlou revitalizací. Slouží i k pořádání kulturních akcí, dříve např. divadelního festivalu ''Mezi Smrky'' nebo každoročního ''Dne koně''{{Citace elektronického periodika [1008] => | příjmení = Šmýd [1009] => | jméno = Zdeněk [1010] => | titul = Koně projdou Kyjovem. Pak jich bude plný park [1011] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [1012] => | datum_vydání = 2010-04-21 [1013] => | datum_přístupu = 2014-06-15 [1014] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/kone-projdou-kyjovem-pak-jich-bude-plny-park.html [1015] => | jazyk = česky [1016] => }}. [1017] => [1018] => V roce 2014 v parku mimo jiné rostly stromy [[platan javorolistý]], [[borovice vejmutovka]], [[buk lesní]], [[douglaska tisolistá]], [[dřezovec trojtrnný]], [[dub letní]], [[lípa malolistá]], [[jírovec maďal]], [[jasan ztepilý]], [[javor mléč]], [[habr obecný]], [[jilm habrolistý]], [[vrba bílá]], [[kaštanovník setý]], katalpa ([[Katalpa#Catalpa bignonioides|Catalpa bignonioides]]), [[borovice černá]], [[ořešák černý]], [[javor babyka]], [[bříza bělokorá]], [[líska obecná]], [[líska turecká]] a [[liliovník tulipánokvětý]]. Na výběr stromů k výsadbě měl vliv přírodovědec [[Josef Klvaňa]], který byl v letech 1898–1919 ředitelem [[Klvaňovo gymnázium a střední zdravotnická škola Kyjov|kyjovského gymnázia]].{{Citace elektronické monografie [1019] => | titul = Ošetření platanu v Kyjově [1020] => | vydavatel = Zdravestromy.cz [1021] => | datum_přístupu = 2014-06-15 [1022] => | url = http://zdravestromy.cz/akce/osetreni-platanu-v-kyjove/ [1023] => | jazyk = česky [1024] => }} [1025] => [1026] => === Funkcionalistické vily === [1027] => V období první republiky bylo ve městě postaveno několik funkcionalistických vil{{Citace elektronického periodika [1028] => | příjmení = Šmýd [1029] => | jméno = Zdeněk [1030] => | titul = Šumný Kyjov má co nabídnout [1031] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [1032] => | datum_vydání = 2008-10-14 [1033] => | datum_přístupu = 2014-04-11 [1034] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/kultura_region/sumny-kyjov-ma-co-nabidnout20081014.html [1035] => | jazyk = česky [1036] => }}, které byly v pozdější době často přestavovány a do značné míry ztratily svůj původní charakter.{{Citace monografie [1037] => | příjmení = Sedlák [1038] => | jméno = Jan [1039] => | titul = Slavné vily Jihomoravského kraje [1040] => | vydavatel = Foibos [1041] => | rok = 2007 [1042] => | počet_stran = 208 [1043] => | isbn = 978-80-87073-02-5 [1044] => | jazyk = česky [1045] => }} Dnes proto nemají statut kulturní památky. Mezi významné stavby patří: [1046] => * Rodinný dům s lékárnou Otakara Svačiny na ulici Komenského č. 758. Vilu si nechal postavit člen hodonínského Sdružení výtvarných umělců moravských a podporovatel umění Otakar Svačina v letech 1927–1928 od architekta [[Ludvík Hilgert|Ludvíka Hilgerta]], kyjovského rodáka a žáka [[Jože Plečnik]]a.{{Citace elektronické monografie [1047] => | titul = Rodinný dům s lékárnou Otakara Svačiny [1048] => | vydavatel = Slavnevily.cz [1049] => | datum_přístupu = 2014-04-11 [1050] => | url = http://slavnestavby.cz/?i=2491/rodinny-dum-s-lekarnou-otakara-svaciny [1051] => | jazyk = česky [1052] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150402102646/http://slavnestavby.cz/?i=2491%2Frodinny-dum-s-lekarnou-otakara-svaciny [1053] => | datum archivace = 2015-04-02 [1054] => | nedostupné = ano [1055] => }} [1056] => * Rodinný dům Marie a Metoděje Součkových v ulici U Parku č. 805. Dům postavil architekt a kyjovský rodák [[Josef Polášek (architekt)|Josef Polášek]] pro učitele hudby, sběratele umění a spolumajitele strojírny v Kyjově Metoděje Součka v letech 1929–1930. Součástí domu byla i obrazová galerie. Josef Polášek stavbu navrhl po studijní cestě po Holandsku, kde se inspiroval vlastním domem architekta a výtvarníka Henka Wegerifa (1888–1963) u [[Haag]]u. Vila byla přestavěna v letech 1969–1971.{{Citace elektronické monografie [1057] => | titul = Rodinný dům Marie a Metoděje Součkových [1058] => | vydavatel = Slavnevily.cz [1059] => | datum_přístupu = 2014-04-11 [1060] => | url = http://slavnestavby.cz/?i=2499/rodinny-dum-marie-a-metodeje-souckovych [1061] => | jazyk = česky [1062] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304131218/http://slavnestavby.cz/?i=2499%2Frodinny-dum-marie-a-metodeje-souckovych [1063] => | datum archivace = 2016-03-04 [1064] => | nedostupné = ano [1065] => }} [1066] => * Rodinný dům Stelly a Arnošta Hayekových v ulici Boženy Němcové č. 833. Dům postavil v letech 1931–1932 architekt a kyjovský rodák [[Bohumil Tureček]] pro majitele kyjovské octárny a významného člena kyjovské Židovské náboženské obce Arnošta Hayeka (1895–1944). Arnošt Hayek zemřel v koncentračním táboře Terezín, jeho manželka a dcera Sylva zahynuly v koncentračním táboře Osvětim. Dům se stal majetkem státu a byl postupně přestavován.{{Citace elektronické monografie [1067] => | titul = http://slavnestavby.cz/?i=2502/rodinny-dum-stelly-a-arnosta-hayekovych [1068] => | vydavatel = Slavnevily.cz [1069] => | datum_přístupu = 2014-04-11 [1070] => | url = http://www.slavnevily.cz/vily/jihomoravsky/rodinny-dum-stelly-a-arnosta-hayekovych [1071] => | jazyk = česky [1072] => }} [1073] => * Vila Rajmunda Neumayera v ulici Svatopluka Čecha č. 886. Architekt Bohumil Tureček ji postavil v letech 1931–1933 pro advokáta Rajmunda Neumayera, ředitele kyjovské sklárny a člena obecní rady. Před rokem 1989 vila sloužila jako Mateřská škola. Po roce 2000 prošla rozsáhlou přestavbou.{{Citace elektronické monografie [1074] => | titul = Vila Rajmunda Neumayera [1075] => | vydavatel = Slavnevily.cz [1076] => | datum_přístupu = 2014-04-11 [1077] => | url = http://slavnestavby.cz/?i=2503/vila-rajmunda-neumayera [1078] => | jazyk = česky [1079] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150402092646/http://slavnestavby.cz/?i=2503%2Fvila-rajmunda-neumayera [1080] => | datum archivace = 2015-04-02 [1081] => | nedostupné = ano [1082] => }}{{Citace elektronického periodika [1083] => | příjmení = Chatrný [1084] => | jméno = Jindřich [1085] => | titul = Vila advokáta Neumayera měla reprezentativní společenské i soukromé prostory [1086] => | periodikum = Novinky.cz [1087] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1088] => | vydavatel = Borgis [1089] => | datum_vydání = 2014-03-12 [1090] => | datum_přístupu = 2015-03-17 [1091] => | url = http://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/327813-vila-advokata-neumayera-mela-reprezentativni-spolecenske-i-soukrome-prostory.html [1092] => | jazyk = česky [1093] => }} [1094] => * Rodinný dům Anny a Josefa Jakerleových na ulici Svatopluka Čecha č. 896. Dům od architekta Josefa Poláška nechal postavit člen městského zastupitelstva a správní rady kyjovského pivovaru Josefa Jakerle v letech 1933–1934. Do stavby byl začleněn i mlýnský náhon, který do 60. let 20. století tekl přes pozemek. V roce 2004 byl objekt přestavěn na bytový dům.{{Citace elektronické monografie [1095] => | titul = Rodinný dům Anny a Josefa Jakerleových [1096] => | vydavatel = SlavneStavby.cz [1097] => | datum_přístupu = 2014-04-11 [1098] => | url = http://slavnestavby.cz/?i=2506/rodinny-dum-anny-a-josefa-jakerleovych [1099] => | jazyk = česky [1100] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150402142347/http://slavnestavby.cz/?i=2506%2Frodinny-dum-anny-a-josefa-jakerleovych [1101] => | datum archivace = 2015-04-02 [1102] => | nedostupné = ano [1103] => }} [1104] => * Vila Gabriely a Vladimíra Dunděrových na ulici Komenského č. 616. Kyjovský architekt Josef Polášek postavil vilu v letech 1936–1937 pro lékaře Vladimíra Dunděru (1903–1942). Vladimír Dunděra s manželkou byli popraveni nacisty v brněnských Kounicových kolejích za spolupráci s odbojem. 15. června 1947 jim zde byla odhalena pamětní deska. Dům byl konfiskován, v 50. letech přestavěn a sloužil např. jako dětská poliklinika. Po roce 1989 byl navrácen dědicům a je využíván ke komerčním účelům.{{Citace elektronické monografie [1105] => | titul = Vila Gabriely a Vladimíra Dunděrových [1106] => | vydavatel = SlavneStavby.cz [1107] => | datum_přístupu = 2014-04-11 [1108] => | url = http://slavnestavby.cz/?i=2509/vila-gabriely-a-vladimira-dunderovych [1109] => | jazyk = česky [1110] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150402123742/http://slavnestavby.cz/?i=2509%2Fvila-gabriely-a-vladimira-dunderovych [1111] => | datum archivace = 2015-04-02 [1112] => | nedostupné = ano [1113] => }} [1114] => [1115] => == Osobnosti == [1116] => :''Seznam existujících biografií viz [[:Kategorie:Lidé z Kyjova]]'' [1117] => [[Soubor:klvana deska.jpg|náhled|Pamětní deska [[Josef Klvaňa|Josefa Klvani]] na budově [[Klvaňovo gymnázium a střední zdravotnická škola Kyjov|Klvaňova gymnázia]] v Kyjově. Autor [[Václav Adolf Kovanič]]]] [1118] => * [[Moritz Bader|Moritz von Bader]] (1841–1893), rytíř, stavební inženýr (podílel se na budování [[Suezský průplav|Suezského průplavu]]), rakouský konzul v [[Ismailia|Ismailii]], děd [[Alfred Bader|Alfreda Badera]], kyjovský rodák [1119] => * [[Jarmila Bednaříková]] (* 1952), historička a spisovatelka, kyjovská rodačka [1120] => * Václav Bzenecký starší († 1575), kyjovský primátor [1121] => * [[Karel Dittler]] (1910–1984), divadelní ředitel, dramatik, ředitel [[Televizní studio Ostrava|TSO]], kyjovský rodák a absolvent zdejšího gymnázia [1122] => * [[Jiří Dunděra]] (* 1933), lékař, publicista, skaut [1123] => * Josef Frýbort (1913–1998), učitel a hudebník, od roku 1952 působil v Kyjově{{Citace elektronické monografie [1124] => | příjmení = Hájková [1125] => | jméno = Helena [1126] => | titul = 100. výročí narození učitele Josefa Frýborta [1127] => | vydavatel = Proglas.cz [1128] => | datum_vydání = 2013-02-27 [1129] => | datum_přístupu = 2014-07-09 [1130] => | url = http://hudba.proglas.cz/detail-clanku/100-vyroci-narozeni-ucitele-josefa-fryborta.html [1131] => | jazyk = česky [1132] => }} [1133] => * [[Radola Gajda]] (1892–1948), československý generál a český fašistický politik; v Kyjově strávil dětství [1134] => * [[Ludvík Hilgert]] (1895–1967), funkcionalistický architekt, čestný občan města i.m., kyjovský rodák [1135] => * [[Rudolf Hurt]] (1902–1978), archivář, historik, autor knihy Kyjovsko, v Kyjově studoval na gymnáziu [1136] => * [[Sergěj Ingr]] (1894–1956), československý generál a ministr obrany [[Prozatímní státní zřízení|exilové vlády]], v Kyjově studoval na gymnáziu [1137] => * [[Ivan Jelínek]] (1909–2002), novinář, spisovatel, básník, kyjovský rodák, čestný občan města [1138] => * [[Severin Joklík]] (1857–1915), lékař, starosta města [1139] => * [[Josef Klvaňa]] (1857–1919), první ředitel českého kyjovského gymnázia, přírodovědec, etnograf [1140] => * [[Jano Köhler]] (1873–1941), akademický malíř, freskami a sgrafity vyzdobil farní kostel, gymnazijní kapli a zámeček [1141] => * [[Josef Kolmaš]] (1933–2021), český sinolog a tibetolog, v Kyjově studoval na gymnáziu, čestný občan města [1142] => * [[Vladimír Kopeček]] (1917–1955), válečný letec[http://rafaci.cz/?letec=kopecek_vladimir Vladimír Kopeček], válečný letec - Čeští RAFáci [1143] => * [[Karel Kozánek]] (1858–1941), advokát, činovník [[Sokol (spolek)|Sokola]], hudebník, zakladatel slavnosti „[[Slovácký rok]]“ [1144] => * Jan Kučera (1875–1947), profesor zdejšího gymnázia, zakladatel kyjovského muzea a archivu [1145] => * [[František Kudláč]] (1909–1990), akademický malíř. V Kyjově vystudoval gymnázium.[http://www.cesi.sk/bes/04/04/044kudlac.htm František Kudláč - životopis]{{Citace elektronického periodika [1146] => | příjmení = Šmýd [1147] => | jméno = Zdeněk [1148] => | titul = František Kudláč dostal Cenu starosty Kyjova [1149] => | periodikum = Hodonínský deník.cz [1150] => | datum_vydání = 2009-11-05 [1151] => | datum_přístupu = 2014-04-24 [1152] => | url = http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/frantisek-kudlac-dostal-cenu-starosty-kyjova.html [1153] => }} [1154] => * [[Miroslav Mareček]] (1954–2008), český disident, signatář Charty 77 a hladovkář [1155] => * [[Nikola Muchová]] (* 1990), písničkářka [1156] => * [[Vladimír Nedvěd]] (1917–2012), letec, účastník čs. zahraničního odboje 1938–1945, velitel 311. čs. bombardovací perutě ve Velké Británii [1157] => * [[Miroslav Novák (teolog)|Miroslav Novák]] (1907–2000), teolog, profesor-biblista, biskup, čtvrtý patriarcha [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]], kyjovský rodák a absolvent zdejšího gymnázia [1158] => * [[Oldřich Pechal]] (1913–1942), velitel paradesantní skupiny [[Operace Zinc|Zinc]], vystudoval gymnázium v Kyjově [1159] => * [[Oldřich Pelčák]] (1943–2023), vojenský pilot, kosmonaut, prožil mládí v Kyjově [1160] => * [[Oto Klempíř]] (* 1963), zpěvák, textař, spoluzakladatel skupiny [[J.A.R.]] [1161] => * [[Josef Polášek (architekt)|Josef Polášek]] (1899–1946), funkcionalistický architekt, čestný občan města i.m., rodák z Boršova [1162] => * [[Silvia Saint]] (* 1976), pornoherečka, kyjovská rodačka{{Citace elektronické monografie [1163] => | titul = Krajanské listy [1164] => | vydavatel = Velvyslanectví České republiky v Pretorii ve spolupráci s českými krajany v Jihoafrické republice [1165] => | datum_vydání = únor 2014 [1166] => | datum_přístupu = 2018-05-14 [1167] => | místo = Pretorie [1168] => | strany = 9 [1169] => | počet stran = 13 [1170] => }} [1171] => * [[Bohumil Sekla]] (1901–1987), profesor [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], zakladatel české lékařské genetiky, rodák z Bohuslavic [1172] => * [[Ernst Schneider (vynálezce)|Ernst Schneider]] (1894–1975), vynálezce lodního šroubu [[Voith-Schneider]], kyjovský rodák [1173] => * [[Miroslav Skála]] (1924–1989), český spisovatel a novinář, v Kyjově studoval na gymnáziu, čestný občan města i.m. [1174] => * [[Hugo Sonnenschein]] (1889–1953), spisovatel, kyjovský rodák [1175] => * [[Miroslav Tichý]] (1926–2011), malíř a fotograf [1176] => * [[Zdeněk Trtík]] (1914–1983), teolog, filozof, profesor [[Husova československá bohoslovecká fakulta|Husovy československé bohoslovecké fakulty]] v Praze, kyjovský rodák a absolvent zdejšího gymnázia [1177] => * [[Bohumil Tureček]] (1902–1982), funkcionalistický architekt, čestný občan města i.m., kyjovský rodák [1178] => * [[Joža Uprka]] (1861–1940), malíř slováckých žánrových obrazů, měl v Kyjově ateliér [1179] => * [[Vladimír Vašíček]] (1919–2003), malíř, čestný občan města [1180] => * [[Jan Znoj]] (1905–1950), akademický sochař, rodák z Boršova, autor sochy [[Miroslav Tyrš|Miroslava Tyrše]] u sokolovny [1181] => [1182] => == Partnerská města == [1183] => Od roku 1998 město Kyjov postupně uzavřelo smlouvu o partnerství a spolupráci se šesti [[Partnerská města|partnerskými městy]] v Evropě:{{Citace elektronického periodika |titul=Partnerská města Kyjova |url=http://www.mestokyjov.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7843&id=8975&p1=8744 |datum přístupu=2012-12-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131020201422/http://mestokyjov.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7843&id=8975&p1=8744 |datum archivace=2013-10-20 }} [1184] => * {{vlajka|Francie}} [[Yvetot]], [[Francie]] (v roce 1998) [1185] => * {{vlajka|Rakousko}} [[Hollabrunn]], [[Rakousko]] (v roce 2005) [1186] => * {{vlajka|Itálie}} [[Seravezza]], [[Itálie]] (v roce 2010) [1187] => * {{vlajka|Chorvatsko}} [[Biograd na Moru]], [[Chorvatsko]] (v roce 2011) [1188] => * {{vlajka|Ukrajina}} [[Luck]], [[Ukrajina]] (v roce 2011) [1189] => * {{vlajka|Kosovo}} [[Prizren]], [[Kosovo]] (v roce 2012) [1190] => [1191] => == Odkazy == [1192] => === Poznámky === [1193] => [1194] => [1195] => === Reference === [1196] => [1197] => [1198] => === Literatura === [1199] => * {{Citace monografie | příjmení = Klvaňa | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Klvaňa | příjmení2 = Fintajsl | jméno2 = František Ladislav| příjmení3 = Zlámal | jméno3 = | titul = Kyjovsko | vydavatel = Musejní a archeologický spolek v Kyjově | místo = Kyjov | rok = 1948 | počet stran = 155 | isbn =}} [1200] => * {{Citace monografie | příjmení = Hlavinka | jméno = Karel | rok = 1947 | titul = O starém Kyjově | vydavatel = Okresní osvětová rada | místo = Kyjov | počet stran = 178 | isbn =}} [1201] => * {{Citace monografie | příjmení = Hurt | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Hurt | spoluautoři = a kol. | rok = 1970 | titul = Kyjovsko | vydavatel = Musejní spolek v Brně | místo = Brno | počet stran = 537 | isbn =}} [1202] => * {{Citace monografie | příjmení = Baščan | jméno = Michal | titul = Kyjov – zapomenutá historie | vydavatel = Neolit | místo = | rok = 2006 | počet stran = 56 | isbn = 80-86923-14-2}} [1203] => * {{Citace monografie [1204] => | příjmení = Dunděra [1205] => | jméno = Jiří [1206] => | odkaz na autora = Jiří Dunděra [1207] => | rok = 2005 [1208] => | titul = 33 životů [1209] => | vydavatel = Občanské sdružení Kyjovské Slovácko v pohybu [1210] => | místo = Kyjov [1211] => | počet stran = 184 [1212] => | isbn = 80-239-6292-2 [1213] => }} [1214] => * {{Citace monografie [1215] => | příjmení = Dunděra [1216] => | jméno = Jiří [1217] => | odkaz na autora = Jiří Dunděra [1218] => | rok = 2010 [1219] => | titul = Hrstka osudů [1220] => | vydavatel = Občanské sdružení Kyjovské Slovácko v pohybu [1221] => | místo = Kyjov [1222] => | počet stran = 207 [1223] => | isbn = 978-80-254-8506-4 [1224] => }} [1225] => [1226] => === Související články === [1227] => * [[Děkanát Kyjov]] [1228] => * [[Letiště Kyjov]] [1229] => * [[Městská autobusová doprava v Kyjově]] [1230] => * [[FC Kyjov 1919]] [1231] => [1232] => === Externí odkazy === [1233] => * {{Commonscat}} [1234] => * {{Otto|heslo=Kyjov}} [1235] => * {{Riegrův slovník naučný|heslo=Kyjov}} [1236] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Kyjov}} [1237] => * {{NK ČR|ge134302|věc=ano}} [1238] => * {{Wikislovník|heslo=Kyjov}} [1239] => * {{Wikicesty|průvodce=Kyjov}} [1240] => * {{RÚIAN}} [1241] => * {{Oficiální web}} [1242] => * [http://www.mestokyjov.cz/html/files/historie/kronika_pt1/index.html Kronika města z let 1894–2004] {{Wayback|url=http://www.mestokyjov.cz/html/files/historie/kronika_pt1/index.html |date=20200626051429 }} [1243] => * [http://www.masaryk.info/vlastivedne-muzeum-kyjov/ Vlastivědné muzeum Kyjov] [1244] => * [http://itvs24.cz/kyjov Televize Slovácko] Televizní zpravodajství z Kyjovska aktualizované každou sobotu. [1245] => * [http://www.mestokyjov.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=7843&id_ktg=1311&p1=2609 Kyjovské noviny] {{Wayback|url=http://www.mestokyjov.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=7843&id_ktg=1311&p1=2609 |date=20200626051359 }} Měsíčník, ke stažení v PDF. [1246] => * [http://www.regionkyjovsko.cz/ regionkyjovsko.cz – Regionální portál Kyjovska] [1247] => * [http://www.x-idea.cz/meteostanice-kyjov/ Meteostanice Kyjov] [1248] => [1249] => {{Město Kyjov}} [1250] => {{Části české obce}} [1251] => {{Okres Hodonín}} [1252] => {{Jihomoravský kraj}} [1253] => {{Autoritní data}} [1254] => {{Portály|Geografie|Morava}} [1255] => [1256] => [[Kategorie:Kyjov| ]] [1257] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [1258] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [1259] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [1260] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [1261] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [1262] => [[Kategorie:Města v okrese Hodonín]] [1263] => [[Kategorie:Mikroregion Babí lom]] [1264] => [[Kategorie:Sdružení obcí Severovýchod]] [1265] => [[Kategorie:Části města Kyjova]] [1266] => [[Kategorie:Slovácká vinařská podoblast]] [1267] => [[Kategorie:Obce v okrese Hodonín]] [1268] => [[Kategorie:Sídla v Kyjovské pahorkatině]] [] => )
good wiki

Kyjov

Kyjov je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji na řece Kyjovce, 25 km jihozápadně od Uherského Hradiště. Je obklopeno Kyjovskou pahorkatinou, severně od města se rozprostírá pohoří Chřiby.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kyjovka','Jihomoravský kraj','Klvaňovo gymnázium a střední zdravotnická škola Kyjov','Čeložnice','KDU-ČSL','Občanská demokratická strana','Chřiby','Církev československá husitská','Slovácký rok','Kaple svatého Rocha (Kyjov)','Jestřabice','Řád zbožných škol'

Čeložnice

Chřiby

Jestřabice

KDU-ČSL

KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová) je česká politická strana, která vznikla v roce 1991 sloučením dvou historických politických stran, Křesťanské a demokratické unie a Československé strany lidové.

Kyjovka