Array ( [0] => 15485435 [id] => 15485435 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kyrgyzstán [uri] => Kyrgyzstán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Kyrgyzstánu [2] => | úřední název = Кыргыз Республикасы
(Kyrgyz Respublikasy)
Киргизская республика
(Kirgizskaja respublika) [3] => | úřední název česky = Kyrgyzská republika [4] => | vlajka = Flag of Kyrgyzstan.svg [5] => | článek o vlajce = Vlajka Kyrgyzstánu [6] => | znak = Emblem of Kyrgyzstan.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Kyrgyzstánu [8] => | mapa umístění = Kyrgyzstan (orthographic projection).svg [9] => | rozloha = 199 951 [10] => | rozlmisto = 86 [11] => | procent vody = 4 [12] => | počet obyvatel = 6 533 500 [13] => | obyvmisto = 110 [14] => | obyvatelé aktuální k =  [[2020]] [15] => | hustota = 27,4 [16] => | hustmisto = 176 [17] => | HDI = 0,694 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = střední [20] => | HDI aktuální k = 2007 [21] => | HDImísto = 122 [22] => | jazyk = [[kyrgyzština]] (úřední), [[ruština]] (úřední), [[uzbečtina]], [[ujgurština]] a ostatní jazyky [23] => | náboženství = [[Islám|muslimové]] 90 % (zejména [[Sunnitský islám|sunnité]]), [[Křesťanství|křesťané]] 7 %, jiní 3 %{{Citace elektronické monografie [24] => | titul = Kyrgyzstan - The World Factbook [25] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/kyrgyzstan/ [26] => | vydavatel = CIA [27] => | datum_přístupu = 2021-04-07 [28] => | jazyk = en [29] => }} [30] => | nejvyšší hora = [[Džengiš Čokusu]] [31] => | výška nejvyšší hory = 7439 [32] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [33] => | hlavní město = [[Biškek]] [34] => | funkce1 = Prezident [35] => | vládce1 = [[Sadyr Žaparov]] [36] => | funkce2 = Předseda vlády [37] => | vládce2 = [[Akylbek Žaparov]] [38] => | článek o hymně = Hymna Kyrgyzstánu [39] => | hymna = Ak möngülüü aska (Vysoké hory) [40] => | datum vzniku = [[31. srpen|31. srpna]] [[1991]] [41] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] [42] => | měna = [[Kyrgyzský som|som]] [43] => | kód měny = KGS [44] => | HDP/ob. = 4 056{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2019/02/weodata/weorept.aspx?pr.x=56&pr.y=14&sy=2017&ey=2021&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=917&s=NGDPD%2CPPPGDP%2CNGDPDPC%2CPPPPC&grp=0&a= | datum přístupu=2019-12-14}} [45] => | HDP/ob.misto = 142 [46] => | HDP aktuální k = 2019 [47] => | ison = 417 [48] => | iso3 = KGZ [49] => | iso2 = KG [50] => | mpz = KS [51] => | doména = kg [52] => | předvolba = +996 [53] => | čas = +6 [54] => }} [55] => '''Kyrgyzstán''' ({{Vjazyce2|ky|''Кыргызстан''|Kyrgyzstan}}, {{Vjazyce2|ru|''Кирги́зия''|Kirgizija}}), plným názvem '''Kyrgyzská republika''', je [[stát]] ve [[Střední Asie|střední Asii]].{{Citace elektronické monografie [56] => | url = https://www.bbc.co.uk/news/world-asia-16187957 [57] => }} Je druhým nejmenším z pěti [[Střední Asie|středoasijských]] republik a zaujímá plochu 0,9 % tehdejšího [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].{{Citace elektronické monografie [58] => | url = http://factsanddetails.com/central-asia/Kyrgyzstan/sub8_5e/entry-4798.html [59] => }} Jeho sousedé jsou [[Kazachstán]] na severu, [[Uzbekistán]] na západě a jihozápadě, [[Tádžikistán]] na jihozápadě a [[Čína]] na východě. Na území 200 tisíc km² žije přibližně 6,5 milionů obyvatel, z nichž 74% tvoří [[Kyrgyzové]], dále [[Uzbeci]] (15 %) a [[Rusové]] (5,5 %); celkem 90 % obyvatel jsou [[Muslim|muslimové]]. [[Hlavní město|Hlavním]] a [[Seznam měst v Kyrgyzstánu|největším městem]] je [[Biškek]]. [60] => [61] => Zaznamenaná historie Kyrgyzstánu sahá přes 2000 let a zahrnuje různé kultury a říše. Ačkoli Kyrgyzstán byl díky velmi hornatému terénu, který pomohl zachovat jeho starodávnou kulturu, geograficky izolován, ležel na křižovatce několika velkých civilizací jako součást [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezky]] a dalších obchodních a kulturních cest. I když byl Kyrgyzstán dlouho obýván řadou nezávislých kmenů a klanů, pravidelně podléhal cizí nadvládě. Mezi obdobími samosprávy jej ovládali [[Turkuti]], [[Ujgurský kaganát|Ujgurská říše]] a [[Kitani]], než jej ve 13. století dobyli [[Mongolská říše|Mongolové]]. Následně získal nezávislost, ale byl napaden [[Kalmykové|Kalmyky]], [[Mandžuové|Mandžuy]] a [[Uzbeci|Uzbeky]]. V roce 1876 se stal součástí [[Ruské impérium|ruského impéria]] a po [[Ruská revoluce (1917)|ruské revoluci]] v roce 1917 zůstal součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] pod názvem [[Kyrgyzská sovětská socialistická republika]]. Po demokratických reformách [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michala Gorbačova]] v SSSR byl v roce 1990 zvolen prezidentem sovětské socialistické republiky kandidát podporující nezávislost [[Askar Akajev]]. Dne 31. srpna 1991 vyhlásil Kyrgyzstán nezávislost na Moskvě a následně byla ustanovena demokratická vláda. Suverenitu jako národní stát získal až po definitivním [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] v prosinci 1991. [62] => [63] => Od získání nezávislosti je suverénní stát oficiálně [[Unitární stát|unitární]] [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]], i když nadále přetrvávají etnické konflikty,{{Citace periodika [64] => | url = http://www.economist.com/node/18682522 [65] => }}{{Citace elektronické monografie [66] => | url = http://www.eurasianet.org/node/63678 [67] => }} povstání,{{Citace elektronické monografie [68] => | url = http://rt.com/news/kyrgyzstan-private-army-guards-797/ [69] => }} ekonomické problémy,{{Citace elektronické monografie [70] => | url = http://globaledge.msu.edu/countries/Kyrgyzstan/economy [71] => }}{{Citace elektronické monografie [72] => | url = http://www.heritage.org/index/country/kyrgyzrepublic [73] => | titul = Archivovaná kopie [74] => | datum přístupu = 2020-10-06 [75] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210225234234/https://www.heritage.org/index/country/kyrgyzrepublic [76] => | datum archivace = 2021-02-25 [77] => | nedostupné = ano [78] => }} přechodné vlády{{Citace elektronické monografie [79] => | url = https://www.bbc.co.uk/news/world-asia-16185772 [80] => }} a politický konflikt.{{Citace elektronické monografie [81] => | url = http://www.eurasianet.org/taxonomy/term/2813 [82] => }} Kyrgyzstán je členem [[Společenství nezávislých států]], [[Eurasijský ekonomický svaz|Euroasijského ekonomického svazu]], [[Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti]], [[Šanghajská organizace pro spolupráci|Šanghajské organizace pro spolupráci]], [[Organizace islámské spolupráce]], Turkické rady, Turkické komunity a [[Organizace spojených národů|OSN]]. [83] => [84] => Etničtí [[Kyrgyzové]] tvoří většinu ze šesti milionů obyvatel v zemi, následované významnými menšinami [[Uzbeci|Uzbeků]] a [[Rusové|Rusů]]. [[Kyrgyzština]] je úzce spjata s dalšími [[Turkické jazyky|turkickými jazyky]], ačkoli [[Ruština|ruštinou]] se stále ještě široce hovoří a je úředním jazykem, jako dědictví století [[rusifikace]]. Podle CIA World Factbook tvoří devadesát procent populace muslimové, přičemž většinou jde o [[Sunnitský islám|sunnity]]. Kromě svého turkického původu nese kyrgyzská kultura prvky [[Írán|perského]], [[Mongolsko|mongolského]] a ruského vlivu. [85] => [86] => == Etymologie == [87] => Slovo „Kyrgyz“ se považuje za odvozené z tureckého slova pro „čtyřicet“, o čtyřiceti klanech Manase, legendárního hrdiny, který spojil čtyřicet regionálních klanů proti [[Ujgurský kaganát|Ujgurům]]. Doslova Kyrgyz znamená, že ''nám je čtyřicet''. V té době, na počátku 9. století našeho letopočtu, Ujgurové ovládli většinu Střední Asie (včetně Kyrgyzstánu), Mongolska a částí současného Ruska a Číny.[http://www.sras.org/news2.phtml?m=483 Forty tribes and the 40-ray sun on the flag of Kyrgyzstan] {{Wayback|url=http://www.sras.org/news2.phtml?m=483 |date=20091007000000 }}, SRAS–The School of Russian and Asian Studies „ -stan “ je slovo v [[Perština|perštině]], které znamená „místo“ nebo „země“. [88] => [89] => Čtyřicetipaprskové slunce na [[Vlajka Kyrgyzstánu|kyrgyzské vlajce]] je odkazem na stejných čtyřicet kmenů a grafický prvek ve středu slunce zobrazuje dřevěnou korunu [[Jurta|jurty]] zvanou tunduk – přenosné obydlí, které tradičně používají nomádi ve stepích střední Asie. [90] => [91] => Pokud jde o konvence o pojmenování, oficiální název země je ''„Kyrgyzská republika“,'' který se používá na mezinárodní scéně a v zahraničních vztazích.{{Citace elektronické monografie [92] => | url = http://www.canadainternational.gc.ca/kazakhstan/bilateral_relations_bilaterales/canada_kyrgyz-kirghizie.aspx?lang=eng [93] => |titul=Canada – Kyrgyz Republic Relations |vydavatel=Canadainternational.gc.ca |datum=5 July 2018 |datum přístupu=20 September 2018 [94] => }}{{Citace elektronické monografie [95] => | url = http://www.worldbank.org/en/country/kyrgyzrepublic [96] => }} V češtině se, i v úřední podobě, běžně používá jednoslovné jméno ''Kyrgyzstán''.{{Citace elektronického periodika [97] => | titul = Kyrgyzstán {{!}} Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [98] => | periodikum = www.mzv.cz [99] => | url = https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/kyrgyzstan/index.html [100] => | datum přístupu = 2020-10-06 [101] => }} [102] => [103] => == Historie == [104] => === Historie do příchodu Rusů === [105] => Původ Kyrgyzů není dodnes zcela objasněn. Jejich jazyk patří do skupiny turkických jazyků. Turkické kmeny přišly do oblasti v 6. století. Na začátku 13. století původní obyvatelstvo ustoupilo do hor, protože zemí se převalila ohromná armáda vedená [[Čingischán]]em. Od 16. století už vystupují Kyrgyzové jako samostatný národ. [[Kyrgyzové]] vedli kočovný způsob života a živili se hlavně jako pastevci. Pro [[ruské impérium|carské Rusko]] bylo velice snadné pastevce porazit a v roce [[1876]] se stalo území Kyrgyzstánu součástí ruského Turkestánu.{{Citace elektronického periodika [106] => | příjmení = Hays [107] => | jméno = Jeffrey [108] => | titul = RUSSIAN AND SOVIET PERIODS IN KYRGYZSTAN {{!}} Facts and Details [109] => | periodikum = factsanddetails.com [110] => | url = https://factsanddetails.com/central-asia/Kyrgyzstan/sub8_5a/entry-4745.html [111] => | jazyk = en [112] => | datum přístupu = 2023-07-16 [113] => }} Mnoho obyvatel uteklo do [[Čína|Číny]]. V roce [[1878]] bylo založeno pozdější hlavní město státu [[Biškek]]. [114] => [115] => [116] => Soubor:Caravanserai Tash Rabat on Silk Road in Kyrgyzstan.jpg|Hedvábná stezka používaná za zlatého věku islámu [117] => Soubor:Перекочевка киргизов.jpg|Kyrgyzští kočovníci, 1869–1870, Vasilij Věreščagin [118] => Soubor:Киргизские кибитки на реке Чу.jpg|Kyrgyzská jurta, 1869–1870, [[Vasilij Vasiljevič Věreščagin|V. Věreščagin]] [119] => Soubor:Kyrgyz 1813.JPG|[[Kyrgyzové|Kyrgyzští]] bojovníci (kresba Roberta Ker Portera, 1813) [120] => Soubor:Prokudin-Gorskii-18.jpg|Kočovní Kyrgyzové ze stepi Golodnaja v Uzbekistánu, 1911, [[Sergej Prokudin-Gorskij|Prokudin-Gorskij]] [121] => [122] => [123] => === Sovětské období === [124] => Po [[říjnová revoluce|bolševické revoluci]] v roce [[1917]] nastala v zemi nucená kolektivizace. Ta zcela zbořila tradiční kočovný život Kyrgyzů. V roce [[1924]] bylo území ustanoveno jako Kara-Kyrgyzská autonomní oblast pod správou [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republiky]]. Nakonec v roce [[1936]] vznikla v rámci [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] Kyrgyzská sovětská socialistická republika, která dala zemi dnešní hranice.{{Citace elektronického periodika [125] => | titul = Kyrgyzstan (Kyrgyz Republic) [126] => | periodikum = www.worldstatesmen.org [127] => | url = https://www.worldstatesmen.org/Kyrgyzstan.htm#Socialist [128] => | datum přístupu = 2023-07-16 [129] => }} Při sčítání lidu z roku [[1989]] tvořili Kyrgyzové málo přes polovinu populace. Silnou menšinou jsou Rusové a Uzbeci. V roce [[1990]] propukly v západní oblasti státu kolem města Oš etnické nepokoje. Uzbeci, kteří cítili slábnoucí moc rozpadajícího [[Sovětský svaz|SSSR]], povstali proti zde menšinovým Kyrgyzům. Následovala vlna emigrace, a to především Rusů. [130] => [131] => === Nezávislost === [132] => Nezávislá republika Kyrgyzstán vznikla v roce [[1991]], kdy se rozpadl [[Sovětský svaz|SSSR]]. Kyrgyzstán se stal členem [[Společenství nezávislých států]] ještě téhož roku. Prvním prezidentem byl [[Askar Akajev]], člen komunistické strany a prezident Akademie věd v Kyrgyzstánu.{{Citace elektronického periodika [133] => | příjmení = CoJeCo.cz [134] => | titul = Askar Akajev - CoJeCo.cz [135] => | periodikum = www.cojeco.cz [136] => | url = https://www.cojeco.cz/askar-akajev [137] => | jazyk = cs [138] => | datum přístupu = 2023-07-16 [139] => }} Akajev zažil velký skandál, když vyšlo najevo, že někteří členové vlády museli podat demisi, protože nebyli kyrgyzské národnosti. V roce [[1994]] bylo vypsáno referendum o setrvání Akajeva ve funkci prezidenta. Pro setrvání hlasovalo přes 96 % [[Volby|voličů]]. V roce [[1995]] byl Akajev zvolen prezidentem na dalších pět let. Jeho kampani napomáhala státem řízená média. Tři z šesti opozičních kandidátů odstoupili už před volbami, takže volby nelze považovat za zcela demokratické a svobodné. Další referendum proběhlo v roce [[1996]], kdy si Akajev posílil své pravomoci ve státě. Referendem v roce [[1998]] změnil Akajev ústavu státu. Snížil počet poslanců v parlamentu, zrušil jejich imunitu, zrušil zákon o svobodě slova a svobodě tisku a ovládl veškerá média v zemi. [140] => [141] => === Tulipánová revoluce === [142] => [[Soubor:Akayev-Bush.jpg|náhled|Bývalý prezident [[Askar Akajev]] na návštěvě v [[Bílý dům|Bílém domě]] u prezidenta [[George W. Bush|Bushe]] v září 2002]] [143] => {{Viz též|Tulipánová revoluce}} [144] => Parlamentní volby v roce [[2000]] byly za účasti pozorovatelů z [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]]. Zjistili, že opoziční kandidáti nemají žádný prostor v médiích a vláda se je snaží všemožně znevýhodňovat. Volby byly označeny za nesvobodné. Další prezidentské volby téhož roku vyhrál očekávaně Akajev. [145] => [146] => V únoru a [[Březen 2005|březnu 2005]] proběhly volby do parlamentu opět za účasti pozorovatelů OBSE. Pozorovatelé uvedli, že ačkoli druhé kolo voleb znamenalo určité zlepšení oproti prvnímu kolu z 27. února, přesto volby nevyhověly mezinárodním standardům. Naproti tomu pozorovatelé ze [[Společenství nezávislých států]] označili volby za dobře zorganizované, svobodné a spravedlivé. To už ale v zemi začaly nepokoje a demonstrace požadující od Akajeva odstoupení z čela státu. Nepokoje se změnily v revoluci, která se označuje jako [[Tulipánová revoluce]] a je jednou z tzv. [[Barevné revoluce|barevných revolucí]], které proběhly v zemích bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]] ([[Oranžová revoluce]] na [[Ukrajina|Ukrajině]] [[2004]], [[Růžová revoluce]] v [[Gruzie|Gruzii]] [[2003]]).{{Citace elektronického periodika [147] => | titul = Tulipánová revoluce v Kyrgyzstánu [148] => | periodikum = Plus [149] => | url = https://plus.rozhlas.cz/tulipanova-revoluce-v-kyrgyzstanu-7830936 [150] => | datum vydání = 2005-03-22 [151] => | jazyk = cs [152] => | datum přístupu = 2023-07-16 [153] => }} Akajev uprchl s rodinou ze země do [[Rusko|Ruska]]. Premiér [[Nikolaj Tanajev]] rezignoval v okamžiku, kdy opozice ovládla média a policie se z části rozprchla a z části se přidala k protestujícím. Protesty v některých částech hlavního města přerostly v rabování. Nově vypsané volby v červnu 2005 vyhrála opozice. Premiérem se stal [[Felix Kulov]] a prezidentem [[Kurmanbek Bakijev]], který byl touto funkcí pověřen již den po útěku Akajeva. V roce [[2006]] vyšla nová ústava, podle které ztrácí prezident podstatnou část svých pravomocí. [154] => [155] => === 2009–2015 === [156] => [[Soubor:Burning truck bishkek protests.jpg|náhled|Hořící armádní vozidlo před budovou prezidentského úřadu v Biškeku během nepokojů 7. dubna 2010.]] [157] => [[Soubor:Meeting Vladimir Putin and Almazbek Atambayev 2015-03-16 01.jpeg|náhled|vlevo|[[Almazbek Atambajev]], tehdejší prezident, při setkání s ruským prezidentem Putinem 16. března 2015]] [158] => [159] => Ačkoliv byl [[Kurmanbek Bakijev]] jako nový prezident mezinárodně vnímán jako prodemokratický, následný vývoj situace v zemi poukazoval na pozvolný návrat k situaci před [[Tulipánová revoluce|Tulipánovou revolucí]] (potlačování opozice, nesvobodné volby). Ve volbách v červenci 2009 byl Kurmanbek Bakijev zvolen opětovně, opozice však volby označila za zfalšované, znepokojení vyjádřila i [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]]. [160] => [161] => Dne 15. března 2010 obvinili opoziční aktivisté, v reakci na cenzurované vysílání [[BBC]], vládu ze snahy blokovat všechny nezávislé mediální zdroje informací. Vláda se následně hájila tvrzením, že tyto kroky učinila v reakci na obavy z nepokojů v důsledku zvyšujících se cen energií.[http://zpravy.idnes.cz/kyrgyzstan-rusil-vysilani-bbc-vlada-zrejme-spustila-informacni-blokadu-1ow-/zahranicni.asp?c=A100316_182238_zahranicni_stf Kyrgyzstán rušil vysílání BBC. Vláda zřejmě spustila informační blokádu] Tato situace se stala impulzem k následným nepokojům, které 7. dubna následně vypukly masově, převážně v hlavním městě [[Biškek]]u a v [[Talas (město)|Talasu]] na severu země. Demonstrace byly zaměřeny proti současné vládě s požadavkem odstoupení prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Dav protestujících v Talasu zbil i tehdejšího ministra vnitra. Vláda v zemi vyhlásila výjimečný stav.[http://zpravy.idnes.cz/demonstranti-v-kyrgyzstanu-ubili-ministra-v-zemi-plati-vyjimecny-stav-1nv-/zahranicni.asp?c=A100407_150541_zahranicni_btw Demonstranti v Kyrgyzstánu ubili ministra, v zemi platí výjimečný stav] Předsedkyní nově vytvořené prozatímní vlády se následně stala sociální demokratka a představitelka opozice [[Roza Otunbajevová]], která by měla vytvořit návrh nové ústavy a připravit svobodné volby.{{Citace elektronického periodika | korporace = ČTK | titul = Krví zbrocený Kyrgyzstán má novou prozatímní vládu | url = http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/196951-krvi-zbroceny-kyrgyzstan-ma-novou-prozatimni-vladu.html | datum vydání = 2010-04-08 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-04-08 [162] => | periodikum = Novinky.cz [163] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [164] => | vydavatel = Borgis [165] => }} [166] => [167] => V červnu 2010 proběhly na jihu země etnické nepokoje mezi Kyrgyzy a Uzbeky, především ve formě útoků proti uzbecké menšině, hlášeno bylo i rabování a žhářství.[http://archiv.ihned.cz/c1-44243070-v-kyrgyzstanu-hrozi-obcanska-valka V Kyrgyzstánu hrozí občanská válka]. iHNED.cz. 14.6.2010 Kyrgyzská vláda neměla situaci pod kontrolu a [[Rusko|Ruská federace]] do země vyslala nejméně 150 výsadkářů, aby chránili ruské vojenské objekty a ruské občany. Při nepokojích zemřelo přes 100 lidí, 400 000 opustilo své domovy, z toho 110 000 lidí uprchlo do sousedního Uzbekistánu, který nakonec uzavřel hranice. [168] => [169] => Dne 6. srpna 2015 vstoupil Kyrgyzstán do [[Eurasijský ekonomický svaz|Eurasijské ekonomické unie]], jejímiž členy jsou Rusko, Kazachstán, Bělorusko a Arménie. [170] => [171] => V roce 2017 se stal prezidentem [[Sooronbaj Žeenbekov]]. Z funkce odstoupil po násilných protestech v říjnu 2020.{{Citace elektronického periodika [172] => | titul = Kyrgyzský prezident Žeenbekov rezignoval, chce tak předejít dalším nepokojům v zemi {{!}} Svět [173] => | periodikum = Lidovky.cz [174] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/kyrgyzsky-prezident-zeenbekov-rezignoval-chce-tak-predejit-dalsim-nepokojum-v-zemi.A201015_111600_ln_zahranici_lihla [175] => | datum vydání = 2020-10-15 [176] => | datum přístupu = 2023-07-16 [177] => }} Jeho nástupcem se stal [[Sadyr Žaparov]], označovaný za nacionalistu a autoritáře.{{Citace elektronického periodika [178] => | titul = Novým prezidentem Kyrgystánu je nacionalista Žaparov. Panují obavy, že nastolí diktaturu [179] => | periodikum = EuroZprávy.cz [180] => | url = https://eurozpravy.cz/zahranicni/asie-a-australie/kyrgyzstan-voli-prezidenta-patrne-vyhraje-prorusky-nacionalista-zaparov.c5251855 [181] => | jazyk = cs [182] => | datum přístupu = 2023-07-16 [183] => }} V dubnu 2021 se konalo referendum o nové ústavě, v němž voliči schválili výrazné posílení prezidentských pravomocí. Za Žaparovova působení v čele státu se vyhrotil pohraniční spor s Tádžikistánem o enklávu [[Voruch]], který vyústil v ozbrojené srážky. [184] => [185] => Kyrgyzstán je podle [[Index demokracie (The Economist)|indexu demokracie]] označován za [[hybridní režim]], kde není opozice tak tvrdě potlačována jako v sousedních zemích, dochází i k pluralitním volbám, které jsou však často manipulovány. Problémem země je politická nestabilita, masivní korupce a sociální nespravedlnost, politické konflikty se spíše než programových otázek týkají rivality mezi regionálními klany.{{Citace elektronického periodika [186] => | titul = Kyrgyzstán: Kolaps oligarchického parlamentarismu a národně-populistický projekt transformace politického režimu {{!}} Ústav mezinárodních vztahů - Expertise to impact [187] => | periodikum = www.iir.cz [188] => | url = https://www.iir.cz/kyrgyzstan-kolaps-oligarchickeho-parlamentarismu-a-narodne-populisticky-projekt-transformace-politickeho-rezimu [189] => | jazyk = cs [190] => | datum přístupu = 2023-07-16 [191] => }} Postavení národnostních menšin je nerovnoprávné, [[Cena Martina Ennalse|Cenu Martina Ennalse]] pro bojovníky za lidská práva získal uzbecký aktivista [[Azimžan Askarov]], který zemřel v roce 2020 ve vězení. [192] => [193] => == Státní symboly == [194] => === Vlajka === [195] => {{Podrobně|Vlajka Kyrgyzstánu}} [196] => Kyrgyzská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 3:5 s uprostřed umístěným žlutým [[emblém]]em – horní částí [[jurta|jurty]], vložené do slunce se čtyřiceti paprsky. [197] => [198] => === Znak === [199] => {{Podrobně|Státní znak Kyrgyzstánu}} [200] => Kyrgyzský státní znak je emblém tvořený bílým [[Falco (rod)|sokolem]] s roztaženými křídly v modrém, bíle lemovaném kruhu. V pozadí je jezero, hory a vycházející zlaté slunce s paprsky. Po obvodu kruhu jsou pšeničné klasy a bavlníkové tobolky. V horní části pak nápis КЫРГЫЗ, v dolní РЕСПУБЛИКАСЫ ({{Vjazyce2|cs|Kyrgyzská republika}}). [201] => [202] => === Hymna === [203] => {{Podrobně|Hymna Kyrgyzstánu}} [204] => Kyrgyzská hymna, {{Vjazyce2|ky|Кыргыз Республикасынын Мамлекеттик Гимни}}, se od roku 2012 skládá ze dvou veršů a refrénu (původně byly verše tři, prostřední byl vypuštěn). Hymnu složili skladatelé Nasyr Davlesov a Kalyj Moldobasanov na slova básníků Žalila Sadykova a Šabdanbeka Kulujeva. [205] => [206] => == Geografie == [207] => [[Soubor:Karakol Valley.jpg|náhled|[[Ťan-šan|Ťan-Šan]]]] [208] => [[Soubor:Kyrgyzstan Topography.png|náhled|Topografie]] [209] => [[Soubor:Bringing the sheep home, on the southern shore of Issyk-Kul (3968109583).jpg|náhled|Krajina v provincii Issyk Kul]] [210] => Kyrgyzstán zaujímá plochu 199 951 km2. Povrch státu je hornatý. Severní polovina území leží v pásmu [[pohoří]] [[Ťan-šan]], na jihozápadě se táhne [[Alajské pohoří]] a [[Zaalajské pohoří]], které patří už k [[Pamír]]u. V pohoří Ala-Too (Beraní rohy) se nalézá zajímavý ledopád. [211] => [212] => === Podnebí === [213] => Podnebí Kyrgyzstánu je ovlivněné polohou země, která má ze všech států světa největší vzdálenost od moře a také značnou nadmořskou výškou. Více než 94 % rozlohy státu leží v nadmořské výšce nad 1000 m n. m. a 40 % území ve výšce nad 3000 metrů. Podnebí je typicky [[Kontinentální podnebí|kontinentální]] s vysokými rozdíly zimních a letních teplot. Velké výkyvy teplot jsou patrné i v létě během jednoho dne. Pouze na pobřeží jezera [[Issyk-kul]] je klima podobné přímořským oblastem. [214] => [215] => === Teploty === [216] => Jaro bývá krátké, s častými opakujícími se mrazíky. V závislosti na nadmořské výšce začíná jaro v březnu, dubnu, nebo v květnu. Nejvyšší teploty vzduchu jsou v Čujské a Ferganské nížině v červenci (44 °C). I ve vysokých horách dosahují letní maxima přes 20 °C. Nejnižší teploty bývají v lednu a dosahují hodnot přes –40 °C. V [[Biškek]]u je i nejvyšší absolutní roční teplotní rozdíl teplot v Kyrgyzstánu, který dosahuje 76 °C (max. 41,6 °C; min. –34,4 °C). V [[Naryn]]u je maximální roční výkyv teplot 71,6 °C, v [[Oš]]i 64,6 °C, na meteorologické stanici Ťan-Šan 64,3 °C. [217] => [218] => === Srážky === [219] => Množství atmosférických srážek v Kyrgyzstánu je velice nerovnoměrné. Zatímco na některých místech dosahuje roční množství srážek 1000–1500 [[Metr#Milimetr|mm]], na jiných je to pouze 100–150 mm. Velké množství srážek spadne na západních, jihozápadních a severozápadních stranách hor, které jsou na cestě vlhkých vzdušných proudů jdoucích ze severozápadu. Na jihozápadních svazích Ferganského hřbetu je roční množství srážek vyšší než 1000 mm. Ke srážkově chudým místům patří Čujská a [[Talaská nížina]] (250–500 mm). Nejmenší množství srážek spadne na západním pobřeží jezera Issyk-kul (v [[Balykči]] 100–140 mm) a jižní části Ferganské nížiny ([[Batken]] – 156 mm). Množství srážek je velice rozdílné i mezi jednotlivými roky – nejvyšší rozdíly jsou v jižním Kyrgyzstánu (od 110 mm do 580 mm ročně). [220] => [221] => === Vodstvo === [222] => Kyrgyzstán má velké vodní bohatství, na kterém jsou závislé i další státy (Uzbekistán a částečně i Kazachstán). Největší kyrgyzská řeka [[Naryn]] (535 km) s plochou povodí 53 700 km² se vlévá do Syrdarji a pak do [[Aralské jezero|Aralského moře]]. Právě k úmoří Aralského moře patří největší část Kyrgyzstánu (76,6 %), další části patří do povodí řeky [[Tarym]], úmoří jezera [[Issyk-kul]] a kazašského jezera [[Balchaš]]. Podél řeky [[Naryn]], je obrovský potenciál pro rozvoj vodních elektráren – elektrická energie představuje kyrgyzskou hlavní vývozní komoditu. [223] => [224] => Jezer a přehradních nádrží je v Kyrgyzstánu kolem 750 (jejich celková plocha dosahuje 6836 km², což je 3,4 % rozlohy země). Velikost přes 1 km² má 16 jezer a 11 vodních nádrží; zdaleka největší vodní plochou je jezero Issyk-kul o rozloze 6236 čtverečních kilometrů. [225] => [226] => === Administrativní dělení === [227] => [[Soubor:Kyrgyzstan provinces map.png|náhled|Provincie Kygyzstánu]] [228] => [[kyrgyzské oblasti|Oblasti]] a jejich hlavní města:
[229] => 1. [[Biškek]] (samosprávné město)
[230] => 2. [[Batkenská oblast]] ([[Batken]])
[231] => 3. [[Čujská oblast]] (Biškek)
[232] => 4. [[Džalal-Abádská oblast]] ([[Džalal-Abad]])
[233] => 5. [[Narynská oblast]] ([[Naryn (město)|Naryn]])
[234] => 6. [[Ošská oblast]] ([[Oš]])
[235] => 7. [[Talaská oblast]] ([[Talas (město)|Talas]])
[236] => 8. [[Issykkulská oblast]] ([[Karakol (město)|Karakol]])
[237] => 9. [[Oš]] (samosprávné město)
[238] => [239] => == Obyvatelstvo == [240] => [[Soubor:Kyrgyz Musicians in Karakol.jpg|náhled|Muzikanti v Kyrgyzstánu]] [241] => Nejpočetnější národnost v Kyrgyzstánu představují [[Kyrgyzové]]. K roku 2019 jejich počet dosáhl velké většiny (73,5 %) z celkového počtu 6,5 miliónů obyvatel Kyrgyzstánu,{{Citace elektronického periodika [242] => | titul = Население - Официальная статистика - Статистика Кыргызстана [243] => | periodikum = www.stat.kg [244] => | url = http://www.stat.kg/ru/statistics/naselenie/ [245] => | datum přístupu = 2020-10-07 [246] => }} zatímco v roce [[1989]] byl tento podíl 52,4 %. Ke zvýšení podílu Kyrgyzů došlo vlivem odchodu především [[Rusko|ruského]] obyvatelstva. K odchodu slovanského obyvatelstva celkově docházelo v největší míře na začátku 90. let 20. století, jen během roku [[1993]] opustilo republiku 110 000 osob. [247] => [248] => V roce 1959 tvořili Rusové 30,2 % obyvatel a Ukrajinci 6,6 % obyvatel Kyrgyzské SSR,Zdroj: [http://demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_59.php Sčítání lidu 1959]. ale v důsledku emigrace a nižší porodnosti jejich procentuální podíl v populaci klesl na 5,5 % Rusů (k roku 2019) a 0,2 % Ukrajinců (k roku 2014). [249] => [250] => V Kyrgyzstánu žije stále vysoké procento obyvatelstva s nekyrgyzskou národností. Na druhém místě podle početnosti obyvatelstva v Kyrgyzstánu, a tedy i největší skupinou z těchto jsou s cca 960 000 obyvateli [[Uzbeci]] (14,7 %) a na třetím místě [[Rusové]] (5,5 %, 360 000), jejichž relativní i absolutní počet v posledních letech stále klesá. Celkem 80 % žije Uzbeků v [[Ošská oblast|Ošské]] a [[Džalalabadská oblast|Džalalabadské oblasti]]. Dále jsou to s 1,1% Dunganové, [[Ujgurové]] (0,9 %), [[Tádžikové]] (0,9), [[Kazaši]] (0,7 %). [251] => [252] => Dříve významnou skupinou obyvatelstva byly [[Ukrajinci]], kteří se objevili na území dnešního Kyrgyzstánu společně s Rusy, přesidlovali se především z [[Poltavská oblast|Poltavské oblasti]] na Ukrajině a z Ruska. Ukrajinci (společně s [[Bělorusové|Bělorusy]]) v současnosti žijí především ve větších městech v [[Čujská oblast|Čujské oblasti]]. Jejich počet dosahuje 11 000 osob (k roku 2018), což je oproti roku 1989 desetkrát méně. [253] => [254] => Významnou skupinou obyvatel Kyrgyzstánu byli [[Němci]], které sem z oblasti [[Autonomní sovětská socialistická republika Povolžských Němců|Povolží]] nechal deportovat [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]. Příchod Němců do [[Ruské impérium|carského Ruska]] je možné počítat od doby vlády německé kněžny [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny]] (provdané za [[car]]a [[Petr III. Ruský|Petra III.]]), pozdější carevny Kateřiny Veliké. Ta již v roce [[1763]] nabídla Němcům, jako svým krajanům, přestěhování do carského Ruska, kde jim zajistila daňové úlevy a náboženskou svobodu v zemi. Pro ty, kteří se přestěhovali do oblastí [[Volha|dolní Volhy]], na Ukrajinu nebo na [[Kavkaz (region)|Kavkaz]], či do oblastí [[střední Asie]] však bylo těžké dostat se zpět.Petr Kokaisl, Jan Pargač a kol. [http://books.google.com/books?id=zxzX5K_8TQ8C&printsec=frontcover&dq=kokaisl&hl=cs ''Pastevecká společnost v proměnách času: Kyrgyzstán a Kazachstán'' : Kyrgyzstán: Cesta pastevců od tradice k modernitě. Praha: Univerzita Karlova, 2006.] {{ISBN|80-7308-119-9}}Petr Kokaisl a kol. [http://books.google.com/books?id=V2m26LIiq74C&printsec=frontcover&dq=kokaisl&hl=cs ''Kyrgyzstán a Kyrgyzové. Кыргызстан и Кыргызы.'' Plzeň: Západočeská univerzita, 2008.]{{Nedostupný zdroj}} {{ISBN|978-80-7043-772-8}} V roce 1989 žilo v Kyrgyzské SSR celkem 101 309 Němců,Zdroj: [http://demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_70.php Sčítání lidu 1970]. ale jejich počet klesl na necelých 9 tisíc v roce 2014, protože většina Němců z Kyrgyzstánu se po rozpadu Sovětského svazu odstěhovala do Německa nebo do Ruska. [255] => [256] => == Ekonomika == [257] => [[Soubor:E7919-Dordoy-Bazaar-clothing.jpg|náhled|Bazar ''Dordoj'']] [258] => Kyrgyzstán patří spolu se sousedním [[Tádžikistán]]em k nejméně ekonomicky rozvinutým státům bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]]. Těží se zde [[černé uhlí]], [[Uran (prvek)|uran]], [[ropa]], [[zemní plyn]], [[rtuť]], [[zlato]] a [[antimon]]. Nejvýznamnějším zlatým dolem je [[Kumtor]], který však také představuje značné ekologické riziko.{{Citace elektronického periodika [259] => | titul = Časovaná bomba: Těžba zlata hrozí v Kyrgyzstánu ekologickou katastrofou {{!}} 100+1 zahraniční zajímavost [260] => | periodikum = www.stoplusjednicka.cz [261] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/casovana-bomba-tezba-zlata-hrozi-v-kyrgyzstanu-ekologickou-katastrofou [262] => | jazyk = cs [263] => | datum přístupu = 2023-07-16 [264] => }} Hlavní průmyslová odvětví jsou těžební, strojírenský, textilní a potravinářský [[průmysl]]. [[Elektrická energie]] se vyrábí hlavně v hydroelektrárnách. Pěstuje se [[pšenice]], [[ječmen]], [[Lilek brambor|brambory]], [[kukuřice setá|kukuřice]], [[bavlna]] a zelenina. Chovají se ovce, skot, prasata, drůbež a koně. [265] => [266] => V únoru 2009 vyjednal prezident [[Kurmanbek Bakijev]] s Ruskem ekonomickou podporu v hodnotě 2 miliardy dolarů.{{Citace periodika [267] => | autor = -lgtt- [268] => | titul = Válka s terorem v pasti [269] => | periodikum = Týden [270] => | rok = 2009 [271] => | měsíc = únor [272] => | číslo = 6/2009 [273] => | strany = 47 [274] => }} Podmínkou však bylo, že nechá uzavřít americkou leteckou základnu v [[Manas (základna)|Manasu]] využívanou Spojenými státy americkými od roku 2001, kterým slouží jako přestupní bod pro přesuny vojáků a zboží do [[Afghánistán]]u. Vláda sice rozhodla základnu uzavřít,[http://www.ct24.cz/svet/44707-kyrgyzstan-uzavre-zakladnu-usa-rozhodnuti-je-konecne/ Kyrgyzstán uzavře základnu USA, rozhodnutí je konečné] ale následně byla v červenci pouze změněna smlouva a zvýšeno nájemné za základnu; ta ve své existenci pokračuje nadále.[http://zpravy.idnes.cz/kyrgyzstan-zakladnu-usa-nezavre-ale-zmeni-statut-a-zvysi-najem-pss-/zahranicni.asp?c=A090625_124132_zahranicni_zra Kyrgyzstán základnu USA nezavře, ale změní statut a zvýší nájem] Dosud byl Kyrgyzstán jedinou zemí na světě s ruskou i americkou vojenskou základnou. [275] => [276] => == Zajímavé turistické cíle == [277] => [[Soubor:Yssykkoel-lake.jpg|náhled|Jezero Issyk-kul]] [278] => * [[Pik Lenina]] [279] => * Město [[Karakol (město)|Karakol]] a možnosti trekování v pohoří [[Ťan-šan]] [280] => * Jezero [[Issyk-kul]] [281] => * Národní park [[Sary Čelek]] [282] => * [[Věž Burana]] [283] => * Hora [[Sulamain-Too]] [284] => * Hlavní město [[Biškek]] [285] => [286] => == Paleontologie == [287] => Na severozápadě Kyrgyzstánu (v jižní části pohoří [[Ťan-šan]]) byly v roce [[2000]] objeveny fosilní stopy [[Dinosauři|dinosaurů]] z období [[Křída|druhohorní křídy]] (geologické souvrství Nichkesai).Flannery-Sutherland, J. T.; ''et al.'' (2023). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsos.230311 Dinosaur trackways from the Upper Cretaceous Nichkesai Formation near Mayluu Suu City, Southern Tien Shan Mountains, north-western Kyrgyzstan]. ''Royal Society Open Science''. '''10''' (5): 230311. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.230311 [288] => [289] => == Kultura == [290] => Významnou literární památkou je hrdinský epos [[Manas dastany]]. Lidovou slovesnost šířili [[akyn]]i jako [[Togolok Moldo]]. Nejúspěšnějším kyrgyzským spisovatelem je [[Čingiz Ajtmatov]], jehož díla byla přeložena do 165 jazyků.{{Citace elektronického periodika [291] => | titul = Čingiz Ajtmatov [292] => | periodikum = iLiteratura [293] => | url = https://www.iliteratura.cz/clanek/21041-ajtmatov-cingiz [294] => | datum vydání = 2007-05-17 [295] => | datum přístupu = 2023-07-16 [296] => }} Průkopnickými osobnostmi byli divadelník [[Rachmonberdy Madazimov]] a filmař [[Tolomuš Okejev]]. Pro kyrgyzskou hudbu je charakteristický strunný nástroj [[komuz]]. Ke kulturnímu dědictví patří [[sokolnictví]] a tkaní koberců. [297] => [298] => == Sport == [299] => Tradičními fyzickými aktivitami jsou jízda na koni a [[buzkaši]]. Kyrgyzskými sportovci, kteří se prosadili v barvách Sovětského svazu, byli atleti [[Igor Paklin]], [[Setymkul Džumanazarov]] a [[Taťána Kolpakovová]], vzpěrač [[Kanybek Osmonalijev]], házenkář [[Talant Dujšebajev]] a cyklista [[Vladislav Něljubin]]. Samostatný Kyrgyzstán získal na [[Letní olympijské hry|olympijských hrách]] tři stříbrné a čtyři bronzové medaile, z toho šest v zápase.{{Citace elektronického periodika [300] => | titul = Olympedia – Kyrgyzstan (KGZ) [301] => | periodikum = www.olympedia.org [302] => | url = https://www.olympedia.org/countries/KGZ [303] => | datum přístupu = 2023-07-16 [304] => }} [[Kyrgyzská fotbalová reprezentace]] hrála v roce 2019 osmifinále [[mistrovství Asie ve fotbale]], jejím historicky nejlepším střelcem je [[Mirlan Murzajev]]. Ze zimních sportů je populární [[bandy]] a [[lední hokej]]. [305] => [306] => ==Odkazy== [307] => ===Poznámky=== [308] => {{Poznámky}} [309] => [310] => === Reference === [311] => {{Překlad|en|Kyrgyzstan|982223652}} [312] => [313] => [314] => === Literatura === [315] => * {{Citace monografie [316] => | příjmení = KOKAISL [317] => | jméno = Petr [318] => | příjmení2 = USMANOV [319] => | jméno2 = Amirbek [320] => | rok = 2012 [321] => | titul = Dějiny Kyrgyzstánu očima pamětníků: 1917-1938. [322] => | vydavatel = Nostalgie [323] => | místo = Praha [324] => | isbn = 978-80-905365-3-1 [325] => | isbn2 = 978-80-905365-0-0 [326] => | url = http://978-80-905365-3-1.hks.re/ [327] => }} [328] => * {{Citace monografie [329] => | příjmení = KOKAISL [330] => | jméno = Petr a kol. (KOHOUTKOVÁ, Petra; KODAR, Zamza; DORDZHIEVA, Yulia; KOKAISLOVÁ, Pavla) [331] => | rok = 2011 [332] => | titul = Manželství a rodina obyvatel Kavkazu a Střední Asie: Manželství a rodina Kazachů, turkmenských Belúdžů a Kyrgyzů [333] => | vydavatel = Nostalgie a Společnost pro rozvojovou spolupráci při Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze [334] => | místo = Praha [335] => | isbn = 978-80-254-9365-6 [336] => | url = http://books.google.cz/books?id=jcIiazcfo6UC&lpg=PA3&dq=978-80-254-9365-6&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q=978-80-254-9365-6&f=false [337] => }} [338] => * {{Citace monografie [339] => | příjmení = KOKAISL [340] => | jméno = Petr a kolektiv [341] => | rok = 2008 [342] => | titul = Kyrgyzstán a Kyrgyzové. Кыргызстан и Кыргызы. [343] => | vydavatel = Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni, Katedra antropologických a historických věd [344] => | místo = Plzeň [345] => | isbn = 978-80-7043-772-8 [346] => | url = http://books.google.cz/books?id=wEmh3aTLBY0C&lpg=PP1&dq=Kyrgyzst%C3%A1n%20a%20Kyrgyzov%C3%A9.&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q=Kyrgyzst%C3%A1n%20a%20Kyrgyzov%C3%A9.&f=false [347] => }} [348] => * {{Citace monografie [349] => | příjmení = KOKAISL [350] => | jméno = Petr [351] => | příjmení2 = Pargač [352] => | jméno2 = Jan a kolektiv [353] => | rok = 2006 [354] => | titul = Pastevecká společnost v proměnách času: Kyrgyzstán a Kazachstán [355] => | vydavatel = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [356] => | místo = Praha [357] => | isbn = 80-7308-119-9 [358] => | url = http://books.google.cz/books?id=zxzX5K_8TQ8C&lpg=PP1&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false [359] => }} [360] => * {{Citace monografie [361] => | příjmení = Pargač [362] => | jméno = Jan [363] => | příjmení2 = Vrhel [364] => | jméno2 = František [365] => | rok = 2009 [366] => | titul = Střední Asie a Kazachstán: historie, etnicita, jazyky.Od migrace stepních Uzbeků a Kazachů v 15. století do roku 1924 [367] => | vydavatel = BCS, s.r.o. [368] => | místo = Poříčany [369] => | stránky = 239 [370] => | poznámka = Publikace vychází v rámci grantového projektu: "Světské a náboženské proudy v emancipaci národů Střední Asie a Kazachstánu od konce 19. století a jejich vztah k Evropě" řešeného na FFUK [371] => | isbn = 978-80-904491-0-7 [372] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:f5a575b0-8126-11e5-ac67-005056827e51 [373] => }} [374] => * {{Citace monografie [375] => | příjmení = Roux [376] => | jméno = Jean-Paul [377] => | rok = 2007 [378] => | titul = Dějiny Střední Asie [379] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [380] => | místo = Praha [381] => | stránky = 435 [382] => | poznámka = L´Asie Centrale. Historie et civilisations [383] => | isbn = 978-80-7106-867-9 [384] => }} [385] => [386] => === Související články === [387] => * [[Seznam představitelů Kyrgyzstánu]] [388] => * [[Liglass Trading]] [389] => [390] => === Externí odkazy === [391] => * {{commonscat}} [392] => * {{Wikislovník|heslo=Kyrgyzstán}} [393] => * Galerie fotografií z Kyrgyzstánu na stránkách www.central-asia.hks.re[http://www.central-asia.hks.re/album/kg-kz2000/Kyrgyzst%C3%A1n/index.php 2000], [http://www.central-asia.hks.re/album/stredni-asie2004/index.php 2004], [http://www.central-asia.hks.re/fotky/2005-kg/index.php 2005], [http://www.central-asia.hks.re/fotky/2006-kg+cn/index.php 2006], [http://www.central-asia.hks.re/fotky-kg-2007.php 2007], [http://www.central-asia.hks.re/album/kg2011/index.php 2011], [http://www.central-asia.hks.re/fotky/2016/Kyrgyzst%C3%A1n/index.php 2016] [394] => * [https://web.archive.org/web/20100418200306/http://www.blisty.cz/2010/4/15/art52080.html Článek "Amerika, Rusko, Kyrgyzstán – seřaď dle důležitosti!" na] [[Britské listy|Britských listech]] [395] => * [http://zahorami.cz/2016/09/kyrgyzstan-prakticke-informace-aneb-co-za-kolik-a-jak/ Praktické informace pro cestu do Kyrgyzstánu na Za horami.cz] [396] => * {{Citace elektronické monografie [397] => | korporace = CIA [398] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [399] => | titul = The World Factbook - Kyrgyzstan [400] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kg.html [401] => | datum aktualizace = 2011-07-07 [402] => | datum přístupu = 2011-08-16 [403] => | jazyk = en [404] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151127011116/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kg.html [405] => | datum archivace = 2015-11-27 [406] => | nedostupné = ano [407] => }} [408] => * {{Citace elektronické monografie [409] => | příjmení = Allworth [410] => | jméno = Edward [411] => | příjmení2 = Sinor [412] => | jméno2 = Denis [413] => | spoluautoři = a kol. [414] => | titul = Kyrgyzstan [415] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/326091/Kyrgyzstan [416] => | datum přístupu = 2011-08-16 [417] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [418] => | jazyk = en [419] => }} [420] => [421] => {{Kyrgyzstán}} [422] => {{Navboxes [423] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [424] => | list = {{Asie}} [425] => {{Státy v postsovětském prostoru}} [426] => }} [427] => {{Navboxes [428] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [429] => | list = [430] => {{Organizace islámské spolupráce}} [431] => {{Organizace turkických států}} [432] => {{Společenství nezávislých států}} [433] => }} [434] => {{Autoritní data}} [435] => [436] => [[Kategorie:Kyrgyzstán| ]] [437] => [[Kategorie:Státy Asie]] [438] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [439] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [440] => [[Kategorie:Země Střední Asie]] [441] => [[Kategorie:Postsovětské státy]] [] => )
good wiki

Kyrgyzstán

Kyrgyzstán , plným názvem Kyrgyzská republika, je stát ve střední Asii. Je druhým nejmenším z pěti středoasijských republik a zaujímá plochu 0,9 % tehdejšího Sovětského svazu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sovětský svaz','Biškek','Kyrgyzové','Uzbeci','Společenství nezávislých států','Rusové','Naryn','Oš','Ťan-šan','Kurmanbek Bakijev','Rusko','Issyk-kul'

Biškek

Issyk-kul

Kyrgyzové

Naryn

Naryn je hlavní město stejnojmenné provincie v Kyrgyzstánu.

OS

Rusko

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Ťan-šan

Uzbeci