Array ( [0] => 15503855 [id] => 15503855 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ladino [uri] => Ladino [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Ladino, nazývané také jako judeo-španělština, je jazyk, který se vyvinul z historické španělštiny ve 13. století, když se židovské komunity začaly usazovat ve Španělsku. Tento jazyk nese v sobě bohaté kulturní dědictví a rozmanitou paletu vlivů, které odrážejí procházku jeho mluvčích skrze historii a země. Ladino je fascinující kombinací prvků španělštiny, hebrejštiny, turečtiny a dalších jazyků, což svědčí o historických migracích a kulturní interakci. Tato jazyková rozmanitost dovolila Ladinu, aby se stal nositelem unikátních tradic, zvyků a literárních děl, čímž obohatil kulturní mozaiku evropských a blízkovýchodních komunit. Dnes se Ladino používá především v rámci židovských komunit po celém světě, zejména v Izraeli, Turecku a některých dalších zemích. Jeho mluvčí se snaží uchovat a obnovit tento jazyk jako důležitou součást svého kulturního a historického identity. Mnoho iniciativ a projektů si klade za cíl podporovat učení a používání Ladina, často prostřednictvím hudby, literatury a vzdělávacích programů. I když Ladino čelí výzvám modernizace a úpadku, představuje symbol odolnosti a bohatství tradice. Jeho obnova a udržení umožňuje novým generacím navázat na svou minulost a přispět k jeho dalšímu rozvoji. Tento jazyk láká nejen mluvčí, ale i příznivce jazyků a kultury, kteří oceňují jeho krásu a výrazové možnosti. Ladino tak žije svou vlastní dynamickou existenci, která nabízí naději a inspiraci pro všechny, kdo se zajímají o rozmanitost lidského vyjadřování. [oai_cs_optimisticky] => Ladino, nazývané také jako judeo-španělština, je jazyk, který se vyvinul z historické španělštiny ve 13. století, když se židovské komunity začaly usazovat ve Španělsku. Tento jazyk nese v sobě bohaté kulturní dědictví a rozmanitou paletu vlivů, které odrážejí procházku jeho mluvčích skrze historii a země. Ladino je fascinující kombinací prvků španělštiny, hebrejštiny, turečtiny a dalších jazyků, což svědčí o historických migracích a kulturní interakci. Tato jazyková rozmanitost dovolila Ladinu, aby se stal nositelem unikátních tradic, zvyků a literárních děl, čímž obohatil kulturní mozaiku evropských a blízkovýchodních komunit. Dnes se Ladino používá především v rámci židovských komunit po celém světě, zejména v Izraeli, Turecku a některých dalších zemích. Jeho mluvčí se snaží uchovat a obnovit tento jazyk jako důležitou součást svého kulturního a historického identity. Mnoho iniciativ a projektů si klade za cíl podporovat učení a používání Ladina, často prostřednictvím hudby, literatury a vzdělávacích programů. I když Ladino čelí výzvám modernizace a úpadku, představuje symbol odolnosti a bohatství tradice. Jeho obnova a udržení umožňuje novým generacím navázat na svou minulost a přispět k jeho dalšímu rozvoji. Tento jazyk láká nejen mluvčí, ale i příznivce jazyků a kultury, kteří oceňují jeho krásu a výrazové možnosti. Ladino tak žije svou vlastní dynamickou existenci, která nabízí naději a inspiraci pro všechny, kdo se zajímají o rozmanitost lidského vyjadřování. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[ladinština|ladinštinu]], italsky zvanou ladino}} [1] => {{Infobox - jazyk [2] => | název = Ladino (''לאדינו'', Judeoespañol) [3] => | rozšíření = [[Izrael]], [[Turecko]], [[Brazílie]], [[Francie]], [[Řecko]], [[Severní Makedonie]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Bulharsko]], [[Mexiko]] [4] => | mluvčích = [5] => * Izrael: 100 000 [6] => * Turecko: 8 000 [7] => * Řecko: 1 000 [8] => * ostatní země neznámo [9] => | klasifikace = [10] => * [[Indoevropské jazyky]] [11] => ** [[Italické jazyky]] [12] => *** [[Románské jazyky]] [13] => **** [[Západorománské jazyky]] [14] => ***** [[Ibersko-románské jazyky]] [15] => | písmo = [[Hebrejské písmo|Hebrejské]], [[latinka]] [16] => | úřední jazyk = ''není'' [17] => | regulátor = כל ישראל חברים (Kol Jiśra'el chaverim)
Alliance Israélite Universelle [18] => | ISO6391 = [19] => | ISO6392B = lad [20] => | ISO6392T = lad [21] => | SIL = [22] => | wikipedie = http://lad.wikipedia.org [23] => }} [24] => '''Ladino''' (לאדינו) je jazyk [[Sefardové|sefardských]] [[Židé|židů]]. Další názvy mohou být: ''djudezmo'' nebo ''lengua djudeo-espanyola''. [25] => [26] => == Historie == [27] => Ladino se vyvinulo z nářečí [[Kastilie|kastilských]] sefardských židů v [[15. století]], ve kterém se míchalo kastilské nářečí s [[hebrejština|hebrejštinou]] a [[aramejština|aramejštinou]]. Po vyhnání židů ze Španělska roku [[1492]] a jejich rozptýlení po [[Osmanská říše|Osmanské říši]] se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů – mluvili jím židé v [[Malá Asie|Malé Asii]], na Balkáně, v jižním Rumunsku, v [[Severní Afrika|severní Africe]], ve východním Středomoří a Izraeli. [28] => [29] => Ladino má tyto '''základní dialekty''' – jejich pravidla velkou měrou závisí na příměsi jazyků dané lokality: [30] => * jihovýchodní ladino – používáno v Turecku a na [[Rhodos|Rhodu]], přežívá v něm kastilské nářečí; [31] => * severozápadní ladino – používáno v Řecku, Severní Makedonii, Bosně, [[Srbsko|Srbsku]], zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny; [32] => * severoafrické ladino – používáno židy v Maroku a Tunisu, zachovává hodně prvků hebrejštiny. [33] => [34] => Během '''[[Holokaust|holocaustu]]''' bylo zničeno mnoho [[Židovská diaspora|židovských diaspor]], jejichž základní řečí bylo ladino – jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví. [35] => [36] => == Ladino dnes == [37] => Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií. [38] => [39] => [[Kneset]] přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit – mnohé z nich vznikly při univerzitách. [40] => [41] => == Příklady == [42] => [43] => === Číslovky === [44] => {| cellspacing="7" [45] => |- [46] => | '''Ladino''' || '''Česky''' [47] => |- [48] => | uno || jeden [49] => |- [50] => | dos || dva [51] => |- [52] => | trez || tři [53] => |- [54] => | kuatro || čtyři [55] => |- [56] => | sinko || pět [57] => |- [58] => | sesh || šest [59] => |- [60] => | siete || sedm [61] => |- [62] => | ocho || osm [63] => |- [64] => | mueve || devět [65] => |- [66] => | diez || deset [67] => |} [68] => [69] => == Vzorový text == [70] => {{Vzorový text [71] => |VDLP=ano [72] => |Komentář= [73] => |Jazyk 1=ladino [74] => |Text 1=Kada benadam i benadam nase forro i igual en dinyidad i en derechos. Todos son baale razon i konsiensia i deven komportarsen los unos verso los otros kon fraternidad. [75] => }} [76] => [77] => == Bibliografie == [78] => * PĚKNÝ, Tomáš. ''Historie židů v Čechách a na Moravě''. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. {{ISBN|80-85924-33-1}}. s. 201–202. [79] => * GAUSS, Karl-Markus. ''Vymírající Evropané: putování za Sefardy do Sarajeva''. Praha: Vitalis, 2003. {{ISBN|80-7253-122-0}}. s. 7–42. [80] => [81] => == Související články == [82] => * [[Sfaradim]] [83] => * [[Jidiš]] [84] => [85] => == Externí odkazy == [86] => {{InterWiki|code=lad|Ladino}} [87] => * {{Commonscat}} [88] => * {{Wikislovník|heslo=ladino}} [89] => * {{Wikislovník|kategorie=Ladino}} [90] => * [https://web.archive.org/web/20081009032805/http://www.ladino-biu.com/ Ladino Center] [91] => * [https://web.archive.org/web/20140622201209/http://aki-yerushalayim.co.il/ay/index.htm Aki Yerushalayim] [92] => * [http://www.sephardicstudies.org/komunita.html Ladinokomunita] [93] => * [https://web.archive.org/web/20160430173107/http://festiladino.org/ Festiladino] – festival ladina [94] => * Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, ''Morning Edition'', National Public Radio, March 19, 2007. [http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=8989551 Lost Language of Ladino Revived in Spain : NPR] [95] => [96] => {{Románské jazyky}} [97] => {{Židovské jazyky}} [98] => {{Autoritní data}} [99] => {{Portály|Jazyk|Hebraistika}} [100] => [101] => [[Kategorie:Západorománské jazyky]] [102] => [[Kategorie:Židovské jazyky]] [103] => [[Kategorie:Románské jazyky]] [] => )
good wiki

Ladino

Ladino (לאדינו) je jazyk sefardských židů. Další názvy mohou být: djudezmo nebo lengua djudeo-espanyola.

More about us

About

století, když se židovské komunity začaly usazovat ve Španělsku. Tento jazyk nese v sobě bohaté kulturní dědictví a rozmanitou paletu vlivů, které odrážejí procházku jeho mluvčích skrze historii a země. Ladino je fascinující kombinací prvků španělštiny, hebrejštiny, turečtiny a dalších jazyků, což svědčí o historických migracích a kulturní interakci. Tato jazyková rozmanitost dovolila Ladinu, aby se stal nositelem unikátních tradic, zvyků a literárních děl, čímž obohatil kulturní mozaiku evropských a blízkovýchodních komunit. Dnes se Ladino používá především v rámci židovských komunit po celém světě, zejména v Izraeli, Turecku a některých dalších zemích. Jeho mluvčí se snaží uchovat a obnovit tento jazyk jako důležitou součást svého kulturního a historického identity. Mnoho iniciativ a projektů si klade za cíl podporovat učení a používání Ladina, často prostřednictvím hudby, literatury a vzdělávacích programů. I když Ladino čelí výzvám modernizace a úpadku, představuje symbol odolnosti a bohatství tradice. Jeho obnova a udržení umožňuje novým generacím navázat na svou minulost a přispět k jeho dalšímu rozvoji. Tento jazyk láká nejen mluvčí, ale i příznivce jazyků a kultury, kteří oceňují jeho krásu a výrazové možnosti. Ladino tak žije svou vlastní dynamickou existenci, která nabízí naději a inspiraci pro všechny, kdo se zajímají o rozmanitost lidského vyjadřování.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sefardové','Severní Afrika','Bulharsko','Severní Makedonie','Francie','Turecko','Kategorie:Západorománské jazyky','Kategorie:Románské jazyky','Kneset','Sfaradim','Židovská diaspora','Holokaust'

Bulharsko

Francie

Holokaust

Kneset

Sefardové

Sfaradim

Turecko