Array ( [0] => 14719562 [id] => 14719562 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Landštejn [uri] => Landštejn [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=hradu|druhý=části obce|rozlišovač=Staré Město pod Landštejnem}} [1] => {{Infobox - budova [2] => | název = Landštejn [3] => | typ = zřícenina [4] => | obrázek = Hrad Landštejn, Staré Město pod Landštejnem výřez.jpg [5] => | popisek = Landštejn od jihovýchodu [6] => | využití = [7] => | poloha = [[Landštejn (Staré Město pod Landštejnem)|Landštejn]] [8] => | obec = [[Staré Město pod Landštejnem]] [9] => | země = Česko [10] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Landštejn | lat = 49.0241667 | lon = 15.2305556 | float = center | relief = 1 | caption =}} [11] => | stavitel = [12] => | další majitelé = [[Landštejnové]], [[Krajířové z Krajku]], [[Černínové z Chudenic]] aj. [13] => | současný majitel = Česká republika [14] => | sloh = [[Románská architektura|románský]], [[Gotická architektura|gotický]], [[Renesanční architektura|renesanční]] [15] => | architekt = [16] => | výstavba = počátek [[13. století]] [17] => | přestavba = [18] => | zánik = [[1771]] [19] => }} [20] => '''Landštejn''' (dříve také ''Lanštýn,'' nebo ''Landštýn'') je zřícenina [[hrad]]u v oblasti zvané [[Česká Kanada]]. Stojí v nadmořské výšce 656 metrů na vrcholu návrší nad [[Landštejn (Staré Město pod Landštejnem)|stejnojmennou osadou]] asi tři kilometry severozápadně od [[Staré Město pod Landštejnem|Starého Města pod Landštejnem]] v [[Okres Jindřichův Hradec|okrese Jindřichův Hradec]]. [21] => [22] => Hrad má [[Románská architektura|románské]] jádro, které bylo výrazně rozšířeno v období [[Gotická architektura|pozdní gotiky]] a [[Renesanční architektura|renesance]]. Roku 1771 byl zničen požárem a opuštěn. V poslední třetině dvacátého století proběhla jeho rozsáhlá, ale z památkového hlediska necitlivá rekonstrukce, které znemožnila poznání některých fází stavebního vývoje hradu. Zřícenina je chráněna jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]. Objekt je ve správě [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]] (územní památková správa v Českých Budějovicích). [23] => [24] => == Historie == [25] => Po bojích [[Jindřich III. Černý|římskoněmeckého krále Jindřicha III.]] za pomoci markrabího [[Vojtěch Babenberský|Vojtěcha Babenberského]] s českým knížetem [[Břetislav I.|Břetislavem I.]] připadlo území rozkládající se mezi řekami [[Dunaj]], [[Kaja (řeka)|Kaja]] a [[Dyje]] k [[Rakouské markrabství|Východní marce]], přičemž Dyje tvořila vojenskou hranici mezi Moravou a Východní markou. Správu [[Raabs an der Thaya (hrad)|hradu Rakous (Raabs an der Thaya)]] svěřil z titulu zeměpána král Jindřich III. [[Norimberk|norimberským]] [[Purkrabí|purkrabím]], kteří byli pověřeni kolonizací neosídlených oblastí směrem na [[Slavonice]] a [[Nová Bystřice|Novou Bystřici]]. Ve službách hrabat z Raabsu se na kolonizaci území významně podílel rod jejich [[Ministerialita|ministeriálů]] pánů Zöbingenů, zejména Wichard von Zöbing I. (1182–1209) a jeho synové Jindřich II. (1209–1230) a Wichard II. († 1232), využívající na hranici [[Pomezí (hrad)|hrad v Pomezí]]. Hrad Landštejn byl pravděpodobně založen králem [[Přemysl Otakar I.|Přemyslem Otakarem I.]] jako jeho protiváha. [26] => [27] => Dědičkou Wicharda II. († 1232) byla jeho dcera Margarethe von Zöbing, provdaná za [[Salcburk|salcburského]] [[Ministerialita|ministeriála]] Karla z Gutratu. Manželé spravovali část Wichardova majetku ještě před jeho smrtí. Dne 2. dubna 1231 na hradě [[Senftenberg (zřícenina hradu)|Senftenberg]]u potvrdila Margareta [[Maltézský řád|johanitům]] z [[Mailberg|Mailbergu]] donaci benefice v dolnorakouské vsi [[Großharras|Harras]], které johanitům darovala už Margaretina babička Juta von Mindbach-Senftenberg. Donaci ve svědecké řadě potvrdil svým podpisem a pečetí se třemi leknínovými listy (pánů z [[Drosendorf-Zissersdorf|Tyrnau/Unterthürnau]]) též Hartleb z Landštejna. Hartleb z Landštejna se ve službách krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] nacházel již v roce 1222, kdy svědčil se svým bratrem jako znojemský purkrabí králi při potvrzení daru olomoucké komendě [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]]. Po sňatku Přemysla Otakara II. s rakouskou vévodkyní [[Markéta Babenberská|Markétou Babenberskou]] se sporné pohraniční území stalo vnitrozemským a po vymření rodu Zöbingenů byl hrad v Pomezí opuštěn. [28] => [29] => [[Soubor:Landstejn2.jpg|thumb|Landštejn na rytině z roku 1847]] [30] => [31] => === Páni z Landštejna === [32] => Vítkovci pravděpodobně nejprve zastávali funkci [[Purkrabí|kastelánů]], ale později hrad přešel do jejich soukromého držení. Prvním doloženým zástupcem rodu, který používal [[Přídomek|predikát]] z Landštejna byl Oldřich z třeboňské větve rodu. Další členové rodu se podle hradu označovali jako [[Landštejnové|pánové z Landštejna]]. Z nich je v letech 1261–1282 doložen Sezema z Landštejna a mezi roky 1302 až 1311 Vítek z Landštejna, syn [[Ojíř z Lomnice|Ojíře z Lomnice]]. [33] => [34] => Páni z Landštejna patřili mezi přední českou šlechtu. Vítek z Landštejna stál po smrti krále [[Václav III.|Václava III.]] na straně [[Eliška Přemyslovna|Elišky Přemyslovny]], roku 1307 se podílel na obraně [[Znojmo|Znojma]] a v roce 1310 na bojích s míšeňskou posádkou [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Dalším příslušníkem rodu byl [[Vilém z Landštejna]], purkrabí na [[Hluboká nad Vltavou|Hluboké]], kterému kromě dalších panství patřily také [[Třeboň]], [[Lomnice nad Lužnicí|Lomnice]] a [[Nové Hrady]]. Stál na straně panstva nespokojeného s vládou krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]]. Panovník na konci roku 1317 vypravil proti Landštejnu vojsko, které vyplenilo řadu vesnic, ale po zásahu Vilémova příbuzného, [[Petr I. z Rožmberka|Petra z Rožmberka]], muselo odtáhnout. V následujícím roce se však oba s králem smířili. Vilém však přijal lenní závazek na svá panství, který měl trvat do konce jeho života, a od roku 1319 krále doprovázel při jeho válečných výpravách. Později se dostal do ozbrojeného střetu s Jindřichem z Hradce o průběh obchodní trasy z Rakouska do Čech. Cesta původně vedle kolem Landštejna, ale Jindřich ji odklonil přes [[Nová Bystřice|Bystřici]]. Přestože do sporu zasáhl král [[Karel IV.]], došlo mezi oběma příbuznými k souboji, ve kterém byl Vilém zřejmě raněn, a svým zraněním roku 1356 podlehl. Landštejnskou část panství zdědil Vilémův syn Litold z Landštejna, kterému patřil až do roku 1369. Po něm hrad získal neznámým způsobem král [[Václav IV.]] [35] => [36] => [[Soubor:Landštejn, hrad, 1. brána 02.jpg|thumb|left|První brána s novodobou věží]] [37] => [[Soubor:Hrad Landštejn (60).jpg|thumb|left|Druhá brána]] [38] => [39] => === Krajířové z Krajku === [40] => Roku 1381 dostal od krále Landštejn a okolní panství Konrád Krajíř z Krajku. Jeho syn Lipold z Krajku stál během [[Husitské války|husitských válek]] na katolické straně a ovládal [[České Budějovice]]. Roku 1420 spolu s [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtem Habsburským]] neúspěšně obléhal [[Tábor]]. V odvetě za to [[Jan Žižka]] dobyl [[Nová Bystřice (zámek)|novobystřický hrad]] i s městem, kde zajal Lipoldovu manželku a děti. Oblehl také nově opevněný Landštejn, ale není jisté, jestli se mu jej podařilo dobýt. Řada archeologických nálezů dokládá intenzívní boje, během kterých část hradu vyhořela. Jeho syn Volfgang z Krajku, který naopak stál na straně [[podobojí]], nechal hrad přestavět v [[Gotická architektura|pozdněgotickém slohu]]. Další Krajířové zesílili hradní opevnění. Posledním zástupcem rodu se na Landštejně stal Zdeněk II., který po své smrti v roce 1577 zanechal panství ve velkých dluzích. Vdova Anna, rozená [[Páni z Biberštejna|z Biberštejna]], vedla se svou nevlastní dcerou spor o splácení dluhů, a proto panství v roce 1579 prodaly. [41] => [42] => === Od 16. století do roku 1945 === [43] => Od Krajířů hrad koupil Rakušan Štěpán z Eicinku, který jej prodal [[Jihlava|jihlavskému]] měšťanu Davidovi Neumaierovi. Jeho syn se během [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] postavil na stranu stavů, a na hrad umístil jejich posádku. Ještě v roce 1618 vedl [[Jindřich Duval Dampierre]] vojsko, které se pokusilo hrad dobýt. To se povedlo až o rok později císařskému generálovi, hraběti [[Karel Bonaventura Buquoy|Boquoyovi]], který posádku vyhladověl, a přinutil ji, aby se vzdala. Zkonfiskované panství potom koupil hejtman Jakub Kecl z Rotendorfu, ale obchod byl vzápětí zrušen králem [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] Novými majiteli se stali bratři Maxmilián a Ferdinand Mohrové z Lichtenegga. Další majitelé se v sedmnáctém století rychle střídali. Byli to Jakub Khuen z Belasy (1639), hrabě [[Humprecht Jan Černín]] (1668–1683) a jeho syn [[Tomáš Zacheus Černín z Chudenic|Tomáš Zachariáš]]. Od něj panství koupil generál Ferdinand Arnošt z Herbersteina, jehož potomkům panství zůstalo až do roku 1816, kdy zemřel poslední příslušník rodu, hrabě Josef Herberstein. Po jeho smrti probíhaly dlouhé spory o dědictví, takže dalším majitelem se stal teprve roku 1846 baron [[Ferdinand Sternbach]]. [44] => [45] => [[Soubor:Hrad Landštejn (05).jpg|thumb|upright|Průjezd třetí brány]] [46] => [[Soubor:Hrad Landštejn (17).jpg|thumb|Nádvoří]] [47] => [[Soubor:Landštejn, hrad, nádvoří 04.jpg|thumb|Paláce]] [48] => [[Soubor:Landštejn 2005 Bašta vnějšího opevnění.jpg|thumb|Severní bašta parkánu a polookrouhlá východní bašta vnějšího opevnění]] [49] => [50] => Někdy v šedesátých letech sedmnáctého století do hradu udeřil blesk a srazil nároží jedné z románských věží. Další požár hrad postihl roku 1771, po kterém již nebyl obnoven a zříceninu začali lidé z okolí rozebírat na stavební materiál. Jeden z gotických krbů byl převezen na [[Třešť (zámek)|zámek v Třešti]]. [51] => [52] => === Od roku 1945 do roku 1990 === [53] => Roku 1945 byla zřícenina hradu zkonfiskována poslednímu majiteli z rodu Sternbachů a dále chátrala. Začátkem šedesátých let dvacátého století se skupinky dobrovolníků z okolí rozhodly zříceninu částečně vyčistit. V roce 1972 začala rozsáhlá rekonstrukce celé stavby, ale pro návštěvníky byl hrad zpřístupněn až v roce 1990. [54] => [55] => == Stavební podoba == [56] => Ve své první fázi měl hrad pětiboký půdorys vymezený hradbou. V severním a východním nároží stály čtverhranné věže. Do hradu se vstupovalo z jihovýchodu kulisovou branou v hradbě pod východní věží, která plnila funkci [[bergfrit]]u. Severní věž byla obytná a v patře obsahovala malou tribunovou kapli s [[Apsida (architektura)|apsidou]] v síle zdi. Přímo do kaple i na její tribunu se vstupovalo z paláce, který vyplňoval prostor mezi oběma věžemi. Dochovala se z něj vnější zeď s [[Konzola (architektura)|konzolami]], které nesly komunikační ochoz. Malá stavba pravděpodobně stála také v jižním nároží. [57] => [58] => Způsob dalšího rozšiřování hradu je nejistý. Někdy v průběhu čtrnáctého století bylo opevnění rozšířeno o [[parkán]] a přibylo [[předhradí]]. U vnější strany jihovýchodní hradby byla postavena nová obytná věž a nejpozději ve stejné době vznikla nová brána v jihozápadní hradbě. Původní byla zazděna. [59] => [60] => Za Krajířů z Krajku hrad získal dochovaný rozsah. Zcela přestavěn byl starý palác mezi věžemi a nádvoří postupně obklopila další palácová křídla. Během [[renesance]] byly upraveny zejména obytné prostory a paláce získaly [[sgrafito]]vé omítky. Výrazně bylo rozšířeno také opevnění. Na návrší před hradem, ze kterého mohli případní obléhatelé hrad ohrožovat palbou z děl, byla postavena předsunutá bašta. Jediným jejím viditelným zbytkem je příkop. [61] => [62] => V severním a východním nároží parkánu byly postaveny polygonální [[Bašta|bašty]]. Hradba předhradí na jihozápadní straně byla chráněna třemi otevřenými polookrouhlými baštami. Její korunu lemovalo [[cimbuří]]. Do předhradí se vcházelo dvojicí věžových bran. Na zbývajících stranách hrad chránil příkop a před ním ještě val. Na jeho koruně byla okolo roku 1520 postavena nová hradba se střeleckým [[Hradební ochoz|ochozem]], kterou zesilovala dvojice polookrouhlých otevřených bašt. Hradba se na severozápadě napojuje na novou první bránu, která sousedí s rozměrnou hospodářskou budovou. Přes svůj rozsah však nebylo opevnění příliš kvalitní, zejména protože hradby byly slabé. Jediným jeho progresívním prvkem byla polygonální zemní bašta, která se připojovala k vnějšímu opevnění na jihovýchodní straně. [63] => [64] => Pod jádrem se nachází rozsáhlé, avšak v důsledku rekonstrukce nepřístupné sklepy. Původní studna se nacházela poblíž západní hradby, ale později ji nahradila nová, 27 metrů hluboká studna na nádvoří. V roce 1495 byla ve východním palácovém křídle vystavěna nová hradní kaple zasvěcená [[Svatý Jiří|svatému Jiří]]. [65] => [66] => == Turistika == [67] => Přímo kolem hradu vede silnice III/1513. Na ní se pod zříceninou nachází parkoviště, u kterého je také východiště turisticky značených tras. Vede tudy červeně značená trasa ze [[Slavonice|Slavonic]] do [[Kunžak]]u, modře značená trasa z [[Český Rudolec|Českého Rudolce]] do Nové Bystřice a končí zde žlutá trasa z [[Blažejov]]a u [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]]. [68] => [69] => Hrad je přístupný v návštěvních hodinách. V období od května do září je otevřen denně s výjimkou pondělí a během dubna a října jen o víkendech a státních svátcích. V rámci prohlídky hradu je přístupná hranolová hradní věž zvaná Velká, na kterou vede dřevěné schodiště. Z terasy na vrcholu věže je kruhový výhled. Směrem na jih mohou být vidět 140 km vzdálené vrcholky dolnorakouských [[Alpy|Alp]]: [[Ötscher|Grosser Ötscher]] a [[Dürrenstein (Alpy)|Dürrenstein]]. [70] => [71] => === Návštěvnost === [72] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;" [73] => |+ Návštěvnost hradu [74] => |- [75] => ! Rok !! Počet návštěvníků [76] => |- [77] => | 2005 || 47 857 [78] => |- [79] => | 2006 || 47 896 [80] => |- [81] => | 2007 || 49 177{{Citace elektronické monografie [82] => | titul = Návštěvnost památek v krajích v roce 2007 [83] => | url = https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2020/09/Pamatky_navstevnost_2007.pdf [84] => | vydavatel = www.statistikakultury.cz [85] => | formát = PDF online [86] => | strany = 14 [87] => | datum přístupu = 2023-06-22 [88] => }} [89] => |- [90] => | 2008 || 45 722{{Citace elektronické monografie [91] => | titul = Návšt. památek v krajích v roce 2008 [92] => | url = https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2020/09/Pamatky_navstevnost_2008.pdf [93] => | vydavatel = www.statistikakultury.cz [94] => | formát = PDF online [95] => | strany = 12 [96] => | datum přístupu = 2023-06-22 [97] => }} [98] => |- [99] => | 2009 || 42 466{{Citace elektronické monografie [100] => | titul = Návšt. památek v krajích v roce 2009 [101] => | url = https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2020/09/Pamatky_navstevnost_2009.pdf [102] => | vydavatel = www.statistikakultury.cz [103] => | formát = PDF online [104] => | strany = 13 [105] => | datum přístupu = 2023-06-22 [106] => }} [107] => |- [108] => | 2010 || 40 156{{Citace elektronické monografie [109] => | titul = Návšt. památek v krajích v roce 2010 [110] => | url = https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2020/09/Pamatky_navstevnost_2010.pdf [111] => | vydavatel = www.statistikakultury.cz [112] => | formát = PDF online [113] => | strany = 13 [114] => | datum přístupu = 2023-06-22 [115] => }} [116] => |- [117] => | 2011 || 42 095{{Citace elektronické monografie [118] => | titul = Návšt. památek v krajích v roce 2011 [119] => | url = https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2020/09/Pamatky_navstevnost_2011.pdf [120] => | vydavatel = www.statistikakultury.cz [121] => | formát = PDF online [122] => | strany = 12 [123] => | datum přístupu = 2023-06-22 [124] => }} [125] => |- [126] => | 2012 || 38 290 [127] => |- [128] => | 2013 || 33 816{{Citace elektronické monografie [129] => | titul = Návšt. památek v krajích v roce 2013 [130] => | url = https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2020/09/Pamatky_navstevnost_2013.pdf [131] => | vydavatel = www.statistikakultury.cz [132] => | formát = PDF online [133] => | strany = 12 [134] => | datum přístupu = 2023-06-22 [135] => }} [136] => |- [137] => | 2014 || 35 578 [138] => |- [139] => | 2015 || 36 837 [140] => |- [141] => | 2016 || 49 742 [142] => |- [143] => | 2017 || 54 936 [144] => |- [145] => | 2018 || 58 452 [146] => |- [147] => | 2019 || 55 782 [148] => |- [149] => | 2020 || 52 731 [150] => |- [151] => | 2021 || 51 214{{Citace elektronické monografie [152] => | titul = Návšt. památek v krajích v roce 2021 [153] => | url = https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2022/06/Navstevnost_pamatek_2021.pdf [154] => | vydavatel = www.statistikakultury.cz [155] => | formát = PDF online [156] => | strany = 8 [157] => | datum přístupu = 2023-06-22 [158] => }} [159] => |- [160] => | 2022 || 39 610{{Citace elektronické monografie [161] => | titul = Návšt. památek v krajích v roce 2022 [162] => | url = https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2023/05/Navstevnost_Pamatek_2022.pdf [163] => | vydavatel = www.statistikakultury.cz [164] => | formát = PDF online [165] => | strany = 8 [166] => | datum přístupu = 2023-06-22 [167] => }} [168] => |- [169] => | 2023 || 38 734{{Citace elektronického periodika [170] => | titul = Sezóna 2023 na hradě Landštejně skončila [171] => | vydavatel = hrad-landstejn.cz [172] => | datum_vydání = 2023-11-08 [173] => | url = https://www.hrad-landstejn.cz/cs/zpravy/49257-konec-sezony-2019-na-hrade-landstejne [174] => | datum_přístupu = 2024-02-01 [175] => }} [176] => |} [177] => [178] => Hrad Landštejn je sedmým nejnavštěvovanějším objektem ze čtrnácti kulturních památek ve správě [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]] v Jihočeském kraji; za rok jej typicky navštíví 40–50 tisíc návštěvníků. [179] => [180] => == Odkazy == [181] => === Reference === [182] => [183] => {{Citace monografie [184] => | titul = Jiří Kacetl – Moravsko-rakouské pomezí v éře Přemyslovců (Pátečníci 10. 2. 2017) [185] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=Jy8dvNMZNLY [186] => | datum vydání = 2017-02-23 [187] => | vydavatel = LLionTV [188] => }} [189] => {{Citace periodika [190] => | příjmení = Michalik [191] => | jméno = Franz [192] => | titul = Ivan Hlaváček, Zdeňka Hledíková, Nichtbohemikale mittelalterliche Originalurkunden in den böhmischen Ländern [193] => | periodikum = Bohemia [194] => | rok = 1980 [195] => | číslo = 2 [196] => | ročník = 21 [197] => | url kapitoly = https://www.bohemia-online.de/index.php/bohemia/article/view/5043/7839 [198] => | strany = 401–402 [199] => | doi = 10.18447/BoZ-1980-1997 [200] => | jazyk = německy [201] => }} [202] => {{Citace periodika [203] => | příjmení = Razím [204] => | jméno = Vladislav [205] => | odkaz na autora = Vladislav Razím [206] => | titul = K počátkům hradu Landštejna [207] => | periodikum = Průzkumy památek [208] => | rok = 2011 [209] => | ročník = 18 [210] => | číslo = 1 [211] => | strany = 38 [212] => | url = https://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/2011-01-03.pdf [213] => | datum přístupu = 2022-04-24 [214] => | issn = 1212-1487 [215] => }} [216] => {{Citace elektronické monografie [217] => | titul = Charter: Urkunden 113 [218] => | vydavatel = www.monasterium.net [219] => | url = https://www.monasterium.net/mom/AT-DOZA/Urkunden/113/charter?q=Hartlieb [220] => | datum přístupu = 2022-04-23 [221] => }} [222] => {{Citace elektronického periodika [223] => | příjmení = Dibala [224] => | jméno = Milan [225] => | příjmení2 = Mládková [226] => | jméno2 = Jiřina [227] => | titul = Tajemství vzniku hradu Landštejna [228] => | periodikum = www.e-stredovek.cz [229] => | url = https://www.e-stredovek.cz/post/tajemstvi-vzniku-hradu-landstejna-1-cast/ [230] => | datum přístupu = 2023-10-19 [231] => | datum vydání = 2014-04-26 [232] => }} [233] => {{MonumNet [234] => | název = Hrad Landštejn, zřícenina [235] => | ID = 136471 [236] => | datum = 2016-01-09 [237] => }} [238] => {{Citace elektronické monografie [239] => | titul = Návšt. památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [240] => | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [241] => | datum přístupu = 2020-03-11 [242] => | vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [243] => | formát = PDF online [244] => | strany = 16 [245] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194428/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [246] => | nedostupné = ano [247] => }} [248] => {{Citace elektronické monografie [249] => | titul = Památkové objekty 2018 [250] => | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf [251] => | datum přístupu = 2020-03-11 [252] => | 4 = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [253] => | formát = PDF online [254] => | strany = 16 [255] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194750/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf [256] => | nedostupné = ano [257] => }} [258] => {{Citace monografie [259] => | příjmení = Durdík [260] => | jméno = Tomáš [261] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [262] => | příjmení2 = Sušický [263] => | jméno2 = Viktor [264] => | titul = Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy [265] => | vydavatel = Agentura Pankrác [266] => | místo = Praha [267] => | rok = 2002 [268] => | isbn = 80-902873-5-2 [269] => | počet stran = 184 [270] => | kapitola = Landštejn [271] => | strany = 60–64 [272] => }} [273] => {{Citace monografie [274] => | editoři = Karel Tříska [275] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [276] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [277] => | místo = Praha [278] => | rok = 1986 [279] => | počet stran = 296 [280] => | svazek = V. Jižní Čechy [281] => | kapitola = Landštejn – hrad [282] => | strany = 117–118 [283] => }} [284] => [299] => {{citace periodika [300] => | příjmení = Kubát [301] => | jméno = Petr [302] => | titul = Památky přilákaly skoro milion lidí. Dnes začíná zimní sezona [303] => | periodikum = Mladá fronta DNES [304] => | datum vydání = 2013-11-01 [305] => | strany = B3 [306] => | url = http://budejovice.idnes.cz/sezona-na-hradech-zamcich-0hm-/budejovice-zpravy.aspx?c=A131101_094927_budejovice-zpravy_khr [307] => }} [308] => {{citace monografie [309] => | příjmení = Procházka [310] => | jméno = Luděk [311] => | titul = Navštivte... Rozhledny a rozhledová místa [312] => | vydavatel = Olympia [313] => | kapitola = Landštejn 649 m [314] => | rok = 2001 [315] => | isbn = 80-7033-697-8 [316] => }} [317] => {{Citace monografie [318] => | příjmení = Špičáková [319] => | jméno = Lenka [320] => | titul = Landštejn [321] => | vydavatel = VEGA – L [322] => | místo = Libice nad Cidlinou [323] => | rok = 1999 [324] => | počet stran = 16 [325] => | isbn = 80-85627-99X [326] => }} [327] => {{Citace elektronické monografie [328] => | korporace = Seznam.cz [329] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [330] => | titul = Turistická mapa [331] => | url = https://mapy.cz/s/pjmp [332] => | datum přístupu = 2016-01-09 [333] => | vydavatel = Mapy.cz [334] => }} [335] => {{Citace elektronické monografie [336] => | titul = Návštěvní doba [337] => | url = http://www.hrad-landstejn.eu/navstevni-doba/ [338] => | datum vydání = 2015 [339] => | datum přístupu = 2016-01-09 [340] => | vydavatel = Státní hrad Landštejn [341] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160115031401/http://www.hrad-landstejn.eu/navstevni-doba/ [342] => | datum archivace = 2016-01-15 [343] => | nedostupné = ano [344] => [345] => }} [346] => [347] => [348] => === Literatura === [349] => * {{Citace monografie [350] => | příjmení = Durdík [351] => | jméno = Tomáš [352] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [353] => | vydavatel = Libri [354] => | místo = Praha [355] => | rok = 2002 [356] => | isbn = 80-7277-003-9 [357] => | počet stran = 736 [358] => | kapitola = Landštejn [359] => | typ kapitoly = heslo [360] => | strany = 318–320 [361] => }} [362] => * {{Citace monografie [363] => | příjmení = Sedláček [364] => | jméno = August [365] => | odkaz na autora = August Sedláček [366] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého: Táborsko [367] => | vydavatel = Argo [368] => | místo = Praha [369] => | rok = 1996 [370] => | počet stran = 362 [371] => | svazek = IV [372] => | kapitola = Landštein hrad [373] => | strany = 90–111 [374] => }} [375] => * {{Citace monografie [376] => | příjmení = Špičáková [377] => | jméno = Lenka [378] => | titul = Landštejn [379] => | vydavatel = VEGA – L [380] => | místo = Libice nad Cidlinou [381] => | rok = 1999 [382] => | počet stran = 16 [383] => | isbn = 80-85627-99X [384] => }} [385] => * {{Citace monografie [386] => | autoři = Kolektiv [387] => | titul = Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko [388] => | vydavatel = NZB [389] => | místo = Praha [390] => | rok = 2014 [391] => | počet stran = 223 [392] => | strany = 40, 50–60 [393] => | isbn = 978-80-904272-9-7 [394] => }} [395] => [396] => === Související články === [397] => * [[Seznam hradů v Jihočeském kraji]] [398] => [399] => === Externí odkazy === [400] => * {{Commonscat}} [401] => * {{Oficiální web}} [402] => * [http://www.hradlandstejn.cz Stránky přátel hradu Landštejna] [403] => * [http://www.3dcesko.cz/viewer/?n=landstejn Online 3D model hradu Landštejn] [404] => [405] => {{Autoritní data}} [406] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}} [407] => [408] => [[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Jindřichův Hradec]] [409] => [[Kategorie:Románské hrady v Česku]] [410] => [[Kategorie:Hrady v Javořické vrchovině]] [411] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Jindřichův Hradec]] [412] => [[Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu]] [413] => [[Kategorie:Alpské vyhlídky v Jihočeském kraji]] [414] => [[Kategorie:Landštejnské panství]] [415] => [[Kategorie:Přírodní park Česká Kanada]] [416] => [[Kategorie:Staré Město pod Landštejnem]] [417] => [[Kategorie:Stavby poškozené bleskem]] [] => )
good wiki

Landštejn

Landštejn (dříve také Lanštýn, nebo Landštýn) je zřícenina hradu v oblasti zvané Česká Kanada. Stojí v nadmořské výšce 656 metrů na vrcholu návrší nad stejnojmennou osadou asi tři kilometry severozápadně od Starého Města pod Landštejnem v okrese Jindřichův Hradec.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Gotická architektura','Románská architektura','Ministerialita','Staré Město pod Landštejnem','Slavonice','Renesanční architektura','Landštejnové','Národní památkový ústav','Landštejn (Staré Město pod Landštejnem)','Purkrabí','Nová Bystřice','bergfrit'

Bergfrit

Landštejnové

Ministerialita

Purkrabí

Slavonice

Slavonice je malé historické město, které se nachází ve východní části Čech, v blízkosti česko-rakouských hranic.