Array ( [0] => 14681251 [id] => 14681251 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ledovec [uri] => Ledovec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Alte prager huette pano.jpg|náhled|upright=1.3|Pohled z [[Alte Prager Hütte]] na ledovec ''[[Schlatenkees]]'' a horu ''[[Großvenediger]]''. Je zde patrná [[Akumulační zóna|akumulační]] a [[ablační oblast]]]] [1] => '''Ledovec''' je nehomogenní přírodní těleso tvořené [[led]]em, omezené jen jinou horninou; led se v něm pohybuje vlivem zemské tíže podobně, jako voda v řece.{{Citace elektronického periodika [2] => | titul = What is a glacier? {{!}} National Snow and Ice Data Center [3] => | periodikum = nsidc.org [4] => | url = https://nsidc.org/cryosphere/glaciers/questions/what.html [5] => | datum přístupu = 2018-01-03 [6] => }}{{Citace elektronického periodika [7] => | titul = Glossary from the AR4 Synthesis Report, bilingual English and Czech (draft translation by Jiří Došek, hypertext formatting and text changes by Jan Hollan) [8] => | periodikum = amper.ped.muni.cz [9] => | url = http://amper.ped.muni.cz/gw/ipcc_cz/gloss_en_cz.html#ledovec [10] => | datum přístupu = 2018-01-03 [11] => }} Ledovce, které jsou částí [[Kryosféra|kryosféry]] a [[Hydrosféra|hydrosféry]], mají jazykovitý nebo bochníkovitý tvar. Jejich studiem se zabývá [[glaciologie]] a jistou částí také [[geokryologie]]. Vznikají hromaděním [[sníh|sněhu]], který se pod vlivem okolí mění na [[firn]], z firnu na firnový led a z firnového ledu na led ledovcový. Proces přeměny sněhu ve firn je nazýván firnovatění. To je způsobeno především táním a znovu zamrzáním pod vlivem [[tlak]]u vyšších vrstev, ale dochází k němu i se změnami [[teplota|teploty]]. Tento zdánlivě jednoduchý proces tání a mrznutí se odborně nazývá [[regelace]]. Tato vlastnost činí z ledovce plastické těleso schopné vyplňovat a modelovat [[reliéf (geografie)|reliéf]] [[Země]]. Ledovce se vyskytují na všech [[kontinent]]ech s výjimkou [[Austrálie (kontinent)|Austrálie]]. [12] => [13] => Zonální ledovce (kontinentální) mají svou extrazonální variantu v horských ledovcích (údolních).{{Citace monografie | příjmení = Karásek | jméno = Jaromír | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Základy obecné geomorfologie | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2001 | isbn = 80-210-2567-0 | kapitola = | strany = 64 | jazyk = }} [14] => [15] => Česká terminologie označuje slovem ledovec různá rozsahem a pohybem odlišná ledová tělesa. Například gigantické [[Ledový příkrov|ledové příkrovy]], které jsou pro svou rozlehlost označovány též jako pevninské ledovce, z nichž ve skutečnosti led odchází do oceánu mnoha ledovci a [[ledovcový proud|ledovcovými proudy]]. Nebo menší [[Ledová čepice|ledové čepice]]. V obecném jazyce se lze setkat i s označením [[iceberg]]ů takovým slovem („špička ledovce“). [16] => [17] => Ledovec končící v moři může mít plovoucí konec nazývaný [[šelfový ledovec]]. Nejrozsáhlejší jsou dnes [[Rossův šelfový ledovec|Rossův]] a [[Filchnerův–Ronneové šelfový ledovec|Filchnera-Ronneové]] u břehů Antarktidy, oba větší než Německo. [18] => [19] => [[Globální oteplování]] vede na celém světě k [[Ústup ledovců od roku 1850|ústupu ledovců]]. Některé ledovce již zmizely zcela{{Citace elektronického periodika [20] => | příjmení = Meier [21] => | jméno = Mark F. [22] => | autor2 = A. S. Post [23] => | titul = Recent variations in mass net budgets of glaciers in western North America [24] => | periodikum = IASH Publ [25] => | vydavatel = [26] => | url = http://hydrologie.org/redbooks/a058/05808.pdf [27] => | datum vydání = 1962 [28] => | strany = 63–77 [29] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181231194245/http://hydrologie.org/redbooks/a058/05808.pdf [30] => | datum přístupu = [31] => | svazek = [32] => | datum = [33] => | datum archivace = 2018-12-31 [34] => }}{{citace elektronického periodika [35] => | příjmení = Pelto [36] => | jméno = Mauri S. [37] => | autor = [38] => | titul = North cascade glacier retreat [39] => | periodikum = [40] => | vydavatel = [41] => | url = http://www.nichols.edu/departments/Glacier/Bill.htm [42] => | datum vydání = [43] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121022041322/http://www.nichols.edu/departments/glacier/Bill.htm [44] => | datum přístupu = 2018-12-29 [45] => | datum archivace = 2012-10-22 [46] => | nedostupné = ano [47] => }} a očekává se, že rostoucí teploty způsobí neustálý ústup i většiny ostatních horských ledovců na světě. U více než 90 % ledovců zaznamenalo [[Světové středisko pro monitorování ledovců]] od roku 1995 jejich ústup.{{citace elektronického periodika [48] => | titul = World glacier monitoring service (Světové středisko pro monitorování ledovců) [49] => | url = http://www.geo.unizh.ch/wgms/ [50] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060424071049/http://www.geo.unizh.ch/wgms/ [51] => | datum přístupu = 29-04-2006 [52] => | datum archivace = 24-04-2006 [53] => | nedostupné = ano [54] => }} [55] => [56] => Ledovcové čepičky existují na některých místech na Zemi nepřetržitě už nejméně 60 milionů let, tedy od doby nejstarších třetihor ([[paleogén]]u).{{Citace elektronického periodika [57] => | příjmení1 = Barr [58] => | jméno1 = Iestyn [59] => | příjmení2 = Rea [60] => | jméno2 = Brice [61] => | příjmení3 = Adamson [62] => | jméno3 = Kathryn [63] => | příjmení4 = Spagnolo [64] => | jméno4 = Matteo [65] => | titul = Glaciers have existed on Earth for at least 60 million years—far longer than previously thought [66] => | periodikum = phys.org [67] => | datum_vydání = 2022-12-16 [68] => | url = https://phys.org/news/2022-12-glaciers-earth-million-yearsfar-longer.html [69] => | datum_přístupu = 2022-12-21 [70] => | jazyk = anglicky [71] => }} [72] => [73] => == Typy ledovců == [74] => Ledovce dělí česká geologie, geomorfologie a geografie do typů jako: karový, svahový, údolní, dendritický, malaspinský (úpatní, piedmontní): [75] => [[Soubor:Glacier diagramCS.svg|náhled|upright=1.4|Schéma údolního ledovce s vyznačenými oblastmi]] [76] => * '''karový ledovec''' vyplňuje vysoko položené deprese – [[kar]]y, karové terasy (vyživovací oblasti) – na údolních svazích a schází mu typický ledovcový jazyk, jeho tvar je odvislý především od tvaru karu a šířka obvykle převládá nad délkou. Ledovce tohoto typu se vyskytují především v [[Pyreneje|Pyrenejích]] a v [[Alpy|Alpách]]. Karový ledovec je přechodovým typem ke [[sněžník (geologie)|sněžníku]]. [77] => [78] => * '''svahový ledovec''' ([[Visutý ledovec|visutý]]), podobně jako karový ledovec, vyplňuje deprese na údolních svazích, ale má alespoň krátký splaz, který zůstává zavěšen na svahu. Ledovce tohoto typu se vyskytují také především v [[Pyreneje|Pyrenejích]] a v [[Alpy|Alpách]]. Někteří geomorfologové chápou pod pojmem '''svahový ledovec''' ledovce, které vznikají v mělkých depresích nebo na strukturních stupních na příkrých svazích a které se vyvinuly ze sněžníku v nivačních depresích anebo nivačních lištách. [79] => [80] => * '''údolní ledovec''' vyplňuje vyšší části horských údolí, má dobře vyvinutou vyživovací oblast i ledovcový jazyk. Tento typ ledovce je nazýván také jako '''alpský typ''', podle svého hojného zastoupení v [[Alpy|Alpách]]. Občas jsou z tohoto typu vyděleny '''údolní ledovce plazového typu''', které jsou podobné '''údolním ledovcům alpského typu''', nejsou však živeny ledovci vznikajícími v karech, nýbrž ledovcovými čapkami na rozvodích. [81] => [82] => * '''dendritický ledovec''' má více vyživovacích oblastí po obou stranách údolí, z obou údolních svahů splývají ledovcové jazyky, jež se spojují s hlavním ledovcem, tento typ je zastoupen zvláště ve vysokých asijských pohořích. Příkladem dendritického ledovce je [[Fedčenkův ledovec]] o délce 77 km a šířce 2–5 km, na nějž se z údolních ledovců napojuje 34 krátkých ledovcových splazů. V Evropě se tomuto typu blíží [[Aletschský ledovec]] v [[Bernské Alpy|Bernských Alpách]]. [83] => [84] => * '''malaspinský typ''' (podhorský, úpatní, piedmontní) ledovce se nachází v oblastech silného vývoje dendritických ledovců, které často přestupují přes sedla a rozvodní hřbety do sousedních údolí (ledovcová transfluace). Ledovce ze sousedních údolí se při výchozu z hor spojují v mohutný jednotný ledovcový krunýř. Malaspinský typ ledovce je pojmenován podle typové lokality [[Malaspinský ledovec]], která se nachází na [[Aljaška|Aljašce]], jeho plocha je kolem 5000 km². [85] => [86] => === Další označení === [87] => * '''norský typ''' (plošný, fjeldový, patagonský, skandinávský) – jde doopravdy o [[Ledová čepice|ledovou čepici]], vznikající na plochých temenech a vrcholech a náhorních plošinách. Ledové čepice mají vypouklý profil, a stékají přes okraj splazy po úbočích – [[Folgefonn]], [[Jostedalsbreen]], [[Svart Isen]]. [88] => [89] => * '''radiální ledovec''' – doopravdy jde o [[ledové pole]] čili soustavu ledovců, útvar, který vzniká v místech, kde vlivem fyzickogeografických poměrů nejsou podmínky pro vznik ledové čepice (i v centru z ledu vyčnívají jiné horniny), a kde se od centrálního místa radiálně rozbíhají jednotlivé splazy. [90] => [91] => * '''špicberský typ''' (svalbardský) ledového pole má charakteristická mohutná [[firn]]oviště, která přestupují široká horská sedla a průsmyky, místy vystupují holé horské hory ([[nunatak]]y) a hřebeny. [92] => [93] => == Stavba == [94] => Ledovce mají různý tvar, ale všechny ledovce mají [[Akumulační zóna|akumulační oblast]], ve které dochází ke hromadění sněhu, a [[Odtávání sněhu|ablační]] oblast, ve které dochází k odtávání ledovce. Obě oblasti jsou od sebe odděleny myšlenou čarou rovnováhy, nad níž dochází k akumulaci a pod niž dochází k ablaci. V některých oblastech, ve kterých nejsou podmínky pro odtávání (vyšší zeměpisné šířky), ledovce nezanikají táním, nýbrž jsou, například jako plovoucí ledovcové jazyky, rozlámány do [[iceberg]]ů a odnášeny na širé moře do nižších šířek, kde postupně tají. [95] => [96] => Místo, kde ledovec vzniká se odborně nazývá [[kar]] neboli ledovcový kotel, následně sestupuje ledovcovým údolím tzv. [[trog]]em až k [[Čelo ledovce|čelu ledovce]], k místu, kde začíná odtávat, či se případně odlamovat (tzv. [[telení ledovců]]) do [[moře]]. [97] => {{Panorama|obrázek=155 - Glacier Perito Moreno - Panorama de la partie nord - Janvier 2010.jpg|šířka=1200|popisek=[[Telení ledovců|Telení]] z [[čelo ledovce|čela ledovce]] [[Perito Moreno]] v [[Patagonie|Patagonii]], [[Argentina]].}} [98] => [99] => == Pohyb ledovců == [100] => Ledovce se většinou pohybují rychlostí od 3 do 300 metrů za rok, ale jejich rychlosti mohou dosáhnout 1 až 2 km za rok, pokud jsou k tomu vhodné podmínky jako příkrý svah či vysoká rychlost tvoření ledovce. Nicméně v Antarktidě a Grónsku existují i ledovce v údolích, které se pohybují rychlostí 7 až 12 km za rok.Matthew R. BENNETT a Neil F. GLASSER, ''Glacial geology: Ice Sheets and Landforms'', kapitola ''Mass Balance and the Mechanisms of Ice Flow'', strana 67. Na druhou stranu jsou známé ze Země ledovce, které se nepohybují vůbec, jelikož jsou v podstatě přimrznuty v podloží. V jejich případě pak nedochází k tání ledovců na bázi a hovoří se o tzv. studených ledovcích. [101] => [102] => Za svou barvu vděčí led krystalové struktuře, která absorbuje všechny vlnové délky světla kromě té nejkratší (nejmodřejší). Modrý led je pevnější a obsahuje méně vzduchu než led bílý. [103] => [104] => Rozhodující pro přežití [[Ledovec|ledovce]] je jeho [[Hmotnostní bilance ledovce|hmotnostní bilance]], rozdíl mezi akumulací a [[Ablační oblast|ablací]] (sublimací a tavením). [[Globální oteplování]] může způsobit kolísání teploty i sněžení, což může vést ke změnám v hmotnostní bilance. {{Citace elektronické monografie [105] => | url = http://www.nichols.edu/departments/glacier/mb.htm [106] => | titul = Archivovaná kopie [107] => | datum přístupu = 2020-12-03 [108] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071225180221/http://www.nichols.edu/departments/glacier/mb.htm [109] => | nedostupné = ano [110] => }} Změny v hmotnostní bilanci řídí dlouhodobé chování ledovce a jsou nejcitlivějšími klimatickými ukazateli na ledovci. [111] => [112] => == „Tvořivá“ síla ledovců == [113] => Výskyt ledovců je doprovázen mnoha geomorfologickými tvary. Na tvořivou činnost ledovce má zásadní vliv teplota samotného ledovcového tělesa, jeho podkladu a okolí jeho povrchu (vzduchu a ostatních ploch). Teplota má vliv na výskyt vody v kapalném stavu a „viskozitu“ báze ledovce, kapalná voda je prvořadým modelačním faktorem a tekutost báze ledovce má přímý vliv na jeho rychlost. [114] => [115] => Při vzniku glaciálních tvarů se uplatňuje destruktivní i akumulační činnost ledovcového tělesa. Destruktivní činností se rozumí [[zpětná eroze|zpětná]], [[boční eroze|boční]] a [[hloubková eroze]], které narušují horniny ve svém nejbližším okolí. K účinnosti ledovcové eroze přispívají především spodní [[moréna|morény]], které svou účinnost dokazují vznikem hlubokých i mělkých ledovcových rýh. [116] => [[Soubor:Exogenní ledovec.svg|náhled|328x328pixelů|Schéma horského ledovce. Čísla 7–9 znázorňují morény.]] [117] => [118] => == Erozní činnost ledovců == [119] => Ledovce jsou výrazným [[eroze|erozním]] činitelem, který vytváří charakteristické tvary reliéfu, na který přímo či nepřímo působil a který velmi snadno pomáhá identifikovat jeho působení. Velká tíha a tlak sestupující ledovcové masy vytváří typické [[trog|ledovcové údolí]] tvaru U, které může ledovec vyhloubit až do několikasetmetrové hloubky. [120] => [121] => Rozlišujeme několik základních druhů ledovcové eroze{{Citace monografie | příjmení = Kettner | jméno = Radim | odkaz na autora = Radim Kettner | spoluautoři = | titul = Všeobecná geologie IV. Vnější geologické síly, zemský povrch (Činnost ledu, větru, zemské tíže, ustrojenců a člověka) | vydání = 2 | vydavatel = ČSAV | místo = Praha | rok = 1955 | isbn = | kapitola = | strany = 41 | jazyk = }}: [122] => * '''brázdění''' (''exarace'') – postupující ledovec před sebou tlačí úlomky, které pod velikým tlakem ryjí podložní horninu, čímž zahlubují ledovcové údolí stále hlouběji do reliéfu a případně ho rozšiřují, čímž vzniká typický tvar písmene U. Díky rozdílné tvrdosti hornin a bočních ledovců může vzniknout zvláštní druh [[visuté údolí|visutého údolí]]. [123] => * '''odlamování''' (''detrakce'') – změny teplot mají za následek roztávání a následné zamrzání vody pod ledovcem, ta se částečně vsakuje do horniny, kde při zmrznutí zvětšuje svůj [[objem]], což má za následek roztrhávání horniny. Hornina je pak unášena spolu s ledovcem a následným ohlazováním vznikají [[souvek|souvky]]. [124] => * '''ohlazování''' (''abraze'') a '''obrušování''' (''deterze'') – části unášené ledovcem se postupně třou o jiné části, což se na tělesu projevuje jako typické rýhování a zahlazování. Stupeň ohlazení je závislý na tvrdosti obou hornin. [125] => [126] => Při boční erozi se uplatňují [[moréna|boční morény]]. [127] => [128] => Ovšem podobné projevy může mít obyčejná řeka, což může být problém při stanovení přítomnosti ledovce v minulosti.{{Citace elektronického periodika [129] => | příjmení1 = Yirka [130] => | jméno1 = Bob [131] => | titul = Evidence of self-forming waterfalls reported [132] => | periodikum = phys.org [133] => | datum_vydání = 2019-03-14 [134] => | url = https://phys.org/news/2019-03-evidence-self-forming-waterfalls.html [135] => | datum_přístupu = 2022-12-12 [136] => | jazyk = anglicky [137] => }} [138] => [139] => == Významné světové ledovce == [140] => Ledovce obsahují 17 miliónů gigatun vody.{{Citace elektronické monografie [141] => | titul = The Hydrologic Cycle - How it works [142] => | url = http://www.scienceclarified.com/everyday/Real-Life-Earth-Science-Vol-3/The-Hydrologic-Cycle-How-it-works.html [143] => | vydavatel = scienceclarified.com [144] => | datum_přístupu = 2022-12-12 [145] => | jazyk = anglicky [146] => }} Antarktický ledovec je největší na světě a jeho objem je 26,5 miliónů km3. [[Grónský ledovec]] má objem 2,85 miliónů km3. Zbylé ledovce mají objem 0,158 miliónů km3.{{Citace elektronického periodika [147] => | příjmení1 = Rüegg [148] => | jméno1 = Peter [149] => | titul = Ice volume calculated anew [150] => | periodikum = phys.org [151] => | datum_vydání = 2019-02-12 [152] => | url = https://phys.org/news/2019-02-ice-volume-anew.html [153] => | datum_přístupu = 2022-12-12 [154] => | jazyk = anglicky [155] => }} [156] => [157] => {| class="wikitable" style="text-align: center;" [158] => |- [159] => !Název [160] => !Oblast [161] => !Délka
([[kilometr|km]]) [162] => !Šířka
([[kilometr|km]]) [163] => |- [164] => |align=left|[[Lambertův ledovec]]||align=left|[[Australské antarktické území]]||402||64 [165] => |- [166] => |align=left|[[Petermanův ledovec]]||align=left|[[Grónsko]]||200||32 [167] => |- [168] => |align=left|[[Vatnajökull]]||align=left|[[Island]]||100||83 [169] => |- [170] => |align=left|[[Beardmoreův ledovec]]||align=left|[[Rossova dependence|Novozélandské antarktické území]]||160||30 [171] => |- [172] => |align=left|[[Ledovec Malaspina|Malaspina]]|| align="left" |[[Aljaška]]||65||45 [173] => |- [174] => |align=left|[[Hispar]]-[[Biafo]]|| align="left" |[[Karákóram]], [[Pákistán]]||120||3,2 [175] => |- [176] => |align=left|[[Hubbardův ledovec]]||align=left|[[pohoří svatého Eliáše]], [[Aljaška]]||114||3,75 [177] => |- [178] => |align=left|[[Humboldtův ledovec]]||align=left|[[Grónsko]]||114||95 [179] => |- [180] => |align=left|[[Koettlitzův ledovec]]||align=left|[[Rossova dependence|Novozélandské antarktické území]]||85||13 [181] => |- [182] => |align=left|[[Aletschský ledovec]]|| align="left" |[[Bernské Alpy]]||26||3,2 [183] => |} [184] => [185] => == Odkazy == [186] => [187] => === Reference === [188] => [189] => [190] => === Literatura === [191] => * HORNÍK, Stanislav a kol. ''Fyzická geografie II.'' 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 320 s. [192] => * {{Citace monografie | příjmení = Demek | jméno = Jaromír | odkaz na autora = Jaromír Demek | titul = Obecná geomorfologie | vydavatel = ČSAV | místo = Praha | rok = 1988 | isbn = | počet stran = 476}} [193] => [194] => === Související články === [195] => * [[Kryosféra]] [196] => * [[Ústup ledovců od roku 1850]] [197] => * [[Hmotnostní bilance ledovce]] [198] => * [[Iceberg]] [199] => * [[Ledová kra]] [200] => * [[Mořský led]] [201] => * [[Špička ledovce]] [202] => [203] => === Externí odkazy === [204] => * {{Commonscat}} [205] => * {{Wikislovník|heslo=ledovec}} [206] => * Dvojice fotografií z různých let s posuvným rozhraním dokumentující úbytek ledovců v Alpách aktualizovaně na [http://www.gletschervergleiche.ch/Pages/ImageCompare.aspx?Id=6 gletschervergleiche.ch] (či s [https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/tani-ledovcu/r~b8e47004e71311e7a4500cc47ab5f122/?redirected=1517347184 českými popisky] na aktualne.cz ze 26. 12. 2017). [207] => [208] => {{Autoritní data}} [209] => {{Portály|Geografie}} [210] => [211] => [[Kategorie:Led]] [212] => [[Kategorie:Geologická terminologie]] [213] => [[Kategorie:Glaciologie]] [214] => [[Kategorie:Hydrosféra]] [215] => [[Kategorie:Ledovce| ]] [] => )
good wiki

Ledovec

akumulační a ablační oblast Ledovec je nehomogenní přírodní těleso tvořené ledem, omezené jen jinou horninou; led se v něm pohybuje vlivem zemské tíže podobně, jako voda v řece. Ledovce, které jsou částí kryosféry a hydrosféry, mají jazykovitý nebo bochníkovitý tvar.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Alpy','Aljaška','kilometr','Aletschský ledovec','Ústup ledovců od roku 1850','Kryosféra','firn','Ledová čepice','Pyreneje','iceberg','kar','Hmotnostní bilance ledovce'

Aljaška

Aljaška je největší a nejzápadnější federální stát Spojených států amerických, který se nachází na severozápadě Severní Ameriky.

Alpy

Firn

Iceberg

Kar

Kilometr

Kilometr je základní jednotkou délky v soustavě SI.

Kryosféra

Pyreneje