Array ( [0] => 15499991 [id] => 15499991 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Legenda [uri] => Legenda [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [1] => {{Různé významy|tento=literárním útvaru}} [2] => [[Soubor:Legenda aurea.jpg|náhled|Legenda o sv. archandělu Michaelovi.]] [3] => '''Legenda''' (pochází z [[Latina|latinského]] ''legenda'', což znamená „věci určené ke čtení“) je [[epika|epický]] [[Literatura|literární]] žánr, pojednávající o životě, smrti, mučení a zázracích určitého [[Světec|světce]] či [[mučedník]]a, příp. [[Relikvie|ostatků]] nebo svatého předmětu (legenda o sv. Kříži). V legendách se vyskytují [[zázrak]]y a postavy [[Křesťanství|křesťanské]] historie. V přeneseném smyslu může být i legenda o význačné osobě. [4] => [5] => Používá se též označení '''[[hagiografie]]''', což je termín odvozený z [[Řečtina|řeckého]] ''hagios'' (svatý) a ''grafein'' (psát). V některých jazycích je rozšířenější toto označení. [6] => [7] => == Charakter legendy == [8] => Legendy popisovaly život světce, postupně však docházelo k vytváření obecných motivů, které pak byly přenášeny z jednoho světce na druhého, a život konkrétního světce tak byl mnohdy do velké míry zastřen. Na druhou stranu legendy poměrně věrně zachycují sociální prostředí.{{Citace monografie | příjmení = Kutnar | jméno = František | odkaz na autora = František Kutnar | příjmení2 = Marek | jméno2 = Jaroslav | odkaz na autora2 = Jaroslav Marek | titul = Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1997 | vydání = 2 | počet stran = 1065 | isbn = 80-7106-252-9 | strany = 19 | poznámka = [Dále jen Kutnar]}} [9] => [10] => Tento charakter je dán funkcí legendy, která sloužila především křesťanské výchově a propagaci světce, případně také k obhajobě některých jevů (v českém prostředí např. používání [[Staroslověnština|staroslověnštiny]] v bohoslužbě).Kutnar. str. 20 [11] => [12] => == Vývoj žánru == [13] => Hagiografie vznikla na sklonku [[Starověk|antiky]], když se klasická [[biografie]] rozšířila o prvky z [[bible]] (zvláště o líčení zázraků). Křesťanská legenda pak má své počátky v novozákonních [[evangelium|evangeliích]]. Charakter legendy mají již [[Skutky apoštolů]], nicméně stěžejním dílem, které určilo charakter hagiografie, jsou tzv. Pseudoklementina vyprávějící o skutcích [[Petr (apoštol)|apoštola Petra]]. [14] => [15] => Legendy byly většinou zprvu předávány ústně, později byly zapisovány, a to jak veršem, tak i prózou. Tvořily těžiště [[středověk]]é umělecké tvorby a ve své době plnily účely liturgické i literární. Základní osou je vyprávění o narození, životě (''vita''), smrti (''passio''), přenesení ostatků (''translatio'') a zázracích (''miracula'') osoby, o které se soudilo, že se za své skutky dostala jistě do [[nebe]]. Nebylo však rozhodující, zda ona osoba byla oficiálně prohlášena za svatou či [[Blahoslavený|blahoslavena]]: [[kanonizace]] probíhala často na základě lidové úcty. Účelem legend bylo oslavit památku příkladných [[křesťan]]ů a dát příklad k následování. [16] => [17] => == Legendy v českých zemích == [18] => Legendy v českých zemích vznikaly v období od 9. století, kdy se sem dostaly s působením [[Misionář|misionářů]], do 14. století ve vzdělané duchovenské společnosti. Zásadní bylo působení svatých [[Svatý Cyril|Cyrila]] a [[Metoděj]]e, s jejichž jmény jsou první legendy vzniklé na českém území spojeny. [19] => [20] => Podle světců, o kterých legendy pojednávají, je lze rozdělit do pěti skupin: [21] => [22] => # '''cyrilometodějské legendy''' [23] => #* ''moravsko-panonské legendy'' (panonské legendy) – ''Život [[Svatý Cyril|Konstantinův]]'' a ''Život [[Svatý Metoděj|Metodějův]]'', [[staroslověnština|staroslověnské]] legendy sepsané žáky těchto světců popisují život Konstantina i Metoděje a vzájemně se doplňují. Cílem těchto legend byla zejména obhajoba staroslověnštiny jako bohoslužebného jazyka.Kutnar. str. 20n. [24] => # '''svatováclavské a svatoludmilské legendy''' [25] => #* Hagiografie sv. Václava obsahuje celkem 12 verzí jeho legendy, devět je v latině a tři ve staroslověnštině. [26] => #* ''[[Crescente fide|Crescente fide Christiana]]'' (název z [[incipit]]u latinského originálu, v překladu Šíření víry křesťanské) spolu s první staroslověnskou legendou je nejstarší, není jasné, která z nich vznikla dříve. Napsána byla v Bavorsku a je výrazně delší a obsáhlejší než první staroslověnská legenda (začíná již u Václavova otce Vratislava, detailně a v negativním světle rozebírá postavu Václavovy matky Drahomíry) [27] => #* ''[[Život svatého Václava]]'' (někdy označován jako ''Život knížete Václava'') byla sepsána staroslověnsky a datuje se do doby brzy po zavraždění [[Svatý Václav|knížete Václava]] (polovina 10. století). Zároveň se jedná o nejstarší v úplnosti dochovanou staroslověnskou památku, která vznikla na území Čech. V porovnání s ''Crescente fide Christiana'' je podstatně kratší a zobrazuje Václavovu matku Drahomíru výrazně pozitivněji. [28] => #* ''[[Kristiánova legenda]]'' (''Život a umučení svatého Václava a jeho babičky [[Svatá Ludmila|svaté Ludmily]]'', [[latina|lat.]] ''Vita et passio sancti Vencaslai et sanctae Ludmilae aviae eius'') byla sepsána latinsky. Sporná je doba vzniku i autor samotný, zřejmě však vznikla koncem 10. století. Cílem díla byla znovu obhajoba staroslověnské bohoslužby.Kutnar. str. 21. [29] => # '''vojtěšské legendy''' – legendy o [[Svatý Vojtěch|svatém Vojtěchovi]] v sobě obsahují širší evropštější rozhled. [30] => #* ''Nascitur purpureus flos'' je latinská legenda napsaná na počátku 11. století [[Bruno z Querfurtu|sv. Brunem z Querfurtu]], který byl žákem [[Svatý Vojtěch|svatého Vojtěcha]]. [31] => # '''prokopské legendy''' obsahují mnohé lidové prvky, což je dáno tím, že se obracely k prostému člověku, aby v něm vyvolaly úctu ke [[Svatý Prokop|svatému Prokopovi]] i ke klášterům.Kutnar. str. 22. [32] => #* ''Vita Minor'' – legenda napsána latinsky okolo roku 1200 v [[Sázavský klášter|Sázavském klášteře]]. Stala se východiskem pro další prokopské legendy. Jednou z nich byla i legenda sepsaná česky v době [[Karel IV.|Karla IV.]], ta však klade důraz zcela jinak – popisuje především Prokopův zápas o uchránění Sázavského kláštera před německými mnichy. [33] => # '''další legendy''' [34] => #* ''[[Život svaté Kateřiny]]'' (též ''Legenda o sv. Kateřině'') je veršovaná legenda z druhé poloviny 14. století, která se snaží vyobrazit lásku krásné, urozené a vzdělané Kateřiny ke Kristu. Obsahuje v sobě bohatou symboličnost (šest barev: bílá = čistota, zlatá = vyvolena Bohem, červená = žár lásky i Ježíšovo utrpení, černá = smutek a bolest, zelená = naděje na spasení, modrá = věrnost ve víře). Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl rukopis odvezen švédskými vojáky do švédské královské knihovny a vrácen byl až ve druhé polovině 20. století. [35] => [36] => == Odkazy == [37] => [38] => === Literatura === [39] => [40] => * ANDRLE, Jan. ''Raněnovověká bohemikální hagiografie o českých patronech. Soupis legend, kázání a příbuzných textů o zemských patronech vydaných tiskem v l. 1550–1750''. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2021. ISBN 978-80-7671-031-3 (print), ISBN 978-80-7671-032-0 (online) [41] => [42] => === Reference === [43] => [44] => [45] => === Související články === [46] => * [[Historiografie]] [47] => * [[Středověk]] [48] => * [[Mytologie]] [49] => * [[Revizionismus]] [50] => [51] => === Externí odkazy === [52] => * {{Wikislovník|heslo=legenda}} [53] => [54] => {{Pahýl}} [55] => {{Autoritní data}} [56] => {{Portály|Literatura}} [57] => [58] => [[Kategorie:Legendy]] [59] => [[Kategorie:Literární pojmy]] [60] => [[Kategorie:Literární žánry]] [61] => [[Kategorie:Středověká historiografie]] [62] => [[Kategorie:Církevní historiografie]] [63] => [[Kategorie:Středověká literatura]] [] => )
good wiki

Legenda

Legenda o sv. archandělu Michaelovi.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Svatý Cyril','Svatý Vojtěch','staroslověnština','Metoděj','křesťan','Blahoslavený','Skutky apoštolů','středověk','epika','Literatura','hagiografie','Světec'

Blahoslavený

Epika

Epika je jeden z žánrů literatury, který se zabývá vyprávěním příběhů.

Hagiografie

Křesťan

Literatura

Metoděj

Staroslověnština

Staroslověnština je slovanský jazyk, který se vyvíjel v období 9.

Středověk

Světec