Array ( [0] => 15509645 [id] => 15509645 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lehnice [uri] => Lehnice [3] => Lég01.JPG [img] => Lég01.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Lehnice je město v Polsku, které se nachází v Dolnoslezském vojvodství. Je to místo s bohatou historií a kulturou, které láká návštěvníky svými historickými památkami a malebným okolím. Město je obklopeno rozsáhlými lesy a malebnými krajinami, což z něj činí ideální destinaci pro milovníky přírody a venkovních aktivit. Lehnice je známá také svými pravidelnými kulturními akcemi a tradičními slavnostmi, které vytvářejí přátelskou atmosféru a posilují komunitní hodnoty obyvatel. Historie Lehnice sahá až do středověku, kdy se stalo důležitým obchodním centrem. I přes různé výzvy, kterým město čelilo v průběhu staletí, si zachovalo svůj jedinečný charakter a kulturní dědictví, které je zde dodnes patrné. Místní architektura, včetně historických kostelů a budov, vypráví příběhy o minulých dobách a inspiruje návštěvníky k objevování dalších aspektů tohoto města. Lehnice také nabízí skvělé možnosti pro vzdělávání a osobní rozvoj, s přístupem k různým institucím a programům, které podporují místní komunitu. Společenský život je zde dynamický a občané se aktivně podílejí na akcích, které posilují jejich vzájemné vztahy. Celkově Lehnice představuje harmonické spojení historie, kultury a přírody, které inspiruje k optimismu a objevování. Je to město, které si zaslouží pozornost a návštěvu, protože nabízí jedinečné zážitky a příležitosti k prozkoumání krás, které život přináší. [oai_cs_optimisticky] => Lehnice je město v Polsku, které se nachází v Dolnoslezském vojvodství. Je to místo s bohatou historií a kulturou, které láká návštěvníky svými historickými památkami a malebným okolím. Město je obklopeno rozsáhlými lesy a malebnými krajinami, což z něj činí ideální destinaci pro milovníky přírody a venkovních aktivit. Lehnice je známá také svými pravidelnými kulturními akcemi a tradičními slavnostmi, které vytvářejí přátelskou atmosféru a posilují komunitní hodnoty obyvatel. Historie Lehnice sahá až do středověku, kdy se stalo důležitým obchodním centrem. I přes různé výzvy, kterým město čelilo v průběhu staletí, si zachovalo svůj jedinečný charakter a kulturní dědictví, které je zde dodnes patrné. Místní architektura, včetně historických kostelů a budov, vypráví příběhy o minulých dobách a inspiruje návštěvníky k objevování dalších aspektů tohoto města. Lehnice také nabízí skvělé možnosti pro vzdělávání a osobní rozvoj, s přístupem k různým institucím a programům, které podporují místní komunitu. Společenský život je zde dynamický a občané se aktivně podílejí na akcích, které posilují jejich vzájemné vztahy. Celkově Lehnice představuje harmonické spojení historie, kultury a přírody, které inspiruje k optimismu a objevování. Je to město, které si zaslouží pozornost a návštěvu, protože nabízí jedinečné zážitky a příležitosti k prozkoumání krás, které život přináší. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=polském městě|druhý=slovenské obci|rozlišovač=okres Dunajská Streda}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Lehnice [3] => | originální jméno = Legnica [4] => | obrázek = Legnica - Stary Ratusz na legnickim rynku.jpg [5] => | popisek = Hlavní náměstí (Rynek) [6] => | vlajka = POL Legnica flag.svg [7] => | znak = Legnica_herb.svg [8] => | zeměpisná šířka = 51.20726 [9] => | zeměpisná délka = 16.16131 [10] => | stát = Polsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [12] => | název vyššího celku = [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [14] => | název nižšího celku = městský okres [15] => | administrativní dělení = [16] => | mapa = [17] => | velikost mapy = [18] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label= Lehnice|position= right |width= 220 |lat= 51.22 |long= 16.17 |float=center |caption=}} [19] => | rozloha = 56,29 [20] => | počet obyvatel = 99072 [21] => | obyvatelé aktuální k = 2020 [22] => | starosta = Tadeusz Krzakowski [23] => | web = http://www.legnica.um.gov.pl [24] => | obecní úřad = pl. Słowiański 8
59-220 Legnica [25] => | telefonní předvolba = +48 76 [26] => | psč = 59-200 až 59-220 [27] => }} [28] => '''Lehnice'''{{Citace monografie [29] => | příjmení1 = Žáček [30] => | jméno1 = Rudolf [31] => | odkaz_na_autora1 = Rudolf Žáček [32] => | titul = Slezsko [33] => | vydavatel = [[Libri]] [34] => | místo = Praha [35] => | rok = 2005 [36] => | počet_stran = 214 [37] => | kapitola = Tabulka místních jmen [38] => | strany = 210 [39] => | isbn = 80-7277-245-7 [40] => | jazyk = cs [41] => | edice = Stručná historie států [42] => | svazek_edice = 33 [43] => }}{{Citace elektronické monografie [44] => | titul = V Polsku ukradli a poničili sochu sovětského maršála. Omluvte se, žádá Rusko [45] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-polsko-sovetsky-marsal-rokossovskij-socha-hrbitov.A200731_150507_zahranicni_jhr [46] => | vydavatel = [[IDNES.cz|Idnes.cz]] [47] => | datum_vydání = 2020-07-31 [48] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [49] => | jazyk = cs [50] => | poznámka = Cit. ''Rusko žádá od polských úřadů vyšetření čtvrteční krádeže sochy sovětského maršála Kostantina Rokossovského ze hřbitova ve městě Lehnice'' [51] => }}{{Citace elektronické monografie [52] => | titul = Předválečná základna v polské Lehnici najde díky Accolade nové využití jako moderní průmyslová hala [53] => | url = https://retrend.cz/zahranici/accolade-investuje-do-dalsiho-parku-v-polsku/ [54] => | vydavatel = Retrend.cz [55] => | datum_vydání = 2020-02-27 [56] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [57] => | jazyk = cs [58] => }}{{Citace elektronické monografie [59] => | titul = V polské Lehnici započal beatifikační proces syna sv. Hedviky Slezské [60] => | url = https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/210608v-polske-lehnici-zapocal-beatifikacni-proces-syna-sv-hedviky-slezske [61] => | vydavatel = Církev.cz [62] => | datum_vydání = 2021-06-09 [63] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [64] => | jazyk = cs [65] => }} ({{Vjazyce2|pl|''Legnica''}}, do roku 1946 ''Lignica'', {{Vjazyce2|de|''Liegnitz''}}) je město v jihozapádním [[Polsko|Polsku]] v [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]], má postavení samostatného městského okresu a zároveň je sídlem [[okres Lehnice|okresu Lehnice]]. Leží na historickém území [[Dolní Slezsko|Dolního Slezska]] na řece [[Kačava|Kačavě]], levém přítoku [[Odra|Odry]]. V roce 2020 zde žilo 99 072 obyvatel,{{Citace elektronické monografie [66] => | titul = Ludność. Stan i struktura ludności oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym (stan w dniu 30.06.2020) [67] => | url = https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5468/6/28/1/ludnosc._stan_i_struktura_30.06.2020.zip [68] => | vydavatel = Główny Urząd Statystyczny [69] => | datum_přístupu = 2021-10-29 [70] => | jazyk = pl [71] => | kapitola = Tabl 12. Ludność w gminach według płci i wieku w województwie dolnośląskim w 2020 roku [72] => }} jedná se o třetí největší město ve vojvodství. [73] => [74] => První zmínka o lehnickém hradišti pochází z roku 1149. V polovině 13. století proběhla lokace města podle [[magdeburské právo|magdeburského práva]]. [[Lehnické knížectví]] bylo od roku 1329 součástí [[Země Koruny české|českých zemí]]. Po [[první slezská válka|první slezské válce]] připadlo [[Pruské království|Prusku]] a Lehnice se stala sídlem jednoho ze tří [[vládní obvod Lehnice|vládních obvodů]] [[Pruské Slezsko|provincie Slezsko]]. Po druhé světové válce byla přičleněna k [[Polská lidová republika|Polsku]] a odsunuté německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z [[Kresy|tzv. Kresů]] nebo osadníci z centrálního Polska. Město bylo obsazeno bez boje, ale velká část historického jádra se přesto nezachovala v důsledku vypálení [[Rudá armáda|Rudou armádou]] v květnu 1945 a rozsáhlých demolic v 60. letech 20. století. V poválečné době si Lehnice vysloužila přezdívku ''Malá Moskva'', protože byla sídlem velitelství Severní skupiny sovětských vojsk a některé čtvrti byly vyhrazeny pro rodiny sovětských vojáků a důstojníků. [75] => [76] => V jihozápadní části města se rozkládá velký průmyslový areál [[KGHM Polska Miedź|měďařské společnosti KGHM]]. Lehnice je spolu s nedalekým [[Lubin]]em a [[Hlohov]]em centrem Dolnoslezské měďařské pánve (''Dolnośląskie Zagłębie Miedziowe''). [77] => [78] => == Historie == [79] => První písemná zmínka o Lehnici (''Legnice'', ''iuxta Legnicham'') a zdejší kapli svatého Benedikta pochází z roku 1149, objevuje se v listině [[Boleslav IV. Kadeřavý|Boleslava IV. Kadeřavého]].{{Citace monografie [80] => | příjmení1 = Niemeyer [81] => | jméno1 = Manfred [82] => | titul = Deutsches Ortsnamenbuch [83] => | url = https://books.google.cz/books?id=olXnBQAAQBAJ&pg=PA365 [84] => | vydavatel = De Gruyter [85] => | místo = Berlin [86] => | rok = 2012 [87] => | počet_stran = 763 [88] => | kapitola = Liegnitz [89] => | strany = 365 [90] => | isbn = 978-3-11-018908-7 [91] => | jazyk = de [92] => }}{{Citace monografie [93] => | titul = Kodeks dyplomatyczny Śląska. Tom I obejmujący lata 971–1204 [94] => | url = http://www.dokumentyslaska.pl/kds%2001/1149%2006%2022%20wroclaw%20kds.html [95] => | vydavatel = [[Ossolineum|Zakład Narodowy im. Ossolińskich]] – Wydawnictwo [[Polská akademie věd|Polskiej Akademii Nauk]] [96] => | místo = Wrocław [97] => | rok = 1951–1956 [98] => | počet_stran = 106 [99] => | kapitola = Wrocław, 22 czerwca 1149 [100] => | strany = 25 [101] => | jazyk = polsky, latinsky [102] => | redaktoři = Karol Maleczyński [103] => }} Dendrologické průzkumy však naznačují, že lehnické hradiště mohlo existovat již na sklonku 10. století.{{Citace monografie [104] => | příjmení1 = Korta [105] => | jméno1 = Wacław [106] => | titul = Historia Śląska do 1763 roku [107] => | vydavatel = DiG [108] => | místo = Warszawa [109] => | rok = 2003 [110] => | počet_stran = 432 [111] => | strany = 63 [112] => | isbn = 83-7181-283-3 [113] => | jazyk = pl [114] => }} V minulosti byla Lehnice někdy chybně ztotožňována s ''Lugidunum'', hlavním [[oppidum|oppidem]] [[Lugiové|Lugiů]] zmiňovaným ve [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaiově]] ''Geografii''.{{Citace elektronické monografie [115] => | příjmení1 = Hahn [116] => | jméno1 = Jan [117] => | titul = Prehistoria Śląska, cz. 6 [118] => | url = https://wachtyrz.eu/jan-hahn-prehistoria-slaska-cz-6/ [119] => | vydavatel = Wachtyrz.eu [120] => | datum_vydání = 2018-11-02 [121] => | datum_přístupu = 2021-11-21 [122] => | jazyk = pl [123] => }} [124] => [[Soubor:Battle of Legnica1241-From Legend of Saint Hedwig.jpg|náhled|vlevo|Bitva u Lehnice: ilustrace manuskriptu ''Legenda o svaté Hedvice'' z roku 1353]] [125] => 9. dubna 1241 se odehrála [[bitva u Lehnice]] mezi slezským, moravským, velkopolským i malopolským rytířstvem a [[Mongolové|Mongoly]] zvanými také Tatary (viz [[mongolský vpád do Evropy]]), v níž křesťanská vojska utrpěla drtivou porážku. Mezi tisíci padlých byl sám vojevůdce [[Jindřich II. Pobožný]]. Mongoly zanechaná spoušť urychlila [[Německá východní kolonizace|německou kolonizaci Slezska]]. V polovině 13. století byla Lehnice opět založena jako město podle [[magdeburské městské právo|magdeburského práva]]. Dochovaly se tři listiny týkající se udělování městských privilegií: z roku 1252, 1264 a 1280.{{Citace elektronické monografie [126] => | titul = Od miasta lokacyjnego do końca czasów piastowskich [127] => | url = http://zabytki.legnica.eu/historia-legnicy/od-miasta-lokacyjnego-do-konca-czasow-piastowskich [128] => | vydavatel = Urząd Miasta Legnica [129] => | datum_přístupu = 2021-11-21 [130] => | jazyk = pl [131] => | edice = Zabytki Legnica [132] => }} K rozvoji města v pozdním středověku a raném novověku napomáhala výhodná poloha na obchodní stezce [[Via Regia]], kromě toho se v blízkosti města ([[Złotoryja]], [[Mikołajowice]]) těžilo zlato. [133] => [[Soubor:Lignitz_(Merian).jpg|náhled|vlevo|Lehnice v roce 1650]] [134] => V roce 1248 bylo z [[Vratislavské knížectví|Vratislavska]] vyděleno [[Lehnické knížectví]], které se roku 1329 stalo se lénem českých králů a následně součástí [[Země Koruny české|zemí Koruny české]]. V roce 1419 bylo sloučeno s [[Břežské knížectví|Břežskem]] a v roce 1523 s [[Volovské knížectví|Volovskem]]. Lehnicko-brežsko-volovské knížectví vyniklo tím, že po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]] bylo kromě [[Olešnické knížectví|Olešnicka]] a města [[Vratislav (město)|Vratislavi]] jediným územím ve Slezsku, kde byla podle principu ''[[cuius regio, eius religio]]'' ponechána náboženská svoboda protestantů, a také, že se jednalo o území, jež nejdéle zůstalo v rukou [[Piastovci|piastovské dynastie]]. Jejím posledním představitelem byl [[Jiří Vilém Lehnický]]. Po jeho smrti v roce 1675 připadlo jako [[odúmrť]] pod přímou správu českých králů. [135] => [136] => V roce 1708 byla zřízena [[Rytířská akademie v Lehnici]] – elitní škola pro šlechtickou mládež jak protestantského, tak katolického vyznání. V původní formě existovala do roku 1811. Poté bylo na ní umožněno studovat i mladíkům nešlechtického původů a vzápětí se stala státním gymnáziem, jež pokračovalo v jejích tradicích až do roku 1945.{{Citace elektronické monografie [137] => | titul = Akademia Rycerska [138] => | url = http://zabytki.legnica.eu/akademia-rycerska [139] => | vydavatel = Urząd Miasta Legnica [140] => | datum_přístupu = 2021-11-21 [141] => | jazyk = pl [142] => | edice = Zabytki Legnica [143] => }} [144] => [145] => Po [[první slezská válka|první slezské válce]] v roce 1742 došlo k rozdělení Slezska, Lehnicko připadlo [[Pruské království|Pruskému království]] a stalo se součástí [[Pruské Slezsko|provincie Slezsko]]. Vznikl okres Lehnice (''Landkreis Liegnitz''). Méně známá [[bitva u Lehnice (1760)|bitva u Lehnice]] se odehrála 15. srpna 1760 během [[sedmiletá válka|sedmileté neboli třeti slezské války]] a skončila prohrou rakouských vojsk pod velením [[Ernst Gideon von Laudon|Ernnsta Gideona von Laudona]]. Roku 1815 byla provedena reforma pruské státní správy, v rámci které došlo ke zřízení [[vládní obvod Lehnice|vládního obvodu Lehnice]] (''Regierungsbezirk Liegnitz'') zahrnujícího celou západní část provincie. Termín ''[[Dolní Slezsko]]'' (''Niederschlesien'') byl v 19. století často zužován na tuto oblast, protože území [[vládní obvod Vratislav|vládního obvodu Vratislav]] se běžně označovalo jako ''Střední Slezsko'' (''Mittelschlesien''). [146] => [[Soubor:Liegnitz,_Schlesien_-_Breslauer_Platz_(Zeno_Ansichtskarten).jpg|náhled|Vratislavské náměstí (Breslauer Platz) na pohlednici z počátku 20. století]] [147] => V roce 1844 byla zprovozněna železniční trať Lehnice – [[Vratislav (město)|Vratislav]], jednalo se o úsek [[Dolnoslezsko-markická dráha|Dolnoslezsko-markické dráhy]], která po dokončení roku 1847 spojila Slezsko s [[Berlín]]em. Výstavbou dalších tratí ve směrech [[Střehom]], [[Hlohov]] a [[Złotoryja]] se Lehnice v druhé polovině 19. století stala významným železničním uzlem. Ve městě se vyvíjel zejména textilní a strojírenský průmysl, existovaly rovněž čtyři továrny na [[klavír]]y a [[pianino|pianina]].{{Citace monografie [148] => | titul = Meyers Konversations-Lexikon [149] => | url = https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a7/Meyers_b10_s0781.jpg [150] => | vydavatel = Bibliographisches Institut [151] => | místo = Leipzig [152] => | rok = 1889 [153] => | počet_stran = 1044 [154] => | strany = 781 [155] => | jazyk = de [156] => | vydání = 4 [157] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [158] => | svazek = 10 [159] => | kapitola = Liegnitz [160] => }} Industriální ráz dostala severní a severozápadní předměstí, zatímco jižně od historického jádra a na východním břehu [[Kačava|Kačavy]] vyrůstaly nové obytné čtvrti. V roce 1874 byla Lehnice vydělena jako samostatný městský okres (''Stadkreis Liegnitz''). V roce 1898 do ulic vyjely [[Tramvajová doprava v Lehnici|první tramvaje]] (v provozu do roku 1968). Počet obyvatel stoupl ze 9 592 v roce 1825 (z toho 82,9 % evangelíků, 16 % katolíků a 1,1 % židů){{Citace monografie [161] => | příjmení1 = Knie [162] => | jméno1 = Johann Georg [163] => | titul = Alphabethisch-Statistisch-Topographische Uebersicht der Dörfer, Flecken, Städte und andern Orte der Königl. Preuß. Provinz Schlesien, mit Einschluß des jetzt ganz zur Provinz gehörenden Markgrafthums Ober-Lausitz und der Grafschaft Glatz; nebst beigefügter Nachweisung von der Eintheilung des Landes nach den verschiedenen Zweigen der Civil-Verwaltung [164] => | url = https://books.google.de/books?id=wIRfAAAAcAAJ&pg=PA961#v=onepage&q&f=false [165] => | vydavatel = Verlag von Gratz, Barth und Comp. [166] => | místo = Breslau [167] => | rok = 1830 [168] => | počet_stran = 1088 [169] => | kapitola = Liegnitz [170] => | strany = 961 [171] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [172] => | jazyk = de [173] => }} na 54 822 v roce 1900 (z toho 79,9 % evangelíků, 17,6 % katolíků a 1,6 % židů).{{Citace elektronické monografie [174] => | příjmení1 = Rademacher [175] => | jméno1 = Michael [176] => | titul = Stadt und Landkreis Liegnitz [177] => | url = https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/liegnitz.html [178] => | vydavatel = Deutsche Verwaltungsgeschichte 1871–1990 [179] => | datum_vydání = 2006 [180] => | datum_přístupu = 2021-11-21 [181] => | jazyk = de [182] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230226143412/https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/liegnitz.html [183] => | datum archivace = 2023-02-26 [184] => | nedostupné = ano [185] => }}{{Citace monografie [186] => | titul = Meyers Großes Konversations-Lexikon [187] => | url = http://www.zeno.org/Meyers-1905/K/meyers-1905-012-0540 [188] => | vydavatel = Bibliographisches Institut [189] => | místo = Leipzig [190] => | rok = 1908 [191] => | počet_stran = 906 [192] => | strany = 540 [193] => | jazyk = de [194] => | vydání = 6 [195] => | svazek = 12 [196] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [197] => | kapitola = Liegnitz [198] => }} Do roku 1939 se počet obyvatel zvýšil na 78 456. [199] => [[Soubor:Legnica,Polska,UE. - panoramio.jpg|náhled|Hlavní náměstí (Rynek) po přestavbě v 60. letech]] [200] => Leteckým útokům a ničivým bojům na sklonku [[druhá světová válka|druhé světové války]] se Lehnice vyhnula. Stala se však obětí plundrování a záměrně devastace po obsazení [[Rudá armáda|Rudou armádou]] 11. února 1945, zejména pak na začátku května, kdy sovětští vojáci oslavující kapitulaci nacistického Německa založili v historickém centru celou sérii požárů označovaných jako „ohně vítězství“.{{Citace sborníku [201] => | příjmení1 = Szetelnicki [202] => | jméno1 = Wacław [203] => | příjmení_sestavitele1 = Marecki [204] => | jméno_sestavitele1 = Józef [205] => | příjmení_sestavitele2 = Rotter [206] => | jméno_sestavitele2 = Lucyna [207] => | titul = Pamięć historyczna w krajobrazie miasta Legnicy – dylematy wokół destruktywnego pobytu armii sowieckiej [208] => | sborník = Symbol – znak – rytuał. Krajobraz semantyczny wsi i miast, [209] => | vydavatel = Uniwersytet Papieski Jana Pawła II w Krakowie [210] => | místo = Kraków [211] => | rok_vydání = 2016 [212] => | strany = 17–38 [213] => | počet_stran = 302 [214] => | isbn = 978-83-7438-517-6 [215] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [216] => | jazyk = pl [217] => | url = http://bc.upjp2.edu.pl/Content/3545/szetelnicki_art_krajobraz_semantyczny_1.pdf [218] => | doi = 10.15633/9788374385183.03 [219] => }}{{Citace elektronické monografie [220] => | příjmení1 = Dobkiewicz [221] => | jméno1 = Agnieszka [222] => | titul = 74 lata temu Armia Czerwona zdobyła Legnicę. W ciągu kilku miesięcy żołnierze zniszczyli zabytkowe centrum miasta [223] => | url = https://wroclaw.wyborcza.pl/wroclaw/7,35771,24446917,74-lata-temu-wyzwolono-legnice.html [224] => | vydavatel = [[Gazeta Wyborcza]] [225] => | datum_vydání = 2019-02-11 [226] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [227] => | jazyk = pl [228] => }}{{Citace elektronické monografie [229] => | příjmení1 = Dobrowolski [230] => | jméno1 = Marcin [231] => | titul = "Ognie zwycięstwa" - jak Armia Czerwona niszczyła Legnicę [232] => | url = https://www.pb.pl/ognie-zwyciestwa-jak-armia-czerwona-niszczyla-legnice-830461 [233] => | vydavatel = Puls Biznesu [234] => | datum_vydání = 2016-05-11 [235] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [236] => | jazyk = pl [237] => }} Magistrátní komise v roce 1947 vyhodnotila 2,8 % budov jako úplně zničené a 20,2 % jako vážně poškozené.{{Citace elektronické monografie [238] => | titul = „Zrabowane miasto”. Grabież Legnicy w latach 1945–1947 [239] => | url = http://www.liegnitz.pl/forum/read.php?2,3258,3258 [240] => | vydavatel = Liegnitz.pl [241] => | datum_vydání = 2013-06-26 [242] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [243] => | jazyk = de [244] => }} Nicméně stěžejní vliv na současnou podobu Starého Města s převahou [[panelák]]ové zástavby měla ani ne tak devastace v prvních poválečných měsících, jako velká „modernizace” zahájená v roce 1962. Během 60. a 70. let 20. století bylo zbouráno několik set historických budov v centru nehledě na jejich technický stav.{{Citace sborníku [245] => | příjmení1 = Czarnecka [246] => | jméno1 = Maria [247] => | titul = Wrocław, Elbląg, Legnica – różne sposoby odbudowy zabytkowych centrów [248] => | sborník = Prace naukowe Uniwersytetu Wrocławskiego nr 443. Gospodarka przestrzenna XXI wieku [249] => | vydavatel = Uniwersytet Ekonomiczny we Wrocławiu [250] => | místo = Wrocław [251] => | rok_vydání = 2016 [252] => | strany = 40 [253] => | isbn = 978-83-7695-604-6 [254] => | jazyk = pl [255] => | url = https://www.dbc.wroc.pl/Content/35086/Czarnecka_Wroclaw_Elblag_Legnica_Rozne_Sposoby_2016.pdf [256] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [257] => | doi = 10.15611/pn.2016.443.03 [258] => }} [259] => [260] => Na základě [[Jaltská konference|jaltských ujednání]] a [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] byla Lehnice v roce 1945 připojena k [[Polsko|Polsku]]. Původní německé obyvatelstvo bylo z velké části odsunuto a nahrazeno polskými přesídlenci z [[Kresy|východních území postoupených Sovětskému svazu]], repatrianty a osadníky z centrálního Polska. Zůstavší německá menšina, docela aktivní v prvních poválečných letech, prakticky zanikla v důsledku emigrace a asimilace v 50. a 60. letech.{{Citace periodika [261] => | příjmení1 = Szczepański [262] => | jméno1 = Andrzej [263] => | titul = Oświata niemiecka w Legnicy po II wojnie światowej [264] => | periodikum = Biuletyn Historii Wychowania [265] => | číslo = 43 [266] => | datum = 2020 [267] => | strany = 85–97 [268] => | url = https://pressto.amu.edu.pl/index.php/bhw/article/download/28347/25570/ [269] => | issn = 1233-2224 [270] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [271] => | jazyk = pl [272] => | doi = 10.14746/bhw.2020.43.5 [273] => }} [274] => [[Soubor:Komendantura Wermachtu, obecnie ZUS, Legnica, ul. Grabskiego 26 (II).JPG|náhled|vlevo|Bývalé sídlo velitelství Severní skupiny vojsk Sovětské armády]] [275] => V červenci 1945 bylo rozhodnuto o umístění do Lehnice velitelství Severní skupiny vojsk, tj. uskupení [[Sovětská armáda|Sovětské armády]] udržujícího kontrolu nad Polskem. Polští osídlenci, stejně jako všechny úřady, byli náhle vykázáni do pravobřežní části města, neboť centrum na levém břehu Kačavy mělo sloužit výhradně sovětské vojenské správě.{{Citace periodika [276] => | příjmení1 = Żak [277] => | jméno1 = Marek [278] => | titul = Narodziny „Małej Moskwy”. O wysiedleniu ludności polskiej w Legnicy za rzekę Kaczawę w lipcu 1945 roku [279] => | periodikum = Dzieje Najnowsze [280] => | ročník = LI [281] => | číslo = 4 [282] => | datum = 2019 [283] => | strany = 91–121 [284] => | url = http://yadda.icm.edu.pl/yadda/element/bwmeta1.element.ojs-doi-10_12775_DN_2019_4_05/c/DN.2019.4.05-24831.pdf [285] => | issn = 0419–8824 [286] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [287] => | jazyk = pl [288] => | doi = 10.12775/DN.2019.4.05 [289] => }} Sice po několika týdnech došlo k podstatnému zmírnění těchto opatření, ale i tak po celou dobu přítomnosti armády v Lehnici, tedy až do roku 1993, existovaly oblasti vyhrazené pro sovětské vojáky i důstojníky a jejich rodiny, zcela nedostupné pro běžné obyvatelstvo. Nejznámější z nich byl ''Kwadrat'' (''Čtverec'') – zdí oddělená vilová čtvrť o rozloze 39 ha na jihu města. Poválečná Lehnice, poznamenaná svérázným soužitím polských a sovětských občanů, si vysloužila přezdívku ''Malá Moskva''.{{Citace elektronické monografie [290] => | příjmení1 = Maciejewska [291] => | jméno1 = Beata [292] => | titul = Co zostało w Legnicy po Małej Moskwie? Zostali moskwianie [293] => | url = https://wroclaw.wyborcza.pl/wroclaw/7,35771,14630906,co-zostalo-w-legnicy-po-malej-moskwie-zostali-moskwianie.html [294] => | vydavatel = [[Gazeta Wyborcza]] [295] => | datum_vydání = 2013-09-22 [296] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [297] => | jazyk = pl [298] => }}{{Citace monografie [299] => | příjmení1 = Kondusza [300] => | jméno1 = Wojciech [301] => | titul = Mała Moskwa. Rzecz o radzieckiej Legnicy [302] => | vydavatel = Edytor [303] => | místo = Legnica [304] => | rok = 2011 [305] => | počet_stran = 416 [306] => | isbn = 978-83-61176-92-3 [307] => | jazyk = pl [308] => }}{{Citace elektronické monografie [309] => | titul = Śladami Małej Moskwy [310] => | url = https://portal.legnica.eu/sladami-malej-moskwy-9-22/ [311] => | vydavatel = Urząd Miasta Legnica [312] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [313] => | jazyk = pl [314] => }} [315] => [316] => V letech 1950–1952 byla na jihozápadním okraji města vybudována a uvedená do provozu slévárna mědi ''Huta Miedzi Legnica'' (původně Metalurgické závody V. I. Lenina), nyní provozovaná [[KGHM|společností KGHM]]. Lehnice se stala vedle [[Hlohov]]a a [[Lubin]]u jedním z center tzv. Dolnoslezské měďařské pánve (''Dolnośląskie Zagłębie Miedziowe''). Počet obyvatel dosáhl předválečného stavu v polovině 70. let a na sklonku 80. let překonal hranici 100 tisíc, pod níž opět klesl v roce 2018.{{Citace elektronické monografie [317] => | titul = Statystyczne Vademecum Samorządowca 2020: Miasto Legnica [318] => | url = https://stat.gov.pl/vademecum/vademecum_dolnoslaskie/portrety_miast/miasto_Legnica.pdf [319] => | vydavatel = Urząd Statystyczny we Wrocławiu [320] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [321] => | jazyk = pl [322] => }} Mimo přestavované centrum vznikla velká panelová sídliště na pravém břehu Kačavy: Koperníkovo sídliště (''Osiedle Mikołaja Kopernika'') a Piekary. V letech 1975–1998 byla Lehnice hlavním městem [[Lehnické vojvodství|Lehnického vojvodství]]. Po jeho zániku se stala součástí [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezského vojvodství]], které navázalo na Vratislavské vojvodství existující v letech 1946–1975. [323] => [324] => == Pamětihodnosti == [325] => [[Soubor:SM Legnica Zamek (5) ID 593146.jpg|náhled|Piastovský hrad]] [326] => [[Soubor:Legnica - Teatr im. Heleny Modrzejewskiej.jpg|náhled|Divadlo Heleny Modrzejevské]] [327] => [[Soubor:Legnica_-_Kościół_Marii_Panny.jpg|náhled|Kostel Panny Marie]] [328] => [[Soubor:Liegnitz-Ritterakademie.jpg|náhled|Průčelí Rytířské akademie]] [329] => [[Soubor:Legnica,_ulica_Franklina_Roosevelta_03.jpg|náhled|Činžovní domy ve čtvrti Tarninów]] [330] => [[Soubor:Park_Legnica_3.jpg|náhled|Háj múz ve Městském parku]] [331] => {{Viz též|Architektura Lehnice}} [332] => * '''[[Piastovský hrad v Lehnici|Piastovský hrad]]''' – postavený na počátku 13. století na podnět [[Jindřich Bradatý|Jindřicha Bradatého]] na místě starého slovanského hradiště, od roku 1248 sídlo [[Lehnické knížectví|lehnických knížat]]; v průběhu staletí prošel rozsáhlými přestavbami v gotickém, renesančním, barokním a novogotickém duchu; v roce 1945 byl vypálen, obnova proběhla v 60. letech 20. století; nyní je sídlem Dolnoslezského centra celoživotního a jazykového vzdělávání pracovníků (''Dolnośląskie Centrum Kształcenia Ustawicznego i Językowego Kadr'');[http://centrumzamek.pl/ Oficiální webové stránky Dolnoslezského centra celoživotního a jazykového vzdělávání pracovníků] (polsky) dominantním architektonickým prvkem jsou dvě vysoké románsko-gotické věže: severovýchodní věž sv. Petra (zpřístupněná v letním období jako rozhledna, výška je 68 m) a jihozápadní věž svaté Hedviky; pro muzejní účely byly též zpřístupněny relikty hradní kaple svatého Benedikta a Vavřince;{{Citace elektronické monografie [333] => | titul = Zwiedzanie Zamku Piastowskiego [334] => | url = http://muzeum-miedzi.art.pl/informacje-dla-zwiedzajacych/270-zwiedzanie-zamku-piastowskiego [335] => | vydavatel = Muzeum Miedzi w Legnicy [336] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [337] => | jazyk = pl [338] => }} [339] => * '''Rynek''' – ústřední náměstí v historickém centru; většina měšťanských domů, které jej dříve obklopovaly, byla v 60. letech 20. století zbourána a nahrazena moderní panelákovou zástavbou, přesto se zde dochovalo několik významných památek: [340] => ** '''[[Stará radnice v Lehnici|Stará radnice]]''' – barokní, postavená v letech 1737–1741, prošla jistými přestavbami v roce 1836 a v letech 1926–1928; sídlo magistrátu do roku 1905; v současnosti je integrována s přilehlou budovou divadla, nachází se zde divadelní kanceláře, garderoby, archiv, výtvarná pracovna či klubovna; [341] => ** '''[[Divadlo Heleny Modrzejewské]]''', původně Městské divadlo – sídlí v klasicistní budově podle návrhu [[Carl Ferdinand Langhans|Carla Ferdinanda Langhanse]] z roku 1842;[https://www.teatr.legnica.pl/ Oficiální webové stránky Divadla Heleny Modrzejewské] (polsky) [342] => ** '''Sleďové krámy''' (''Kramy Śledziowe'') – soubor osmi trojpodlažních měšťanských domů s [[podloubí]]m a renesančními či klasicistními [[atika (architektura)|atikami]] přiléhajících k budově Staré radnice a Divadla Modrzejewské; dvě fasády jsou ozdobeny sgrafitem z druhé poloviny 16. století; [343] => ** '''Dům u křepelčího koše''' (''Dom Pod Przepiórczym Koszem'') – pětipodlažní měšťanský dům s dochovanou [[sgrafito]]vou dekorací fasády z poloviny 16. století; [344] => * '''Katedrální náměstí''' (Plac Katedralny) – plynule navazuje na Rynek jihovýchodním směrem: [345] => ** '''[[Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla (Lehnice)|Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla]]''', též Horní kostel – farní kostel doložený již ve 13. století, od dob [[reformace]] do konce [[druhá světová válka|druhé světové války]] evangelický, současnou podobu získal během novogotické přestavby v letech 1892–1894; v roce 1992 byl povýšen na katedrálu, sídelní kostel [[Diecéze lehnická|lehnických biskupů]]; k nejcennějším prvkům interiéru patří renesanční kazatelna od [[Caspar Berger|Caspara Bergera]] z roku 1588 či soubor pískovcových soch apoštolů z první poloviny 14. století; [346] => ** '''[[Nová radnice v Lehnici|Nová radnice]]''' – sídlo magistrátu, novorenesanční budova z roku 1905; [347] => ** '''Pasáž Petra a Pavla''' (''Pasaż Piotra i Pawła'') – honosný činžovní dům s obchodní pasáží postavený v eklektickém stylu v letech 1884–1886; [348] => * '''[[Kostel Panny Marie (Lehnice)|Kostel Panny Marie]]''', též Dolní kostel – nachází na místě nejstaršího farního kostela zmiňovaného již na sklonku 12. století; byl postaven v gotickém stylu v letech 1362–1386, později několikrát rozšiřován a upravován; jedná se o jediný kostel v Lehnici, který nepřetržitě od roku 1522 do současností slouží [[luteránství|evangelíkům]]; každou první a třetí neděli v měsíci se konají bohoslužby i v němčině; [349] => * '''[[Scultetův dům]]''' – měšťanský dům v ulici Najświętszej Marii Panny 7 se sgrafitovou dekorací z roku 1611; Johannes Scultetus neboli Hans Scholz byl lehnickou osobností [[humanismus|humanismu]], rektorem školy u kostela svatého Petra a Pavla; dům je nyní sídlem turistického infocentra a je stavebně zakomponován do areálu nákupního centra Galeria Piastów dokončeného v roce 2009; [350] => * '''Kostel svatého Jana Křtitele''' – původně jezuitský, postavený v barokním slohu v letech 1714–1729 na místě staršího františkánského chrámu, který sloužil jako pohřebiště lehnických knížat; dochovalo se z něj gotické kněžiště přestavěné po smrti [[Jiří Vilém Lehnický|Jiřího Viléma Lehnického]] (1675) na '''mauzoleum slezských Piastovců'''{{Citace elektronické monografie [351] => | titul = Piastovské mausoleum [352] => | url = http://gesichter-der-reformation.eu/map/liegnitz.html [353] => | vydavatel = Gesichter der Reformation [354] => | datum_přístupu = 2022-02-25 [355] => | jazyk = německy, česky, polsky [356] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220223075754/http://gesichter-der-reformation.eu/map/liegnitz.html [357] => | datum archivace = 2022-02-23 [358] => | nedostupné = ano [359] => }}; ke kostelu přiléhá '''bývalá jezuitská kolej''', taktéž barokní stavba dokončená v roce 1706, po druhé světové válce předaná do správy františkánskému řádu; [360] => * '''[[Rytířská akademie v Lehnici|Rytířská akademie]]''' – barokní budova postavena v letech 1726–1738 jako sídlo střední školy pro šlechtické chlapce založené v roce 1708; v původní formě existovala do roku 1811, poté se stala gymnáziem, jež v jejích tradicích pokračovalo do konce druhé světové války; v letech 1945–1978 byla zabrána [[Sovětská armáda|Sovětskou armádou]], která ji využívala mj. jako sklad potravin a krejčovské dílny, což vedlo k devastaci objektu; rozsáhlá rekonstrukce trvala od roku 1985 do 2016, od jejího ukončení budova slouží jako sídlo Lehnického kulturního centra (''Legnickie Centrum Kultury'');[http://lck.art.pl/ Oficiální webové stránky Lehnického kulturního centra] (polsky) [361] => * '''Muzeum mědi''' (''Muzeum Miedzi'') – navzdory názvu se jedná o běžné městské muzeum, které hromadí nejen exponáty související s těžbou a zpracováním mědi, ale také dějinami Lehnicka a uměním z různých epoch;[http://muzeum-miedzi.art.pl/ Oficiální webové stránky Muzea mědi] (polsky) hlavním sídlem je barokní '''palác [[Klášter Lubuš|lubušských]] opatů''' z roku 1728 naproti kostelu svatého Jana Křtitela a přilehlé budovy v ulici Świętego Jana; na jižní fasádě jedné z nich se nachází památkově chráněná mozaika ''Kopernik'' z roku 1973 (vznikla k 500. narozeninám [[Mikuláš Koperník|Mikuláše Koperníka]]); [362] => * '''Kościuszkovo gymnázium''' (''I Liceum Ogólnokształcące im. T. Kościuszki'') – bývalý benediktinský klášter z roku 1702, přestavěný na školní účely v letech 1880–1886; [363] => * '''Hlohovská věž''' a '''Chojnówská věž''' – pozůstatky severní a jižní městské brány z období pozdního středověku; [364] => * '''Tarninów''' – část města jižně od historického centra s převahou dochovaných v původní podobě, byť mnohdy zanedbaných, eklektických činžovních domů z období ''Gründerzeit'', tj. 1871–1914; evangelický kostel z roku 1833 (rozšířený v roce 1912) v ulici Zofii Kossak slouží od roku 1975 [[Polská pravoslavná církev|Polské pravoslavné církvi]]; na náměstí Orląt Lwowskich byl v roce 2001 vztyčen mohutný obelisk na počest 2000 let křesťanství a k 760. výročí [[bitva u Lehnice|bitvy u Lehnice]]; [365] => ** '''Kwadrat''' (doslova Čtverec) – jihozápadní vilová část Tarninówa, která byla v letech 1945–1993 vyhrazena pro sovětské vojáky i důstojníky a jejich rodiny; běžné polské obyvatelstvo nemělo do této čtvrti přístup, na několika místech v ulici Kościuszki, Słowackiego či Żeromskiego se dochovaly pozůstatky betonové zdi oddělující Kwadrat od zbytku města; nynější budova správy sociálního zabezpečení (ZUS) v ulici Grabskiego sloužila v té době jako velitelství Severní skupiny vojsk [[Sovětská armáda|Sovětské armády]] – původně se jednalo o ''Haus der Wehrmacht'' dokončený v roce 1937; [366] => * '''Kostel svatého Jacka''' – nyní katolický, původně evangelický Pamětní kostel [[Fridrich III. Pruský|císaře Fridricha]] postavený v novogotickém stylu v roce 1908 na místě [[Kartuziánský řád|kartuziánského]] kláštera, od něhož odvozuje název pravobřežní část města Kartuzy; [367] => * '''Městská knihovna''' – novogotická budova v ulici Piastowska 22 z roku 1894, která byla původně sídlem [[zednářská lóže|zednářské lóže]]; [368] => * '''Hlavní pošta''' – honosná novorenesanční budova naproti hradu a Hlohovské věže postavená v letech 1890–1891; [369] => * '''Městský park''' – má rozlohu 58 ha, rozprostírá se na levém břehu [[Kačava|Kačavy]] východně od Starého Města a Tarninówa; byl založen v letech 1815–1831 podle návrhu [[Eduard Petzold|Eduarda Petzolda]], který se podílel mj. na úpravách [[Park Muskau|parku Muskau]], a v průběhu 19. a 20. století několikrát rozšiřován; hlavní osu parku tvoří čtyřřadá lipová a dubová alej; palmový dům (''Palmiarnia'') a geometrický Háj múz (''Gaj Muz'') s historickou [[pergola|pergolou]] jsou pozůstatkem jinak zaniklé botanické zahrady; v provozu je minizoo; v severní části parku se nachází rybník nazývaný ''Kozi Staw'' s restaurací ''Wenecja'' (''Benátky'') a také budova Wyspiańského gymnázia (''II Liceum Ogólnokształcące im. Stanisława Wyspiańskiego'') z roku 1899; část areálu byla adaptována pro sportovní účely, nachází se zde mj. stadion fotbalového klubu [[Miedź Legnica]]; severním směrem navazuje na Městský park torzo staroměstského sadového okruhu s platanovou alejí podél ulice Parkowa; [370] => [371] => == Doprava == [372] => [[Soubor:Legnica,_budynek_dworca_(1).jpg|náhled|Hlavní nádraží]] [373] => [[Soubor:MOs810 WG 35 2015 Dolnoslaskie Zakamarki II (Solaris nr 307, Legnica).JPG|náhled|Autobus ''MPK Legnica'']] [374] => Lehnice leží na železniční magistrále [[Vratislav (město)|Vratislav]] – [[Berlín]] / [[Drážďany]], historické [[Dolnoslezsko-markická dráha|Dolnoslezsko-markické dráze]], která je nyní součástí III. [[Panevropské koridory|panevropského koridoru]]. Dále se zde sbíhají tratě ze směru [[Lubin]] (součást spojení se [[Zelená Hora (Polsko)|Zelenou Horou]] a [[Hlohov]]em), [[Jaworzyna Śląska]] a [[Złotoryja]] (původně až k české hranici u [[Nové Město pod Smrkem|Nového Města pod Smrkem]]). Původní trať Lehnice – [[Ścinawa|Stínava]] – [[Rawicz]] je v provozu pouze pro nákladní dopravu na krátkém vnitroměstském úseku k elektrárně Pątnów. Regionální dopravu obsluhuje dopravce [[Koleje Dolnośląskie]] (Dolnoslezské dráhy), dálkovou [[PKP Intercity]]. Přímé vlaky spojují Lehnici mj. s Berlínem, Vratislaví, [[Krakov]]em a [[Štětín]]em (stav 2021). Hlavní nádraží ''Legnica'' se nachází v blízkosti historického centra, současná výpravní budova a nástupištní hala byly postaveny mezi lety 1922 až 1929. Na trati do Jaworzyny Śląské mezi největšími panelovými sídlišti Kopernika a Piekary se nachází zastávka ''Legnica Piekary''. [375] => [376] => Lehnice je napojena na [[dálnice A4 (Polsko)|dálnici A4]], která vede od německé k ukrajinské hranici přes celé jižní Polsko, a [[Rychlostní silnice S3 (Polsko)|rychlostní silnici S3]], jež po dokončení spojí pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]] s českou hranicí u [[Královec (okres Trutnov)|Královce]]. Dále vede městem národní silnice (''droga krajowa'') č. 94 neboli „stará cesta“ z Vratislavi do [[Zgorzelec|Zhořelce]]. Úsek A4 procházející jižními periferiemi Lehnice je součástí plánované Říšské dálnice č. 9 Vratislav – Berlín a byl dokončen roku 1937. Rychlostní silnice S3 plní úlohu západního obchvatu města. [377] => [378] => Městskou autobusovou dopravu provozuje dopravní podnik ''MPK Legnica'' na dvaceti linkách včetně dvou nočních a šesti příměstských (stav 2021).{{Citace elektronické monografie [379] => | titul = Rozkład jazdy [380] => | url = https://www.mpk.legnica.pl/rozklad_aktualny/ [381] => | vydavatel = MPK Legnica [382] => | datum_přístupu = 2021-11-22 [383] => | jazyk = pl [384] => }} V letech 1898–1968 byla v Lehnici provozována [[tramvajová doprava v Lehnici|tramvajová doprava]] a v letech 1943–1945 i 1949–1956 [[trolejbusová doprava v Lehnici|trolejbusová doprava]]. Autobusové stanoviště pro regionální a dálkovou spoje je umístěno u hlavního vlakového nádraží. [385] => [386] => == Rodáci == [387] => * [[Kurt Babel]] (1897–1968) – komunistický politik působící v Československu [388] => * [[Robert von Benda]] (1816–1899) – hudební skladatel a nacionálně-liberální politik, příslušník [[Benda (rodina)|rodiny Benda]] [389] => * [[Benjamin Bilse]] (1816–1902) – dirigent a hudební skladatel [390] => * [[Georg Rudolf Böhmer]] (1723–1803) – lékař a botanik [391] => * [[Heinrich Wilhelm Dove]] (1803–1879) – fyzik a meteorolog, ředitel Pruského meteorologického ústavu v letech 1849–1879 [392] => * [[Anna Dymna]] (* 1951) – herečka a sociální aktivistka, zakladatelka nadace pro mentálně postižené dospělé ''Mimo Wszystko'' [393] => * [[Tomasz Kot]] (* 1977) – herec [394] => * [[Leopold Kronecker]] (1823–1891) – matematik, jsou po něm pojmenovány mj. [[Kroneckerovo delta]] a [[Kroneckerův součin matic]] [395] => * [[Mariusz Lewandowski]] (* 1979) – fotbalista, hráč [[Polská fotbalová reprezentace|polské reprezentace]] v letech 2002–2013 [396] => * [[Paul Löbe]] (1875–1965) – [[Sociálnědemokratická strana Německa|sociálnědemokratický]] politik, předseda [[Říšský sněm (Německo)|Reichstagu]] v letech 1920–1924 a 1925–1932 [397] => * [[Tomasz Merta]] (1965–2010) – historik, novinář a politik strany [[Právo a spravedlnost|PiS]], zemřel při [[Havárie Tu-154 u Smolenska|leteckém neštěstí u Smolensku]] [398] => * [[Olena Pidhrušná]] (* 1987) – [[biatlon]]istka, vítězka mj. [[Mistrovství světa v biatlonu 2013|mistrovství světa 2013]] a [[Biatlon na Zimních olympijských hrách 2014|olympijských her 2014]] [399] => * [[Popek]], vlastním jménem Paweł Mikołajuw (* 1978) – raper, bojovník [[Smíšená bojová umění|MMA]] a internetová osobnost [400] => * [[Kaspar Schwenkfeld]] (1490–1561) – náboženský [[reformace|reformátor]], zakladatel schwenkfeldského hnutí, které dosud existuje v Severní Americe pod názvem ''[[Schwenkfelder Church]]''; narozený v nedaleké obci [[Osiek (okres Lubin)|Ossig (Osiek)]], působil na dvoře lehnických knížat v letech 1511–1523 [401] => * [[Karl von Vogelsang]] (1818–1890) – politik a publicista, propagátor [[Sociální nauka církve|sociálního křesťanství]] v Rakousko-Uhersku [402] => * [[Christian Josef Willenberg]] (1676–1731) – fortifikační inženýr [403] => * [[Witelo]] (≈ 1230–1275) – teolog, přírodní filosof a matematik, průkopník [[optika|optiky]], autor díla ''De Perspectiva'' (''O perspektivě''); přesné místo narození není známo, studoval a působil v Lehnici [404] => [405] => Soubor:Heinrich_Wilhelm_Dove_1857.jpg|[[Heinrich Wilhelm Dove]] [406] => Soubor:Anna_Dymna_(2010).jpg|[[Anna Dymna]] [407] => Soubor:Tomasz Kot.JPG|[[Tomasz Kot]] [408] => Soubor:Leopold_Kronecker_1865.jpg|[[Leopold Kronecker]] [409] => Soubor:Bundesarchiv_Bild_102-01053A,_Paul_Löbe.jpg|[[Paul Löbe]] [410] => Soubor:Kaspar-Schwenkfeld.jpg|[[Kaspar Schwenkfeld]] [411] => Soubor:Witelo-Perspectiva.jpg|Stránka rukopisu ''De Perspectiva'' s podobiznou [[Witelo|Witela]] [412] => [413] => [414] => == Partnerská města == [415] => * {{flagicon|CZE}} '''[[Blansko]]''', [[Jihomoravský kraj]], [[Česko]] [416] => * {{flagicon|UKR}} '''[[Drohobyč]]''', [[Lvovská oblast]], [[Ukrajina]] [417] => * {{flagicon|GER}} '''[[Míšeň]]''', [[Sasko]], [[Německo]] [418] => * {{flagicon|FRA}} '''[[Roanne]]''', [[Loire (departement)|departement Loire]], [[Francie]] [419] => * {{flagicon|GER}} '''[[Wuppertal]]''', [[Severní Porýní-Vestfálsko]], [[Německo]] [420] => [421] => == Odkazy == [422] => [423] => === Reference === [424] => [425] => [426] => === Externí odkazy === [427] => * {{Commonscat|Legnica}} [428] => * [https://portal.legnica.eu/ Portal.legnica.eu] – oficiální webové stránky Městského úřadu v Lehnici (polsky) [429] => * Heslo [https://ome-lexikon.uni-oldenburg.de/orte/liegnitz-legnica ''Liegnitz/Legnica''] v ''Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa'' (Online lexikon kultury a dějin Němců ve východní Evropě) (německy) [430] => * [https://de.wikisource.org/wiki/Topographia_Bohemiae,_Moraviae_et_Silesiae:_Lignitz Lehnice] v ''Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae'' – popis města z roku 1650 (německy) [431] => * [https://polska-org.pl/504811,Legnica.html Lehnice] na portálu polska-org.pl – historické a současné fotografie a fórum (polsky, německy) [432] => * [https://fotopolska.eu/m53434,Legnica.html Lehnice] na portálu fotopolska.eu – historické a současné fotografie a fórum (polsky) [433] => * [http://zabytki.legnica.eu/ Turistický průvodce Lehnicí] (polsky) [434] => * [http://liegnitz.pl/ Liegnitz.pl] – portál věnovaný historii města [435] => [436] => {{Dolnoslezské vojvodství}} [437] => [438] => {{Autoritní data}} [439] => {{Portály|Polsko|Slezsko}} [440] => [441] => [[Kategorie:Lehnice| ]] [442] => [[Kategorie:Města v Dolnoslezském vojvodství|Lehnice]] [443] => [[Kategorie:Slezská města|Lehnice]] [444] => [[Kategorie:Městské okresy v Polsku]] [445] => [[Kategorie:Český lev ve znaku]] [] => )
good wiki

Lehnice

Lehnice ( do roku 1946 Lignica) je město v jihozapádním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného městského okresu a zároveň je sídlem okresu Lehnice. Leží na historickém území Dolního Slezska na řece Kačavě, levém přítoku Odry.

More about us

About

Je to místo s bohatou historií a kulturou, které láká návštěvníky svými historickými památkami a malebným okolím. Město je obklopeno rozsáhlými lesy a malebnými krajinami, což z něj činí ideální destinaci pro milovníky přírody a venkovních aktivit. Lehnice je známá také svými pravidelnými kulturními akcemi a tradičními slavnostmi, které vytvářejí přátelskou atmosféru a posilují komunitní hodnoty obyvatel. Historie Lehnice sahá až do středověku, kdy se stalo důležitým obchodním centrem. I přes různé výzvy, kterým město čelilo v průběhu staletí, si zachovalo svůj jedinečný charakter a kulturní dědictví, které je zde dodnes patrné. Místní architektura, včetně historických kostelů a budov, vypráví příběhy o minulých dobách a inspiruje návštěvníky k objevování dalších aspektů tohoto města. Lehnice také nabízí skvělé možnosti pro vzdělávání a osobní rozvoj, s přístupem k různým institucím a programům, které podporují místní komunitu. Společenský život je zde dynamický a občané se aktivně podílejí na akcích, které posilují jejich vzájemné vztahy. Celkově Lehnice představuje harmonické spojení historie, kultury a přírody, které inspiruje k optimismu a objevování. Je to město, které si zaslouží pozornost a návštěvu, protože nabízí jedinečné zážitky a příležitosti k prozkoumání krás, které život přináší.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hlohov','Złotoryja','Sovětská armáda','Kačava','Lubin','Lehnické knížectví','Dolnoslezské vojvodství','Vratislav (město)','vládní obvod Lehnice','Německo','Leopold Kronecker','Dolní Slezsko'

Hlohov

Kačava

Lubin

Lubin je město v Polsku, které se nachází ve střední části země ve Slezském vojvodství.

Německo

Złotoryja