Array ( [0] => 15493915 [id] => 15493915 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lesnictví [uri] => Lesnictví [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Forest-stingbert-steinkopf.jpg|náhled|240px|vpravo|Lesní cesta umožňuje zpřístupnění lesa]] [1] => [2] => '''Lesnictví''' je obor lidské činnosti, který se zabývá udržením a zvelebením [[les]]ů a plným využitím jejich užitků ve prospěch vlastníků i společnosti{{Citace monografie [3] => | příjmení1 = Lasák [4] => | jméno1 = M. [5] => | titul = Naučný slovník lesnický [6] => | vydavatel = Ministerstvo zemědělství ČR [7] => | rok = 1994 [8] => }}). Dalším cílem lesnictví je pak produkce [[dříví]], jako důležité obnovitelné suroviny, prostřednictvím trvale udržitelného hospodaření v lese. Při tomto hospodaření les zároveň poskytuje významné kladné [[Externalita|externatity]].{{Citace elektronické monografie [9] => | příjmení = Simanov [10] => | jméno = Vladimír [11] => | odkaz na autora = Vladimír Simanov [12] => | titul = Co to je lesnictví, a co se od něj očekává v tomto století? [13] => | url = http://lesnickeforum.silvarium.cz/index.php/component/content/article/47-pispvky/60-co-to-je-lesnictvi-a-co-se-od-nj-oekava-v-tomto-stoleti- [14] => | vydavatel = [[Lesnické fórum]] [15] => | datum vydání = 03. 07. 2009 [16] => | datum přístupu = 2010-06-12 [17] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100821100318/http://lesnickeforum.silvarium.cz/index.php/component/content/article/47-pispvky/60-co-to-je-lesnictvi-a-co-se-od-nj-oekava-v-tomto-stoleti- [18] => | datum archivace = 2010-08-21 [19] => | nedostupné = ano [20] => }} [21] => [22] => Nejčastěji uváděné mimoprodukční funkce (kladné externality) poskytované [[Hospodářský les|hospodářskými lesy]] jsou: [23] => * ''Vodohospodářská funkce'' - lesy rostoucí v povodí vodních toků zlepšují vyrovnanost průtoků, tlumí extrémy a mají vliv i na kvalitu [[Voda|vody]] [24] => * ''Půdoochranná funkce'' - les je účinná ochrana [[Půda|půdy]] před [[Eroze|erozí]] [25] => * ''Klimatická funkce'' - Lesy tlumí [[Podnebí|klimatické]] extrémy, vytvářejí specifické porostní mikroklima nutné pro existenci četných lesních rostlin a živočichů. Lesní dřeviny i ostatní rostliny spotřebovávají významné množství [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], který dočasně vážou ve své biomase. V případě, že roste zásoba biomasy (dříví) na jednotce plochy, snižuje les množství oxidu uhličitého (důležitého [[Skleníkové plyny|skleníkového plynu]]) v zemské atmosféře [26] => * ''Rekreační funkce'' - les je prostor významný pro rekreaci [27] => * ''Funkce "rezervoáru" [[Biologická diverzita|biodiverzity]]'' - lesy jsou útočištěm pro řadu volně žijících druhů [[Živočichové|živočichů]] a [[Rostliny|rostlin]], [28] => * ''Krajinotvorná funkce'' - les je důležitý krajinný a estetický prvek [29] => [[Soubor:Timber Harvesting, Muncaster Fell - geograph.org.uk - 117030.jpg|náhled|240px|Vyvážecí traktor na skládce dříví]] [30] => [31] => == Historické epochy využívání lesů člověkem == [32] => [[Přirozený les|Přirozené lesy]] různého druhového složení byly v [[Podnebí|klimatických]] podmínkách [[Česko|České republiky]] naprosto převládajícím přirozeným [[ekosystém]]em. Přirozená lesnatost v době pronikání prvních početně významnějších populací lidí se blížila 100 %, ale ještě na začátku 10. století je odhadována na více než 70 %, stejně jako tomu bylo ve většině zemí [[Střední Evropa|střední Evropy]].{{Citace sborníku [33] => | příjmení = Pelc [34] => | jméno = František [35] => | odkaz na autora = František Pelc [36] => | titul = Ohrožení ekologické stability lesů ve vztahu k ochraně přírodního prostředí [37] => | vydavatel = Společnost pro Jizerské hory, o.p.s. [38] => | odkaz na vydavatele = Společnost pro Jizerské hory [39] => | url = http://sbornikjh.sweb.cz/pelc.htm [40] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221116000838/http://sbornikjh.sweb.cz/pelc.htm [41] => | datum archivace = 2009-02-16 [42] => | datum přístupu = 2023-05-25 [43] => | sborník = Sborník referátů z mezinárodní konference Současnost a budoucnost lesní krajiny Jizerských hor [44] => | místo = Mezinárodní centrum duchovní obnovy, Hejnice [45] => | rok = 2001 [46] => | měsíc = 6 [47] => | den = 6.-7 [48] => | nedostupné = ano [49] => }} {{Wayback|url=http://sbornikjh.sweb.cz/pelc.htm |date=20090216180657 }} Do vývoje absolutní většiny lesů již v historii člověk nějakým způsobem zasáhl. Vztah člověka k lesům lze, při jistém zjednodušení, rozdělit do tří základních historických etap: [50] => [51] => === I. Období využívání přírodního lesa „přírodním“ člověkem === [52] => Toto období se kryje s počátky dějin lidstva. Dřevo bylo spolu s kamenem, rákosem nebo kostmi prvním materiálem, který pravěcí lidé začali používat. Člověk se zpočátku v ekosystému lesa choval stejně, jako ostatní živočichové. Les byl v tomto historickém období přírodním výtvorem. Člověk vývoj ekosystému, jehož byl sám součástí, samozřejmě ovlivňoval. V zásadě se však nemohl stát limitujícím faktorem jeho vývoje. [53] => [54] => === II. Období kořistného využívání lesa člověkem === [55] => [[Soubor:Logging oregon.jpg|vpravo|náhled|240px|Exploatace pralesů v USA, [[Oregon]], [[1905]]]] [56] => Toto období započalo před mnoha tisíci lety{{Citace elektronického periodika [57] => | autor1 = Pennsylvania State University [58] => | titul = Eastern forests shaped more by Native Americans' burning than climate change [59] => | periodikum = phys.org [60] => | datum_vydání = 2019-05-21 [61] => | url = https://phys.org/news/2019-05-eastern-forests-native-americans-climate.html [62] => | datum_přístupu = 2023-03-28 [63] => | jazyk = anglicky [64] => }}{{Citace elektronického periodika [65] => | příjmení1 = Mihulka [66] => | jméno1 = Stanislav [67] => | titul = Lidé ovlivňují tropické pralesy JV Asie už 11 tisíc let [68] => | periodikum = osel.cz [69] => | datum_vydání = 2014-01-26 [70] => | url = https://www.osel.cz/7426-lide-ovlivnuji-tropicke-pralesy-jv-asie-uz-11-tisic-let.html [71] => | datum_přístupu = 2023-03-28 [72] => }}{{Citace elektronického periodika [73] => | příjmení1 = Wyrwoll [74] => | jméno1 = Karl-Heinz [75] => | titul = How Aboriginal burning changed Australia's climate [76] => | periodikum = theconversation.com [77] => | datum_vydání = 2012-01-11 [78] => | url = https://theconversation.com/how-aboriginal-burning-changed-australias-climate-4454 [79] => | datum_přístupu = 2023-03-28 [80] => | jazyk = anglicky [81] => }} a v Evropě trvalo tak dlouho, dokud byly přírodní lesy relativně dostupné v dostatečné míře. Lesy byly využívány jako „nevyčerpatelný“ zdroj surovin aniž by o ně člověk pečoval. Příčinou změny vztahu k lesu byla na počátku proměna člověka v zemědělce, který kácel nebo [[Žďáření|žďářil]] les a na jeho místě zakládal [[pole]] a [[Pastvina|pastviny]]. [[Kolonizace]] probíhala pochopitelně od nejúrodnějších a k zemědělství nejvhodnějších poloh ([[úval]]y, říční [[údolní niva|nivy]]). Po vyčerpání úrodnosti půdy (v podmínkách střední [[Evropa|Evropy]] 2–3 roky), musel zakládat pole nová, a tím ničil významné rozlohy přírodního lesa. Některá opuštěná pole opět samovolně zarůstala lesem. [82] => [83] => V lesích prvotní zemědělci pásli [[dobytek]]. [[Lesní pastva]] hospodářských zvířat znesnadňovala, někdy až úplně znemožnila, obnovu citlivějších stromových druhů ([[jedle]], [[buk]]y, [[javor]]y, [[jasan]]y, [[jilm]]y). Pastvou dobytka poškozované lesy řídly a prosvětlovaly se. V souvislosti se středověkou těžbou rud a rozvojem hornictví a zpracování kovů byly vytěženy i rozsáhlé lesní komplexy pohraničních pohoří, ze kterých se dříví plavilo po splavněných [[Řeka|řekách]]. Dříví se používalo k zajištění [[Štola|štol]], [[Dřevěné uhlí|dřevěným uhlím]] se pražily [[Ruda|rudy]] a tavil se [[Kovy|kov]]. Další [[palivové dříví]] polykaly sklárny. Sklářské hutě se dokonce za dřívím stěhovaly stále výše do hor. [84] => [85] => Všestranná použitelnost dřeva pro výrobu [[nástroj]]ů, jako stavebního materiálu i paliva vedla k tak intenzívní exploataci lesů, že se nestačily samy obnovovat, a proto jich v blízkosti lidských sídel výrazněji ubývalo již ve [[středověk]]u. V [[novověk]]u se tempo úbytku lesů dále stupňovalo úměrně růstu [[populace]], nástupu průmyslové velkovýroby a rozšiřování způsobů využití dříví. Na neutěšený stav lesů reagovali osvícení vládci, snažící se jejich devastaci zabránit legislativní ochranou a tresty za nelegální těžby. Historie ale prokázala, že pasivní ochrana lesů, byť vynucovaná drakonickými tresty, nevede k cíli, pokud nelze poptávku po dříví ničím nahradit. Teprve objev a následný rozvoj širokého využití kamenného [[uhlí]] v průmyslu a dopravě devastaci lesů částečně zmírnily. [86] => [87] => === III. Období hospodářského využívání lesa – vznik lesnictví === [88] => Lesům hrozil zánik, což by pravděpodobně vyvolalo také kolaps lidské společnosti, která byla na tehdejším stupni vývoje na dříví závislá jak energeticky (palivo) i materiálově (řemesla, stavebnictví, průmysl). Vznik lesnictví byl logickou reakcí v období, kdy přírodní lesy nebyly dále schopné pokrýt neustávající [[Poptávka|poptávku]] po dříví. Objem těžeb jednoduše převýšil tempo samovolné spontánní obnovy lesů. Cílem lesnictví proto bylo docílit rovnováhy mezi produkcí a spotřebou dříví. V tehdejší terminologii šlo o zajištění trvalosti produkce a výnosové vyrovnanosti při maximalizaci výnosů (dnes bychom to označili za [[trvale udržitelný rozvoj]]). Těchto cílů naši předchůdci dosáhli skutečným zvýšením produkce dříví a aktivní ochranou lesů jako přírodního zdroje. Les musel být chráněn, aby mohl poskytovat dříví a ostatní produkty. [89] => [90] => {{Malé|Pasáž z Nařízení Ministerstva orby z 3. července 1873 č. 6953 – k pustošení lesů: „Pustošení lesů povstává ostatně málo kdy náhle neb toliko jedním činem pěstování lesa se příčícím, nýbrž děje se poznenáhlu tím, že se v lesích dříví opět a opět přílišně vysekává, půda odkrývá, že ve veliké míře a nepřiměřeně stlaní se hrabe, tráva seká, dobytek pase, smůla sbírá atd.; budiž tedy na majitele lesů i v tomto směru dohlíženo,by nenakládali se svými lesy a jich nepoužívali takovým způsobem, který se příčí zásadám řádného hospodářství lesního a předpisům lesního zákona.“}} [91] => [92] => Současně byla ale významná část výnosů z lesa neustále reinvestována do [[Ochrana lesa|ochrany lesů]], jejich [[Obnova lesa|obnovy]] a zvelebení ([[meliorace]] lesních půd, budování dopravních staveb, [[hrazení bystřin]], zřizování [[Lesní školka|lesních školek]]...). [93] => [94] => [[Soubor:Skarbin Laerchen Mischwald 17112006 03.jpg|vpravo|náhled|240px|Smíšený horský les ([[Rakousko]])]] [95] => [96] => == Náplň a poslání lesnictví == [97] => Úkolem lesnictví je nalezení rovnováhy mezi hospodářským využíváním a ochranou lesů. V počátcích lesnictví, kdy byl kritický nedostatek dříví a jiných produktů lesů, dominoval požadavek na rychlé zvýšení produkce, s následným zajištěním její trvalosti, vyrovnanosti a jistoty. Lesnictví se přednostně orientovalo na produkci dříví. Ochrana lesa a prostředí byly rozvíjeny postupně, jako cesta k zajištění udržitelné a dlouhodobé produkce lesa. [98] => [99] => Vědomí potřeby péče o les posílil pokrok přírodních věd a znalosti o vztazích v ekosystémech (ekologie), o úloze lesa v krajině a životním prostředí člověka. Poptávka po mimoprodukčních užitečných funkcích lesa (vyvolaná zejména pokračující industrializací a místním kalamitním zánikem lesů v důsledku průmyslových imisí) vedla postupně až k formulaci současných názorů na trvale udržitelné hospodaření v lesích. [100] => [101] => Lesní hospodářství je součástí národního hospodářství, poskytuje zaměstnání lidem zejména na venkově a na jeho produkci je vázán dřevozpracující průmysl a další národohospodářská odvětví. Součástí lesnictví je proto snaha o nalezení rovnováhy mezi ekonomickými zájmy vlastníka lesa a veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny. [102] => [103] => Závěry Evropské konference v Helsinkách (1993) formulují úkoly lesnictví takto: Péče o lesy a lesní půdu takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biodiverzita, produktivita, regenerační schopnost, vitalita a schopnost plnit nyní i v budoucnu důležité ekologické, ekonomické a sociální funkce, a to na místní, celostátní i celosvětové úrovni, a tak, aby nedocházelo k poškozování ostatních ekosystémů. [104] => [105] => == Historie lesnictví == [106] => === Historie v Čechách a na Moravě === [107] => Prvním dochovaným dokumentem, týkajícím se území nynější České republiky (ale i Střední Evropy), který dokládá existující veřejný zájem o stav lesů, jejich ochranu, a snahu o omezení jejich využívání, byl kolem roku [[1350]] připravovaný zákoník [[Karel IV.|Karla IV.]] Nikdy sice nevstoupil v platnost, ale stal se vzorem pro lesní řády, které vydala řada velkých vlastníků lesů – zejména některá města. Již v [[16. století]] byl v Království Českém zřízen úřad nejvyššího lovčího, jako státní orgán dohlížející na stav lesů. Přesto až do poloviny [[18. století]] ponechával stát péči o lesy bezvýhradně jejich vlastníkům. [108] => [109] => Za počátek systematického hospodaření v českých, moravských a slezských lesích se považuje vydání zemských lesních řádů ([[Čechy]] a [[Morava]] roku [[1754]], [[Slezsko]] roku [[1756]]). Jejich dodržování bylo problematické, protože chyběli kvalifikovaní lesníci – lesní hospodáři. Proto bylo v roku 1850 vydáno nařízení o státních zkouškách pro lesní hospodáře a o zkouškách osob určených k ochraně lesů. V té době také dochází k rozvoji [[Lesnické školství|lesnického školství]]. Mezníkem otevírajícím moderní historii hospodaření v lesích se stal Rakousko-Uherský zákon č. 250/ 1852, který v pojetí lesního hospodářství zakotvil ekonomické procesy, které pak vedly k vytvoření lesního hospodářství jako samostatného hospodářského odvětví (na území nynější České republiky tento zákon platil až do roku 1960). [110] => [111] => V [[19. století]] nebyla známá nebezpečí spočívající v ohrožení stejnověkých monokulturních lesů hmyzími škůdci nebo extrémními výkyvy počasí (bořivý vítr, mokrý sníh, sucho...) takže byly zakládány většinou lesy monokulturní a stejnověké. Došlo tak k zásadní změně druhového složení našich lesů. Byly zakládány borové a smrkové monokultury, které v důsledku tehdejších finančně výnosových teorií byly pokládány za nejvýnosnější. Převládal holosečný hospodářský způsob a uměle založené kultury byly vychovávány šablonovitě. Rozvíjel se stanovištní průzkum a do popředí se dostala otázka zhoršování půdy související s pěstováním monokultur. [112] => [113] => Během druhé světové války sice docházelo v našich lesích ke zvýšeným těžbám způsobeným požadavky válečného hospodářství, ale celkově lesy tuto krátkou epizodu přestály v poměrně dobrém stavu stejně jako poválečné znárodňování a násilnou kolektivizaci (na rozdíl od svých bývalých majitelů). [114] => [115] => V roce [[1960]] byl přijat nový lesní zákon (166/60Sb. o lesích a lesním hospodářství. Za základní hospodářský způsob stanovuje hosp. způsob maloplošný pasečný (podrostní), vyzdvihuje mimoprodukční funkce lesa a zakazuje holoseče širší než výška porostu.Bezecný P. a kol., Pěstování lesů, SZN, Praha: 1981 Tento zákon ovšem nevyhovoval socialistickému hospodaření tehdejších podniků státních lesů. Proto byl již v roce [[1977]] schválen nový zákon o lesích (61/1977 Sb. ) který umožnil tzv. "racionalizaci" lesního hospodaření (větší holé seče, upuštění od striktně podrostního a maloplošného hospodaření). Přesto nelze říci, že by hospodaření tehdejších Státních lesů mělo zásadně negativní vliv na stav našich lesů. To ovšem neplatí o vlivu ležícím mimo pravomoci tehdejšího lesního hospodářství. Tím byly průmyslové [[imise]] a [[Kyselý déšť|kyselé deště]], které během 70. a 80. let 20. století způsobily odumření a rozpad rozsáhlých porostů zejména v horských polohách severních pohoří ([[Krušné hory]], [[Jizerské hory]], [[Krkonoše]] a [[Orlické hory]] částečně i další pohoří). [116] => [117] => Po roce 1989 byla asi nejvýznamnější změnou restituce (navrácení) zhruba 40% rozlohy lesů původním vlastníkům. Během 90. let minulého století skokově vzrostly pravomoci státních orgánů ochrany přírody (přijetí zákona 114/92Sb.) a byl také přijat nový zákon o lesích (289/1995 Sb.). [118] => [119] => Přes veškeré legislativní kotrmelce a dějinné zvraty docházelo postupně (zejména od počátku 20. století) na základě zkušeností ke korekcím hospodaření s cílem druhově a prostorově lesy diferencovat. Do porostů byly vkládány [[meliorační a zpevňující dřeviny]], porosty byly vychovávány [[prořezávka]]mi a [[probírka]]mi, byly zřizovány zpevňovací pásy, rozluky i závory s cílem zvýšit jejich stabilitu. Podrobně byly propracovány způsoby přirozené i umělé [[Obnova lesa|obnovy lesa]], modely výchovy porostů i způsoby [[Lesní těžba|lesní těžby]], stále s ohledem na prvotní cíl (trvale udržitelné, výnosově vyrovnané hospodaření zajišťující produkci obnovitelné suroviny – dříví). [120] => [121] => V lesním hospodářství od druhé poloviny [[20. století]] sílí tendence využívání přirozených procesů (v různých podobách tzv. přírodě blízkého lesního hospodářství). Jedná se i o ekonomicky racionálnější přístup s jistým přínosem pro vlastníka lesa, o čemž svědčí stále větší množství zejména soukromých a společenstevních lesů, které tyto postupy využívají. [122] => [123] => === Historie v Polsku === [124] => Od konce druhé světové války se lesní zdroje v Polsku systematicky zvyšují. Hospodaření v lesích v letech 1946–1970, bylo převážně založené na zalesňování (především [[borovice]]) a zvýšilo lesnatost Polska na 28%. K 31. prosinci 2016 pokrývaly lesní plochy již 9 milionů 230 tisíc ha, což představovalo 29,5% rozlohy země. V roce 2020 pokrývaly lesy asi 30% rozlohy země a v roce 2050 to bude 33%. Polské lesy, podle struktury z roku 2014, jsou převážně borovicové (cca 58,5%), podíl ostatních stromů ([[bříza]], [[dub]], [[buk]], [[smrk]] a další) nepřekračuje 7,5%. [125] => [126] => == Lesnické podobory == [127] => * [[hospodářská úprava lesa]] [128] => * [[pěstování lesa]] [129] => * [[lesnická chemie]] [130] => * [[lesnická biologie]] [131] => * [[lesnická geodézie]] [132] => * [[lesnické stroje a zařízení]] [133] => * [[lesní těžba]] [134] => * [[lesnická typologie]] [135] => * [[lesnická geologie]] [136] => * [[lesnická administrativa]] [137] => * [[lesnická botanika]] [138] => * [[lesnická zoologie]] [139] => * [[myslivost]] [140] => * [[obecná ekologie]] [141] => * [[ekologie a úprava krajiny]] [142] => * [[oceňování lesů]] [143] => * [[lesnická fytocenologie]] [144] => * [[lesnická pedologie]] [145] => * [[lesnická dendrologie]] [146] => * [[ochrana lesa]] [147] => * [[obchod se dřívím]] [148] => * [[lesnické meliorace]] [149] => * [[zpracování dřeva]] [150] => * [[lesnická legislativa]] [151] => * [[lesnická politika]] [152] => * [[lesní normy]] [153] => * [[ekonomika lesního hospodářství]] [154] => * [[management lesního hospodářství]] [155] => * [[Arborista|arboristika]] [156] => * [[agrolesnictví]] [157] => * [[lesní pedagogika]] [158] => [159] => == Odkazy == [160] => [161] => === Reference === [162] => {{Překlad|pl|Lasy w Polsce|66178920}} [163] => [164] => [165] => === Literatura === [166] => * {{Citace monografie | příjmení = Frič | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Frič | spoluautoři = a kol. | titul = Velké vzory našeho lesnictví | místo = Praha | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství | rok = 1958 | počet stran = 272}} [167] => * {{Citace monografie | příjmení = Nožička | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Nožička | titul = Přehled vývoje našich lesů | místo = Praha | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství | rok = 1957 | počet stran = 459 | url = http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:63ab282d-a96f-11e0-a5e1-0050569d679d}} [168] => [169] => === Související články === [170] => * [[Háj]] [171] => * [[Les]] [172] => * [[Lesnická práce (časopis)]] – časopis pro lesnickou vědu a praxi [173] => * [[Lesní hospodářský plán]] [174] => * [[Lesní pedagogika]] [175] => * [[Lesní požár]] [176] => * [[Prales]] [177] => * [[Přirozený les]] [178] => * [[Výběrný les]] [179] => [180] => === Externí odkazy === [181] => * {{Commonscat}} [182] => * [http://www.silvarium.cz/ Silvarium] Lesnicko - dřevařský server [183] => * [http://www.mze.cz/ Ministerstvo zemědělství] [184] => * [http://prirozenelesy.cz/ server o alternativním lesnictví] [185] => * [http://www.uhul.cz/ Ústav pro hospodářskou úpravu lesů] [186] => * [http://www.lesnictvi.cz/ Server o lese, lesnictví a životním prostředí] [187] => * [https://web.archive.org/web/20180310010012/http://katalog.nsp.cz/poziceOdbornySmer.aspx?kod_smeru=25 Specializace a povolání v dřevozpracujícím průmyslu] [188] => [189] => {{Autoritní data}} [190] => {{Portály|Dřevo a nábytek|Stromy|Životní prostředí}} [191] => [192] => [[Kategorie:Lesnictví| ]] [] => )
good wiki

Lesnictví

Lesní cesta umožňuje zpřístupnění lesa Lesnictví je obor lidské činnosti, který se zabývá udržením a zvelebením lesů a plným využitím jejich užitků ve prospěch vlastníků i společnosti). Dalším cílem lesnictví je pak produkce dříví, jako důležité obnovitelné suroviny, prostřednictvím trvale udržitelného hospodaření v lese.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Podnebí','buk','Obnova lesa','Přirozený les','Pastvina','lesnická typologie','Lesnické školství','smrk','Půda','Dřevěné uhlí','palivové dříví','uhlí'

Buk

Pastvina

Pastvina je prostor vhodný pro chov dobytka, kde se zvířata volně pasou na travnatých plochách.

Podnebí

Půda

Smrk

Uhlí