Array ( [0] => 15627563 [id] => 15627563 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lestek [uri] => Lestek [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Lestek je malebná obec nacházející se v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Tato menší obec má své jedinečné kouzlo a charakter, které přitahují pozornost těch, kdo hledají klidné místo k životu nebo návštěvě. Obklopená malebnou přírodou, představuje Lestek ideální zázemí pro milovníky přírody a venkovního vyžití. Obec vznikla na základě historického vývoje regionu a její historie je spjata s životem místních obyvatel. Lidé v Lestku se pyšní bohatou tradicí a silným komunitním duchem, který v ní přetrvává dodnes. Obyvatelé se aktivně podílejí na rozvoji obce a organizaci různých kulturních a společenských akcí, což vytváří příjemné prostředí pro všechny generace. Mezi významné aspekty Lestku patří jeho krásné okolí s množstvím cyklostezek, turistických tras a možností relaxace v přírodě. Místní krajina nabízí nejen skvělé výhledy, ale také bohatství fauny a flóry, což ocení zejména milovníci přírody a fototuristiky. Obec si zachovává tradiční rysy venkovského života, ale zároveň se otevřeně přizpůsobuje moderním trendům, což ji činí atraktivní nejen pro místní obyvatele, ale i pro návštěvníky, kteří sem přijíždějí za poznáním a odpočinkem. Lestek tak představuje harmonickou kombinaci tradice a současnosti, která vytváří jedinečnou atmosféru pro život i rekreaci. [oai_cs_optimisticky] => Lestek je malebná obec nacházející se v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Tato menší obec má své jedinečné kouzlo a charakter, které přitahují pozornost těch, kdo hledají klidné místo k životu nebo návštěvě. Obklopená malebnou přírodou, představuje Lestek ideální zázemí pro milovníky přírody a venkovního vyžití. Obec vznikla na základě historického vývoje regionu a její historie je spjata s životem místních obyvatel. Lidé v Lestku se pyšní bohatou tradicí a silným komunitním duchem, který v ní přetrvává dodnes. Obyvatelé se aktivně podílejí na rozvoji obce a organizaci různých kulturních a společenských akcí, což vytváří příjemné prostředí pro všechny generace. Mezi významné aspekty Lestku patří jeho krásné okolí s množstvím cyklostezek, turistických tras a možností relaxace v přírodě. Místní krajina nabízí nejen skvělé výhledy, ale také bohatství fauny a flóry, což ocení zejména milovníci přírody a fototuristiky. Obec si zachovává tradiční rysy venkovského života, ale zároveň se otevřeně přizpůsobuje moderním trendům, což ji činí atraktivní nejen pro místní obyvatele, ale i pro návštěvníky, kteří sem přijíždějí za poznáním a odpočinkem. Lestek tak představuje harmonickou kombinaci tradice a současnosti, která vytváří jedinečnou atmosféru pro život i rekreaci. ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba [1] => | datum narození = okolo [[870]] – [[880]] [2] => | datum úmrtí = [[930]] – [[940]] [3] => | následovník = [[Siemomysł]] [4] => | předchůdce = [[Siemovít]] [5] => | obrázek = Lestek.jpg [6] => | popisek = Portrét Lestka (mědiryt, přelom 17. a 18. století). Ze sbírky Rakouské národní knihovny. [7] => }} [8] => '''Lestek''' (nebo také '''Lestko''', '''Leszek''') (narozen [[870]]/[[880]], zemřel [[930]]/[[940]]) – druhý kníže [[Polané (západní)|západních Polanů]] ([[Polština|polsky]] ''Polanie'') z [[dynastie]] [[Piastovci|Piastovců]]. Byl připomínán [[Gallus Anonymus|Gallem Anonymem]] v [[Kronika|kronice]] ''Cronicae et gesta ducum sive principum Polonorum'', nebo také ''Gesta principum Polonorum.''Česky vyšlo v [[2009]], v nakladatelství Argo jako ''Kronika a činy polských knížat a vládců''. Syn [[Siemovít]]a a otec [[Siemomysł]]a. [9] => [10] => == Jméno == [11] => Geneze jména není známá. Předpokládá se, že slovo má původ v polském slově ''Lest'', či ''Chytrost'' (polsky ''lście'', tedy ''chytrość''). Připouští se, že by mohlo jít o zdrobnělinu neznámého slovanského jména ''Lstimír'' (polsky ''Lścimir''), nebo ''Lstislav'' (polsky ''Lścisław''). [12] => [13] => Původně mohlo být psáno, vyslovováno jako ''Lścik''. Jméno se objevovalo v mnoha variantách, z které časem byla přijata forma ''Leszek''. [14] => [15] => Uznanými formami tohoto jména jsou jména, které končí na ''-ek'', tedy ''Lestek'', ''Leszek''. Nespisovná verze ''Lestko'' byla přijata v starší historické literatuře pod vlivem autority [[Osvald Balzer|Osvalda Balzera]] ([[Polština|polsky]] ''Oswald Balzer''), který toto jméno propagoval ve svém vydání [[Genealogie Piastovců]] ([[Polština|polsky]] ''Genealogia Piastów''). [16] => [17] => Obecně je přijato, že formy jména, které končí na -ko, jsou formy přejaté z latiny. [18] => [19] => == Lestek v díle Galluse Anonymuse == [20] => Lestek měl být synem a nástupcem [[Siemovít]]a. Otcem a předchůdcem [[Siemomysł]]a. [[Gallus Anonymus]] uvádí: "''Po jeho'', tedy [[Siemovít]]ově. ''smrti, nastoupil na jeho místo jeho syn Lestek, který se svými rytířskými činy rovnal svému otci vystupováním a odvahou. Po smrti Lestka nastoupil jeho syn'' [[Siemomysł]]."Gallus Anonymus, ''Kronika Polska'', překlad Roman Grodecki, s. 15 [21] => [22] => == Lestek a Litzke, Licikavici == [23] => Připouští se, že od jeho jména vznikly termíny jako např. ''Lestkové'' ([[Polština|polsky]] ''Lestkowie'') a ''Lestkovice'' ([[Polština|polsky]] ''Lestkowice''), takto byli v dobách vlády [[Měšek I.|Měška I.]] nazývání [[Polané (západní)|Polané]]. [24] => [25] => Kronika psána [[Widukind z Corvey|Widukindem z Corvey]] obsahuje zápisy o tom, že poddanými [[Měšek I.|Měška I.]] byli ''Licikavikovci'' ([[Polština|polsky]] ''Licikaviki''). Význam tohoto termínu je sporný. Jedna z [[Hypotéza|hypotéz]] zakládá, že může jít o odvozeninu od jména ''Lestka'' (Licikaviki → Lscikoviki → Lścikowicy tedy Lestkowice). [26] => [27] => V díle [[Seznam byzantských císařů|byzantského císaře]] [[Konstantin VII. Porfyrogennetos|Konstantina VII. Porfyrogennetose]] ''[[De Administrando Imperio|De administrando imperio]]'' z roku [[948]], byla zmínka o lidu, který byl nazýván jako ''Litzke''. [28] => [29] => == Historičnost == [30] => Původně nikdo z odborné veřejnosti nepochyboval o historické existenci [[Piastovci|Piastovců]] z doby před [[Měšek I.|Měškem I.]] ([[Polština|polsky]] ''Mieszko''). Teprve v druhé polovině [[19. století]] byla potvrzována jejich existence. [31] => [32] => Bouřlivou diskuzi vyvolalo dílo [[Henryk Łowmiański|Henryka Łowmiańskiego]] ''Dynastia Piastów we wczesnym średniowieczu'', v kterém obhájil věrohodnost zápisů [[Gallus Anonymus|Galla Anonyma]] a tím i jejich historickou existenci, stejně jako potvrzení třech předchůdců [[Měšek I.|Měška I.]]. Tento pohled byl zachován v polské historické literatuře dodnes. [33] => [34] => == Vláda == [35] => Nedochovaly se žádné písemné záznamy k období vlády Lestka. Historiky je přijímáno, že se narodil okolo let [[870]]–[[880]], vlády se ujal v období [[900]]–[[910]]. Většina literatury uvádí, že zemřel v letech [[930]]–[[940]]. [[Henryk Łowmiański]] přesunul datum smrti až k roku [[950]]. V době jeho vlády nebyly zaznamenány žádné historicky významnější události. [36] => [37] => Obecně mu byla připisována tzv. ''Piastovská revoluce'' ([[Polština|polsky]] ''rewolucja piastowska''), tedy [[Válka|válečně]]-[[Ekonomika|ekonomická]] koncentrace [[moc]]i v rukou [[kníže]]te a tvorbu prvních silně opevněných hradišť, sídel. Jedno z prvních bylo v Hřibově ([[Polština|polsky]] ''Grzybowo'', GPS 52.362128, 17.648978), vzniklo mezi lety [[915]]–[[922]]. [38] => [39] => == Manželství a potomci == [40] => K manželkám a potomkům nejsou známy žádné relevantní informace. Stanislav Zakřevský ([[Polština|polsky]] ''Stanisław Zakrzewski'') se domnívá, že Lestek mohl být ženatý s některou z dcer [[Svatopluk I.|Svatopluka Velkomoravského]].Stanisław Zakrzewski připouštěl, že Svatopluk Měšek (polsky Świętopełk Mieszkowic, 979/985 - 922) mohl získat jméno po svém pradědovi. Svatoplukovi Velkomoravském. - Stanisław Zakrzewski, ''Bolesław Chrobry Wielki'', genealogická tabulka, s. 72. [41] => [42] => Pozdější záznam [[Kronika|kronikáře]] z [[14. století]] zase uváděl sňatek se [[sasko]]u kněžnou a s ní měl syna [[Evraker]]a ([[Polština|polsky]] ''Ewraker''), který byl pozdějším biskupem v [[Lutych]]u (''Leodium''). [43] => [44] => Podle rodové legendy rodu [[Soběští erbu Janina|Soběských]] ([[Polština|polsky]] ''Sobiescy herbu Janina''), Lestkova dcera Metoda ([[Polština|polsky]] ''Metodia'') se měla provdat za jistého Soběslava ([[Polština|polsky]] ''Sobiesław, Sobiesz''), vnuka [[Soběslav I. (kníže z Dalen)|Soběslava I.]] knížete [[Dahlenburg|Dalena]] (polsky Dalen)Tadeusz Korzon, ''Dola i niedola Jana III Sobieskiego'', T. I, tabulka č.2. [45] => [46] => Jediný potomek Lestka byl [[Siemomysł]]. [47] => [48] => === Genealogický strom === [49] => {| width="100%" style="text-align:center; vertical-align:middle;" cellspacing="0" cellpadding="0" [50] => |- [51] => | colspan="2" | [[Piast]]
narozen ?
zemřel 870 [52] => | colspan="2" | [53] => | colspan="2" | [[Řepicha]]
narozena ?
zemřela ? [54] => | colspan="2" | [55] => | colspan="2" | NN
narozen ?
zemřel ? [56] => | colspan="2" | [57] => | colspan="2" | NN
narozena ?
zemřela ? [58] => |- [59] => | style="border-right:1px black solid;" |   [60] => | colspan="4" style="border-bottom:1px black solid; border-right:1px black solid;" |   [61] => | colspan="4" |   [62] => | colspan="4" style="border-bottom:1px black solid; border-left:1px black solid;" |   [63] => | style="border-left:1px black solid;" |   [64] => |- [65] => | colspan="3" |   [66] => | colspan="8" style="border-left:1px black solid; border-right:1px black solid;" |   [67] => | colspan="3" |   [68] => |- [69] => | colspan="2" |   [70] => | colspan="2" | [[Siemovít]]
narozen asi 870
zemřel asi 900 [71] => | colspan="6" | [72] => | colspan="2" | NN
narozena ?
zemřela ? [73] => | colspan="2" | [74] => |- [75] => | colspan="3" style="border-right:1px black solid;" |   [76] => | colspan="8" style="border-bottom:1px black solid;" |   [77] => | colspan="3" style="border-left:1px black solid;" |   [78] => |- [79] => | colspan="7" style="border-right:1px black solid;" |   [80] => | colspan="7" |   [81] => |- [82] => | width="7.14%"| [83] => | width="7.14%"| [84] => | width="7.14%"| [85] => | width="7.14%"| [86] => | width="7.14%"| [87] => | width="7.14%"| [88] => | width="7.14%"| [89] => | width="7.14%"| [90] => | width="7.14%"| [91] => | width="7.14%"| [92] => | width="7.14%"| [93] => | width="7.14%"| [94] => | width="7.14%"| [95] => | width="7.14%"| [96] => |- [97] => |} [98] => [99] => {| style="width:100%; text-align:center; vertical-align:top;" cellspacing="0" cellpadding="0" [100] => |- style="vertical-align:top;" [101] => | colspan="2" | [102] => | colspan="2" |
NN
narozena ?
zemřela ?
OO   ? [103] => | colspan="2" style="vertical-align:middle;" | '''Lestek'''
(narozen 870-880, zemřel ok. 930–940) [104] => | colspan="2" | [105] => | colspan="2" | [106] => |- [107] => | style="width:10%;"|   [108] => | style="width:10%;"|   [109] => | style="width:10%;"|   [110] => | style="width:10%;"|   [111] => | style="width:10%;"|   [112] => | style="width:10%;border-left:1px solid black;"|   [113] => | style="width:10%;"|   [114] => | style="width:10%;"|   [115] => | style="width:10%;"|   [116] => | style="width:10%;"|   [117] => |- [118] => | style="width:10%;"|   [119] => | style="width:10%;"|   [120] => | style="width:10%;"|   [121] => | style="width:10%;"|   [122] => | style="width:10%;"|   [123] => | style="width:10%;border-left:1px solid black;"|   [124] => | style="width:10%;"|   [125] => | style="width:10%;"|   [126] => | style="width:10%;"|   [127] => | style="width:10%;"|   [128] => |- style="text-align:left;" [129] => | style="width:10%;"|   [130] => | style="width:10%;"|   [131] => |- style="vertical-align:top;" [132] => | colspan="2" | [133] => | colspan="2" | [134] => | colspan="2" | [[Siemomysł]]
narozen 9./10. století
zemřel po 950
 [135] => | colspan="2" | [136] => | colspan="2" | [137] => |- [138] => |} [139] => [140] => == Upomínka == [141] => Lestka připomíná [[Renesanční malířství|renesanční]] [[Plastika (výtvarné umění)|plastika]], která je umístěna na [[portál (architektura)|portále]] vjezdové brány do zámku [[Slezští Piastovci|Slezských Piastovců]] v [[Brzeg|Břehu]] ([[Polština|polsky]] ''Zamek Piastów Śląskich, Brzeg''), dnes je zde [[Muzeum Slezských Piastovců]]{{Citace elektronického periodika [142] => | titul = Muzeum Slezských Piastovců - VisitOpolskie [143] => | periodikum = www.visitopolskie.pl [144] => | url = http://www.visitopolskie.pl/cz/objects/details/id,14656/m,Brzeg/t,Muzeum-Slezsk%C3%BDch-Piastovc%C5%AF.html [145] => | datum přístupu = 2019-02-27 [146] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200628041911/http://www.visitopolskie.pl/cz/objects/details/id,14656/m,Brzeg/t,Muzeum-Slezsk%C3%BDch-Piastovc%C5%AF.html [147] => | datum archivace = 2020-06-28 [148] => }}. [149] => [150] => == Galerie == [151] => [152] => Soubor:Lestek.PNG|Lestek ze sbírky Polští králové v obrazech a písních (polsky Królowie polscy w obrazach i pieśniach) od Walery Eljasz-Radzikowski (polský malíř, 1840–1905) [153] => Soubor:Gród w Grzybowie 05.JPG|Hradiště v Hřibově (Velkopolské vojvodství, Września) [154] => [155] => [156] => == Odkazy == [157] => [158] => === Externí odkazy === [159] => * {{Commonscat}} [160] => [161] => === Reference === [162] => [163] => [164] => === Literatura === [165] => * ''[[Gallus Anonymus]]'', Kronika Polska, Wrocław 2003, {{ISBN|83-04-04610-5}} [166] => * Buczek K., Zagadnienie wiarygodności dwu relacji o początkowych dziejach państwa polskiego, [w:] Prace z dziejów Polski feudalnej (ofiarowane Romanowi Grodeckiemu), Warszawa 1960. [167] => * [[Kazimierz Jasiński|Jasiński K.]], Rodowód pierwszych Piastów, Warszawa-Wrocław (1992). [168] => * Koneczny F., Dzieje Polski za Piastów, Kraków 1902. [169] => * Korzon T., Dola i niedola Jana III Sobieskiego, T. I, Kraków 1898. [170] => * Łowmiański H., Dynastia Piastów we wczesnym średniowieczu, [w:] Tymieniecki K. (pod red.), Początki państwa polskiego. Księga tysiąclecia, T. 1, Poznań 1962. [171] => * Łowmiański H., Początki Polski, T. 5, Warszawa 1973. [172] => * Małecki A. Lechici w świetle historycznej krytyki, 1897, wyd. 2, przejrzane przez autora (1907) [173] => * Wyrozumski J., Dzieje Polski piastowskiej (VIII wiek-1370), T. II z serii: Wielka historia Polski, Kraków 1999. [174] => * Stanisław Zakrzewski, Bolesław Chrobry Wielki, Lwów 1925 [175] => [176] => [[Kategorie:Muži]] [177] => [[Kategorie:Dějiny Polska]] [178] => [[Kategorie:Piastovci]] [179] => [[Kategorie:Středověké dějiny Polska]] [180] => [[Kategorie:Západní Slované]] [] => )
good wiki

Lestek

Lestek (nebo také Lestko, Leszek) (narozen 870/880, zemřel 930/940) - druhý kníže západních Polanů (polsky Polanie) z dynastie Piastovců. Byl připomínán Gallem Anonymem v kronice Cronicae et gesta ducum sive principum Polonorum, nebo také Gesta principum Polonorum.

More about us

About

Tato menší obec má své jedinečné kouzlo a charakter, které přitahují pozornost těch, kdo hledají klidné místo k životu nebo návštěvě. Obklopená malebnou přírodou, představuje Lestek ideální zázemí pro milovníky přírody a venkovního vyžití. Obec vznikla na základě historického vývoje regionu a její historie je spjata s životem místních obyvatel. Lidé v Lestku se pyšní bohatou tradicí a silným komunitním duchem, který v ní přetrvává dodnes. Obyvatelé se aktivně podílejí na rozvoji obce a organizaci různých kulturních a společenských akcí, což vytváří příjemné prostředí pro všechny generace. Mezi významné aspekty Lestku patří jeho krásné okolí s množstvím cyklostezek, turistických tras a možností relaxace v přírodě. Místní krajina nabízí nejen skvělé výhledy, ale také bohatství fauny a flóry, což ocení zejména milovníci přírody a fototuristiky. Obec si zachovává tradiční rysy venkovského života, ale zároveň se otevřeně přizpůsobuje moderním trendům, což ji činí atraktivní nejen pro místní obyvatele, ale i pro návštěvníky, kteří sem přijíždějí za poznáním a odpočinkem. Lestek tak představuje harmonickou kombinaci tradice a současnosti, která vytváří jedinečnou atmosféru pro život i rekreaci.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Polština','Siemomysł','Siemovít','Gallus Anonymus','Měšek I.','930','940','870','880','Piastovci','Polané (západní)','Kronika'

870

880

930

940

Kronika

Piastovci

Polština

Siemomysł

Siemovít

Siemovít je historická postava z období raného středověku, která je předmětem článku na české Wikipedii.