Array ( [0] => 15483998 [id] => 15483998 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lokál [uri] => Lokál [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=gramatickém tvaru|druhý=pohostinské místnosti|stránka=hospoda}} [1] => '''Lokál''' (také ''lokativ'', zkratka ''LOC'') je [[mluvnický pád]] vyjadřující obvykle umístění v objektu, jehož pojmenování ohýbá. Navržený český název '''místník''' se neujal,[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=2338 Názvy mluvnických pádů, Naše řeč, ročník 15 (1931), číslo 6][http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1778 Názvy mluvnických pádů, Naše řeč, ročník 14 (1930), číslo 9–10] v češtině se zpravidla označuje jako 6. pád, případně latinským názvem. [2] => [3] => == Lokativ v různých jazycích == [4] => [5] => === Čeština === [6] => V [[čeština|češtině]] je lokál šestým v pořadí (ptáme se ''o kom?'', ''o čem?'', ''v kom?'', ''v čem?''). Často vyjadřuje [[příslovečné určení]] místa ''(kde?)'', což mu dalo jméno (latinsky ''locus'' = „místo“). [7] => [8] => V dnešní češtině se vyskytuje pouze po [[předložka|předložce]]. Některé z předložek (o, na, po, v) lze užít i s akuzativem, s nímž má jiný význam – v případě místního určení spojení s akuzativem značí změnu lokace, zatímco spojení s lokálem spíše statickou lokaci, v případě předložky „o“ je rozdíl obtížněji vysvětlitelný (jedná se o tebe, jedná se o tobě). [9] => [10] => Šestý pád v češtině se používá i pro jiné účely než prostorovou lokalizaci, například ve významu temporalizačním (v týdnu), určení míry (v rozsahu sto stran), zřetele (každý dostal po koruně), přípustky (při vší té práci), účelu (jít si po svém), příčiny v užším smyslu (při práci zapomínat na rodinu), způsobu v užším smyslu (ležel v poloze na zádech), průvodního příznaku či průvodních okolností (chodit na podpatcích) apod.''Příruční mluvnice češtiny'', 1995, s. 242 Gramaticky je šestý pád „určen rysem katalýzy – je účasten děje mimo hlavní linii a podílí se na něm pouhou přítomností“.''Vědecká synchronní mluvnice spisovné češtiny'' (1974, s. 50) [11] => [12] => Přestože lokál je v obvyklé gramatické teorii češtiny pojímán jako jediný pád, u některých slov se frekvence a vhodnost použití variantních tvarů liší podle významu, resp. syntaktické funkce. Například u některých slov podle vzorů hrad či město je ve významu předmětu frekventovanější koncovka -u, zatímco ve významu příslovečného určení místa, času nebo způsobu spíše koncovka -e nebo -ě (o hradu, autu, mléku vs. na hradě, v autě, v mléce), případně může koncovka odlišovat homonymní významy, například místní od časového (v průjezdě vs. při průjezdu obcí, na západě vs. po západu slunce), abstraktní od konkrétního (ve výkladě, při výkladu) apod. Souběžně zde však působí i řada dalších faktorů, například v Čechách je častější koncovka -u a na Moravě koncovka -e/-ě.Internetová jazyková příručka ÚJČ, [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=m%C4%9Bsto#nadpis3_2 Faktory, které působí při volbě koncovky ‑ě(e) nebo ‑u], [https://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=260&id=223#nadpis2 Tendence v distribuci koncovek ‑u/‑ě(e)] Spojení „o hradu“, „o okresu“ může být k rozlišení od skutečného lokativu („na hradě“, v „okrese“) označeno jako [[propozitiv]], ve významu časového určení („na jaře“) může být pád označován jako [[temporál (pád)|temporál]].[https://www.czechency.org/slovnik/P%C3%81D Pád], Nový encyklopedický slovník češtiny [13] => [14] => === Latina === [15] => V [[latina|latině]] existoval lokativ původně samostatně, později však splynul s několika jinými pády. Např. ''Rōmae'' ‒ v Římě, ''Tarentī'' – v Tarentu (splývá s genitivem). [16] => [17] => === Ruština === [18] => V ruštině se použije většinou 6. pád „предложный падеж“ (předložkový pád, prepozitiv, Präpositiv) ve funkci lokálu. [19] => [20] => === Němčina === [21] => Němčina lokativ nemá. Používá buď [[příslovce|příslovcí]] (''zu Hause'' ‒ doma, ''nach Haus'' ‒ domů) nebo [[podstatné jméno|podstatných jmen]] s předložkami (''in dem Haus'' (''im Haus'') ‒ v domě, ''in das Haus'' (''ins Haus'') ‒ do domu (dovnitř), ''zu dem Haus'' (''zum Haus'') ‒ k domu). Rozeznává, zda se ptáme ''kam?'' nebo ''kde?'' Téměř vždy platí: Na otázku ''kde?'' odpoví třetí pád ([[dativ]]) a na otázku ''kam?'' čtvrtý pád ([[akuzativ]]). Výjimkou je předložka ''zu'' (k), která dativem odpovídá i na otázku ''kam?'' Otázka ''odkud?'' se většinou pojí se třetím pádem, výjimkou je složitá otázka ''kudy?'', na niž lze odpovídat různými způsoby. [22] => [23] => Důležité je rozlišovat mezi ''hier'' (zde) a ''her'' (sem), právě tak jako ''da/dort'' (tam – odpověď na otázku ''kde?'') a ''hin/dort hin'' (tam – odpověď na otázku ''kam?''). [24] => [25] => Mnoho sloves pohybu tvoří různé tvary v závislosti na směru: [26] => [27] => {| class="wikitable" style="text-align:center;" [28] => |- [29] => ||sem||odněkud||kommen, herkommen, hereinkommen, herauskommen, herunterfallen, … [30] => |- [31] => ||tam||někam||gehen, fahren, hingehen, hineingehen, hinausgehen, hinaufklettern, … [32] => |} [33] => [34] => === Lotyština === [35] => V [[Lotyština|lotyštině]] je lokativ bezpředložkový a je velmi frekventovaný, neboť lotyština předložku odpovídající českému ''v'' vůbec nemá. Odpovídá se jím na otázky ''kde'', ''v kom'', ''v čem''. [36] => [37] => Jsou pro něj charakteristické koncovky obsahující dlouhou samohlásku nebo dvojhlásku [uo] (psanou „o“), což platí pro všech šest deklinací a pro jednotné i množné číslo. Např. nom. ''Rīga'', lok. ''Rīgā'' v Rize. [38] => [39] => Gramatiky preferují slovní označení pádů. Je uváděn jako předposlední před vokativem – tedy jako pátý v gramatikách, které nepočítají s instrumentálem, šestý ve starších gramatikách, které uváděly instrumentál jako samostatný pád. [40] => [41] => === Finština === [42] => Ve [[finština|finštině]] jsou dvě skupiny lokálních pádů ([[inesiv]], [[illativ]], [[elativ]] a [[adessiv]], [[allativ]] a [[ablativ]]). Místo lokativu má finština inesiv, kterým se vyjadřuje umístění v něčem, a adessiv, kterým se vyjadřuje umístění na něčem. Prauralský lokativ přetrvává v některý případech v ustálených spojeních i v moderní finštině, např. [43] => * ''ulko'''na''''' „venku“ [44] => * ''koto'''na''''' „doma“. [45] => [46] => Ve finské gramatice je lokativ zahrnut do [[essiv]]u. Jeho koncovka je ''-na'' nebo ''-nä'' podle samohláskové harmonie. [47] => [48] => == Odkazy == [49] => [50] => === Reference === [51] => [52] => [53] => [54] => === Související články === [55] => * [[Skloňování]] [56] => * [[České skloňování]] [57] => * [[Podstatné jméno|Podstatná jména]] [58] => * [[Česká podstatná jména]] [59] => [60] => === Externí odkazy === [61] => * {{Wikislovník|heslo=lokál}} [62] => {{Pahýl}} [63] => [64] => {{Mluvnické pády}} [65] => {{České skloňování}} [66] => {{Autoritní data}} [67] => [68] => [[Kategorie:Pády]] [] => )
good wiki

Lokál

Lokál (také lokativ, zkratka LOC) je mluvnický pád vyjadřující obvykle umístění v objektu, jehož pojmenování ohýbá. Navržený český název místník se neujal, v češtině se zpravidla označuje jako 6.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'mluvnický pád','dativ','Česká podstatná jména','České skloňování','essiv','allativ','elativ','illativ','inesiv','finština','Lotyština','akuzativ'

Akuzativ

Allativ

Dativ

Elativ

Elativ je jeden ze sedmi pádů v češtině.

Essiv

Finština

Illativ

Illativ je jeden z lokálních pádů, který se vyskytuje v jazyce finština, estonština, maďarština a čeština.

Lotyština