Array ( [0] => 15493738 [id] => 15493738 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lotyština [uri] => Lotyština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => [2] => {{Infobox - jazyk [3] => | název = Lotyština ''(latviešu valoda)'' [4] => | rozšíření = [5] => [[Lotyšsko]] [6] => | mluvčích = 1,544 miliónu [7] => | klasifikace = [8] => * [[Indoevropské jazyky]] [9] => ** [[Baltské jazyky]] [10] => *** [[Východobaltské jazyky]] [11] => | písmo = [[Latinka]] [12] => | úřední jazyk = [13] => [[Lotyšsko]], [[Evropská unie]] [14] => | mapa rozšíření = Latvaldialekti.svg [15] => | regulátor = [16] => není [17] => | ISO6391 = lv [18] => | ISO6392B = lav [19] => | ISO6392T = lav [20] => | SIL = LAT [21] => | wikipedie = [[:lv:Sākumlapa|lv.wikipedia.org]] [22] => }} [23] => '''Lotyština''' (lotyšsky ''latviešu valoda'') patří do skupiny [[Baltské jazyky|baltských jazyků]]. Je to [[úřední jazyk]] [[Lotyšsko|Lotyšska]], kde jím mluví přibližně 2 milióny lidí. [24] => [25] => == Historie == [26] => [[Soubor:Church of the Pater Noster is lv.jpg|vlevo|náhled|Lotyšský text v „Kostele národů“ v [[Izrael]]ském [[Jeruzalém]]ě]] [27] => [[Baltské jazyky]] jsou pro lingvisty velmi zajímavé, protože se v nich zachovalo mnoho [[archaismus|archaických]] tvarů pocházejících z rané [[indoevropština|indoevropštiny]]. To je důkaz o odštěpení balto-slovanské větve od ostatních [[jazyk (lingvistika)|jazyků]]. [[baltské jazyky|Baltská]] a [[slovanské jazyky|slovanská větev]] se od sebe oddělily přibližně v 10. století př. n. l. Zatímco výskyt archaických tvarů slov je nezpochybnitelný, přesný způsob, jakým se baltské jazyky vyvíjely z indoevropštiny, není znám. [28] => Východobaltské jazyky se oddělily od západobaltských (podle teorie o prabaltském jazyce) někdy mezi lety 400 a 600 n. l. Rozdílnost mezi lotyštinou a [[litevština|litevštinou]] začala být patrná v 9. stol., dlouhé období neexistoval jeden jazyk, ale mnoho různých [[nářečí]]. Tato přechodná nářečí existovala do 15. a možná až do 17. století. [29] => Lotyština se jako samostatný jazyk objevila v 16. století, vyvinula se z ní [[latgalština]] a asimilovala s [[kuronština|kuronštinou]], [[zemgalština|zemgalštinou]] a [[sélština|sélštinou]]. [30] => Nejstarší známé nálezy [[písmo|psané]] lotyštiny jsou překlady množství kostelních [[píseň|písní]] z roku 1530 [[Nicholase Ramma]], [[Německo|německého]] [[pastor]]a z [[Riga|Rigy]]. [31] => [32] => == Klasifikace == [33] => Lotyština je jeden ze dvou posledních živých baltských jazyků (druhým je [[litevština]]), patřících k [[indoevropské jazyky|indoevropské jazykové rodině]]. Lotyšský a [[litevština|litevský jazyk]] si udržely mnoho rysů prajazyka, ačkoli ve věcech [[hláskosloví]] a [[tvarosloví]] vykazují mnoho zdokonalení (u lotyštiny mnohem větší než u litevštiny). Baltským jazykům jsou nejvíce příbuzné jazyky slovanské a [[germánské jazyky|germánské]]. [34] => [35] => == Nářečí == [36] => Lotyština má tři nářečí: livonské, [[Latgalština|latgalské]] a střední nářečí. Livonské nářečí je rozděleno na vidzemské a kuronské (také tāmnieku nebo ventiņu). Střední nářečí, předchůdce dnešní lotyštiny, se dělí na vidzemské, kuronské a zemgalské nářečí. (Poznámka: Lotyšská nářečí by neměla být zaměňována s jazyky [[livonština|livonštinou]], [[kuronština|kuronštinou]], [[zemgalština|zemgalštinou]] ani [[sélština|sélštinou]]) [37] => [38] => === Livonské nářečí === [39] => [[Livonské nářečí]] je více ovlivněno livonštinou než lotyštinou v jiných částech Lotyšska. V livonském nářečí existují dvě melodie řeči. V nářečí kuronském krátké [[samohláska|samohlásky]] na koncích [[Slovo (formální jazyky)|slov]] zanikají a dlouhé samohlásky jsou zkráceny. [[Osobní jméno|Osobní jména]] v obou rodech jsou zakončena na ''-els'' a ''-ans''. Předpona ''ie-'' se mění na ''e-''. [40] => [41] => === Střední nářečí === [42] => Vidzemské a [[zemgalské nářečí]] si jsou navzájem podobné, [[kuronské nářečí]] je archaičtější. Ve středním nářečí jsou tři [[melodie]] [[řeč]]i. V zemgalském nářečí je navíc použit [[znak (písmo)|znak]] ''ŗ''. [43] => [44] => == Mluvnice == [45] => Lotyština je [[Ohýbání|flektivní jazyk]], jehož [[Syntax|skladba]] je ovlivněna [[Němčina|němčinou]]. Slovní [[přízvuk]] je až na výjimky na první [[Slabika|slabice]]. [46] => [47] => === Jména obecně, podstatná jména === [48] => V lotyštině se rozlišují dva [[Jmenný rod|jmenné rody]] – mužský a ženský. [[Jméno (mluvnice)|Jména]] se skloňují šesti [[Mluvnický pád|pády]]: [[nominativ]]em, [[genitiv]]em, [[dativ]]em, [[akuzativ]]em, [[lokál]]em a [[vokativ]]em. Starší gramatiky za akuzativ vkládaly [[instrumentál]], za který považovaly použití předložky ''ar'', odpovídající českému ''s'', s příslušným pádem (viz dále). V gramatikách se upřednostňuje slovní označení pádů, tím se předchází záměnám obou uvedených pojetí. [49] => [50] => Jména se skloňují podle šesti vzorů (deklinací), dosti pravidelně ve srovnání s češtinou. První tři jsou převážně mužské, poslední tři převážně ženské. [51] => [52] => Některé výrazné rysy užívání jmen: [53] => * nutné užívání genitivu záporového, [54] => * prostý genitiv i dativ se hojně užívá v neshodných [[Přívlastek|přívlastcích]] náhradou za neexistující druhy přídavných jmen (viz dále), [55] => * vztah ''kde'', ''v kom'', ''v čem'' se vyjadřuje bezpředložkovým lokálem (předložku obdobnou českému ''v'' lotyština vůbec nemá), [56] => * bezpředložkový dativ se při neexistenci slovesa ''mít'' používá ve vazbách ve stylu ''někomu je něco'' = ''někdo něco má''. [57] => [58] => === Přídavná jména === [59] => [[Přídavné jméno|Přídavná jména]] se ohýbají podobně jako v češtině, rod se rozlišuje i v přísudku. Je zachován jev, který ve slovanských jazycích zanikl: Základní tvar přídavného jména ve shodném přívlastku vyjadřuje neurčitost, podobně jako neurčitý člen v jazycích, které používají členy. Delším tvarem, tzv. determinativním (příponou vloženou před koncovku, která někdy s koncovkou splývá), se vyjadřuje určitost. [60] => [61] => Lotyština nezná přivlastňovací a mnohá jiná přídavná jména odvozená od substantiv. Místo toho hojně užívá substantiva, příp. zájmena, v neshodném přívlastku (genitiv v poloze před jménem, dativ za jménem). Příklady: [62] => * ''{{cizojazyčně|lv|Kārļa tilts}}'', dosl. ''Karla most'', ''Karlův most'', [63] => * ''{{cizojazyčně|lv|mūsu māja}}'', dosl. ''nás dům'', ''náš dům'', [64] => * ''{{cizojazyčně|lv|bērnu apģērbi}}'', dosl. ''dětí oděvy'', ''dětské oděvy'', [65] => * ''{{cizojazyčně|lv|sporta apģērbi bērniem}}'', dosl. ''sportu oděvy dětem'', ''dětské sportovní oděvy''. [66] => [67] => === Číslovky === [68] => Soustava číslovek je podobně jako v češtině pravidelná desítková. Počínaje dvojkou mají základní číslovky kromě desítky gramatický tvar jména v množném čísle a pravidelně se skloňují spolu s jménem počítaného předmětu. Prvních deset základních číslovek je: ''viens/viena'' (jeden/jedna), ''divi'', ''trīs'', ''četri'', ''pieci'', ''seši'', ''septiņi'', ''astōņi'', ''deviņi'', ''desmit''. [69] => [70] => Při číslování (ve slovních spojeních s významem identifikace, jako je udání letopočtu, označení linky veřejné dopravy apod.) se užívají řadové číslovky: [71] => [72] => ''2021. gads'' – rok 2021 [73] => [74] => ''11. tramvajs'' – tramvaj linky 11 [75] => [76] => ''45. vidusskola'' – 45. střední škola. [77] => [78] => === Slovesa === [79] => Slovesa se dělí do tří tříd podle způsobu časování. Tvary běžného minulého i budoucího času jsou jednoduché. Při časování často dochází ke změnám ve kmeni. Ve třetí osobě je shodný tvar jednotného i množného čísla. Infinitiv má stejně jako v češtině koncovku '''-t'''. [80] => [81] => === Předložky === [82] => Předložky se v jednotném čísle pojí s příslušnými pády: genitivem, akuzativem nebo dativem. Zvláštností je, že v množném čísle se pojí skoro všechny předložky s dativem. [83] => [84] => Jako instrumentál se někdy označuje použití ''ar'' s akuzativem v jednotném čísle a s dativem v množném; to je ovšem pravidelné použití té předložky i v jiném významu než instrumentálním, proto část gramatik již instrumentál jako pád nevymezuje. [85] => [86] => == Hláskosloví == [87] => Lotyština se zapisuje [[Latinka|latinkou]]. Dlouho byl používán [[pravopis]]ný systém založený na [[němčina|německých]] pravopisných [[princip]]ech. Teprve na počátku 20. století byl nahrazen [[fonetika|fonetičtějším]], používajícím ve větší míře [[Diakritika|diakritiku]], upravenou podle několika různých zdrojů. Dnes se lotyšská [[abeceda]] skládá ze 33 [[Písmeno|písmen]]: [88] => {| border=0 style="border-collapse:collapse; text-align:center" [89] => | width=15|A || width=15|Ā || width=15|B || width=15|C || width=15|Č || width=15|D || width=15|E || width=15|Ē [90] => | width=15|F || width=15|G || width=15|Ģ || width=15|H || width=15|I || width=15|Ī || width=15|J|| width=15|K [91] => | width=15|Ķ || width=15|L || width=15|Ļ || width=15|M || width=15|N || width=15|Ņ || width=15|O || width=15|P [92] => | width=15|R || width=15|S|| width=15|Š || width=15|T || width=15|U || width=15|Ū|| width=15|V || width=15|Z|| width=15|Ž [93] => |- [94] => |a ||ā ||b ||c ||č ||d ||e ||ē [95] => |f ||g ||ģ ||h ||i ||ī ||j ||k [96] => |ķ ||l ||ļ ||m ||n ||ņ ||o ||p [97] => |r ||s ||š ||t ||u ||ū ||v ||z||ž [98] => |} [99] => [100] => Do reformy z roku 1946 bylo užíváno také písmeno [[Ŗ]], měkké R, které se již ve většinové výslovnosti neodlišovalo. Emigrantská komunita tuto sovětskou reformu nepřijímá a jí vydávané texty obsahují toto písmeno dodnes. [101] => [102] => Téměř všechna písmena označují podobné hlásky jako v češtině či slovenštině a s jejich čtením by mluvčí [[čeština|češtiny]] neměli mít problémy. Písmena s [[makron]]em (vodorovnou čárkou) označují dlouhé [[Samohláska|samohlásky]]. [103] => [104] => Odlišnosti u souhlásek jsou víceméně jen grafické: [105] => * Písmena s [[cedilla|cedillou]] (Ļ, Ģ, Ķ, Ņ) se vyslovují jako [[slovenština|slovenské]] ľ, ď, ť, ň. [106] => * Písmeno h se vyslovuje jako české ch. [107] => * Písmeno v, uzavírá-li slabiku, stejně jako ve spisovné slovenštině označuje hlásku u (např. v níže uvedené modlitbě „Tavs“, Tvůj, výslovnost /taus/). [108] => [109] => Podstatnější rozdíly jsou ve výslovnosti samohlásek: [110] => * Psané o se vyslovuje jako [[dvojhláska]] uo (až na slova přejatá v poslední době). [111] => * Některá e označují tzv. ''široké lotyšské e'', blížící se přehlásce ä; rozdíl oproti neutrálnímu e se v písmu nevyznačuje a formulovat pravidlo, kdy k němu dochází, není jednoduché. [112] => [113] => [114] => {| border="0" cellpadding="2" cellspacing="1" style="font-family: Lucida Sans Unicode" [115] => |- [116] => !bgcolor=#EEEEEE|Starý pravopis [117] => !bgcolor=#EEEEEE|Moderní pravopis [118] => !bgcolor=#EEEEEE|Internetový styl [119] => !bgcolor=#EEEEEE| [120] => |- [121] => |{{cizojazyčně|lv|Muuße Thews exkan tho Debbes}} [122] => |{{cizojazyčně|lv|Mūsu Tēvs Debesīs,}} [123] => |{{cizojazyčně|lv|Muusu teevs debesiis}} [124] => |- [125] => |{{cizojazyčně|lv|Sweetytcz thopetows Wärdtez}} [126] => |{{cizojazyčně|lv|Svētīts lai top Tavs Vārds,}} [127] => |{{cizojazyčně|lv|Sveetiits lai top tavs vaards}} [128] => |- [129] => |{{cizojazyčně|lv|Enakas mums touwe Walſtibe.}} [130] => |{{cizojazyčně|lv|Lai nāk Tava valstība.}} [131] => |{{cizojazyčně|lv|Lai naak tava valstiiba}} [132] => |- [133] => |{{cizojazyčně|lv|Tows prätcznotecke}} [134] => |{{cizojazyčně|lv|Tavs prāts lai notiek}} [135] => |{{cizojazyčně|lv|Tavs praats lai notiek}} [136] => |- [137] => |{{cizojazyčně|lv|kha exkan Debbes tha arridtczan wűrßon Semmes}} [138] => |{{cizojazyčně|lv|kā debesīs, tā arī virs zemes.}} [139] => |{{cizojazyčně|lv|kaa debesiis taa arii virs zemes}} [140] => |- [141] => |{{cizojazyčně|lv|Muſſe deniſke mayſe dode mums ſchoden.}} [142] => |{{cizojazyčně|lv|Mūsu dienišķo maizi dod mums šodien.}} [143] => |{{cizojazyčně|lv|Muusu dienishkjo maizi dod mums shodien}} [144] => |- [145] => |{{cizojazyčně|lv|Vnde pam̃et mums muſſe parräde}} [146] => |{{cizojazyčně|lv|Un piedod mums mūsu parādus,}} [147] => |{{cizojazyčně|lv|Un piedod mums muusu paraadus}} [148] => |- [149] => |{{cizojazyčně|lv|ka mhes pammettammuſſims parradenekims}} [150] => |{{cizojazyčně|lv|kā arī mēs piedodam saviem parādniekiem}} [151] => |{{cizojazyčně|lv|kaa arii mees piedodam saviem paraadniekiem}} [152] => |- [153] => |{{cizojazyčně|lv|Vnde nhe wedde mums exkâ kärdenaſchenne}} [154] => |{{cizojazyčně|lv|Un neieved mūs kārdināšanā,}} [155] => |{{cizojazyčně|lv|Un neieved muus kaardinaashanaa}} [156] => |- [157] => |{{cizojazyčně|lv|Beth atpeſtimums no to loune}} [158] => |{{cizojazyčně|lv|bet atpestī mūs no ļauna}} [159] => |{{cizojazyčně|lv|bet atpestii muus no ljauna}} [160] => |- [161] => |{{cizojazyčně|lv|Aiſto thouwagir tha Walſtibe}} [162] => |{{cizojazyčně|lv|Jo Tev pieder valstība}} [163] => |{{cizojazyčně|lv|Jo tev pieder valstiiba.}} [164] => |- [165] => |{{cizojazyčně|lv|Vnde tas ſpeex vnd tas Goodtcz tur muſſige}} [166] => |{{cizojazyčně|lv|spēks un gods mūžīgi}} [167] => |{{cizojazyčně|lv|speeks un gods muuzhiigi}} [168] => |- [169] => |{{cizojazyčně|lv|Amen}} [170] => |{{cizojazyčně|lv|Āmen.}} [171] => |{{cizojazyčně|lv|Aamen}} [172] => |} [173] => [174] => == Problémy v moderní lotyštině == [175] => Dva široce uznávané{{Fakt/dne|20170508081028|}} problémy v lotyštině jsou lingvistický purismus a takzvaný ''{{cizojazyčně|lv|gimalajiešu lāči}}''. [176] => [177] => === Gimalajiešu lāči === [178] => Termín {{cizojazyčně|lv|gimalajiešu lāči}} je nesprávné pojmenovaní asijského černého medvěda a pravděpodobně není nejlepším termínem k popisu těchto dějů. V podstatě jde o vliv jiných jazyků, který způsobí (často docela zábavné) jazykové omyly. Tyto omyly jsou [[Gramatika|gramatické]] a [[stylistika|stylistické]]; zřejmě sem patří i překlepy a chybné překlady. Každý rok{{Fakt/dne|20170508081028|}} probíhá boj, který jim chce předejít. Organizátoři prohlašují, že nejvíce těchto omylů pochází z oblastí hustě zalidněných Rusy a od litevských obchodních řetězců. Chybné překlady nejsou gramaticky špatné, u nich pouze vadí styl a volba slov, tj. doslovně přeložená [[angličtina|anglická]] slova do lotyštiny by vypadala podivně exaltovaná oproti lotyšským. [179] => [180] => === Lingvistický purismus === [181] => [[Purismus (lingvistika)|Purismus]] se projevuje tvořením nových slov, obvykle bez souhlasu nebo přičinění široké společnosti.{{Fakt/dne|20170508081028|}} Ačkoli puristé ponechávají některá slova eufonická, jejich [[neologismus|neologismy]] zní spíše jako cizí než lotyšská slova.{{Fakt/dne|20170508081028|}} Mnoho výrazů je zbytečných{{Fakt/dne|20170508081028|}} a jiné jsou doslovné [[překlad]]y. Lotyština má například dva výrazy pro [[telefon]]: ''{{cizojazyčně|lv|tālrunis}}'' (doslovný překlad ''{{cizojazyčně|lv|telefons}}'') a ''{{cizojazyčně|lv|telefons}}'', tři slova pro [[počítač]]: ''{{cizojazyčně|lv|dators}}'' nebo ''{{cizojazyčně|lv|kompjūters}}'' (obě jsou převzatá) a ''{{cizojazyčně|lv|skaitļotājs}}'' (lotyšský výraz). [182] => [183] => == Jazyk a politika == [184] => [[Lotyšsko]] mělo bouřlivý vztah s [[Německo|Německem]], [[Švédsko|Švédskem]], [[Rusko|Ruskem]] a [[Polsko|Polskem]] po celou svou [[Dějiny Lotyšska|historii]], a vždy bylo mnohonárodnostní zemí. Během let, kdy bylo připojeno k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] (1940–1941 a 1945–1991), politická [[rusifikace]] velmi ovlivnila lotyšský jazyk. V těchto obdobích bylo asi 340 000 (?){{Ujasnit}} [[Lotyši|Lotyšů]] (přibližně jedna třetina [[populace]]) vyhoštěno a jinak perzekvováno. Následovala masová [[imigrace]] obyvatel ze sovětských [[republika|republik]] Ruska, [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Bělorusko|Běloruska]] a dalších, podíl etnicky lotyšské populace byl redukován z 80 % v roce 1935 na 52 % v roce 1989. Nejvíce přistěhovalců se usadilo na [[venkov]]ě bez jakékoli snahy učit se lotyšsky a sžít se se zdejšími [[tradice]]mi.{{Fakt/dne|20170508081028|}} Dnes je lotyština mateřskou řečí jen pro více než 60 % populace země. [185] => [186] => Po opětovném získání samostatnosti v roce 1991 byla představena nová jazyková [[politika]]. Hlavním cílem bylo začlenění všech [[Obyvatelstvo|obyvatel]] na pozadí oficiálního [[stát]]ního [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]] a chránit jazyky [[menšina|menšin]] v Lotyšsku (přitom [[ruština]] nebyla označena jako menšinová). Mnozí učenci se domnívají, že tyto věci mohou přispět k celkovému úpadku lotyštiny.{{Fakt/dne|20170508081028|}} [187] => [188] => Opravdové dvojjazyčné [[vzdělání]] na vládní náklady ([[základní škola]]) je dostupné pro několik menšin. Patří sem [[Rusové]], [[Židé]], [[Poláci]], [[Litevci]], [[Ukrajinci]], [[Bělorusové]], [[Estonci]] a [[Romové]]. V těchto školách je lotyština vyučována jako druhý jazyk, aby odstranila překážky v [[dorozumívání]] a pomohla každému obyvateli začlenit se do společenského života. Od roku 1990 [[vláda]] platí [[studium]] na veřejných univerzitách pod podmínkou zvládnutí lotyštiny. Od roku 2004 je v lotyštině vyučováno na veřejných středních školách (forma 10-12) 60 % [[Školní předmět|předmětů]] (předtím zde existoval široký systém vyučování v ruštině). [189] => [190] => == Vzorový text == [191] => Otčenáš (modlitba Páně): [192] => : Tēvs mūsu, kas esi debesīs, [193] => : svētīts lai top Tavs Vārds, [194] => : lai atnāk Tava valstība, [195] => : Tavs prāts lai notiek kā debesīs, [196] => : tā arī virs zemes. [197] => : Mūsu dienišķo maizi dod mums šodien [198] => : un piedod mums mūsu parādus, [199] => : kā arī mēs piedodam saviem parādniekiem, [200] => : un neieved mūs kārdināšanā, [201] => : bet atpestī mūs no ļauna. Amen. [202] => [203] => {{Vzorový text [204] => |VDLP = ano [205] => |Jazyk = Lotyšsky [206] => |Text = Visi cilvēki piedzimst brīvi un vienlīdzīgi savā pašcieņā un tiesībās. Viņi ir apveltīti ar saprātu un sirdsapziņu, un viņiem jāizturas citam pret citu brālības garā. [207] => |Jazyk 2 = Litevsky [208] => |Text 2 = Visi žmonės gimsta laisvi ir lygūs savo orumu ir teisėmis. Jiems suteiktas protas ir sąžinė ir jie turi elgtis vienas kito atžvilgiu kaip broliai. [209] => }} [210] => [211] => == Literatura == [212] => * {{Citace monografie [213] => | příjmení = Svarinska [214] => | jméno = Asja [215] => | odkaz na autora = [216] => | titul = Latviešu valoda. Mācību kurss 25 nodarbībām. / Latvian in 25 lessons [217] => | url = [218] => | vydavatel = Zvaigzne ABC [219] => | místo = Rīga [220] => | rok = 2003 [221] => | počet stran = 112 [222] => | kapitola = [223] => | strany = [224] => | isbn = 9984-22-841-X [225] => | jazyk = en [226] => }} [227] => [228] => == Související články == [229] => * [[Jānis Endzelīns]] [230] => [231] => == Externí odkazy == [232] => {{InterWiki|code=lv|Lotyšská}} [233] => * {{Commonscat}} [234] => * {{Wikislovník|heslo=lotyština}} [235] => * {{Wikislovník|kategorie=Lotyština}} [236] => * {{Wikiverzita|úložiště=Lotyština}} [237] => * [http://slovniky.lingea.cz/Lotyssko-cesky Lotyšsko-český slovník online] [238] => [239] => {{Baltské jazyky}} [240] => {{Oficiální jazyky EU}} [241] => {{Autoritní data}} [242] => {{Portály|Jazyk|Lotyšsko}} [243] => [244] => [[Kategorie:Lotyština| ]] [245] => [[Kategorie:Baltské jazyky]] [246] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]] [247] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [248] => [[Kategorie:Jazyky Lotyšska]] [249] => [[Kategorie:Lettonistika]] [] => )
good wiki

Lotyština

Lotyština (lotyšsky latviešu valoda) patří do skupiny baltských jazyků. Je to úřední jazyk Lotyšska, kde jím mluví přibližně 2 milióny lidí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lotyšsko','Baltské jazyky','litevština','Latinka','Německo','sélština','kuronština','zemgalština','přízvuk','jazyk (lingvistika)','Přídavné jméno','Slabika'

Latinka

Litevština

Lotyšsko

Německo

Přízvuk

Slabika