Array ( [0] => 14694423 [id] => 14694423 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Litevština [uri] => Litevština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Litevština ''(lietuvių kalba)'' [2] => | rozšíření = [3] => [[Litva]], [[Lotyšsko]], [[Bělorusko]], [[Rusko]], [[Polsko]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Kanada]] [4] => | mluvčích = 4 milióny [5] => | klasifikace = [6] => * [[Indoevropské jazyky]] [7] => ** [[Baltské jazyky]] [8] => *** [[Východobaltské jazyky]] [9] => | písmo = [[Latinka]] [10] => | úřední jazyk = [11] => [[Litva]], [[Evropská unie]] [12] => | regulátor = [13] => [http://www.vlkk.lt/ Komise litevského jazyka] (Valstybinė lietuvių kalbos komisija) [14] => | ISO6391 = lt [15] => | ISO6392B = lit [16] => | ISO6392T = lit [17] => | SIL = LIT [18] => | wikipedie = [[:lt:Pagrindinis puslapis|lt.wikipedia.org]] [19] => | mapa rozšíření = Map of Lithuanian language.svg [20] => | popisek rozšíření = {{legenda|#1E90FF|jazyk většiny}} [21] => {{legenda|#87CEEB|jazyk výrazné menšiny}} [22] => }} [23] => '''Litevština''' (litevsky ''lietuvių kalba'') patří do východní větve skupiny [[Baltské jazyky|baltských jazyků]]. Je to [[úřední jazyk]] [[Litva|Litvy]], kde jím mluví přibližně 2,9 miliónu mluvčích, v sousedních [[stát]]ech a ve [[svět]]ě je to pak přibližně 1,1 mil. mluvčích. [24] => [25] => == Historie == [26] => [[Soubor:Lithuanian language in the 16th century.png|náhled|vpravo|Litevština v 16. století]] [27] => [[Východobaltský jazyk|Východobaltské jazyky]] se od [[západobaltský jazyk|západobaltských jazyků]] (hypoteticky nazývaných protobaltské jazyky) oddělily mezi roky 400 a 600. Diferenciace mezi litevským a [[lotyština|lotyšským jazykem]] začala kolem roku 800. V [[13. století|13.]]–[[14. století]] měli velký vliv na vývoj [[lotyština|lotyšského]] a litevského jazyka [[Livonci]], kteří v tomto období obsadili území okolo řeky [[Daugava|Daugavy]]. Toto území se téměř překrývalo s územím dnešní [[Lotyšsko|Lotyšské republiky]]. [28] => [29] => Nejstarší písemná památka pochází z počátku 14. století. První tištěnou knihou je Katechismus [[Martynas Mažvydas|Martynase Mažvydase]], vydaný v [[Kaliningrad|Královci]]. [30] => [31] => == Hlásky == [32] => [33] => === Samohlásky === [34] => Litevština používá 12 psaných [[Samohláska|samohlásek]], které jsou podobné latinským, obrácený „háček“ ([[nosinė (diakritika)|litevsky ''nosinė'']], polsky ''ogonek'') značil dříve ~dlouhou samohlásku, původně však označoval ~nosovou samohlásku. V litevštině ''ė'' neoznačuje délku, ale jinou kvalitu. Zde by lépe odpovídala (přibližně) záměna ''ė'' na ''ě''. Délku hlásek/slabik v litevštině určuje přízvuk, který se v běžném písemném projevu diakritikou neoznačuje (přízvuk – zejména vlnivý (označovaný ~) – může nést i „slabikotvorná“ souhláska, např. ''l, r''). Češi litevský vlnivý přízvuk vnímají spíše jako dlouhou hlásku/slabiku. Délka se v psaném projevu ~diakritikou rozlišuje pouze u dvojic '''''i/y''''' a ''u/ū'' (nepřehlédněte, že ''y'' neoznačuje tvrdost jako v češtině či jinou kvalitu jako v některých jiných jazycích, ale ''délku'' Tvrdost/měkkost v ''tomto'' případě Litevci nerozlišují). ''Ą, ę, į'' a ''ų'' původně částečně s délkou souvisely (an > ą, en > ę, in > į, un > ų), ale nyní je již tato funkce prakticky zcela setřena, o délce i zde rozhoduje (graficky běžně neoznačovaný) přízvuk. V litevštině se graficky přízvuky označují pouze ve speciálních případech, jako jsou učebnice litevské gramatiky, některé stati v encyklopediích, v lingvistické literatuře a podobně. V litevštině ''i'', následující těsně za souhláskou (a následované ještě další(mi) samohláskou/samohláskami), u které Litevci mohou rozlišit měkkost/tvrdost označuje '''měkkost''', nikoli dvojhlásku ia, ią, ie, io, iu, ių. K takovým souhláskám patří zejména š, ž, č, s, z, l, r, dále také n, t, d, k, g, částečně i c, v, m. Z toho důvodu, že ve skutečnosti dosti obtížně (stejně jako Češi) rozlišují měkkou/tvrdou výslovnost ''b'' a ''p'', došlo i ke změnám gramatiky – srovnej starší ''piautuvas, piauti'' s nynějším ''pjautuvas, pjauti'' (srp, řezat). (I Litevci při nedbalé výslovnosti někdy toto ''i'' vyslovují jako ''j''). Litevština má také několik dvojhlásek: ai, ie, uo, au, ei, iu. [35] => [36] => {| BORDER=1 CELLSPACING=0 RULES=ROWS FRAME=VOID STYLE="margin-left:3em; border-collapse:collapse; text-align:center" [37] => |- [38] => ! style="text-align:left; width:100px;"|Velká písmena [39] => | WIDTH=25|[[A]] || WIDTH=25|[[Ą]] [40] => | WIDTH=25|[[E]] || WIDTH=25|[[Ę]] || WIDTH=25|[[Ė]] [41] => | WIDTH=25|[[I]] || WIDTH=25|[[Į]] || WIDTH=25|[[Y]] [42] => | WIDTH=25|[[O]] [43] => | WIDTH=25|[[U]] || WIDTH=25|[[Ų]] || WIDTH=25|[[Ū]] [44] => |- [45] => ! style="text-align:left;"|Malá písmena [46] => | [[a]] || [[ą]] [47] => | [[e]] || [[ę]] || [[ė]] [48] => | [[i]] || [[į]] || [[y]] [49] => | [[o]] [50] => | [[u]] || [[ų]] || [[ū]] [51] => |- [52] => ! style="text-align:left;"|Čeština [53] => | [[a]] || [[a]] [54] => | [[e]] || [[e]] || ~[[ě]] [55] => | [[i]] || [[i]] || [[í]] [56] => | [[o]] [57] => | [[u]] || [[u]] || [[ú]] [58] => |} [59] => [60] => === Souhlásky === [61] => V litevštině existuje na 20 [[Souhláska|souhlásek]], které jsou psány [[Latinka|latinkou]]. Navíc se zde stejně jako v [[Čeština|češtině]] vyskytuje [[spřežkový pravopis|spřežka]] CH. [62] => [63] => {| BORDER=1 CELLSPACING=0 RULES=ROWS FRAME=VOID STYLE="margin-left:3em; border-collapse:collapse; text-align:center" [64] => |- [65] => ! style="text-align:left; width:100px;"|Velká písmena [66] => | WIDTH=25|[[B]] || WIDTH=25|[[C]] || WIDTH=25|[[Č]] || WIDTH=25|[[D]] || WIDTH=25|[[F]] || WIDTH=25|[[G]] || WIDTH=25|[[H]] || WIDTH=25|[[J]] || WIDTH=25|[[K]] || WIDTH=25|[[L]] || WIDTH=25|[[M]] || WIDTH=25|[[N]] || WIDTH=25|[[P]] || WIDTH=25|[[R]] || WIDTH=25|[[S]] || WIDTH=25|[[Š]] || WIDTH=25|[[T]] || WIDTH=25|[[V]] || WIDTH=25|[[Z]] || WIDTH=25|[[Ž]] [67] => |- [68] => ! style="text-align:left;"|Malá písmena [69] => | b || c || č || d || f || g || h || j || k || l || m || n || p || r || s || š || t || v || z || ž [70] => |- [71] => ! style="text-align:left;"|Čeština [72] => | b || c || č || d || f || ɡ || h || j || k || l || m || n || p || r || s || š || t || v || z || ž [73] => |} [74] => [75] => == Mluvnice == [76] => [[Soubor:Mazvydo katekizmas.jpg|náhled|200px|První litevská kniha, datované do roku [[1547]]]] [77] => Litevština je [[syntetický jazyk]]. Z lingvistického hlediska je zajímavá pro četné archaické rysy, které jazykovědcům pomáhají při studiu vývoje indoevropských jazyků. [78] => [79] => V litevštině se rozlišují dva [[Jmenný rod|jmenné rody]] – mužský (vyriškoji giminė) a ženský (moteriškoji giminė), slova bez rodu (nikoliv „střední rod“!) se používají jen zbytkově v případě přídavných jmen a zájmen. Má 5 [[Vzor (mluvnice)|vzorů]] [[Podstatné jméno|podstatných jmen]] a 3 vzory u [[Přídavné jméno|přídavných jmen]]. Všechna [[Sloveso|slovesa]] mají [[Přítomný čas|přítomný]], [[Čas (mluvnice)|minulý]], [[Čas (mluvnice)|budoucí]] a zvláštní [[Minulý opakovaný čas|minulý opakovaný]] [[Čas (mluvnice)|čas]]; [[Indikativ|oznamovací]], [[Kondicionál|podmiňovací]] a [[Imperativ|rozkazovací]] [[metoda|způsob]] (u dvou posledních způsobů se nevyjadřují časy). Litevština má a používá nejvíce druhů [[přechodník]]ů ze všech [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]], přechodníky zde existují ve všech časech a [[Jmenný rod|rodech]]. Pro časování zvratných sloves bez předpony existují speciální paradigmata. [80] => [81] => [[Jméno (mluvnice)|Jména]] se skloňují sedmi pády: [[nominativ]]em (litev. vardininkas), [[genitiv]]em (kilmininkas), [[dativ]]em (naudininkas), [[akuzativ]]em (galininkas), [[instrumentál]]em (įnagininkas), [[lokál]]em (vietininkas), a [[vokativ]]em (šauksmininkas). Ve staré litevštině se používaly další tři pády: [[illativ]] (používá se i dnes v hovorové litevštině), [[adessiv]] a [[allativ]]. Pozůstatky těchto pádů můžeme najít i v ustálených rčeních. [82] => Litevština má genitiv záporový a bezpředložkový lokál, tj. neexistuje zde předložka „v“ (př. ''lovoje'' = ''v posteli''). [83] => [84] => == Slovesa == [85] => [86] => === Časování sloves === [87] => Přítomný čas [88] => [89] => {| class="wikitable" [90] => |- [91] => !  [92] => !| dirbti = pracovat [93] => !| norėti = chtít [94] => !| skaityti = číst [95] => |- [96] => |align="right"|'''1. sg.''' [97] => |dirb'''u''' [98] => |nor'''iu''' [99] => |skait'''au''' [100] => |- [101] => |align="right"|'''2. sg.''' [102] => |dirb'''i''' [103] => |nor'''i''' [104] => |skait'''ai''' [105] => |- [106] => |align="right"|'''3. sg.''' [107] => |dirb'''a''' [108] => |nor'''i''' [109] => |skait'''o''' [110] => |- [111] => |align="right"|'''1. pl.''' [112] => |dirb'''ame''' [113] => |nor'''ime''' [114] => |skait'''ome''' [115] => |- [116] => |align="right"|'''2. pl.''' [117] => |dirb'''ate''' [118] => |nor'''ite''' [119] => |skait'''ote''' [120] => |- [121] => |align="right"|'''3. pl''' [122] => |dirb'''a''' [123] => |nor'''i''' [124] => |skait'''o''' [125] => |} [126] => [127] => Minulý čas [128] => [129] => {| class="wikitable" [130] => |- [131] => !  [132] => !| dirbti = pracovat [133] => !| norėti = chtít [134] => !| skaityti = číst [135] => |- [136] => |align="right"|'''1. sg.''' [137] => |dirb'''au''' [138] => |norėj'''au''' [139] => |skaič'''iau''' ([[palatalizace]] – vznik [[afrikátní souhláska|afrikáty]] t→č) [140] => |- [141] => |align="right"|'''2. sg.''' [142] => |dirb'''ai''' [143] => |norėj'''ai''' [144] => |skait'''ei''' [145] => |- [146] => |align="right"|'''3. sg.''' [147] => |dirb'''o''' [148] => |norėj'''o''' [149] => |skait'''ė''' [150] => |- [151] => |align="right"|'''1. pl.''' [152] => |dirb'''ome''' [153] => |norėj'''ome''' [154] => |skait'''ėme''' [155] => |- [156] => |align="right"|'''2. pl.''' [157] => |dirb'''ote''' [158] => |norėj'''ote''' [159] => |skait'''ėte''' [160] => |- [161] => |align="right"|'''3. pl''' [162] => |dirb'''o''' [163] => |norėj'''o''' [164] => |skait'''ė''' [165] => |} [166] => [167] => Budoucí čas – infinitiv bez koncovky -ti + '''s''' + koncovka. [168] => [169] => {| class="wikitable" [170] => |- [171] => !  [172] => !| dirbti = pracovat [173] => !| norėti = chtít [174] => !| skaityti = číst [175] => |- [176] => |align="right"|'''1. sg.''' [177] => |dirb-s-'''iu''' [178] => |norė-s-'''iu''' [179] => |skaity-s-'''iu''' [180] => |- [181] => |align="right"|'''2. sg.''' [182] => |dirb-s-'''i''' [183] => |norė-s-'''i''' [184] => |skaity-s-'''i''' [185] => |- [186] => |align="right"|'''3. sg.''' [187] => |dirb-s [188] => |norė-s [189] => |skaity-s [190] => |- [191] => |align="right"|'''1. pl.''' [192] => |dirb-s-'''ime''' [193] => |norė-s-'''ime''' [194] => |skaity-s-'''ime''' [195] => |- [196] => |align="right"|'''2. pl.''' [197] => |dirb-s-'''ite''' [198] => |norė-s-'''ite''' [199] => |skaity-s-'''ite''' [200] => |- [201] => |align="right"|'''3. pl''' [202] => |dirb-s [203] => |norė-s [204] => |skaity-s [205] => |} [206] => [207] => Frekventativ (opakovaný děj v minulosti) – infinitiv bez koncovky -ti + '''dav''' + koncovka. [208] => [209] => {| class="wikitable" [210] => |- [211] => !  [212] => !| dirbti = pracovat [213] => !| norėti = chtít [214] => !| skaityti = číst [215] => |- [216] => |align="right"|'''1. sg.''' [217] => |dirb-dav-'''au''' [218] => |norė-dav-'''au''' [219] => |skaity-dav-'''au''' [220] => |- [221] => |align="right"|'''2. sg.''' [222] => |dirb-dav-'''ai''' [223] => |norė-dav-'''ai''' [224] => |skaity-dav-'''ai''' [225] => |- [226] => |align="right"|'''3. sg.''' [227] => |dirb-dav-o [228] => |norė-dav-o [229] => |skaity-dav-o [230] => |- [231] => |align="right"|'''1. pl.''' [232] => |dirb-dav-'''ome''' [233] => |norė-dav-'''ome''' [234] => |skaity-dav-'''ome''' [235] => |- [236] => |align="right"|'''2. pl.''' [237] => |dirb-dav-'''ote''' [238] => |norė-dav-'''ote''' [239] => |skaity-dav-'''ote''' [240] => |- [241] => |align="right"|'''3. pl''' [242] => |dirb-dav-o [243] => |norė-dav-o [244] => |skaity-dav-o [245] => |} [246] => [247] => ==== Kondicionál ==== [248] => Podmiňovací způsob [249] => [250] => {| class="wikitable" [251] => |- [252] => !  [253] => !| dirbti = pracovat [254] => !| norėti = chtít [255] => !| skaityti = číst [256] => |- [257] => |align="right"|'''1. sg.''' [258] => |dirb-č-'''iau''' [259] => |norė-č-'''iau''' [260] => |skaity-č-'''iau''' [261] => |- [262] => |align="right"|'''2. sg.''' [263] => |dirb-t-'''um(ei)''' [264] => |norė-t-'''um(ei)''' [265] => |skaity-t-'''um(ei)''' [266] => |- [267] => |align="right"|'''3. sg.''' [268] => |dirb-t-'''ų''' [269] => |norė-t-'''ų''' [270] => |skaity-t-'''ų''' [271] => |- [272] => |align="right"|'''1. pl.''' [273] => |dirb-t-'''ume / umėme''' [274] => |norė-t-'''ume / umėme''' [275] => |skaity-t-'''ume / umėme''' [276] => |- [277] => |align="right"|'''2. pl.''' [278] => |dirb-t-'''ute / umėte''' [279] => |norė-t-'''ute / umėte''' [280] => |skaity-t-'''ute / umėte''' [281] => |- [282] => |align="right"|'''3. pl''' [283] => |dirb-t-'''ų''' [284] => |norė-t-'''ų''' [285] => |skaity-t-'''ų''' [286] => |} [287] => [288] => ==== Imperativ ==== [289] => Rozkazovací způsob [290] => [291] => {| class="wikitable" [292] => |- [293] => !  [294] => !| dirbti = pracovat [295] => !| norėti = chtít [296] => !| skaityti = číst [297] => |- [298] => |align="right"|'''1. sg.''' [299] => |– [300] => |– [301] => |– [302] => |- [303] => |align="right"|'''2. sg.''' [304] => |dirb-k [305] => |norė-k [306] => |skaity-k [307] => |- [308] => |align="right"|'''3. sg.''' [309] => |tegu + přítomný čas [310] => |tegu + přítomný čas [311] => |tegu + přítomný čas [312] => |- [313] => |align="right"|'''1. pl.''' [314] => |dirb-k-'''ime''' [315] => |norė-k-'''ime''' [316] => |skaity-k-'''ime''' [317] => |- [318] => |align="right"|'''2. pl.''' [319] => |dirb-k-'''ite''' [320] => |norė-k-'''ite''' [321] => |skaity-k-'''ite''' [322] => |- [323] => |align="right"|'''3. pl''' [324] => |tegu + přítomný čas [325] => |tegu + přítomný čas [326] => |tegu + přítomný čas [327] => |} [328] => [329] => == Číslovky == [330] => {| class="wikitable" [331] => |- [332] => ! česky !! litevsky [333] => |- [334] => | 1 || vienas, viena (mužský rod/ženský rod) [335] => |- [336] => | 2 || du, dvi [337] => |- [338] => | 3 || trys [339] => |- [340] => | 4 || keturi, keturios [341] => |- [342] => | 5 || penki, penkios [343] => |- [344] => | 6 || šeši, šešios [345] => |- [346] => | 7 || septyni, septynios [347] => |- [348] => | 8 || aštuoni, aštuonios [349] => |- [350] => | 9 || devyni, devynios [351] => |- [352] => | 10 || dešimt [353] => |- [354] => |11 || vienuolika [355] => |- [356] => |12 || dvylika [357] => |- [358] => |13 || trylika [359] => |- [360] => |14 || keturiolika [361] => |- [362] => |15 || penkiolika [363] => |- [364] => |16 || šešiolika [365] => |- [366] => |17 || septyniolika [367] => |- [368] => |18 || aštuoniolika [369] => |- [370] => |19 || devyniolika [371] => |- [372] => |20 || dvidešimt [373] => |- [374] => |30 || trisdešimt [375] => |- [376] => |40 || keturiasdešimt [377] => |- [378] => |50 || penkiasdešimt [379] => |- [380] => |60 || šešiasdešimt [381] => |- [382] => |70 || septyniasdešimt [383] => |- [384] => |80 || aštuoniasdešimt [385] => |- [386] => |90 || devyniasdešimt [387] => |- [388] => |100 || šimtas [389] => |- [390] => |1000 || tūkstantis [391] => |- [392] => |2987 || du tūkstančiai devyni šimtai
aštuoniasdešimt septyni [393] => |} [394] => [395] => == Příjmení žen v Litvě == [396] => V litevštině se rozlišují příjmení nevdaných žen od příjmení vdaných žen. Tato příjmení jsou již v litevštině přechýlená, liší se od odpovídajících mužských příjmení. V některých velmi výjimečných případech žena, která si nepřeje, aby z jejího příjmení bylo zřejmé, zda je provdaná či nikoliv, používá (se svolením úřadů) přechýlené ženské příjmení, ve tvaru neutrálním. Případně používá příjmení ve tvaru mužského příjmení – nejčastěji pro usnadnění operací s osobními dokumenty v zahraničí. [397] => [398] => === Příklady === [399] => {| class="wikitable" [400] => |- [401] => !Příjmení muže||Příjmení provdané ženy||Příjmení neprovdané ženy||Příjmení ženy
s nevyjádřeným rodinným stavem||''Nedoporučený'' český přechýlený tvar [402] => |- [403] => |Kazlausk'''as'''||Kazlausk'''ienė'''||Kazlausk'''aitė'''||Kazlausk'''ė'''||Kazlauská (''Kozlovská'') [404] => |- [405] => |Jonait'''is'''||Jonait'''ienė'''||Jonait'''ytė'''||Jonait'''ė'''||  [406] => |- [407] => |Žal'''ys'''||Žal'''ienė'''||Žal'''ytė'''||Žal'''ė'''||  [408] => |- [409] => |Adamk'''us'''||Adamk'''ienė'''
nebo Adamk'''''uv''ienė'''||Adamk'''utė'''||Adamk'''ė'''||Adamková [410] => |- [411] => |Antanaviči'''us'''||Antanaviči'''''uv''ienė'''||Antanaviči'''ūtė'''||Antanavič'''ė'''||Antanavičová (''Antonovičová'') [412] => |- [413] => |Noreik'''a'''||Noreik'''ienė'''||Noreik'''aitė'''||Noreik'''ė'''||Noreiková [414] => |- [415] => |Paukšt'''ė'''||Paukšt'''ienė'''||Paukšt'''ytė'''|| ||  [416] => |} [417] => Poznámka: u příjmení v mužském tvaru zakončených na '''-us''' se u příjmení provdaných žen vsouvá vsuvka '''-uv-'''. Toto pravidlo se někdy neuplatňuje, jeho neuplatňování je nejčastější v [[Žmuď|Žemaitsku/Žemaitii]]. Poslední dva příklady jsou případy, kdy tvar mužského příjmení je ve tvaru rodu pseudoženského, podobně jako výraz předseda (nebo soudce). [418] => [419] => == Slovníček == [420] => * Litevec ''Lietuvis'' [421] => * Litevka ''Lietuvė'' [422] => * Litva ''Lietuva'' [423] => * Litevský ''Lietuviška(s)'' [424] => * Litevsky ''Lietuviškai'' [425] => * Česko ''Čekija'' [426] => * Ahoj (neformálně) ''Labas'' [427] => * Na shledanou (neformálně) ''Iki!'' [428] => * Dobrý den ''Laba diena'' [429] => * Prosím ''Prašau'' [430] => * Děkuji ''Ačiū, dėkui'' [431] => * Pomozte ''Padėkite'' [432] => * Zavolejte doktora ''Iškvieskite gydytoją'' [433] => * Kolik to stojí? ''Kiek kainuoja?'' [434] => * Ano ''Taip'' [435] => * Ne ''Ne'' [436] => * Promiň/promiňte. ''Atsiprašau.'' [437] => * Nerozumím. ''Nesuprantu.'' [438] => * Mluvíte anglicky? ''Ar kalbate angliškai?'' [439] => * Kde je…? ''Kur yra…?'' [440] => * Jsem Čech ''Esu čekas'' [441] => * Jmenuji se… ''Mano vardas…'' [442] => [443] => == Vzorový text == [444] => {{Vzorový text [445] => |VDLP = ano [446] => |Jazyk = Litevsky [447] => |Text = Visi žmonės gimsta laisvi ir lygūs savo orumu ir teisėmis. Jiems suteiktas protas ir sąžinė ir jie turi elgtis vienas kito atžvilgiu kaip broliai. [448] => |Jazyk 2 = Lotyšsky [449] => |Text 2 = Visi cilvēki piedzimst brīvi un vienlīdzīgi savā pašcieņā un tiesībās. Viņi ir apveltīti ar saprātu un sirdsapziņu, un viņiem jāizturas citam pret citu brālības garā. [450] => }} [451] => [452] => == Externí odkazy == [453] => {{InterWiki|code=lt|Litevská}} [454] => * {{Commonscat}} [455] => * {{Wikislovník|heslo=litevština}} [456] => * {{Wikislovník|kategorie=Litevština}} [457] => * {{Wikiverzita|úložiště=Litevština}} [458] => * [https://web.archive.org/web/20050314081017/http://www.lituanus.org/IndexLanguage.htm Lingvistika litevštiny] [459] => * [http://slovniky.lingea.cz/Litevsko-cesky Litevsko český slovník online] [460] => * [http://www.lkz.lt Slovník litevštiny] [461] => * [http://dz.lki.lt/ Výkladový slovník současné litevštiny] [462] => [463] => {{Baltské jazyky}} [464] => {{Oficiální jazyky EU}} [465] => {{Autoritní data}} [466] => {{Portály|Jazyk|Litva}} [467] => [468] => [[Kategorie:Litevština| ]] [469] => [[Kategorie:Baltské jazyky]] [470] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]] [471] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [472] => [[Kategorie:Litva]] [] => )
good wiki

Litevština

Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků. Je to úřední jazyk Litvy, kde jím mluví přibližně 2,9 miliónu mluvčích, v sousedních státech a ve světě je to pak přibližně 1,1 mil.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Čas (mluvnice)','e','Litva','u','a','i','lotyština','Latinka','Indoevropské jazyky','Lotyšsko','Jmenný rod','Baltské jazyky'

A

E

I

Latinka

Litva

Lotyšsko

Lotyština

U