Array ( [0] => 14837073 [id] => 14837073 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lunoplodovité [uri] => Lunoplodovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Lunoplodovité [2] => | obrázek = Stephania cephalantha 玉咲葛藤 (天問) 001.jpg [3] => | popisek = ''Stephania cephalantha'' [4] => | velikost obrázku = 268 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[pryskyřníkotvaré]] (''Ranunculales'') [10] => | čeleď = '''lunoplodovité''' (''Menispermaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => [[Soubor:Cissampelos pareira Blanco2.432 edited.jpg|náhled|Kresba ''Cissampelos pareira'' z roku 1880]] [14] => [15] => '''Lunoplodovité''' (''Menispermaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|dvouděložných rostlin]] z řádu [[pryskyřníkotvaré]] (''Ranunculales''). Jsou to [[keř]]e a [[liána|liány]] s jednoduchými [[list]]y a nenápadnými [[květ]]y. Vyskytují se v tropech celého světa a některé druhy zasahují i do mírného pásu. V Evropě čeleď není zastoupena. Většina druhů lunoplodovitých obsahuje účinné [[alkaloidy]] a mnohdy jsou silně jedovaté. Nacházejí využití v západní i domorodé [[lékařství|medicíně]], na výrobu jedu [[kurare]] a podobně. Některé druhy mají také jedlé plody. [16] => [17] => == Popis == [18] => Lunoplodovité jsou dvoudomé šplhavé [[keř]]e a [[liána|liány]] bez úponků, řidčeji [[bylina|byliny]] nebo [[strom]]y. Častá je [[kauliflorie]]. Existují i [[sukulent]]ní typy, u některých rodů (např. ''Stephania'') je na bázi stonku vyvinuta dřevnatá hlíza. Mnohé druhy mají ztlustlé kořeny nebo kořenové hlízy. Pro liány je charakteristické nepravidelné utváření kruhů dřeva v kmeni. [[List]]y jsou střídavé, bez palistů, jednoduché (jen vzácně trojčetné), někdy se štítnatou [[Čepel listová|čepelí]], na okraji nejčastěji celokrajné, pouze výjimečně zubaté, někdy hluboce 3 až 5laločné. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je často charakteristicky dlanitá, případně zpeřená. [[List|Řapíky]] mají v dolní a často i v horní části charakteristickou ztlustlinu ([[pulvinus]]). [[Květ]]y jsou malé, nenápadné, nejčastěji zelené, bílé nebo žluté, trojčetné, pravidelné nebo výjimečně (''Cissampelos'') dvoustranně souměrné, nejčastěji v úžlabních [[vrcholík|vrcholících]] připomínajících [[okolík]], vzácně jednotlivé nebo v jiných typech květenství. U některých zástupců jsou květy uspořádány v hlávce podepřené masitým [[receptákulum|receptákulem]]. Květy jsou jednopohlavné, často jsou v nich patrné pozůstatky druhého pohlaví. [[Květní obal|Okvětí]] je rozlišené na [[kalich (botanika)|kalich]] a [[koruna (botanika)|korunu]]. [[kalich (botanika)|Kalich]] je složen ze 3, 4 nebo 6 lístků v 1 nebo 2 kruzích, v samičích květech je někdy jejich počet redukován až na 1. [[koruna (botanika)|Koruna]] je ze 3 nebo 6 volných nebo víceméně srostlých lístků v 1–2 kruzích, u některých zástupců chybí. Korunní lístky bývají menší než kališní a nezřídka jsou žlázovité a produkují nektar. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] v samčích květech nejčastěji v počtu 3 nebo 6 (řidčeji více, až 40), s volnými nebo srostlými nitkami. V samičích květech bývají někdy přítomná šídlovitá [[patyčinka|staminodia]]. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je apokarpní, svrchní, složené nejčastěji ze 3 nebo 6 (1 až 30) pestíčků, u některých zástupců vyrůstá na krátkém gynoforu. Blizna je přisedlá nebo na krátké vrcholové čnělce. Každý pestík obsahuje 2 vajíčka, z nichž 1 v průběhu vývoje zaniká. Plodem je [[peckovice]], respektive [[souplodí]] peckovic. Semena mají často polokruhovitý měsíčitý tvar (odtud jméno čeledi). [[Endosperm]] může být celistvý, skládaný (ruminate) nebo chybí a jeho výživovou funkci pak přejímají masité dělohy.{{Citace monografie [19] => | příjmení = Berry [20] => | jméno = P.E. et al. [21] => | odkaz na autora = [22] => | titul = Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VI) [23] => | vydavatel = Timber Press [24] => | místo = Missouri [25] => | rok = 2001 [26] => | isbn = 0-915279-81-9 [27] => | kapitola = [28] => | strany = [29] => | jazyk = [30] => }}{{Citace monografie [31] => | příjmení = Smith [32] => | jméno = Nantan et al [33] => | odkaz na autora = [34] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [35] => | vydavatel = Princeton University Press [36] => | místo = Princeton [37] => | rok = 2003 [38] => | isbn = 0691116946 [39] => | kapitola = [40] => | strany = [41] => | jazyk = [42] => }}{{Citace elektronické monografie [43] => | příjmení = Hu [44] => | jméno = Qiming et al [45] => | titul = Flora of China: Menispermaceae [46] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10561 [47] => | datum vydání = [48] => | datum aktualizace = [49] => | datum přístupu = [50] => | vydavatel = [51] => | místo = [52] => | jazyk = [53] => }} [54] => [55] => [56] => Soubor:Cocculus trilobus 3.JPG|Detail květů ''[[Cocculus orbiculatus]]'' [57] => Soubor:IMG 8238-Stephania suberosa.jpg|Stonková hlíza ''[[Stephania suberosa]]'' [58] => Soubor:Menispermum canadense seeds NRCS.png|Semena [[lunoplod kanadský|lunoplodu kanadského]] (''Menispermum canadense'') [59] => Soubor:Chondrodendron microphyllum (Eichler) Moldenke.jpg|Detail [[pulvinus|pulvinu]] na vrcholu [[řapík]]u ''[[Chondrodendron microphyllum]]'' [60] => [61] => [62] => == Rozšíření == [63] => Čeleď zahrnuje asi 350 druhů v 65 rodech. Je rozšířena v tropech celého světa, některé rody přesahují do subtropů a v Asii a Americe ojediněle (''Menispermum'', ''Cocculus'', ''Calycocarpum'') i do mírného pásu. Nejvíce druhů roste jako [[liána|liány]] v tropických nížinných deštných lesích, kde vyhledávají zejména místa kde je souvislý zápoj korun narušen, např. na březích řek, mýtinách a okrajích lesů. Některé rody se přizpůsobily růstu v monzunových a pouštních oblastech. V Asii se vyskytuje dohromady asi 30 rodů, v Africe 30, v Americe 22 a v oblasti Austrálie a Tichomoří 10.{{Citace monografie [64] => | příjmení = Steenis [65] => | jméno = C. (ed.) [66] => | titul = Flora Malesiana. Vol. 10 (2) [67] => | vydavatel = Foundation Flora Malesiana [68] => | místo = Leiden, Niederlands [69] => | rok = 1986 [70] => | isbn = 9-0247-3280-8 [71] => | kapitola = [72] => | strany = [73] => | jazyk = [74] => }} V Evropě žádný zástupce lunoplodovitých neroste. [75] => [76] => == Rozlišovací znaky == [77] => Většina lunoplodovitých jsou ovíjivé dřevnaté liány bez úponek, případně šplhavé keře. Listy jsou jednoduché, celokrajné, celistvé nebo dlanitě laločnaté, s více či méně dlanitou žilnatinou. Ve sterilním stavu je lze nejsnáze zaměnit s [[podražcovité|podražcovitými]] (''Aristolochiaceae''). Ty se liší zejména tím, že listy po opadu nezanechávají listovou jizvu, neboť chybí odlučovací vrstva. Pro mnoho lunoplodovitých je charakteristický [[pulvinus]] vyvinutý nejen na bázi ale i na vrcholu řapíku, což je v rámci tohoto typu lián ojedinělý znak. [[Podražcovité]] a [[smldincovité]] mají pulvinus pouze na bázi řapíku.{{Citace monografie [78] => | příjmení = Gentry [79] => | jméno = A.H. [80] => | odkaz na autora = [81] => | titul = Wooden Plants of Northwest South America [82] => | vydavatel = The Univ. of Chicago Press [83] => | místo = Chicago [84] => | rok = 1996 [85] => | isbn = 0226289435 [86] => | kapitola = [87] => | strany = [88] => | jazyk = [89] => }} [90] => [91] => == Ekologické interakce == [92] => O opylování a šíření semen lunoplodovitých je toho známo málo. Drobné květy bývají velmi vonné a jsou pravděpodobně opylovány drobnými [[dvoukřídlí|dvoukřídlými]], [[blanokřídlí|blanokřídlými]] a v menší míře i [[brouci|brouky]] a [[motýli|motýly]]. Sladkou vůni vydávají i listy některých druhů (např. ''Cyclea barbata'', ''Stephania japonica'') a je možné, že také přispívá k lákání opylovačů. Semena rozšiřují zejména ptáci a savci. Plody ''Abuta grandifolia'' konzumují velcí ptáci, opice a hlodavci. Plody ''Cissampelos'' rozšiřují ptáci. V Asii plody některých druhů rozšiřují např. [[opice]] ([[orangutan]]i, [[gibon]]i a [[makak]]ové), [[cibetkovití|cibetky]] a ptáci (na Nové Guineji jsou to např. [[kasuár|kasuáři]]). [93] => [94] => U zástupců některých rodů, např. ''Tinospora'', jsou na listech přítomna [[domatium|domatia]] v nichž žijí symbiotičtí bezobratlí. [95] => [96] => == Taxonomie == [97] => Lunoplodovité jsou řazeny do řádu [[pryskyřníkotvaré]] (''Ranunculales''). Shodné znaky sdílejí zejména s čeleděmi [[dřišťálovité]] (''Berberidaceae'') a [[kokylovité]] (''Lardizabalaceae''), a to zejména drobné, trojčetné květy, tyčinky zpravidla po 6 a žlázovité korunní lístky produkující nektar. S ''Berberidaceae'' sdílejí navíc obsah benzylisochinolinových alkaloidů, s ''Lardizabalaceae'' převládající celkový habit (ovíjivé dřevnaté liány). [98] => Jednotlivé rody a jejich zařazení do tribů jsou zpravidla vymezeny znaky na endokarpu a embryu a typem a přítomností endospermu, zatímco znaky na samčích květech jsou používány výjimečně. [99] => [100] => [[Friedrich Ludwig Emil Diels|Diels]] v roce 1910 rozdělil rody čeledi ''Menispermaceae'' do celkem 8 tribů: ''Anomospermeae'', ''Coscinieae'', ''Fibraureae'', ''Hyperbaeneae'', ''Menispermeae'', ''Peniantheae'', ''Tiliacoreae'' a ''Tinosporeae''. V molekulární studii z roku 2007 byl potvrzen [[monofyletismus]] tribů ''Coscinieae'', ''Hyperbaeneae'', ''Tiliacoreae'' a ''Anomospermeae'', zatímco triby ''Fibraureae'' a ''Peniantheae'' by měly být vřazeny do tribu ''Tinosporeae'', aby byl monofyletický. Také tribus ''Menispermeae'' byl shledán [[polyfyletismus|polyfyletickým]].{{Citace periodika [101] => | příjmení = Ortiz [102] => | jméno = Rosa del C. et al [103] => | titul = Molecular phylogeny of the moonseed family (Menispermaceae): implications for morphological diversification [104] => | periodikum = American Journal of Botany [105] => | odkaz na periodikum = [106] => | rok = 2007 [107] => | měsíc = [108] => | ročník = 94 [109] => | číslo = 8 [110] => | strany = [111] => | url = [112] => | issn = [113] => }} [114] => [115] => == Historie == [116] => Nejstarší fosilie plodů rostlin řazených k čeledi ''Menispermaceae'' pocházejí z [[eocén]]u. Listy se dochovaly ze starší [[křída|křídy]] až [[oligocén]]u. [117] => [118] => == Obsahové látky == [119] => Pro zástupce lunoplodovitých je charakteristický obsah různých isochinolinových [[alkaloidy|alkaloidů]] odvozených od [[fenylalanin]]u a [[tyrosin]]u, které jsou často velmi toxické. Nejběžnější typy jsou zejména [[amorfiny]], bisbenzylchinoliny a [[protoberberiny]]. Účinné alkaloidy z rostlin využívaných v lékařství jsou zejména [[kurarin]] a [[tubokurarin]] (''Chondrodendron tomentosum''), [[hyatin]] (''Cissampelos pareira''), cyklopeptidové alkaloidy (''Cocculus hirsutus''), [[palmatin]] (''Jateorhiza palmata''), [[berberin]] (''Coscinium fenestratum'', ''Tinospora cordifolia''), [[jateorhizin]] (''Jateorhiza palmata'', ''Coscinium fenestratum''), [[tetrandrin]] (''Cyclea arnotii'', ''Stephania tetrandra''), [[trilobin]] a isotrilobin (''Cocculus trilobus''), palmatin, [[stefarin]], [[cycleanin]], [[hyndarin]] (''Stephania glabra''), [[magnoflorin]] (''Stephania hernandiifolia'', ''Tinospora malabarica''), [[aknadin]], [[aknadinin]], [[hernandifolin]], (''Stephania hernandiifolia''), [[tiliacorin]], [[tiliarin]], [[tiliakorinin]], nor-tiliakorininy, [[korin]], [[tiliacin]], [[mohinin]] (''Tiliacora acuminata''). Velmi jedovaté mohou být také glykosidy. [[Chebule korková]] obsahuje seskviterpenoidní glykosid [[pikrotoxin]]. Smrtelná dávka pro člověka jsou 2 až 3 plody. [120] => Z dalších účinných látek jsou přítomny hořčiny, např. [[kolumbin]], [[chasmanthin]], [[palmarin]], [[tinosporon]], [[kyselina tinosporová]], [[tinosporol]] (''Tinospora cordifolia''), [[pikrotein]], glykosid furanoditerpenu, tinokrisposid (''Tinospora crispa''). [121] => [122] => [123] => Soubor:Tubocurarine.svg|Strukturní vzorec tubokurarinu [124] => Soubor:Berberine acsv.svg|Berberin [125] => Soubor:Picrotoxin, chemical (line) structure.png|Pikrotoxin [126] => [127] => [128] => == Zástupci == [129] => * [[abuta]] (''Abuta'') [130] => * [[chebule korková|chebule]] (''Anamirta'') [131] => * [[chondrodendron]] (''Chondrodendron'') [132] => * [[jahodníček]] (''Cocculus'') [133] => * [[kurarovka]] (''Curarea'') [134] => * [[lunoplod]] (''Menispermum'') [135] => * [[povízelka]] (''Cissampelos'') [136] => * [[stefánie]] (''Stephania'') [137] => * [[tinospora]] (''Tinospora''){{Citace monografie [138] => | příjmení = Skalická [139] => | jméno = Anna [140] => | příjmení2 = Větvička [141] => | jméno2 = Václav [142] => | příjmení3 = Zelený [143] => | jméno3 = Václav [144] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [145] => | vydavatel = Aventinum [146] => | místo = Praha [147] => | rok = 2012 [148] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [149] => }} [150] => [151] => == Význam == [152] => Lunoplodovité jsou významné zejména jako zdroj účinných [[alkaloidy|alkaloidů]]. Některé silně toxické druhy používali domorodci v Americe, Asii i Africe k lovu zvěře. Odvar z kůry a listů slouží k výrobě šípových jedů (např. [[kurare]]), drcené rostliny jsou využívány k rybolovu. V tropické Americe je kurare zhotovováno zejména z druhu ''[[Chondrodendron tomentosum]]'' a ''[[Curarea toxicofera]]''. Tubokurarin získávaný z ''Chondrodendron tomentosum'' je používán při chirurgických zákrocích k umrtvení a relaxaci svalů. Velmi účinným paralyzérem svalstva je také [[hyatin]] z druhu ''Cissampelos pareira''. [[Pikrotoxin]] získávaný z [[chebule korková|chebule korkové]] slouží jako protijed při otravách barbituráty. Sušený kořen ''Jateorhiza palmata'' a stonek ''Tinospora cordifolia'' slouží k podpoře chuti k jídlu a trávení. Kůra druhu ''Cissampelos pareira'' sloužila k léčení onemocnění močového traktu a byla v minulosti ve velkém vyvážena z Brazílie. Z druhu ''Stephania cepharantha'', rostoucího v Číně a na Tchaj-wanu, je získáván cefarantin. Tato látka byla rozsáhle studována v souvislosti s [[apoptóza|apoptózou]] (plánovanou buněčnou smrtí), plicní rakovinou a inhibicí replikace [[HIV|viru HIV]]. [153] => Mnohé druhy lunoplodovitých jsou využívány v domorodé medicíně, zejména ke snižování horečky, při žaludečních potížích a k podpoře chuti k jídlu, k ošetřování hadího kousnutí a kožních nemocí, k tišení bolestí. V Tichomoří je medicínsky využíváno na 40 druhů z této čeledi. [154] => [[Chebule korková]] je v indické medicíně ceněna při léčbě kožních chorob a je též používána jako insekticid, k hubení vší a podobně. Mezi druhy využívané v řadě asijských zemí náleží ''[[Tinospora crispa]]'', která je v Indii a na Filipínách též komerčně pěstována. V Indii jsou dále při léčení různých neduhů používány druhy ''Cissampelos pareira'', ''Chondrodendron tomentosum'', ''Cocculus hirsutus'', ''Pericampylus glaucus'', ''Coscinium fenestratum'', ''Jateorhiza palmata'', ''Cyclea arnotii'', ''Stephania glabra'', ''Stephania hernandiifolia'', ''Tinospora cordifolia'', ''Tinospora malabarica'' a ''Tiliacora acuminata'', v Koreji ''Sinomenium acutum'', v Indonésii ''Arcangelisia flava'' a ''Tinospora crispa'', v Laosu ''Coscinium usitatum'' a ''Stephania glabra'', ve Vietnamu ''Coscinium fenestratum'', na Srí Lance ''Coscinium fenestratum'', ''Tinospora cordifolia'' a ''Cissampelos pareira'', v Číně ''Cocculus trilobus'', ''Menispermum dauricum'', ''Sinomenium acutum'', na Filipínách ''Arcangelisia flava''. Kořeny ''Stephania cepharantha'' jsou na Tchaj-wanu používány při [[epilepsie|epilepsii]].{{Citace monografie [155] => | příjmení = Valíček [156] => | jméno = Pavel a kol [157] => | odkaz na autora = [158] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [159] => | vydavatel = Academia [160] => | místo = Praha [161] => | rok = 2002 [162] => | isbn = 80-200-0939-6 [163] => | kapitola = [164] => | strany = [165] => }}{{Citace monografie [166] => | příjmení = Handa [167] => | jméno = S. S. et al. [168] => | odkaz na autora = [169] => | titul = Compendium of Medicinal and Aromatic Plants. Vol. II: Asia [170] => | vydavatel = ICS Unido [171] => | místo = Trieste [172] => | rok = 2006 [173] => | isbn = [174] => | kapitola = [175] => | strany = [176] => | jazyk = en [177] => }}{{Citace monografie [178] => | příjmení = Wiart [179] => | jméno = Christophe [180] => | odkaz na autora = [181] => | titul = Ethnopharmacology of medicinal plants: Asia and the Pacific [182] => | url = https://archive.org/details/ethnopharmacolog0000wiar [183] => | vydavatel = Humana Press [184] => | místo = New Jersey [185] => | rok = 2006 [186] => | isbn = 1-58829-748-9 [187] => | kapitola = [188] => | strany = [189] => | jazyk = en [190] => }}{{Citace monografie [191] => | příjmení = Huang [192] => | jméno = Kee Chang [193] => | titul = The Pharmacology of Chinese Herbs [194] => | url = https://archive.org/details/pharmacologyofch0000huan [195] => | vydavatel = CRC Press [196] => | místo = Boca Raton, Florida, USA [197] => | rok = 1999 [198] => | isbn = 0-8493-1665-0 [199] => | kapitola = [200] => | strany = en [201] => | jazyk = [202] => }}{{Citace monografie [203] => | příjmení = Tan [204] => | jméno = Michael L. [205] => | titul = Philippine medicinal plants in common use: their phytochemistry & pharmacology [206] => | vydavatel = AKAP [207] => | místo = [208] => | rok = 1980 [209] => | isbn = [210] => | kapitola = [211] => | strany = [212] => | jazyk = en [213] => }} [214] => V medicíně Latinské Ameriky jsou používány např. druhy ''Abuta grandifolia'', ''Chondrodendron tomentosum'' a ''Cissampelos pareira'', v Severní Americe lunoplod ''Menispermum canadense''.{{Citace monografie [215] => | příjmení = Duke [216] => | jméno = James A. et al [217] => | odkaz na autora = [218] => | titul = Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America [219] => | vydavatel = CRC Press [220] => | místo = London [221] => | rok = 2009 [222] => | isbn = 978-1-4200-4316-7 [223] => | kapitola = [224] => | strany = [225] => | jazyk = en [226] => }}{{Citace monografie [227] => | příjmení = Hutchens [228] => | titul = Indian herbalogy of North America [229] => | vydavatel = Shambhala Publications [230] => | místo = Boston [231] => | rok = 1973 [232] => | isbn = 0-87773-639-1 [233] => | kapitola = [234] => | strany = [235] => | jazyk = en [236] => }} [237] => [238] => Některé druhy jsou využívány jako zdroj žlutého barviva. V Thajsku je používán druh ''Tiliacora triandra'' ke kořenění jídla. Některé nemnohé druhy, např. ''Limacia oblonga'' a ''Albertisia papuana'', mají jedlé plody.{{Citace monografie [239] => | příjmení = Khare [240] => | jméno = C.P. [241] => | odkaz na autora = [242] => | titul = Indian Medicinal Plants [243] => | vydavatel = Springer [244] => | místo = New Delhi [245] => | rok = 2007 [246] => | isbn = 978-0-387-70637-5 [247] => | kapitola = [248] => | strany = [249] => | jazyk = en [250] => }} Stonky druhů ''Pericampylus glaucus'' a ''Sinomenium acutum'' jsou v čínském [[S’-čchuan|Sečuánu]] používány podobně jako [[ratan]]. Z míšku plodů afrického druhu ''Dioscoreophyllum cumminsii'' je získáváno sladidlo, které je 1500-3000x sladivější než [[sacharóza]]. [251] => [252] => S některými druhy lunoplodovitých se lze setkat v českých botanických zahradách. Je to zejména ''Menispermum dauricum'', ''M. canadense'' a ''Cocculus trilobus''.{{Citace elektronické monografie [253] => | příjmení = [254] => | jméno = [255] => | odkaz na autora = [256] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [257] => | url = http://www.florius.cz/ [258] => | datum vydání = [259] => | datum aktualizace = [260] => | datum přístupu = [261] => | vydavatel = [262] => | místo = [263] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150815061455/http://www.florius.cz/ [264] => | datum archivace = 2015-08-15 [265] => | nedostupné = ano [266] => }} [267] => [268] => [269] => Soubor:Coscinium Fenestratum.jpg|''Coscinium fenestratum'' [270] => Soubor:Tinospora cordifolia.jpg|''Tinospora cordifolia'' [271] => [272] => [273] => == Přehled rodů == [274] => ''[[Abuta]]'', [275] => ''[[Albertisia]]'', [276] => ''[[chebule korková|Anamirta]]'', [277] => ''[[Anisocycla]]'', [278] => ''[[Anomospermum]]'', [279] => ''[[Antizoma]]'', [280] => ''[[Arcangelisia]]'', [281] => ''[[Aspidocarya]]'', [282] => ''[[Beirnaertia]]'', [283] => ''[[Borismene]]'', [284] => ''[[Burasaia]]'', [285] => ''[[Calycocarpum]]'', [286] => ''[[Carronia]]'', [287] => ''[[Caryomene]]'', [288] => ''[[Chasmanthera]]'', [289] => ''[[Chlaenandra]]'', [290] => ''[[Chondrodendron]]'', [291] => ''[[Cissampelos]]'', [292] => ''[[Cocculus]]'', [293] => ''[[Coscinium]]'', [294] => ''[[Curarea]]'', [295] => ''[[Cyclea]]'', [296] => ''[[Dialytheca]]'', [297] => ''[[Dioscoreophyllum]]'', [298] => ''[[Diploclisia]]'', [299] => ''[[Disciphania]]'', [300] => ''[[Echinostephia]]'', [301] => ''[[Elephantomene]]'', [302] => ''[[Eleutharrhena]]'', [303] => ''[[Fibraurea]]'', [304] => ''[[Haematocarpus]]'', [305] => ''[[Hyperbaena]]'', [306] => ''[[Hypserpa]]'', [307] => ''[[Jateorhiza]]'', [308] => ''[[Kolobopetalum]]'', [309] => ''[[Legnephora]]'', [310] => ''[[Leptoterantha]]'', [311] => ''[[Limacia]]'', [312] => ''[[Limaciopsis]]'', [313] => ''[[Macrococculus]]'', [314] => ''[[lunoplod|Menispermum]]'', [315] => ''[[Odontocarya]]'', [316] => ''[[Orthogynium]]'', [317] => ''[[Orthomene]]'', [318] => ''[[Pachygone]]'', [319] => ''[[Parabaena]]'', [320] => ''[[Parapachygone]]'', [321] => ''[[Penianthus]]'', [322] => ''[[Pericampylus]]'', [323] => ''[[Perichasma]]'', [324] => ''[[Platytinospora]]'', [325] => ''[[Pleogyne]]'', [326] => ''[[Pycnarrhena]]'', [327] => ''[[Rhaptonema]]'', [328] => ''[[Rhigiocarya]]'', [329] => ''[[Sarcolophium]]'', [330] => ''[[Sarcopetalum]]'', [331] => ''[[Sciadotenia]]'', [332] => ''[[Sinomenium]]'', [333] => ''[[Sphenocentrum]]'', [334] => ''[[Spirospermum]]'', [335] => ''[[Stephania]]'', [336] => ''[[Strychnopsis]]'', [337] => ''[[Synclisia]]'', [338] => ''[[Syntriandrium]]'', [339] => ''[[Syrrheonema]]'' (včetně ''Zenkerophytum'') [340] => ''[[Telitoxicum]]'', [341] => ''[[Tiliacora]]'', [342] => ''[[Tinomiscium]]'', [343] => ''[[Tinospora]]'', [344] => ''[[Triclisia]]'', [345] => ''[[Ungulipetalum]]''{{Citace elektronické monografie [346] => | titul = Plants of the world online [347] => | url = http://powo.science.kew.org/ [348] => | datum přístupu = 2019-12-29 [349] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [350] => | jazyk = en [351] => }} [352] => [353] => == Odkazy == [354] => [355] => === Reference === [356] => [357] => [358] => === Literatura === [359] => * Koblížek J. ''Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků''. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. {{ISBN|80-7323-117-4}}. [360] => * Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. {{ISBN|80-200-0939-6}}. [361] => [362] => === Externí odkazy === [363] => * {{Commonscat}} [364] => * {{Wikidruhy|taxon=Menispermaceae}} [365] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [366] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10561 Flora of China: ''Menispermaceae''] [367] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10561 Flora of North America: ''Menispermaceae''] [368] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/menisper.htm The Families of Flowering Plants: ''Menispermaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/menisper.htm |date=20070310223922 }} [369] => [370] => {{Taxonbar|from=Q855116}} [371] => {{Autoritní data}} [372] => [373] => {{Portály|Rostliny}} [374] => [375] => [[Kategorie:Lunoplodovité| ]] [376] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [377] => [[Kategorie:Pryskyřníkotvaré]] [] => )
good wiki

Lunoplodovité

Kresba Cissampelos pareira z roku 1880 Lunoplodovité (Menispermaceae) je čeleď dvouděložných rostlin z řádu pryskyřníkotvaré (Ranunculales). Jsou to keře a liány s jednoduchými listy a nenápadnými květy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'liána','pulvinus','alkaloidy','pryskyřníkotvaré','chebule korková','kalich (botanika)','hyatin','List','koruna (botanika)','keř','Chebule korková','lunoplod'

Alkaloidy

Stránka "Alkaloidy" na české Wikipedii poskytuje přehled o alkaloidech, což jsou organické sloučeniny, které mají výrazné biologické a farmakologické účinky.

Keř

Liána

List

Lunoplod

Pryskyřníkotvaré

Pulvinus