Array ( [0] => 15502571 [id] => 15502571 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Múzy [uri] => Múzy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:The_Whisper_of_the_Muse,_by_Julia_Margaret_Cameron.jpg|náhled|Šeptání múzy – [[Julia Margaret Cameronová]]]] [1] => [2] => '''Múzy''' ([[řečtina|řec.]] ''músai'', [[latina|lat.]] ''Musae'') jsou v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] dcery nejvyššího boha [[Zeus|Dia]] a bohyně paměti [[Mnémosyné]]. Jsou to bohyně všech ([[Múzická umění|múzických]]) umění ale i bohyně a ochránkyně věštění a veštců. [3] => [4] => == Význam == [5] => Řecké ''múza'' je odvozeno od slovesa ''maomai'', usilovat, toužit. Pro staré Řeky nebyly [[umělec]]ké výkony [[básník]]ů, [[Tanec|tanečníků]] a [[hudebník]]ů jejich [[Dílo|dílem]], nýbrž pocházely z [[Božská inspirace|božské inspirace]]. Tu básníkovi poskytují múzy, proto se na začátku básně už od [[Homér]]a vzývá Múza. [6] => [7] => [[Hésiodos]] asi v [[7. století př. n. l.]] uvádí devět múz s výmluvnými jmény, teprve [[Pausaniás]] o sedm [[století]] později jim připisuje jednotlivé umělecké obory: [8] => {| class="wikitable" [9] => ! !! jméno !! umění !! atributy [10] => |- [11] => | 1. [12] => | [[Kalliopé]] („s krásným hlasem“) || epické básnictví || [[vosk]]ové tabulky a rydlo [13] => |- [14] => | 2. [15] => | [[Euterpé]] („obveselující“) || hudba a lyrické básnictví || zobrazována jako [[dívka]] s [[Flétna|flétnou]] [16] => |- [17] => | 3. [18] => | [[Erató]] („láskyplná“) || milostná poezie || zobrazována s [[Lyra|lyrou]] v levé ruce a s [[Erós|Erótem]] [19] => |- [20] => | 4. [21] => | [[Thálie|Thaleia]] („sváteční, kvetoucí“) || veselé [[Poezie|básnictví]] a [[komedie]] || divadelní [[škraboška]] a pastýřská hůl [22] => |- [23] => | 5. [24] => | [[Melpomené]] („zpívající“) || [[tragédie]] || tragická maska a hlavu zdobenou [[břečťan]]em, někdy také kyj a věnec z listů révy [25] => |- [26] => | 6. [27] => | [[Terpsichoré]] („tančící v kruhu“) || [[tanec]] || zobrazována v taneční póze s [[Lyra|lyrou]] [28] => |- [29] => | 7. [30] => | [[Kleió]] („oslavující“) || [[Historiografie|dějepisectví]] || svitek [[Papyrus|papyru]] a rydlo [31] => |- [32] => | 8. [33] => | [[Úrania]] („nebeská“) || [[astronomie]] || [[glóbus]] [34] => |- [35] => | 9. [36] => | [[Polyhymnia]] („mnohozpěvná“) || hymnický a [[Pěvecký sbor|sborový zpěv]] || žádné symboly, zobrazována zahalená a zamyšlená [37] => |} [38] => [39] => Pozn. [[Metafora|Metaforicky]] je za desátou múzu někdy označován [[film]]. [40] => [41] => Pro současníka jsou [[Historiografie|dějepisectví]] a [[astronomie]] rozhodně víc vědy než [[umění]], ale jinak to viděli staří [[Starověké Řecko|Řekové]], kteří naopak [[výtvarné umění|výtvarná umění]] chápali jako [[Řemeslo|řemesla]], protože pracovala s hmotným materiálem. Zajímavé jsou také počty Múz, někdy jich bylo uvedeno pouze sedm, jindy dokonce jenom čtyři nebo tři. Někdy se také, poněkud [[Synekdocha|synekdochicky]] mluví jenom o Múze, jako by se jednalo o jedinou postavu. V nejstarších textech jsou uváděny tři zcela odlišné Múzy jménem [[Meleté]] – „Pečlivost“, [[Mnémé]] – „Paměť“ a [[Aoidé]] – „Zpěv“. [42] => [43] => Hésiodos se o múzách zmiňuje ve svém díle ''[[Theogonia (báseň)|O Původu Bohů]]'', kde je nazývá „''HELIKÓNSKÉ''“ a v díle ''Práce a Dny'', kde je zase nazývá „''PIÉRSKÉ''“. K Piérským se modlila také řecká básnířka [[Sapfó]]. [44] => [45] => == Mytologie == [46] => [[Soubor: Muses sarcophagus Louvre MR880.jpg|náhled|upright=1.3|Múzy na sarkofágu (Řím, kolem 220)]] [47] => Vystupují většinou ve sboru. Je jim zasvěcen [[vavřín]], [[včela]] a [[Cikády|cikáda]], symbol věčného zpěvu. Jsou ušlechtilé a krásné jako bohyně, žijí s bohy na [[Olymp]]u, ale také pobývaly u pramenů v [[Bojótie (historické území)|Bojótii]] či na [[Parnas]]u. Je samozřejmé, že milují tanec a zpěv, který obveseluje bohy i Múzy samotné. Z bohů jim je nejbližší [[Apollón]], ale ochraňují je všichni, s výjimkou boha války [[Arés|Area]], který se k nim chová velice nerudně. [48] => [49] => Působí vždy blahodárně, přináší harmonii, pomáhají novým osadníkům najít klid a domov. K lidem jsou laskavé a příjemné, zejména k básníkům, hercům, pěvcům i dramatikům; ti všichni jsou jejich oblíbenci. Propůjčují jim posvěcení básnické a umění věštecké. Ovšem jenom do té doby, kdy je někdo neurazí nebo se nad ně někdo nechce povyšovat. Taky se vypráví, že vzaly hlas, sluch i zrak pěvci [[Thamyris|Thamyrovi]], který se chlubil, že je v jakési soutěži porazil. Nejvyšší bůh [[Zeus]] zase zahubil thráckého krále [[Pyréneus|Pyrénea]], který se chtěl Múz zmocnit. [50] => [51] => == Odraz v umění == [52] => [[Soubor: Apollo Mousai Louvre L27.jpg|náhled|upright=0.7|[[Apollón]] s múzami (kolem 500 př. n. l., Louvre]] [53] => Byla jim zasvěcena řada chrámů, nejznámější je ''Múseion'' v [[Alexandrie|Alexandrii]] – „Chrám Múz“, který založil roku [[308 př. n. l.]] egyptský král [[Ptolemaios I. Sótér|Ptolemaios I.]] V něm byly soustředěny všechny poklady řeckého písemnictví, více než 700 tisíc svitků. Později se stal největším uměleckým a vědeckým pracovištěm celého antického světa. [54] => [55] => Antičtí umělci Múzy obvykle nezobrazovali celé, zpravidla jenom jejich atributy. Jejich podoby jsou zachovány především na vázových malbách, reliéfech a sochách. Z nejpovedenějších lze uvést:{{Doplňte zdroj}} [56] => * socha ''Polyhymnie'' v berlínských státních muzeích [57] => * socha ''Melpomené'' v pařížském [[Louvre|Louvru]] [58] => * socha ''Terpsichoré'' v neapolském Národním muzeu [59] => * v Síni Múz ve [[Vatikánská muzea|Vatikánském muzeu]] jsou sochy všech Múz [60] => [61] => == Odvozené pojmy == [62] => Od slova múza se odvozuje jak moderní slovo „[[muzeum]]“, jako středisko věd a umění, tak označení pro [[hudba|hudbu]] v mnoha jazycích i české hovorové „muzika“. [63] => [64] => == Odkazy == [65] => [66] => === Reference === [67] => [68] => [[František Lepař]]. ''Nehomérovský slovník řeckočeský''. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1892, str. 676. [69] => Například Homéros, ''Odysseia'' I.1 aj. [70] => Hésiodos, ''Zrození bohů'' (''Theogonia''), verše 76–80. [71] => MELOUNEK, Pavel. ''Biják: intimní osvětlení českého filmu''. Praha: Pragma, 1994. {{ISBN|80-85213-70-2}}. Kapitola V., str. 43. [72] => [73] => [74] => === Literatura === [75] => * {{Citace monografie [76] => | autor = [[Václav Bahník]] [77] => | titul = Slovník antické kultury [78] => | vydavatel = Svoboda [79] => | místo = Praha [80] => | rok = [[1974]] [81] => | počet stran = 717 [82] => | edice = Členská knižnice nakl. Svoboda [83] => }} [84] => [85] => * [[Vojtěch Zamarovský]]. ''Bohové a hrdinové antických bájí'' [86] => * GRAVES, Robert. ''Řecké mýty'', 2004, {{ISBN|80-7309-153-4}} [87] => * HOUTZGER, Guus. ''Encyklopedie řecké mytologie'', {{ISBN|80-7234-287-8}} [88] => * LÖWE, Gerhard; STOLL, Heindrich Alexander. ''ABC Antiky'' [89] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Musy. Sv. 17, str. 910 [90] => * [[Hésiodos]]. ''Zpěvy železného věku'', Svoboda, Praha, 1990 [91] => [92] => === Související články === [93] => * [[Múzická umění]] [94] => * [[Políbila ho Múza]] [95] => [96] => === Externí odkazy === [97] => * {{Commonscat}} [98] => * {{Wikicitáty|téma=Múza}} [99] => [100] => {{Řecká mytologie}} [101] => {{Autoritní data}} [102] => [103] => [[Kategorie:Řečtí bohové]] [104] => [[Kategorie:Umění]] [] => )
good wiki

Múzy

Šeptání múzy - Julia Margaret Cameronová Múzy (řec. músai, lat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zeus','Historiografie','astronomie','Múzická umění','Lyra','Hésiodos','Kalliopé','Thálie','Euterpé','Vojtěch Zamarovský','břečťan','komedie'

Astronomie

Břečťan

Euterpé

Hésiodos

Historiografie

Kalliopé

Komedie

Lyra

Thálie

Zeus

Zeus je v řecké mytologii nejvyšším a nejmocnějším bohem na Olympu.