Array ( [0] => 14688243 [id] => 14688243 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Měňavka [uri] => Měňavka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}}{{Taxobox [1] => | jméno = měňavky [2] => | obrázek = Entamoeba histolytica binary fission 2.jpg [3] => | popisek = měňavka úplavčitá [4] => | doména = eukaryota [5] => | říše = měňavkovci (Amoebozoa) [6] => | kmen = panoženky (Archamoebae) [7] => | třída = Entamoebea [8] => | čeleď = Entamoebidae [9] => | rod = měňavka (Entamoeba) [10] => }} [11] => '''Měňavka''' (též '''améba''') je obecné pojmenování jednobuněčného [[Heterotrofie|heterotrofního]] živočicha, který se pohybuje pomocí [[panožka (améba)|panožek]]. [12] => [13] => Název měňavky dostaly podle schopnosti měnit tvar při měňavkovitém (améboidním) [[pohyb]]u. Pohyb měňavek se uskutečňuje eruptivním vysouváním panožek, pseudopodií. Za vysunutými panožkami (vychlípeniny buňky) přitahují ostatní tělo. [14] => [15] => Panožky slouží rovněž k přijímání potravy formou [[fagocytóza|fagocytózy]]. Měňavka panožkami obejme bakterii, drobného prvoka nebo řasu, uzavře ho ve svém jednobuněčném těle, zahubí a stráví. [16] => [17] => Měňavky obývají především bahnité [[Voda|vody]] a vlhkou [[Půda|půdu]]. Některé měňavky jsou [[Symbióza|symbionty]] či [[Parazitizmus|parazity]] v těle živočichů, příp. člověka.PATOČKA, Jiří. Obří améba. ''Vesmír.'' 2009, roč. 88, č. 3, s. 146. Dostupné také z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-3/obri-ameba.html Například [[měňavka ústní]] (''Entamoeba gingivalis''), první popsaná améba v lidském organismu, je [[Komenzálismus|komenzálem]] žijícím v dutině ústní. U lidí se zdravými dásněmi se vyskytuje zřídka, žije v parodontálních kapsách a vyskytuje se u 95 % lidí s onemocněním dásní. [18] => [19] => Jednou z nejznámějších je [[měňavka velká]] (''Amoeba proteus'', též ''Chaos Chaos''), která dosahuje velikosti až 1 mm. Velké mnohojaderné [[plazmodium]] vytváří [[měňavka bahenní]] (''Pelomyxa palustris''), která měří až 4 mm a žije v zahnívajících vodách. [20] => [[Soubor:Gromia-field wInset.jpg|náhled|vlevo|Množství jedinců ''Gromia sphaerica'' (ke srovnání velikosti 10cm kreveta)]] [21] => V roce 2007 objevil vědecký tým na mořském dně v hloubce 750–780 m na [[Bahamy|Bahamách]] poblíž ostrova Little San Salvador [22] => slizové stopy, které považoval za stopu nepopsaného druhu plže. Množství živočichů propojených až 50 cm dlouhými stopami připomínalo hrozen révy s kuličkami o průměru čtyř centimetrů. Při laboratorním zkoumání se však zjistilo, že živočich není plžem, ale amébou ''Gromia sphaerica'', druhem známým výhradně z [[Arabské moře|Arabského moře]].MATZ, Mikhail V.; FRANK, Tamara M.; MARSHALL, Justin; WIDDER, Edith A. and JOHNSEN, Sönke. Giant deep-sea protist produces bilaterian-like traces. ''Current Biology.'' 2008, vol. 18, iss. 23, s. 1849–1854. Dostupné také z: https://www.cell.com/current-biology/pdf/S0960-9822(08)01397-3.pdf Améby rodu ''Gromia'' jsou hojně rozšířené v moři i ve sladkých vodách, ovšem hloubka, v níž byla améba nalezena, a její velikost biology překvapily. [23] => [24] => == Střevní améby u člověka == [25] => * ''Endolimax nana'' (Wenyon & O'Connor, 1917) je kosmopolitní střevní améba; vyskytuje se také u primátů a prasat. Obvykle je popisována jako neškodný [[Komenzálismus|komenzál]], ale její výskyt je dáván stále častěji do souvislosti s trávicími obtížemi.FÖRSTL, Miroslav a kol. ''Praktický atlas lékařské parazitologie.'' 1. vyd. Hradec Králové: Nucleus HK, 2003. 133 s. ISBN 80-86225-38-0. [26] => * ''Entamoeba coli'' (Grassi, 1879) [[měňavka střevní]] je nalézána relativně často. Zpravidla je považována za neškodného komenzála, ale v literatuře jsou popsány kazuistiky, které uvádějí ústup kolitidy po vyléčení ''E. coli''. [27] => * ''Entamoeba dispar'' (E. Brumpt, 1925) [28] => * ''Entamoeba hartmanni'' (Prowazek, 1912) [29] => * ''Entamoeba histolytica'' (Schaudinn, 1903) [[měňavka úplavičná]]; kosmopolitně rozšířená améba je jedním z nejrozšířenějších lidských parazitů, především v zemích s vlhkým klimatem a nedostatečnou hygienou (Indie, Vietnam, Mexiko, Egypt). Napadá střevní tkáň a způsobuje [[úplavice|úplavici]]. Živiny získává tak, že vyloučí trávicí [[enzym]]y, rozruší a natráví buňky výstelky střeva a natrávené je pohlcuje. [[Trofozoit]] měří 10–40 µm. [30] => * ''Entamoeba polecki'' (Prowazek, 1912) se vyskytuje primárně u prasat a opic; u lidí byla považována za nepatogenní, ale bylo prokázáno, že způsobuje infekci.GAY, Douglas J.; ABELL, Thomas L.; THOMPSON, John H. Jr & LOTH, Vacchira. Entamoeba polecki infection in Southeast Asian refugees: multiple cases of a rarely reported parasite. ''Mayo Clinic proceedings.'' 1985, vol. 60, iss. 8, s. 523–530. https://doi.org/10.1016/s0025-6196(12)60569-2 [31] => * ''Iodamoeba buetschlii'' (Prowazek, 1912) je zatím považována za nepatogenní; (vědecké synonymum ''Jodamoeba buetschlii''; psána někde ''Iodamoeba bűtschlii''). [32] => [33] => == Odkazy == [34] => === Reference === [35] => [36] => === Literatura === [37] => * Entamoeba histolytica. In: ''Wikiskripta'' [online]. 10. 11. 2018 [cit. 8. 11. 2023]. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/Entamoeba_histolytica [38] => * FÖRSTL, Miroslav a kol. ''Praktický atlas lékařské parazitologie.'' 1. vyd. Hradec Králové: Nucleus HK, 2003. 133 s. ISBN 80-86225-38-0. [39] => * GUTIÉRREZ, Gabriel; CHISTYAKOVA, Ludmila V.; VILLALOBO, Eduardo; KOSTYGOV, Alexei Y. & FROLOV, Alexander O. Identification of Pelomyxa palustris Endosymbionts. ''Protist.'' 2017, vol. 168, iss. 4, s. 408–424. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.protis.2017.06.001 [40] => * HAMPLOVÁ, Lidmila. ''Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie, hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol.'' 3., aktualiz. vyd. Praha: Stanislav Juhaňák – Triton, 2022. 281 s. ISBN 978-80-7684-122-2. [41] => * HURYCH, Jakub et al. ''Lékařská mikrobiologie: repetitorium.'' 1. vyd. Praha: Stanislav Juhaňák – Triton, 2020. 621 s. ISBN 978-80-7553-844-4. [42] => * KOLÁŘOVÁ, Libuše et al. ''Obecná a klinická mikrobiologie.'' Praha: Galén, ©2020. xxiv, 441 s. ISBN 978-80-7492-477-4. [43] => * MATZ, Mikhail V.; FRANK, Tamara M.; MARSHALL, Justin; WIDDER, Edith A. and JOHNSEN, Sönke. Giant deep-sea protist produces bilaterian-like traces. ''Current Biology.'' 2008, vol. 18, iss. 23, s. 1849–1854. 61 lit. DOI 10.1016/j.cub.2008.10.028. Dostupné také z: https://www.cell.com/current-biology/pdf/S0960-9822(08)01397-3.pdf [44] => * PATOČKA, Jiří. Obří améba. ''Vesmír.'' 2009, roč. 88, č. 3, s. 146. ISSN 0042-4544. Dostupné také z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-3/obri-ameba.html [45] => [46] => === Související články === [47] => * [[Kořenonožci]] [48] => [49] => === Externí odkazy === [50] => * [https://www.biolib.cz/cz/taxon/id166465/ měňavka střevní – BioLib.cz] [51] => * [https://www.biolib.cz/cz/taxon/id222912/ ''Endolimax nana'' – BioLib.cz] [52] => * {{Wikislovník|heslo=améba}} [53] => * {{Wikislovník|heslo=měňavka}} [54] => {{Pahýl}} [55] => {{Autoritní data}} [56] => [57] => {{Portály|Biologie}} [58] => [59] => [[Kategorie:Protozoologie]] [60] => [[Kategorie:Amoebozoa]] [] => )
good wiki

Měňavka

Měňavka (též améba) je obecné pojmenování jednobuněčného heterotrofního živočicha, který se pohybuje pomocí panožek. Název měňavky dostaly podle schopnosti měnit tvar při měňavkovitém (améboidním) pohybu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.