Array ( [0] => 15500119 [id] => 15500119 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => MRNA [uri] => MRNA [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{DISPLAYTITLE:mRNA}} [1] => [[Soubor:MRNA-interaction.svg|náhled|upright=1.8|Procesy související s mRNA]] [2] => '''mRNA''' je [[jednovláknová RNA|jednovláknová]] [[nukleová kyselina]] ([[RNA]]), která vzniká během [[transkripce (DNA)|transkripce]] [[DNA]] a slouží jako předpis pro výrobu [[bílkovina|bílkoviny]] na základě [[genetická informace|genetické informace]] přepsané podle [[genetický kód|genetického kódu]]. Zkratka „mRNA“ pochází z angličtiny, ve které se tato molekula označuje jako '''messenger RNA''', což znamená „poslíček“. Také je známa pod názvy '''informační''' nebo '''mediátorová''' RNA. [3] => [4] => == Vznik mRNA == [5] => {{podrobně|Transkripce (DNA)}} [6] => mRNA vzniká v [[buněčné jádro|buněčném jádře]] při procesu zvaném transkripce. Tento proces je umožněn působením [[enzym]]u [[RNA polymeráza|RNA polymerázy]]. Jedno z vláken DNA je použito jako [[templát]] pro syntézu vlákna RNA. Nukleotidy se přikládají podle [[komplementarita|párování]] s originálem. Transkripce se ovšem od replikace liší v několika ohledech. [7] => * Bakteriální [[Gen|geny]] jsou tvořeny jediným nepřerušeným úsekem úseku DNA, který se beze změn zkopíruje a vytvoří molekulu mRNA [8] => * Eukaryotní geny obsahují i nekódující sekvence ([[intron]]y), které se přepisují do [[primární transkript|primárního transkriptu]], z něhož se musí před transportem z jádra vystřihnout ([[splicing]]). [9] => [10] => == Struktura mRNA == [11] => [[Soubor:MRNA structure.svg|náhled|upright=2|Struktura mRNA s vyznačenými důležitými oblastmi. Poměr velikostí jednotlivých oblastí zhruba odpovídá průměrné zralé eukaryotní mRNA.]] [12] => Kromě [[otevřený čtecí rámec|otevřeného čtecího rámce]], který kóduje [[Bílkovina|protein]], obsahuje typická mRNA oblasti chránící 5' a 3' konec (většinou [[5' čepička|5' čepičku]] a 3' [[poly(A) konec]]) [13] => Poměrně velká část mRNA je ovšem tvořena [[direkcionalita|5' a 3']] [[nepřekládaná oblast|nepřekládanými oblastmi]] (UTR), které mají řadu regulačních funkcí. [14] => [15] => == Úprava pre-mRNA == [16] => {{podrobně|Posttranskripční modifikace}} [17] => Po transkripci genů eukaryotních organismů vzniká tzv. [[primární transkript]], který musí být dále upraven. Veškeré úpravy mRNA probíhají v jádře. [18] => [19] => === Splicing === [20] => {{podrobně|Splicing}} [21] => Úseky kódované [[intron]]y musí být [[splicing|vystřiženy]], aby mohl vzniknout správný protein. Sestřihu se účastní jaderné enzymové komplexy zvané [[spliceozom]]y. Ty obsahují ve své molekule pět malých RNA (U1, U2, U4, U5, U6), které jsou asociovány s proteiny a tvoří snRNPs (small nuclear ribonucleoprotein particles). [22] => snRNPs rozpoznávají sekvenci AGGU, která určuje hranici mezi exonem a intronem. Existence tohoto kroku má několik důsledků – možnost [[alternativní splicing|alternativního splicingu]] (možnost vytvořit různé mRNA z jednoho genu vedoucí k syntéze různých proteinů) a [[Rekombinace (genetika)|rekombinaci]] mezi [[exon]]y (viz [[evoluce genů]]). [23] => [24] => === Editace === [25] => V některých tkáních může docházet k [[RNA editace|editaci mRNA]], při které se mění délka vznikajícího proteinu. [26] => [27] => === Přidání poly-A konce === [28] => Na 3' konec mRNA je přidána sekvence asi 200 adenylových zbytků, tzv. [[poly(A) konec]]. Pravděpodobně chrání molekulu RNA před enzymatickým rozložením [[exonukleáza]]mi a řídí transport mRNA z jádra. K polyadenylaci dochází hned po dokončení transkripce. Po odpojení syntetizujících enzymů zůstává na konci mRNA 50-250 adenylových zbytků. Poly-A konec se používá v [[biotechnologie|biotechnologii]] k separaci mRNA od ostatních molekul - mRNA se pak používá k vytváření knihoven [[cDNA]]. [29] => [30] => === Přidání 5' konce === [31] => Na 5' konci se na trifosfát naváže zbytek 7-methylguanosinu, tzv. [[5' čepička]]. Tato modifikace je důležitá pro rozpoznání mRNA ribozomem, jehož [[malá podjednotka ribozomu|malá podjednotka]] rozpoznává právě tuto část. Po navázání prochází mRNA, dokud nenajde [[AUG kodón|startovní AUG kodón]], od kterého začne translaci. Další kodony AUG už nejsou považovány za počátek translace. [32] => [33] => U bakterií na 5' konci není přidána žádná zvláštní struktura. Ribozom rozpoznává počátek translace podle speciální sekvence dlouhé kolem 6 nukleotidů, které se nalézají několik nukleotidů za AUG a vážou se na speciální místa ribozomu a zahajují tak translaci. Toto uspořádání umožňuje bakteriím vytvářet polycistronickou mRNA, která kóduje několik proteinů, na rozdíl od eukaryotní mRNA, která nese jediný protein a nazývá se monocystronická. [34] => [35] => == Transport z jádra == [36] => U eukaryot mRNA prochází [[jaderný pór|jadernými póry]] a dostává se do [[Cytosol|cytosolu]], kde dochází k jejich překladu. Pro přenos mRNA skrz jaderné póry je nutné na řetězec navázat proteiny, které tento transport umožní. Proteiny jsou navazovány již při úpravě mRNA a vzniká tzv. komplex mRNP (messenger ribonukleoprotein), který je přenášen skrz jaderné póry díky interakci navázaných proteinů a proteinů tvořící jaderný pór. Proteiny jaderného póru také zajišťují odštěpení proteinů z mRNP po průchodu celého komplexu do cytoplasmy. Díky tomuto kroku je zajištěno, že se mRNA nenavrátí zpět do jádra. {{Citace periodika [37] => | příjmení = Katahira [38] => | jméno = Jun [39] => | titul = Nuclear Export of Messenger RNA [40] => | periodikum = Genes [41] => | datum vydání = 2015-03-31 [42] => | ročník = 6 [43] => | číslo = 2 [44] => | strany = 163–184 [45] => | issn = 2073-4425 [46] => | pmid = 25836925 [47] => | doi = 10.3390/genes6020163 [48] => | jazyk = en [49] => | url = http://www.mdpi.com/2073-4425/6/2/163 [50] => | datum přístupu = 2022-11-28 [51] => }} [52] => [53] => Bakterie postrádají jádro, proto se k vznikající mRNA mohou vázat ribozomy od samého počátku transkripce a vytvářet tak [[polyzom]]y. To urychluje syntézu bílkovin, ale znemožňuje složitější úpravu RNA. [54] => {{Pahýl část}} [55] => [56] => == Translace == [57] => [[Soubor:MRNAcircle.svg|náhled|400px|vpravo|Schéma kruhového uspořádání aktivně překládaných mRNA. Dochází k propojení mezi [[eIF4E]] vázajícím [[5' čepička|5' čepičku]] a [[poly(A) vázající protein|poly(A) vázajícím proteinem]] přes faktor [[eIF4G]]. Toto fyzické přiblížení obou konců umožňuje ribozomu po ukončení translace znovu nasednout na mRNA a opakovat translaci.]] [58] => Mimo jádro dochází k [[translace (biologie)|translaci]] z mRNA do bílkovin na [[ribozom]]u, které začínají na 5' konci a přikládají [[aminokyselina|aminokyselinové]] zbytky ke [[kodón]]ům podle [[genetický kód|genetického kódu]]. Protože syntéza bílkoviny trvá průměrně 20-60 sekund, při použití jediného ribozomu by byla translace zdržována. Proto na RNA dosedá více ribozomů najednou a vytváří se struktura zvaná [[polyribozom]]. K translaci dochází buď v [[cytoplazma|cytoplazmě]] nebo na [[hrubé endoplasmatické retikulum|hrubém endoplasmatickém retikulu]]. [59] => [60] => == Rozklad mRNA == [61] => Molekuly mRNA mají omezenou délku života, načež jsou rozloženy na jednotlivé [[nukleotid]]y, jež mohou být následně recyklovány. Doba setrvání dané mRNA je velice důležitá a celkové množství dané mRNA je jednou z možností, jak ovlivnit [[exprese genu|genovou expresi]]. Přežívání mRNA v buňkách může např. v lidských buňkách sahat od několika minut po několik dní.{{citace monografie| titul= Cell Biology| jméno=Thomas D| příjmení=Pollard| jméno2= William C| příjmení2= Earnshaw| vydání=2|vydavatel=Saunders| rok=2007| isbn=1416022554| počet stran=928}} V lidských buňkách existují tři základní typy degradace mRNA: jednak běžný rozklad nepodléhající žádným stimulátorům či represorům, jednak regulovaná degradace, která reaguje např. na stimuly z okolního prostředí a nakonec různé degradační dráhy, které zodpovídají za odstranění vadných či poškozených mRNA. Důležitým rysem degradace eukaryotické mRNA je hlídání délky [[poly(A) konec|poly(A) ocásku]] na [[3' konec|3' konci]] mRNA, který je postupně zkracován [[deadenyláza]]mi. Důležitou roli mimo poly(A) konec hrají i [[A+U bohatý element|A+U bohaté elementy]] (ARE), opět obvykle na 3' konci mRNA. [62] => [63] => == Antisense mRNA == [64] => {{podrobně|antisense RNA|RNA interference}} [65] => V buňce vznikají úseky RNA, které jsou [[komplementarita|komplementární]] k mRNA. Pokud se na sebe navzájem navážou, buňka je rozloží, a tím inaktivuje danou mRNA a zastaví se syntéza proteinu. Tento pochod se nazývá RNA interference. Rozkládání dvoušroubovicové RNA často funguje jako ochrana proti RNA virům, které mohou mít dvojitou šroubovici RNA. [66] => [67] => == mRNA vakcína == [68] => {{Podrobně|RNA vakcína}} [69] => RNA vakcíny (označované též ''mRNA'') využívají uměle vytvořenou mRNA, kterou dopraví do cílové buňky, která pak vytvoří bílkovinu charakteristickou pro agens, na který se má vytvořit imunitní odpověď. [70] => [71] => == Odkazy == [72] => [73] => === Reference === [74] => [75] => [76] => === Související články === [77] => * [[Centrální dogma molekulární biologie]] [78] => ** [[Replikace]] [79] => ** [[Translace (biologie)|Translace]] [80] => ** [[Transkripce (proteosyntéza)|Transkripce]] [81] => * [[Biotechnologie]] [82] => * [[Buněčné organely]] [83] => * [[RNA vakcína]] [84] => [85] => === Literatura === [86] => * Alberts, ''Molecular Biology of the Cell 4th ed.'' [87] => [88] => === Externí odkazy === [89] => * {{Commonscat}} [90] => * {{Wikislovník|heslo=mRNA}} [91] => [92] => {{Nukleové kyseliny}} [93] => {{Typy RNA}} [94] => {{Autoritní data}} [95] => [96] => [[Kategorie:RNA]] [97] => [[Kategorie:Translace (biologie)]] [] => )
good wiki

MRNA

Procesy související s mRNA mRNA je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu. Zkratka „mRNA“ pochází z angličtiny, ve které se tato molekula označuje jako messenger RNA, což znamená „poslíček“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'poly(A) konec','komplementarita','5\' čepička','genetický kód','intron','splicing','primární transkript','direkcionalita','malá podjednotka ribozomu','Translace (biologie)','otevřený čtecí rámec','Soubor:MRNA structure.svg'

Direkcionalita

Direkcionalita je termín používaný v geologii a hydrogeologii, který popisuje preferenční směr proudění vody, přenosu látek nebo rozložení pórů v pórovitém prostředí, například v půdě nebo horninách.

Intron

Komplementarita

Splicing

Splicing je proces úpravy genetické informace v DNA molekule.