Array ( [0] => 15519755 [id] => 15519755 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Splicing [uri] => Splicing [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Splicing je proces úpravy genetické informace v DNA molekule. Důležitým prvkem tohoto procesu je odstranění intronů, které jsou nepotřebné a nekódují žádné proteiny, a spojení exónů, které obsahují genetickou informaci pro tvorbu proteinů. Splicing je klíčovým krokem při výrobě uspořádaných mRNA molekul, které jsou následně translací přeloženy na proteiny. Tento proces je regulován specifickými sekvencemi v intronech a exonech, které umožňují správné rozříznutí a spojení částí DNA. Poruchy v procesu splicingu mohou vést k genetickým chorobám, jako je například spinální svalová atrofie. Splicing je tedy důležitým a komplexním biologickým procesem, který umožňuje efektivní využití genetické informace v DNA molekule. [oai] => Splicing je proces úpravy genetické informace v DNA molekule. Důležitým prvkem tohoto procesu je odstranění intronů, které jsou nepotřebné a nekódují žádné proteiny, a spojení exónů, které obsahují genetickou informaci pro tvorbu proteinů. Splicing je klíčovým krokem při výrobě uspořádaných mRNA molekul, které jsou následně translací přeloženy na proteiny. Tento proces je regulován specifickými sekvencemi v intronech a exonech, které umožňují správné rozříznutí a spojení částí DNA. Poruchy v procesu splicingu mohou vést k genetickým chorobám, jako je například spinální svalová atrofie. Splicing je tedy důležitým a komplexním biologickým procesem, který umožňuje efektivní využití genetické informace v DNA molekule. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=biologickém pojmu|druhý=textilní technice|stránka=Splicing (příze)}} [1] => [[Soubor:Pre-mRNA_to_mRNA.png|vpravo|náhled|350x350pixelů|Exony a introny v pre-mRNA a exony v mRNA po sestřihu.]] [2] => '''Splicing''' (česky '''sestřih''') je úprava [[Primární transkript|pre-mRNA]], která vznikla transkripcí (česky přepis) z [[DNA]]. Sestřih je tedy jednou z [[Posttranskripční modifikace|posttranskripčních modifikací]] [[mRNA]] a dochází k němu v [[Buněčné jádro|jádru]] [[Buňka|buněk]] [[Eukaryota|eukaryotních organismů]]. Sestřih pre-mRNA na mRNA je mnohem delší proces než přepis DNA do pre-mRNA. Sestřih trvá asi hodinu a půl, přepis trvá několik minut. Sestřih je jedním z procesů [[Exprese genu|genové exprese]]. [3] => [[Soubor:Eukariotische Genexpression.png|náhled|353x353pixelů|Přehled procesů exprese eukaryotického genu. RNA a její sestřih hraje rozhodující roli na cestě od genu, který je zakódovaný v DNA, k hotové bílkovině (proteinu). RNA slouží jako nosič informací mezi DNA a bílkovinou.]] [4] => DNA je tvořena [[Gen|geny]] a ty jsou tvořeny sekvencí střídajících se [[Exon|exonů]] a [[Intron|intronů]]. Exony (kódující části) nesou informace ke stavbě bílkovin a introny (nekódující části) žádnou takovou informaci nenesou. Při přepisu z DNA na pre-mRNA jsou zachovány sekvence exonů i intronů. Tato počáteční pre-mRNA pak prochází procesem sestřihu, při kterém jsou introny odstraněny a vzniká zralá mRNA, která je šablonou pro tvorbu bílkovin. [5] => [6] => Sestřih si lze představit jako filmový střih, který selektivně vystřihne irelevantní nebo nesprávný materiál (ekvivalent [[Intron|intronů]]) z původního filmu a pošle vyčištěnou verzi k finálnímu zpracování (ekvivalent [[Exon|exonu]]). [7] => [8] => Sestřih a následné spojování je katalyzováno sadou ribonukleoproteinových komplexů souhrnně nazývaných [[spliceozom]]. Ten je tvořen [[snRNP]] částicemi, tedy molekulami [[snRNA]] a různými [[Bílkovina|proteiny]], které mají funkci [[Katalyzátor|katalyzátoru]] ([[ribozym]]). [9] => [10] => Sestřih a existence intronů je základem pro vysvětlení vytváření nových genů během [[evoluce]]. Díky sestřihu jsou geny modulárnější a to umožňuje vytvářet nové kombinace exonů. Druhou důležitou vlastností intronů je možnost, že do nich mohou být vloženy nové exony, aniž by byla narušena funkce starého genu. [11] => [12] => == Historie == [13] => [14] => * Genová regulace, jehož součástí je sestřih, byla nejprve studována v jednoduchých [[Bakterie|bakteriálních]] systémech. Většina bakteriálních transkriptů RNA však nepodléhá sestřihu a jsou přímo kódovány DNA. [15] => * V roce 1977 vědci u [[Adenoviry|adenovirů]], které infikují a replikují se v savčích [[Buňka|buňkách]], identifikovali řadu molekul RNA, které nazvali „mozaiky“. Tyto mozaiky obsahovaly všechny sekvence ze zralých RNA a také části, které se začaly nazývat intervenující sekvence neboli introny. [16] => * Později byly introny nalezeny v mnoha dalších [[Virus|virových]] a eukaryotických genech, včetně genů pro [[hemoglobin]] a [[Protilátka|imunoglobulin]]. [17] => * Sestřih RNA transkriptů byl poté pozorován v několika ''[[in vitro]]'' systémech odvozených z eukaryotických buněk, včetně odstranění intronů z transferové RNA v [[Kvasinky|kvasinkových]] bezbuněčných [[Extrakce|extraktech]]. [18] => * Tato pozorování potvrdila hypotézu, že sestřih počátečních transkriptů poskytuje zralou mRNA. [19] => [20] => == Mechanismus sestřihu == [21] => [[Soubor:Intron_miguelferig.jpg|náhled|430x430pixelů|Exony a introny v pre-mRNA. Intron obsahuje sekvence bází, z nichž pro sestřih jsou důležité sekvence 1-AG (adenin a guanin), 2-pyrimidinové báze, 3-A (adenin) a 4-GU (guanin a uracil)]] [22] => [[Gen|Geny]] (hlavně geny kódující bílkoviny) obsažené v [[DNA]] jsou tvořeny sekvencí střídajících se [[Exon|exonů]] a [[Intron|intronů]]. Exony (kódující části) nesou informace ke stavbě bílkovin a introny (nekódující části) žádnou takovou informaci nenesou. Při přepisu z DNA na pre-mRNA jsou zachovány sekvence exonů [23] => [[Soubor:RNA_splicing_reaction.svg|náhled|430x430pixelů|Dva kroky při sestřihu z pre-mRNA na mRNA]] [24] => i intronů. Tato počáteční pre-mRNA pak prochází procesem sestřihu, při kterém jsou introny odstraněny. Zralá mRNA, skládající se pouze z exonů, je pak exportována do [[Cytoplazma|cytoplazmy]] a následně do [[Ribozom|ribozomu]], aby se stala šablonou pro tvorbu [[Bílkovina|bílkovin]]. [25] => [26] => Biochemický mechanismus, kterým k sestřihu dochází, byl studován v řadě systémů a nyní je poměrně dobře znám. Introny jsou odstraněny z primárních transkriptů štěpením v sekvencích nazývaných místa sestřihu. Tato místa se nacházejí na 5′ a 3′ koncích intronů. Je známo, že tyto konsenzuální sekvence jsou kritické, protože změna jednoho z konzervovaných nukleotidů vede k inhibici sestřihu. [27] => [28] => Na obrázcích jsou znázorněna místa sestřihu a dva kroky vedoucí k sestřihu. V rámci intronů je pro sestřih vyžadováno dárcovské místo (5' konec intronu), místo větvení (blízko 3' konce intronu) a akceptorové místo (3' konec intronu): [29] => [30] => * Dárcovské místo je invariantní sekvenci GU ([[guanin]] a [[uracil]]) na 5' konci intronu. [31] => * Místo větvení (branchpoint) zahrnuje A ([[adenin]]). [32] => * Akceptorové místo je invariantní AG (adenin a [[guanin]]) sekvencí na 3' konci intronu. [33] => * Mezi sekvencí AG a A je oblast s vysokým obsahem [[Pyrimidin|pyrimidinů]] ([[cytosin]] a uracil) nebo polypyrimidinového traktu. [34] => [35] => === Sestřih pomocí spliceozomu === [36] => [[Spliceozom]] se nachází v jádře buněk a obsahuje spolu s dalšími bílkovinami množství malých [[Ribonukleoprotein|ribonukleoproteinů]] ([[snRNPs]], vyslovováno "snurps"), které jsou schopné katalyzovat [[Chemická reakce|chemické reakce]] účastnící se sestřihu. [37] => [38] => === Sestřih pomocí autosplicingu === [39] => Autosplicing znamená, že molekuly samostatně katalyzují sestřih své vlastní struktury. Je to vzácnější mechanismus, který se většinou vyskytuje u [[Ribozym|ribozymů]]. Autosplicing probíhá v mitochondriích, plastidech a některých bakteriích, neboť obsahují autokatalycké introny schopné vyříznutí bez zásahu spliceozomů. [40] => [41] => === Sestřih alternativní === [42] => [[Alternativní splicing]] (sestřih) znamená, že sestřihu pre-mRNA může být dosaženo několika mechanismy, tedy pre-mRNA může být sestřihána několika způsoby. Tento mechanismus má za následek, že z jednoho genu u eukaryot může vzniknout více různých bílkovin, a tím se zvyšuje bohatost eukaryotického [[Proteom|proteomu]].{{Citace monografie [43] => | autor = Mariano A. Garcia-Blanco [44] => | titul = ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4 [45] => | editoři = Lennarz,W.J., Lane, M.D. [46] => | kapitola = Alternative Splicing: Regulation of Fibroblast Growth Factor Receptor (FGFR) [47] => }} Více variant sestřihu jednoho řetězce pre-mRNA tak může regulovat strukturu budoucích bílkovin. [48] => [49] => Alternativní sestřih byl poprvé pozorován v roce 1977. Vědci zjistili, že první transkripovaná RNA produkovaná virem adenoviru typu 2 v jeho pozdní fázi prošla různými sestřihy, což vedlo ke vzniku mRNA kódující různé virové bílkoviny. V roce 1981 byl prozkoumán první alternativní sestřih transkriptu normálního genu. V současnosti víme, že alternativní sestřih je v buňkách běžný a je jedním z nejsložitějších biologických mechanismů u eukaryot. [50] => [51] => == Související články == [52] => * [[mRNA]] [53] => * [[Intron]] [54] => * [[Exon]] [55] => * [[snRNA]] [56] => * [[Trans-splicing]] [57] => [58] => == Odkazy == [59] => [60] => === Literatura === [61] => [62] => [63] => === Reference === [64] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Spleißen (Biologie)|revize=221913855|jazyk2=en|článek2=RNA splicing|revize2=1084135177}} [65] => [66] => === Externí odkazy === [67] => * {{Commonscat}} [68] => {{Autoritní data}} [69] => [70] => {{Portály|Biologie|Chemie}} [71] => [72] => [[Kategorie:Splicing| ]] [] => )
good wiki

Splicing

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.