Array ( [0] => 15499528 [id] => 15499528 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mašťov [uri] => Mašťov [3] => Mašťov 2016-08-19 Kostelní ulice.jpg [img] => Mašťov 2016-08-19 Kostelní ulice.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Mašťov je malá obec v okrese Ústí nad Labem v Libereckém kraji v České republice. Nachází se v Českém středohoří a leží zhruba 15 kilometrů jihovýchodně od Ústí nad Labem. Historie obce sahá až do 13. století, kdy se poprvé připomíná jako majetek kláštera v Oseku. V průběhu staletí se Mašťov střídal mezi různými majiteli, včetně šlechtických rodů, a byl využíván jako sídlo i pro hospodářské účely. V obci se nachází řada památkově chráněných objektů, jako je například barokní kaple svatého Jana Nepomuckého ze 17. století, farní kostel svatého Václava z poloviny 19. století, a také zámek Mašťov postavený v roce 1730, který je dnes využíván jako domov pro seniory. Významným průmyslovým podnikem v Maštově byla sklářská továrna, která zde byla založena v roce 1849. Továrna poskytovala zaměstnání místním obyvatelům a byla jedním z hlavních zdrojů obživy. Sklářská tradice v Maštově pokračuje dodnes, i když v menším měřítku. Mašťov je rovněž výchozím bodem pro turisty, kteří se chtějí vydat do okolní přírody Českého středohoří. Okolí obce nabízí krásnou krajinu a možnosti pěší turistiky. [oai] => Mašťov je malá obec v okrese Ústí nad Labem v Libereckém kraji v České republice. Nachází se v Českém středohoří a leží zhruba 15 kilometrů jihovýchodně od Ústí nad Labem. Historie obce sahá až do 13. století, kdy se poprvé připomíná jako majetek kláštera v Oseku. V průběhu staletí se Mašťov střídal mezi různými majiteli, včetně šlechtických rodů, a byl využíván jako sídlo i pro hospodářské účely. V obci se nachází řada památkově chráněných objektů, jako je například barokní kaple svatého Jana Nepomuckého ze 17. století, farní kostel svatého Václava z poloviny 19. století, a také zámek Mašťov postavený v roce 1730, který je dnes využíván jako domov pro seniory. Významným průmyslovým podnikem v Maštově byla sklářská továrna, která zde byla založena v roce 1849. Továrna poskytovala zaměstnání místním obyvatelům a byla jedním z hlavních zdrojů obživy. Sklářská tradice v Maštově pokračuje dodnes, i když v menším měřítku. Mašťov je rovněž výchozím bodem pro turisty, kteří se chtějí vydat do okolní přírody Českého středohoří. Okolí obce nabízí krásnou krajinu a možnosti pěší turistiky. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Mašťov [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [4] => | okres = Chomutov [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Kadaň]] [6] => | pověřená obec = [[Kadaň]] [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 431 55 až 431 56 [9] => | počet ZSJ = 3 [10] => | počet částí obce = 3 [11] => | počet katastrálních území = 3 [12] => | adresa = Náměstí 80
431 56 Mašťov [13] => | web = http://www.mastov.cz [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = mastov@obce-cv.cz [16] => | starostka = JUDr. Drahomíra Nováková [17] => | starostka aktuální k = 2022 [18] => | obrázek = Mašťov 2016-08-19 Kostelní ulice.jpg [19] => | popisek = Kostelní ulice [20] => | mapa = Mastov CV CZ.png [21] => | NUTS3 = CZ042 [22] => }} [23] => '''Mašťov''' ({{Vjazyce2|de|''Maschau''}}) je město, které se nachází v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Ve městě žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. Historické jádro je od roku [[2003]] [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Západně od města se nachází přírodní rezervace [[Sedlec (přírodní rezervace)|Sedlec]]. [24] => [25] => == Název == [26] => Název města je odvozen z osobního jména ''Mašč'' ve významu Mašťův dvůr. Záměna písmen ''c'' a ''t'' bývala běžná. V historických pramenech se jméno města vyskytuje ve tvarech: {{Cizojazyčně|la|''predium Mastowa nomine''}} (1196), in Mastow (1208), in Mascow (1209), de Maschoue (1281), de Masczewa (1324), Masczezow (1396), Masczow (1405), de Masstyow (1419), Petrus Masstiowsky (1422), na Masstiowie (1431), nad Masstiowem (1546), Masstiow (1603), Maschau (1631, 1787 a 1847). [27] => [28] => == Historie == [29] => === Počátky města === [30] => Počátky města jsou spojené s rodem Milhosticů a jejich pokusem o založení [[Cisterciácký řád|cisterciáckého]] kláštera. V první polovině dvanáctého století získal šlechtic Milhost okolní krajinu s mašťovským dvorcem od knížete [[Soběslav I.|Soběslava I.]] Jeho syn Milhost mladší pravděpodobně roku 1191 pozval mnichy z mateřského [[Klášter Valdsasy|waldsaského kláštera]], kteří přišli v čele s opatem Ruthardem do Mašťova na jaře roku 1192. Milhost mladší nově založenému konventu věnoval kromě jiného patnáct vesnic: Mašťov, Mladějov, [[Chotěbudice]], [[Němčany]], [[Konice]], [[Oleška (vojenský újezd Hradiště)|Olešku]], [[Tureč]], [[Trmová|Trmov]], [[Hluboká (vojenský újezd Hradiště)|Hlubokou]], [[Žebletín]], [[Maleš]], Smilov na [[Podbořany|Podbořansku]], snad [[Telcov]] a další dvě blíže neurčitelné vsi. Dále k donaci patřily dvory Třebčice a Grast ([[Kadaňský Rohozec|Kadaňský]] či [[Podbořanský Rohozec]]) a důchod z [[Pátek (Peruc)|Pátku]]. [31] => [32] => [[Soubor:Mašťov - zámek.jpg|náhled|vlevo|Zámek]] [33] => [34] => Brzy však mezi zakladatelem a konventem vyvstal spor, jehož podstata není zcela jasná. Je možné, že jádrem sporu bylo přílišné uplatňování zakladatelských práv Milhostovou rodinou, která si chtěla ponechat nejen právní, ale i faktický vliv, kterému se nebyli mniši ochotni podřizovat. Jiným důvodem by mohl být starší odkaz Milhostova bratra Petra. Ten byl členem [[Maltézský řád|řádu johanitů]], kterému odkázal veškerý majetek tvořený patnácti vesnicemi. Tento odkaz mohl být totožný s Milhostovým darem, a Milhost tak nemohl dané vesnice řádu předat, protože se o ně soudil. Rodinný spor o majetek byl vyřešen až roku 1194 rozdělením majetku na poloviny, ale mašťovští mniši mohli nadále požadovat celý původní dar, a roku 1196 požádali knížete [[Jindřich Břetislav|Jindřicha Břetislava]] o jeho potvrzení. Kníže sice dar potvrdil, ale spor skončil okolo roku 1197 tak, že si Milhost vesnice ponechal a mniši museli odejít na panství [[Slavek I. Hrabišic|Slavka Hrabišice]], kde založili [[osecký klášter]]. Dalším argumentem pro odchod komunity z Mašťova bylo nevhodné místo s nedostatkem tekoucí vody. [35] => [36] => === Vrcholný středověk === [37] => Potomky Milhosticů se nejspíše stali páni z Mašťova, kteří si na návrší nad městem postavili [[Mašťov (zámek)|mašťovský hrad]]. Roku 1391 jej získali [[Páni z Dubé (Ronovci)|páni z Dubé]], kteří [[panství]] v roce 1408 prodali pánům z Hertenberka. K nim patřil i Habart z Hertenberka, který se roku 1421 přidal k [[Husitství|husitům]],Valeš (2001), s. 76. a proto ještě téhož roku městečko oblehlo vojsko [[Druhá křížová výprava proti husitům|druhé křížové výpravy]].Valeš (2001), s. 77. Posádka hradu se vzdala, ale křižáci nakonec umožnili odchod je hejtmanovi a desetině mužů. Zbývajících 84 obránců bylo popraveno. [38] => [39] => V roce 1431 městečko získal Bušek z Tachlovic, po něm je roku 1436 vlastnil Petr z Vrše a roku 1444 Vilém z Nečtin, který rozšířil [[Městské právo|městská práva]] a do městského znaku přidal stříbrný šíp. Roku 1454 panství dostal Beneš z Kolovrat jako [[léno]] od krále [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]]. Benešovým potomkům potom patřilo až do roku 1530, kdy je Václav Mašťovský z Kolovrat prodal [[Lobkovicové|Lobkovicům]]. [40] => [41] => Lobkovicové Mašťov drželi jen do roku 1542, kdy jej, spolu s [[Němčany (Krásný Dvůr)|Němčany]], [[Chotěbudice (Krásný Dvůr)|Chotěbudicemi]], [[Chmelištná|Chmelištnou]], částí [[Dobřenec|Dobřence]] a pustými vesnicemi Mladějov a Cilkov, od nich koupil [[Jeroným Šlik]]. Za Šliků se na panství rozšířil [[protestantismus]]. [[Jáchym Šlik]] v roce 1547 městu povolil [[Právo várečné|vaření piva]].Valeš (2001), s. 78. [42] => [43] => Roku 1555 Mašťov koupil [[Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic]], jehož syn Valdemar v roce 1569 povolil zřídit [[Radnice|radnici]] a o dva roky později přestavěl starý hrad na renesanční zámek. Panství rozšířil o [[Krásný Dvůr (zámek)|Krásný Dvůr]], [[Nepomyšl]], Brněnky, část [[Vroutek|Vroutku]] a polovinu [[Buškovice|Buškovic]]. Ve městě za něj bývala latinská škola, špitál, dva kostely, 24 [[Sladovna|sladoven]], městský a zámecký pivovar a dvanáct domů s právem vařit pivo. Valdemar se však velmi zadlužil, a roku 1591 přišel o majetek. V Mašťově nadále sídlila jeho manželka Uršula, po níž roku 1592 statek přešel na jedinou dceru Evu, po které jej zdědili synové Jan Bartoloměj a Jiří Ctirad [[Páni ze Švamberka|ze Švamberka]]. [44] => [45] => Městečko nebylo opevněno, ale jeho plán z roku 1727 dokládá existenci kulisové [[Brána|brány]] u [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Mašťov)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]] a patrně věžové brány s předbraním západně od [[Kostel svaté Barbory (Mašťov)|kostela svaté Barbory]]. [46] => [47] => === Sedmnácté století === [48] => Mašťovské panství poté roku 1603 koupil Prokop [[Dvořečtí z Olbramovic|Dvořecký z Olbramovic]] a od něj v roce 1613 Matyáš [[Štampachové ze Štampachu|Štampach]]. Jeho synovec Jan Jindřich Štampach na [[Mšec (zámek)|zámku ve Mšeci]] v roce 1619 hostil krále [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]], za jehož podporu mu byl po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] zkonfiskován majetek. Roku 1628 emigroval, ale krátce se do Mašťova vrátil v roce 1631 spolu se [[Sasko|saským]] vojskem. Mezitím Mašťov a nedaleký [[Doupov]] získal císařský generál Vilém [[Verdugové|Verdugo]].Valeš (2001), s. 79. [49] => [50] => Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl okolní kraj těžce postižen činností vojsk všech válčících stran. Roku 1625 do města slezské vojsko zavleklo mor, v jehož důsledku zemřelo 355 obyvatel. Podle [[Berní rula|berní ruly]] z roku 1654 bylo město ve špatném stavu, osmnáct domů bylo opuštěných, [[Měšťanstvo|měšťané]] sice měli pivovar, ale vaření piva si nemohli dovolit. Na okolních polích se pěstovala [[pšenice]] a [[žito]].Valeš (2001), s. 80. [51] => [52] => === Po třicetileté válce === [53] => Novým majitelem města se roku 1662 stal Jan František Goltz. Goltzové panství rozšířili o [[Bukovina (Podbořanský Rohozec)|Bukovinu]], [[Mětikalov]], [[Konice (Mašťov)|Konice]], [[Sedlec u Radonic|Sedlec]], Chotěbudice, Němčany a další osady, ale jejich tvrdý přístup vůči [[Poddanství|poddaným]] v roce 1682 vyústil do nevolnického povstání. Během něho se před zámkem shromáždilo několik tisíc sedláků, kteří požadovali slyšení u krajského hejtmana Goltze. Ten je však nepřijal, a vyhrožoval jim vojenský zásahem. Vojsko generála [[Kryštof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic|Haranta]] zasáhlo druhý den, když zástup sedláků putoval do [[Kadaň|Kadaně]]. Následoval vojenský soud, po němž bylo několik vůdců povstání popraveno.Valeš (2001), s. 81. [54] => [55] => V roce 1713 město zasáhla vlna moru, při které během tří měsíců zemřelo 38 lidí. Na památku události měšťané nechali na náměstí postavit [[morový sloup]] (zbořený roku 1965) a během roku konali tři pouti: k mašťovskému [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Mašťov)|kostelu Nanebevzetí Panny Marie]], ke [[Kostel svatého Michaela archanděla (Bukovina)|kostelu svatého Michaela]] v Bukovině a ke [[Kaple Panny Marie Pomocné (Vintířov)|kapli Panny Marie Pomocné]] na Vintířovském vrchu. Šest let po moru město 12. srpna postihl rozsáhlý požár, při kterém shořelo 78 domů, 34 stodol, radnice, pivovar, sladovna a mnoho dalších. Z celého města zůstalo stát jen patnáct domů. Během osmnáctého století město trpělo také pobyty vojsk, protože v roce 1742 se zde ubytovala císařská armáda a roku 1762 si [[Prusko|pruské]] vojsko vynutilo výpalné ve výši 460 zlatých. Další požár, tentokrát v roce 1791, zničil 23 domů a osmnáct stodol.Valeš (2001), s. 82. [56] => [57] => === Devatenácté století === [58] => Dne 30. prosince 1792 se na zámku zastřelil bezdětný plukovník Arnošt Jan Goltz, a panství po něm zdědil Vojtěch Mladota ze Solopysk, který statek rozšířil o [[Libědice]] a v roce 1803 založil rodovou pohřební kapli. Během [[Napoleonské války|napoleonských válek]] u města tábořilo třicet tisíc vojáků rakouského vojska, které táhlo k [[Bitva u Lipska|bitvě u Lipska]].Valeš (2001), s. 83. [59] => [60] => Roku 1835 město koupila [[hrabě]]nka Gabriela z Ditrichštejna. Za ní se v Mašťově začaly rozvíjet první průmyslové podniky a začala těžba [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]].Valeš (2001), s. 84. V polovině devatenáctého století se těžilo v dole František, který patřil E. Schwabovi. Zemědělský charakter města však přetrval. Rozšířil se chov ovcí, hus a včel, rozšiřovaly se zahrady a sady, v rybnících se chovali kapři a na [[Pila (provoz)|pilách]] ve městě se zpracovávalo dřevo z okolních lesů. [61] => [62] => Posledním šlechtickým majitelem města se 30. prosince 1845 stal Evžen Karel [[Černínové z Chudenic|Černín]], jehož rodu místní statek patřil až do roku 1945. V roce 1871 byl ve městě zřízen poštovní úřad, roku 1877 [[Telegrafie|telegrafní]] úřad a rok později byl založen [[Sbor dobrovolných hasičů|Spolek dobrovolných hasičů]]. Jeho založení bylo reakcí na velké požáry v letech 1859, 1862 a 1871. Dopravní spojení zlepšila stavba nové silnice do Krásného Dvora v roce 1880 a zásobování pitnou vodou vyřešila roku 1887 [[kašna]] v Kostelní ulici a později další dvě kašny na náměstí.Valeš (2001), s. 85. [63] => [64] => === Novodobé dějiny === [65] => V období [[První republika|první republiky]] se městu dařilo. Otevřeno bylo městské kino (1929), u koupaliště byla Spolkem pro cizinecký ruch zřízena pláž (1933) a pobočku zde otevřela firma [[Baťa]]. Rozvoj však ukončila [[Velká hospodářská krize|hospodářská krize]], v jejímž důsledku vzrostl počet nezaměstnaných. Město chudým obyvatelům vydávalo potravinovou pomoc a vařilo polévky.Valeš (2001), s. 86. [66] => [67] => Vzhledem k převaze [[Čeští Němci|německého obyvatelstva]] se ve městě rozšířila podpora nacistického Německa, a [[Všeobecná mobilizace v roce 1938|mobilizaci v roce 1938]] část zdejších povolaných ignorovala. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byli ve městě ubytováni váleční zajatci z Polska, Francie, [[Jugoslávie]] a Ruska. K osvobození [[Rudá armáda|Rudou armádou]] došlo 12. května 1945.Valeš (2001), s. 88. [68] => [69] => Po [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení Němců]] ve městě zůstaly rodiny části vojáků, kteří zde do roku 1946 konali pořádkovou službu, a přistěhovala se také velká skupina [[Volyňští Češi|volyňských Čechů]]. Roku 1953 byl zřízen [[vojenský újezd Hradiště]], a do města se přistěhovalo mnoho obyvatel ze zrušených vesnic. Blízkost vojenského prostoru přinášela negativní jevy v podobě častých průjezdů vojenské techniky. Obec se přesto rozvíjela. V letech 1967–1969 vybudovala [[vodovod]], několik panelových domů, kanalizaci a [[Čistírna odpadních vod|čistírnu odpadních vod]]. Na konci dvacátého století se však město potýkalo s nedostatkem pracovních příležitostí a vysokou nezaměstnaností. [70] => [71] => == Obyvatelstvo == [72] => Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1057 obyvatel (z toho 489 mužů), kteří byli, s výjimkou třiceti Čechoslováků a osmi cizinců, německé národnosti. Většinou byli členy římskokatolické církve, ale žil zde také jeden evangelík, dva lidé bez vyznání a 68 židů. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1018 obyvatel: 178 Čechoslováků a 840 Němců. Výrazně převládala římskokatolická většina, kromě které zde žili čtyři evangelíci, devět členů církve československé a čtyři lidé bez vyznání. Počet židů klesl na třicet. [73] => [74] => {| class="wikitable" style="width:text-align:right;" [75] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů mezi lety 1869 a 2021 [76] => |- [77] => ! [78] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [79] => |- style="white-space:nowrap" [80] => ! align="left" | Obyvatelé [81] => | 1 397 || 1 408 || 1 353 || 1 170 || 1 084 || 1 057 || 1 018 || 462 || 449 || 557 || 551 || 683 || 672 || 590 || 589 [82] => |- style="white-space:nowrap" [83] => ! align="left" | Domy [84] => | 190 || 190 || 197 || 205 || 197 || 194 || 199 || 200 || 136 || 119 || 112 || 174 || 190 || 195 || 195 [85] => |- style="white-space:nowrap" [86] => | colspan="16" align="center" | {{Malé|Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí [[Dobřenec]] a [[Konice (Mašťov)|Konice]].}} [87] => |} [88] => [89] => === Židovská komunita === [90] => [[Soubor:Mašťov - židovský hřbitov 2.jpg|náhled|Židovský hřbitov]] [91] => [92] => Počátek židovského osídlení Mašťova se datuje k první polovině 16. století. Posléze žili židé ve městě nepřetržitě, s výjimkou let 1617 až 1647, kdy byli vyhnáni, až do [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Největšího rozmachu se místní obyvatelstvo dočkalo koncem 19. století, kdy v roce 1880 žilo v Mašťově 160 židů. Ve městě existovaly dva židovské sídelní okrsky – jeden se nacházel v Židovské ulici, druhý v Zámecké ulici. Celkem se z nich dochovaly tři židovské domy. V roce 1830 byla mezi potokem Dubá a zámeckým parkem postavena [[synagoga]], která během války sloužila jako truhlářská dílna. Po roce 1948 byla zbořena. [[Židovský hřbitov v Mašťově|Židovský hřbitov]] byl údajně založen již v 15. století asi 750 metrů severozápadně od města. Dochovalo se na 170 náhrobních kamenů z 18. století. [93] => [94] => == Městská správa a politika == [95] => Od 23. října 2007 byl obci vrácen status [[město|města]]. [96] => [97] => === Městské symboly === [98] => Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 10. září 2021. [99] => [100] => Městský znak je tvořen modrým štítem, v jehož dolní polovině je městská hradba s cimbuřím a branou, otevřenými veřejemi a zdviženou mříží. Uprostřed za zdí vyčnívá okrouhlá věž se třemi čtverhrannými okny, červenou kopulí zakončenou zlatým knoflíkem. Vpravo od věže se nachází kříž ve tvaru písmene Y v červeném štítu a na druhé straně věže je červený štít se stříbrným šípem, jehož hrot směřuje šikmo vzhůru směrem ke věži. [101] => [102] => == Školství == [103] => Škola v Mašťově bývala už v šestnáctém století. Novou školní budovu (dům čp. 100 v Kostelní ulici) pro čtyři třídy nechalo město postavit v letech 1870–1871 v sousedství budovy [[Děkanát a vikariát|děkanství]]. Česká jednotřídní škola byla otevřena roku 1924 a o devět let později mohla být rozšířena na dvoutřídní. V roce 1949 byl v zámku zřízen dětský domov. [104] => [105] => == Pamětihodnosti == [106] => [[Soubor:Panna Marie z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mašťově.jpg|náhled|upright|Soška z hlavního oltáře kostela Nanebevzetí Panny Marie z doby okolo roku 1500]] [107] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Mašťově}} [108] => [109] => * Dominantou městě je [[Mašťov (zámek)|středověký hrad]] připomínaný již v roce 1281, který byl v šestnáctém století za Hasištejnských z Lobkovic přestavěn na renesanční zámek. Od druhé poloviny dvacátého století je zámek využíván jako dětský domov. [110] => * Děkanský [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Mašťov)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]] je původně gotická stavba ze čtrnáctého století. Přestavěn byl roku 1580 a v roce 1765 proběhla barokní úprava. Autorem hlavního oltáře je mašťovský řezbář Jakub Eberle. Druhý, původně hřbitovní, [[Kostel svaté Barbory (Mašťov)|kostel svaté Barbory]] pochází také ze čtrnáctého století a dochovaná podoba je výsledkem [[Novorománský sloh|novorománské]] úpravy z roku 1863. Po letech chátrání ve druhé polovině dvacátého století byl opraven. [111] => * U kostela Nanebevzetí Panny Marie stojí [[empír]]ová pohřební kaple [[Mladotové ze Solopisk|Mladotů ze Solopysk]] z roku 1803 a socha svatého Jana Nepomuckého od Jakuba Eberleho z roku 1757 ([[Emanuel Poche]] a [[Vladimír Valeš]] uvádí rok 1765). Několik dalších soch je rozmístěno ve městě. Na náměstí to jsou sochy [[Svatý Florián|svatého Floriána]] (barokní) a [[Svatý Vavřinec|svatého Vavřince]] (z devatenáctého století). V ovocném sadu naproti zámku stojí socha [[Svatý Vojtěch|svatého Vojtěcha]] z roku 1801. [112] => * Památkově chráněná je také budova [[Fara|fary]], venkovská usedlost čp. 18 a domy čp. 79 a 87. [113] => * Asi 700 metrů severovýchodně od města se nachází [[Židovský hřbitov v Mašťově|židovský hřbitov]] z patnáctého století, který byl poničen během druhé světové války. [114] => * Ve městě rostou také dvě skupiny [[Památný strom v Česku|památných stromů]]. V parku pod zámkem to je trojice dubů a na západním okraji města pod vrchem Lisovnou skupina sedmi stromů (čtyři [[Dub letní|duby]], [[buk lesní]], [[jasan ztepilý]] a [[olše lepkavá]]). [115] => * Dne 6. června 2020 bylo ve zrekonstruované budově bývalé [[Sýpka|sýpky]] otevřeno muzeum hasičské techniky. [116] => [117] => == Osobnosti == [118] => * [[Jakub Eberle]] (1718–1783), [[Baroko|barokní]] sochař a řezbář [119] => * [[Franz Nadler|Franz Xaver Nadler]] (1810–1876), lékař a politik [[Sudetští Němci|německé národnosti]], během [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučního roku 1848]] poslanec [[Kroměřížský sněm|Říšského sněmu]] [120] => [121] => == Galerie == [122] => [123] => Mašťov 2018-09-15 Východní strana náměstí.jpg|Domy na východní straně náměstí [124] => Mašťov 2018-09-15 Kašna.jpg|Kašna na náměstí [125] => Mašťov - kostel svaté Barbory 2015 JV.jpg|Kostel svaté Barbory [126] => Mašťov 2018-09-15 Socha svatého Vojtěcha.jpg|Socha svatého Vojtěcha [127] => [128] => [129] => == Odkazy == [130] => === Reference === [131] => [132] => {{Citace monografie [133] => | příjmení = Valeš [134] => | jméno = Vladimír [135] => | odkaz na autora = Vladimír Valeš [136] => | titul = Radonice, Mašťov a okolí [137] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [138] => | místo = Chomutov [139] => | rok = 2001 [140] => | počet stran = 96 [141] => | kapitola = Mašťov [142] => | strany = 75 [143] => | poznámka = Dále jen Valeš (2001) [144] => }} [145] => {{Citace monografie [146] => | příjmení = Čornej [147] => | jméno = Petr [148] => | odkaz na autora = Petr Čornej [149] => | titul = Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka [150] => | vydavatel = Paseka [151] => | místo = Praha [152] => | rok = 2019 [153] => | vydání = 1 [154] => | počet stran = 844 [155] => | isbn = 978-80-7432-990-6 [156] => | strany = 421 [157] => }} [158] => {{Citace monografie [159] => | příjmení = Profous [160] => | jméno = Antonín [161] => | odkaz na autora = Antonín Profous [162] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [163] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [164] => | místo = Praha [165] => | rok = 1951 [166] => | počet stran = 632 [167] => | svazek = III. M–Ř [168] => | strany = 37 [169] => }} [170] => {{Citace monografie [171] => | příjmení = Bílek [172] => | jméno = Jaroslav [173] => | příjmení2 = Jangl [174] => | jméno2 = Ladislav [175] => | odkaz na autora2 = Ladislav Jangl [176] => | příjmení3 = Urban [177] => | jméno3 = Jan [178] => | titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku [179] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově [180] => | místo = Chomutov [181] => | rok = 1976 [182] => | počet stran = 192 [183] => | strany = 143 [184] => }} [185] => [http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=27&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 27 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. října 2007 [186] => {{Citace monografie [187] => | příjmení = Rozkošná [188] => | jméno = Blanka [189] => | příjmení2 = Jakubec [190] => | jméno2 = Pavel [191] => | titul = Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech [192] => | vydavatel = Era [193] => | místo = Brno [194] => | rok = 2004 [195] => | isbn = 80-86517-64-0 [196] => | strany = 243–244 [197] => | počet stran = 480 [198] => }} [199] => {{Citace monografie [200] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [201] => | svazek = 1 [202] => | typ svazku = díl [203] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [204] => | vydavatel = Český statistický úřad [205] => | místo = Praha [206] => | rok = 2006 [207] => | počet stran = 760 [208] => | strany = 378, 379 [209] => | isbn = 80-250-1310-3 [210] => }} [211] => {{Citace monografie [212] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [213] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [214] => | vydavatel = Český statistický úřad [215] => | místo = Praha [216] => | rok = 2013 [217] => | počet stran = 900 [218] => | strany = 292 [219] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [220] => }} [221] => {{Citace periodika [222] => | příjmení = Šamšulová [223] => | jméno = Eva [224] => | titul = Neznámá socha Jakuba Eberleho v Podlesicích [225] => | periodikum = Památky, příroda, život [226] => | rok = 2003 [227] => | ročník = 35 [228] => | číslo = 2 [229] => | strany = 31 [230] => | issn = 0231-5076 [231] => }} [232] => {{Citace elektronické monografie [233] => | titul = Kostel sv. Barbory [234] => | url = http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=7080#obsah [235] => | datum přístupu = 2015-02-29 [236] => | vydavatel = Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [237] => }} [238] => {{Citace monografie [239] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [240] => | titul = Umělecké památky Čech [241] => | vydavatel = Academia [242] => | místo = Praha [243] => | rok = 1978 [244] => | svazek = II. K/O [245] => | počet stran = 580 [246] => | typ kapitoly = heslo [247] => | kapitola = Mašťov [248] => | strany = 361–362 [249] => }} [250] => {{Citace monografie [251] => | editoři = [[Rudolf Anděl]] [252] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy [253] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [254] => | místo = Praha [255] => | rok = 1984 [256] => | počet stran = 664 [257] => | svazek = III [258] => | strany = 301 [259] => }} [260] => {{Citace elektronické monografie [261] => | korporace = AOPK ČR [262] => | odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [263] => | titul = Mašťovské podzámecké duby [264] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=8844 [265] => | datum přístupu = 2016-07-02 [266] => }} [267] => {{Citace elektronické monografie [268] => | korporace = AOPK ČR [269] => | odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [270] => | titul = Skupina památných stromů v Mašťově pod Lisovnou [271] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=8825 [272] => | datum přístupu = 2016-07-02 [273] => }} [274] => {{Citace monografie [275] => | korporace = Státní úřad statistický [276] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy [277] => | svazek = I [278] => | vydavatel = Státní úřad statistický [279] => | místo = Praha [280] => | rok = 1924 [281] => | počet stran = 596 [282] => | vydání = 2 [283] => | strany = 254 [284] => }} [285] => {{Citace monografie [286] => | korporace = Státní úřad statistický [287] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká [288] => | svazek = I [289] => | vydavatel = Státní úřad statistický [290] => | místo = Praha [291] => | rok = 1934 [292] => | počet stran = 614 [293] => | strany = 264 [294] => }} [295] => [306] => {{Citace periodika [307] => | příjmení = Čechura [308] => | jméno = Jaroslav [309] => | odkaz na autora = Jaroslav Čechura [310] => | titul = Počátky oseckého kláštera – mnišská kolonie v Mašťově [311] => | periodikum = Památky, příroda, život [312] => | rok = 1978 [313] => | ročník = 10 [314] => | číslo = 2 [315] => | strany = 53–60 [316] => }} [317] => {{Citace monografie [318] => | příjmení = Foltýn [319] => | jméno = Dušan [320] => | odkaz na autora = Dušan Foltýn [321] => | příjmení2 = Sommer [322] => | jméno2 = Petr [323] => | odkaz na autora2 = Petr Sommer [324] => | příjmení3 = Vlček [325] => | jméno3 = Pavel [326] => | odkaz na autora3 = Pavel Vlček [327] => | titul = Encyklopedie českých klášterů [328] => | vydavatel = Libri [329] => | místo = Praha [330] => | rok = 1997 [331] => | počet stran = [332] => | isbn = 80-85983-17-6 [333] => | strany = 360–361 [334] => }} [335] => {{Citace periodika [336] => | příjmení = Vítek [337] => | jméno = Vladimír [338] => | titul = Městské znaky [339] => | periodikum = Památky, příroda, život [340] => | rok = 1977 [341] => | ročník = 9 [342] => | číslo = 1 [343] => | strany = 5 [344] => | issn = 0231-5076 [345] => }} [346] => {{Citace elektronické monografie [347] => | titul = Slavnostní otevření muzea [348] => | url = https://forgacmuzeum.cz/2020/07/slavnostni-otevreni-muzea/ [349] => | datum vydání = 2020-07-06 [350] => | datum přístupu = 2020-11-14 [351] => | vydavatel = Hasičské muzeum Mašťov [352] => }} [353] => {{Citace elektronické monografie [354] => | titul = Historie/vznik muzea [355] => | url = https://forgacmuzeum.cz/historie/ [356] => | datum přístupu = 2020-11-14 [357] => | vydavatel = Hasičské muzeum Mašťov [358] => }} [359] => {{Citace monografie [360] => | příjmení = Razím [361] => | jméno = Vladislav [362] => | odkaz na autora = Vladislav Razím [363] => | titul = Středověká opevnění českých měst [364] => | svazek = 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O [365] => | typ svazku = díl [366] => | vydavatel = Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze [367] => | místo = Praha [368] => | rok = 2020 [369] => | vydání = 1 [370] => | počet stran = 575 [371] => | isbn = 978-80-88339-07-6 [372] => | kapitola = Mašťov [373] => | strany = 496 [374] => }} [375] => {{Citace elektronické monografie [376] => | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [377] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/pdfExport?typExp=pdf&page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&pvokc=65&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_U~301-501-401-202-411_null_&skupId=4690&katalog=33475&pvoch=4204&pvo=SLD21043-CO&&str=v20&kodjaz=203 [378] => | datum přístupu = 2023-11-18 [379] => | vydavatel = Český statistický úřad [380] => | formát = PDF online [381] => }} [382] => {{Citace elektronické monografie [383] => | titul = Udělené symboly – Mašťov [384] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/5791 [385] => | datum vydání = 2021-09-10 [386] => | datum přístupu = 2022-06-09 [387] => }} [388] => [389] => [390] => === Související články === [391] => * [[Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov]] [392] => [393] => === Externí odkazy === [394] => * {{Commonscat}} [395] => * {{Oficiální web}} [396] => * {{RÚIAN}} [397] => [398] => {{Části české obce}} [399] => {{Okres Chomutov}} [400] => {{Autoritní data}} [401] => {{Portály|Česko|Geografie}} [402] => [403] => [[Kategorie:Mašťov| ]] [404] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [405] => [[Kategorie:Obce v okrese Chomutov]] [406] => [[Kategorie:Sídla v Doupovských horách]] [407] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [408] => [[Kategorie:Mikroregion Radonicko]] [409] => [[Kategorie:Severočeské sdružení obcí]] [410] => [[Kategorie:Města v okrese Chomutov]] [411] => [[Kategorie:Přírodní park Doupovská pahorkatina]] [412] => [[Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku]] [413] => [[Kategorie:Těžba v okrese Chomutov]] [] => )
good wiki

Mašťov

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Mašťov)','Kadaň','Židovský hřbitov v Mašťově','Dobřenec','Konice (Mašťov)','Mašťov (zámek)','Kostel svaté Barbory (Mašťov)','Ústecký kraj','Poddanství','Kaple Panny Marie Pomocné (Vintířov)','Jeroným Šlik','Sasko'

Dobřenec

Kadaň

Poddanství

Sasko

Sasko je jedním z regionů Německa, který se nachází na východě spolkové země Sasko.