Array ( [0] => 15505204 [id] => 15505204 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Maimonides [uri] => Maimonides [3] => Almohads1200.png [img] => Almohads1200.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|redirect=Rambam|[[Ramban]]}} [1] => {{Infobox - spisovatel}} [2] => '''Moše ben Majmon''' ({{Vjazyce2|he|רַבִּי מֹשֶׁה בֶּן מַיְמוֹן}}, zkráceně {{cizojazyčně|he|רַמְבָּ״ם}} '''Rambam''', v Evropě známý jako '''Maimonides''',Maimonides = latinizovaná podoba jména Majmon (Maimon) + řecká patronymní koncovka -''ides'', tj. „syn Majmonův“ v arabském světě znám jako '''Abú Imrán Músá ibn Majmún Ibn Abdalláh al-Qurtúbí al-Andálusí al-Isrá’ílí'''; [[30. březen|30. března]] [[1135]], [[Córdoba (Španělsko)|Córdoba]] – [[13. prosinec|13. prosince]] [[1204]], [[Káhira]]) byl [[rabín]], [[Židé|židovský]] [[filosofie|filosof]] a [[lékařství|lékař]], jedna z největších postav [[středověká židovská filosofie|středověké židovské filosofie]]. [3] => [4] => == Životní dráha == [5] => Maimonides se narodil v rodině rabínského soudce ([[Bejt din|dajana]]), po dobytí [[Córdoba (Španělsko)|Cordoby]] [[Almohadové|Almohady]] však musel roku [[1148]] uprchnout do jižního Španělska (podle některých jiných zdrojů mohla jeho rodina též odejít nejprve do jižní Francie nebo do křesťanské části Španělska){{Citace monografie|příjmení=Kraemer|jméno=Joel L.|odkaz na autora=Joel L. Kraemer|titul=Maimonides – život a dílo|vydání=|místo=Praha|vydavatel=Bergman|rok=2010|isbn= 978-80-904207-4-8 |poznámka=Dále jen Kraemer (2010)|strany=114–117|jazyk=česky}} a následně do [[Fez (Maroko)|Fezu]].{{Citace elektronické monografie|titul=The Guide to the Perplexed|url=http://www.wdl.org/en/item/3963/|vydavatel=World Digital Library|datum přístupu=22 January 2013}} Zde studoval [[lékařství]]Kraemer (2010). s. 121-125. a zde také napsal svá první díla. Podle některých domněnek Maimonides a celá jeho rodina v tomto období byli donuceni konvertovat k [[islám]]u a jako židé žili potají.Kraemer (2010). s. 162-174. [6] => [[Soubor:Maimonides house in Fes.JPG|náhled|upright|Rambamův dům ve Fezu]] [7] => Roku [[1165]] nakonec opustil Fez a odešel do [[Akkon]]u, který byl tehdy pod nadvládou [[Křižáci|křižáků]], navštívil [[Jeruzalém]], [[Hebron]] a pravděpodobně i [[Týros]] a nakonec odešel do [[Fustát]]u (stará [[Káhira]]) v [[Egypt]]ě, kde se živil jako lékař a získal si velké uznání mezi egyptskými židy. Díky svým schopnostem a vzdělání se stal káhirským [[rabín]]em a vůdcem egyptského židovstva,{{Citace monografie|příjmení=Guttmann|jméno=Julius|odkaz na autora=Julius Guttmann|titul=Philosophies of Judaism: The History of Jewish Philosophy from Biblical Times to Franz Rosenzweig|vydání=|místo=Garden City, NY|vydavatel=Doubleday & Company|rok=1966|isbn=|poznámka=Dále jen Guttmann (1966)|strany=172–174|jazyk=anglicky}} který reprezentoval židovskou obec před vládnoucími arabsko-muslimskými autoritami. Ačkoli úřad představeného židů zastával pouze několik let, náboženskou a [[halacha|halachickou]] autoritou zůstal mezi egyptskými (ale i jemenskými, blízkovýchodními a evropskými) židy až do své smrti. [8] => [9] => {{Citát|...však víte, bratři moji, že kvůli našim hříchům nás Bůh umístil mezi všechny tyto lidi z národa Ismaele, kteří nás neúprosně pronásledují a vymýšlejí způsoby, jak nám ubližovat a znevažovat nás... žádný národ nikdy tolik neublížil Izraeli, žádný jiný než tento ve způsobu, jak nás ponížit a pokořit, žádný jiný nás nebyl schopen oslabit tak, jak to udělali oni...|''Maimonides'' (v dopise jemenským Židům){{Citace monografie | jméno=Rosa María Rodríguez| příjmení=Magda | titul=Neexistující al-Andalus. Jak intelektuálové znovu vymýšlejí islám|vydavatel=L. Marek| místo= Brno | rok=2010 | jazyk = |strany=38|isbn =978-80-87127-24-7}}}} [10] => [11] => Po smrti svého bratra, který zahynul během obchodní plavby do [[Indie]], se musel stále více věnovat lékařství i na úkor studia a filosofie. Jako lékař sloužil židům, křesťanům i muslimům, mj. i synovi sultána [[Saladin]]a al-Afdalovi, podle některých pramenů sloužil údajně jako lékař přímo u Saladina.Kraemer (2010). s. 295. [12] => [13] => Maimonides zemřel ve Fustátu a dle tradičního podání bylo jeho tělo převezeno do [[Tiberias|Tiberiady]], kde byl též pohřben a kde se nachází jeho hrob. [14] => [15] => == Dílo == [16] => Maimonidovo dílo je výjimečné zejména pro svou originální syntézu aristotelských, arabských a židovských vlivů. Mezi jeho základní spisy patří:Guttmann (1966). s. 174-176. [17] => * ''Igeret ha-šmad'' („Dopis o pronásledování“), zvaný též ''Ma’amar kiduš ha-Šem'' („Rozprava o posvěcení Božího Jména“; tj. mučednictví) – dopis, který Maimonides napsal pravděpodobně během pobytu v Maroku a je určen židům, kteří byli pod nátlakem nuceni přijmout islám. Dopis je reakcí na jiný list, v němž jsou židé nabádáni, aby dali raději přednost mučednické smrti před apostazí. Maimonides ve svém dopise tento postup neschvaluje a domnívá se, že by židé v takovém případě měli přestoupení předstírat, nadále svou víru praktikovat ve skrytu a při vhodné příležitosti ze země, kde jsou pronásledováni, odejít a začít nový život v zemi, kde mohou svobodně vyznávat [[judaismus]].Kraemer(2010). s. 144-160 [18] => * Komentáře k [[Babylonský talmud|Babylonskému talmudu]] a k [[Jeruzalémský talmud|Jeruzalémskému talmudu]] (''Hilchot Jerušalmi'') [19] => * ''Igeret Tejman'' („Dopis do Jemenu“) – adresovaný [[Židé v Jemenu|jemenským]] Židům a varující před vypjatým mesiášským očekáváním způsobeným útlakem ze strany muslimských vládců a před následováním falešného [[mesiáš]]e; jedno ze základních děl v oblasti židovské [[eschatologie]]. Jemenskými Židy je Maimonides dodnes považován za hlavní náboženskou autoritu. Dopis do Jemenu je také asi nejtvrdším vystoupením Maimonida vůči [[křesťanství]] a islámu.Kraemer (2010). s. 326–339. [20] => * ''Komentář k [[Mišna|Mišně]]'' – sepsán původně [[arabština|arabsky]], obsahuje mimo jiné takzvaných [[Principy víry v judaismu|třináct článků víry]] (''Šaloš esre ikarim''). Součástí komentáře je i též tz. „Osm kapitol“ (''Šmona prakim''), které tvoří úvod ke komentáři k traktátu ''Avot'' (''Pirkej avot'') (vyšlo i česky). [21] => * ''[[Mišne Tora]]'' („Opakování zákona“; též ''Jad ha-chazaka'', doslova „Pevná ruka“; 1170–1180, [[hebrejština|hebrejsky]]) – první ucelená systematizace [[halacha|židovského náboženského práva]], standardní autorita a základ pro všechny další kompilace židovského zákona. Součástí této práce je i [[traktát]] ''Hilchot melachim umilchamot'' (Práva králů a válek), jehož část 8,11(9)–10,12(16) se zaobírá problematikou [[Sedm noachidských přikázání|noachidských přikázání]], která jsou podle judaismu závazná i pro nežidy.{{Citace monografie|jméno=Piotr|příjmení=Majdanik|odkaz na autora=Piotr Majdanik|titul=Tora dla narodów świata. Prawa noachickie w ujęciu Majmonidesa|místo=Warszawa|rok=2015|vydavatel=Wydawnictvo Naukowe Uniwersytetu Mikołaja Kopernika|isbn=978-83-231-3317-9|stránky=10}} [22] => * ''More nevuchim'' („Průvodce zbloudilých“ či „Průvodce tápajících“; kolem 1190) – filosofické dílo původně v arabštině (''Dalálat al-hirín''), v němž byla završeno spojení aristotelské filosofie a biblického výkladu světa. Dílo vychází myšlenkově z [[arab]]ského filozofa [[Averroes|Averroa]] a ovlivnilo [[křesťanství|křesťanské]] [[scholastika|scholastiky]] [[Albert Veliký|Alberta Velikého]], [[Tomáš Akvinský|Tomáše Akvinského]], ale i pozdější myslitele, např. [[Mikuláš Kusánský|Mikuláše Kusánského]]. V jejich dílech je citován jako „Rabbi Moyses“. Dílo se ve své době setkalo s kladným i záporným přijetím v židovských kruzích. [23] => * ''Ma’amar tchijat ha-metim'' („Pojednání o zmrtvýchvstání“), dopis, ve kterém Maimonides obhajuje své učení a ve kterém se brání nařčení, že je heretikem, neboť podle svých odpůrců ve svých dílech (především v Průvodci tápajících, ale i v Mišne Tora) odmítal vzkříšení mrtvých po příchodu mesiáše. [24] => * ''Igeret gezerat kochavim'' („Dopis o rozhodnutí hvězd“), součást korespondence s [[Židé ve Francii|francouzskými rabíny]] v [[Montpellier]] týkající se jejich dotazu ohledně užívání [[astrologie]] a [[astronomie]]. Maimonides v tomto dopise proti astrologii ostře vystupuje.Kraemer(2010). s. 607-613 [25] => [26] => == Filosofie == [27] => [[Soubor:More-Nevuchim-Yemenite-manuscipt.jpg|náhled|vlevo|upright|Jemenský rukopis Maimonidova díla ''More nevuchim'']] [28] => Maimonides na rozdíl od [[Avraham ibn Daúd|Avrahama ibn Daúda]] nezastíral rozpory mezi filosofií a biblickým zjevením, ale snažil se tyto nesrovnalosti uvést v soulad, neboť věřil, že filosofie a náboženství jsou jen dvěma formami pravdy, že filosofie slouží k osvojení si obsahu zjevení a že hloubka víry je závislá na hloubce filosofického poznání.Guttmann (1966). s. 176-178. [29] => [30] => Důkazy o existenci Boha Maimonides přejímal od [[Aristotelés|Aristotela]] a Boha samotného považoval za jednoduchou [[esence|esenci]], které nelze připisovat pozitivní atributy. Veškeré výpovědi o Bohu se týkají jen jeho činnosti a ve skutečnosti mají [[negativní teologie|negativní charakter]], tj. říkají, jaký Bůh není. Mezi aristotelským konceptem zcela soběstačného Boha a biblickým konceptem osobního Boha je podle Maimonida soulad, jenž však není lidským rozumem pochopitelný.Guttmann (1966). s. 178-187. [31] => [32] => Otázku, zda je svět věčný či stvořený, nedokázal Maimonides rozřešit a na rozdíl od Aristotela se v souladu s židovskou vírou přiklání k názoru, že svět byl stvořen. Oproti Aristotelovi navíc Maimonides tvrdí, že svět byl stvořen nikoli z nějaké nutnosti, nýbrž ze zcela svobodné Boží vůle. Ve stvořeném světě jsou pak také možné zázraky, jež ovšem nejsou překročením stvořeného řádu: možnost zázraků je do tohoto řádu naopak zakomponována. I přes toto tvrzení ovšem Maimonides mnohé biblické zázraky vykládá [[alegorie|alegoricky]] či jen jako [[Představa|fantazii]] proroků. Nejvyšší formou proroctví bylo podle Maimonida [[Mojžíš]]ovo zjevení. Jelikož stvoření světa bylo svobodným aktem Božím, musí se Maimonides vypořádat s otázkou účelu tohoto stvoření. Za cíl stvoření považuje člověka, jenž by bez světa nemohl existovat.Guttmann (1966). s. 187-198. [33] => [34] => Zvláštní důležitost připisuje poznání, které spojuje člověka s Bohem. Toto spojení pak obdařuje člověka nesmrtelností. Etika, jež má sloužit ke zdokonalování duše, tak dostává zvláštní naléhavost, jelikož nezdokonalené duše nemohou dosáhnout poznání Boha, a tedy ani nesmrtelnosti. Maimonides tak náboženství značně intelektualizoval a elitizoval, což ovšem bylo v prudkém rozporu s židovskou vírou, podle níž spása nespočívá v intelektuální aktivitě, nýbrž v dodržování Božích přikázání. Maimonides proto přišel se smírčí myšlenkou, že k dosažení nesmrtelnosti stačí i minimum poznání, jež shrnul ve [[principy víry v judaismu|třinácti článcích víry]].Guttmann (1966). s. 198-205. [35] => [36] => == Význam == [37] => Maimonides našel v židovském prostředí množství nadšených stoupenců, zároveň však neméně horlivých odpůrců. Stoupenci oceňovali, že Maimonides dokázal udělat v aristotelské filosofii místo pro biblického Boha-Stvořitele a založit židovskou víru na vědeckém základě. Toto vědecké založení ovšem bylo pro mnohé nepřijatelné, protože Maimonides zároveň smíšením s filosofií obsah židovského náboženství zásadně pozměnil.Guttmann (1966). s. 105-207. [38] => [39] => == Odkazy == [40] => [41] => === Poznámky === [42] => [43] => [44] => === Reference === [45] => [46] => [47] => === Literatura === [48] => * {{Citace monografie [49] => | příjmení = Comay [50] => | jméno = Joan [51] => | příjmení2 = Cohn-Sherbok [52] => | jméno2 = Lavinia [53] => | titul = Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament [54] => | vydavatel = Routledge [55] => | místo = London [56] => | rok = 2002 [57] => | isbn = 978-0415260305 [58] => | počet stran = 407 [59] => | url = http://books.google.cz/books?id=0FTQQQBXHMQC&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false [60] => | jazyk = anglicky [61] => }} [62] => * {{citace monografie [63] => | jméno = Joel L [64] => | příjmení = Kraemer [65] => | titul = Maimonides : život a dílo [66] => | vydavatel = Bergman [67] => | edice = Historie [68] => | překladatelé = Jiří Blažek [69] => | místo = Praha [70] => | rok = 2010 [71] => | isbn = 978-80-904207-4-8 [72] => | počet stran = 687 [73] => }} [74] => * {{Citace monografie|jméno=Vladimír|příjmení=Sadek|odkaz na autora=Vladimír Sadek|titul=Kabala a pražská judaika|místo=Praha|rok=2018|vydavatel=Malvern|isbn=978-80-7530-152-9|kapitola=Moše ben Maimon a jeho vliv na pražskou židovskou obec|typ kapitoly=|stránky=58-63}} [75] => * {{Citace monografie|jméno=Vladimír|příjmení=Sadek|odkaz na autora=Vladimír Sadek|titul=Kabala a pražská judaika|místo=Praha|rok=2018|vydavatel=Malvern|isbn=978-80-7530-152-9|kapitola=Z Maimonidova traktátu "Silná ruka"|typ kapitoly=|stránky=64-65}} [76] => [77] => === Externí odkazy === [78] => * {{Commonscat}} [79] => * {{Otto|Maimonides}} [80] => * {{NK ČR|jn19981001803}} [81] => * [http://www.maimonides.cz/ Internetová stránka obsahující cenné informace a zajimavosti o Maimonidesovi v češtině] {{Wayback|url=http://www.maimonides.cz/ |date=20150402132555 }} [82] => [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/bereshit/vajeshev.pdf Časopis Šavua tov 57/5768, str. 4-12] {{Wayback|url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/bereshit/vajeshev.pdf |date=20131204161134 }} [83] => [84] => === Související články === [85] => * [[Středověká židovská filosofie]] [86] => [87] => {{Autoritní data}} [88] => [89] => {{Portály|Hebraistika|Středověk}} [90] => [91] => [[Kategorie:Maimonides| ]] [92] => [[Kategorie:Egyptští rabíni]] [93] => [[Kategorie:Španělští rabíni]] [94] => [[Kategorie:Rabíni 12. století]] [95] => [[Kategorie:Středověká židovská filozofie]] [96] => [[Kategorie:Židovští filozofové]] [97] => [[Kategorie:Středověcí filozofové]] [98] => [[Kategorie:Středověká věda]] [99] => [[Kategorie:Osobnosti na izraelských bankovkách]] [100] => [[Kategorie:Rišonim]] [101] => [[Kategorie:Osobnosti na izraelských poštovních známkách]] [102] => [[Kategorie:Narození v roce 1135]] [103] => [[Kategorie:Narození 30. března]] [104] => [[Kategorie:Narození v Córdobě (Španělsko)]] [105] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 1204]] [106] => [[Kategorie:Úmrtí 13. prosince]] [107] => [[Kategorie:Úmrtí v Káhiře]] [108] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Maimonides

Moše ben Majmon ( zkráceně Rambam, v Evropě známý jako Maimonides, v arabském světě znám jako Abú Imrán Músá ibn Majmún Ibn Abdalláh al-Qurtúbí al-Andálusí al-Isrá’ílí; 30. března 1135, Córdoba - 13.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Córdoba (Španělsko)','lékařství','Káhira','křesťanství','halacha','rabín','Bejt din','alegorie','Montpellier','Albert Veliký','Principy víry v judaismu','Akkon'

Alegorie

Halacha

Káhira

Křesťanství

Lékařství

Montpellier

Rabín