Array ( [0] => 15518402 [id] => 15518402 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Majdanek [uri] => Majdanek [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | obrázek = KrematoriumMajdanek.JPG [2] => | popisek = Nové krematorium [3] => }} [4] => [[Soubor:Mauzoleum na Majdanku.jpg|náhled|Mauzoleum]] [5] => '''Majdanek''' (oficiálně {{Vjazyce2|de|''Kriegsgefangenenlager den Waffen SS Lublin'' (do 16. 2. [[1943]]) – zkráceně '''KGL Lublin''', ''Konzentrationslager der Waffen SS Lublin'' (po 16. 2. [[1943]]) – zkráceně '''KL Lublin'''}}Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945. Informator encyklopedyczny, red. C. Pilichowski a kol., Warszawa 1979, s. 302) byl německý nacistický koncentrační a [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|vyhlazovací tábor]] na předměstí [[Lublin]]u v [[Lublinské vojvodství|Lublinském vojvodství]] v [[Polsko|Polsku]]. Původně se jednalo o tábor pro válečné zajatce zřízený roku [[1941]], ale v únoru [[1943]] byl jeho status změněn na [[koncentrační tábor]]. [6] => [7] => == Založení a výstavba tábora == [8] => === Rozhodnutí o výstavbě tábora === [9] => O vzniku tábora rozhodl během své návštěvy [[Lublin]]u ve dnech 20.–21. července [[1941]] Reichsführer SS [[Heinrich Himmler]]. Doporučil tehdy vedoucímu policie a [[Schutzstaffel|SS]] v lublinského distriktu [[Odilo Globocnik]]ovi, aby ve městě založil [[koncentrační tábor]] s kapacitou 25–50 000 vězňů, kteří by byli zaměstnáni v dílnách a budovách SS a policie.Marszałek, J.: Majdanek. Obóz koncentracyjny w Lublinie, Varšava 1987, s. 17 [[nacismus|Nacisté]] považovali [[Lublin]] za „''staré německé město''“ a po útoku na [[Sovětský svaz]] z něj chtěli vytvořit „''prostředníka mezi Západem a Východem a koncový pilíř velké německé Říše''“Prohlášení H. Franka na zasedání vlády Generálního gouvernementu 25. 3. 1941, citace z: Marszałek, J.: Majdanek. Obóz koncentracyjny w Lublinie, Varšava 1987, s. 18 Lublin se měl stát vojenskou a materiální základnou pro další projekty SS na VýchoděGryń, Z. M., Gryń, E.: Majdanek, Lublin 1987, s. 8 a plánovaný tábor zdrojem velkého množství levné pracovní síly pro německé podniky ve městě a pro výstavbu sídliště pro členy SS (asi pro 60 000 osob). [10] => [11] => Himmler dále sdělil [[Karl Otto Koch|Karlu O. Kochovi]], v té době veliteli koncentračního tábora [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]], že je pověřen organizačně zaštítit nově vznikající tábor. Koch byl v září [[1941]] jmenován velitelem táboraMarszałek, J.: Majdanek. Obóz koncentracyjny w Lublinie, Varšava 1987, s. 21 a dle dodané dokumentace začal organizovat přípravné práce. Tábor měl být původně umístěn poblíž ''Německých zbrojních závodů'' (DAW – ''Deutsche Ausrüstungswerke'') na ulici Lipowa. Dle Himmlerova rozkazu, který Koch obdržel od Ing. [[Hans Kammler|Heinze Kammlera]] [[22. září]] [[1941]], měl být v Lublinu založen tábor pro 5 000 vězňů, jenž by se stal zároveň prvním úsekem koncentračního tábora plánovaného pro 50 000 osob. O pět dní později přišla zpráva, že tábor bude určen pro válečné zajatce.Marszałek, J.: Majdanek. Obóz koncentracyjny w Lublinie, Varšava 1987, s. 20 1. listopadu [[1941]] byl předpokládaný počet vězňů zvýšen na 125 000 a 8. prosince se již počítalo se 150 000 zajatci a vězni.Gryń, Z. M., Gryń, E.: Majdanek, Lublin 1987, s. 11-12 Majdanek měl fungovat souběžně jako tábor pro válečné zajatce pod vedením [[Schutzstaffel|SS]] a koncentrační tábor podléhající Inspektorátu koncentračních táborů (IKL – ''Inspektion der Konzetrationslager''). Tato dvojakost později vedla k častým nedorozuměním.Kranz, T.: Zagłada Żydów w obozie koncentracyjnym na Majdanku, Lublin 2007, s. 10-11 [12] => [13] => {{Panorama [14] => |obrázek= PanoramaKriegsgefangenenlagerMaydanekLublin.jpg [15] => |šířka=1019 [16] => |popisek=Panorama tábora na Majdanku [17] => }} [18] => [19] => === Lokalizace tábora === [20] => Zvýšení kapacity tábora vedlo k tomu, že se velení rozhodlo postavit tábor v jiné lokalitě. Dalším důvodem pro toto rozhodnutí byl fakt, že původně plánovaná lokalita na ulici Lipowa se nacházela přímo ve městě, což mohlo usnadnit vězňům případné útěky a kontakty s okolním obyvatelstvem. Koch a jeho spolupracovníci se nakonec rozhodli pro území na východním předměstí, asi 5 km od centra města. Tábor byl situován na jih od cesty vedoucí z Lublinu na [[Zamość]] a dále do [[Lvov]]a, v otevřené, mírně svažité krajině. Tábor tak byl viditelný téměř ze všech stran. Severní okraj tvořila výše zmiňovaná cesta, západní okraj téměř přiléhal k lublinské čtvrti [[Kośminka]]. Jižní část zvolna klesala k vesnicím [[Dziesiąta (Lublin)|Dziesiąta]] a [[Abramowice (Lublin)|Abramowice]], na východě až ke vsi [[Kalinówka]]. Díky blízkosti železniční trati nebylo třeba do tábora stavět vlečku. [21] => [22] => === Plány tábora === [23] => První známý plán tábora pochází z 7. října [[1941]].Státní archiv v Lublinu, Zentralbauleitung der Waffen SS und Polizei Lublin, č. 58 Je na něm řešena pouze vězeňská část tábora, která je rozdělena na 10 vězeňských polí (něm. ''Felder'') – 5 ve tvaru pravidelných obdélníků, 5 ve tvaru nepravidelných lichoběžníků. Pole měla být ohrazena dvojitým plotem z ostnatých drátů s 25 strážními věžemi. V táboře bylo naplánováno 236 budov, z nichž připadlo na vězeňské baráky 207.Marszałek, J.: Majdanek. Obóz koncentracyjny w Lublinie, Varšava 1987, s. 24-25 [24] => [25] => [[Soubor:2003-11 KZ Majdanek.png|náhled|500px|Pohled na tábor od severovýchodního rohu pole I]] [26] => [27] => V listopadu a prosinci však padlo rozhodnutí o zvýšení kapacity tábora a proto začal být vytvářen nový plán. Jeho finální verze byla potvrzena Kochem 23. 3. [[1942]].Státní archiv v Lublinu, Zentralbauleitung der Waffen SS und Polizei Lublin, č. 45 Tento plán předpokládal výstavbu obřího tábora o celkové rozloze 516 hektarů – tj. více než 8× větší než podle původního plánu ze 7. října 1941. Celková kapacita tábora byla asi 250 000 osob. Nový plán zahrnoval vězeňskou a esesmanskou část. Vězeňská část byla rozdělena na 3 obrovské tábory: [28] => * zajatecký tábor (''Kriegsgefangenenlager'' – KGL) o celkové rozloze 120 hektarů, měl se skládat z 16 vězeňských polí s 24 baráky (výjimkou byla pole VIII a IX, na nichž mělo být baráků 16. V centru tábora se měly nacházet velké dílny, sklady, nemocnice, vězení, prádelna a centrální apelplac. Celkem zde mělo být 336 vězeňských baráků s kapacitou 150 000 osob. [29] => * rozšíření zajateckého tábora (''Erweiterung KGL'') – 128 vězeňských baráků s celkovou kapacitou 50 000 osob v něm mělo být seskupeno do dvou proti sobě ležících komplexů lichoběžníkového tvaru. Mezi těmito dvěma komplexy se nacházel velký centrální apelplac. [30] => * Oděvní podniky SS (''Bekleidungswerke der Waffen SS''), v této části tábora se měly nacházet dílny, sklady a další administrativní a hospodářské budovy, včetně 80 vězeňských baráků s celkovou kapacitou 50 000 osob. [31] => [32] => Podél severní hrany těchto tří táborů se měla táhnout tzv. ''Lagerstrasse'', za níž měla být esesmanská část tábora – budova velitelství, kasárna, sklad stavebního materiálu, garáže a další hospodářské budovy. [33] => [34] => Z celkového plánu bylo realizováno přibližně 20 % všech staveb. 14. května 1942 bylo rozhodnuto, že budou postavena pouze vězeňská pole I–VIII a případná další výstavba bude pozastavena do ukončení války. Důvodem k tomuto kroku byla především nedostatečná kapacita železnic, na nichž musely mít přednost dodávky na východní frontu. Stavbu tak rozsáhlého komplexu neumožňoval ani rozsah inženýrských sítí ve městě, neboť po připojení tábora mohlo docházet k nedostatku el. energie, plynu, uhlí atd.Marszałek, J.: Majdanek. Obóz koncentracyjny w Lublinie, Varšava 1987, s. 26-28 [35] => [36] => === Stavba tábora === [37] => Přípravné práce byly zahájeny na začátku října [[1941]]. Vykonávali je polští váleční zajatci [[Židé|židovského]] původu, kteří na místo práce docházeli z tábora na ulici Lipowa. K těmto pracím bylo nasazeno také asi 2000 sovětských zajatců, kteří přebývali na Majdanku pod holým nebem. Tyto skupiny prováděly nivelační práce, stavěly oplocení a montovaly baráky. Další pracovní silou byli tzv. civilní pracovníci, kteří vykonávali odborné práce. Na výstavbě tábora na Majdanku pracovalo v letech [[1941]]–[[1944]] více než 35 soukromých firem (mj. ''Berlinische Baugesellschaft'', ''Polstephan'', ''Ludwig Rehkemmer'').Marszałek, J.: Majdanek. Obóz koncentracyjny w Lublinie, Varšava 1987, s. 29 [38] => [39] => [[Soubor:Alians PL KL Majdanek Lublin,10 10 2008,PA100050.jpg|náhled|300px|Strážní věže a oplocení vězeňských polí]] [40] => [41] => Vyčleněné území o rozloze 30,6 hektaru bylo rozděleno na 5 obdélníkových polí (''Felder'') se dvěma mezipoli (''Zwischenfelder''). Výstavba začala od pole I. Na každém poli bylo postaveno 24 baráků, po 12 na každé straně. Prostor mezi budovami sloužil jako apelplac. V roce [[1942]] byla na každém poli postavena šibenice. Kolem dvojitého oplocení z ostnatého drátu byla z vnitřní strany vytvořena tzv. zóna smrti (''Todeszone'') – tento pětimetrový pás byl vysypán bílým štěrkem, což mělo zvyšovat viditelnost postav v noci při pokusu ji překročit. Před zónu smrti byly umístěny cedule v němčině, polštině a ruštině, které informovaly, že za vkročení do ní hrozí smrt. Kolem tábora bylo postaveno 18 strážních věží o výšce 8,8 m, na nichž byly umístěny pohyblivé světlomety. Osvětlení tábora na sloupech plotu zajišťovalo 130 lamp.Marszałek, J.: Majdanek. Obóz koncentracyjny w Lublinie, Varšava 1987, s. 30-31 Vnitřní část plotu byla od hromadného útěku sovětských vězňů v roce [[1942]] nabita elektrickým proudem.Gryń, Z. M., Gryń, E.: Majdanek, Lublin 1987, s. 19-20 Před vstupní bránou na každé pole stála strážní budka (''Blockführerstube''). V letech [[1943]]–[[1944]] bylo postaveno pole VI, situované přes cestu naproti poli V. V roce [[1944]] bylo na východní hranici tábora postaveno 8 [[bunkr]]ů, které měly tábor ochránit před eventuálním útokem [[partyzán]]ů. [42] => [43] => Na prvním mezipoli bylo postaveno [[krematorium]] (později zvané malé nebo staré). V červnu [[1942]] v něm byly instalovány dvě pece převezené ze [[Koncentrační tábor Sachsenhausen|Sachsenhausenu]]. Každá z nich byla samostatná a topilo se v ní ropou. Kromě pecí byla v krematoriu také márnice, [[plynová komora]] pro dezinfekci oblečení{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.majdanek.com.pl/obozy/majdanek/komory57.html#miedzypole |datum přístupu=2009-06-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140724005945/http://www.majdanek.com.pl/obozy/majdanek/komory57.html#miedzypole |datum archivace=2014-07-24 |nedostupné=ano }} a místnosti pro velitele krematoria [[Erich Muhsfeldt|Ericha Muhsfeldta]] a pro členy [[Sonderkommando|Sonderkommanda]]. Na počátku roku [[1943]] byla na prvním mezipoli postavena také prádelna a sušárna na vězeňské oblečení. Druhé mezipole sloužilo jako sklad uhlí a později tam byl postaven barák pro členy Sonderkommanda.Gryń, Z. M., Gryń, E.: Majdanek, Lublin 1987, s. 14-15 [44] => [45] => [[Soubor:Fotothek df pk 0000125 002.jpg|náhled|300px|vlevo|Pece nového krematoria, archiv [[Deutsche Fotothek]]]] [46] => [47] => Kvůli zvýšenému počtu úmrtí v táboře bylo v červenci – září [[1943]] jižně od vězeňského pole V postaveno nové krematorium. Byla v něm kancelář šéfa krematoria, zděná [[márnice]], místnost s [[beton]]ovým pitevním stolem (na němž byly mrtvoly prohlíženy kvůli ukrytým cennostem), sklad [[koks]]u a místnost s pěti [[pec]]emi napojenými na 12 metrů vysoký [[komín]].Marszałek, J.: Majdanek. Obóz koncentracyjny w Lublinie, Varšava 1987, s. 33-34 [48] => [49] => Na západ od vězeňských polí bylo v roce [[1942]] postaveno 10 baráků určených jako sklady (''Häftlingskammerbaracken''). V roce [[1943]] muselo být kvůli nedostatečné kapacitě postaveno dalších 6. Šlo o sklady majetku zabaveného vězňům (tzv. ''Effektenkammer'' – baráky č. 43 a 44), sklady potravin (''Verpflegungskammer'', č. 46 a 47) a sklady oděvů (''Bekleidungskammer'', č. 48–50 a 56–61). Část baráku č. 43 sloužila zároveň pro příjem nových vězňů (''Aufnahmebaracke''). Vedle skladů byly také postaveny dílny – stolárna, kovárna, elektrikářská (č. 53–55), ševcovská (č. 62) a krejčovská dílna (č. 63).Marszałek, J.: Majdanek. Obóz koncentracyjny w Lublinie, Varšava 1987, s. 31-32 Severně od těchto budov na úrovní pole I byly postaveny vězeňské koupelny pro muže (č. 41) a ženy (č. 42). K baráku č. 41 byly v srpnu a říjnu [[1942]] přistavěny plynové komory. Šlo o celkem tři místnosti – jednu větší (o rozměrech 10 × 5,5, × 2 m) a dvě menší (4,8 × 3,6 × 2 m). Přistavěna k nim byla malá místnost pro esesmana, který měl za úkol pouštět do komor z lahví [[oxid uhelnatý]]. Do větší komory byl plyn vháněn kovovou trubkou o průměru 25 mm, která se táhla kolem podlahy u východní stěny ve výšce asi 30 cm. V západní stěně byly dva otvory pro vhánění ohřátého vzduchu z vedlejší přistavěné místnosti, který měl zabezpečit lepší působení plynu. Menší komora na jižním konci byla rovněž napojena na rozvod oxidu uhelnatého, tentokráte kovovou trubkou o průměru 40 mm, která vedla kolem všech čtyřech stěn. Navíc měla komora ve stropě otvor pro vhazování [[cyklon B|cyklonu B]]. Menší komora v severní části nebyla pravděpodobně k plynování nikdy použita.Marszałek, J.: Majdanek. Obóz koncentracyjny w Lublinie, Varšava 1987, s. 32-33 [50] => [51] => Ve volném prostoru západně od skladů bylo vytvořeno zahradnictví (''Gärtnerei''), v němž se pěstovala zelenina a brambory pro potřeby tábora. Na konci roku 1942 byly vyčleněny prostory na východ od vězeňských polí pro pěstování obilí a chov zvířat (''Lagergut''). [52] => [53] => V září [[1942]] byla zahájena výstavba kasáren a administrativních budov pro esesmany v severní části tábora. Dokončeny byly na jaře 1943. Do té doby sídlilo velení tábora přímo v Lublinu na ul. Ogrodowa 12, strážní bydleli v budově školy na ul. Bernardyńska 14.Marszałek, J.: Majdanek. Obóz koncentracyjny w Lublinie, Varšava 1987, s. 34 [54] => [55] => Celkem bylo v letech [[1941]]–[[1944]] na Majdanku postaveno 280 budov, což byla pouze 1/5 plánu z 23. března [[1942]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.majdanek.com.pl/obozy/majdanek/zalozenia%20i%20budowa%20(m).html |datum přístupu=2009-06-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090611221925/http://www.majdanek.com.pl/obozy/majdanek/zalozenia%20i%20budowa%20(m).html |datum archivace=2009-06-11 |nedostupné=ano }} [56] => [57] => == Organizace tábora == [58] => V čele tábora stál velitel, jmenovaný [[WVHA|Hlavním hospodářským a správním úřadem]] (WVHA – ''Wirtschafts-Verwaltungshauptamt''). Veliteli KL Lublin byli: [59] => * SS-Standartenführer [[Karl Otto Koch]] ([[září]] [[1941]] – [[srpen]] [[1942]]) [60] => * SS-Obersturmbannführer [[Max Koegel]] ([[srpen]] [[1942]] – [[listopad]] [[1942]]) [61] => * SS-Sturmbannführer [[Arthur Hermann Florstedt]] ([[listopad]] [[1942]] – [[listopad]] [[1943]]) [62] => * SS-Obersturmbannführer [[Martin Gottfried Weiss|Martin Weiss]] ([[listopad]] [[1943]] – [[květen]] [[1944]]) [63] => * SS-Obersturmbannführer [[Arthur Liebehenschel]] ([[květen]] [[1944]] – [[červenec]] [[1944]]) [64] => [65] => Ze správního hlediska byl tábor rozdělen na 6 oddělení:{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.majdanek.com.pl/obozy/majdanek/obsada%20stanowisk%20(m).html |datum přístupu=2009-06-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090611221854/http://www.majdanek.com.pl/obozy/majdanek/obsada%20stanowisk%20(m).html |datum archivace=2009-06-11 |nedostupné=ano }} [66] => * I. – Velitelství (''Kommendatur'') – Velitel byl zodpovědný za celkový chod tábora a jeho bezpečnost. Kancelář velitelství měl na starosti adjutant, který předával rozkazy velitele do dalších oddělení, přijímal příchozí korespondenci do tábora a rozděloval ji do dalších oddělení. Na pozici adjutanta pracovali: ''SS-Obersturmführer'' Herbert Hänel (září [[1941]] – 16. 7. [[1942]]), ''SS-Hauptscharführer'' Walter Berfinhof (17. 7. [[1942]] – 25. 11. [[1942]], poté ještě v roce [[1943]]), ''SS-Hauptsturmführer'' Herman Arthur Florstedt (25. 11. [[1942]] – 31. 12. [[1942]]), ''SS-Untersturmführer'' Alfred Hermann Heinrich (10. 1. [[1943]] – 17. 5. [[1943]]) ''SS-Untersturmführer'' Karl Hoecker (17. 5. [[1943]] – 25. 5. [[1944]]) a ''SS-Untersturmführer'' Rudolf Walter (25. 5. [[1944]] – 22. 7. [[1944]]). [67] => * II. – Politické oddělení (''Politische Abteilung'') – podléhalo jak veliteli tábora, tak i místní pobočce [[gestapo|gestapa]]. Toto oddělení bylo zodpovědné za vedení kartoték jednotlivých vězňů, jejich výslechů, příjem transportů atd. Velitelem politického oddělení byl po celou dobu existence tábora ''SS-Hauptscharführer'' Otto Kloppmann (4. 2. [[1942]] – 20. 7. [[1944]]). [68] => * III. – Tábor ochranné vazby (''Schutzhaftlager'') – oddělení mající na starost vězeňskou část tábora, zejména stravování vězňů, jejich rozmístění v táboře, zaměstnání, trestání atd. Velitelem tohoto oddělení byl tzv. ''Schutzhaftlagerführer''. V době nepřítomnosti velitele v táboře se stával jeho zástupcem. K jeho podřízeným patřili ''Rapportführer'' – vedoucí táborové kanceláře, jehož hlavním úkolem bylo sledovat aktuální stavy vězňů v táboře, dále ''Feldführeři'' – vedoucí jednotlivých vězeňských polí, ''Blockführeři'' – vedoucí jednotlivých baráků. ''Schutzhaftlagerführery'' na Majdanku byli: ''SS-Hauptsturmführer'' Herman Hackmann (22. 9. [[1941]] – 20. 9. [[1942]]), ''SS-Hauptsturmführer'' Sebastian Wimmer (20. 9. [[1942]] – 16. 2. [[1943]]), ''SS-Obersturmführer'' [[Anton Thumann]] (17. 2. [[1943]] – 9. 3. [[1944]]), ''SS-Untersturmführer'' Arnold Strippel (9. 3. [[1944]] – 22. 7. [[1944]]). [69] => * IV. – Administrativa (''Vervaltung'') – oddělení odpovědné za veškerou administrativu včetně zásobování a technického stavu celého tábora. Oddělení vedl téměř celou dobu existence tábora ''SS-Hauptsturmführer'' Heinrich Vorster (září [[1941]] – 7. 6. [[1944]]), poslední dva měsíce jej zastoupil ''SS-Hauptsturmführer'' Hermann Michl (7. 6. [[1944]] – 21. 7. [[1944]]). [70] => * V. – Táborový lékař (''Lagerartzt'') – odpovědný za lékařskou péči o vězně, hygienické a sanitární podmínky v táboře. Pomocníky táborových lékařů byli sanitáři SS (''Sanitätsdienstgehilfe''). Funkci táborového lékaře na Majdanku zastávali: ''SS-Strumbannführer'' Max Popiersch (1. 10. [[1941]] – 21. 4. [[1942]]), ''SS-Untersturmführer'' Alfred Trzebinski (21. 4. [[1942]] – 10. 8. [[1942]]) , ''SS-Obersturmführer'' Franz von Bodmann (16. 8. [[1942]] – 10. 4. [[1943]]), ''SS-Hauptsturmführer'' Max Blancke (10. 4. [[1943]] – 20. 1. [[1944]]), ''SS-Oberstrumführer'' Heinrich Rindfleisch (20. 1. [[1944]] – 21. 7. [[1944]]). [71] => * VI. – Školící oddělení pro SS (''Weltanschaulisches Studium'') – toto oddělení mělo na starosti ideologickou průpravu všech členů posádky tábora. Pořádalo přednášky, filmové projekce, mělo vlastní knihovnu. Vedoucími tohoto oddělení byli: ''SS-Unterscharführer'' August Langerbein (20. 3. [[1942]] – 17. 5. [[1943]]), ''SS-Untersturmführer'' Karl Höcker (17. 5. [[1943]] – 15. 12. [[1943]]), ''SS-Obersturmführer'' Erich Müller (15. 12. [[1943]] – 19. 3. [[1944]]). [72] => [73] => == Ostraha a zabezpečení tábora == [74] => Strážní oddíly byly z organizačního hlediska samostatné a podléhaly přímo veliteli tábora. Šlo o nejpočetnější část táborové posádky, která v roce [[1943]] čítala průměrně 900 osob. Skládala se ze 7 [[rota|rot]], z nichž každá měla asi 120 členů (dvě roty tvořili [[Litva|litevští]] nacionalisté).Marszałek, J.: Majdanek. Obóz koncentracyjny w Lublinie, Varšava 1987, s. 47 Veliteli strážních oddílů byli: ''SS-Hauptsturmführer'' Walter Langleist ([[září]] [[1942]] – 20. 8. [[1943]]) a ''SS-Hauptsturmführer'' Martin Melzer (20. 8. [[1942]] – 21. 8. [[1944]]). Úkolem strážních oddílů bylo dohled na bezpečnost tábora, ostraha všech objektů a majetku a především hlídání vězňů. Nejdůležitější část tábora – vězeňská pole – byla hlídána řetězem hlídek nepřetržitě 24 hodin denně. V noci bylo obsazeno všech 18 strážních věží, vybavených pohyblivým světlometem a kulometem. V letech 1943–1944 byly rozestaveny navíc mezi každými věžemi další 2 hlídky. Během dne, kdy vězni pracovali, bylo obsazeno pouze 12 strážních věží. Tento strážní řetěz kolem vězeňských polí, zvaný malým (''Kleine Postenkette'') byl doplněn druhým tzv. velkým strážním řetězem (''Grosse Postenkette''), který vedl podél hranice s městem a okolními vesnicemi. Velký řetěz stráží byl vždy obsazen ráno před odchodem vězňů do práce a stahován poté, co bylo na apelu zjištěno, že se do vězeňských polí vrátili všichni vězni. V opačném případě zůstávala hlídka až do doby než byl uprchlík chycen, nebo dokud se nerozhodlo, že další hledání nemá smysl.Marszałek, J.: Majdanek. Obóz koncentracyjny w Lublinie, Varšava 1987, s. 48. [75] => [76] => V Majdanku byl jako smrtící prostředek používán plyn [[Cyklon B]] (Zyklon B). Spolu s [[Auschwitz|Osvětimí-Březinkou]] byl jediným místem, kde se tato látka k hromadnému vraždění využívala. [77] => [78] => Tábor byl evakuován v dubnu [[1944]] a nedlouho poté osvobozen [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Stal se tak prvním v rukou spojenců, a tak i prvním svědectvím německých bestialit. [79] => [80] => Odhady se různí, ale táborem Majdanek prošlo více než 300 tisíc vězňů, většinou [[Židé|Židů]] a [[Poláci|Poláků]]. Dle různých pramenů jich v táboře zemřelo asi 80–400 tisíc.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://en.auschwitz.org.pl/m/index.php?option=com_content&task=view&id=44&Itemid=8 |datum přístupu=11-05-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111106112513/http://en.auschwitz.org.pl/m/index.php?option=com_content&task=view&id=44&Itemid=8 |datum archivace=06-11-2011 |nedostupné=ano }} [81] => [82] => == Známí vězňové == [83] => [84] => === Zemřelí === [85] => [86] => * [[Otto Freundlich]] (1878–1943), německý malíř a sochař{{Citace elektronické monografie [87] => | titul = Otto FREUNDLICH [88] => | url = http://ecoledeparis.org/otto-freundlich/ [89] => | datum vydání = 2019-01-02 [90] => | datum přístupu = 2023-09-09 [91] => | jazyk = en-US [92] => }} [93] => * [[Roman Archutowski]] (1882–1943), polský římskokatolický duchovní{{Citace elektronického periodika [94] => | titul = bł. ks. Roman Archutowski [95] => | periodikum = dziedzictwo.ekai.pl [96] => | url = http://dziedzictwo.ekai.pl/text.show?id=4280 [97] => | datum přístupu = 2023-09-09 [98] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070903020610/http://www.dziedzictwo.ekai.pl/text.show?id=4280 [99] => | datum archivace = 2007-09-03 [100] => }} [101] => * [[Markéta Krausová]] (1895–1942), česká filmová a divadelní herečka{{Citace elektronického periodika [102] => | titul = Markéta Krausová {{!}} Actress [103] => | periodikum = IMDb [104] => | url = https://www.imdb.com/name/nm0470293/ [105] => | jazyk = en-US [106] => | datum přístupu = 2023-09-09 [107] => }} [108] => * [[Yva]] (1900–1944), vlastním jménem '''Else Ernestine Neuländer-Simon''', německá fotografka{{Citace elektronického periodika [109] => | titul = Yva - Die Geschichte Berlins - Verein für die Geschichte Berlins e.V. - gegr. 1865 [110] => | periodikum = www.diegeschichteberlins.de [111] => | url = https://www.diegeschichteberlins.de/geschichteberlins/persoenlichkeiten/persoenlichkeitenuz/368-yva.html [112] => | datum přístupu = 2023-09-09 [113] => }} [114] => * [[Zdeněk Kummermann-Kumr]] (1903–1942), český fotbalista{{Citace elektronického periodika [115] => | titul = Zděnek Kummermann {{!}} Database of victims {{!}} Holocaust [116] => | periodikum = www.holocaust.cz [117] => | url = https://www.holocaust.cz/en/database-of-victims/victim/103591-zdenek-kummermann/ [118] => | datum přístupu = 2023-09-09 [119] => }} [120] => [121] => === Přeživší === [122] => [123] => * [[Jisra'el Gutman]] (1923–2013), polský historik, vysokoškolský profesorhttps://www.yadvashem.org/yv/en/exhibitions/survivors/gutman.asp [124] => * [[Rudolf Vrba]] (1924–2006), vlastním jménem '''Walter Rosenberg,''' slovenský farmakolog{{Citace elektronického periodika [125] => | titul = Zpráva o velikém neštěstí. Příběh Rudolfa Vrby, který utekl s Alfredem Wetzlerem z Osvětimi {{!}} Paměť národa [126] => | periodikum = www.pametnaroda.cz [127] => | url = https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/pribehy/zprava-o-velikem-nestesti-pribeh-rudolfa-vrby-ktery-utekl-s-alfredem-wetzlerem-z [128] => | datum vydání = 2020-04-06 [129] => | jazyk = cs [130] => | datum přístupu = 2023-09-09 [131] => }} [132] => * [[Halina Birenbaum]] (* 1929), polská spisovatelka a překladatelka{{Citace elektronického periodika [133] => | titul = Halina Birenbaum, a Writer & a Poet, Auschwitz Prisoner nr. 48693 [134] => | periodikum = www.zchor.org [135] => | url = http://www.zchor.org/birenbaum/halina.htm [136] => | datum přístupu = 2023-09-09 [137] => }} [138] => [139] => == Reference == [140] => [141] => [142] => == Externí odkazy == [143] => * {{Commonscat|Majdanek concentration camp}} [144] => [145] => {{Autoritní data}} [146] => {{Portály|Druhá světová válka|Hebraistika|Polsko}} [147] => [148] => [[Kategorie:Nacistické koncentrační tábory|Majdanek]] [149] => [[Kategorie:Lublin]] [150] => [[Kategorie:Holokaust v Polsku|Majdanek]] [151] => [[Kategorie:Vzniklo 1941]] [152] => [[Kategorie:Pomníky a památníky v Lublinském vojvodství]] [153] => [[Kategorie:Zločiny proti lidskosti]] [] => )
good wiki

Majdanek

Mauzoleum Majdanek (oficiálně ) byl německý nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor na předměstí Lublinu v Lublinském vojvodství v Polsku. Původně se jednalo o tábor pro válečné zajatce zřízený roku 1941, ale v únoru 1943 byl jeho status změněn na koncentrační tábor.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1942','1944','1943','1941','listopad','Lublin','Schutzstaffel','Karl Otto Koch','květen','Židé','září','srpen'

1941

1942

1943

1944

Květen

Listopad

Lublin

Schutzstaffel

Srpen

Září

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.