Array ( [0] => 14687983 [id] => 14687983 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Makedonci [uri] => Makedonci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=jihoslovanském národu|druhý=helénském národu|stránka=Starověcí Makedonci}} [1] => {{Infobox - etnická skupina [2] => | název = Makedonci
Македонци [3] => | vlajka = [4] => | popisek vlajky = [5] => | obrázek = Macedonians on the Balkans.png [6] => | popisek = Makedonci na Balkáně [7] => | populace = cca '''2–2.5 mil.'''{{Cite book [8] => |title= Македонски Иселенички Алманах '95 [9] => |last= Nasevski [10] => |first= Boško [11] => |author2= Angelova, Dora. Gerovska, Dragica [12] => |year= 1995 [13] => |publisher=Матица на Иселениците на Македонија [14] => |location= Skopje [15] => |pages= 52–53 }} [16] => | původ = [17] => | regiony = {{Vlajka a název|Severní Makedonie}} 1 297 981[https://web.archive.org/web/20100703105852/http://www.stat.gov.mk/english/glavna_eng.asp?br=18 2002 census] {{Webarchive| url = http://www.stat.gov.mk/english/glavna_eng.asp?br=18 | url archivu = https://web.archive.org/web/20040621055714/http://www.stat.gov.mk/english/glavna_eng.asp?br=18 |date=21 June 2004 }}. [18] => | region1 = {{Vlajka a název|Austrálie}} [19] => | pop1 = 83 978–200 000 [20] => | ref1 = [http://www.censusdata.abs.gov.au/ABSNavigation/prenav/PopularAreas?ReadForm&prenavtabname=Popular%20Locations&type=popular&&navmapdisplayed=true&javascript=true&textversion=false&collection=Census&period=2006&producttype=Census%20Tables&method=Place%20of%20Usual%20Residence&productlabel=Ancestry%20by%20Country%20of%20Birth%20of%20Parents&breadcrumb=POTL&topic=Ancestry 2006 Census]{{Nedostupný zdroj}}.[http://www.mfa.gov.mk//Upload/ContentManagement/Files/Broj%20na%20makedonski%20iselenici%20vo%20svetot.doc Republic of Macedonia MFA estimate] {{Wayback|url=http://www.mfa.gov.mk//Upload/ContentManagement/Files/Broj%20na%20makedonski%20iselenici%20vo%20svetot.doc |date=20080626000000 }}. [21] => | region2 = {{Vlajka a název|Itálie}} [22] => | pop2 = 92 847 (2009) [23] => | ref2 = [http://demo.istat.it/str2009/index.html Foreign Citizens in Italy, 2009]. [24] => | region3 = {{Vlajka a název|Německo}} [25] => | pop3 = 62 295–85 000 [26] => | ref3 = [http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Statistiken/Bevoelkerung/AuslaendischeBevoelkerung/Tabellen/Content100/AlterAufenthaltsdauer,property=file.xls 2006 figures] {{Wayback|url=http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Statistiken/Bevoelkerung/AuslaendischeBevoelkerung/Tabellen/Content100/AlterAufenthaltsdauer,property=file.xls |date=20110519000000 }}. [27] => | region4 = {{Vlajka a název|Švýcarsko}} [28] => | pop4 = 61 304–63 000 [29] => | ref4 = [http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen/01/22/publ.Document.88215.pdf 2005 Figures] {{Wayback|url=http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen/01/22/publ.Document.88215.pdf |date=20160303000000 }}. [30] => | region5 = {{Vlajka a název|USA}} [31] => | pop5 = 57 200–200 000 [32] => | ref5 = [http://factfinder.census.gov/servlet/DTTable?_bm=y&-state=dt&-context=dt&-reg=DEC_2000_SF4_U_PCT001:001|547;&-ds_name=ACS_2009_1YR_G00_&-TABLE_NAMEX=&-ci_type=A&-CONTEXT=dt&-mt_name=ACS_2009_1YR_G2000_B04003&-tree_id=4001&-all_geo_types=N&-redoLog=false&-geo_id=01000US&-search_results=01000US&-format=&-_lang=en 2009 Community Survey] {{Wayback|url=http://factfinder.census.gov/servlet/DTTable?_bm=y&-state=dt&-context=dt&-reg=DEC_2000_SF4_U_PCT001%3A001%7C547%3B&-ds_name=ACS_2009_1YR_G00_&-TABLE_NAMEX=&-ci_type=A&-CONTEXT=dt&-mt_name=ACS_2009_1YR_G2000_B04003&-tree_id=4001&-all_geo_types=N&-redoLog=false&-geo_id=01000US&-search_results=01000US&-format=&-_lang=en |date=20120105033050 }}. [33] => | region6 = {{Vlajka a název|Brazílie}} [34] => | pop6 = 45 000 [35] => | ref6 = [36] => | region7 = {{Vlajka a název|Kanada}} [37] => | pop7 = 37 055–200 000 [38] => | ref7 = {{Cite web|url=http://www.mia.com.mk/default.aspx?vId=26258490&lId=2|archive-url=https://web.archive.org/web/20120118090345/http://www.mia.com.mk/default.aspx?vId=26258490&lId=2|dead-url=ano|archive-date=18 January 2012|title=My Info Agent|publisher=|accessdate=18 March 2015|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2018-06-12|url archivu=https://web.archive.org/web/20120118090345/http://www.mia.com.mk/default.aspx?vId=26258490&lId=2|datum archivace=2012-01-18}}[http://www12.statcan.ca/english/census06/data/topics/RetrieveProductTable.cfm?ALEVEL=3&APATH=3&CATNO=&DETAIL=0&DIM=&DS=99&FL=0&FREE=0&GAL=0&GC=99&GK=NA&GRP=1&IPS=&METH=0&ORDER=1&PID=92333&PTYPE=88971&RL=0&S=1&ShowAll=No&StartRow=1&SUB=801&Temporal=2006&Theme=80&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF= 2006 census] {{Wayback|url=http://www12.statcan.ca/english/census06/data/topics/RetrieveProductTable.cfm?ALEVEL=3&APATH=3&CATNO=&DETAIL=0&DIM=&DS=99&FL=0&FREE=0&GAL=0&GC=99&GK=NA&GRP=1&IPS=&METH=0&ORDER=1&PID=92333&PTYPE=88971&RL=0&S=1&ShowAll=No&StartRow=1&SUB=801&Temporal=2006&Theme=80&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF= |date=20181225044404 }}. [39] => | region8 = {{Vlajka a název|Turecko}} [40] => | pop8 = 31 518 (sčítání 2001) [41] => | ref8 = [http://epp.eurostat.ec.europa.eu/extraction/retrieve/en/theme3/cens/cens_nscbirth?OutputDir=EJOutputDir_107&user=unknown&clientsessionid=977006CF24C55C1E56E251C52D2EDAE8.extraction-worker-1&OutputFile=cens_nscbirth.htm&OutputMode=U&NumberOfCells=4&Language=en&OutputMime=text%2Fhtml 2001 census] {{Wayback|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/extraction/retrieve/en/theme3/cens/cens_nscbirth?OutputDir=EJOutputDir_107&user=unknown&clientsessionid=977006CF24C55C1E56E251C52D2EDAE8.extraction-worker-1&OutputFile=cens_nscbirth.htm&OutputMode=U&NumberOfCells=4&Language=en&OutputMime=text%2Fhtml |date=20090215000000 }}. [42] => | region9 = [43] => | pop9 = [44] => | ref9 = [45] => | region10 = [46] => | pop10 = [47] => | ref10 = [48] => | jazyky = '''[[makedonština]]''' [49] => | náboženství = Převážně [[pravoslaví]]
([[Makedonská pravoslavná církev]]), menšina [[Islám]] ([[Makedonští Muslimové]]) [50] => | příbuzní = ostatní [[jižní Slované]], zejména [[Bulhaři]]"Eastern Europe and the Commonwealth of Independent States", p. 517 The Macedonians are a Southern Slav people, closely related to Bulgarians."Ethnic groups worldwide: a ready reference handbook", p. 54 Macedonians are a Slavic people closely related to the neighboring Bulgarians.{{Cite book|url=https://books.google.com/?id=dt2TXexiKTgC&pg=PA96&dq=political+and+economic+dictionary+of+Eastern+Europe+bulgarians#v=onepage&q&f=false |title=Political and economic dictionary of Eastern Europe|first1=Alan John|last1=Day|first2=Roger|last2=East|first3=Richard|last3=Thomas|publisher=Routledge|year=2002|page=96|isbn=9780203403747}} [51] => | poznámky = [52] => }} [53] => '''Makedonci''' ({{Vjazyce2|mk|Македонци}}, také '''makedonští Slované''', '''Slavomakedonci'''Konstantions Tsivos: [https://biblio.hiu.cas.cz/documents/146553?locale=cs Makedonská otázka v souvislosti s řeckou občanskou válkou - Slavomakedonci jako součást řecké emigrace v Československu], In: Slovanský přehled. Review for Central, Eastern and Southeastern European History. Praha : Historický ústav AV ČR 95, č. 3, (2009), s. 319-336. ) jsou [[jižní Slované|jihoslovanský]] národ, představující 64,18 % obyvatelstva [[Severní Makedonie]] (1 300 000), menšiny žijí v [[Srbsko|Srbsku]], [[Černá Hora|Černé Hoře]], [[Albánie|Albánii]] aj., celkem 1 700 000. Jazykem je [[makedonština]], písmo [[cyrilice]], věřící jsou většinou [[Pravoslaví|pravoslavní]], ale i [[muslim]]ové ([[Torbešové]]). [54] => [55] => Předky Makedonců byly [[Slované|slovanské kmeny]], zejména [[Berziti]], které přišly na území [[Makedonie (region)|Makedonie]] během [[6. století|6.]] a [[7. století]] a smísily se s původními makedonskými obyvateli, jako byli [[Řekové]] a [[Thrákové|thrácké]] a [[Ilyrové|ilyrské]] kmeny.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.britannica.com/eb/article-4411/Macedonia | titul=Macedonia :: History. -- Encyclopaedia Britannica | datum přístupu=2007-08-27 | formát= | edice=}}{{Citace monografie | autor=Coon, Carleton Stevens | titul=The Races of Europe | vydavatel=Greenwood Press Reprint | místo= | rok= | strany= | isbn=0-8371-6328-5 | oclc= | doi=}}, Chapter XII, section 15[http://www.snpa.nordish.net/chapter-XII15.htm] {{Wayback|url=http://www.snpa.nordish.net/chapter-XII15.htm |date=20060614042526 }} V rámci [[balkánské války|balkánských válek]] řecká propaganda uplatňovala nárok na slovanskou část Makedonie také tvrzením, že makedonští Slované jsou ve skutečnosti poslovanštění [[Řekové]], resp. původní [[Starověcí Makedonci|Makedonci]] z dob před příchodem Slovanů na Balkán.{{Citace monografie [56] => | příjmení = Troud [57] => | jméno = Gilles [58] => | odkaz na autora = [59] => | titul = Etnički sukobi u Titovoj Jugoslaviji [60] => | vydavatel = Izdavačka Knjižarica Zorana Stojadinovića [61] => | místo = Sremski Karlovci [62] => | rok = 2010 [63] => | počet stran = 324 [64] => | isbn = 978-86-7543-209-8 [65] => | kapitola = Mlada republika Makedonija ₋ Traganje za identitetom [66] => | strany = 92 [67] => | jazyk = srbština [68] => }} Kontinuitu dnešního slovanského makedonského národa se starověkými Makedonci paradoxně zdůrazňuje i slavomakedonský národní romantismus a protiřecká nacionalistická propaganda, podle níž si [[Starověcí Makedonci|Makedonci]] podrobili Ilyry, Panony a Thráky a poté helénské osady a porazili a podrobili si Řeky. Toto pojetí posilovala zejména vláda nacionalistické pravice Nikoly Gruevského v letech 2006–2016. Sociální demokraté premiéra Zorana Zaeva, kteří nastoupil k moci v září 2017, slíbili revizi učebnic.[https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/makedonci-resi-problem-budou-muset-zmenit-dejiny_484660.html Makedonci řeší problém. Budou muset "změnit" dějiny], Týden.cz, 15. 6. 2018 [69] => [70] => == Osobnosti == [71] => Za otce myšlenky, že Makedonci jsou samostatný národ nezávislý na [[Bulhaři|Bulharech]] a že makedonština je svébytný jazyk, je považován spisovatel [[Ďordi Pulevski]]. Mužem, který tuto myšlenku rozvinul a prokázal z hlediska etnografického, byl [[Krste Misirkov]]. Makedonská národní identita má však epicentrum v protiturecké vzpouře vedené revolucionáři [[Goce Delčev]]em, [[Jane Sandanski|Janem Sandanskim]], [[Dame Gruev]]em, [[Pitu Guli]]m či [[Dimitar Vlahov|Dimitarem Vlahovem]]. O těchto revolucionářích se také zpívá v dnešní makedonské hymně (hudba [[Todor Skalovski]], text [[Vlado Maleski]]) a jsou považováni za zakladatele národa. To však vyvolává třenice s Bulhary, kteří tyto politiky považují za Bulhary. Oni sami se označovali za Makedonce (jejich organizace nesla název Vnitřní makedonská revoluční organizace), ovšem spory se vedou o to, zda to mínili v etnickém smyslu a zda opravdu chtěli založit nový, na Bulharech nezávislý národ. [72] => [73] => K prvním autorům makedonské literatury je počítán [[Kiril Pejčinovič]]. Za zakladatele moderní makedonské literatury ve 20. století je označován [[Kočo Racin]], mj. též titovský partyzán. Nejvýznamnějším spisovatelem byl [[Blaže Koneski]], který též významně přispěl ke kodifikaci spisovné makedonštiny. Významnou postavou je též prozaik a historik [[Ďordi Abadžijev]] či básník [[Mateja Matevski]], dále [[Kole Nedelkovski]], [[Venko Markovski]], [[Gane Todorovski]] nebo [[Petre Mito Andreevski]]. [74] => [75] => Nejslavnějším makedonským umělcem byl tragicky zahynulý zpěvák [[Toše Proeski]]. Úspěšnou byla rovněž romská hudebnice [[Esma Redžepovová]] a úspěšná je také zpěvačka [[Kaliopi]]. Nejúspěšnějším sochařem je brutalista [[Dušan Džamonja]]. Zlatého lva z Benátek a nominaci na Oscara má režisér [[Milčo Mančevski]]. [76] => [77] => V éře titovské Jugoslávie byli významnou postavou makedonské politiky [[Lazar Koliševski]] a [[Metodija Andonov-Čento]]. Prezidenty samostatné Makedonie byli [[Kiro Gligorov]], [[Boris Trajkovski]], [[Branko Crvenkovski]] a [[Ďorge Ivanov]]. Premiéry [[Nikola Kljusev]], [[Branko Crvenkovski]], [[Ljubčo Georgievski]], [[Hari Kostov]], [[Vlado Bučkovski]] a [[Nikola Gruevski]]. [[Srgjan Kerim]] byl předsedou Valného shromáždění OSN. [78] => [79] => Nejúspěšnějším makedonským fotbalistou je vítěz Zlaté kopačky [[Darko Pančev]] a vítěz Ligy mistrů [[Goran Pandev]], trenérem [[Miljan Miljanić]]. Nejúspěšnějším házenkářem je [[Kiril Lazarov]], basketbalistou [[Pero Antić]]. [80] => [81] => == Galerie osobností == [82] => [83] => Image:Georgi Pulevski.jpg|[[Gjorgjija Pulevski]] [84] => |[[Krste Petkov Misirkov]] [85] => Image:Dimitrija Cupovski.jpg|[[Dimitrija Čupovski]] [86] => Image:Kočo Racin Samobor.jpg|[[Kočo Racin]] [87] => [88] => Image:Ed Jovanovski2.jpg| [[Ed Jovanovski]] [89] => Image:Blagoj Nacoski 2.jpg| [[Blagoj Nacoski]] [90] => Image:Goceva-ESC2007-portrait.jpg|[[Karolina Gočeva]] [91] => Image:Pandev Lazio allenamento.JPG|[[Goran Pandev]] [92] => Image:Tose Proeski.jpg|[[Toše Proeski]] [93] => Image:Kaliopi koncert.jpg|[[Kaliopi]] [94] => Image:Katarina Ivanovska3.jpg|[[Katarina Ivanovska]] [95] => [96] => [97] => == Odkazy == [98] => [99] => === Reference === [100] => [101] => [102] => === Externí odkazy === [103] => * {{Commonscat}} [104] => * [http://www.macedoniantruth.org/ Macedonian Truth] [105] => [106] => {{Pahýl}} [107] => {{Autoritní data}} [108] => [109] => {{Portály|Severní Makedonie}} [110] => [111] => [[Kategorie:Makedonci| ]] [112] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Srbsku]] [113] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [114] => [[Kategorie:Makedonie (region)]] [] => )
good wiki

Makedonci

Makedonci ( také makedonští Slované, Slavomakedonci) jsou jihoslovanský národ, představující 64,18 % obyvatelstva Severní Makedonie (1 300 000), menšiny žijí v Srbsku, Černé Hoře, Albánii aj. , celkem 1 700 000.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Řekové','Goran Pandev','Toše Proeski','Branko Crvenkovski','Kočo Racin','jižní Slované','Kaliopi','Bulhaři','Starověcí Makedonci','makedonština','cyrilice','Karolina Gočeva'

Bulhaři

Bulhaři jsou etnickou skupinou slovanského původu, která přišla na území dnešního Bulharska v 6.

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Kaliopi

Makedonština

Řekové