Array ( [0] => 14713120 [id] => 14713120 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Makromolekula [uri] => Makromolekula [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:ADN_animation_frame_0001.png|náhled|218x218pixelů|Ukázka biomakromolekuly (nukleová kyselina DNA)]] [1] => '''Makromolekula''' ''(latinsky makro- + moles, česky velká jednotka hmotnosti)'' je rozsáhlá [[molekula]], zpravidla s velkou [[Molární hmotnost|molární hmotností]] (obvykle vyšší než 10 000 g·mol−1). [[Atom|Atomy]] v makromolekule jsou vázány [[Kovalentní vazba|kovalentními vazbami]]. Molekuly jsou vázány mezimolekulárními [[Van der Waalsovy síly|Van der Waalsovými silami]], které výrazně ovlivňují chování makromolekul. [2] => [3] => Makromolekula vzniká z [[Monomer|monomerů]] (nízkomolekulární látka - samostatné atomy, molekuly či skupiny molekul) složitými chemickými reakcemi, které se nazývají polyreakce nebo [[Polymerizace|polymerizační]] reakce. Počet monomerů nebo jenom merů (opakující se stavební jednotky v makromolekule) se nazývá [[polymerační stupeň]]. Sloučeniny s nízkým polymeračním stupněm (do 10) jsou označovány [[Oligomer|oligomery]], s vyšším polymeračním stupněm (10 až miliony) [[Polymer|polymery]]. [4] => [5] => Základem živé hmoty v přírodě jsou [[Biologická makromolekula|biomakromolekuly]]. Nejběžnějšími biomakromolekulami jsou [[Biologická makromolekula|biopolymery]] ([[Nukleová kyselina|nukleové kyseliny]], [[Bílkovina|bílkoviny]] a [[sacharidy]]) a velké nepolymerní molekuly ([[lipidy]], [[Makrocyklus|makrocykly]] nebo nanogely). [6] => [7] => Uměle vyrobené makromolekuly se nazývají syntetické makromolekuly a jsou to například [[Plast|plasty]] ([[polyvinylchlorid]] (PVC), [[polyethylentereftalát]] (PET), [[polystyren]] (PS) a další) nebo [[syntetická vlákna]] ([[Polyolefinová vlákna|polyolefinová]] (PE), [[Polyakrylonitrilová vlákna|polyakrylonitrilová]] (PAN), [[Polyesterová vlákna|polyesterová]] (PES), [[Polyamidová vlákna|polyamidová]] (PA), [[Polyimidová vlákna|polyimidová]] (PI) a další). [8] => [9] => Termín makromolekula zavedl nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] [[Hermann Staudinger]] (1881–1965) na začátku 20. století pro sloučeniny s vysokým obsahem molekul a více než 1 000 atomů. V současnosti se studiem makromolekul zabývá [[makromolekulární chemie]]. [10] => [11] => == Geometrické uspořádání == [12] => [[Soubor:Polymerstruktur-linear.svg|náhled|95x95pixelů|Lineární uspořádání]] [13] => Pro geometrické uspořádání makromolekuly (také [[Konformace|konformace makromolekuly]]) je typická řetězová struktura, v níž je chemickými vazbami spojen velký počet stejných nebo různých opakujících se nízkomolekulárních stavebních (také strukturních) jednotek. Způsob vzniku makromolekuly se nazývá [[polymerizace]]. [14] => [15] => Na prostorovém uspořádání strukturních jednotek v řetězci jsou značně závislé vlastnosti makromolekulárních látek. Rozeznáváme tato základní geometrická uspořádání: [16] => [[Soubor:Polymerstruktur-verzweigt.svg|náhled|96x96pixelů|Rozvětvené uspořádání]] [17] => [18] => * lineární uspořádání - vzniká polymerizací sloučenin s [[Dvojná vazba (chemie)|dvojnými vazbami]] (například [[termoplasty]]). [19] => * rozvětvené uspořádání - vzniká polymerizací sloučenin s [[Trojná vazba|trojnými vazbami]]. Postranní řetězce vznikají rozbitím trojných vazeb (například [[Elastomer|elastomery]]). [20] => * [[Soubor:Polymerstruktur-engmaschig_vernetzt.svg|náhled|96x96pixelů|Prostorově síťované]]prostorově síťované uspořádání - vzniká také polymerizací sloučenin s trojnými vazbami. Místo bočních řetězců dochází k prostorovému propojení. Takový materiál je pak při slabém zesílení pružný a tažný, při velkém zesílení tvrdý, netavitelný a nerozpustný (například [[Reaktoplast|reaktoplasty]]). [21] => [22] => == Původ makromolekul == [23] => [24] => === Přírodní (také biomakromolekuly nebo biopolymery) === [25] => [26] => * [[Uhlovodíky]], například stavební složka přírodního kaučuku (cis-1,4-polyisopren) [27] => * [[Lignin]], stavební složka dřeva [28] => * [[Polynukleotidy]], stavební složka nukleových kyselin (DNA, RNA) [29] => * [[Polysacharidy]], stavební složka škrobu a celulózy [30] => * [[Bílkovina|Proteiny]], stavební složka živých organismů (například kolagen, enzymy, protilátky) [31] => [32] => === Polosyntetické (také polosyntetické polymery) === [33] => [34] => * [[Acetátová vlákna]] (hedvábí) [35] => * [[Viskózová vlákna]] (celuloid) [36] => * [[Vulkanizace|Vulkanizovaný kaučuk]] (pryž, guma) [37] => [38] => === Syntetické (také syntetické polymery) === [39] => [40] => * [[Polystyren]] (PS), [[Polyethylen]] (PE), [[Polypropylen]] (PP), [[Polyamidová vlákna|Polyamid]] (PA) [41] => * [[Polyvinylchlorid]] (PVC), [[Polyethylentereftalát]] (PET) [42] => * [[Silikon]] [43] => [44] => == Důležité biomakromolekuly == [45] => [[Soubor:Protein_Structure.png|náhled|214x214pixelů|Struktura bílkoviny - od primární, sekundární, terciární až po kvartérní]] [46] => Všechny [[Organismus|živé organismy]] potřebují pro své [[Biologie|biologické]] funkce tři základní biomakromolekuly - [[DNA]], [[RNA]] a [[Bílkovina|bílkoviny]]. Každá z těchto molekul je nezbytná pro život, protože každá z nich hraje v buňce odlišnou a nenahraditelnou roli. Velmi zjednodušeně platí, že DNA vytváří RNA a RNA pak vytváří bílkoviny. [47] => [48] => DNA, RNA a bílkoviny se skládají z opakující se struktury příbuzných stavebních bloků ([[Nukleotid|nukleotidy]] v případě DNA a RNA, [[Aminokyselina|aminokyseliny]] v případě bílkovin). Lze na ně pohlížet jako na velmi dlouhou šňůru korálků, přičemž každý korálek představuje jeden nukleotid (DNA a RNA) nebo jednu aminokyselinu (bílkoviny), které jsou spojené dohromady kovalentními chemickými vazbami. [49] => [50] => Obecně jsou to nerozvětvené polymery, tedy řetězce. Ale ve většině případů mají monomery v řetězci bílkovin a nukleových kyselin silný sklon k interakci s jinými aminokyselinami nebo nukleotidy. Vytvářejí tak nejenom řetězce, ale shlukují se do dalších struktur. Ty jsou pak popisovány jako primární, sekundární, terciární a kvartérní. [51] => {| class="wikitable" [52] => |+ [53] => !'''Makromolekula''' [54] => (Polymer) [55] => !Nízkomolekulární látka [56] => (Monomer) [57] => !Vazby při řetězení monomerů [58] => |- [59] => |[[Nukleová kyselina]] [[DNA]] [60] => |[[Nukleotid|Nukleotidy]] ([[Fosforečnany|fosfát]], [[deoxyribóza]] a [[Nukleová báze|nukleové báze]] - [[adenin]], [[guanin]], [[thymin]], [[uracil]], [[cytosin]]) [61] => |[[Fosfodiesterová vazba]] s [[Vodíková vazba|vodíkovými vazbami]] [62] => |- [63] => |Nukleová kyselina [[RNA]] [64] => |Nukleotidy (fosfát, [[ribóza]] a nukleové báze - adenin, guanin, uracil, cytosin) [65] => |[[Fosfodiesterová vazba]] [66] => |- [67] => |[[Bílkovina|Bílkoviny]] [68] => |[[Aminokyselina|Aminokyseliny]] [69] => |[[Peptidová vazba]] [70] => |- [71] => |[[Polysacharidy]] [72] => |[[Monosacharidy]] [73] => |[[Glykosidová vazba]] [74] => |} [75] => [76] => == Související články == [77] => * [[Polymerizace|polymerace]] [78] => * [[Oligomer|oligomery]] [79] => * [[polymery]] [80] => * [[Biologická makromolekula|biologické makromolekuly]] [81] => * [[Plast|plasty]] [82] => * [[syntetická vlákna]] [83] => [84] => == Reference == [85] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Makromolekül|revize=228539214|článek2=Macromolecule|revize2=1194838868|jazyk2=en}} [86] => [87] => == Externí odkazy == [88] => * {{Commonscat}} [89] => {{Autoritní data}}{{Portály|Chemie}} [90] => [[Kategorie:Molekuly]] [91] => [[Kategorie:Makromolekulární chemie]] [] => )
good wiki

Makromolekula

Ukázka biomakromolekuly (nukleová kyselina DNA) Makromolekula (latinsky makro- + moles, česky velká jednotka hmotnosti) je rozsáhlá molekula, zpravidla s velkou molární hmotností (obvykle vyšší než 10 000 g·mol−1). Atomy v makromolekule jsou vázány kovalentními vazbami.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bílkovina','Biologická makromolekula','Plast','Nukleová kyselina','Polysacharidy','Polymerizace','Polyamidová vlákna','Oligomer','Nukleotid','RNA','Fosfodiesterová vazba','DNA'

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

DNA

Nukleotid

Nukleotid je chemická sloučenina, která je základní stavební jednotkou nukleových kyselin - DNA a RNA.

Oligomer

Plast

Polymerizace

Polysacharidy

RNA