Array ( [0] => 15484035 [id] => 15484035 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Malawi [uri] => Malawi [3] => Chongoni Rock-Art Area-110124.jpg [img] => Chongoni Rock-Art Area-110124.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=státu v Africe|druhý=jezeře v Africe|rozlišovač=jezero}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Malawi [3] => | úřední název = Dziko la Malaŵi
Republic of Malawi [4] => | úřední název česky = Malawiská republika [5] => | vlajka = Flag of Malawi.svg [6] => | článek o vlajce = Vlajka Malawi [7] => | znak = Coat_of_arms_of_Malawi.svg [8] => | mapa umístění = Malawi (orthographic projection).svg [9] => | rozloha = 118 480 [10] => | rozlmisto = 98 [11] => | procent vody = 20,6 [12] => | počet obyvatel = 19 196 246 [13] => | obyvmisto = 61 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2017]] [15] => | hustota = 162 [16] => | hustmisto = 128 [17] => | HDI = 0,457 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = nízký [20] => | HDI aktuální k = 2007 [21] => | HDImísto = 162 [22] => | jazyk = [[angličtina]] (úřední), [[čičevština]] (národní) a další jazyky [23] => | náboženství = [[Křesťanství|křesťané (římští katolíci,presbyteriáni a další)]] 79.9%, [[muslim]]ové 12.8%, jiní 3%, vyznání nezjištěno 4.3% [24] => | nejvyšší hora = [[Sapitwa]] [25] => | výška nejvyšší hory = 3002 [26] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [27] => | hlavní město = [[Lilongwe]] [28] => | funkce1 = Prezident [29] => | vládce1 = [[Lazarus Chakwera]] [30] => | funkce2 = Viceprezident [31] => | vládce2 = [[Saulos Chilima]] [32] => | článek o hymně = Hymna Malawi [33] => | hymna = Mlungu dalitsani Malaŵi [34] => | datum vzniku = [[6. červenec|6. července]] [[1964]] [35] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]] [36] => | měna = [[malawská kwacha]] [37] => | kód měny = MWK [38] => | HDP/ob. = 1 184{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [39] => | HDP/ob.misto = 182 [40] => | HDP aktuální k = 2015 [41] => | ison = 454 [42] => | iso3 = MWI [43] => | iso2 = MW [44] => | mpz = MW [45] => | doména = mw [46] => | předvolba = +265 [47] => | čas = +2 [48] => | commonscat = Malawi [49] => }} [50] => '''Malawi''', plným názvem '''Malawiská republika''' ({{Vjazyce2|en|''Republic of Malawi''}}), je [[vnitrozemský stát]] v jihovýchodní části [[Afrika|Afriky]] u [[Malawi (jezero)|stejnojmenného jezera]] mezi [[Zambie|Zambii]], [[Tanzanie|Tanzanií]] a [[Mosambik]]em. Na rozloze 118 000 km² žilo v roce 2016 podle odhadů přes 18 091 000 obyvatel. Hlavním městem je [[Lilongwe]], největším Blantyre. Od roku 1907 bylo území známé jako britský protektorát Nyasaland (česky [[Ňasko]]). Po vyhlášení nezávislosti v roce 1964 bylo přejmenováno na Malawi. [51] => [52] => Je členem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Commonwealth]]u, [[Jihoafrické rozvojové společenství|Jihoafrického rozvojového společenství]], [[Společný trh pro Východní a Jižní Afriku|Společného trhu pro Východní a Jižní Afriku]] a [[Africká unie|Africké unie]]. Patří mezi nejchudší země světa. [53] => [54] => == Historie == [55] => [[Soubor:Mapa Malawi.png|vlevo|náhled|Mapa Malawi]] [56] => Od 17. do [[19. století]] bylo území pod vlivem [[arabské východoafrické emiráty|arabských východoafrických emirátů]]. Britové sem poprvé přišli v 60. letech 19. století. Zemi nazvali ''[[Ňasko]]'' a ovládali ji od roku [[1891]] až do roku [[1964]], kdy získala nezávislost. V tomto roce přijala africký název Malawi a prezidentem se stal [[Hastings Kamuzu Banda]].
Prvním hlavním městem státu byla [[Zomba]]. Od roku 1975 má tuto funkci [[Lilongwe]], ležící více v centru země.{{Citace monografie [57] => | příjmení = Škňouřil [58] => | jméno = Evžen [59] => | příjmení2 = Škňouřilová [60] => | jméno2 = Romana [61] => | odkaz na autora = [62] => | titul = Hlavní města světa [63] => | vydavatel = Albatros [64] => | místo = Praha [65] => | rok = 2002 [66] => | isbn = 80-00-01100-X [67] => | kapitola = Zomba [68] => | strany = 474 [69] => }} [70] => [71] => V roce [[1994]] byla Bandova [[vláda]] jedné strany ukončena a novým vládcem byl zvolen [[Baliki Muluzi]].{{Doplňte zdroj}} [72] => [73] => === Vyhlášení nezávislosti === [74] => 6. července 1964 byl vyhlášen nezávislý stát Malawi. Nešlo ovšem o výraznou změnu, neboť již v únoru předešlého roku se [[Ňasko]] stalo samosprávným územím, kde ve svých rukou kontrolovala moc Malawiská kongresová strana, v jejímž čele stál doživotně jmenovaný předseda Hastings Kamuzu Banda. Dominanci tohoto politického uskupení potvrdily volby v dubnu 1964.{{Doplňte zdroj}} [75] => [76] => ==== Vnitropolitická krize ==== [77] => Dva měsíce po volbách se Malawi dostalo do vnitropolitické krize. Jediný bělošský ministr a další klíčoví černošští ministři rezignovali kvůli pomalé afrikanizaci státní správy. Pro Bandu byla ale klíčová odbornost, nikoliv barva pleti. Zlomem se stalo odmítnutí mnohamilionové dolarové půjčky z [[Čína|Číny]] bez konzultace s jednotlivými ministry. Na nová ministerská křesla Banda dosadil své oddané přátele.{{Doplňte zdroj}} [78] => [79] => === Vztahy se sousedními zeměmi === [80] => Vztahy Malawi a afrických revolučních režimů do poloviny roku 1965 by se daly klasifikovat jako velmi dobré. Ke zhoršení došlo, když prezident nově vzniklé [[Tanzanie]] udělil politický [[azyl]] bývalým ministrům Malawi. V [[Zambie|Zambii]] se zase bývalí ministři zúčastnili vyhlášení tamní nezávislosti. V případě dalších sousedních států se Banda snažil být obezřetný, ovšem kromě Číny, která byla nejbližším spojencem Tanzanie a Zambie. Před vyhlášením nezávislosti Banda sice řekl, že uzná [[Čína|ČLR]] a bude podporovat její přijetí do [[Organizace spojených národů|OSN]], pak ale názor změnil a obvinil ji za vměšování se do vnitřních záležitostí. O několik měsíců později naopak podepsal dohodu o technické spolupráci s [[Tchaj-wan]]em a v polovině roku 1966 s ním navázal diplomatické styky. Tvrdý postoj byl uplatněn kromě Číny také na další [[socialismus|socialistické]] země, se kterými odmítl navázat jakékoliv styky.{{Doplňte zdroj}} [81] => [82] => Zhoršující vztahy se sousedními zeměmi doprovázel vstřícný postoj vůči apartheidním režimům v JAR a [[Republika Rhodesie|Rhodesii]]. Na přelomu let 1965 a 1966 Malawi vyhostilo ghanské diplomaty a uzavřelo jejich velvyslanectví. Diplomatické styky byly přerušeny i s [[Egypt]]em. Zahraničně politická orientace Malawi, která byla opakem většiny Afriky, se projevovala souhlasem s [[válka ve Vietnamu|válkou ve Vietnamu]] nebo se sjednocením [[Německo|Německa]]. Bandova jednoznačná orientace na Západ, kterou v rámci jižní a střední [[Afrika|Afriky]] sdílel snad jen zairský diktátor [[Mobutu Sese Seko]], se projevila na druhou stranu rozsáhlou rozvojovou pomocí a půjčkami. V roce 1967 byla překvapena snad celá Afrika, když Malawi uzavřelo obchodní dohodu a následně diplomatické styky s [[Jihoafrická republika|JAR]]. Banda usiloval o co největší ekonomické styky a předpokládal, že JAR může jeho zemi nabídnout intenzivní hospodářskou pomoc. Vzájemné vztahy výrazně napomohly vzestupu příjmů z turistického ruchu, neboť Malawi bylo jedinou zemí černé [[Afrika|Afriky]], kam mohli občané jihoafrického apartheidního režimu bez větších problémů cestovat.{{Doplňte zdroj}} [83] => [84] => Vládní krize, neúspěšné pokusy o vojenský převrat a stále zvětšující se izolace Malawi kupodivu posílila pozici jejího čelného představitele u obyvatel i v Malawiské kongresové straně.{{Doplňte zdroj}} [85] => [86] => === Dějiny konce 20. st. a současnost === [87] => ==== 80. léta ==== [88] => Přes pokračující represe vůči svým nepřátelům se Banda snažil otevřít Malawi světu. Po vyhlášení nezávislosti marxistické [[Angola|Angoly]] byl uznán tamní režim ze strany Malawi, v roce 1982 Bandův režim navázal styky s [[Severní Korea|KLDR]] a o 3 roky později s [[Rumunsko|Rumunskem]] a [[Albánie|Albánií]]. Oteplení vztahů se zeměmi jižní Afriky datující se od poloviny 80. let se projevilo navázáním diplomatických styků se [[Zimbabwe]] a sousední [[Tanzanie|Tanzanií]] a [[Mosambik]]em. Ruku v ruce s koncem [[Studená válka|studené války]] a změnou režimu v JAR na přelomu 80. a [[1990–1999|90. let]] začaly nevládní organizace ze zemí poskytujících rozvojovou pomoc Malawi kritizovat stav [[Lidská práva|lidských práv]]. Tlak „Západu“ na politické změny v Malawi byly motivovány především nevyřešeným nástupnictvím po stárnoucím diktátorovi. Pod vlivem malawiského exilu došlo v roce 1992 k uzavření finančního toku ze Západu, což mělo velký význam, neboť zahraniční pomoc představovala téměř ¼ HDP a 40 % příjmu státního rozpočtu. Na straně Malawi zůstal jen [[Tchaj-wan]] a částečně i [[Izrael]].{{Doplňte zdroj}} [89] => [90] => ==== 90. léta ==== [91] => Pod tlakem situace souhlasil Banda se zahájením politických reforem. V září 1992 se veřejnosti představila Aliance za [[Demokracie|demokracii]] požadující referendum v otázce principu jedné [[Politická strana|politické strany]], která se těšila podpoře hlavně ze severu země. K jejím příznivcům patřili úředníci, právníci, vědci a podnikatelé. Dalším subjektem na rodící se politické scéně byla Sjednocená demokratická fronta s cílem prosadit demokracii a systém více stran, v jejímž čele stáli známí podnikatelé a bývalí členové vládní strany. Pod tlakem na obnovu demokracie ze strany politických subjektů, církve a nezávislých médií dosluhující diktátor souhlasil s konáním referenda, které rozhodne o případné změně systému jedné politické strany. V něm hlasovalo 63,5 % pro skoncování totalitního režimu. Ústavní změny v listopadu 1993 umožnily první demokratické volby. Současně byl zrušen doživotní mandát prezidenta Bandy a malawiské věznice opustily tisíce [[Politický vězeň|politických vězňů]].{{Doplňte zdroj}} [92] => [93] => ==== Volby 1994 ==== [94] => Parlamentní volby 17. května 1994 vyhrály opoziční strany. Konkrétně to byla vedoucí Sjednocená demokratická fronta se ziskem 46,4 % hlasů a 85 mandátů a Aliance za demokracii (19 % a 36 mandátů) mezi něž se vklínila Bandova Malawiská kongresová strana (33,7 % a 56 mandátů) slavící úspěch ve středu země.{{Doplňte zdroj}} [95] => [96] => Prezidentské volby se nesly ve stejném duchu. Vítězem se stal Bakili Muluzi se ziskem 47,2 % hlasů ze Sjednocené demokratické fronty, o příčku níž se dostal stárnoucí Banda (33,5 %) a bronzový stupínek obsadil Chakufwa Chihana nominovaný Aliancí za demokracii (18,9 %).{{Doplňte zdroj}} [97] => [98] => ==== Konec Bandovy éry ==== [99] => Zhoršující se stav Bandy na konci jeho éry mu již neumožňoval řízení země. Následně ohlásil konec účasti v aktivní politice. V lednu 1995 byl na základě výsledků vyšetřování vražd z Mwanzy roku 1983 odsouzen k domácímu vězení. V červenci byl dokonce zahájen soudní proces, ale pro nedostatek důkazů byl Banda zproštěn viny a domácí vězení mu bylo zrušeno. Jeho zdravotní stav se ale zhoršil a po převozu do nemocnice v Johannesburgu dne 25. 11. 1997 zemřel. Oficiálně se dožil úctyhodných 91 let, nicméně dnes je téměř jisté, že byl o 8 let starší.{{Doplňte zdroj}} [100] => [101] => ==== Volby 1999 ==== [102] => Druhé demokratické volby v polovině června 1999 potvrdily stávající fakt, že tamní voliči nevolí podle programu, nýbrž dle etnické příslušnosti. Vítězná Sjednocená demokratická fronta slavila úspěch na jihu země, druhá v pořadí Malawiská kongresová strana triumfovala ve středu země a Aliance za demokracii zvítězila na severu.{{Doplňte zdroj}} [103] => [104] => Naproti tomu prezidentská volba se nesla v dramatičtějším duchu, neboť největší 3 strany postavily jen 2 kandidáty. Boje o prezidentské křeslo se zúčastnili stávající hlava státu Bakili Muluzi a bývalý Bandův spolupracovník Gwanda Chakuamba, nominovaný Malawiskou kongresovou stranou a Aliancí za demokracii. Kalkul těchto dvou stran očekávající převahu hlasů ze severu a středu oproti jihu země se nakonec nezdařil a Muluzi tak obhájil svůj post.{{Doplňte zdroj}} [105] => [106] => ==== Muluziova vláda ==== [107] => Největším úspěchem prvního funkčního období Muluziovy vlády byla svoboda projevu a s ní související existence nezávislého tisku. Na druhou stranu ale právě toto médium odhalilo rozsáhlou korupci ve státním aparátu. I přes počáteční odpor se policejní a bezpečnostní složky nakonec přiklonily na Muluziovu stranu. Došlo ke zlepšení vztahů se zeměmi, se kterými to bylo za Bandova režimu jen stěží představitelné. Muslim Bakili Muluzi osobně napomohl zlepšení vztahů s islámskými zeměmi jako byla [[Libye]], [[Indonésie]] či [[Malajsie]]. Předpokládané přerušení vztahů s Tchaj-wanem, jenž byl upřednostňován bývalým režimem oproti komunistické Číně, se nakonec nekonalo.{{Doplňte zdroj}} [108] => [109] => ==== Volby 2003 ==== [110] => V pořadí třetí volby v roce 2003 všechny politické síly zaskočily. Aliance za demokracii propadla, z vítězství se naopak radovala Malawiská kongresová strana, která přeskočila dosud nejsilnější Sjednocenou demokratickou frontu.{{Doplňte zdroj}} [111] => [112] => V prezidentských volbách nicméně slavila úspěch opět Sjednocená demokratická fronta se svým kandidátem Bunguuem wa Mutharikou, který porazil bývalé předsedy Malawiské kongresové strany Johna Temba a Gwandu Chakuambu.{{Doplňte zdroj}} [113] => [114] => ==== Mutharikova vláda ==== [115] => Mutharika po nástupu do funkce inicioval vyšetřování korupčních případů Muluziho blízkých spolupracovníků. To přineslo prezidentovi popularitu na veřejnosti, ale ve své vlastní straně se naopak dostával do izolace. Neutuchající spory se svou stranou vedly Muthariku k vytvoření své vlastní Demokratické pokrokové strany, do které během několika dnů přestoupilo jeho 18 bývalých spolustraníků. Za hlavní cíle nově vzniklé strany stanovil Mutharika zlepšení ekonomické situace, transparentnost a potlačení [[korupce]]. Tím si získal klíčové zahraniční partnery Malawi.{{Doplňte zdroj}} [116] => [117] => == Státní symboly == [118] => === Vlajka === [119] => [120] => {{Podrobně|Vlajka Malawi}} [121] => [122] => Malawiská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy: černým, rudým a zeleným. V horním pruhu je zobrazeno stoupající rudé slunce s 31 paprsky. [123] => [124] => == Geografie == [125] => S rozlohou 118 480 km² je 19. nejmenší africkou zemí, 1,5× větší než Česko. Celou zemí se táhne od severu k jihu [[Velká příkopová propadlina]], jejíž dno je v severní části zalito [[Malawi (jezero)|jezerem Malawi]], které je třetím největším africkým jezerem. Nejvyšší hora [[Sapitwa]] v pohoří [[Shire Highlands]] na jihovýchodě země je vysoká 3 002 m. Na severozápadě leží náhorní plošina [[Nyika Plateau]], která je vyšší než 2 600 m. Základem říční sítě je jezero Malawi, z něhož vytéká největší řeka [[Shire]], která se valí do řeky [[Zambezi]]. Z vlhkého okolí jezera se krajina na západě zvedá k chladným náhorním plošinám a zalesněným horám posetým [[Camellia|čajovníkovými]] plantážemi. Většina země je pokryta rozlehlými pastvinami, kde se potulují [[antilopa|antilopy]] a [[levhart]]i, před lovci chráněni v pěti malawiských [[národní park|národních parcích]].{{Doplňte zdroj}} [126] => [127] => Podnebí je rovníkové s letním obdobím dešťů a zimním obdobím sucha. Ročně naprší v nížinách 750 až 1 000 mm, na horách až 2 000 mm. Průměrné teploty nejteplejšího měsíce se pohybují od 20 °C po 27 °C, nejstudenějšího od 14 °C do 19 °C{{Doplňte zdroj}} [128] => [129] => === Administrativní členění === [130] => Země se dělí na 3 provincie (Severní, Centrální a Jižní) s 28 okresy (Balaka, Blantyre, Chikwawa, Chiradzulu, Chitipa, Dedza, Dowa, Karonga, Kasungu, Likoma, Lilongwe, Machinga (Kalupe), Mangochi, Mchinji, Mulanje, Mwanza, Mzimba, Neno, Ntcheu, Nkhata Bay, Nkhotakota, Nsanje, Ntchisi, Phalombe, Rumphi, Salima, Thyolo, Zomba){{Doplňte zdroj}} [131] => [132] => === Velká města === [133] => * [[Lilongwe]] – 866 272 obyvatel (hlavní město) [134] => * [[Blantyre]] – 732 518 obyvatel [135] => * [[Mzuzu]] – 175 345 obyvatel [136] => * [[Zomba]] – 101 140 obyvatel [137] => [138] => == Obyvatelé == [139] => Asi 60 % obyvatel jsou [[Malawijci]], ostatní patří k domorodým kmenům. Gramotnost je 65 %. Podle odhadu z roku 2010 se 69 % obyvatel hlásí ke křesťanství, 26 % k islámu. Jiný odhad z roku 2015 udává 86,6 % křesťanů a 12,1 % muslimů.{{Citace elektronické monografie [140] => | titul = The World Factbook — Central Intelligence Agency [141] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mi.html [142] => | datum přístupu = 2011-08-18 [143] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200424094440/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mi.html [144] => | datum archivace = 2020-04-24 [145] => | nedostupné = ano [146] => }} Úředním jazykem je [[angličtina]], v zemi se ale používají i jazyky jednotlivých kmenů. Nejrozšířenější je [[čičevština]].{{Doplňte zdroj}} [147] => [148] => Obyvatelstvo žije většinou na vesnicích v kulatých domcích z bláta vysušeného na slunci se střechami z čirokových došek. V tradičních venkovských rodinách je hlavou domácnosti matka. Ženy mají na starosti pěstování a sklízení [[maniok]]u, [[čirok]]u a [[kukuřice]], kterými živí své rodiny. [[Muž]]i dohlížejí na [[dobytek]] a [[ovce]] nebo chodí na lov a na ryby. Mnozí pracují na [[tabák]]ových nebo [[bavlník]]ových plantážích, které vlastní Evropané.{{Doplňte zdroj}} [149] => [150] => === Náboženství === [151] => Malawi je většinově [[Křesťan|křesťanská]] země s významnou [[Muslim|muslimskou]] menšinou. [[Náboženství|Náboženské]] zastoupení je následující: [[Protestantismus|protestantské církve]] 33,5 % (zahrnuje [[Presbyteriáni|presbyteriánské]] církve [[Střední Afrika|střední Afriky]] 14,2 %, [[Adventisté sedmého dne|adventisty/baptisty sedmého dne]] 9,4 %, [[Letniční hnutí|letniční]] 7,6 %, [[Anglikánská církev|anglikánce]] 2,3 %), [[římskokatolická církev]] 17,2 %, ostatní křesťané 26,6 %, [[Muslim|muslimové]] 13,8 %, [[Tradiční africká náboženství|tradiční]] nebo jiné náboženství 6,8 %, bez vyznání 2,1 %.{{Citace monografie [152] => | titul = Malawi [153] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/malawi/ [154] => | vydavatel = Central Intelligence Agency [155] => | jazyk = en [156] => }} Největší křesťanské skupiny v Malawi jsou římskokatolická církev a presbyteriánská církev střední Afriky (CCAP). CCAP je největší protestantská denominace v Malawi s 1,3 miliony členů.{{Citace elektronického periodika [157] => | titul = Malawi – Demographic and Demographic and Health Survey Health Survey [158] => | url = https://dhsprogram.com/pubs/pdf/FR319/FR319.pdf [159] => | datum přístupu = 2022-10-10 [160] => }} Existují také menší presbyteriánské [[denominace]] jako Reformovaná presbyteriánská církev v Malawi a Evangelická presbyteriánská církev v Malawi. Většina muslimské populace jsou [[Sunnitský islám|sunnité]], menšina následuje školu [[Ahmadíja]]. Běžné je Malawi vyznávání [[křesťanství]] spolu s některým z [[Tradiční africká náboženství|tradičních náboženství]] ([[vícečetná náboženská identita]]), případně jejich [[Synkretismus|synkretismu]].{{Citace monografie [161] => | příjmení = Havelka [162] => | jméno = Ondřej [163] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [164] => | titul = Malawi. In: Východní Afrikou [165] => | vydání = 1 [166] => | vydavatel = Akbar [167] => | místo = Praha [168] => | rok vydání = 2016 [169] => | počet stran = 400 [170] => | strany = 135–154 [171] => | isbn = 978-80-906325-0-9 [172] => }} [173] => [174] => == Hospodářství == [175] => === 60. a 70. léta === [176] => V 1. polovině Bandovy éry dosáhl stát Malawi výborných ekonomických výsledků. Růst ekonomiky byl založen hlavně na realizaci dvou výrazných investicí. Prvním z nich byla stavba železnice do mosambické Nacaly, která umožňovala export a import nejkratší cestou k [[Indický oceán|Indickému oceánu]]. Druhým klíčovým projektem byla stavba dvou páteřních silnic ze severu na jih země, z nichž jedna vedla podél břehu malawiského jezera a druhá o několik set metrů výše na náhorní plošině.{{Doplňte zdroj}} [177] => [178] => Banda od samého počátku podporoval orientaci ekonomiky na zemědělskou produkci, což byla v zemi bez vlastních přírodních zdrojů snad nejlepší volba. Na jihu země dominovalo pěstování čaje, na dolním toku řeky Shire bylo zavedeno intenzivní pěstování bavlny a díky sankcím vůči Rhodesii se markantně zvýšila produkce tabáku. Zemědělství se podílelo na více než ⅓ HDP a 90 % exportních příjmů. Mezi léty 1969 a 1973 Malawi dosahovalo ročně 5% hospodářského růstu, a když se na konci 70. let růst ještě o jeden procentní bod zvýšil, malawiský HDP se více než ztrojnásobil oproti počátku nezávislosti. Disponibilní finanční prostředky byly dokonce 25krát vyšší než tomu bylo v roce 1964. Tyto úspěchy se promítly též do povinné školní docházky, která se během 30 let zvýšila z 20 % na 70 %, a umožnily výrazné investice do zdravotnictví a výstavbu první univerzity.{{Doplňte zdroj}} [179] => [180] => Na rozvoj ekonomiky měla vliv rozvojová pomoc ze zahraničí. Hlavním přispěvatelem do státní pokladny byla tradičně Británie, zejména pak Skotsko. Pozadu nezůstala ani [[Jihoafrická republika|JAR]] a další státy jako [[Francie]], [[Německo|SRN]], [[Dánsko]], [[Kanada]] a [[Japonsko]]. Významná role Tchaj-wanu spočívala zejména ve financování zemědělských projektů. Všechny výše zmíněné země tímto hýčkali tuto výspu „Západu“ v Africe.{{Doplňte zdroj}} [181] => [182] => === 80. léta === [183] => Do počátku 80. let se datuje hluboká ekonomická krize. V roce 1979 postihly Malawi klimatické změny, které měly za následek snížení produkce [[tabák]]u, [[čaj]]e a dalších plodin. Do ekonomiky se promítla i občanská válka v sousedním Mosambiku, kde byla přerušena Nacalská železnice, a navíc postihl hlavní malawiské komodity pokles cen. Vzhledem k tomuto vývoji požádalo Malawi o zahraniční pomoc. Ve 2. polovině 80. let se dosti výrazně ve zdejší pomoci začalo angažovat [[Japonsko]], které se stalo největším dárcem rozvojové pomoci a 3. největším obchodním partnerem.{{Doplňte zdroj}} [184] => [185] => === Období Muluziho vlády === [186] => Na poli ekonomickém se Muluziho vláda snažila držet reforem navržených Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou. Došlo k oživení v zemědělské, dopravní a obchodní oblastí, HDP vzrostl za velmi krátkou dobu o 10 %. Pozitivem bylo i obnovení rozvojové pomoci. Nicméně i přesto všechno se Malawi řadilo mezi nejchudší země světa.{{Doplňte zdroj}} [187] => [188] => Ve druhém volebním období se ekonomická situace v této zemi zhoršila. Napomohla tomu neúspěšná privatizace, krize ve formě poklesu cen a snížení kvality zasáhla i klíčové odvětví jakým bylo pěstování a zpracování tabáku. Po roce 2000 začala stoupat inflace, která zpomalila hospodářský růst. K tomu se přidalo o 2 roky později katastrofální sucho. Tyto faktory vyvolaly novou ekonomickou krizi, zvýšení nezaměstnanosti a odliv zahraničního kapitálu.{{Doplňte zdroj}} [189] => [190] => === Současnost === [191] => Malawi má kvůli své nevýhodné pozici znemožněn jakýkoliv obchod, do země nevedou téměř žádné silnice nebo železnice. S 900 USD HDP (PPP) patří země k těm nejchudším. Jenom v letech 1995 a 1996 si musela půjčit u Světové banky 192 milionů USD. Měnou je [[malawská kwacha]].{{Doplňte zdroj}} [192] => [193] => Malawi je málo rozvinutý zemědělský stát. Pěstuje se zde hlavně tabák, který tvoří až 70 % vývozu a je jediným významným vyváženým produktem. Dále se pěstuje [[kukuřice]], [[rýže]], [[sorgo]], [[Povijnice batátová|batáty]], [[bavlna]], [[cukrová třtina]], [[podzemnice olejná]], [[čaj]] a [[banán]]y. Chová se nejvíce [[Tur domácí|skot]] a [[koza|kozy]]. Důležitý je vnitrozemský rybolov v jezeře Malawi. Těží se dřevo.{{Doplňte zdroj}} [194] => [195] => == Politika == [196] => === Politické strany === [197] => Největší stranou v Národním shromáždění je Demokratická pokroková strana (DPP), následovaná Malawiskou kongresovou stranou (MCP) a Spojenou demokratickou frontou (UDF). Menší strany zastupuje Pokrokové lidové hnutí, Kongres za národní jednotu, Lidová strana proměny, Republikánská strana, Aliance pro demokracii (Aford), Malawi Fórum pro jednotu a rozvoj (Mafunde), Národní demokratická aliance (NP) a Hnutí za Skutečnou demokratickou změnu (Mgode).{{Doplňte zdroj}} [198] => [199] => === Hlavy státu === [200] => 6. 7. 1964 – 6. 7. 1966 – Sir Glyn Smallwood Jones – generální guvernér reprezentující britskou monarchii jako hlava státu
[201] => 6. 7. 1966 – 21. 5. 1994 – Hastings Kamuzu Banda – prezident – MCP
[202] => 21. 5. 1994 – 24. 5. 2004 – Elson Bakili Muluzi – prezident – UDF
[203] => 24. 5. 2004 – 5. 4. 2012 – Bingu wa Mutharika – prezident – UDF
[204] => 7. 4. 2012 – 31. 5. 2014 – Joyce Bandová – prezidentka – PP
[205] => 31. 5. 2014 – 28.6. 2020 – [[Peter Mutharika]] – prezident – DPP [206] => [207] => od 28. 6. 2020 – Lazarus Chakwera – prezident – MCP [208] => [209] => == Odkazy == [210] => === Reference === [211] => [212] => [213] => === Literatura === [214] => * {{Citace monografie | příjmení = Fiala | jméno = Vlastimil | příjmení2 = Prouza | jméno2 = Jan | příjmení3 = Záhořík | jméno3 = Jan | rok = 2010 | titul = Politické stranictví v subsaharské Africe : Botswana, Malawi, Ghana, Etiopie a Eritrea | vydavatel = Iuridicum Olomoucense ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci | místo = Olomouc | stránky = | poznámka = | isbn = 978-80-87382-05-9}} [215] => * {{Citace monografie [216] => | příjmení = Olša [217] => | jméno = Jaroslav jr. [218] => | příjmení2 = Hulec [219] => | jméno2 = Otakar [220] => | rok = 2008 [221] => | titul = Dějiny Zimbabwe, Zambie a Malawi [222] => | vydavatel = Nakladatelství lidové noviny [223] => | místo = Praha [224] => | stránky = [225] => | poznámka = [226] => | isbn = 978-80-7106-952-2 [227] => }} [228] => [229] => === Externí odkazy === [230] => * {{Commonscat}} [231] => * {{Wikislovník|heslo=Malawi}} [232] => * {{Wikizprávy|kategorie=Malawi}} [233] => * {{citace elektronické monografie | url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/malawi/report-08-11.pdf?view=Binary | titul = Country of Origin Information Report - Malawi | vydavatel = UK Border Agency | datum vydání = 2011-08-26 | datum aktualizace = 2011-08-31 | datum přístupu = 2011-12-10 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111208141845/http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/malawi/report-08-11.pdf?view=Binary | datum archivace = 2011-12-08 | nedostupné = ano }} [234] => * {{Citace elektronické monografie [235] => | titul = Malawi - Amnesty International Report 2011 [236] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/malawi/report-2011 [237] => | datum přístupu = 2011-08-18 [238] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [239] => | jazyk = anglicky [240] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110824000235/http://amnesty.org/en/region/malawi/report-2011 [241] => | datum archivace = 2011-08-24 [242] => | nedostupné = ano [243] => }} [244] => * {{Citace elektronické monografie [245] => | titul = Malawi (2011) [246] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8083 [247] => | datum přístupu = 2011-08-18 [248] => | vydavatel = [[Freedom House]] [249] => | jazyk = anglicky [250] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823104018/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8083 [251] => | datum archivace = 2011-08-23 [252] => | nedostupné = ano [253] => }} [254] => * {{Citace elektronické monografie [255] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [256] => | titul = BTI 2010 — Country Report [257] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ESA/Malawi.pdf [258] => | datum vydání = 2009 [259] => | datum přístupu = 2011-08-18 [260] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [261] => | místo = Gütersloh [262] => | jazyk = anglicky [263] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520212900/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ESA/Malawi.pdf [264] => | datum archivace = 2011-05-20 [265] => | nedostupné = ano [266] => }} [267] => * {{Citace elektronické monografie [268] => | korporace = Bureau of African Affairs [269] => | titul = Background Note: Malawi [270] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/7231.htm [271] => | datum vydání = [272] => | datum přístupu = 2011-08-18 [273] => | vydavatel = U.S. Department of State [274] => | jazyk = anglicky [275] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110805022308/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/7231.htm [276] => | datum archivace = 2011-08-05 [277] => | nedostupné = ano [278] => }} [279] => * {{Citace elektronické monografie [280] => | korporace = CIA [281] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [282] => | titul = The World Factbook - Malawi [283] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mi.html [284] => | datum aktualizace = 2011-08-15 [285] => | datum přístupu = 2011-08-18 [286] => | jazyk = anglicky [287] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200424094440/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mi.html [288] => | datum archivace = 2020-04-24 [289] => | nedostupné = ano [290] => }} [291] => * {{Citace elektronické monografie [292] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Harare [293] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Malawi [294] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/malawi-2011-05-18.pdf [295] => | datum vydání = 2011-05-18 [296] => | datum přístupu = 2011-08-18 [297] => | vydavatel = Businessinfo.cz [298] => | jazyk = česky [299] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120306151506/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/malawi-2011-05-18.pdf [300] => | datum archivace = 2012-03-06 [301] => | nedostupné = ano [302] => }} [303] => * {{Citace elektronické monografie [304] => | příjmení = Ingham [305] => | jméno = Kenneth [306] => | spoluautoři = a kol. [307] => | titul = Malawi [308] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/359614/Malawi [309] => | datum přístupu = 2011-08-18 [310] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [311] => | jazyk = anglicky [312] => }} [313] => [314] => {{Afrika}} [315] => {{AU}} [316] => {{Commonwealth}}{{Jihoafrické rozvojové společenství}}{{Autoritní data}} [317] => [318] => [[Kategorie:Malawi| ]] [319] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [320] => [[Kategorie:Státy Afriky]] [321] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1964]] [322] => [[Kategorie:Nejméně rozvinuté země]] [323] => [[Kategorie:Státy Commonwealthu]] [324] => [[Kategorie:Republiky ve Společenství národů]] [] => )
good wiki

Malawi

Malawi, plným názvem Malawiská republika , je vnitrozemský stát v jihovýchodní části Afriky u stejnojmenného jezera mezi Zambii, Tanzanií a Mosambikem. Na rozloze 118 000 km² žilo v roce 2016 podle odhadů přes 18 091 000 obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lilongwe','Ňasko','Tanzanie','Afrika','Japonsko','1964','Zomba','Čína','Tradiční africká náboženství','Německo','angličtina','čičevština'

1964

Afrika

Angličtina

Čičevština

Čína

Japonsko

Lilongwe

Ňasko

Německo

Tanzanie

Zomba