Array ( [0] => 15481201 [id] => 15481201 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Malta [uri] => Malta [3] => Ggantija Temples, Xaghra, Gozo.jpg [img] => Ggantija Temples, Xaghra, Gozo.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=středomořském ostrovním státě}}{{Infobox - stát [1] => | genitiv = Malty [2] => | úřední název = Repubblika ta' Malta
Republic of Malta [3] => | úřední název česky = Maltská republika [4] => | vlajka = Flag of Malta.svg [5] => | článek o vlajce = Maltská vlajka [6] => | znak = Coat of arms of Malta.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Malty [8] => | mapa umístění = EU-Malta.svg [9] => | rozloha = 316 [10] => | rozlmisto = 206 [11] => | procent vody = 0.001 [12] => | nejvyšší hora = [[Ta' Dmejrek]] [13] => | výška nejvyšší hory = 253 [14] => | počet obyvatel = 519 562[https://web.archive.org/web/20220925210800/https://census2021.gov.mt/wp-content/uploads/2022/08/Census-of-population-2021.pdf] – National Statistics Office, Malta, 2021 [15] => | obyvmisto = 174 [16] => | obyvatelé aktuální k = [[2021]] [17] => | hustota = 1649 [18] => | hustmisto = 8 [19] => | HDI = 0,918 [20] => | HDIvývoj = růst [21] => | HDIvýše = velmi vysoký [22] => | HDI aktuální k = 2021 [23] => | HDImísto = 23 [24] => | jazyk = [[maltština]], [[angličtina]], [[italština]] [25] => | náboženství = [[křesťanství]] 88,5 %
[[ateismus|bez vyznání]] 5,1 %
[[islám]] 3,9 %
[[hinduismus]] 1,4 %
ostatní 1,1 %
[26] => | hlavní město = [[Valletta]] [27] => | datum vzniku = [[21. září]] [[1964]] [28] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]] [29] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [30] => | funkce1 = Prezidentka [31] => | vládce1 = [[Myriam Spiteri Debono]] [32] => | funkce2 = Předseda vlády [33] => | vládce2 = [[Robert Abela]] [34] => | článek o hymně = Maltská hymna [35] => | hymna = L-Innu Malti [36] => | měna = [[euro]] [37] => | kód měny = EUR [38] => | HDP/ob. = 59 408{{Citace elektronické monografie | korporace = World Economic Outlook | titul=Economic Outlook database [39] => , PPP (current international $) | url= https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/download-entire-database}} [40] => | HDP/ob.misto = 23 [41] => | HDP aktuální k = 2022 [42] => | čas = +1 [43] => | ison = 470 [44] => | iso3 = MLT [45] => | iso2 = MT [46] => | mpz = M [47] => | doména = mt [48] => | předvolba = +356 [49] => | commonscat = Malta [50] => | soubor hymny = Malta National Anthem.ogg [51] => | motto = Virtute et constantia [52] => | motto překlad = Síla a vytrvalost [53] => }}'''Malta''', plným názvem '''Maltská republika''' ({{Vjazyce2|mt|''Repubblika TA’ Malta''}}, {{Vjazyce2|en|''Republic of Malta''}}), je [[ostrovní stát]] ve [[Středozemní moře|Středozemním moři]] přináležející k [[Evropa|Evropě]]. Jde o nejmenší členskou zemi [[Evropská unie|Evropské unie]].{{citace elektronické monografie [54] => | titul = Portál Európskej únie [55] => | url = http://europa.eu/about-eu/countries/member-countries/malta/index_sk.htm [56] => | datum přístupu = 2011-07-24 [57] => }} Žije zde půl milionu obyvatel. Leží 80 km jižně od [[Itálie]], 284 km východně od [[Tunisko|Tuniska]] a 333 km severně od [[Libye]]. Rozloha 316 kilometrů čtverečních z ní činí desátou nejmenší zemí na světě, avšak je také čtvrtou nejhustěji zalidněnou zemí světa. Tvoří ji několik ostrovů, z nichž dva jsou největší a nejzabydlenější: [[Malta (ostrov)|Malta]] a [[Gozo]]. [[Urbanizace]] země je tak rozsáhlá, že se zejména ostrov Malta mění v jednu velkou [[metropolitní oblast]], a Malta tak bývá někdy nazývána [[Městský stát|městským státem]]. Hlavním městem země je [[Valletta]]. [58] => [59] => Malta byla osídlena přibližně od roku 5900 [[př. n. l.]]{{Citace elektronického periodika [60] => | titul = First inhabitants arrived 700 years earlier than thought [61] => | periodikum = Times of Malta [62] => | url = https://timesofmalta.com/article/first-inhabitants-arrived-700-years-earlier-than-thought.673783 [63] => | datum vydání = 2018-03-19 [64] => | jazyk = en-gb [65] => | datum přístupu = 2024-04-08 [66] => }} Díky své strategické poloze ve Středozemním moři byla v minulosti důležitým [[obchod]]ním uzelem.{{citace elektronické monografie [67] => | titul = Profil země [68] => | url = http://www.bbc.com/news/world-europe-17597837 [69] => | vydavatel = BBC [70] => | datum přístupu = 2011-07-24 [71] => | jazyk = anglicky [72] => }} Zároveň také sloužila jako námořní základna mocností, které na ostrovech vládly. V průběhu dějin byla Malta ovládaná [[Fénicie|Féničany]], [[Starověké Kartágo|Kartáginci]], [[Starověké Řecko|Řeky]], [[Starověký Řím|Římany]], [[Arabové|Araby]], [[Normané|Normany]], [[Aragonská koruna|Aragonci]], [[Maltézský řád|rytíři Maltézského řádu]], [[Francouzi]] a [[Britové|Brity]].{{Citace monografie [73] => | příjmení = Rudolf [74] => | jméno = Uwe Jens [75] => | příjmení2 = Berg [76] => | jméno2 = Warren G. [77] => | příjmení3 = Berg [78] => | jméno3 = Warren G. [79] => | titul = Historical dictionary of Malta [80] => | url = https://www.worldcat.org/title/237880019 [81] => | vydání = 2nd ed [82] => | vydavatel = Scarecrow Press [83] => | místo = Lanham, Md [84] => | počet stran = 282 [85] => | edice = Historical dictionaries of Europe [86] => | isbn = 978-0-8108-5317-1 [87] => | isbn2 = 978-0-8108-7390-2 [88] => | oclc = 237880019 [89] => | poznámka = OCLC: ocn237880019 [90] => | jazyk = en [91] => }} Zatímco [[křesťanství]] se na Maltě vyskytovalo již od dob [[Dějiny křesťanství|raných křesťanů]], byla v době [[středověk]]u převážně [[Islám|muslimskou]] zemí pod arabskou nadvládou. Muslimská vláda v zemi skončila invazí [[Normané|Normanů]] v roce 1091. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla obléhána mocnostmi [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osy]] a sloužila jako důležitá základna pro operace v [[Severní Afrika|severní Africe]] a ve [[Středomoří]].{{Citace elektronického periodika [92] => | titul = Should the George Cross still be on Malta’s flag? [93] => | periodikum = Times of Malta [94] => | url = https://www.timesofmalta.com/article/Should-the-George-Cross-still-be-on-Malta-s-flag-.417564 [95] => | datum vydání = 2012-04-29 [96] => | jazyk = en-gb [97] => | datum přístupu = 2024-04-08 [98] => }} Britský parlament schválil v roce 1964 zákon o nezávislosti Malty, definitivní nezávislost získala dne 21. září téhož roku. V roce 1974 se země stala [[Republika|republikou]]. Od získání nezávislosti se stala členským státem [[Commonwealth]]u a [[Organizace spojených národů]]. Roku 2004 vstoupila do [[Evropská unie|Evropské unie]], o čtyři roky později se stala členem [[Eurozóna|eurozóny]]. Malta je rovněž historicky a kulturně spojena s [[Itálie|Itálií]] a zejména se [[Sicílie|Sicílií]]. Úředními jazyky země jsou [[maltština]] a [[angličtina]]. Až do roku 1934 byla jedním z úředních jazyků [[italština]]. [99] => [100] => Nejpočetnějším náboženstvím je [[křesťanství]] (vyznává asi 88,5 % obyvatelstva), které je rovněž [[Státní náboženství|státním náboženstvím]], nicméně [[ústava]] Malty zaručuje svobodu vyznání.{{Citace elektronického periodika [101] => | titul = LEĠIŻLAZZJONI MALTA [102] => | periodikum = legislation.mt [103] => | url = https://legislation.mt/ [104] => | datum přístupu = 2024-04-08 [105] => }}{{Citace monografie [106] => | titul = Malta [107] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/malta/ [108] => | vydavatel = Central Intelligence Agency [109] => | jazyk = en [110] => }} Maltská ekonomika je silně závislá na [[Cestovní ruch|cestovním ruchu]]. V zemi se nachází mnoho historických i [[Architektura|architektonických]] památek, včetně tří zapsaných na seznam světového dědictví [[UNESCO]]; [[Hypogeum Ħal Saflieni]],{{Citace elektronického periodika [111] => | příjmení = Centre [112] => | jméno = UNESCO World Heritage [113] => | titul = Ħal Saflieni Hypogeum [114] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [115] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/130/ [116] => | jazyk = en [117] => | datum přístupu = 2024-04-08 [118] => }} město [[Valletta]],{{Citace elektronického periodika [119] => | příjmení = Centre [120] => | jméno = UNESCO World Heritage [121] => | titul = City of Valletta [122] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [123] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/131/ [124] => | jazyk = en [125] => | datum přístupu = 2024-04-08 [126] => }} a sedm [[Megalitické chrámy na Maltě|megalitických chrámů]], které patří mezi jedny z nejstarších staveb na světě.{{Citace monografie [127] => | titul = Malta before history: the world's oldest free-standing stone architecture [128] => | editoři = Daniel Cilia [129] => | vydavatel = Miranda [130] => | místo = Sliema (Malta) [131] => | počet stran = 440 [132] => | isbn = 978-99909-85-08-5 [133] => | jazyk = en [134] => }}{{Citace elektronického periodika [135] => | příjmení = Centre [136] => | jméno = UNESCO World Heritage [137] => | titul = Megalithic Temples of Malta [138] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [139] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/132/ [140] => | jazyk = en [141] => | datum přístupu = 2024-04-08 [142] => }} [143] => [144] => == Etymologie == [145] => Původ slova „Malta“ je nejistý. Nejčastěji je zmiňován řecký původ názvu, konkrétně ze slova μέλι („''meli''“, v překladu „[[med]]“). Řekové ostrov nazývali Μελίτη („''Melite''“, v překladu „med“ nebo „sladký jako med“), pravděpodobně kvůli jedinečnému Maltskému medu – žije zde totiž endemický druh včely.{{citace elektronické monografie [146] => | titul = Jedinečná včelí populace na Maltě [147] => | url = http://www.maltatoday.com.mt/2003/06/29/l7.html [148] => | datum přístupu = 2011-07-24 [149] => | jazyk = anglicky [150] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120319221059/http://www.maltatoday.com.mt/2003/06/29/l7.html [151] => | datum archivace = 2012-03-19 [152] => | nedostupné = ano [153] => }} – neplatný odkaz ! Že by se mohlo jednat o řecký vliv doplňuje i fakt, že Řecko mělo na ostrov vliv už od roku 700 př. Kr.{{citace elektronické monografie [154] => | titul = Department of Information [155] => | url = http://www.doi.gov.mt/EN/islands/dates.asp [156] => | datum přístupu = 2011-07-24 [157] => }} – neplatný odkaz ! a že v letech 395 až 870 Maltě vládla Byzantská říše. [158] => [159] => Další možný etymologický původ je fénický. Fénické jméno pro Maltu (''Maleth'') v překladu znamená „útočiště“{{Citace monografie [160] => | titul = Malta 1565: last battle of the Crusades [161] => | editoři = Tim Pickles, Christa Hook [162] => | vydavatel = Osprey Military [163] => | místo = London [164] => | počet stran = 96 [165] => | edice = Osprey military campaign series [166] => | isbn = 978-1-85532-603-3 [167] => | jazyk = en [168] => }} nebo „přístav“{{Citace elektronického periodika [169] => | titul = Renaming Malta the Republic of Phoenicia [170] => | periodikum = Times of Malta [171] => | url = https://www.timesofmalta.com/article/Renaming-Malta-the-Republic-of-Phoenicia.387184 [172] => | datum vydání = 2011-10-01 [173] => | jazyk = en-gb [174] => | datum přístupu = 2024-04-09 [175] => }}, což je možné interpretovat jako odkaz na množství zálivů a zátok, které se na ostrově nacházejí. Jméno města [[Mdina]] (hlavního města Malty v období [[starověk]]u) pochází od Římanů. [176] => [177] => == Dějiny == [178] => {{Podrobně|Dějiny Malty}} [179] => [[Soubor:Ġgantija_2014-001.jpg|náhled|333x333pixelů|Chrám Ġgantija]] [180] => Malta se může chlubit dějinami v trvání téměř 7 200 let. Keramika nalezená archeology například ve slavné jeskyni [[Għar Dalam]] (nedaleko dnešního města [[Birżebbuġa]]) naznačuje, že maltské ostrovy byly poprvé osídleny okolo roku 5200 př. n. l. neolitickými lovci nebo farmáři, kteří připluli z ostrova [[Sicílie]]. Patrně šlo o [[Sikanové|Sikany]]. Tito první obyvatelé vyhubili trpasličí hrochy (''Hippopotamus melitensis''), obří labutě (''Cygnus falconeri'') a trpasličí slony (''Palaeoloxodon falconeri''), unikátní pravěkou faunu, jejíž pozůstatky jsou nacházeny jen na Maltě a Sicílii. I fosílie těchto vyhynulých druhů byly nalezeny v Għar Dalam.{{Citace periodika [181] => | příjmení = Despott [182] => | jméno = G. [183] => | titul = Excavations at Ghar Dalam (Dalam Cave), Malta. [184] => | periodikum = The Journal of the Royal Anthropological Institute of Great Britain and Ireland [185] => | datum vydání = 1923 [186] => | ročník = 53 [187] => | strany = 18–35 [188] => | issn = 0307-3114 [189] => | doi = 10.2307/2843749 [190] => | url = https://www.jstor.org/stable/2843749 [191] => | datum přístupu = 2023-04-13 [192] => }}{{Citace periodika [193] => | příjmení = Sinclair [194] => | jméno = George [195] => | titul = Ghar Dalam and the Eurafrican Land Bridge. [196] => | periodikum = The Journal of the Royal Anthropological Institute of Great Britain and Ireland [197] => | datum vydání = 1924 [198] => | ročník = 54 [199] => | strany = 261–275 [200] => | issn = 0307-3114 [201] => | doi = 10.2307/2843721 [202] => | url = https://www.jstor.org/stable/2843721 [203] => | datum přístupu = 2023-04-13 [204] => }} [205] => [206] => Obyvatelstvo žilo v [[Matriarchát|matriarchální společnosti]] (jak dokazují idoly plodnosti). Buď tito první obyvatelé, nebo příslušníci kultury neznámého původu, jež je vytlačila (na tom mezi odborníky neexistuje shoda) vytvořili v období 4000-3500 př. n. l. záhadnou civilizaci zvanou [[megalitická kultura na Maltě]].{{Citace elektronického periodika [207] => | příjmení = Štěpánek [208] => | jméno = Vít [209] => | titul = Megality na Maltě: starší než egyptské pyramidy [210] => | periodikum = TÝDEN.cz [211] => | vydavatel = [212] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/relax/cestovani/megality-na-malte-starsi-nez-egyptske-pyramidy_129572.html [213] => | datum vydání = 2009-07-20 [214] => | jazyk = cs [215] => | url archivu = [216] => | datum přístupu = 2021-02-08 [217] => }} Vyznačovala se stavbou monumentálních [[Megalitické chrámy na Maltě|megalitických chrámů]]. Je známo asi 45 těchto staveb, ale jen pět jich je dobře zachovalých: [[Tarxien]], [[Ħaġar Qim]], [[Mnajdra]], [[Ġgantija]] (na ostrově [[Gozo]]), a také [[hypogeum]] (podzemní posvátný prostor) v [[Hypogeum Hal Saflieni|Hal Saflieni]].{{Citace periodika [218] => | příjmení = Astley [219] => | jméno = H. J. Dukinfield [220] => | titul = Notes on the Hypogeum at Hal-Saflieni, Malta. [221] => | periodikum = The Journal of the Royal Anthropological Institute of Great Britain and Ireland [222] => | datum vydání = 1914 [223] => | ročník = 44 [224] => | strany = 394–396 [225] => | issn = 0307-3114 [226] => | doi = 10.2307/2843362 [227] => | url = https://www.jstor.org/stable/2843362 [228] => | datum přístupu = 2023-04-12 [229] => }} Nalezené nože naznačují, že v chrámech byly prováděny oběti zvířat, patrně bohyni plodnosti, jejíž sochy jsou dochovány v Národním muzeu archeologie ve Vallettě. K nejslavnějším patří ''Sleeping Lady'' z hypogea či Maltská Venuše z Hagar Qim.{{Citace elektronického periodika [230] => | příjmení = Crabben [231] => | jméno = Jan van der [232] => | titul = The Sleeping Lady [233] => | periodikum = World History Encyclopedia [234] => | url = https://www.worldhistory.org/image/245/the-sleeping-lady/ [235] => | jazyk = en [236] => | datum přístupu = 2023-04-12 [237] => }}{{Citace periodika [238] => | příjmení = Cassar [239] => | jméno = Paul [240] => | titul = Medical Votive Offerings in the Maltese Islands [241] => | periodikum = The Journal of the Royal Anthropological Institute of Great Britain and Ireland [242] => | datum vydání = 1964 [243] => | ročník = 94 [244] => | číslo = 1 [245] => | strany = 23–29 [246] => | issn = 0307-3114 [247] => | doi = 10.2307/2844444 [248] => | url = https://www.jstor.org/stable/2844444 [249] => | datum přístupu = 2023-04-12 [250] => }}{{Citace periodika [251] => | příjmení = Rountree [252] => | jméno = Kathryn [253] => | titul = The Case of the Missing Goddess: Plurality, Power, and Prejudice in Reconstructions of Malta's Neolithic Past [254] => | periodikum = Journal of Feminist Studies in Religion [255] => | datum vydání = 2003 [256] => | ročník = 19 [257] => | číslo = 2 [258] => | strany = 25–43 [259] => | issn = 8755-4178 [260] => | url = https://www.jstor.org/stable/25002473 [261] => | datum přístupu = 2023-04-12 [262] => }} Civilizace z neznámých důvodů zanikla a předpokládá se, že pět set let poté (asi 2500 až 2000 př. n. l.) byl ostrov zcela neobydlen. [263] => [264] => Ve 2. tisíciletí př. n. l. došlo k novému osídlení Malty, zřejmě opět ze Sicílie. Nové obyvatelstvo spalovalo své mrtvé a stavělo [[dolmen]]y.{{Citace periodika [265] => | příjmení = Evans [266] => | jméno = John D. [267] => | titul = The ‘Dolmens’ of Malta and the Origins of the Tarxien Cemetery Culture [268] => | periodikum = Proceedings of the Prehistoric Society [269] => | datum vydání = 1957-03 [270] => | ročník = 22 [271] => | strany = 85–101 [272] => | issn = 2050-2729 [273] => | doi = 10.1017/S0079497X00017187 [274] => | jazyk = en [275] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/proceedings-of-the-prehistoric-society/article/abs/dolmens-of-malta-and-the-origins-of-the-tarxien-cemetery-culture/6ED70ED85C5FB91C40A52BBF842B0F8B [276] => | datum přístupu = 2023-04-14 [277] => }} Zanechalo po sobě také záhadné „kolejnice“, anglicky ''cart ruts.''{{Citace periodika [278] => | příjmení = Hughes [279] => | jméno = Karel J. [280] => | titul = Persistent Features from a Palaeo-Landscape: The Ancient Tracks of the Maltese Islands [281] => | periodikum = The Geographical Journal [282] => | datum vydání = 1999 [283] => | ročník = 165 [284] => | číslo = 1 [285] => | strany = 62–78 [286] => | issn = 0016-7398 [287] => | doi = 10.2307/3060511 [288] => | url = https://www.jstor.org/stable/3060511 [289] => | datum přístupu = 2023-04-12 [290] => }}{{Citace periodika [291] => | příjmení = Groucutt [292] => | jméno = Huw S. [293] => | titul = The morphological variability of Maltese ‘cart ruts’ and its implications [294] => | periodikum = Journal of Archaeological Science: Reports [295] => | datum vydání = 2022-02-01 [296] => | ročník = 41 [297] => | strany = 103287 [298] => | issn = 2352-409X [299] => | doi = 10.1016/j.jasrep.2021.103287 [300] => | jazyk = en [301] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2352409X21004995 [302] => | datum přístupu = 2023-04-12 [303] => }}{{Citace periodika [304] => | příjmení = Mottershead [305] => | jméno = Derek [306] => | příjmení2 = Pearson [307] => | jméno2 = Alastair [308] => | příjmení3 = Schaefer [309] => | jméno3 = Martin [310] => | titul = The cart ruts of Malta: an applied geomorphology approach [311] => | periodikum = Antiquity [312] => | datum vydání = 2008-12 [313] => | ročník = 82 [314] => | číslo = 318 [315] => | strany = 1065–1079 [316] => | issn = 0003-598X [317] => | doi = 10.1017/S0003598X00097787 [318] => | jazyk = en [319] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/antiquity/article/abs/cart-ruts-of-malta-an-applied-geomorphology-approach/6FF91DFDAA71C46F0B45994DA6754F64 [320] => | datum přístupu = 2023-04-12 [321] => }} Nejznámější z nich jsou takzvané [[Clapham Junction (Malta)|Clapham Junction]] (''Claphamské křižovatky'') na jihu ostrova. Jedná se o paralelně probíhající stopy, vyryté do tvrdé [[Vápenec|vápencové]] skály, až 70 cm hluboké s rozestupem mezi 110 a 140 cm.{{Citace periodika [322] => | příjmení = Mrzena [323] => | jméno = Tomáš [324] => | titul = Tajemství zkamenělých kolejí: Kdo a proč vytvořil na Maltě podivné rýhy? [325] => | periodikum = Deník.cz [326] => | datum vydání = 2014-10-13 [327] => | jazyk = cs [328] => | url = https://www.denik.cz/magazin/tajemstvi-zkamenelych-koleji-kdo-a-proc-vytvoril-na-malte-podivne-ryhy-20141009.html [329] => | datum přístupu = 2021-02-08 [330] => }} Nejobvyklejší teorií o funkci těchto kolejnic je, že šlo o zavlažovací či naopak odvodňovací systém. [331] => [[Soubor:Sudika_Rabat_Domus_Romana.jpg|vlevo|náhled|307x307pixelů|Mozaika v Domvs Romana]] [332] => Kolem roku 1100 př. n. l. obsadili Maltu [[Féničané]].{{Citace periodika [333] => | příjmení = Negbi [334] => | jméno = Ora [335] => | titul = Early Phoenician Presence in the Mediterranean Islands: A Reappraisal [336] => | periodikum = American Journal of Archaeology [337] => | datum vydání = 1992 [338] => | ročník = 96 [339] => | číslo = 4 [340] => | strany = 599–615 [341] => | issn = 0002-9114 [342] => | doi = 10.2307/505187 [343] => | url = https://www.jstor.org/stable/505187 [344] => | datum přístupu = 2021-02-08 [345] => }} Dali jí i současné jméno (''Malet'' znamená v překladu útočiště či útulek) a patrně i etnický základ - genetická studie [[Americká univerzita v Bejrútu|Americké univerzity v Bejrútu]] tvrdí, že starověké fénické geny má asi třetina Malťanů.{{Citace elektronického periodika [346] => | titul = One-third Of Maltese found to have ancient Phoenician DNA [347] => | periodikum = The Malta Independent [348] => | url = https://www.independent.com.mt/articles/2007-09-11/news/one-third-of-maltese-found-to-have-ancient-phoenician-dna-179094/cookie-declaration [349] => | datum vydání = 2007-09-11 [350] => | datum přístupu = 2023-04-14 [351] => }}{{Citace periodika [352] => | příjmení = Wilford [353] => | jméno = John Noble [354] => | titul = Researchers examine genetic links to ancient Phoenicians [355] => | periodikum = The New York Times [356] => | datum vydání = 2008-10-30 [357] => | issn = 0362-4331 [358] => | jazyk = en-US [359] => | url = https://www.nytimes.com/2008/10/30/health/30iht-genes.4.17387923.html [360] => | datum přístupu = 2023-04-14 [361] => }} Zajímavostí je, že již s Féničany přišli i první [[Židé]], kteří tak mají na Maltě třítisíciletou historii.{{Citace elektronického periodika [362] => | titul = Malta Virtual Jewish History Tour [363] => | periodikum = www.jewishvirtuallibrary.org [364] => | url = https://www.jewishvirtuallibrary.org/malta-virtual-jewish-history-tour [365] => | datum přístupu = 2023-04-14 [366] => }} Po roce 800 př. n. l. převzala bývalá fénická kolonie [[Kartágo]] nadvládu nad západním Středomořím, a tím i nad Maltou.{{Citace elektronického periodika [367] => | titul = An overview of Punic Malta [368] => | periodikum = Times of Malta [369] => | url = https://timesofmalta.com/articles/view/An-overview-of-Punic-Malta.511022 [370] => | jazyk = en-gb [371] => | datum přístupu = 2021-02-08 [372] => }}{{Citace monografie [373] => | příjmení = Sagona [374] => | jméno = Claudia [375] => | příjmení2 = Gregory [376] => | jméno2 = Isabelle Vella [377] => | příjmení3 = Bugeja [378] => | jméno3 = Anton [379] => | titul = Punic Antiquities of Malta and Other Ancient Artefacts Held in Ecclesiastic and Private Collections [380] => | url = https://books.google.com/books?id=VIW26McQf4sC&newbks=0&hl=cs [381] => | vydavatel = Peeters Publishers [382] => | počet stran = 312 [383] => | isbn = 978-90-429-1703-3 [384] => | poznámka = Google-Books-ID: VIW26McQf4sC [385] => | jazyk = en [386] => }} Malta se stala její výspou v boji proti [[Helenismus|helénistické]] kolonizaci a nebyla tudíž [[Starověké Řecko|starořeckou]] kulturou ovlivněna, byť existuje tradice tvrdící opak - která je založena už na ztotožnění [[Homér]]em zmíněného ostrova ''Ogygia'' s [[Gozo|Gozem]].{{Citace periodika [387] => | příjmení = Bonanno [388] => | jméno = Anthony [389] => | titul = The tradition of an ancient Greek colony in Malta [390] => | datum vydání = 1983-01-01 [391] => | url = https://www.academia.edu/64245920/The_tradition_of_an_ancient_Greek_colony_in_Malta [392] => | datum přístupu = 2023-04-12 [393] => }}{{Citace elektronického periodika [394] => | příjmení = Vella [395] => | jméno = John [396] => | titul = Homer’s Ogygia: An Imaginary or a Historiography? [397] => | periodikum = Athens Journal of History - Volume 3, Issue 1 – Pages 49-70 [398] => | url = https://www.athensjournals.gr/history/2017-3-1-4-Vella.pdf [399] => | datum přístupu = 2023-04-12 [400] => }} [[Antika|Antickému]] vlivu se ale nakonec Malta neubránila, neboť v [[Druhá punská válka|druhé punské válce]] byla roku 218 př. n. l. obsazena [[Starověký Řím|Římem]], pod vedením konzula [[Tiberius Sempronius Longus|Tiberia Sempronia Longa]].{{Citace periodika [401] => | příjmení = Ashby [402] => | jméno = Thomas [403] => | příjmení2 = Rushforth [404] => | jméno2 = G. McN. [405] => | titul = Roman Malta [406] => | periodikum = The Journal of Roman Studies [407] => | datum vydání = 1915 [408] => | ročník = 5 [409] => | strany = 23–80 [410] => | issn = 0075-4358 [411] => | doi = 10.2307/296290 [412] => | url = https://www.jstor.org/stable/296290 [413] => | datum přístupu = 2023-04-12 [414] => }} Římané ostrov přičlenili ke své [[Sicílie (provincie)|provincii Sicílie]]. Díky Římanům máme nejstarší písemné zmínky o Maltě, psal o ní [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]], [[Plinius starší]] a zvláště [[Diodóros Sicilský]], který chválil její přístavy, bohatě zdobené domy a kvalitu textilních výrobků.{{Citace periodika [415] => | příjmení = Vella [416] => | jméno = Horatio Caesar Roger [417] => | titul = The Islands of Malta and Gozo in Greek and Roman History and Literature [418] => | periodikum = Literatūra [419] => | datum vydání = 2021 [420] => | ročník = 63 [421] => | číslo = 3 [422] => | strany = 58–73 [423] => | jazyk = en [424] => | url = https://www.redalyc.org/journal/6951/695174009004/html/ [425] => | datum přístupu = 2023-04-12 [426] => }} Nejdůležitější památkou na římskou éru jsou ruiny starořímského města [[Melite]], zejména pak tzv. [[Domvs Romana]], objevený roku 1881, s velmi dobře zachovalými podlahovými mozaikami.{{Citace periodika [427] => | příjmení = Lowe [428] => | jméno = Benedict [429] => | titul = A Most Notable Dwelling: The Domus Romana and the Urban Topography of Roman Melite [430] => | periodikum = Open Archaeology [431] => | datum vydání = 2021-01-01 [432] => | ročník = 7 [433] => | číslo = 1 [434] => | strany = 37–50 [435] => | issn = 2300-6560 [436] => | doi = 10.1515/opar-2020-0121 [437] => | jazyk = en [438] => | url = https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/opar-2020-0121/html [439] => | datum přístupu = 2023-04-12 [440] => }} [441] => [[Soubor:Maymūnah_Stone,_Gozo_Museum_of_Archaeology,_Victoria,_Gozo_001.jpg|náhled|Majmúnahův kámen, jedna ze stop arabské nadvlády]] [442] => [[Křesťanství]] na ostrov dle tradice proniklo již s [[Pavel z Tarsu|Pavlem z Tarsu]] při jeho ztroskotání v roce 60 (ve [[Skutky apoštolů|''Skutcích apoštolů'']] se o ostrově mluví jako o ''Melitene''), ale skutečně doložený je průnik až z 2. století.{{Citace periodika [443] => | příjmení = Buhagiar [444] => | jméno = Mario [445] => | titul = St. Paul's Shipwreck and Early Christianity in Malta [446] => | periodikum = The Catholic Historical Review [447] => | datum vydání = 2007 [448] => | ročník = 93 [449] => | číslo = 1 [450] => | strany = 1–16 [451] => | issn = 0008-8080 [452] => | url = https://www.jstor.org/stable/25166750 [453] => | datum přístupu = 2021-02-08 [454] => }} Po rozdělení Římské říše spadala Malta pod [[Západořímská říše|západní říši]]. Po pádu Říma přišlo mezivládí [[Vandalové|Vandalů]] (454-464) a [[Ostrogóti|Ostrogótů]] (464-533), poté připadla Malta [[Byzantská říše|Byzanci]], především díky byzantskému generálovi [[Belisar|Flaviovi Belisarovi]], který Ostrogóty roku 533 porazil.{{Citace elektronické monografie [455] => | příjmení = [456] => | jméno = [457] => | titul = Byzantine Malta [458] => | url = https://culturemalta.org/byzantine-malta/ [459] => | vydavatel = CultureMalta.org [460] => | místo = [461] => | datum vydání = 2018-03-15 [462] => | datum přístupu = 2021-02-08 [463] => | jazyk = en-US [464] => }} Obyvatelstvo si ale nedalo plně vnutit [[Východní rity|východní ritus]]. [465] => [466] => V roce 870 Maltu obsadili [[Arabové]], konkrétně [[Tunisko|tuniská]] dynastie [[Aghlabovci|Aghlabovců]].{{Citace elektronického periodika [467] => | příjmení = Grima [468] => | jméno = Joseph F. [469] => | titul = It happened this month: The Arab conquest of Malta in 870 [470] => | periodikum = Times of Malta [471] => | vydavatel = [472] => | url = https://timesofmalta.com/articles/view/it-happened-this-month-the-arab-conquest-of-malta-in-870.730621 [473] => | datum vydání = [474] => | jazyk = en-gb [475] => | url archivu = [476] => | datum přístupu = 2021-02-08 [477] => }} Jejich vyplenění ostrova bylo tak absolutní, že muselo dojít k jeho znovuosídlení kolonisty ze Sicílie, která byla v té době již pod arabskou nadvládou. Došlo pak ke značné [[Islám|islamizaci]] obyvatelstva.{{Citace elektronického periodika [478] => | příjmení = Grima [479] => | jméno = Noel [480] => | titul = Did Malta remain Christian under Muslim rule? - A controversy reignited [481] => | periodikum = The Malta Independent [482] => | url = https://www.independent.com.mt/articles/2015-06-06/local-news/A-controversy-reignited-6736136461 [483] => | datum vydání = 2015-06-06 [484] => | datum přístupu = 2023-04-12 [485] => }} Malta v arabských rukou hrála význačnou roli v obchodu, zvláště s [[Otroctví|otroky]]. Arabové vybudovali rovněž známé hradby [[Mdina|Mdiny]].{{Citace elektronického periodika [486] => | příjmení = Kynčl [487] => | jméno = Jakub [488] => | titul = Tiché město už asi nikdy nebude tišší [489] => | periodikum = Novinky.cz [490] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [491] => | vydavatel = Borgis [492] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/tiche-mesto-uz-asi-nikdy-nebude-tissi-40330742 [493] => | datum vydání = [494] => | datum přístupu = 2021-02-08 [495] => }} Stopu zanechali také na jazykové úrovni, dnešní [[maltština]] má arabský základ a je počítána k [[Semitské jazyky|semitským]] jazykům.{{Citace periodika [496] => | příjmení = AGIUS [497] => | jméno = Dionisius A. [498] => | titul = Maltese: A Semitic and Romance Language [499] => | periodikum = al-'Arabiyya [500] => | datum vydání = 1980 [501] => | ročník = 13 [502] => | číslo = 1/2 [503] => | strany = 14–27 [504] => | issn = 0889-8731 [505] => | url = https://www.jstor.org/stable/43192521 [506] => | datum přístupu = 2023-04-12 [507] => }}{{Citace periodika [508] => | příjmení = Agius [509] => | jméno = Dionisius A. [510] => | titul = A Semitic Maltese Inventory with a Possible Siculo-Arabic Intervention [511] => | periodikum = Zeitschrift für Arabische Linguistik [512] => | datum vydání = 1981 [513] => | číslo = 6 [514] => | strany = 7–15 [515] => | issn = 0170-026X [516] => | url = https://www.jstor.org/stable/43530372 [517] => | datum přístupu = 2023-04-12 [518] => }} [519] => [[Soubor:Roger_I_of_Sicily_(Troina).jpg|vlevo|náhled|[[Roger I. Sicilský]]]] [520] => Kolem roku 1090 Maltu dobyli [[Normané|normanští]] vládci [[Sicílie]] ([[Roger I. Sicilský]], [[Roger II. Sicilský]]) a připojili ji ke svému [[Sicilské království|sicilskému království]]. Tradiční výklad říká, že to byl Roger I., kdo Malťanům daroval svůj červeno-bílý prapor, z vděčnosti za pomoc při boji s Araby, a že ten je základem i dnešní maltské vlajky. Roku 1192 se Malta stala hrabstvím, prvními hrabaty byli [[Janovská republika|janovští]] [[Korzár|korzáři]], vybraní i proto, aby místní obyvatelstvo militarizovali a připravili na obranu.{{Citace monografie [521] => | příjmení = Castillo [522] => | jméno = Dennis Angelo [523] => | titul = The Maltese Cross: A Strategic History of Malta [524] => | url = https://books.google.cz/books?id=i5ns5LNtoiUC&pg=PA25&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [525] => | vydavatel = Greenwood Publishing Group [526] => | počet stran = 288 [527] => | isbn = 978-0-313-32329-4 [528] => | poznámka = Google-Books-ID: i5ns5LNtoiUC [529] => | jazyk = en [530] => }} Brzy hraběcí stolec převzali [[Štaufové]], drželi ho do roku 1266. Roku 1224 došlo k vyhnání Arabů a celá křesťanská mužská populace z italského [[Celano|Celana]] byla naopak přemístěna na Maltu. V roce 1249 bylo zbývající muslimské obyvatelstvo donuceno přestoupit na křesťanství. Po krátkém francouzském mezivládí připadla Malta roku [[1282]] [[Aragonská koruna|aragonské koruně]] (později španělské). Její [[barcelonská dynastie]] ostrov kontrolovala do roku 1409. V roce 1429 Maltu krátce okupovali [[Maurové]]. [531] => [532] => V roce [[1530]] ostrov konečně získal křesťanský vojenský (Maltézský) řád [[Maltézský řád|Johanitů]], pod vedením jeho tehdejšího velmistra [[Philippe Villiers de L'Isle-Adam|Philippa Villierse de L'Isle-Adam]]. Johanité měli chránit Evropu před vpádem [[Osmanská říše|Osmanů]].{{Citace elektronického periodika [533] => | příjmení = Sommer [534] => | jméno = Jiří [535] => | titul = Spása poutníků aneb Maltézští rytíři na cestě dějinami [536] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [537] => | vydavatel = [538] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/spasa-poutniku-aneb-maltezsti-rytiri-na-ceste-dejinami [539] => | datum vydání = 2018-02-22 [540] => | jazyk = en [541] => | url archivu = [542] => | datum přístupu = 2021-02-08 [543] => }} Potřebovali nový azyl, když byli v roce 1522 vyhnáni z [[Rhodos|Rhodu]] osmanskou armádou. Císaři [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] pak rytíři platili symbolický roční [[tribut]] v podobě jednoho maltézského sokola. Roku 1565 se po čtyřměsíčním [[Velké obležení Malty|velkém obležení]] za cenu obrovských ztrát podařilo odrazit vojska Osmanského sultána [[Sulejman I.|Sulejmana I.]]{{Citace elektronického periodika [544] => | příjmení = Hainall [545] => | jméno = David [546] => | titul = Za velkým obléháním Malty nestál Hitler, ale Mustafa Paša a maltézští rytíři [547] => | periodikum = Zoom magazin [548] => | vydavatel = [549] => | url = https://zoommagazin.iprima.cz/historie/za-velkym-oblehanim-malty-nestal-hitler-ale-mustafa-pasa-a-maltezsti-rytiri [550] => | datum vydání = [551] => | jazyk = cs [552] => | url archivu = [553] => | datum přístupu = 2021-02-08 [554] => }}{{Citace monografie [555] => | příjmení = Balbi [556] => | jméno = Francesco [557] => | příjmení2 = Correggio [558] => | jméno2 = Francisco Balbi di [559] => | titul = The Siege of Malta, 1565 [560] => | url = https://books.google.com/books?id=l8luF8lm3DgC&newbks=0&hl=cs [561] => | vydavatel = Boydell Press [562] => | počet stran = 226 [563] => | isbn = 978-1-84383-140-2 [564] => | poznámka = Google-Books-ID: l8luF8lm3DgC [565] => | jazyk = en [566] => }} Nečekané vítězství nad pětinásobnou přesilou je dodnes zdrojem maltské národní hrdosti. [567] => [[Soubor:JPDV.jpg|náhled|[[Jean Parisot de La Valette]]]] [568] => Ostrov byl po této válce téměř zničen, a tak velmistr [[Jean Parisot de La Valette]] nechal vystavět nové město [[Valletta]].{{Citace periodika [569] => | příjmení = Zammit [570] => | jméno = Andre [571] => | titul = Valletta and the system of human settlements in the Maltese Islands [572] => | periodikum = Ekistics [573] => | datum vydání = 1986 [574] => | ročník = 53 [575] => | číslo = 316/317 [576] => | strany = 89–95 [577] => | issn = 0013-2942 [578] => | url = https://www.jstor.org/stable/43620704 [579] => | datum přístupu = 2023-04-12 [580] => }} Po porážce Osmanů se stát ocitl ve zvláštní situaci národnostní a jazykové pestrosti. Johanitský řád se podle jazykové hranice rozdělil na francouzskou, italskou, anglickou, německou, aragonskou, kastilskou a portugalskou část, přičemž každý z těchto podřádů si postavil vlastní sídlo (tzv. ''auberge'').{{Citace periodika [581] => | příjmení = Wettinger [582] => | jméno = Godfrey [583] => | titul = Plurilingualism and cultural change in medieval Malta [584] => | periodikum = Mediterranean Language Review [585] => | datum vydání = 1993 [586] => | ročník = 6-7 [587] => | strany = 144–160 [588] => | issn = 0724-7567 [589] => | doi = 10.13173/medilangrevi.6-7.1993.0144 [590] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.13173/medilangrevi.6-7.1993.0144 [591] => | datum přístupu = 2021-02-08 [592] => }} Johanité dali roku 1574 zřídit ve Vallettě i proslulou nemocnici [[Sacra Infermeria]], jednu z největších a nejslavnějších ve středověké Evropě (roku 1979 proměněnou v kongresové centrum).{{Citace periodika [593] => | příjmení = Freller [594] => | jméno = Thomas [595] => | titul = „The very Glory of Malta”: Das Ordenshospital „La Sacra Infermeria” auf Malta als Denkmal frühneuzeitlicher Karitas und Medizingeschichte [596] => | periodikum = Medizinhistorisches Journal [597] => | datum vydání = 1995 [598] => | ročník = 30 [599] => | číslo = 1 [600] => | strany = 51–59 [601] => | issn = 0025-8431 [602] => | url = https://www.jstor.org/stable/25805119 [603] => | datum přístupu = 2023-04-14 [604] => }}{{Citace monografie [605] => | příjmení = Palmer [606] => | jméno = Russell [607] => | titul = Captives, Colonists and Craftspeople: Material Culture and Institutional Power in Malta, 1600–1900 [608] => | url = https://books.google.cz/books/about/Captives_Colonists_and_Craftspeople.html?id=fYlDzQEACAAJ&redir_esc=y [609] => | vydavatel = Berghahn Books [610] => | počet stran = 286 [611] => | isbn = 978-1-78920-778-1 [612] => | poznámka = Google-Books-ID: fYlDzQEACAAJ [613] => | jazyk = en [614] => }} Zlatý věk ostrova skončil v 18. století, kdy byl oslaben vliv Osmanské říše, v důsledku čehož evropské mocnosti přestaly vidět smysl v tom platit Johanitskému řádu „za ochranu“. [615] => [616] => V roce [[1798]] obsadil Maltu [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]], při své [[Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie|výpravě do Egypta]].{{Citace elektronického periodika [617] => | příjmení = Grima [618] => | jméno = Joseph F. [619] => | titul = Malta's invasion by the French in 1798 [620] => | periodikum = Times of Malta [621] => | url = https://timesofmalta.com/articles/view/maltas-invasion-by-the-french-in-1798-joseph-f-grima.958999 [622] => | datum vydání = 2022-06-12 [623] => | jazyk = en-gb [624] => | datum přístupu = 2023-04-12 [625] => }} Malťané, nespokojení s úpadkovou érou pod johanitskou vládou, ho přivítali jako osvoboditele. 12.–18. června 1798 bydlel Napoleon v Palazzo Parisio ve Vallettě. Zrušil všechny [[Feudalismus|feudální]] výsady i [[nevolnictví]] a dal občanská práva [[Turci|Turkům]] a [[Židé|Židům]]. Ustavil [[Code civil|zákoník]] a reformoval veřejné školství.{{Citace elektronického periodika [626] => | příjmení = Xuereb [627] => | jméno = Charles [628] => | titul = Bonaparte wrote Malta’s first political and social constitution in Valletta [629] => | periodikum = Times of Malta [630] => | url = https://timesofmalta.com/articles/view/bonaparte-wrote-maltas-first-political-and-social-constitution-in.868939 [631] => | datum vydání = 2021-05-02 [632] => | jazyk = en-gb [633] => | datum přístupu = 2023-04-12 [634] => }} Poté odjel do Egypta, stále vnímán jako hrdina. Malá posádka, kterou na ostrově zanechal, si však místní svými excesy a krutostmi, zejména drancováním kostelů, znepřátelila.{{Citace periodika [635] => | příjmení = Castillo [636] => | jméno = Dennis [637] => | titul = "... The Knights Cannot Be Admitted": Maltese Nationalism, the Knights of St. John, and the French Occupation of 1798-1800 [638] => | periodikum = The Catholic Historical Review [639] => | datum vydání = 1993 [640] => | ročník = 79 [641] => | číslo = 3 [642] => | strany = 434–453 [643] => | issn = 0008-8080 [644] => | url = https://www.jstor.org/stable/25024071 [645] => | datum přístupu = 2021-02-08 [646] => }} Obyvatelstvo odpovědělo osmiměsíčním povstáním. O pomoc povstalci požádali [[Sicilské království]], které zase požádalo o pomoc Brity. Britský kapitán Alexander Ball Francouze z Malty roku 1800 úspěšně vypudil, čímž začala britská éra Malty.{{Citace monografie [647] => | příjmení = Gregory [648] => | jméno = Desmond [649] => | titul = Malta, Britain, and the European Powers, 1793-1815 [650] => | url = https://books.google.com/books?id=zSWuCsxS1QcC&newbks=0&hl=cs [651] => | vydavatel = Fairleigh Dickinson Univ Press [652] => | počet stran = 380 [653] => | isbn = 978-0-8386-3590-2 [654] => | poznámka = Google-Books-ID: zSWuCsxS1QcC [655] => | jazyk = en [656] => }} Formálního začlenění Malty do své říše dosáhli Britové v [[Pařížská mírová smlouva (1814)|Pařížské mírové smlouvě]] roku [[1814]]. [657] => [[Soubor:SetteGiugno2009.jpg|náhled|Památník událostí z roku 1919]] [658] => Britové vzápětí zrušili samosprávný orgán ''Universitá'', což se nelíbilo především místní elitě, která začala revoltovat zvláštním „kulturním“ způsobem – odmítala mluvit [[Angličtina|anglicky]] a hovořila striktně [[italsky]]. Toto jazykové rozštěpení existuje na Maltě dosud. Jinak ale Britové ostrov postupně modernizovali, industrializovali a nechali mu i určitou samostatnost - roku 1849 dostali Malťané například první ústavu.{{Citace periodika [659] => | příjmení = Marsh [660] => | jméno = Norman S. [661] => | titul = Review of The Maltese Constitution and Constitutional History since 1813 [662] => | periodikum = The International and Comparative Law Quarterly [663] => | datum vydání = 1995 [664] => | ročník = 44 [665] => | číslo = 3 [666] => | strany = 718–725 [667] => | issn = 0020-5893 [668] => | url = https://www.jstor.org/stable/761219 [669] => | datum přístupu = 2021-02-08 [670] => }} Po otevření [[Suezský průplav|Suezského průplavu]] v roce 1869 se cena Malty ležící na půli cesty mezi [[Gibraltarský průliv|Gibraltarským průlivem]] a Egyptem zvýšila, stala se pro britské obchodní lodě důležitou zastávkou na cestě do [[Indie]]. V [[První světová válka|první světové válce]] se pro Brity Malta stala neocenitelnou základnou ve Středozemním moři. Malťané ovšem za války značně trpěli a reakcí bylo povstání v roce 1919, které bylo britskou armádou krvavě potlačeno (tzv. ''Sette Giugno'').{{Citace elektronického periodika [671] => | příjmení = Vella [672] => | jméno = Matthew [673] => | příjmení2 = Azzopardi [674] => | jméno2 = Karl [675] => | titul = Why 1919 is important: ‘It was the first time the Maltese bit the hand that fed them’ [676] => | periodikum = MaltaToday.com.mt [677] => | vydavatel = [678] => | url = http://www.maltatoday.com.mt/news/national/95516/why_1919_is_important_it_was_the_first_time_the_maltese_bit_the_hand_that_fed_them [679] => | datum vydání = [680] => | jazyk = en [681] => | url archivu = [682] => | datum přístupu = 2021-02-08 [683] => }} Situaci se Britové pokusili uklidnit svoláním prvního parlamentu a prvními demokratickými volbami v roce 1921. Prvním maltským premiérem se stal [[Joseph Howard]]. Jenže ve 30. letech začaly ve volbách vítězit proitalské síly, takže Britové několikrát výsledek voleb zrušili, suspendovali ústavu a vrátili Maltu de facto do pozice klasické [[kolonie]]. [684] => [[Soubor:BombDamageMalta_-_c.jpg|vlevo|náhled|Rozbombardovaná Valletta roku 1942]] [685] => V průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla Malta pro Brity opět důležitým bodem, jelikož ležela na strategickém místě, které umožňovalo [[Royal Air Force|britskému letectvu]] napadat zásobovací konvoje [[Afrikakorps]]u.{{Citace monografie [686] => | příjmení = Austin [687] => | jméno = Douglas [688] => | titul = Malta and British Strategic Policy, 1925-43 [689] => | url = https://books.google.com/books?id=gVCnO3dwh_wC&newbks=0&hl=cs [690] => | vydavatel = Psychology Press [691] => | počet stran = 286 [692] => | isbn = 978-0-7146-5545-1 [693] => | poznámka = Google-Books-ID: gVCnO3dwh_wC [694] => | jazyk = en [695] => }} Německo-italské letectvo se snažilo Maltu jako leteckou základnu zničit během soustředěných náletů, které poškodily velkou část budov na ostrově (bylo jich přes tři tisíce a patřila k nim i slavná opera, nikdy již nepostavená znovu{{Citace elektronického periodika [696] => | příjmení = Grygera [697] => | jméno = Filip [698] => | titul = Zničené katedrály, opery i mešity. Památky, které podlehly válkám [699] => | periodikum = Seznam Zprávy [700] => | vydavatel = Seznam.cz [701] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-architektura-znicene-katedraly-opery-i-mesity-pamatky-ktere-podlehly-valkam-192525 [702] => | datum vydání = 2022-03-09 [703] => | jazyk = cs [704] => | datum přístupu = 2023-04-13 [705] => }}). Tato událost vešla do historie jako [[bitva o Maltu]].{{Citace elektronického periodika [706] => | příjmení = Grove [707] => | jméno = Eric [708] => | titul = World Wars: The Siege of Malta in World War Two [709] => | periodikum = www.bbc.co.uk [710] => | vydavatel = [711] => | url = http://www.bbc.co.uk/history/worldwars/wwtwo/siege_malta_01.shtml [712] => | datum vydání = [713] => | jazyk = en-GB [714] => | url archivu = [715] => | datum přístupu = 2021-02-08 [716] => }} Malta odolala i díky tajnému podzemnímu velitelství, takzvaným Lascarisovým válečným místnostem vyhloubeným ve vápencové skále asi 40 metrů pod povrchem.{{Citace elektronického periodika [717] => | příjmení = Nerad [718] => | jméno = Filip [719] => | titul = Maltu, rozlohou menší než Praha, nedobyli za druhé světové války Němci, ani Italové. Na obraně ostrova se hojně podílely i Češky [720] => | periodikum = Radiožurnál [721] => | vydavatel = Český rozhlas [722] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/maltu-rozlohou-mensi-nez-praha-nedobyli-za-druhe-svetove-valky-nemci-ani-italove-6206064 [723] => | datum vydání = 2022-07-20 [724] => | jazyk = cs [725] => | datum přístupu = 2023-04-13 [726] => }} Spojenci odtud řídili nejen obranu ostrova, ale i všechny operace ve Středomoří. Generál [[Dwight D. Eisenhower|Eisenhower]] odtud řídil [[Invaze na Sicílii|invazi na Sicílii]]. Dnes jde o turistickou atrakci. V dubnu [[1942]] byl maltskému lidu za zásluhy udělen [[Jiřího kříž]], který dodnes zdobí vlajku a státní znak Malty. Kolektivní udělení tohoto řádu bylo unikum až do roku 1999. [727] => [[Soubor:Proclamation-de-la-Républiq.jpg|náhled|Guvernér [[Anthony Mamo]] a premiér [[Dom Mintoff]] vyhlašují roku 1974 republiku.]] [728] => Po válce vděční Britové obnovili samosprávu a [[Parlamentní systém|parlamentarismus]]. Nejsilnější politickou silou byla, jako i jinde v poválečné Evropě, místní [[Labouristická strana (Malta)|labouristická strana]]. Ta byla v zásadě probritskou.{{Citace periodika [729] => | příjmení = Dowdall [730] => | jméno = J. [731] => | titul = Mintoff's Malta: Problems of Independence [732] => | periodikum = The World Today [733] => | datum vydání = 1972 [734] => | ročník = 28 [735] => | číslo = 5 [736] => | strany = 189–195 [737] => | issn = 0043-9134 [738] => | url = https://www.jstor.org/stable/40394622 [739] => | datum přístupu = 2021-02-08 [740] => }} Jenže labouristy ochromily vnitřní rozpory, což učinilo rozhodující silou [[Nacionalistická strana (Malta)|Nacionalistickou stranu]] (''Partit Nazzjonalista''), jež vznikla na bázi předválečné proitalské strany. Ta měla jasný cíl: samostatnost. 20. srpna 1962 vůdce Nacionalistické strany [[George Borg Olivier]] oficiálně požádal Spojené království o nezávislost. Britové souhlasili za podmínky, že se pro nezávislost Malťané vysloví v [[Referendum|referendu]]. To se konalo roku 1964 a jasná většina hlasujících zvolila samostatnost. Když došlo k dohodě, že britská námořní vojska budou moci užívat nadále maltské přístavy, byl 21. září 1964 vyhlášen nezávislý maltský stát.{{Citace elektronického periodika [741] => | příjmení = Mann [742] => | jméno = Andrea [743] => | titul = September 20, 1964: Malta declares its independence from the UK [744] => | periodikum = BT.com [745] => | vydavatel = [746] => | url = http://home.bt.com/news/on-this-day/september-20-1964-malta-declares-its-independence-from-the-uk-11364005694705 [747] => | datum vydání = [748] => | jazyk = en [749] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210214052440/http://home.bt.com/news/on-this-day/september-20-1964-malta-declares-its-independence-from-the-uk-11364005694705 [750] => | datum archivace = 2021-02-14 [751] => | datum přístupu = 2021-02-08 [752] => }} Prvním premiérem nezávislého státu byl Olivier, druhým pak labourista [[Dom Mintoff]], který řídil maltský kabinet třináct let. [753] => [754] => Hlavou státu zůstal britský panovník, zastupovaný guvernérem, avšak [[13. prosinec|13. prosince]] [[1974]] se Malta prohlásila [[Republika|republikou]] s voleným prezidentem jako hlavou státu. Prvním prezidentem se stal [[Anthony Mamo]]. Malta zůstala jen členem britského [[Commonwealth|Společenství národů]] (''Commonwealth of Nations'').{{Citace periodika [755] => | příjmení = Dobie [756] => | jméno = Edith [757] => | titul = Malta and Her Place in the Commonwealth [758] => | periodikum = The Western Political Quarterly [759] => | datum vydání = 1956 [760] => | ročník = 9 [761] => | číslo = 4 [762] => | strany = 873–883 [763] => | issn = 0043-4078 [764] => | doi = 10.2307/444503 [765] => | url = https://www.jstor.org/stable/444503 [766] => | datum přístupu = 2023-04-12 [767] => }} Později museli britští vojáci z Malty odejít a Malta vyhlásila [[Neutralita|neutralitu]]. [768] => [769] => V roce 1989 se na Maltě konal [[Maltský summit|historický summit]] sovětského vůdce [[Michail Gorbačov|Michaila Gorbačova]] a amerického prezidenta [[George H. W. Bush|George Bushe]], o kterém se často hovoří jako o summitu, který ukončil [[Studená válka|studenou válku]].{{Citace elektronického periodika [770] => | příjmení = [771] => | jméno = [772] => | titul = Studenou válku ukončili až Bush s Gorbačovem [773] => | periodikum = ČT24 [774] => | vydavatel = Česká televize [775] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1369736-studenou-valku-ukoncili-az-bush-s-gorbacovem [776] => | datum vydání = 2009-12-02 [777] => | jazyk = cs [778] => | datum přístupu = 2023-04-12 [779] => }}{{Citace elektronického periodika [780] => | titul = Malta summit ends Cold War, 1989 [781] => | periodikum = BBC Archive [782] => | url = https://www.bbc.co.uk/archive/malta-summit-ends-cold-war/zv2hxyc [783] => | jazyk = en [784] => | datum přístupu = 2023-04-12 [785] => }} [786] => [787] => Dne [[1. květen|1. května]] [[2004]] vstoupila Malta do [[Evropská unie|Evropské unie]].{{Citace periodika [788] => | příjmení = Abela [789] => | jméno = Anthony M. [790] => | titul = Shaping a National Identity: Malta in the European Union [791] => | periodikum = International Journal of Sociology [792] => | datum vydání = 2005 [793] => | ročník = 35 [794] => | číslo = 4 [795] => | strany = 10–27 [796] => | issn = 0020-7659 [797] => | url = https://www.jstor.org/stable/20628747 [798] => | datum přístupu = 2021-02-08 [799] => }} Roku 2008 přijala [[euro]].{{Citace elektronického periodika [800] => | titul = Ostrovní státy Malta a Kypr přijaly euro [801] => | periodikum = Lidovky.cz [802] => | url = https://www.lidovky.cz/noviny/ostrovni-staty-malta-a-kypr-prijaly-euro.A080102_000087_ln_noviny_sko [803] => | datum vydání = 2008-01-02 [804] => | jazyk = cs [805] => | datum přístupu = 2023-04-12 [806] => }} V roce 2022 se maltská politička [[Roberta Metsolaová]] stala předsedkyní [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]].{{Citace elektronického periodika [807] => | titul = Maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová se stala novou předsedkyní Evropského parlamentu [808] => | periodikum = iROZHLAS [809] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [810] => | vydavatel = Český rozhlas [811] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [812] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/metsolaova-predsedkyne-evropsky-parlament_2201181143_cen [813] => | jazyk = cs [814] => | datum přístupu = 2022-03-07 [815] => }} [816] => [817] => == Státní symboly == [818] => === Vlajka === [819] => {{Podrobně|Maltská vlajka}}Maltská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma svislými pruhy, bílým a červeným. V horním rohu je umístěno šedé (stříbrné), červeně lemované britské vyznamenání [[Jiřího kříž]] s nápisem FOR GALLANTRY ({{Vjazyce2|cs|Za statečnost}}). [820] => [821] => === Znak === [822] => {{Podrobně|Státní znak Malty}}Maltský státní znak je tvořen stříbrně a červeně polceným [[Štít (heraldika)|štítem]]. V (heraldicky) pravém, stříbrném poli je v horním rohu britské vyznamenání [[Jiřího kříž]] s nápisem FOR GALLANTRY. Na štítu je položena zlatá hradební koruna s výpadovou brankou a pěti věžemi. Štít obepínají (heraldicky) vpravo větévka [[olivovník]]u s plody a vlevo větévka [[Arekovité|palmová]]. Obě ratolesti jsou dole pod štítem svázány bílou, vespod červenou, stuhou nesoucí černý nápis REPUBBLIKA TA’ MALTA ({{Vjazyce2|cs|Maltská republika}}). [823] => [824] => === Hymna === [825] => {{Podrobně|Maltská hymna}}Maltská hymna je píseň ''L-Innu Malti'' ({{Vjazyce2|cs|''Maltská hymna''}}). Slova napsal Dun Karm Psaila, hudbu složil Robert Samut. Text má formu modlitby. [826] => [827] => == Geografie == [828] => [[Soubor:Malta_mapa.PNG|náhled|Mapa]] [829] => [[Soubor:Azure_Window_2009.JPG|náhled|[[Azurové okno]] před zhroucením]] [830] => Maltské souostroví leží ve strategické poloze ve Středozemním moři 95 km jižně od [[Sicílie]] a 290 km východně od [[Tunisko|Tuniska]]. Malta je rozlohou nejmenší stát [[Evropská unie|Evropské unie]]. Skládá se z následujících obydlených ostrovů: [831] => [832] => * '''[[Malta (ostrov)|Malta]]''', 246 km² [833] => * '''[[Gozo]]''' (''Għawdex''), 67 km² (kolem 30 000 obyvatel) [834] => * '''[[Comino]]''' (''Kemmuna''), 3 km² (obydlen především během turistické sezóny) [835] => [836] => K Maltě náleží i tři neobydlené ostrůvky [[Cominotto]], [[Filfla]] a [[St. Paul's Island|St. Paul's Island]]. Ostrovy jsou reliktem dřívějšího [[Souš (pevnina)|suchozemského]] spojení mezi Afrikou a Evropou, které bylo před asi 11 000 lety přerušeno vzestupem mořské hladiny. Nacházejí se na [[Africká deska|Africké desce]]. Z [[Fytogeografie|fytogeografického]] hlediska Malta náleží ke [[Středomoří]]. [[Ekoregion]], k němuž je řazena, se nazývá [[Tyrhénsko-jadranské sklerofilní a smíšené lesy]].{{Citace periodika [837] => | příjmení = Dinerstein [838] => | jméno = Eric [839] => | příjmení2 = Olson [840] => | jméno2 = David [841] => | příjmení3 = Joshi [842] => | jméno3 = Anup [843] => | titul = An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm [844] => | periodikum = Bioscience [845] => | datum vydání = 2017-06-01 [846] => | ročník = 67 [847] => | číslo = 6 [848] => | strany = 534–545 [849] => | issn = 0006-3568 [850] => | pmid = 28608869 [851] => | doi = 10.1093/biosci/bix014 [852] => | poznámka = PMID: 28608869 [853] => PMCID: PMC5451287 [854] => | url = https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28608869/ [855] => | datum přístupu = 2023-04-13 [856] => }} [857] => [858] => Převážná většina pobřeží všech ostrovů je skalnatá. Povrch se skládá z různých druhů propustného [[vápence]], který se extenzivně používá jako stavební materiál. Nejvyšším bodem je [[Ta' Dmejrek]] (253 m). Geograficky i geologicky náleží Malta k Evropě, byť v minulosti byla obvykle řazena k Africe. V roce 2017 se do moře zřítil skalní útvar [[Azurové okno]], který patřil mezi největší geologické atrakce Malty.{{Citace elektronického periodika [859] => | titul = Azurové okno se zřítilo do moře, ikona Malty je definitivně pryč [860] => | periodikum = iDNES.cz [861] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/azurove-okno-malta-zriceni-do-more.A170308_175727_kolem-sveta_hig [862] => | datum vydání = 2017-03-08 [863] => | jazyk = cs [864] => | datum přístupu = 2023-04-12 [865] => }} [866] => [867] => Na ostrově nejsou žádné trvale existující řeky a jezera, ty se vytvoří jen v nejintenzivnějším období dešťů. Malta má proto silně omezené zásoby [[Sladká voda|sladké vody]] – podle údajů OSN je na vodu nejchudší zemí na světě. Zásobování obyvatelstva vodou je uskutečňováno dnes celkem čtyřmi stanicemi na úpravu mořské vody, parky a zemědělství užívají dešťovou vodu a částečně vodu ze [[Studna|studní]]; ještě v osmdesátých letech byla velká část spotřeby vody kryta jejím dovozem z [[Itálie]].{{Citace periodika [868] => | příjmení = [869] => | jméno = [870] => | titul = Malta: water scarcity is a fact of life [871] => | periodikum = European Environment Agency [872] => | jazyk = en [873] => | url = https://www.eea.europa.eu/signals/signals-2018-content-list/articles/interview-2014-malta-water-scarcity [874] => | datum přístupu = 2023-04-13 [875] => }} [876] => [[Soubor:Mellieha_Bay_beach_Malta_1.jpg|vlevo|náhled|Pláž v [[Mellieħa|Mellieħě]]]] [877] => [[Podnebí|Klimatické]] prostředí je podle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace]] určeno jako [[středozemní podnebí]]. Vyznačuje se mírným, vlhkým zimním obdobím a horkým létem s prakticky žádnými vodními srážkami. Průměrná roční teplota je 23 °C během dne a 15,5 °C v noci. Nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším srpen. Valletta má nejteplejší zimy ze všech hlavních měst Evropy, s průměrnou teplotou 15 °C. [[Sníh]] je velmi neobvyklý a když napadne, jde o velkou atrakci, jako například v roce 2014.{{Citace elektronického periodika [878] => | titul = Readers report snowflakes in many localities around Malta [879] => | periodikum = The Malta Independent [880] => | url = https://www.independent.com.mt/articles/2014-12-31/dontmiss/WATCH-Readers-report-snowflakes-in-many-localities-6736128054 [881] => | datum vydání = 2014-12-31 [882] => | datum přístupu = 2023-04-13 [883] => }} Průměrná roční teplota moře je 20 °C. Pod tuto průměrnou úroveň neklesne teplota pobřežního moře od června až do listopadu.{{Citace elektronického periodika [884] => | titul = Malta’s Climate {{!}} MaltaWeather.com [885] => | periodikum = web.archive.org [886] => | url = http://www.maltaweather.com/?page_id=37 [887] => | datum vydání = 2015-10-16 [888] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151016040844/http://www.maltaweather.com/?page_id=37 [889] => | datum archivace = 2015-10-16 [890] => | datum přístupu = 2023-04-13 [891] => }} To je obrovská devíza pro turistický ruch a zakládá to pověst maltských pláží. [892] => [[Soubor:Палеоцентаурея_мальтийская.png|náhled|Skalní chrpa, národní rostlina Malty]] [893] => Jak je pro ostrovy typické, je Malta domovem řady [[Endemit|endemických]] (jinde se nevyskytujících) druhů rostlin.{{Citace periodika [894] => | příjmení = Thake [895] => | jméno = M. A. [896] => | titul = The Biogeography of the Maltese Islands, Illustrated by the Clausiliidae [897] => | periodikum = Journal of Biogeography [898] => | datum vydání = 1985 [899] => | ročník = 12 [900] => | číslo = 3 [901] => | strany = 269–287 [902] => | issn = 0305-0270 [903] => | doi = 10.2307/2844999 [904] => | url = https://www.jstor.org/stable/2844999 [905] => | datum přístupu = 2023-04-13 [906] => }} Maltskou národní rostlinou je od roku 1973 [[skalní chrpa]] (''Cheirolophus crassifolius''). Vyskytuje se jen na Maltě a roste především na západních útesech, které zdobí svými výraznými růžovofialovými květy.{{Citace elektronického periodika [907] => | titul = Cheirolophus crassifolius (Skalní chrpa) [908] => | periodikum = Rostliny.net [909] => | url = https://www.rostliny.net/rostlina/Cheirolophus_crassifolius#.ZDeZ191Bzrc [910] => | datum přístupu = 2023-04-13 [911] => }} Endemitem byla také [[fiala šedivá]], byť se díky pěstování v okrasných zahradách v 19. století rozšířila do volné přírody i jinde po Evropě. Podobně byl zavlečen na kontinent [[starček stříbrný]] (''Jacobaea maritima''), který se stal oblíbenou okrasnou rostlinou zejména v Británii. Z dřevin jsou pro Maltu typické [[olivovník evropský]], [[rohovník obecný]] ("karob"), [[fíkovník smokvoň]], [[dub cesmínovitý]] a [[borovice halepská]]. To jsou původní druhy. Z nepůvodních se rozšířily [[blahovičník]] ("eukalyptus"), [[akácie]] a [[opuncie mexická]]. Vzhledem k velké hustotě zalidnění je ovšem maltská [[biodiverzita]] značně ohrožená.{{Citace elektronického periodika [912] => | titul = Maltese Biodiversity under threat [913] => | periodikum = The Malta Independent [914] => | url = https://www.independent.com.mt/articles/2011-02-13/news/maltese-biodiversity-under-threat-287673/ [915] => | datum vydání = 2011-02-13 [916] => | datum přístupu = 2023-04-13 [917] => }} [918] => [919] => == Politika == [920] => [[Soubor:Parliament_House_(Malta).jpeg|náhled|Sídlo parlamentu ve Vallettě]] [921] => [[Soubor:Auberge_de_Castille,_Valletta_001.jpg|náhled|[[Auberge de Castille]], sídlo premiéra]] [922] => [[Soubor:Valletta_St_Johns_square_Malta_2014_3.jpg|náhled|[[Velmistrovský palác]], sídlo prezidenta]] [923] => Bývalá britská kolonie Malta získala nezávislost [[21. září|21. září]] [[1964]] a 13. prosince 1974 se prohlásila nezávislou republikou, zůstala však i nadále členem [[Commonwealth|Britského společenství národů]] (''Commonwealth of Nations''). Od 1. května 2004 je Malta členem [[Evropská unie|Evropské unie]]. [924] => [925] => Malta je [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]]. Její politický systém je, vzhledem k britskému vlivu v minulosti, silně ovlivněn [[Westminsterský systém|westminsterským systémem]]. V čele státu stojí nominálně [[prezident]] republiky, volený prostou většinou [[Unikameralismus|jednokomorovým parlamentem]] na pětileté období. Prezident jmenuje předsedu vlády a podílí se na složení vlády. V minulosti se však ukázalo, že vůdce jedné z obou hlavních stran, který se zpravidla stává i předsedou vlády, určuje, kdo bude zvolen prezidentem, a tudíž zajišťuje i své jmenování předsedou vlády. Parlament má 65 členů. Volby do [[Maltský parlament|parlamentu]] (''Kamra tar-Rapprezentanti'') se podle ústavy konají nejméně každých pět let. Volí se ve třinácti volebních obvodech nazývaných ''distretti elettoral''. Pokud strana získá absolutní většinu hlasů, ale nemá většinu křesel, dostane tato strana přidělena další křesla, aby byla zajištěna parlamentní většina. Všechny parlamentní volby mají na Maltě tradičně velice těsné výsledky a obě hlavní strany se u vlády pravidelně střídají. Volební účast je tradičně vysoká, Malta drží rekord ve volební účasti mezi státy bez povinného hlasování (z let 1960 a 1995). [926] => [927] => Prezidentkou republiky byla od 4. května 2014 [[Marie Louise Coleiro Preca|Marie-Louise Coleiro Preca]].{{Citace elektronické monografie [928] => | příjmení = [929] => | jméno = [930] => | titul = Presidents of Malta [931] => | url = https://www.gov.mt/en/Government/Government%20of%20Malta/Presidents%20of%20Malta/Pages/Marie-Louise-Coleiro-Preca.aspx [932] => | vydavatel = [933] => | místo = [934] => | datum vydání = [935] => | datum přístupu = 26.10.2015 [936] => }} Její mandát skončil v roce 2019 a novým prezidentem se stal [[George Vella]]. Předsedou vlády je pak od ledna 2020 [[Robert Abela]], který po rezignaci nahradil [[Joseph Muscat|Josepha Muscata]]. Poslední parlamentní volby proběhly 26. března 2022 a již potřetí za sebou vyhrála Strana práce se ziskem 55,1 % hlasů. [937] => [938] => === Administrativní dělení === [939] => [[Soubor:Regions_of_Malta_by_color.png|vlevo|náhled|{{legenda|#00FFFF|Centrální region}}{{Legenda|#FFA500|Region Gozo}}{{Legenda|#32CD32|Severní region}}{{Legenda|#7f00FF|Jihovýchodní region}}{{Legenda|#FF0000|Jižní region}}]] [940] => Malta je rozdělena na pět [[Regiony na Maltě|regionů]]: [[Centrální region]], [[Region Gozo]], [[Severní region (Malta)|Severní region]], [[Jihovýchodní region (Malta)|Jihovýchodní region]] a [[Jižní region (Malta)|Jižní region]] (regiony vznikly roku 1993, původně byly tři, roku 2009 byly dva regiony rozděleny a počet se tak ustálil na pěti). Každý region má regionální výbor ([[Maltština|maltsky]] ''Kumitat Reġjonali''), který se skládá z předsedy, místopředsedy, výkonného tajemníka a 10 až 14 členů. Od roku 1993 se Malta dále administrativně dělí do 68 takzvaných [[Lokální výbory na Maltě|lokálních výborů]] (''local council''), které jsou voleny jednou za tři roky. [941] => [942] => Již před získáním nezávislosti byla maltská politika dominována dvěma [[Politická strana|politickými stranami]]: socialistickou a neutralisticky zaměřenou [[Labouristická strana (Malta)|Stranu práce]] (''Partit Laburista'', '''''MPL''''' jako zkratka pro ''Maltese Labour Party'') a konzervativní [[Nacionalistická strana (Malta)|Národní stranu]] (''Partit Nazzjonalista'', odtud zkratka '''''PN'''''). Ostatní strany nemají větší politický význam.{{Citace periodika [943] => | příjmení = Cini [944] => | jméno = Michelle [945] => | titul = A Divided Nation: Polarization and the Two-Party System in Malta [946] => | periodikum = South European Society and Politics [947] => | datum vydání = 2002-06-01 [948] => | ročník = 7 [949] => | číslo = 1 [950] => | strany = 6–23 [951] => | issn = 1360-8746 [952] => | doi = 10.1080/714004966 [953] => | url = https://doi.org/10.1080/714004966 [954] => | datum přístupu = 2023-04-13 [955] => }} Třetí nejsilnější stranou je Demokratická alternativa (''Alternattiva Demokratika'', '''''AD'''''), obdoba evropských „Zelených“. [956] => [957] => S politickými stranami se v minulosti střídalo i zaměření maltské '''zahraniční politiky'''. Zatímco se konzervativní PN orientovala jednoznačně na Západ, tedy na Evropskou unii, udržovala Labour Party tradičně dobré styky nejen se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], ostatními zeměmi [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]] a [[Čína|Čínou]], ale i se svými arabskými sousedy, mimo jiné s [[Libye|Libyí]], a zasazovala se za neutralitu Malty a proti členství v Evropské unii. Od roku 1987 je Malta podle své ústavy neutrální. [958] => [959] => === Malta a Evropská unie === [960] => [[Soubor:Opening_of_21-24_November_plenary_session_in_Strasbourg.jpg|náhled|[[Roberta Metsolaová]] na zasedání [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] ve [[Štrasburk]]u]] [961] => Postoj Malty k členství v Evropské unii byl odvislý od postoje dvou velkých politických stran. Maltská konzervativní strana ''Nationalist Party'' byla pro členství, ''Labour Party'' (a některé odbory) zase zásadně proti. Každá změna vlády tedy s sebou přinesla i zvrat v otázce vstupu. První žádost o členství podala Malta roku 1990. Po vítězství ''Labour Party'' ve volbách roku 1996 Malta žádost o členství stáhla. Po předčasných volbách roku 1998, kdy opět zvítězila Nationalist Party, byla žádost obnovena. [962] => [963] => O vstupu Malty do Evropské unie bylo rozhodnuto na konferenci v Kodani 13. prosince 2002. V referendu o členství 8. března 2003 se 53,65 % voličů vyslovilo pro členství. V rámci rozšíření Evropské unie o deset států se tak 1. května 2004 Malta stala členem Evropské unie a vystřídala Lucembursko na místě nejmenšího členského státu. Malta přijala 1. ledna 2008 místo původní [[Maltská lira|maltské liry]] za novou měnu euro. [964] => [965] => V roce 2022 se maltská politička [[Roberta Metsolaová]] stala předsedkyní [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]]. [966] => [967] => == Ekonomika == [968] => {{Podrobně|Hospodářství Malty}}Hospodářství Malty je ovlivněno skutečností, že souostroví nemá žádné přírodní zdroje, mimo to pak v důsledku mizivé vegetace trpí i nedostatkem spodní vody (lesní porost byl vymýcen již za dob Féničanů). [969] => [[Soubor:Malta_-_Mgarr_(Fort_Bingemma_)_01_ies.jpg|náhled|Zemědělská půda na Maltě]] [970] => [[Soubor:047.Freeport.jpg|náhled|Malta Freeport]] [971] => '''''Zemědělství''''', především rostlinná výroba, se soustřeďuje hlavně na poněkud zelenější ostrov Gozo, přesto se musí zelenina dovážet, hlavně v letní suché sezóně. Tradiční [[rybolov]] se provádí stále ještě zastaralým způsobem hlavně jako pobřežní lov; roli zde hraje i skutečnost, že vody v okolí Malty jsou již delší dobu vyloveny. Nejen část rybího masa, ale i mnoho ostatních masných výrobků se proto dováží. [972] => [973] => '''''Průmyslová výroba''''', která vyrábí z velké části i pro vývoz, se soustřeďuje především na strojírenské výrobky, elektroniku, stavbu a opravu lodí, textil; jistých úspěchů bylo v devadesátých letech dosaženo i v oblasti zásobování vodou a elektrickým proudem. [974] => [975] => V oblasti '''''služeb''''' stojí na prvním místě turistický ruch. V současné době navštěvuje Maltu přes milion turistů ročně – tedy daleko více, než činí vlastní obyvatelstvo; turistika se na HDP podílí zhruba 35 procenty. Před [[Pandemie covidu-19|pandemií covidu]] Malta dosáhla v oblasti turismu svého vrcholu - v prvních devíti měsících roku 2019 ji navštívilo rekordních 2,1 milionu turistů.{{Citace elektronické monografie [976] => | příjmení = [977] => | jméno = [978] => | titul = Malta braced for record number of tourists in 2019 [979] => | url = https://bay.com.mt/malta-braced-for-record-number-of-tourists-in-2019/ [980] => | datum vydání = 2019-11-07 [981] => | datum přístupu = 2023-04-13 [982] => | jazyk = en-GB [983] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210803221720/https://bay.com.mt/malta-braced-for-record-number-of-tourists-in-2019/ [984] => | datum archivace = 2021-08-03 [985] => | nedostupné = ano [986] => }} To je zhruba čtyřnásobek počtu usedlých obyvatel. Turisty však lákají nejen památky a pláže, stále více rozvíjejícím odvětvím je také tzv. zdravotnický turismus.{{Citace periodika [987] => | příjmení = Attard [988] => | jméno = Lorraine [989] => | titul = The future contribution of medical tourism in the Maltese islands : evaluation of key challenges and opportunities [990] => | datum vydání = 2016 [991] => | jazyk = en [992] => | url = https://www.um.edu.mt/library/oar/handle/123456789/32643 [993] => | datum přístupu = 2023-04-13 [994] => }} Zejména pro Brity se stala Malta destinací tohoto druhu.{{Citace elektronického periodika [995] => | titul = Malta popular with UK medical tourists [996] => | periodikum = web.archive.org [997] => | url = http://www.treatmentabroad.net/medical-tourism/news/november-2007/malta-popular-with-uk-medical-tourists/ [998] => | datum vydání = 2009-12-16 [999] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091216023654/http://www.treatmentabroad.net/medical-tourism/news/november-2007/malta-popular-with-uk-medical-tourists/ [1000] => | datum archivace = 2009-12-16 [1001] => | datum přístupu = 2023-04-13 [1002] => }} Oblíbenou turistickou atrakcí je také [[Popeye Village|Pepkova vesnice]], původně filmová kulisa posléze přeměněná v zábavní park zaměřený na pop-kulturní postavičku [[Pepek námořník|Pepka námořníka]].{{Citace elektronického periodika [1003] => | příjmení = Lhoťan [1004] => | jméno = Lukáš [1005] => | titul = Malta jinak: Po stopách ithackého krále Odyssea, ale i Pepka námořníka [1006] => | periodikum = Reflex.cz [1007] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/cestovani/99346/malta-jinak-po-stopach-ithackeho-krale-odyssea-ale-i-pepka-namornika.html [1008] => | datum vydání = 2020-01-17 [1009] => | jazyk = cs [1010] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1011] => }} [1012] => [1013] => V '''''zahraničním obchodu''''' připadá 60 až 70 procent vývozu a dovozu na [[Německo]], [[Francie|Francii]], [[Itálie|Itálii]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Spojené království|Velkou Británii]]. V dovozu činí značnou položku potraviny a fosilní zdroje na výrobu elektřiny. [1014] => [1015] => Malta Freeport v [[Marsaxlokk]]u je jedním z největších přístavů kontejnerové námořní dopravy v Evropě.{{Citace elektronického periodika [1016] => | titul = Malta Freeport embraces the future [1017] => | periodikum = Times of Malta [1018] => | url = https://timesofmalta.com/articles/view/malta-freeport-embraces-future.966946 [1019] => | datum vydání = 2022-07-10 [1020] => | jazyk = en-gb [1021] => | datum přístupu = 2023-04-13 [1022] => }} Jediným mezinárodním letištěm v zemi je [[Letiště Malta]]. Leží asi 5 km jihozápadně od Valletty, v místě bývalé základny [[Royal Air Force|RAF]] Luqa. Slouží jako uzel pro společnosti [[KM Malta Airlines]] a také [[Ryanair]] (respektive její divizi [[Malta Air]]). KM Malta Airlines je národní dopravce. Na silnicích se, vzhledem k britskému vlivu v minulosti, jezdí na Maltě vlevo. Navzdory nevelké rozloze ostrova je vlastnictví automobilu velmi obvyklé – hustota provozu je čtvrtá nejvyšší v EU.{{Citace periodika [1023] => | příjmení = Sammut [1024] => | jméno = M. [1025] => | příjmení2 = Savona-Ventura [1026] => | jméno2 = C. [1027] => | titul = Petrol lead in a small island environment [1028] => | periodikum = The International Journal of Risk & Safety in Medicine [1029] => | datum vydání = 1996 [1030] => | ročník = 9 [1031] => | číslo = 1 [1032] => | strany = 33–40 [1033] => | issn = 0924-6479 [1034] => | pmid = 23512022 [1035] => | doi = 10.3233/JRS-1996-9104 [1036] => | poznámka = PMID: 23512022 [1037] => | url = https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23512022/ [1038] => | datum přístupu = 2023-04-12 [1039] => }} [1040] => [1041] => == Obyvatelstvo == [1042] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Malty}} [1043] => [[Soubor:Carnival_in_Valletta.jpg|náhled|Maltská dívka během tradičního karnevalu]] [1044] => Většina obyvatel Malty žije na hlavním ostrově Malta, zde převážně v městských aglomeracích. Vzhledem k malé rozloze činí hustota zalidnění téměř 1 321 obyvatel na km² (největší v Evropské unii a osmá největší na světě). Přes 90 procent obyvatel žije v městech. Přibližně 3 procenta obyvatel jsou cizinci. Téměř stejný počet obyvatel žije nastálo v zahraničí (v Kanadě, Austrálii a také USA). Na rozdíl od hlavního ostrova má Gozo více zeleně a spíše zemědělský ráz s příslušnou strukturou obyvatelstva, zároveň i menší hustotu obyvatel. Comino je obydleno jen v turistické sezóně (hosté jednoho hotelu, jinak mimo sezónu zde žijí plus minus čtyři obyvatelé). [1045] => [1046] => * přirozený růst obyvatelstva: 1,2 procent [1047] => * průměrný věk obyvatelstva: celkový 38 let, muži 36,6 a ženy 39,5 roků [1048] => * porodnost: 10,09 na 1 000 obyvatel [1049] => * úmrtnost: 7,91 na 1 000 obyvatel [1050] => * dětská úmrtnost: 5,69 na 1 000 živě narozených [1051] => * průměrný věk dožití: 76,39 let u mužů, 80,43 let u žen [1052] => [1053] => : ''(číselné údaje: stav koncem roku 2003)'' [1054] => [1055] => [[Interrupce na Maltě]] je nezákonná. Je to jediný členský stát Evropské unie s úplným zákazem úmyslných [[Interrupce|potratů]]. Neexistují žádné výjimky, včetně případů [[znásilnění]] nebo [[incest]]u.{{Citace periodika [1056] => | titul = Malta: The only EU country where abortion is illegal leaves women scared [1057] => | periodikum = BBC News [1058] => | datum vydání = 2022-08-11 [1059] => | jazyk = en-GB [1060] => | url = https://www.bbc.com/news/world-europe-62479624 [1061] => | datum přístupu = 2023-04-13 [1062] => }}{{Citace elektronického periodika [1063] => | titul = Mladé Malťanky jsou zoufalé. Kvůli potratům jsou z nich ‚zločinci‘, země interrupci legálně neumožňuje [1064] => | periodikum = Lidovky.cz [1065] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/mlade-maltanky-jsou-zoufale-kvuli-potratum-jsou-z-nich-zlocinci-zeme-interrupci-legalne-neumoznuje.A200612_092139_ln_zahranici_rkj [1066] => | datum vydání = 2020-06-13 [1067] => | jazyk = cs [1068] => | datum přístupu = 2023-04-13 [1069] => }} Do manželství mohou Malťané vstoupit od 16 let. Možnost uzavřít manželství před osmnáctým rokem využívají tradičně zejména maltské dívky. [1070] => [1071] => === Národnost === [1072] => [[Soubor:Malta_-mix-_2019_by-RaBoe_067.jpg|náhled|Památník ve [[Floriana|Florianě]] upomínající na migrační vlnu z Malty po druhé světové válce]] [1073] => O původním obyvatelstvu z megalitické doby existují jen domněnky. Osídlení dnešním obyvatelstvem začíná kolem roku 2000 př. n. l., poté, co byla Malta zhruba 500 let neobydlena. Podle jedné stále neověřené teorie byla Malta osídlena ze Sicílie, přičemž v průběhu dalšího vývoje došlo částečně ke smíšení obyvatelstva s jinými národy. [1074] => [1075] => Od počátku 21. století zaznamenala Malta významný nárůst migrace. Populace narozená v cizině vzrostla mezi lety 2005 a 2020 téměř osminásobně. Největší část představují Britové, na Maltě tráví závěr života hodně britských důchodců, zejména ve [[Sliema|Sliemě]]. Dále nejvíce do země migrují [[Italové]], Libyjci a [[Srbové]]. Růst migrace rychle vytlačil ceny nemovitostí a nájemného, čímž se zhoršila dostupnost bydlení. Zajímavostí je, že poměrně nedávno Malta čelila úplně opačnému problému, v letech 1948 až 1967 z ní emigrovalo 30 procent populace - 57,6 % do Austrálie, 22 % do Spojeného království, 13 % do Kanady a 7 % do Spojených států.{{Citace periodika [1076] => | příjmení = Jones [1077] => | jméno = Huw R. [1078] => | titul = Modern Emigration from Malta [1079] => | periodikum = Transactions of the Institute of British Geographers [1080] => | datum vydání = 1973 [1081] => | číslo = 60 [1082] => | strany = 101–119 [1083] => | issn = 0020-2754 [1084] => | doi = 10.2307/621508 [1085] => | url = https://www.jstor.org/stable/621508 [1086] => | datum přístupu = 2023-04-13 [1087] => }} Maltské úřady dokonce pomáhaly emigrantům s náklady na cestu. [1088] => [1089] => V lednu 2014 začala Malta udělovat občanství za příspěvek ve výši 650 000 eur plus investice. Tato praktika tzv. zlatého pasu vedla ke kritice, že Malta takto umožňuje získat přístup do Evropské unie pochybným podnikatelům z různých koutů světa.{{Citace elektronického periodika [1090] => | titul = EU to warn about crime risks from passport selling schemes in Malta and Cyprus [1091] => | periodikum = The Malta Independent [1092] => | url = https://www.independent.com.mt/articles/2019-01-22/local-news/EU-to-warn-about-crime-risks-from-passport-selling-schemes-in-Malta-and-Cyprus-6736202453 [1093] => | datum vydání = 2019-01-22 [1094] => | datum přístupu = 2023-04-13 [1095] => }} [1096] => [1097] => Od konce 20. století se Malta stala tranzitní zemí pro migrační trasy z Afriky do Evropy. Situace se stala dramatickou a Malta přijala několik opatření, které posléze kritizovaly lidskoprávní organizace. I [[Evropský soud pro lidská práva]] nakonec shledal, že zadržování migrantů ze strany Malty bylo svévolné a porušovalo [[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Evropskou úmluvu o lidských právech]].{{Citace elektronického periodika [1098] => | titul = Malta: Migrant Detention Violates Rights [1099] => | periodikum = Human Right Watch [1100] => | url = https://www.hrw.org/news/2012/07/18/malta-migrant-detention-violates-rights [1101] => | datum vydání = 2012-07-18 [1102] => | datum přístupu = 2023-04-13 [1103] => }} [1104] => [1105] => === Jazyky === [1106] => [[Soubor:Peter_Caxaro_-_Cantilena.jpg|náhled|206x206pixelů|''Il-Kantilena'']] [1107] => Úřední řečí na Maltě je [[maltština]] (''Malti'') a [[angličtina]].{{Citace monografie [1108] => | příjmení = Paggio [1109] => | jméno = Patrizia [1110] => | příjmení2 = Gatt [1111] => | jméno2 = Albert [1112] => | titul = The languages of Malta [1113] => | url = https://zenodo.org/record/1181783 [1114] => | vydavatel = Language Science Press [1115] => | místo = Berlin [1116] => | isbn = 978-3-96110-070-5 [1117] => | poznámka = DOI: 10.5281/zenodo.1181783 [1118] => }} Článek 74 Ústavy však uvádí, že „... pokud dojde k jakémukoli rozporu mezi maltským a anglickým zněním jakéhokoli zákona, má přednost maltský text.“ V roce 2012 [[Eurobarometr]] zjistil, že 97 procent maltské populace považuje maltštinu za mateřský jazyk. 89 procent populace mluví rovněž anglicky, 66 procent [[Italština|italsky]] a 17 procent [[Francouzština|francouzsky]].{{Citace elektronického periodika [1119] => | titul = Europeans and their languages [1120] => | periodikum = Europeansources.info [1121] => | url = https://www.europeansources.info/record/europeans-and-their-languages/ [1122] => | datum přístupu = 2023-04-13 [1123] => }} Tato rozšířená znalost několika jazyků činí Maltu jednou z nejvíce mnohojazyčných zemí v Evropské unii. Znalost italštiny posilují oblíbené italské televizní sítě [[Rai|RAI]] a [[Mediaset]]. [1124] => [1125] => Maltština je semitskou řečí, která se vyvinula z arabštiny. V průběhu vývoje však byla silně ovlivněna také románskými jazyky (hlavně italštinou) a angličtinou. Maltština je jedinou semitskou řečí, která používá latinskou abecedu, obohacenou o několik vlastních písmen. Je také jedinou semitskou řečí, která má status oficiálního jazyka Evropské unie. I název Malta se vyvinul z původně fénických a později arabských jmen, která se pro ostrov používala: ''Malet'', ''Melita'', ''Maltacheum'' a další, což znamenalo pravděpodobně bezpečný přístav. [1126] => [1127] => Nejstarším doloženým textem v maltštině je báseň ''Il-Kantilena'', připisovaná [[Pietru Caxaro]]vi a pocházející z 15. století.{{Citace elektronického periodika [1128] => | titul = Talk on Caxaro’s poem Kantilena [1129] => | periodikum = Times of Malta [1130] => | url = https://timesofmalta.com/articles/view/Talk-on-Caxaro-s-poem-Kantilena.626231 [1131] => | datum vydání = 2016-09-27 [1132] => | jazyk = en-gb [1133] => | datum přístupu = 2023-04-13 [1134] => }} [1135] => [1136] => === Náboženství === [1137] => [[Soubor:Malta_230915_Valletta_03.jpg|náhled|Katedrála sv. Pavla ve Vallettě]] [1138] => Většina obyvatel Malty jsou [[křesťanství|křesťané]]. Druhý článek ústavy Malty určuje [[katolicismus]] jako [[státní náboženství]], což se odráží v různých prvcích maltské kultury. V ústavě se také píše, že výuka katolického náboženství na maltských školách je povinná. Zároveň jsou tam ale pasáže garantující náboženskou svobodu. [1139] => [1140] => Na Maltě existuje 364 kostelů, což odpovídá poměru jeden kostel na tisíc obyvatel. Vzhledem k počtu obyvatel má Malta rovněž víc kněží, mnichů a jeptišek než jakýkoliv jiný stát na světě s výjimkou Vatikánu. Prvním maltským světcem a údajně i prvním biskupem byl [[Svatý Publius]], jehož měl dle legendy léčit sv. Pavel. Sídlit měl v jeskyni v Rabatu, nyní známé jako „jeskyně sv. Pavla“ (v jejím okolí byly nalezeny archeologické důkazy o křesťanských pohřbech a rituálech ze 3. století). Jeskyně patří k nejstarším známým místům křesťanského uctívání na ostrově. Svatý Publius je patronem Malty spolu s Pavlem a [[Svatá Agáta|Svatou Agátou]] (dříve v češtině označovanou jako Háta). Významnou náboženskou osobností byl [[George Preca]]. Papež [[Benedikt XVI.]] ho [[Kanonizace|svatořečil]] 3. června 2007.{{Citace elektronického periodika [1141] => | titul = 3 June 2007: Canonization of the Blesseds: Giorgio Preca, Szymon di Lipnica, Karel van Sint Andries Houben and Marie Eugénie de Jésus Milleret {{!}} BENEDICT XVI [1142] => | periodikum = www.vatican.va [1143] => | url = http://www.vatican.va/content/benedict-xvi/en/homilies/2007/documents/hf_ben-xvi_hom_20070603_canonizations.html [1144] => | datum přístupu = 2021-02-08 [1145] => }} Dalšího významného kněze [[Nazju Falzon]]a [[Blahoslavený|blahořečil]] [[Jan Pavel II.]] dne [[9. květen|9. května]] [[2001]].{{Citace elektronického periodika [1146] => | titul = Jubilee Pilgrimage to Greece, Syria and Malta: Mass with Beatifications - "Granaries" of Floriana, Malta (9 May 2001) {{!}} John Paul II [1147] => | periodikum = www.vatican.va [1148] => | url = http://www.vatican.va/content/john-paul-ii/en/homilies/2001/documents/hf_jp-ii_hom_20010509_malta-beatification.html [1149] => | datum přístupu = 2021-02-08 [1150] => }} [1151] => [[Soubor:Malta_-_ZebbugM_-_Good_Friday_271_ies.jpg|náhled|Katolický průvod na [[Velký pátek]] ve městě [[Żebbuġ]]]] [1152] => [[Judaismus|Židovská]] populace na Maltě dosáhla svého vrcholu ve středověku za vlády Normanů. V roce 1479 se však Malta a Sicílie dostaly pod aragonskou vládu a [[Dekret z Alhambry]] z roku 1492 přinutil všechny Židy opustit zemi a zanechat na ostrově téměř všechen majetek. Jen několik desítek maltských Židů tehdy konvertovalo ke křesťanství, aby mohli zůstat v zemi. Dnes existuje na ostrově jeden židovský sbor.{{Citace elektronického periodika [1153] => | příjmení = Vassallo [1154] => | jméno = Harry [1155] => | titul = A map of faith in Malta [1156] => | periodikum = archive.maltatoday.com.mt [1157] => | vydavatel = [1158] => | url = http://archive.maltatoday.com.mt/2009/04/08/t5.html [1159] => | datum vydání = [1160] => | url archivu = [1161] => | datum přístupu = 2021-02-08 [1162] => }} [1163] => [1164] => Na Maltě též existuje jedna muslimská mešita: Mariam Al-Batool. Z odhadovaných 3 000 muslimů na Maltě je přibližně 2250 cizinců, 600 občanů je naturalizovaných a asi 150 je maltských rodáků. [1165] => [1166] => V průzkumu, který provedl deník ''Malta Today'', se 4,5% populace prohlásilo za [[Ateismus|ateistu]] nebo [[Agnosticismus|agnostika]], což je jedno z nejnižších čísel v Evropě. Podle průzkumu [[Eurobarometr]]u provedeného v roce 2019 se však počet ateistů od roku 2014 do roku 2018 zdvojnásobil. Lidé bez vyznání jsou ovšem objektem diskriminace. Výroční zpráva organizace [[Humanists International]] o svobodě myšlení za rok 2015 kvůli tomu zařadila Maltu do kategorie „závažná diskriminace". Významným pokrokem bylo, když byl v roce 2016 zrušen zákon o [[rouhání]].{{Citace elektronického periodika [1167] => | titul = Malta still discriminating against the non-religious - report - timesofmalta.com [1168] => | periodikum = web.archive.org [1169] => | url = http://www.timesofmalta.com/articles/view/20161209/local/malta-still-discriminating-against-the-non-religious-report.633311 [1170] => | datum vydání = 2016-12-10 [1171] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161210140814/http://www.timesofmalta.com/articles/view/20161209/local/malta-still-discriminating-against-the-non-religious-report.633311 [1172] => | datum archivace = 2016-12-10 [1173] => | datum přístupu = 2021-02-08 [1174] => }} [1175] => [1176] => === Města === [1177] => [[Soubor:Malta_-_Marsaxlokk_-_Xatt_is-Sajjieda_-_Harbour_14_ies.jpg|náhled|[[Marsaxlokk]]]] [1178] => Z ptačí perspektivy se zdá, že celý severovýchod hlavního ostrova Malty pozůstává z jednoho jediného velkého města. Tento dojem klame, především v důsledku velmi rychlé výstavby za posledních přibližně třicet let. Hranice jednotlivých měst této aglomerace jsou rozeznatelné pouze z místních popisných tabulek. K největším a nejznámějším městům patří: [1179] => [1180] => * [[Valletta]] (často nesprávně nazývané La Valletta), hlavní město; pozůstává především z historické pevnosti [1181] => * [[Sliema]], obchodní a nákupní středisko Malty, [1182] => * [[Birkirkara]], největší město (2002: 22 334 obyvatel) [1183] => * [[Mdina]], bývalé hlavní město s historickým centrem, dnes také zvané „tiché město“ (je přístupné jen pro pěší), s živým předměstím Rabat [1184] => * Victoria (dříve také a dnes částečně: ''Rabat''), hlavní město ostrova Gozo [1185] => * takzvaná „[[Tři města]]“ (''The Three Cities''), jak se nazývají města [[Vittoriosa]] (také [[Birgu]]), [[Senglea]] a [[Cospicua]], ležící oproti Vallettě na východní straně zálivu ''Grand Harbour'' [1186] => * [[Marsaxlokk]], rybářský přístav, známý velkým počtem tradičních člunů [[luzzu]] [1187] => [1188] => == Kultura == [1189] => [[Soubor:Faith,_Fortitude,_and_Civilization.jpg|náhled|Místo připomínky zavražděné [[Daphne Caruana Galiziaová|Daphne Caruana Galiziaové]] u pomníku Víra, statečnost a civilizace.]] [1190] => [[Soubor:Aerial_view_Mdina,_Malta.jpg|náhled|Mdina]] [1191] => [[Soubor:Citadel-Gozo.jpg|náhled|Citadela ve Victorii]] [1192] => [[Soubor:Malta,_St_John's_Pro-Cathedral.jpg|náhled|[[Konkatedrála svatého Jana (Valletta)|Konkatedrála sv. Jana]]]] [1193] => Světové proslulosti dosáhl spisovatel [[Frans Sammut]] či komiksový tvůrce [[Joe Sacco]], který se proslavil seriály o historických událostech.{{Citace elektronického periodika [1194] => | příjmení = Thielman [1195] => | jméno = Sam [1196] => | titul = So you'd like to get into highbrow comics. Here's where to start [1197] => | periodikum = the Guardian [1198] => | vydavatel = [1199] => | url = http://www.theguardian.com/books/2015/dec/17/omic-books-recommendations-graphic-novels [1200] => | datum vydání = 2015-12-17 [1201] => | jazyk = en [1202] => | url archivu = [1203] => | datum přístupu = 2021-02-08 [1204] => }} Ke známým spisovatelům patří rovněž "maltský bard" [[Dun Karm]]{{Citace periodika [1205] => | příjmení = Friggieri [1206] => | jméno = Oliver [1207] => | titul = Dun Karm, the national poet of Malta [1208] => | periodikum = Neohelicon [1209] => | datum vydání = 1995-03-01 [1210] => | ročník = 22 [1211] => | číslo = 1 [1212] => | strany = 157–167 [1213] => | issn = 1588-2810 [1214] => | doi = 10.1007/BF02093294 [1215] => | jazyk = en [1216] => | url = https://doi.org/10.1007/BF02093294 [1217] => | datum přístupu = 2021-02-08 [1218] => }} či [[Mark A. Sammut]]. Představitelem současné maltské literatury je například [[Immanuel Mifsud]].{{Citace elektronického periodika [1219] => | příjmení = Grombíř [1220] => | jméno = Jakub [1221] => | titul = Historie splněného slibu [1222] => | periodikum = KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo [1223] => | url = https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2018/47-2018/historie-splneneho-slibu [1224] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190924122205/https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2018/47-2018/historie-splneneho-slibu [1225] => | datum archivace = 2019-09-24 [1226] => | datum přístupu = 2021-02-08 [1227] => }} Je čtyřnásobným držitelem maltské národní literární ceny a v roce 2011 mu byla za autobiografickou knihu ''Ve jménu Otce (i Syna)'' udělena [[Cena Evropské unie za literaturu]].{{Citace elektronického periodika [1228] => | titul = Immanuel Mifsud receives European literature prize [1229] => | periodikum = Times of Malta [1230] => | url = https://timesofmalta.com/articles/view/Immanuel-Mifsud-receives-European-literature-prize.398077 [1231] => | jazyk = en-gb [1232] => | datum přístupu = 2021-02-08 [1233] => }} Novinářskou legendou se stala [[Daphne Caruana Galiziaová]]. Poté, co odhalila a kritizovala [[Korupce|korupci]] ve vládě, [[nepotismus]], [[praní špinavých peněz]], vazby mezi maltským online [[Hazardní hra|hazardním]] průmyslem a [[Organizovaný zločin|organizovaným zločinem]] nebo popsala [[ázerbájdžán]]ský vliv na Maltě, se 16. října 2017 stala obětí [[atentát]]u, když byla v jejím vozidle odpálena bomba.{{Citace elektronického periodika [1234] => | titul = Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI [1235] => | periodikum = iDNES.cz [1236] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/malta-novinarka-smrt-vrazda-panama-papers.A171017_091331_zahranicni_kha [1237] => | datum vydání = 2017-10-17 [1238] => | datum přístupu = 2021-02-08 [1239] => }} To vzbudilo mezinárodní pozornost a vlnu kritiky, otřáslo to i maltským politickým životem. Šestnáctého každého měsíce se na Maltě scházejí občané, aby si vraždu novinářky připomněli.{{Citace periodika [1240] => | příjmení = Jiří Pasz [1241] => | titul = Je šestnáctého – Malťané si jako každý měsíc připomínají zavražděnou novinářku. Vrazi dosud nebyli odhaleni [1242] => | periodikum = Deník N [1243] => | jazyk = cs [1244] => | url = https://denikn.cz/172171/je-sestnacteho-maltane-si-jako-kazdy-mesic-pripominaji-zavrazdenou-novinarku-vrazi-dosud-nebyli-odhaleni/ [1245] => | datum přístupu = 2021-02-08 [1246] => }} Největším a nejvlivnějším deníkem na ostrově jsou ''[[Times of Malta]].'' [[Maltská národní knihovna]] byla založena již roku 1776. [1247] => [1248] => Nejznámějšími hudebními skladateli jsou [[Nicolas Isouard]] a [[Girolamo Abos]]. Jistého věhlasu dosáhl i operní pěvec [[Joseph Calleja]]. Nejznámější styl maltské lidové hudby se nazývá [[għana]]. V roce 2021 byl zapsán na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO.{{Citace elektronického periodika [1249] => | titul = L-Għana, a Maltese folksong tradition [1250] => | periodikum = ich.unesco.org [1251] => | url = https://ich.unesco.org/en/RL/l-gana-a-maltese-folksong-tradition-01681 [1252] => | jazyk = en [1253] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1254] => }} [[Divadlo Manoel]] založené roku 1731 je třetím nejstarším stále činným divadlem v Evropě. Je mj. domovskou scénou Maltské filharmonie. [1255] => [1256] => Vývoj malířství na Maltě silně ovlivnil [[Caravaggio]], který tam 15 měsíců pobýval.{{Citace elektronického periodika [1257] => | příjmení = Jones [1258] => | jméno = Jonathan [1259] => | titul = Caravaggio's dark heart in Malta [1260] => | periodikum = the Guardian [1261] => | vydavatel = [1262] => | url = http://www.theguardian.com/artanddesign/jonathanjonesblog/2012/apr/06/caravaggio-in-malta [1263] => | datum vydání = 2012-04-06 [1264] => | jazyk = en [1265] => | url archivu = [1266] => | datum přístupu = 2021-02-08 [1267] => }} Dva z nejznámějších jeho obrazů, [[Stětí Jana Křtitele (Caravaggio)|''Stětí Jana Křtitele'']] a [[Svatý Jeroným (Caravaggio)|''Svatý Jeroným'']], jsou k vidění dodnes právě na Maltě, v konkatedrále sv. Jana. Caravagiem byl silně ovlivněn například [[Mattia Preti]], nejvýznamnější [[Baroko|barokní malíř]] působící na ostrově.{{Citace elektronického periodika [1268] => | příjmení = Calleja [1269] => | jméno = Claudia [1270] => | titul = How a Mattia Preti painting returned to Malta 200 years after it disappeared [1271] => | periodikum = Times of Malta [1272] => | vydavatel = [1273] => | url = https://timesofmalta.com/articles/view/how-a-mattia-preti-painting-returned-to-malta-200-years-after-it.808992 [1274] => | datum vydání = [1275] => | jazyk = en-gb [1276] => | url archivu = [1277] => | datum přístupu = 2021-02-08 [1278] => }} Poté, co se stal rytířem Řádu sv. Jana, odcestoval v roce 1659 na Maltu a většinu zbytku svého života strávil tam. Přeměnil interiér katedrály sv. Jana v obrovskou sérii obrazů o životě a mučednictví [[Jan Křtitel|sv. Jana Křtitele]] (1661-1666). Na Maltě najdeme také mnoho obrazů Pretiho v soukromých sbírkách a ve farních kostelech. Namaloval na Maltě i svůj známý obraz ''Daňový peníz''. Významnými sochaři byli [[Melchiorre Cafà]] a [[Lorenzo Gafà]]. V oblasti lidového umění má velkou tradici [[maltézská krajka]] (''bizzilla'').{{Citace elektronického periodika [1279] => | titul = Maltese lace {{!}} Britannica [1280] => | periodikum = www.britannica.com [1281] => | url = https://www.britannica.com/art/Maltese-lace [1282] => | jazyk = en [1283] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1284] => }}{{Citace monografie [1285] => | příjmení = Azzopardi [1286] => | jméno = Consiglia [1287] => | titul = Maltese Lace: History & Mystery : Four Centuries of Bizzilla [1288] => | url = https://books.google.cz/books/about/Maltese_Lace.html?id=b4pWzQEACAAJ&redir_esc=y [1289] => | vydavatel = Kite [1290] => | počet stran = 574 [1291] => | isbn = 978-99957-50-84-8 [1292] => | poznámka = Google-Books-ID: b4pWzQEACAAJ [1293] => | jazyk = en [1294] => }} [1295] => [[Soubor:Rotonda_de_Mosta,_isla_de_Malta,_Malta,_2021-08-25,_DD_84.jpg|vlevo|náhled|180x180pixelů|Rotunda v Mostě]] [1296] => Manýristický architekt [[Girolamo Cassar]] naplánoval řadu staveb v hlavním městě Vallettě, např. [[Konkatedrála svatého Jana (Valletta)|konkatedrálu sv. Jana]] či [[Velmistrovský palác]]. Malta je velice bohatá na historické památky. Tři z nich se nacházejí na listině Kulturního dědictví organizace [[UNESCO]]: hlavní město [[Valletta]] jako celek, [[Megalitická kultura na Maltě|megalitické chrámy]] na Maltě a Gozu, a takzvané [[Hypogeum Ħal Saflieni]].{{Citace elektronického periodika [1297] => | příjmení = [1298] => | jméno = [1299] => | titul = Malta [1300] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1301] => | vydavatel = [1302] => | url = https://whc.unesco.org/en/statesparties/mt [1303] => | datum vydání = [1304] => | jazyk = en [1305] => | url archivu = [1306] => | datum přístupu = 2021-02-09 [1307] => }} Další historické památky pocházejí z doby arabského obsazení ostrova, hlavně však z doby vlády Johanitů. Zde je možno jmenovat celé město [[Mdina|Mdinu]] (hradby postavili již [[Arabové]]), dále nesčíslné stavby a pevnůstky ve Vallettě, [[Citadela ve Viktorii|citadelu v hlavním městě Goza Victorii]], palác [[Auberge de Castille]], rotundu v [[Mosta|Mostě]], mnoho strážních věží, roztroušených po celém souostroví. Významnou raně křesťanskou památkou jsou rovněž [[katakomby]] pod dnešním městem Rabat, jejichž zvláštností je, že do nich v [[Pozdní antika|pozdní antice]] byli pohřbíváni vedle křesťanů i [[Pohanství|pohané]] a [[židé]].{{Citace elektronického periodika [1308] => | příjmení = [1309] => | jméno = [1310] => | titul = Maltese Catacomb Complexes [1311] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1312] => | vydavatel = [1313] => | url = http://whc.unesco.org/en/tentativelists/1113/ [1314] => | datum vydání = [1315] => | jazyk = en [1316] => | url archivu = [1317] => | datum přístupu = 2021-02-09 [1318] => }}{{Citace elektronického periodika [1319] => | příjmení = Killgrove [1320] => | jméno = Kristina [1321] => | titul = Ancient Catacombs On Malta Reveal Christians, Jews, And Pagans Were Buried Together [1322] => | periodikum = Forbes [1323] => | url = https://www.forbes.com/sites/kristinakillgrove/2018/09/28/ancient-catacombs-on-malta-reveal-christians-jews-and-pagans-were-buried-together/ [1324] => | datum vydání = 2018-09-28 [1325] => | jazyk = en [1326] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1327] => }} [1328] => [1329] => Nejvýznamnějšími sbírkovými a muzeálnímu institucemi jsou [[Národní muzeum archeologie]], [[National War Museum (Malta)|Národní válečné muzeum]] a umělecké muzeum [[MUŻA]] (dříve zvané Národní muzeum umění). [1330] => [1331] => === Věda a vzdělání === [1332] => [[Soubor:Uni-20malta.jpg|náhled|Kampus Maltské univerzity ve Msidě]] [1333] => Ve světě nejznámějším maltským vědcem je psycholog [[Edward de Bono]]. [1334] => [1335] => Hlavní vzdělávací a vědeckou institucí je [[Maltská univerzita]], studenty často zvaná jen Melit. Založena byla roku 1769 velmistrem [[Manuel Pinto da Fonseca|Manuelem Pintem da Fonseca]], avšak navazuje na starší jezuitskou kolej (''Collegium Melitense'') z roku 1592 (jezuité byli z Malty vypuzeni roku 1768). Studuje na ní okolo 11 tisíc studentů{{Citace elektronického periodika [1336] => | titul = Student Statistics by F/I/C/S, Course & Route - 2019/0 [1337] => | periodikum = web.archive.org [1338] => | url = https://www.um.edu.mt/__data/assets/pdf_file/0008/420749/Students19-20.pdf [1339] => | datum vydání = 2020-08-16 [1340] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200816110652/https://www.um.edu.mt/__data/assets/pdf_file/0008/420749/Students19-20.pdf [1341] => | datum archivace = 2020-08-16 [1342] => | datum přístupu = 2023-04-13 [1343] => }}, což je vzhledem k počtu obyvatel velmi vysoké číslo. Zahraniční studenti tvoří asi desetinu. Podle ''QS World University Rankings'' z roku 2023 je Maltská univerzita 800-1000. nejkvalitnější na světě (tedy zhruba na úrovni [[Česká zemědělská univerzita v Praze|České zemědělské univerzity v Praze]], [[Mendelova univerzita v Brně|Mendelovy univerzity v Brně]], [[Technická univerzita v Liberci|Technické univerzity v Liberci]] nebo [[Univerzita Hradec Králové|Univerzity v Hradci Králové]]).{{Citace elektronického periodika [1344] => | titul = University of Malta [1345] => | periodikum = Top Universities [1346] => | url = https://www.topuniversities.com/universities/university-malta [1347] => | jazyk = en [1348] => | datum přístupu = 2023-04-13 [1349] => }}{{Citace elektronického periodika [1350] => | titul = QS World University Rankings 2023: Top Global Universities [1351] => | periodikum = Top Universities [1352] => | url = https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2023 [1353] => | jazyk = en [1354] => | datum přístupu = 2023-04-13 [1355] => }} Hlavní sídlo univerzity není ve Vallettě, ale ve [[Msida|Msidě]]. Univerzita má ale několik kampusů po celé Maltě (též v Marsaxlokku, v [[Xewkija|Xewkiji]] nebo ve Vallettě). [1356] => [1357] => Hned vedle kampusu ve Msidě sídlí také Mezinárodní ústav námořního práva, založený v roce 1988 [[Mezinárodní námořní organizace|Mezinárodní námořní organizací]]. [1358] => [1359] => === Sport === [1360] => [[Soubor:Ta'_Qali_National_Stadium_Main_Tribune.jpg|náhled|[[Národní stadion Ta' Qali]]]] [1361] => Nejpopulárnějším sportem je jako všude v jižní Evropě fotbal. V evropských ligách se prosadil maltský fotbalový útočník [[Michael Mifsud]].{{Citace elektronického periodika [1362] => | titul = Aj Malta má svojho Messiho. Je malý, rýchly a vie bodať [1363] => | periodikum = sportnet.sme.sk [1364] => | url = https://sportnet.sme.sk/spravy/aj-malta-ma-svojho-messiho-je-maly-rychly-a-vie-bodat/ [1365] => | jazyk = sk [1366] => | datum přístupu = 2021-02-09 [1367] => }} Drží rekord v počtu startů (143) i vstřelených branek (42) za [[Maltská fotbalová reprezentace|Maltskou fotbalovou reprezentaci]].{{Citace elektronického periodika [1368] => | titul = Malta - Record International Players [1369] => | periodikum = www.rsssf.com [1370] => | url = http://www.rsssf.com/miscellaneous/malt-recintlp.html [1371] => | datum přístupu = 2021-02-09 [1372] => }} Prvním maltským fotbalistou, který se prosadil v zahraničí, byl [[Carmel Busuttil]]. Byl nominován na seznam [[UEFA Jubilee 52 Golden Players]].{{Citace elektronického periodika [1373] => | příjmení = [1374] => | jméno = [1375] => | titul = UEFA Awards {{!}} The UEFA Jubilee 52 Golden Players [1376] => | periodikum = www.rsssf.com [1377] => | vydavatel = [1378] => | url = http://www.rsssf.com/miscellaneous/uefa-awards.html#52g [1379] => | datum vydání = [1380] => | url archivu = [1381] => | datum přístupu = 2021-02-09 [1382] => }} Reprezentační mužstvo má svůj domovský stánek na [[Národní stadion Ta' Qali|Národním stadionu Ta' Qali]]. Postaven byl roku 1980 a pojme 17 tisíc diváků. Přestože je národní tým řazen k trpaslíkům evropského fotbalu, mnohokrát již potrápil favorita. Památným je vítězství nad [[Řecká fotbalová reprezentace|Řeckem]] v [[Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1976|evropské kvalifikaci roku 1974]] a nad [[Maďarská fotbalová reprezentace|Maďarskem]] v [[Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 – skupina C|bojích o Euro 2008]].{{Citace elektronického periodika [1383] => | titul = Soccer-Hungary savaged in media after Malta humiliation [1384] => | periodikum = ESPN.com [1385] => | url = https://www.espn.com/espn/wire?section=soccer&id=2622485 [1386] => | datum vydání = 2006-10-12 [1387] => | jazyk = en [1388] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1389] => }}{{Citace periodika [1390] => | příjmení = [1391] => | jméno = [1392] => | titul = Defeat away to Malta condemns Hungary to new low [1393] => | periodikum = [1394] => | issn = 0140-0460 [1395] => | jazyk = en [1396] => | url = https://www.thetimes.co.uk/article/defeat-away-to-malta-condemns-hungary-to-new-low-2sjxsk3dvzz [1397] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1398] => }} V kvalifikačních kláních dokázala Malta porazit i [[Islandská fotbalová reprezentace|Island]] (1982), [[Kyperská fotbalová reprezentace|Kypr]] (2021), [[Arménská fotbalová reprezentace|Arménii]] (2013) nebo [[Estonská fotbalová reprezentace|Estonsko]] (1993).{{Citace elektronického periodika [1399] => | titul = Malta senzačně vyhrála, Slováci jen remizovali [1400] => | periodikum = Lidovky.cz [1401] => | url = https://www.lidovky.cz/sport/fotbal/malta-senzacne-vyhrala-slovaci-jen-remizovali.A130607_220537_ln-fotbal-repre_vrb [1402] => | datum vydání = 2013-06-07 [1403] => | jazyk = cs [1404] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1405] => }} Z přátelských utkání má například skalp [[Belgická fotbalová reprezentace|Belgie]] (1994) nebo [[Ukrajinská fotbalová reprezentace|Ukrajiny]].{{Citace elektronického periodika [1406] => | titul = Malta national football team: record v Belgium [1407] => | periodikum = 11v11.com [1408] => | url = https://www.11v11.com/teams/malta/tab/opposingTeams/opposition/Belgium/ [1409] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1410] => }}{{Citace elektronického periodika [1411] => | titul = Malta si vyšlápla v přípravě na Ukrajinu, Německo remizovalo v Dánsku [1412] => | periodikum = ČT sport [1413] => | vydavatel = Česká televize [1414] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/fotbal/malta-si-vyslapla-v-priprave-na-ukrajinu-nemecko-remizovalo-v-dansku/5bd772ad0d663b6fe86a83f8 [1415] => | datum vydání = 2017-06-06 [1416] => | jazyk = cs [1417] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1418] => }} Nejvyšší domácí soutěž se nazývá [[Maltese Premier League]]. Její první ročník byl odehrán již roku 1909. Účastní se jí čtrnáct klubů. Historicky nejúspěšnějšími jsou [[Sliema Wanderers]], [[Floriana FC]], [[Valletta FC]], [[Hibernians FC]] a [[Ħamrun Spartans FC]]. Maltu využívá k letní přípravě řada českých klubů, často se souběžně účastní i Tipsport Malta Cupu, který se koná od roku 2019.{{Citace periodika [1419] => | příjmení = Jůzek [1420] => | jméno = Martin [1421] => | titul = Malta, zimní říše českého fotbalu. Hrubý i Frýdek by tu mohli dělat průvodce [1422] => | periodikum = Karlovarský deník [1423] => | datum vydání = 2023-01-11 [1424] => | jazyk = cs [1425] => | url = https://karlovarsky.denik.cz/fotbal-zajimavosti/malta-zimni-rise-ceskeho-fotbalu-hruby-frydek-kozel-vzpominky.html [1426] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1427] => }} V dresu Sliema Wanderers působil [[Zdeněk Svoboda]]{{Citace elektronického periodika [1428] => | titul = Sliema set to sign Czech Svoboda [1429] => | periodikum = Times of Malta [1430] => | url = https://timesofmalta.com/articles/view/sliema-set-to-sign-czech-svoboda.52232 [1431] => | datum vydání = 2006-06-01 [1432] => | jazyk = en-gb [1433] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1434] => }}, [[Dušan Fitzel]] trénoval tři roky maltskou reprezentaci. Právě on si s ní připsal památnou výhru nad Maďary.{{Citace elektronického periodika [1435] => | titul = Za krále jsem byl na Maltě před rokem, přiznává trenér Fitzel [1436] => | periodikum = Sport.cz [1437] => | url = https://www.sport.cz/clanek/fotbal-reprezentace-za-krale-jsem-byl-na-malte-pred-rokem-priznava-trener-fitzel-151181 [1438] => | datum vydání = 2009-06-04 [1439] => | jazyk = cs [1440] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1441] => }} [1442] => [[Soubor:Tony_Drago_PHC_2012-2.jpg|vlevo|náhled|[[Tony Drago]]]] [1443] => Maltská mužská reprezentace vodních pólistů se od roku 2016 pravidelně účastní závěrečného turnaje mistrovství Evropy. [[Stevie Camilleri]] se stal dokonce nejlepším střelcem šampionátu v roce 2016.{{Citace elektronického periodika [1444] => | titul = Steven Camilleri top-scorer at European Waterpolo Championships, triumph for Serbia [1445] => | periodikum = The Malta Independent [1446] => | url = https://www.independent.com.mt/articles/2016-01-23/waterpolo/Steven-Camilleri-top-scorer-at-European-Waterpol [1447] => | datum vydání = 2016-01-23 [1448] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1449] => }}{{Nedostupný zdroj}} Před druhou světovou válkou se pólisté dvakrát zúčastnili i olympijského turnaje. [1450] => [1451] => Mužský i ženský basketbalový národní tým si vede velmi dobře v mistrovství malých států, muži ho vyhráli v roce 2018{{Citace elektronického periodika [1452] => | titul = Malta claim maiden title [1453] => | periodikum = FIBA.basketball [1454] => | url = https://www.fiba.basketball/europe/smallcountries/2018/news/malta-claim-maiden-title [1455] => | datum vydání = 2018-07-01 [1456] => | jazyk = en [1457] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1458] => }}, ženy ho vyhráli dokonce třikrát (2008, 2010, 2016).{{Citace elektronického periodika [1459] => | titul = Women's national basketball team wins gold at Small Countries European Championship [1460] => | periodikum = Times of Malta [1461] => | url = https://timesofmalta.com/articles/view/womens-national-basketball-team-wins-gold-at-small-countries-european.617705 [1462] => | datum vydání = 2016-07-03 [1463] => | jazyk = en-gb [1464] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1465] => }} Ragbistická reprezentace (rugby league) byla v roce 2022 desátá v žebříčku světové federace. [1466] => [1467] => Z individuálních sportovců vynikl hráč [[Snooker|kulečníku]] [[Tony Drago]], finalista [[Scottish Open]] z roku 1997 a desátý hráč světového snookerového žebříčku v sezóně 1998/99. Později přesedlal na [[pool]], kde si připsal dvě vítězství v [[Mosconi Cup]]u s výběrem Evropy.{{Citace elektronického periodika [1468] => | příjmení = Mifsud [1469] => | jméno = Terrence [1470] => | titul = The Legendary Life of Tony Drago Now Turned Stage Play [1471] => | periodikum = Oh My Malta [1472] => | url = https://ohmymalta.com.mt/2022/03/03/the-legendary-life-of-tony-drago-now-turned-stage-play/ [1473] => | datum vydání = 2022-03-03 [1474] => | jazyk = en-US [1475] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1476] => }} [1477] => [1478] => Velkou, již více než dvousetletou, tradici má veslařský závod Maltská národní regata, který se každý druhý rok koná v Grand Harbour ve Vallettě. Termín závodu je 31. březen, nebo 8. září. V obou případech jde o maltské státní svátky, jeden připomíná nezávislost a odchod Britů, druhý vítězství nad Osmany roku 1565. Jde o velký lidový svátek, závod sedmi místních družstev na speciálních lodích sledují tisíce lidí.{{Citace elektronického periodika [1479] => | titul = Here's why you'll love the spectacular regatta, Malta's national boat racing event [1480] => | periodikum = www.guidememalta.com [1481] => | url = https://www.guidememalta.com/en/here-s-why-you-ll-love-the-spectacular-regatta-malta-s-national-boat-racing-event [1482] => | jazyk = en [1483] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1484] => }}{{Citace elektronické monografie [1485] => | příjmení = Borg [1486] => | jméno = Chris [1487] => | titul = The Maltese Rowing Regatta - A 200 year tradition [1488] => | url = https://www.embassyvallettahotel.com/the-maltese-rowing-regatta-a-200-year-tradition/ [1489] => | datum vydání = 2022-03-16 [1490] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1491] => | jazyk = en-US [1492] => }} [1493] => [1494] => === Kuchyně === [1495] => {{Podrobně|Maltská kuchyně}} [1496] => [[Soubor:Rabbit_Stew_It-Tokk_Victoria_Gozo.jpg|náhled|''Stuffat tal-fenek'', národní jídlo z králíka]] [1497] => Maltská kuchyně je velice rozmanitá, neboť byla ovlivněna mnoha kuchyněmi, především [[Italská kuchyně|italskou]] a [[Britská kuchyně|britskou kuchyní]], v menší míře též [[Arabská kuchyně|arabskou]], [[Španělská kuchyně|španělskou]], [[Francouzská kuchyně|francouzskou]] a [[Provensálská kuchyně|provensálskou kuchyní]]. Převažuje tu typická středomořská strava. Připravují se pokrmy z ryb (okoun, mečoun, tuňák) a mořských plodů (chobotnice). Italská pizza a těstoviny jsou nabízeny všude. Maltským národním jídlem je ''Stuffat tal-fenek'',{{Citace elektronického periodika [1498] => | titul = Malta food and drink guide [1499] => | periodikum = World Travel Guide [1500] => | url = https://www.worldtravelguide.net/guides/europe/malta/food-and-drink/ [1501] => | jazyk = en-US [1502] => | datum přístupu = 2020-02-29 [1503] => }} dušený králík na víně s brambory nebo těstovinami a zeleninou. Nejoblíbenější rybou je lampuki (také nazývaná mahi-mahi nebo dorado). Je to menší ryba, která se konzumuje především na podzim, kdy migruje kolem Maltských ostrovů. Tradiční je využití listového těsta plněného mnoha surovinami, čerstvým sýrem ricottou, hráškem, špenátem nebo čokoládou. Oblíbený je křupavý a nadýchaný maltský chléb ''ftira''. Bulky chleba se rozřezávají a plní se rajčatovou pastou nebo olivovým olejem, rajčaty, olivami, tuňákem, česnekem nebo kapary. Vliv italské kuchyně se projevuje využitím těstovin a konzumací pizzy. Oblíbeným dezertem je [[imqaret]], sladké těsto plněné datlemi, nebo maltský nugát, obvykle s mandlemi nebo lískovými oříšky. Oblíbený je i sycený nealkoholický nápoj z hořkých pomerančů a [[Pelyněk|pelyňku]] zvaný [[kinnie]]. [1504] => [1505] => == Zajímavosti == [1506] => [1507] => * Na Maltě několik let žila i česká herečka [[Adina Mandlová]] se svým manželem Benem, než je odtamtud – dle jejích slov – vyhnali komunisté.Mandlová, Adina: Dneska už se tomu směju. Toronto, Sixty-Eight Publishers, 1977. [1508] => [1509] => == Odkazy == [1510] => === Reference === [1511] => {{Překlad|en|Malta|1217685992}} [1512] => [1513] => === Literatura === [1514] => [1515] => * Iva Bártová: ''Malta'', Freytag & Berndt, Praha 2004, {{ISBN|80-7316-157-5}} [1516] => * Lindsay Bennett: ''Malta – průvodce do kapsy'', RO-TO-M, Bučovice 2008, {{ISBN|978-80-86704-39-5}} [1517] => [1518] => === Související články === [1519] => [1520] => * [[Għar Dalam]] [1521] => * [[Maltézský řád]] [1522] => [1523] => === Externí odkazy === [1524] => [1525] => * {{Commonscat}} [1526] => * {{Commons|Malta}} [1527] => * {{Wikicitáty|téma=Malta}} [1528] => * {{Wikislovník|heslo=Malta}} [1529] => * {{Wikicesty|průvodce=Malta}} [1530] => * {{NK ČR|ge129942}} [1531] => * {{Osmrelace|365307}} [1532] => * {{en}} [http://www.nso.gov.mt/statdoc/document_file.aspx?id=485 Demografická statistika z 9/7/2004] {{Wayback|url=http://www.nso.gov.mt/statdoc/document_file.aspx?id=485|date=20061112203738}} ([[Portable Document Format|PDF]]) – neplatný odkaz ! [1533] => * {{Citace elektronické monografie [1534] => | titul = Malta - Amnesty International Report 2011 [1535] => | url = http://www.refworld.org/docid/4dce15555a.html [1536] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1537] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1538] => | jazyk = anglicky [1539] => }} [1540] => * {{Citace elektronické monografie [1541] => | titul = Malta (2011) [1542] => | url = https://freedomhouse.org/report/freedom-world/freedom-world-2011?page=363&year=2011&country=8087 [1543] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1544] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1545] => | jazyk = anglicky [1546] => }} [1547] => * {{Citace elektronické monografie [1548] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1549] => | titul = Background Note: Malta [1550] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5382.htm [1551] => | vydavatel = U.S. Department of State [1552] => | datum vydání = 2010-11-23 [1553] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1554] => | jazyk = anglicky [1555] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110814215346/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5382.htm [1556] => | datum archivace = 2011-08-14 [1557] => | nedostupné = ano [1558] => }} [1559] => * {{Citace elektronické monografie [1560] => | korporace = CIA [1561] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1562] => | titul = The World Factbook - Malta [1563] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mt.html [1564] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1565] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1566] => | jazyk = anglicky [1567] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151016010540/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mt.html [1568] => | datum archivace = 2015-10-16 [1569] => | nedostupné = ano [1570] => }} [1571] => * {{Citace elektronické monografie [1572] => | příjmení = Briguglio [1573] => | jméno = Lino [1574] => | příjmení2 = Busuttil [1575] => | jméno2 = Salvino [1576] => | titul = Malta [1577] => | url = http://www.britannica.com/place/Malta [1578] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1579] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1580] => | jazyk = anglicky [1581] => }} [1582] => {{Navboxes|title=[[Soubor:Gnome-globe.svg|22px|alt=Zeměkoule]] Geografická lokalizace|list={{Evropa}} [1583] => {{Státy ležící na břehu Středozemního moře}}}} {{Navboxes|title=Členství v mezinárodních organizacích|list={{Commonwealth}} [1584] => {{EU}} [1585] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}}}} [1586] => {{Malta}} [1587] => {{Autoritní data}} [1588] => {{Portály|Evropa}} [1589] => [1590] => [[Kategorie:Malta| ]] [1591] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1592] => [[Kategorie:Ostrovní státy a území]] [1593] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1964]] [1594] => [[Kategorie:Státy EU]] [1595] => [[Kategorie:Evropské mikrostáty]] [1596] => [[Kategorie:Republiky ve Společenství národů]] [1597] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [] => )
good wiki

Malta

Malta, plným názvem Maltská republika , je ostrovní stát ve Středozemním moři přináležející k Evropě. Jde o nejmenší členskou zemi Evropské unie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Valletta','Evropská unie','maltština','Sicílie','křesťanství','Mdina','Itálie','Gozo','Arabové','Tunisko','Normané','Maltézský řád'

Arabové

Gozo

Itálie

Křesťanství

Maltština

Mdina

Normané

Sicílie

Sicílie je italský ostrov ležící v Středozemním moři.

Tunisko

Tunisko je stát ležící v severní Africe.

Valletta

Valletta je hlavní město Malty a nachází se na východním pobřeží ostrova.