Array ( [0] => 14700530 [id] => 14700530 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Manicheismus [uri] => Manicheismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Portrait of a Manichaean.svg|náhled|upright=1.1|Jeskynní portrét perského manichejce s kruhovým symbolem]] [1] => [[Soubor:Image of a Manichaean Temple.svg|náhled|upright=0.9|Jeskynní nákres manichejského chrámu a sedmi nebes]] [2] => '''Manicheismus''' či '''manichejství''' (vlastním jménem '''Náboženství Světla''') je dnes již vymizelé [[Světová náboženství|světové náboženství]], kdysi rozšířené od [[Západní Evropa|západní Evropy]] (kde zanikl v [[7. století]]), [[Severní Afrika|severní Afriky]], přes Blízký východ (do [[10. století]], kdy ustoupil [[islám]]u), [[Střední Asie|střední Asii]] ([[14. století]]) až po [[Čína|Čínu]] (kde se udržel až do [[17. století]] a byly nalezeny jeho nejpozdější a nejzachovalejší formy s největším počtem památek). [3] => [4] => Jeho náboženské učení bylo založeno v [[Babylonie|Babylonii]] v [[Sásánovská říše|sásánovské Persii]] prorokem [[Mání]]m (přibližně roku [[216]]–[[276]]) ve [[3. století]]. Bylo ovlivněno [[Gnosticismus|gnosticismem]] a spojovalo v sobě [[Achaimenovská říše|staroperské]] náboženské představy [[zoroastrismus|zoroastrismu]] s [[křesťanství]]m, [[Apokalyptika|apokalyptickým]] [[Judaismus|judaismem]] a [[Buddhismus|buddhismem]], přičemž se považovalo za vyvrcholení všech těchto náboženství, a sám Mání se pokládal za „Pečeť proroků“ (tj. [[Ježíš Kristus|Krista]], [[Gautama Buddha|Buddhy]], [[Zarathuštra|Zarathuštry]], [[Kršna|Kršny]] a [[Elchasaios|Elchasaie]]{{Fakt/dne|20190909213842|}}). [5] => [6] => == Názvy == [7] => V sásánovské Persii byli [[Zoroastrismus|zarathuštristy]] nazýváni středoperským termínem ''zindík'' či ''zandik'' (𐭦𐭭𐭣𐭩𐭪) a chápáni jako odpadlíky od většinového zoroastrismu. Později tento výraz pro manichejce přijali i [[Muslim|muslimové]] v podobě ''[[zindíq]]'' ([[Arabština|arabsky]] زنديق) jako obecnější označení pro [[Hereze|kacíře]], [[Apostáze|odpadlíky]] či jinověrce, a jejich učení ''zandaq'' – „kacířství“, ale později jej rozšířili také na ''munáfiqún'' – „pokrytce, falešné muslimy“ a jiné odpůrce muslimských věr, především těch v [[Monoteismus|jediného Boha]] a [[muslimská eschatologie|soudný den]]. [8] => [9] => == Učení manicheismu == [10] => [[Soubor:Jesus Image on a Manichaean Temple Banner.jpg|náhled|upright=0.8|[[Ježíš Kristus]] v podání manichejců z [[Kao-čchangské království|Kao-čchangu]], obraz chrámového praporu z [[10. století]]]] [11] => [[Soubor:Manichaean Diagram of the Universe (Detail 12).jpg|náhled|upright=0.8|vlevo|[[Mání]], [[Gautama Buddha|Buddha]], [[Zarathuštra]] a [[Ježíš Kristus|Ježíš]] jako proroci manicheismu]] [12] => Mání na rozdíl od jiných proroků a zakladatelů nových náboženství se nespoléhal pouze na ústní předávání svého učení a vedle cestování zvolil také dráhu spisovatele. Zanechal za sebou sedm děl, jedno v [[Perština|perštině]] a šest v [[Syrština|syrštině]], z nichž se mnohé dochovaly pouze ve fragmentech (jsou to ''Šábuhragán'' věnovaná [[Sásánovská říše|sásánovskému]] králi [[Šápúr I.|Šápurovi I.]], ''Kniha záhad'', ''Kniha o obrech'', ''Kniha oživování'' neboli ''Poklad života'', ''Velké Evangelium'' neboli ''Živé Evangelium'', ''Kniha žalmů a modliteb'', sbírka ''Epištol'' a nakonec ''Kefalaia'' neboli „Kapitoly“). Tyto ještě obohacuje celá řada spisů a komentářů dalších manichejců, takže celkově lze seznam literatury informující o manicheismu pokládat za bohatý. [13] => [14] => Mání byl přesvědčen, že svět byl v minulosti na různých místech navštíven celou řadou božích poslů jako byli [[Gautama Buddha]], [[Zarathuštra]] a [[Ježíš Kristus|Ježíš]], avšak jejich učení nejsou úplná a teprve jeho vlastní zjevení, které mu předal ''[[Paraklétos|paraklét]]'' (jinými slovy [[Duch svatý]]), je určené celému světu a završuje je. Své učení nazval „Náboženstvím Světla“. Podle tohoto učení existují dva [[etika|etické]] principy, které jsou současně vlastními principy struktury života: ''dobro'' (světlo) a ''zlo'' (tma). Ty spolu bojují a jejich smísením vznikl svět. Manicheismus učí, že [[Ježíš Kristus]] přišel osvobodit části světla ze zajetí tmy a těla (tedy ta, která disponují přimíšenými prvky zla) od jejich hmotné závislosti jen zdánlivě. Oba [[morálka|morální]] protipóly a jejich konfrontace existují trvale, jsou věčné, [[vesmír|kosmické]]. Tím se odlišuje od většinové křesťanské nauky, protože i ve chvíli, kdy je podle ní boj mezi protipóly dobra a zla pro jednotlivce dokonán smrtí a pro duši začíná dimenzionálně jiný, kvalitativně nový, [[unipolarita|unipolární]] život – pouze dobro (nebe) či pouze zlo (peklo), funguje v tomto učení princip [[bipolarita|bipolarity]] nadále. Princip dualismu dobra a zla a jejich prolnutí ve světě je ovšem živý trvale. [15] => [16] => == Historie == [17] => [[Soubor:Spread of Manicheanism.png|náhled|upright=1.0|vlevo|Mapa rozšíření manicheismu ve světě]] [18] => [[Soubor:Tiffany Window of St Augustine - Lightner Museum.jpg|náhled|upright=0.8|[[Svatý Augustin|Augustin z Hippa]] náležel k sektě manichejců devět let, poté manicheismus zavrhl.]] [19] => === Vzestup a pronásledování === [20] => Mání zemřel [[Mučedník|mučednickou smrtí]] mezi lety [[274]] a [[277]]Viz {{Citace monografie [21] => | příjmení = Felix [22] => | jméno = Wolfgang [23] => | titul = Antike literarische Quellen zur Außenpolitik des Sāsānidenstaates I [24] => | místo = Wien [25] => | vydavatel = Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften [26] => | rok = 1985 [27] => | isbn = 3-7001-0727-7 [28] => | strany = 91 [29] => }} na popud zoroastrovských kněží na rozkaz perského [[Šáhanšáh|velkokrále]] [[Bahrám I.|Bahráma I.]], který na rozdíl od svého [[Šápúr I.|předchůdce]] nehodlal dále držet ochrannou ruku nad neoblíbeným [[Prorok|Prorokem]]. Po jeho smrti se manicheismus stal populárním zejména v jazykových oblastech [[Aramejština|aramejštiny]]. V [[Sásánovská říše|Persii]] se stal pronásledovaným náboženstvím a ani za jejími hranicemi to neměl jednoduché: byl pronásledován v [[Starověký Řím|Římské říši]], potírali jej i [[Buddhismus|buddhisté]] v [[Asie|Asii]], stejně jako [[Taoismus|taoisté]] nebo [[Konfucianismus|konfuciáni]] v Číně. [30] => [31] => === V Číně a Ujgurské říši === [32] => Až v roce [[762]] se k manicheismu přiklonil [[kagan]] [[Ujgurský kaganát|Ujgurské říše]] a až do jejího zániku v polovině [[9. století]] plnil funkci [[Státní náboženství|státního náboženství]]. V mezinárodní politice se kagan pasoval do role ochránce manicheismu, díky čemuž mohli manicheisté působit v Číně jako kaganovi diplomatičtí prostředníci a vyslanci, a manicheismus v Číně (nazývané ''učením Mo-Mo-Niho'' neboli Mar Máního, tj. „Pána Máního“) byl postaven na roveň [[Buddhismus v Číně|buddhismu]] a taoismu. Čínští manicheisté se sžili s kulturním prostředím Číny a bylo jim povoleno budovat si chrámy. Mar Mání byl v nich uctíván v podobě světlého [[Buddha|buddhy]] v bílých šatech, tj. „buddhy světla“. Navzdory těmto výsadám a vnějším proměnám byl manicheismus stále vnímán jako cizí náboženství. Po pádu Ujgurské říše upadli manicheisté v Číně opět v nemilost. Byli nuceni působit v ilegalitě a zapojovali se do odbojných hnutí, lidových povstání a buddhistických sekt jako byly [[Bílý lotos]] a sekta Bílého mraku. Komunity manichejců přežívaly v Číně až do [[17. století]]. Dodnes je manicheismus formálně zakázaným náboženstvím ve [[Vietnam]]u.{{Doplňte zdroj}} [33] => [34] => == Organizace == [35] => [[Soubor:Manicheans.jpg|náhled|upright=0.7|vlevo|Kněží manicheismu na fragmentu z rukopisu nalezeném v [[Čína|čínské]] [[Tarimská pánev|Tarimské pánvi]]]] [36] => [[Soubor:Jesus as a Manichaean Prophet, 13th century.jpg|náhled|upright=0.7|[[Ježíš Kristus]] v podobě [[Buddha|buddhy]] jako manichejský prorok (identifikován podle kříže na prsou), [[13. století]]]] [37] => Manicheismus dělil své vyznavače do dvou tříd: na [38] => * vyvolené neboli dokonalé (vzdělané) a [39] => * naslouchající (laiky). [40] => Vyvolení žili odděleně v [[Klášter|klášterech]] přísným asketickým životem, věnovali se především studiu a modlitbám, ale pěstovali také umění. Naslouchající byli druhou třídou. Ti nemuseli žít asketicky, dodržovali pouze deset Máního přikázání. Protože Vyvolení nesměli pracovat, byli to Naslouchající, kteří je živili, a nemožnost proniknout hlouběji do učení si vynahrazovali [[almužna]]mi. Mladý [[Svatý Augustin|Augustin]] náležel k této druhé třídě sekty manichejců devět let a poté se stal kritikem celého systému. [41] => [42] => Manichejství mělo od počátku pevně organizovanou církev, v jejímž čele stál ''archégos'', Máního nástupce. Z manichejských hodnostářů to dále bylo dvanáct mistrů, sedmdesát dva biskupů a tři sta šedesát kněží. Tito hodnostáři pocházeli právě z řad Vyvolených. [43] => [44] => == Dochované manichejské umění == [45] => [46] => Soubor:ManichaeanElectaeKocho10thCentury.jpg|Shromáždění manichejců, [[10. století|10. stol. n. l.]], [[Čína|čínská]] [[Tarimská pánev]] [47] => Soubor:Painting of Mani’s Birth.jpg|[[Mání]]ho narození, Čína za vlády [[dynastie Jüan]] [48] => Soubor:Shahname - Mani death (cropped).jpg|[[Mání]]ho mučednická smrt, ilustrace ze [[14. století]] [49] => Soubor:Sermon on Mani's Teaching of Salvation. Cathayan Manichaean silk painting, 13th-century.jpg|Prorok [[Mání]] při rozmluvě o nauce spásy, [[13. století]], Čína [50] => Soubor:Yüen dynasty Manichaean diagram of the Universe.jpg|Manichejská [[kosmologie]], období vlády [[dynastie Jüan]] [51] => Soubor:Analysis of Doctrinal Iconography of Mani’s Cosmology.jpg|Analýza manichejské kosmologie [52] => Soubor:Cathayan Manichaean Cosmology - Heaven Scene.jpg|Detail nebes na manichejské kosmologii [53] => Soubor:Manichaean clergymen, Khocho, Ruin alpha, 10th-11th century AD, wall painting - Ethnological Museum, Berlin - DSC01743.JPG|manichejský klerik, [[Ujgurský kaganát|Ujgurská říše]] [54] => Soubor:Manichaean picture from cave 25 at Bezeklik Caves.jpg|Manichejci v království světla uctívající [[strom života]], kresba dle obrazu z jeskyně [55] => Soubor:Mani of Cao'an; the Buddha of Light.jpg|Mání v čínském chrámu Cao'an jako „buddha světla“ [56] => Soubor:Akshobya in His Eastern Paradise with Cross of Light.jpg|[[Akšóbhja]] v čisté zemi Abhirati vyobrazený s manichejským křížem světla [57] => Soubor:Amitâbha in His Western Paradise with Indians, Tibetians and Central Asians, Symbols - Sun and Cross.jpg|[[Amitábha]] v zemi [[Sukhávatí]] spolu s Indy, Tibeťany a lidmi střední Asie s manichejskými symboly slunce a kříže. [58] => [59] => [60] => == Reference == [61] => [62] => [63] => == Literatura == [64] => * {{Citace monografie [65] => | příjmení = Decret [66] => | jméno = François [67] => | překladatelé = Zdeněk Müller [68] => | jméno2 = [69] => | rok = 2000 [70] => | titul = Mání a tradice manicheismu (Mani et la tradition manichéenne) [71] => | kapitola = [72] => | vydavatel = CAD Press [73] => | místo = Bratislava [74] => | vydání = [75] => | typ vydání = [76] => | edice = Světové duchovní proudy [77] => | svazek edice = 49 [78] => | svazek = [79] => | stránky = [80] => | počet stran = 150 [81] => | poznámka = [82] => | isbn = 80-85349-30-2 [83] => | jazyk = [84] => }} [85] => * [[Mircea Eliade|ELIADE, Mircea]]. ''Dějiny náboženského myšlení: II. Od Gautamy Buddhy k triumfu křesťanství.'' 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 1996. 464 s. {{ISBN|80-86005-19-4}}. [O manicheismu viz str. 339–348.] [86] => * {{Citace monografie [87] => | příjmení = Klíma [88] => | jméno = Otakar [89] => | příjmení2 = [90] => | jméno2 = [91] => | rok = 1977 [92] => | titul = Sláva a pád starého Íránu [93] => | kapitola = Rozvoj vzdělanosti. Staré památky. Nové myšlenkové směry [94] => | vydavatel = Orbis [95] => | místo = Praha [96] => | vydání = 1 [97] => | typ vydání = [98] => | edice = Stopy, fakta, svědectví [99] => | svazek edice = [100] => | svazek = [101] => | stránky = 148–157 [102] => | počet stran = 256 [103] => | poznámka = [104] => | isbn = [105] => | jazyk = [106] => }} [107] => * {{Citace sborníku [108] => | příjmení = Klíma [109] => | jméno = Otakar [110] => | příjmení2 = [111] => | jméno2 = [112] => | spoluautoři = [113] => | titul = Učení Máního [114] => | kapitola = [115] => | příjmení sestavitele = [116] => | jméno sestavitele = [117] => | příjmení sestavitele2 = [118] => | jméno sestavitele2 = [119] => | spolusestavitelé = [120] => | sborník = Prameny života: Obraz člověka a světa ve starých kulturách [121] => | počet stran = 408 [122] => | vydavatel = Vyšehrad [123] => | místo = Praha [124] => | poznámka = [125] => | rok vydání = 1982 [126] => | měsíc vydání = [127] => | vydání = 1 [128] => | isbn = [129] => | svazek = [130] => | strany = 159–181 [131] => | jazyk = [132] => }} [133] => * {{Citace monografie [134] => | příjmení = Pokorný [135] => | jméno = Petr [136] => | příjmení2 = [137] => | jméno2 = [138] => | rok = 1986 [139] => | titul = Píseň o perle: Tajné knihy starověkých gnostiků [140] => | kapitola = Mání a manicheismus [141] => | vydavatel = Vyšehrad [142] => | místo = Praha [143] => | vydání = 1 [144] => | typ vydání = [145] => | edice = [146] => | svazek edice = [147] => | svazek = [148] => | stránky = 155–161 [149] => | počet stran = 280 [150] => | poznámka = [151] => | isbn = [152] => | jazyk = [153] => }} [154] => * {{Citace monografie [155] => | příjmení = Rudolph [156] => | jméno = Kurt [157] => | překladatelé = Jiří Gebelt [158] => | jméno2 = [159] => | rok = 2010 [160] => | titul = Gnóze: podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky (Die Gnosis. Wesen und Geschichte einer spätantiken Religion) [161] => | kapitola = Manicheismus [162] => | vydavatel = Vyšehrad [163] => | místo = Praha [164] => | vydání = 1 [165] => | typ vydání = [166] => | edice = Světová náboženství [167] => | svazek edice = [168] => | svazek = [169] => | stránky = 324–340 [170] => | počet stran = 460 [171] => | poznámka = [172] => | isbn = 978-80-7021-947-8 [173] => | jazyk = [174] => }} [175] => [176] => == Externí odkazy == [177] => * {{Commonscat|Manichaeism}} [178] => {{Autoritní data}} [179] => [180] => [[Kategorie:Íránská náboženství]] [] => )
good wiki

Manicheismus

Jeskynní portrét perského manichejce s kruhovým symbolem Jeskynní nákres manichejského chrámu a sedmi nebes Manicheismus či manichejství (vlastním jménem Náboženství Světla) je dnes již vymizelé světové náboženství, kdysi rozšířené od západní Evropy (kde zanikl v 7. století), severní Afriky, přes Blízký východ (do 10.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mání','Sásánovská říše','Ježíš Kristus','Buddhismus','Ujgurský kaganát','17. století','Zarathuštra','10. století','Gautama Buddha','dynastie Jüan','14. století','Šápúr I.'

Buddhismus

Mani

Zarathuštra