Array ( [0] => 15506810 [id] => 15506810 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mannheim [uri] => Mannheim [3] => MannheimSchloss2019-02-25-17-06-56.jpg [img] => MannheimSchloss2019-02-25-17-06-56.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Mannheim [2] => | obrázek = Mannheim Innenstadt.jpg [3] => | znak = Wappen Mannheim.svg [4] => | vlajka = Flagge Mannheim.svg [5] => | stát = Německo [6] => | pojem vyššího celku = [[Německé spolkové země|Spolková země]] [7] => | název vyššího celku = [[Bádensko-Württembersko]] [8] => | pojem nižšího celku = [[Vládní obvod]] [9] => | název nižšího celku = [[Vládní obvod Karlsruhe|Karlsruhe]] [10] => | pojem celku 3 = [11] => | název celku 3 = [12] => | administrativní dělení = 17 obvodů [13] => | rozloha = 144,96 [14] => | etnické složení = [[Němci]], [[Turci]], [[Itálie|Italové]], [[Srbové]], [[Poláci]], [[Chorvati|Chorvaté]], [[Řekové]] [15] => | náboženské složení = [[Protestantismus|Protestantské křesťanství]], [[Římskokatolická církev|Římskokatolické křesťanství]], [[judaismus]], [[islám]] [16] => | zeměpisná šířka = 49.4833333 [17] => | zeměpisná délka = 8.4666667 [18] => | nadmořská výška = 97 [19] => | psč = 68159–68309 [20] => | telefonní předvolba = mezinárodní: +49 0621
z Německa: 0621 [21] => | označení vozidel = MA [22] => | starosta = Peter Kurz ([[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]]) [23] => | web = http://www.mannheim.de [24] => | mapa = Mannheim in Germany.png [25] => }} [26] => '''Mannheim''' (německá výslovnost: [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]: [{{IPA|ˈmanˌhaɪ̯m}}], {{audio|De-Mannheim.ogg}}) je po [[Stuttgart]]u druhým největším městem [[Německé spolkové země|spolkové země]] [[Bádensko-Württembersko]]https://www.rnf.de/mediathek/video/mannheim-wieder-zweitgroesste-stadt-in-baden-wuerttemberg/. Žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel. Bývalé rezidenční město [[Rýnská Falc|Rýnské Falce]] je v současnosti hospodářským a kulturním centrem evropského metropolitního regionu Rýn-Neckar s přibližně 2,35 milióny obyvatel. Od města [[Ludwigshafen]] ve spolkové zemi [[Porýní-Falc]] jej odděluje právě tok řeky [[Rýn]]. [27] => [28] => Mannheim (od roku [[1900]] velkoměsto) je významným obchodním centrem i dopravním uzlem, ležícím mezi městy [[Frankfurt nad Mohanem]] (70 km severně) a [[Stuttgart]] (95 km jihovýchodně). [29] => [30] => == Geografie == [31] => [[Soubor:Mannheim-stadtteile.png|náhled|vlevo|Městské části]] [32] => Mannheim leží v severní části hornorýnské nížiny v „trojúhelníku“ tvořeném [[soutok]]em řek [[Rýn]] a [[Neckar]]. Město ležící na pravé straně Rýna rozděluje tok řeky Neckar. [33] => [34] => === Správní celky === [35] => Město tvoří šest vnitřních a jedenáct vnějších městských okresů: [36] => [37] => Centrum – „Quadratestadt“/Jungbusch, Mannheim-Lindenhof, Mannheim-Neckarstadt-východ/Wohlgelegen, Mannheim-Neckarstadt-západ, Neuostheim/Neuhermsheim, Mannheim-Schwetzingerstadt a Feudenheim, Friedrichsfeld, Käfertal, Neckarau, Rheinau, Sandhofen, Seckenheim, Schönau, Vogelstang, Waldhof a Wallstadt. [38] => [39] => === Centrum === [40] => Původní město ve tvaru podkovy leží na soutoku Rýna a řeky Neckar. Bloky domů stojících v ulicích postavených v [[pravý úhel|pravém úhlu]] vytváří mřížkovitou strukturu známou jako „Mannheimer Quadrate“. Plány této struktury pocházejí z [[16. století]] od [[kurfiřt]]a [[Fridrich IV. Falcký|Fridricha IV. Falckého]] a dodnes se v převážné části zachovaly. Tato struktura s [[zámek (stavba)|rezidencí]] na nejvýznamnějším místě v jejím středu obecně vyjadřovala dominanci a [[Absolutismus|absolutistickou]] formu vlády. Tak jako v [[Karlsruhe]] se všechny ulice vějířovitě rozbíhají od zámku, tak v Mannheimu „čtverce“ a zvláště takzvaná ''Široká ulice'' zdůrazňuje význam nového rezidenčního sídla – zámku ve středu otevřené části pomyslné podkovy. Centrum je tak osově rozděleno na hlavní části. ''Široká ulice'' protíná centrum směrem od zámku k „Neckarské bráně“. Zajímavostí je také, že bloky domů ani ulice nemají žádná jména. Ulice mají čísla a písmena a bloky jsou označovány kombinací písmene a číslice. [41] => [42] => Principy „ideálního města“ se v době [[baroko|barokního absolutismu]] projevily i při stavbě rezidenčních měst jako jsou [[Erlangen]], [[Glückstadt]] nebo zmíněné Karlsruhe. Tyto principy byly však při plánování výstavby použity v pozdější době i v dalších městech. [43] => [44] => == Historie == [45] => [46] => === Počátky === [47] => Osada '''Mannenheim''' (''Heim des Manno'' česky – domov Mannů) je poprvé zmíněn v Lorschském kodexu (podle opatství Lorsch) v roce [[766]]. Dlouhou dobu to byla jen nevýznamná rybářská vesnice, dokud nepřipadla rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] v roce [[1284]]. Na významu získala v roce [[1349]] s výstavbou strážního hradu [[Eichelheim]] v dnešní části Lindenhof. Eichelheim zaručoval výběr poplatků a cla od lodí plujících po Rýnu. V roce [[1415]] tu byl vězněn [[papež]] [[Jan XXIII. (vzdoropapež)|Jan XXIII.]] na rozkaz římského krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]]. V roce [[1566]] měla osada okolo 700 obyvatel a byla tak jednou z největších ve správní oblasti [[Heidelberg]]u. [48] => [49] => === Vznik města === [50] => [[Soubor:Mannheimer Schloß.jpg|náhled|Zámek Mannheim (1725)]] [51] => Mannheim obdržel městská privilegia 24. ledna [[1607]] poté, kdy falcký kurfiřt Fridrich IV. položil 17. března [[1606]] základní kámen [[pevnost (stavba)|pevnosti]] [[Friedrichsburg]]. Tehdy vytvořená „mřížkovitá“ struktura se zachovala dodnes. Poté, co bylo město během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] v roce [[1622]] vypleněno vojsky [[Johann t'Serclaes von Tilly|Johanna von Tilly]], napadla jej v roce [[1689]] [[Francie|francouzská]] vojska během války o falcké nástupnictví a město opět zničila. [52] => [53] => === Kulturní a politický vývoj === [54] => [[Soubor:Stadtplan Mannheim 1880.jpg|náhled|upright|Historická mapa města (1880)]] [55] => Falcký kurfiřt [[Karel Filip III.]] přesídlil v roce [[1720]] i se svým dvorem z [[Heidelberg]]u do Mannheimu a začal se stavbou zdejšího zámku. Ten byl dostavěn stejně s [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitským]] kostelem v roce [[1760]]. Mannheim se tak stal rezidenčním městem s 25 000 obyvateli. Falckým dvorem bylo podporováno umění, hudba, věda i obchod. V Mannheimu a blízké letní rezidenci [[Schwetzingen]] působili [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethe]], [[Friedrich Schiller|Schiller]] i [[Gotthold Ephraim Lessing|Lessing]]. Pobýval tu i [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozart]]. [56] => [57] => Karel Theodor Falcký, který město významně pozvedl, musel v roce [[1778]] přesídlit dvůr díky svému dědictví do [[Mnichov]]a. S tím ustal také kulturní i hospodářský rozvoj Mannheimu. V roce [[1795]] bylo město obsazeno francouzskými jednotkami a poté jej znovudobyli [[Rakousko|Rakušané]]. Město tak svůj politický význam prakticky ztratilo po reformách v roce [[1803]]. Mannheim připadl Bádensku a stal se jeho severozápadním hraničním městem. [58] => [59] => === Obnovený rozvoj === [60] => Vzrůstající vliv měšťanstva se projevil i na rozvoji města. V roce [[1828]] byl otevřen přístav na Rýně a o dvanáct let později byla postavena železniční trať z Heidelbergu. Mannheim byl také střediskem revolučních událostí v roce [[1848]]. [61] => [62] => V roce [[1865]] založil [[Friedrich Engelhorn]] společnost [[BASF]] (''Badische Anilin- und Soda-Fabrik''), která však byla později přemístěna do Ludwigshafenu. Z malé továrny na výrobu barev se stala jednou z největších chemických firem na světě. [63] => [[Karl Benz|Karel Benz]] si zde v roce [[1886]] nechal patentovat „vozidlo s benzínovým motorem“[http://www.bertha-benz.de ''Bertha Benz Memorial Route'']. Po [[První světová válka|první světové válce]] místní firma [[Heinrich Lanz AG]] (dnes [[Deere & Company|John Deere]]) představila první traktor „[[Lanz Bulldog|Bulldog]]“. V roce [[1922]] byla uvedena do provozu [[tepelná elektrárna|elektrárna]]. Město bylo v roce [[1930]] spojeno se sousedním Ludwigshafenem silničním mostem (Ludwighafen se vyvinul z původního ochranného předmostí mannheimské pevnosti). [64] => [65] => V období [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] bylo z města deportováno 2000 [[Židé|Židů]]. Město bylo během [[druhá světová válka|druhé světové války]] těžce poškozeno spojeneckými nálety. V roce [[1945]] bylo osvobozeno [[spojené státy americké|americkými]] jednotkami. [66] => [67] => Ze zámku a ''Vodárenské věže'' zbyly jen trosky a musely být znovu vybudovány, Národní divadlo Mannheim bylo znovu postaveno na jiném místě. [68] => [69] => V roce [[1975]] hostilo město přehlídku ''Bundesgartenschau'' v parcích ''Luisenpark'' a ''Herzogenriedpark''. V souvislosti s výstavou byly vybudovány i nová radiokomunikační věž, s výškou 218 metrů nejvyšší stavba města, druhý most přes Rýn a nová visutá dráha typu [[Aerobus]] (po šesti měsících nepřetržitého provozu byla v souladu s plánem odstraněna). Městská část ''Planken'' se stala pěší zónou. Také v osmdesátých a devadesátých letech byly realizovány velkolepé projekty. Postaveno bylo nové [[planetárium]], rozšířen ''Dům umění'', nová městská tržnice, synagoga i [[Mešita Yavuz Sultan Selim|mešita]]. Bylo otevřeno zemské technické muzeum, stadion Karla Benze a tunel ''Fahrlach''. [70] => [[Soubor:Victoria-Turm Mannheim am Rangierbahnhof bei Nacht.jpg|střed|náhled|820x820pixelů|Zleva: Viktoriina věž na místě železnice, podpěra se záchytnými lany mostu Kurta Schumachera, jezuitský kostel na náměstí A 4. Větrné turbíny na horizontu jsou 20 km daleko v Porýní-Falci]] [71] => Město se z průmyslového centra postupně stalo i sídlem společností zabývajících se poskytováním služeb. V roce [[2001]] byla postavena budova Victoria, jedna z nejvyšších budov Mannheimu. [72] => [73] => === Slučování místních částí === [74] => Mezi lety [[1895]] a [[1944]] se město spojilo s následujícími částmi: [75] => [[Soubor:Karte Verkehrswege Großraum Mannheim.png|náhled|Hlavní dopravní tepny]] [76] => {| class="wikitable" [77] => ! Rok || část || rozloha v hektarech [78] => |- [79] => | 1895 || Friesenheimer Insel || align="right" | 717 [80] => |- [81] => | 1897 || Käfertal || align="right" | 1776 [82] => |- [83] => | 1899 || Neckarau || align="right" | 1575 [84] => |- [85] => | 1910 || Feudenheim || align="right" | 781 [86] => |- [87] => | 1913 || Sandhofen || align="right" | 2437 [88] => |- [89] => | 1913 || Rheinau || align="right" | 959 [90] => |- [91] => | 1929 || Wallstadt || align="right" | 674 [92] => |- [93] => | 1930 || Seckenheim || align="right" | 1687 [94] => |- [95] => | 1930 || Friedrichsfeld || align="right" | 225 [96] => |- [97] => | 1930 || Kirschgartshausen || align="right" | 483 [98] => |- [99] => | 1930 || Sandtorf || align="right" | 264 [100] => |- [101] => | 1930 || Straßenheim || align="right" | 406 [102] => |- [103] => | 1944 || část obce Rohrhof || align="right" | 233 [104] => |} [105] => Před zahájením slučování byla rozloha města 2384 hektarů. [106] => [107] => == Vývoj počtu obyvatel == [108] => Počet obyvatel města překročil v roce [[1896]] hranici 100 000. V roce [[1905]] zde žilo přes 160 000 lidí, do roku [[1961]] se počet zdvojnásobil a v roce [[1970]] dosáhla populace historického maxima 333 000 lidí. [109] => Obyvatel jiné než německé národnosti žije ve městě okolo 22,5 procent. Největší skupiny podle velikosti (k 31. prosinci 2005) jsou: Turci (19 831), Italové (8324), Srbové (3550), Poláci (3389), Chorvaté (2780) a Řekové (2777). [110] => [111] => == Průmysl a infrastruktura == [112] => [[Soubor:Mercedes benz cito viernheim 100 1795.jpg|náhled|Autobus vyráběný ve městě]] [113] => Z Mannheimu pochází i několik důležitých vynálezů; zde postavil [[Karl Drais]] v roce [[1817]] první [[jízdní kolo]] – [[Drezína|drezínu]], v roce [[1886]] odtud vyjel na silnici první [[automobil]] [[Karl Benz|Karla Benze]] a v roce [[1921]] jej následoval i první [[traktor]]. Mannheimský vynálezce Julius „Uss“ Hatry zkonstruoval první letoun na principu raketového pohonu na světě. První let se uskutečnil 30. září [[1929]] z frankfurtského letiště. [114] => [115] => Nejsilnějším oborem průmyslu ve městě je výroba elektrozařízení a strojů. K největším společnostem patří [116] => * [[Mercedes-Benz]] (motory) [117] => * [[Daimler Buses]] (městské autobusy, např. [[Mercedes-Benz Citaro|Citaro]]) [118] => * [[Asea Brown Boveri|ABB]] (elektro- a automatizační technika) [119] => * [[Alstom]] (elektrozařízení) [120] => * [[Bombardier Transportation]] (elektrická výstroj [[vagon]]ů) [121] => * [[Deere & Company|John Deere]] (zemědělské stroje) [122] => * [[Joseph Vögele]] (finišery) [123] => * [[Deutz AG|Deutz]] (motory) [124] => * Bopp & Reuther (bezpečnostní a regulační technika) [125] => * Pepperl+Fuchs (vybavení továren a automatizace výroby) [126] => * WIMA (elektronika) [127] => * York (chladicí technika) [128] => [129] => Chemický průmysl: [130] => * [[Hoffmann-La Roche]] (farmacie) [131] => * SCA Hygiene (celulózové a papírové výrobky, např. 'Zewa') [132] => * Fuchs Petrolub (maziva) [133] => * [[Unilever]] [134] => * [[Reckitt Benckiser]] (hygiena) [135] => * Phoenix Pharmahandel (farmacie) [136] => * Deutsche Hutchinson (gumové výrobky) [137] => [138] => Ve městě má sídlo i mnoho společností z oborů financí a pojišťovnictví, například ''BW-Bank'' nebo ''Mannheimer Versicherung''. V oblasti výroby potravin jsou známými firmy ''Südzucker'', ''Birkel'' (těstoviny), [[pivovar]] [[Eichbaum]], výrobce [[čokoláda|čokolády]] ''Herrmann GmbH'' a další. [139] => [140] => === Doprava === [141] => [[Soubor:Riedbahn Mannheim 100 0974.JPG|náhled|Souprava ICE v Mannheimu]] [142] => [[Soubor:MA Hafen12 Container Terminal.jpg|náhled|Překladiště]] [143] => Aglomerace Mannheim/Ludwigshafen je obklopena dálničním okruhem se sedmi důležitými dálničními křižovatkami. [144] => [145] => Mannheim je i jedním z největších [[železnice|železničních]] uzlů v jihozápadní části Německa. V roce 2005 projíždělo Hlavním nádražím Mannheim denně 185 rychlíků a vlaků dálkové přepravy. Z města vede od roku [[1991]] do téměř sto kilometrů vzdáleného [[Stuttgart]]u i vysokorychlostní trať [[Intercity-Express|ICE]]. Ve stavbě je i vysokorychlostní trať spojující Mannheim s Frankfurtem. Od roku 2007 mají přes Mannheim jezdit na evropské vysokorychlostní železnici [[Paříž]] – Frankfurt – [[Berlín]] (Rhealys) i vlaky [[TGV]]. [146] => [147] => Nákladní nádraží ''Mannheim Rangierbahnhof'' je po nádraží ''Maschen'' v [[Hamburk]]u druhým největším v Německu. V roce 2005 bylo denně vybaveno 30 mezinárodních, 60 národních a 440 regionálních nákladních vlaků. [148] => [149] => Od roku [[2003]] funguje v oblasti Rýn-Neckar [[S-Bahn]], spojující region s oblastí [[Porýní-Falc]] a jižní oblastí [[hesensko|Hesenska]]. Všechny linky procházejí mannheimským hlavním nádražím. Dalšími stanicemi jsou ''Mannheim-Rangierbahnhof'', ''Mannheim-Seckenheim'' a ''Mannheim-Friedrichsfeld-Süd''. [150] => [151] => Lodní doprava na Rýně je soustředěna do mannheimského přístavu, který je s rozlohou 1 131 hektarů jedním z největších a nejdůležitějších vnitrozemských přístavů Evropy. V roce 2005 prošlo přístavem 8,1 miliónu tun zboží a v oblasti přístavu sídlí téměř 500 společností poskytujících 20 000 pracovních míst. [152] => [153] => V části Sandhofen je vojenské letiště, v Neuostheimu je letiště civilní. ''City-Airport Mannheim'' ([[International Air Transport Association|IATA]]-kód: MHG), poskytuje lety do [[Berlín]]a, [[Hamburk]]u a [[Saarbrücken]]. Mezinárodní [[letiště Frankfurt nad Mohanem]] leží 65 kilometrů severně a je dosažitelné vlakem ICE za 30 minut. [154] => [155] => == Pamětihodnosti == [156] => ''Národní divadlo'' v Mannheimu bylo založeno v roce [[1779]] a je nejstarší scénou svého druhu v Německu. V roce [[1782]] zde poprvé [[Friedrich Schiller]] uvedl své drama ''Loupežníci''. [157] => [158] => [159] => Soubor:Victoria-Turm in Mannheim.jpg|Budova Victoria [160] => Soubor:Mannheimer fernmeldeturm.jpg|Radiokomunikační věž [161] => Soubor:Mannheim-Wasserturm-2005-06-26.jpg|''Friedrichsplatz'' a Vodárenská věž [162] => Soubor:Mannheim-Kunsthalle.JPG|''Kunsthalle'' [163] => Soubor:Mannheim-jesuitenkirche.JPG|Jezuitský kostel [164] => Soubor:Yavuz Sultan Selim Moschee Mannheim 01.jpg|[[Mešita Yavuz Sultan Selim|Mešita ''Yavuz-Sultan-Selim'']] [165] => Soubor:Mannheim Nationaltheater Fassade 2005.jpg|''Národní divadlo'' [166] => Soubor:Paradeplatz Mannheim 2019.jpg|''Paradeplatz'' [167] => Soubor:Mannheim_Rathaus_Marktplatz_2005.jpg|''Marktplatz'' [168] => Soubor:Mannheim_Christuskirche_2005.jpg|Kostel [169] => Soubor:SchlossEhrenhof 2017.jpg|Nádvoří zámku [170] => [171] => [172] => === Parky a zeleň === [173] => [[Soubor:ImPark2.jpg|náhled|dolní část Luisenparku]] [174] => * ''Luisenpark'' je s 41 hektary největším městským parkem. Založen byl v roce [[1903]] a u příležitosti přehlídky ''Bundesgartenschau'' v roce [[1975]] byl rozšířen. Rozkládá se v centru u řeky Neckar. Je v něm několik „atrakcí“ jako například čínská „čajová“ zahrada, pavilón motýlů ap. [175] => [176] => * ''Herzogenriedpark'', který byl také s 22 hektary částí ''Bundesgartenschau'', leží severně od ''Neckarstadtu''. Návštěvníci mohou zhlédnout například ''Rosárium''. [177] => [178] => * '''Zámecká zahrada''' rozkládající se od zámku až k řece Rýn je s 38 hektary druhým největším městským parkem. [179] => [180] => == Sport == [181] => Ve městě sídlí fotbalový klub [[VfR Mannheim]] a hokejový klub [[Adler Mannheim]]. [182] => [183] => == Osobnosti == [184] => [[Soubor:Carl-Benz coloriert.jpg|náhled|upright|Karl Benz okolo roku 1900]] [185] => [[Soubor:Blumepeter Kapuzinerplanken Mannheim.jpg|náhled|upright|Pomník květináře, legendy ''Blumepetera'']] [186] => Následující přehled uvádí významné osobnosti narozené ve městě, seřazen je podle data narození. [187] => [188] => * 1813: [[Lorenz Brentano]] († 1891 [[Chicago]]), právník a politik [189] => * 1821: [[Friedrich Engelhorn]] († 1902, Mannheim), vlastník a zakladatel firmy [[BASF]] [190] => * 1838: [[Wilhelm Reiß]] († 1908 Könitz u Saalfeldu), vědec, [[vulkanologie|vulkanolog]] [191] => * 1876: [[Hermann Müller]] († 1931 [[Berlín]]), politik ([[Sozialdemokratische Partei Deutschlands|SPD]]), Říšský kancléř 1920 a 1928–1930, ministr zahraničních věcí 1919–20. [192] => * 1882: [[Franz Mayer]] († 1975 [[Mexiko]]), obchodník a sběratel uměleckých děl [193] => * 1897: [[Max Hansen]] († 1961 [[Kodaň]]), kabaretiér, filmová hvězda Berlína v období [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] [194] => * 1897: [[Sepp Herberger]] († 1977 [[Weinheim]]), trenér německého fotbalového týmu v letech 1936–64 [195] => * 1905: [[Albert Speer|Albert Speer st.]] († 1981 [[Londýn]]), „První architekt třetí říše“, odsouzen jako válečný zločinec [196] => * 1907: [[Alfred Delp]] († 1945, popraven v [[Plötzensee]]), katolický teolog, filosof, účastník protinacistického odboje [197] => * 1913: [[Hans Filbinger]], ministerský předseda Bádensko-Württemberska ([[Christlich Demokratische Union Deutschlands|CDU]]) 1966–1978 [198] => * 1915: [[Helmut Wick]] († 1940 [[Lamanšský průliv]]), stíhací pilot [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] [199] => * 1926: [[Anneliese Rothenberger]], německá operní a operetní zpěvačka [200] => * 1933: [[Gerhard Mayer-Vorfelder]], bývalý předseda Německého fotbalového svazu a ministr [201] => * 1937: [[Rudi Altig]], silniční cyklista, mistr světa 1961, držitel ''Zeleného trikotu'' na [[Tour de France]] v roce 1962 [202] => * 1943: [[Wilhelm Genazino]] spisovatel [203] => * 1953: [[Reinhard Bütikofer]], politik [204] => * 1969: [[Steffi Grafová]], nejúspěšnější německá tenistka [205] => * 1971: [[Xavier Naidoo]], zpěvák německé [[soul (hudba)|soulové]] hudby [206] => V Mannheimu nenarození, ale působící: [207] => * 1717: [[Jan Václav Stamic]], skladatel a houslista [208] => * 1750: [[Wolfgang Heribert von Dalberg]], divadelník [209] => * 1756: [[Wolfgang Amadeus Mozart]], skladatel [210] => * 1759: [[Friedrich von Schiller]], básník [211] => * 1785: [[Karl Drais]], vynálezce předchůdce jízdního kola – [[Drezína|drezíny]] [212] => * 1838: [[Heinrich Lanz]], vynálezce a výrobce zemědělských strojů, [[Lokomotiva|lokomotiv]] a [[traktor]]ů. [213] => * 1844: [[Karl Benz]], vynálezce, průkopník automobilismu [214] => * 1875: [[Blumepeter]] (občanským jménem ''Peter Schäfer''), mannheimská legenda [215] => * 1924: [[Robert Häusser]], fotograf [216] => * 1925: [[Leonie Ossowski]], spisovatelka [217] => * 1944: [[Joy Fleming]], [[jazz]]ová a [[blues]]ová zpěvačka [218] => * 1956: [[Uwe Ochsenknecht]], herec a zpěvák [219] => * 1948: [[Bernd Clüver]], zpěvák [220] => [221] => === Čestní občané === [222] => Od roku [[1820]] uděluje město [[čestné občanství]]. Nejdůležitějšími nositeli byli: [223] => * 1895: [[Otto von Bismarck]], Říšský kancléř (1815–1898) [224] => * 1907: [[Wilhelm Wundt]], psycholog (1832–1920) [225] => * 1970: [[Carlo Schmid]], ministr spolkové vlády (1896–1979) [226] => [227] => == Fotogalerie == [228] => [229] => Image:draisine1817.jpg|První jízdní kolo na světě, sestrojené v Mannheimu Karlem Draisem roku 1817 [230] => Image: 1885Benz.jpg|První automobil na světě, sestrojený v Mannheimu Carlem Benzem roku 1885 [231] => Image:Werkstatt Carl Benz.png|Benzova dílna v Mannheimu (T6, 11) [232] => Image:berthabenzmemorialrouteschild.jpg|Označení cesty [[Bertha Benzová|Berthy Benzové]], na počet její první dálkové cesty automobilem z Mannheimu do Pforzheimu v roce 1888 (104 km) [233] => [234] => [235] => == Partnerská města == [236] => {{Sloupce|2|2= [237] => * [[Soubor:Flag of the United Kingdom.svg|25px]] [[Swansea]], [[Spojené království]] (od roku 1957) [238] => * [[Soubor:Flag of France.svg|25px]] [[Toulon]], [[Francie]] (1959) [239] => * [[Soubor:Flag of Berlin.svg|25px]] [[Berlin-Charlottenburg|Berlín Charlottenburg]] (1961) [240] => * [[Soubor:Flag of Canada.svg|25px]] [[Windsor (Ontario)|Windsor]], [[Kanada]] (1980) [241] => * [[Soubor:Flag of Saxony.svg|25px]] [[Riesa]], [[Sasko]] (1988) [242] => * [[Soubor:Flag of Moldova.svg|25px]] [[Kišiněv]], [[Moldavsko]] (1989) [243] => * [[Soubor:Flag of Poland.svg|25px]] [[Bydhošť]], [[Polsko]] (1991) [244] => * [[Soubor:Flag of Lithuania.svg|25px]] [[Klaipėda]], [[Litva]] (2002) [245] => * [[Soubor:Flag of the People's Republic of China.svg|25px]] [[Čen-ťiang]], [[Čína]] (2004) [246] => }} [247] => [248] => === Konzulární zastoupení === [249] => * [[Soubor:Flag of Italy.svg|25px]] Italský konzulát: ''M1,5'' – 68161 Mannheim [250] => * [[Soubor:Flag of Niger.svg|25px]] Honorární konzulát Republiky [[Niger]]: ''Besselstraße 26'' – 68219 Mannheim [251] => [252] => == Odkazy == [253] => [254] => === Reference === [255] => {{překlad|de|Mannheim|27823097}} [256] => [257] => === Externí odkazy === [258] => * {{Commonscat}} [259] => * {{Commons}} [260] => * {{Oficiální web}} [261] => * [http://archive.spaceimaging.com/ikonos/2/kpms/2003/11/browse.1405.crss_sat.5.0.jpg Satelitní snímky]{{Nedostupný zdroj}} [262] => * [https://web.archive.org/web/20040131063224/http://archive.spaceimaging.com/ikonos/2/kpms/2003/11/browse.1405.crss_sat.6.0.jpg Satelitní snímky (jižní část)] [263] => [264] => {{Města v Německu}} [265] => {{Okresy Bádenska-Württemberska}} [266] => {{Autoritní data}} [267] => {{Portály|Geografie|Německo}} [268] => [269] => [[Kategorie:Mannheim| ]] [270] => [[Kategorie:Města v Bádensku-Württembersku]] [271] => [[Kategorie:Falcké kurfiřtství]] [272] => [[Kategorie:Sídla na Rýnu]] [273] => [[Kategorie:Univerzitní města v Německu]] [] => )
good wiki

Mannheim

Mannheim (německá výslovnost: IPA: []) je po Stuttgartu druhým největším městem spolkové země Bádensko-Württembersko. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Stuttgart','Berlín','Karl Benz','Francie','1886','BASF','Drezína','Bádensko-Württembersko','Deere & Company','Německé spolkové země','Heidelberg','Rýn'

1886

Rok 1886 byl rokem podle Gregoriánského kalendáře, který začal v pátek.

Bádensko-Württembersko

BASF

Berlín

Drezína

Francie

Heidelberg

Rýn

Stuttgart