Array ( [0] => 15483729 [id] => 15483729 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Maribor [uri] => Maribor [3] => Vischer - Topographia Ducatus Stiria - 247 Marburg - Maribor.jpg [img] => Vischer - Topographia Ducatus Stiria - 247 Marburg - Maribor.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Maribor je druhé největší město Slovinska, ležící na břehu řeky Drávy. Toto město, které je známé svou bohatou historií a kulturním životem, nabízí návštěvníkům jedinečné spojení tradičních hodnot a moderního rozvoje. Historie Mariboru sahá až do římských dob, a město si dodnes zachovalo řadu historických památek, které svědčí o jeho významu v minulosti. Mezi nejvýznamnější patří gotická katedrála svatého Jana Křtitele a staré městské jádro s malebnými uličkami a náměstími. Maribor také pyšně ukrývá nejstarší vinařství na světě, které dosvědčuje tradici vinařství v této oblasti. Maribor se pyšní živou kulturní scénou, kterou reprezentují různé festivaly, jako například Mariborské kulturní léto a festival Lent. Tyto akce přitahují umělce a návštěvníky nejen ze Slovinska, ale i ze zahraničí, a vytvářejí tak příležitosti pro setkání a sdílení různých kultur. Příroda kolem Mariboru nabízí široké možnosti pro outdoorové aktivity. Řeka Dráva a okolní vinice poskytují ideální prostředí pro cykloturistiku a pěší výlety. Město je také v blízkosti pohádkových horských oblastí, které lákají na zimní sporty a turistiku v létě. Maribor je město, které se úspěšně vyrovnává s výzvami moderní doby, a zároveň si zachovává svůj historický charakter. Jeho obyvatelé jsou známí svou pohostinností a přátelským přístupem. Maribor je jistě místem, kde minulost a budoucnost spolu vytvářejí harmonický celek, a kde se každý návštěvník může cítit vítán. [oai_cs_optimisticky] => Maribor je druhé největší město Slovinska, ležící na břehu řeky Drávy. Toto město, které je známé svou bohatou historií a kulturním životem, nabízí návštěvníkům jedinečné spojení tradičních hodnot a moderního rozvoje. Historie Mariboru sahá až do římských dob, a město si dodnes zachovalo řadu historických památek, které svědčí o jeho významu v minulosti. Mezi nejvýznamnější patří gotická katedrála svatého Jana Křtitele a staré městské jádro s malebnými uličkami a náměstími. Maribor také pyšně ukrývá nejstarší vinařství na světě, které dosvědčuje tradici vinařství v této oblasti. Maribor se pyšní živou kulturní scénou, kterou reprezentují různé festivaly, jako například Mariborské kulturní léto a festival Lent. Tyto akce přitahují umělce a návštěvníky nejen ze Slovinska, ale i ze zahraničí, a vytvářejí tak příležitosti pro setkání a sdílení různých kultur. Příroda kolem Mariboru nabízí široké možnosti pro outdoorové aktivity. Řeka Dráva a okolní vinice poskytují ideální prostředí pro cykloturistiku a pěší výlety. Město je také v blízkosti pohádkových horských oblastí, které lákají na zimní sporty a turistiku v létě. Maribor je město, které se úspěšně vyrovnává s výzvami moderní doby, a zároveň si zachovává svůj historický charakter. Jeho obyvatelé jsou známí svou pohostinností a přátelským přístupem. Maribor je jistě místem, kde minulost a budoucnost spolu vytvářejí harmonický celek, a kde se každý návštěvník může cítit vítán. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | obrázek = Maribor Lent.jpg [2] => | popisek = Maribor [3] => | vlajka = Flag of Maribor (2020).svg [4] => | znak = Coat of arms of Maribor (2020).svg [5] => | nadmořská výška = 262 [6] => | časové pásmo = [[UTC+01:00|UTC+1]] [7] => | pojem vyššího celku = [[Statistické regiony Slovinska|Region]] [8] => | název vyššího celku = [[Podrávský region]] [9] => | pojem nižšího celku = [[Seznam občin ve Slovinsku|Městská občina]] [10] => | název nižšího celku = [[Městská občina Maribor|Maribor]] [11] => | status = Město [12] => | psč = 2000 [13] => | označení vozidel = MB [14] => }} [15] => '''Maribor''' ({{Vjazyce2|de|''Marburg an der Drau''}}) je druhé největší město ve [[Slovinsko|Slovinsku]] a sídlo stejnojmenné územně-správní jednotky ([[Občina (Slovinsko)|občiny]]). Je univerzitním, hospodářským, finančním, kulturním a turistickým centrem severovýchodního Slovinska. Je významnou dopravní křižovatkou.{{Citace sborníku [16] => | příjmení = Skalicky [17] => | jméno = Vanja [18] => | titul = The Concepts on Quality of Life in the Maribor POST-WW2 Housing Estates [19] => | sborník = Arhitektura, Raziskave [20] => | odkaz na sborník = [21] => | vydavatel = [22] => | ISSN = 1580-5573 [23] => | místo = Ljubljana [24] => | rok vydání = 2012 [25] => | strany = 21 [26] => | jazyk = angličtina [27] => }} V Mariboru žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. Je sídlem římskokatolické [[Arcidiecéze mariborská|arcidiecéze]].{{Citace monografie [28] => | příjmení = Cox [29] => | jméno = John K. [30] => | odkaz na autora = [31] => | titul = Slovenia: Evolving loyalties [32] => | url = https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj [33] => | vydavatel = Routledge [34] => | místo = New York [35] => | rok = 2005 [36] => | počet = [37] => | isbn = 0-415-27431-1 [38] => | kapitola = [39] => | strany = [https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj/page/n125 125] [40] => | jazyk = angličtina [41] => }} [42] => [43] => == Poloha == [44] => Město leží na úpatí horského masivu [[Pohorje]], na jeho východním konci. Protéká jím [[řeka]] [[Dráva]], která zde vstupuje do širokého [[Drávské údolí|údolí]] ({{vjazyce2|sl|Dravska dolina}}), přecházející na východní straně v otevřenou a rovinatou krajinu. Nachází se přibližně 60 km jižně od [[Štýrský Hradec|Grazu]] (Štýrského Hradce), 100 km severně od chorvatské metropole [[Záhřeb]]u a 110 km severovýchodně od slovinského hlavního města Lublaně. [[Rakousko-slovinská hranice]] leží 18 km severně od města. [45] => [46] => == Klimatické poměry == [47] => Průměrná roční teplota vzduchu v Mariboru činí 9,0 °C. Nejnižší průměrná teplota je v [[leden|lednu]], −2,3 °C, nejvyšší potom v [[červenec|červenci]], 20,7 °C. Mírnější klima, než má většina [[Střední Evropa|Střední Evropy]], dokládá v případě města Mariboru i dlouholetá [[vinařství|vinařská]] tradice. [48] => [49] => Průměrný roční [[úhrn srážek]] zde činí 1050 mm, nejvíce deště spadne v [[květen|květnu]], [[červen|červnu]] a [[červenec|červenci]]. Na podzim prší zřídka. V létě je v průměru okolo 260 slunečných dní. [50] => [51] => == Název == [52] => První [[němčina|německý]] historicky doložený název města zněl ''Marchburch'' a odkazoval na pevnost{{Citace elektronického periodika [53] => | příjmení = Kondža [54] => | jméno = Blaž [55] => | datum = 2021-08-22 [56] => | titul = Dom najstarejše trte in prijaznih ljudi [57] => | periodikum = Delo [58] => | url = https://www.delo.si/nedelo/dom-najstarejse-trte-in-prijaznih-ljudi/ [59] => | jazyk = sl [60] => | datum přístupu = 2022-09-29 [61] => }} vybudovanou na obranu tzv. ''marky''. Později docházelo k jistým změnám názvu; v roce [[1254]] byl doložen název ''Marpurg'', později ''Marburg'', který je v německém jazyce užíván dodnes. Název ''Marburg an der Drau'' byl zvolen proto, aby nedocházelo k záměně s obdobně znějícím Marburgem v [[Hesensko|Hesensku]] v [[Německo|Německu]]. [62] => [63] => [[Slovinština|Slovinský]] název vznikl poslovanštěním německého, nejprve jako ''Marprok''. Dnešní název poprvé použil ve svém dopise [[Slovinci|slovinský]] básník [[Stanko Vraz]], adresoval jej [[Chorvati|chorvatskému]] obrozenci [[Ljudevit Gaj|Ljudevitu Gajovi]] v roce [[1836]]. Překlad učinil obdobně k páru ''Branibor''/''Brandenburg''. Tento název se rozšířil mezi slovinskou veřejností ale až v 60. letech [[19. století]] poté, co jej začal používat poslanec [[Lovro Toman]], resp. jej použil v básni s názvem [[Mar i Bor]]. [64] => [65] => == Historie == [66] => === Nejstarší dějiny === [67] => Nejstarší známé stopy osídlení v oblasti současného města Mariboru pocházejí z konce [[5. tisíciletí př. n. l.]], tedy z doby úsvitu [[doba měděná|doby měděné]]. Při stavbě silničního obchvatu Mariboru u obce [[Radvanje]] byly objeveny pozůstatky rozsáhlého osídlení z druhé poloviny 44. až 42. století př. n. l. Stopy osídlení z přibližně stejné doby byly nalezeny také v bezprostřední blízkosti kostela ve vesnici [[Spodnje Hoče]]. Ze stejného období pocházejí i archeologické vykopávky pod Meljským vrchem u Malečniku. Keramické nálezy spojují všechna tři sídliště s lasinjskou kulturou. [68] => [69] => Další archeologicky doložené sídliště v oblasti Mariboru se nachází pod Meljským vrchem u Malečniku a pochází z druhé čtvrtiny nebo poloviny 4. tisíciletí př. n. l. Náleží ke kultuře Retz-Gajary. [70] => [71] => Intenzivní osídlení oblasti Mariboru nastalo na konci 3. tisíciletí př. n. l. s nástupem starší [[doba bronzová|doby bronzové]]. Do tohoto období spadá např. nález džbánu z dnešní Smoletovy ulice. [72] => [73] => V pozdní době bronzové, tj. ve 13.-12. století př. n. l., v době kultury žárových pohřebišť, která pokrývala téměř celý evropský kontinent, byla oblast Mariboru opět na nějakou dobu osídlena. [74] => [75] => Kolem roku 1000 př. n. l. se podél Drávy mezi [[Ormož]]em a Rušami usadili noví přistěhovalci. Při výkopech v dnešní mariborské Mladinské ulici bylo objeveno žárové pohřebiště z tohoto období, které vyniká bohatou hrobovou výbavou, zejména zbraněmi, jako jsou bronzové hroty kopí, sekery a umělecky zpracované nože. [76] => [77] => S nástupem nové doby železné a s ní i halštatské kultury se objevují nová sídla na vyvýšených místech. Mezi ně patřila např. [[Postštela]], opuštěno bylo na konci 6. století př. n. l. a znovu osídleno v druhém nebo prvním století před naším letopočtem. [78] => [79] => === Starověk a středověk === [80] => V období existence [[Římská říše|Římské říše]] se v lokalitě dnešního Mariboru nacházela řada různých vesnic, vil a dalších prvků zemědělsky využívané a osídlené krajiny. [81] => [82] => Ve [[12. století]] byla oblast dnešního města součástí [[Východofranská říše|Východofranské říše]] a byla vystavena útoky Maďarů. Okolo roku [[1130]] zde vznikl nejspíše farní kostel. Roku [[1164]] zde byla postavena pevnost, která existovala pod německým názvem ''Marchburch''. Dokládá tak nejstarší záznam o názvu města, který mluví o místním grófovi jménem ''Bernhard von Marburg''{{Citace sborníku [83] => | příjmení = Štih [84] => | jméno = Peter [85] => | titul = K Predzgodovini mesta Maribor [86] => | sborník = Studia Historica Slovenica [87] => | odkaz na sborník = [88] => | vydavatel = [89] => | místo = Maribor [90] => | rok vydání = 2006 [91] => | strany = 248 [92] => | jazyk = slovinština [93] => }} [94] => [95] => [[Soubor:Vischer - Topographia Ducatus Stiria - 247 Marburg - Maribor.jpg|vpravo|náhled|Veduta s Mariborem z roku [[1681]].]] [96] => První písemná zmínka o Mariboru pochází z roku [[1204]]. [[Městská práva]] obdržel Maribor v roce 1254. Prudký rozvoj města nastal poté, co [[Rudolf Habsburský]] zvítězil nad [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] a probíhal po celé [[13. století]].{{Citace monografie [97] => | příjmení = Luthar [98] => | jméno = Otto [99] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [100] => | vydavatel = Peter Lang Edition [101] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [102] => | rok = 2013 [103] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [104] => | strany = 151 [105] => | jazyk = angličtina [106] => }} V něm také bylo postaveno opevnění města.{{Citace sborníku [107] => | příjmení = Šmid [108] => | jméno = Andrej [109] => | titul = Maribor; seven originals, three renovations [110] => | sborník = 5th H&MH CICOP Conference [111] => | odkaz na sborník = [112] => | vydavatel = Zbornik radova Građevinskog fakulteta [113] => | odkaz na vydavatele = [114] => | místo = Sarajevo [115] => | rok vydání = 2013 [116] => | strany = 2 [117] => | jazyk = angličtina [118] => }} Habsburkové potom učinili z Mariboru hlavní obchodní křižovatku v obchodě s vínem, to bylo možné poté, co se jim podařilo k vlastní říši připojit Kraňsko a Korutany. [119] => [120] => V témže století se také usídlili v Mariboru první Židé. V písemných pramenech je jejich přítomnost doložena již roku [[1274]], věnovali se především obchodu. Svoji synagogu postavili až v [[14. století]]. Stala se jednou z nejstarších v Evropě. Místní katedrála vznikla rovněž v období středověku, a to ve [[12. století]].{{Citace elektronického periodika [121] => | příjmení = Blažević [122] => | jméno = Aleksandra [123] => | datum = 2021-08-21 [124] => | titul = Gradovi koji nude najbolje na istoku zemlje: Maribor i Ptuj su dragulji Slovenije [125] => | periodikum = ona.rs [126] => | url = https://ona.telegraf.rs/putovanja-destinacije/3543684-gradovi-koji-nude-najbolje-na-istoku-zemlje-maribor-i-ptuj-su-dragulji-slovenije [127] => | jazyk = sr [128] => | datum přístupu = 2022-09-29 [129] => }}{{Citace elektronického periodika [130] => | příjmení = Baker [131] => | jméno = Mark [132] => | titul = Maribor and Ptuj are gateways to the best of Eastern Slovenia [133] => | periodikum = Lonely Planet [134] => | url = https://www.lonelyplanet.com/articles/exploring-eastern-slovenia [135] => | jazyk = en [136] => | datum přístupu = 2023-03-09 [137] => }} Roku [[1382]] získalo město první [[špitál]]. V roce [[1452]] zde byla založena první soukromá škola.{{Citace monografie [138] => | příjmení = Luthar [139] => | jméno = Otto [140] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [141] => | vydavatel = Peter Lang Edition [142] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [143] => | rok = 2013 [144] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [145] => | strany = 155 [146] => | jazyk = angličtina [147] => }} V letech [[1473]] až [[1483]] zde nechal císař svaté říše římské, [[Fridrich III. Habsburský]], vybudovat hrad. Jeho využití bylo na snadě, neboť Maribor odolal obléhání vojsky [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] v letech [[1480]] a [[1481]] a později i [[Osmanská říše|Osmanské říše]] v letech [[1532]] a [[1683]]. Po tureckých vpádech bylo městské opevnění poškozeno, bylo ale následně přebudováno. [148] => [149] => === Moderní doba === [150] => Město zůstalo pod kontrolou [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]] až do roku [[1918]]. Až do konce [[18. století]] jej často postihovaly požáry, např. v letech [[1601]], [[1645]], [[1648]], [[1700]] a [[1797]]. Město bylo ve své době hospodářským centrem regionu, kromě požárů jej zmítaly ale také epidemie [[mor]]u. Jen v roce [[1680]] kvůli morové ráně přišlo město o 35 % obyvatel. V hospodářských vztazích docházelo k častým střetům v obchodu s vínem s nedalekým městem [[Ptuj]], které má také vlastní vinařskou tradici. [151] => [152] => Městu pomohla výstavba silnice z [[Terst]]u přes Maribor dále do vnitrozemí Habsburské monarchie. Díky níž se totiž mnohem více dařilo obchodu. V polovině [[18. století]] se stal Maribor centrem kraje, což znamenalo koncentraci úřadů a tedy nárůst významu sídla. Jako opevněné město s [[Městské opevnění (Maribor)|opevněním]] v půdorysu čtyřúhelníku, jižní stranou přiléhajícího k řece [[Dráva|Drávě]], jej vyobrazuje [[První vojenské mapování|první (josefinské) vojenské mapování]] z konce [[18. století]]. Tento půdorys byl typický pro oblasti bývalého jižního Rakouska.{{Citace sborníku [153] => | příjmení = Šmid [154] => | jméno = Andrej [155] => | autor = [156] => | odkaz na autora = [157] => | titul = The Border City and its Urban Development: Maribor / Osijek / Subotica [158] => | sborník = Zbornik radova Građevinskog fakulteta [159] => | odkaz na sborník = [160] => | vydavatel = Stavební fakulta Bělehradské univerzity [161] => | odkaz na vydavatele = [162] => | místo = [163] => | rok vydání = 2014 [164] => | strany = 108 [165] => | jazyk = angličtina [166] => }} Patrný je také i most přes řeku Drávu a vznikající předměstí na východní straně směrem k městu [[Ptuj]] a po proudu řeky Drávy. Zástavba již existovala i jižně od řeky, u ní je uvedena poznámka, že k Mariboru patří (''zu Marburg''). [167] => [168] => Na počátku [[19. století|století devatenáctého]] žilo v Mariboru 2 200 lidí. Roku [[1825]] zde byl instalován první [[parní stroj]].{{Citace monografie [169] => | příjmení = Zagomilšek [170] => | jméno = Karin [171] => | titul = 130 let elektrifikacije Slovenije ; 115 let distribucije električne energije v Mariboru ; 100 letjavne službe distribucije električne energije v Mariboru [172] => | vydavatel = Elektro [173] => | místo = Maribor [174] => | rok = 2014 [175] => | isbn = [176] => | strany = 9 [177] => | jazyk = slovinština [178] => }} Průmyslový rozvoj potom začal od 60. let [[19. století]], kdy se zde objevily velké pivovary. [179] => [180] => V období rozvoje železnice byla do Mariboru zavedena [[Rakouská jižní dráha]], která tudy procházela z [[Vídeň|Vídně]] do [[Terst]]u. V roce [[1846]] byla otevřena trať do [[Celje]]; do Terstu vlaky vyjely z Mariboru až v roce [[1857]].{{Citace monografie [181] => | příjmení = Melik [182] => | jméno = Anton [183] => | odkaz na autora = [184] => | titul = Razvoj železnic na ozemlju Jugoslavije [185] => | vydavatel = [186] => | místo = [187] => | rok = 1938 [188] => | počet stran = [189] => | isbn = [190] => | kapitola = [191] => | strany = 120 [192] => | jazyk = slovinština [193] => }} Pro její potřeby byla přemostěna řeka [[Dráva]] 200 m dlouhým nejprve dřevěným a od 60. let [[19. století]] ocelovým mostem. Železnice umožnila rychlý růst města. Jen v závěru století zde bydlelo již 24 000 osob. Podobu železničního uzlu v podstatě již dnešní zaznamenává [[druhé vojenské mapování]] z poloviny století. To také zaznamenává rozšiřování města, např. na jižní straně, kde místní část [[Magdalena (Maribor)|Magdalena]] je poznamenána jako předměstí, název získalo nejspíše podle župního kostela, který je sv. Magdaleně zasvěcen, a který se dochoval i do [[21. století]]. [194] => [195] => [[Soubor:Marburger Kreis 1760.jpg|vlevo|náhled|Mariborský kraj v roce [[1760]].]] [196] => Na sklonku [[19. století]] měl Maribor tři mosty, stála zde již katedrála, hrad, důstojnický dům, divadlo a další instituce nezbytné pro fungování města přelomu století. [[Třetí vojenské mapování]] z konce století zde zaznamenalo mimo jiné i plánovanou výstavbu severně od centru města a vznik [[Městský park (Maribor)|městského parku]]. V té době bylo statutárním městem a vlastním okresem v rámci [[Štýrsko|Štýrska]]. Elektřinu město získávalo postupně, nejprve bylo zavedeno elektrické osvětlení v průmyslových podnicích, a to roku [[1883]].{{Citace monografie [197] => | příjmení = Luthar [198] => | jméno = Otto [199] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [200] => | vydavatel = Peter Lang Edition [201] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [202] => | rok = 2013 [203] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [204] => | strany = 352 [205] => | jazyk = angličtina [206] => }} O tři roky později se elektřina využívala již pro potřeby průmyslu.{{Citace monografie [207] => | příjmení = Zagomilšek [208] => | jméno = Karin [209] => | titul = 130 let elektrifikacije Slovenije ; 115 let distribucije električne energije v Mariboru ; 100 letjavne službe distribucije električne energije v Mariboru [210] => | vydavatel = Elektro [211] => | místo = Maribor [212] => | rok = 2014 [213] => | isbn = [214] => | strany = 12 [215] => | jazyk = slovinština [216] => }} [217] => [218] => Z kulturního hlediska bylo město dějištěm významných změn. V roce [[1882]] zde založil [[Hermann Goethe]] vinařskou školu. Místní biskup, [[Anton Martin Slomšek]], zde inicioval vznik bohosloveckého semináře.{{Citace monografie [219] => | příjmení = Cox [220] => | jméno = John K. [221] => | odkaz na autora = [222] => | titul = Slovenia: Evolving loyalties [223] => | url = https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj [224] => | vydavatel = Routledge [225] => | místo = New York [226] => | rok = 2005 [227] => | počet = [228] => | isbn = 0-415-27431-1 [229] => | kapitola = [230] => | strany = [https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj/page/n16 16] [231] => | jazyk = angličtina [232] => }} Sám Slomšek se zasadil o to, že sem v roce [[1859]] bylo přemístěno sídlo biskupství.{{Citace sborníku [233] => | příjmení = Hladký [234] => | jméno = Ladislav [235] => | titul = Slovinci a cyrilometodějská tradice [236] => | sborník = Slavica literaria [237] => | odkaz na sborník = Slavica literaria [238] => | vydavatel = [239] => | odkaz na vydavatele = [240] => | místo = [241] => | rok vydání = 2017 [242] => | strany = 117 [243] => | jazyk = čeština [244] => }} Nacházelo se tu také gymnázium.{{Citace monografie [245] => | příjmení = Luthar [246] => | jméno = Otto [247] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [248] => | vydavatel = Peter Lang Edition [249] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [250] => | rok = 2013 [251] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [252] => | strany = 269 [253] => | jazyk = angličtina [254] => }} V roce [[1865]] zde vznikl tzv. [[Mariborský program]], který prosazoval sjednocení všech zemí, obývaných [[Slovinci]], do jednoho celku.{{Citace monografie [255] => | příjmení = Cox [256] => | jméno = John K. [257] => | odkaz na autora = [258] => | titul = Slovenia: Evolving loyalties [259] => | url = https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj [260] => | vydavatel = Routledge [261] => | místo = New York [262] => | rok = 2005 [263] => | počet = [264] => | isbn = 0-415-27431-1 [265] => | kapitola = [266] => | strany = [https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj/page/n17 17] [267] => | jazyk = angličtina [268] => }}{{Citace monografie [269] => | příjmení = Luthar [270] => | jméno = Otto [271] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [272] => | vydavatel = Peter Lang Edition [273] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [274] => | rok = 2013 [275] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [276] => | strany = 307 [277] => | jazyk = angličtina [278] => }} Od roku [[1868]] zde začal vycházet také tiskopis [[Slovenski narod]].{{Citace monografie [279] => | příjmení = Luthar [280] => | jméno = Otto [281] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [282] => | vydavatel = Peter Lang Edition [283] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [284] => | rok = 2013 [285] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [286] => | strany = 305 [287] => | jazyk = angličtina [288] => }} O několik let později začal vycházet v Mariboru i časopis [[Slovenski gospodar]].{{Citace monografie [289] => | příjmení = Luthar [290] => | jméno = Otto [291] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [292] => | vydavatel = Peter Lang Edition [293] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [294] => | rok = 2013 [295] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [296] => | strany = 315 [297] => | jazyk = angličtina [298] => }} Nejen deníky byly rozdělené na slovinské a německé; obdobná byla situace např. i v profesních a jiných organizacích ve městě. Od roku [[1903]] působí v Mariboru i historická společnost ({{vjazyce2|sl|Zgodovinsko društvo}}).{{Citace monografie [299] => | příjmení = Luthar [300] => | jméno = Otto [301] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [302] => | vydavatel = Peter Lang Edition [303] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [304] => | rok = 2013 [305] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [306] => | strany = 360 [307] => | jazyk = angličtina [308] => }} Stejně jako v řadě dalších měst na území dnešního Slovinska byly v této době budovány také národní domy. Ten mariborský byl dokončen roku [[1899]].{{Citace monografie [309] => | příjmení = Luthar [310] => | jméno = Otto [311] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [312] => | vydavatel = Peter Lang Edition [313] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [314] => | rok = 2013 [315] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [316] => | strany = 361 [317] => | jazyk = angličtina [318] => }} [319] => [320] => V roce [[1888]] se začalo na místních gymnáziích vyučovat také ve [[slovinština|slovinském jazyce]].{{Citace monografie [321] => | příjmení = Cox [322] => | jméno = John K. [323] => | odkaz na autora = [324] => | titul = Slovenia: Evolving loyalties [325] => | url = https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj [326] => | vydavatel = Routledge [327] => | místo = New York [328] => | rok = 2005 [329] => | počet = [330] => | isbn = 0-415-27431-1 [331] => | kapitola = [332] => | strany = [https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj/page/n18 18] [333] => | jazyk = angličtina [334] => }} A to i přes to, že v období před [[první světová válka|první světovou válkou]] byla populace města tvořena z osmdesáti procent rakouskými [[Němci]] a z dvaceti procent [[Slovinci]]. Při sčítání lidu z roku 1910 zde bylo evidováno 81 % německých a 14 % slovinsky mluvících obyvatel (dle jazyka) z celkových 38 000. 24 tisíc bylo Němců a 4 tisíce Slovinců{{Citace elektronického periodika [335] => | titul = Marburg an der Drau [336] => | periodikum = Deutsche Schutzgebiete [337] => | url = https://deutsche-schutzgebiete.de/wordpress/projekte/oesterreich-ungarn/oesterreich/steiermark/marburg/ [338] => | jazyk = němčina [339] => | datum přístupu = 2023-08-02 [340] => }}, ostatní národnosti byly rovněž zastoupeny. Většina městského dění byla pod rakousko-německou kontrolou. Okolí města však bylo osídleno z velké míry Slovinci.{{Citace sborníku [341] => | příjmení = Hladký [342] => | jméno = Ladislav [343] => | titul = Slovinci a cyrilometodějská tradice [344] => | sborník = Slavica literaria [345] => | odkaz na sborník = Slavica literaria [346] => | vydavatel = [347] => | odkaz na vydavatele = [348] => | místo = [349] => | rok vydání = 2017 [350] => | strany = 117 [351] => | jazyk = čeština [352] => }} [353] => [354] => === První polovina 20. století === [355] => [356] => V roce [[1909]] zde již stála elektrárna, která vyráběla elektřinu na plyn a existoval plán na výstavbu vodní elektrárny na řece Drávě při Mariborském ostrově.{{Citace monografie [357] => | příjmení = Zagomilšek [358] => | jméno = Karin [359] => | titul = 130 let elektrifikacije Slovenije ; 115 let distribucije električne energije v Mariboru ; 100 letjavne službe distribucije električne energije v Mariboru [360] => | vydavatel = Elektro [361] => | místo = Maribor [362] => | rok = 2014 [363] => | isbn = [364] => | strany = 14 [365] => | jazyk = slovinština [366] => }} [367] => [368] => Atmosféra ve městě byla velmi napjatá před vypuknutím [[první světová válka|první světovou válkou]] a po [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|atentátu na následníka trůnu]] v [[Sarajevo|Sarajevu]]. Německojazyčný tisk a časopisy útočily na slovinské obyvatelstvo s tím, že je odpovědné za atentát. V první rok války byl častý slovinský aktivismus proti válce, později došlo k vystupňování represí, což situaci zmírnilo. Ke konci války, kdy přibývaly [[Lednová stávka v Rakousko-Uhersku|stávky]] a obecná nespokojenost, docházelo k dalším nárůstům střetů. [369] => [370] => Během první světové války bojovali někteří místní vojáci v [[Itálie|Itálii]] na frontě na řece [[Isonzo]]. [371] => [372] => [[Soubor:Postcard of Maribor (26).jpg|vpravo|náhled|Maribor v meziválečném období.]] [373] => Po první světové válce byl Maribor nárokován [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů|Státem Slovinců, Chorvatů a Srbů]] i [[Německé Rakousko|Německým Rakouskem]].{{Citace sborníku [374] => | příjmení = Jenuš [375] => | jméno = Gregor [376] => | titul = Die Vergessene Minderheit: Zur Geschichte der Deutchen in Maribor [377] => | sborník = linguistica [378] => | odkaz na sborník = [379] => | vydavatel = [380] => | odkaz na vydavatele = [381] => | místo = [382] => | rok vydání = [383] => | strany = 262 [384] => | jazyk = němčina [385] => }} Německé obyvatelstvo zakládalo vlastní ozbrojené složky, jejichž počet bojovníků postupně rostl.{{Citace sborníku [386] => | příjmení = Jenuš [387] => | jméno = Gregor [388] => | titul = Die Vergessene Minderheit: Zur Geschichte der Deutchen in Maribor [389] => | sborník = linguistica [390] => | odkaz na sborník = [391] => | vydavatel = [392] => | odkaz na vydavatele = [393] => | místo = [394] => | rok vydání = [395] => | strany = 263 [396] => | jazyk = němčina [397] => }} [[1. listopad]]u [[1918]] se v meljských kasárnách uskutečnila jednání o osudu města. Jednání byl přítomen také major [[Rudolf Maister]], etnický Slovinec. Ten byl Národní radou slovinského [[Štýrské vévodství|Štýrska]] povýšen do hodnosti [[generál]]a a téhož dne začal organizovat slovinské ozbrojené jednotky k ovládnutí města. Rakouští vojáci a důstojníci byli demobilizováni a posláni do Rakouska. Městská rada na svém tajném zasedání však rozhodla učinit vše možné k připojení města k Německému Rakousku. Byly zřízeny ozbrojené oddíly ''{{cizojazyčně|de|Schutzwehr}}''. Přibližně čtyři sta vyzbrojených příslušníků Schutzwehru se pokoušelo vyvolat nátlak na Maistera. Slovinské jednotky však Schutzwehr [[23. listopad]]u odzbrojily. Situace ve městě byla velmi chaotická. Mariborem projížděly mimo jiné i transporty demobilizovaných vojáků z italské fronty, byly časté stávky (např. železničářů), panoval kritický nedostatek obecně i základních surovin. V listopadu přebíraly Slovinci místní soudy, v prosinci policejní sbor a v lednu [[1919]] poté celou místní samosprávu. Úředníci, kteří neovládali slovinštinu byli okamžitě propuštěni a emigrovali do zbytkového Rakouska.{{Citace sborníku [398] => | příjmení = Jenuš [399] => | jméno = Gregor [400] => | titul = Die Vergessene Minderheit: Zur Geschichte der Deutchen in Maribor [401] => | sborník = linguistica [402] => | odkaz na sborník = [403] => | vydavatel = [404] => | odkaz na vydavatele = [405] => | místo = [406] => | rok vydání = [407] => | strany = 266 [408] => | jazyk = němčina [409] => }} [410] => [411] => [[27. leden|27. ledna]] [[1919]] očekávali rakouští Němci na místním tržišti příjezd delegace [[Spojené státy americké|USA]]. V tu chvíli byla na shromáždění zahájena palba, které padlo za oběť devět Němců. Dalších osmnáct Němců bylo těžce zraněno. Podle německých zdrojů nesly za tragédii, označovanou jako ''Mariborská krvavá neděle'', odpovědnost Maisterovy oddíly, podle slovinských zdrojů však střelbě do davu předcházel útok Němců na slovinské vojáky chránící budovu radnice. [412] => [413] => Protože byl Maribor pevně v rukou slovinských ozbrojených složek a okolní území bylo převážně slovinské, bylo město uznáno za součást [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]]. Po roce 1918 město opustilo mnoho rakouských Němců. V meziválečném období byla v [[Jugoslávie|Jugoslávii]] sledována politika kulturní asimilace německé menšiny, která však byla na sklonku třicátých let opuštěna, aby si Jugoslávii zajistila lepší diplomatické styky s [[Nacistické Německo|Německem]]. V letech [[1922]] až [[1929]] byl Maribor hlavním městem tzv. [[Mariborská oblast|Mariborské oblasti]], v jejímž čele stál jako představitel velký župan. Po roce [[1929]] spadal pod [[Drávská bánovina|Drávskou bánovinu]] se sídlem v Lublani. Jako město v rozvinutější části Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Maribor poměrně dobře v Jugoslávii prosperoval. Hospodářským tahounem byly průmyslové závody v lokalitě [[Melje]], na břehu řeky. Stálo zde přes deset textilních továren. Maribor představoval jedno z nejvíce průmyslových měst celé tehdejší monarchie. Podniky, které se přeorientovaly na trh nového státu, přilákávaly další dělníky, což iniciovalo další bytovou výstavbu.{{Citace sborníku [414] => | příjmení = Šmid [415] => | jméno = Andrej [416] => | titul = Maribor; seven originals, three renovations [417] => | sborník = 5th H&MH CICOP Conference [418] => | odkaz na sborník = [419] => | vydavatel = Zbornik radova Građevinskog fakulteta [420] => | odkaz na vydavatele = [421] => | místo = Sarajevo [422] => | rok vydání = 2013 [423] => | strany = 4 [424] => | jazyk = angličtina [425] => }} Samotní průmyslníci, jako např. [[Josip Hutter]], se podíleli na této výstavbě. Vznikl tzv. [[moderní architektura|modernistický]] [[Hutterův blok]] (v letech [[1940]] až [[1941]]), který představuje ukázku monumentálnosti výstavby této doby.{{Citace sborníku [426] => | příjmení = Šmid [427] => | jméno = Andrej [428] => | titul = Maribor; seven originals, three renovations [429] => | sborník = 5th H&MH CICOP Conference [430] => | odkaz na sborník = [431] => | vydavatel = Zbornik radova Građevinskog fakulteta [432] => | odkaz na vydavatele = [433] => | místo = Sarajevo [434] => | rok vydání = 2013 [435] => | strany = 151 [436] => | jazyk = angličtina [437] => }} Rozvíjet se zde začaly i služby a například turistický ruch. V roce [[1935]] navštívilo Maribor 56 300 hostů. [438] => [439] => I v meziválečném období bylo německé obyvatelstvo velmi vlivné a početné. Ovládalo velkou část místního průmyslu. Organizovalo se do dvou politických organizací, které se snažily jednak bránit vlastní pozice, jednak také ale připravit na situaci, že by německý majetek byl znárodněn.{{Citace sborníku [440] => | příjmení = Jenuš [441] => | jméno = Gregor [442] => | titul = Die Vergessene Minderheit: Zur Geschichte der Deutchen in Maribor [443] => | sborník = linguistica [444] => | odkaz na sborník = [445] => | vydavatel = [446] => | odkaz na vydavatele = [447] => | místo = [448] => | rok vydání = [449] => | strany = 268 [450] => | jazyk = němčina [451] => }} [452] => [453] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 121-0723, Marburg-Drau, Adolf Hitler.jpg|vlevo|náhled|[[Adolf Hitler|Hitler]] v Mariboru, duben 1941]] [454] => V roce 1941 bylo po prohrané [[Dubnová válka (Jugoslávie)|válce]] [[Dolní Štýrsko]] anektováno Německou říší.{{Citace monografie [455] => | příjmení = Cox [456] => | jméno = John K. [457] => | odkaz na autora = [458] => | titul = Slovenia: Evolving loyalties [459] => | url = https://archive.org/details/sloveniaevolving0000coxj [460] => | vydavatel = Routledge [461] => | místo = New York [462] => | rok = 2005 [463] => | počet = [464] => | isbn = 0-415-27431-1 [465] => | kapitola = [466] => | strany = Předmluva [467] => | jazyk = angličtina [468] => }} Oddíly říšskoněmecké branné moci vstoupily do města 8. dubna 1941 v 9 hodin večer. [[Adolf Hitler]] navštívil město již 26. dubna 1941. Zanedlouho po okupaci začalo vysídlování Slovinců do [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Srbsko|Srbska]]{{Citace sborníku [469] => | příjmení = Jenuš [470] => | jméno = Gregor [471] => | titul = Die Vergessene Minderheit: Zur Geschichte der Deutchen in Maribor [472] => | sborník = linguistica [473] => | odkaz na sborník = [474] => | vydavatel = [475] => | odkaz na vydavatele = [476] => | místo = [477] => | rok vydání = [478] => | strany = 270 [479] => | jazyk = němčina [480] => }}; zakázáno bylo užívání slovinského jazyka a přejmenovány ulice.[https://www.vecer.com/vecer-v-nedeljo/mariborske-ulice-nekoc-in-danes-ob-gozdu-je-bila-med-nemsko-okupacijo-mahova-ulica-10241379 Článek na portálu vecer.com {{sl}}] Od roku [[1942]] byly zakázány rovněž i bohoslužby ve slovinském jazyce. Místní významní Slovinci byli pozatýkání a drženi jako rukojmí ve věznicích v Mariboru a [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]]. Nacisté řídili z Mariboru celou správu dolního Štýrska.{{Citace monografie [481] => | příjmení = Luthar [482] => | jméno = Otto [483] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [484] => | vydavatel = Peter Lang Edition [485] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [486] => | rok = 2013 [487] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [488] => | strany = 418 [489] => | jazyk = angličtina [490] => }} V oblasti se také zformoval organizovaný odpor. Již na konci dubna 1941 zorganizovala skupina [[Bogdan Ilich|Bogdana Ilicha]] útok na několik aut německé správy v centru města. V letech [[1944]] až [[1945]] bylo město vytrvale bombardováno{{Citace sborníku [491] => | příjmení = Šmid [492] => | jméno = Andrej [493] => | autor = [494] => | odkaz na autora = [495] => | titul = The Border City and its Urban Development: Maribor / Osijek / Subotica [496] => | sborník = Zbornik radova Građevinskog fakulteta [497] => | odkaz na sborník = [498] => | vydavatel = Stavební fakulta Bělehradské univerzity [499] => | odkaz na vydavatele = [500] => | místo = [501] => | rok vydání = 2014 [502] => | strany = 109 [503] => | jazyk = angličtina [504] => }} jako jedno z center zbrojního průmyslu. Vyhlášeno bylo přes 250 leteckých poplachů, svrženo přes patnáct tisíc bomb a zničeno bylo přes dva tisíce budov. Bombardováno bylo hlavně okolí místního nádraží a zmíněné průmyslové oblasti. [505] => [506] => Německé vojsko se z města stálo v noci z [[8. květen|8.]] na [[9. květen|9. května]] [[1945]], následujícího dne do Mariboru vstoupily jednotky [[Jugoslávští partyzáni|partyzánského vojska]] spolu s vojskem bulharské armády. Oslavy konce války se uskutečnily na místním náměstí dne 13. května. [507] => [508] => === Druhá polovina 20. století === [509] => [510] => [[File:1948 postcard of Maribor.jpg|left|thumb|Pohlednice s Mariborem z roku [[1948]].]] [511] => Po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo německé obyvatelstvo převážně odsunuto, stejně jako tomu bylo v případě většiny Němců na území tehdejší Jugoslávie. Okolo Mariboru bylo zřízeno několik internačních táborů, např. v Bresternici, Studencích a Kamnici. [512] => [513] => Velké válečné škody bylo nezbytné napravit ohromným úsilím. Zničeny byly továrny, dopravní infrastruktura a polovina bytového fondu. Maribor byl jedním z nejvíce poničených měst na území bývalé Jugoslávie.{{chybí zdroj}} Nový územní plán, který předvídal nejen obnovu ale i rozvoj Mariboru, byl schválen v roce [[1949]] a připravil jej [[Ljubo Humek]].{{Citace sborníku [514] => | příjmení = Šmid [515] => | jméno = Andrej [516] => | titul = Maribor; seven originals, three renovations [517] => | sborník = 5th H&MH CICOP Conference [518] => | odkaz na sborník = [519] => | vydavatel = Zbornik radova Građevinskog fakulteta [520] => | odkaz na vydavatele = [521] => | místo = Sarajevo [522] => | rok vydání = 2013 [523] => | strany = 1 [524] => | jazyk = angličtina [525] => }} V rámci něj vznikly nové obytné soubory. Byla přebudována např. [[Gosposvetska ulice (Maribor)|ulice Gosposvetska]], v realizaci se Humek inspiroval hlavně skandinávskými zeměmi. [526] => [527] => V počtu bytů však dosáhlo měst předválečné úrovně již v roce [[1954]]. Maribor však ze své příhraniční polohy těžil – stal se hlavním tranzitním a kulturním centrem oblasti a jedním z největších průmyslových měst v celé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]]. Sídlila zde továrna na silniční vozidla ale i na vozidly železniční, velký textilní závod, společnost [[Zlatorog]] nebo [[Hidromontaža]]. V rámci [[První pětiletka (Jugoslávie)|prvního pětiletého plánu]] zde byla zbudována na řece Muře vodní elektrárna.{{Citace monografie [528] => | příjmení = Dolničar [529] => | jméno = Ivan [530] => | odkaz na autora = [531] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [532] => | vydavatel = eksport pres [533] => | místo = Bělehrad [534] => | rok = 1981 [535] => | počet = [536] => | isbn = [537] => | kapitola = [538] => | strany = 113 [539] => | jazyk = srbochorvatština [540] => }} K ní byl také vybudován nový kanál, který začíná na východním okraji Mariboru. Rozvoj města probíhal z hlediska jak průmyslu tak i nové bytové výstavby především na jižní straně (kde bylo přirozeně více místa). V oblastech Ledina a Tezno, které přiléhají k železniční trati, byly budovány nové průmyslové podniky, zatímco západněji od nich nová bytová výstavba. Ta měla podobu smíšenou; kromě nižších domů zde byla vystavěna i panelová sídliště. Jednalo se ale o menší soubory a urbanisticky ne o samostatné nebo oddělené celky. Urbanistický projekt s názvem [[Maribor-jug]] byl připraven v roce [[1977]] a realizován později. V druhé polovině 80. let potom vzniklo také jedno z posledních mariborských sídlišť, a to [[Borova vas]], které se snažilo oddělit silniční dopravu od rekreačních parkových zón města.{{Citace sborníku [541] => | příjmení = Skalicky [542] => | jméno = Vanja [543] => | titul = The Concepts on Quality of Life in the Maribor POST-WW2 Housing Estates [544] => | sborník = Arhitektura, Raziskave [545] => | odkaz na sborník = [546] => | vydavatel = [547] => | ISSN = 1580-5573 [548] => | místo = Ljubljana [549] => | rok vydání = 2012 [550] => | strany = 23 [551] => | jazyk = angličtina [552] => }} Vyrostlo na samotném okraji Mariboru. [553] => [554] => Budovány byly nové obchodní domy, jako např. Ve-Ma nebo [[Brutalismus v Jugoslávii|brutalistický]] Kvik.{{Citace sborníku [555] => | příjmení = Šmid [556] => | jméno = Andrej [557] => | titul = Maribor; seven originals, three renovations [558] => | sborník = 5th H&MH CICOP Conference [559] => | odkaz na sborník = [560] => | vydavatel = Zbornik radova Građevinskog fakulteta [561] => | odkaz na vydavatele = [562] => | místo = Sarajevo [563] => | rok vydání = 2013 [564] => | strany = 9 [565] => | jazyk = angličtina [566] => }} V tomto stylu bylo postaveno také i sídlo banky [[Kreditna banka Maribor]] nebo i obytný soubor [[Jemčev vrt]]. Vybudována byla i rychlostní komunikace přes samotné město. [567] => [568] => [[Soubor:Sprejem gojencev sanitetne častniške šole na mariborski železniški postaji 1960 (3).jpg|vpravo|náhled|Mariborské nádraží v roce [[1960]] s nápisy v [[latinka|latince]] a [[cyrilice|cyrilici]].]] [569] => [[File:Gradnja hitre ceste (1984) - panoramio.jpg|right|thumb|Výstavba rychlostní silnice.]] [570] => Zdůrazněn byl rovněž i slovinský charakter města. Kulturní instituce byly v souladu s novou jugoslávskou národní politikou již v roce [[1945]] doplněny o přídomek ''slovinský''.{{Citace monografie [571] => | příjmení = Luthar [572] => | jméno = Otto [573] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [574] => | vydavatel = Peter Lang Edition [575] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [576] => | rok = 2013 [577] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [578] => | strany = 462 [579] => | jazyk = angličtina [580] => }} V 80. letech počet obyvatel Mariboru překročil metu sta tisíc (ve sčítání lidu v roce [[1981]] bylo poprvé zdokumentováno 106 000 lidí). Podporován byl také i rozvoj dalšího průmyslu, např. barevných kovů nebo průmysl elektrotechnický. Rozvíjela se i turistika; v roce [[1963]] byl postaven hotel [[Slavija (Maribor)|Slavija]] a později rozšířen hotel Turist. Díky tomu se Maribor stal jednou z top 10 lokalit na území [[SR Slovinsko]] co do počtu přenocování. [581] => [582] => Pro místní ekonomiku znamenalo vyhlášení samostatnosti [[Socialistická republika Slovinsko|Slovinska]] na Jugoslávii citelný otřes. Místní [[těžký průmysl]] byl orientován především na trhy ostatních jugoslávských republik. [[Nezaměstnanost]] dosáhla rekordních dvaceti pěti procent. Místní turistický průmysl byl rovněž orientován na příchozí z dalších pěti republik SFRJ. Ke zlepšení situace začalo docházet od poloviny devadesátých let [[20. století]], kdy došlo k rozvoji malých a středních podniků. [583] => [584] => === Konec 20. století a 21. století === [585] => [586] => V nezávislém Slovinsku se stal Maribor druhým největším městem. Existuje jistá rivalita mezi ním a metropolí Lublaní.{{Citace monografie [587] => | příjmení = Cox [588] => | jméno = John K. [589] => | odkaz na autora = [590] => | titul = Slovenia: Evolving loyalties [591] => | url = https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj [592] => | vydavatel = Routledge [593] => | místo = New York [594] => | rok = 2005 [595] => | počet = [596] => | isbn = 0-415-27431-1 [597] => | kapitola = [598] => | strany = [https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj/page/n142 142] [599] => | jazyk = angličtina [600] => }} Pro ekonomický rozvoj města po rozpadu Jugoslávie bylo klíčové dobudování [[Dálnice A1 (Slovinsko)|dálnice]] z Lublaně a dále na sever do [[Rakousko|Rakouska]]. Ekonomický rozvoj dále umožnil vstup Slovinska do Evropské unie, resp. [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]], kdy se zlepšil přeshraniční styk s nedalekým Rakouskem. Město Maribor se nadále soustředilo na renovaci některých nevyužitých nebo zanedbaných částí města. Byl například připraven plán obnovy staroměstského břehu řeky Drávy apod. [601] => [602] => Proces [[suburbanizace]] zde není tak výrazný jako u větších měst (např. v případě [[Budapešť|Budapešti]]). I zde však dochází k růstu obcí především jižně a jihovýchodně od Mariboru (např. [[Razvanje]], [[Hoče]], [[Dvorjane]]). [603] => [604] => V roce [[2009]] bylo diskutováno přejmenování [[Titova ulice (Maribor)|Titovy ulice]] ({{vjazyce2|sl|Titova cesta}}), rušné dopravní třídy ve středu města. Přestože se tehdejší primátor města i samospráva vyslovily pro přejmenování,{{Citace elektronického periodika [605] => | titul = Mestna občina Ljubljana bo preimenovala Titovo cesto [606] => | periodikum = Dnevnik.sk [607] => | url = https://www.dnevnik.si/1042477845 [608] => | jazyk = slovinština [609] => | datum přístupu = 2023-08-02 [610] => }} myšlenka otevřela otázku úlohy [[Josip Broz Tito|Tita]] v moderních [[Dějiny Slovinska|dějinách Slovinska]]. Nakonec název změněn nebyl. [611] => [612] => V roce [[2010]] byl připraven projekt s názvem [[Dravska vrata (Maribor)|Dravska vrata]] (''Brána Drávy''), který měl zahrnovat výstavbu i 115 m vysokých budov. Novináři jej označili jako tzv. ''Mariborský Manhattan''. Ambiciozní projekt nebyl do roku [[2023]] uskutečněn.{{Citace elektronického periodika [613] => | datum = 2012-10-03 [614] => | titul = Mariborski Manhattan preteklost [615] => | periodikum = Dnevnik [616] => | url = https://www.dnevnik.si/1042340696 [617] => | jazyk = slovinština [618] => | datum přístupu = 2023-08-02 [619] => }} [620] => [621] => == Obyvatelstvo == [622] => Maribor je se svými téměř sty tisíci obyvateli druhým největším městem [[Slovinsko|Slovinska]]. Městská občina Maribor měla v roce [[2014]] celkem 112 088 obyvatel. Maribor je stejně jako většina velkých měst relativně atraktivním místem pro život a má pozitivní migrační saldo (v roce [[2002]] činilo 17 123 osob).Vladimir Drozg: Regijsko mesto Maribor, str. 22 {{sl}} [623] => [624] => Z národnostního hlediska je obyvatelstvo města v drtivé většině slovinské. V minulosti zde byli zastoupeni velmi hodně také [[Němci ve Slovinsku|Němci]] a do druhé světové války zde žila také i [[Židé|židovská]] [[Židé v Mariboru|komunita]]. [625] => [626] => == Zeleň a životní prostředí == [627] => [628] => [[File:Maribor City Park 6.jpg|left|thumb|Městský park v zimě.]] [629] => Maribor je ze severní a jižní strany obklopen zalesněnými kopci. Město má svůj vlastní [[Městský park (Maribor)|městský park]], který je historicky nejstarší a zasahuje do samotného středu města. Dále pokračuje na sever až ke kopci [[Mestni vrh (Maribor)|Mestni vrh]] a vesnici [[Ribniško selo]]. Nedaleko od něj se nachází [[Kalvárie (Maribor)|kalvárie]], která vede na [[Kalvarijní vrch (Slovinsko)|Kalvarijní vrch]] s kaplí [[Svatá Barbara|Svaté Barbary]] a dále vrchol [[Piramida (Maribor)|Piramida]] s vyhlídkou a vykopávkami. [630] => [631] => Kromě toho dalšími oázami zeleně v Mariboru jsou les [[Stražun]] a [[Betnavski gozd]] na jižním okraji Mariboru. Do okolních kopců vede řada [[Turistické značení ve Slovinsku|turistických tras]]. [632] => [633] => == Kultura == [634] => [[Soubor:Maribor (99) (5497284530).jpg|náhled|Dům ve středu města]] [635] => === Kulturní instituce === [636] => Ve městě působí významné divadlo a jsou zde také [[Galerie umění|galerie]], [[muzeum|muzea]] a sportovní kluby. Sídlí zde např. [[Národní dům Maribor]], je zde pobočka Slovinského národního divadla (SNG). [637] => [638] => Nejvýznamnější muzeum ve městě je [[Oblastní muzeum (Maribor)|Oblastní muzeum]] ({{vjazyce2|sl|Pokrajinski muzej}}), které se nachází v místním hradu. Dále zde stojí i Muzeum lidového osvobození Mariboru, které se věnuje tematice [[druhá světová válka|druhé světové války]] a Muzeum rádia. [[Muzeum mariborské arcidiecéze]] ({{vjazyce2|sl|Muzej Nadškofije Maribor}}) schraňuje řadu historických a náboženských předmětů. Jako muzeum slouží i budova bývalé [[Synagoga (Maribor)|synagogy]]. V Mariboru se také nachází [[Galerie Media Nox]], která sídlí v samotném středu města. Na jižním okraji města leží také vojenská kasárna generála Maistera, jejíž součástí je i [[Slovinské vojenské muzeum]]. V městském parku se nachází také [[Mariborské akvárium a terárium]]. [639] => [640] => === Kulturní akce a ocenění === [641] => Město Maribor má i vlastní [[Městská knihovna (Maribor)|městskou knihovnu]], která sídlí ve středu města. [642] => [643] => Hlavní kulturní událostí v Mariboru je letní [[Festival Lent]]. Nese název podle místního nábřeží; festival spočívá v přítomnosti umělců na nábřeží a různých performancí. [644] => [645] => V roce [[2000]] byl Maribor vyhlášen Alpským městem roku a v roce [[2012]] [[Evropské město kultury|Evropským městem kultury]].{{Citace elektronického periodika [646] => | datum = 2012-01-14 [647] => | titul = Maribor a Guimaraes se staly Evropskými městy kultury [648] => | periodikum = iROZHLAS [649] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [650] => | vydavatel = Český rozhlas [651] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [652] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/maribor-a-guimaraes-se-staly-evropskymi-mesty-kultury-_201201140400_mvydrova [653] => | jazyk = čeština [654] => | datum přístupu = 2023-08-02 [655] => }} [656] => [657] => === Pamětihodnosti === [658] => [659] => [[Soubor:Stara trta.JPG|náhled|Stara Trta v roce [[2005]]]] [660] => [[Soubor:15-11-25-Maribor Inenstadt-RalfR-WMA 4219.jpg|vpravo|náhled|Mariánský sloup v centru města.]] [661] => * [[Stara Trta]]: V roce 2004 byl zapsán do Guinnessovy knihy rekordů podle historicky dochovaných pramenů, dobových kreseb a analýz vzorků úředně nejstarší exemplář vinné révy na světě. je to tzv. [[Stara trta]], které se nachází ve slovinském Mariboru na nábřeží u řeky Dravy. První písemný záznam o ní pochází z roku [[1657]]. Roste na jižní straně průčelí jednoposchoďové budovy. Kmen s průměrem 25 cm se ve výšce dvou metrů rozděluje na vodorovné vedení a její větve mají délku přes 15 m. Je to původní červená odrůda, je velmi plodná a je odolná proti nemocem a škůdcům. [662] => [663] => * [[Pyramida (Maribor)|Pyramida]] je nízký kopec (386 m n. m.) a známé výletní místo s výhledem na město. Výstup na vrchol z parku trvá zhruba 20 minut. Dříve byl na kopci Mariborský horní hrad, který byl však v roce 1790 zničen a jeho trosky v následujících letech posloužily ke stavbě obelisku ve tvaru pyramidy, podle něhož je dnes kopec pojmenován. V roce 1821 byl obelisk nahrazen kaplí se sochou [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], která zde stojí i v současnosti, obklopená pozůstatky hradu a vinicí. [664] => [665] => * [[Vodní věž (Maribor)|Vodní věž]] ({{vjazyce2|sl|Vodni stolp}}) je středověká opevněná věž na břehu Drávy. Pozdně renesanční věž z roku 1555 byla postavena ve tvaru pětiúhelníku z masivních kamenných bloků protkaných střílnami. Jejím cílem bylo chránit jihovýchodní část města. V současnosti je ve věži nejstarší slovinský vinný sklep a specializovaný obchod s nejkvalitnějším slovinským vínem. [666] => [667] => * [[Bazilika Panny Marie milosrdné (Maribor)|Bazilika Panny Marie milosrdné]] je nápadný kostel, který spadá pod nedaleký [[Františkáni|františkánský]] klášter. Postaven byl v novorománském stylu a dokončen roku [[1900]]. [668] => [669] => * [[Památník osvobození (Maribor)|Památník osvobození]] se nachází ve středu města na [[Náměstí svobody (Maribor)|Náměstí svobody]]. Byl slavnostně otevřen v roce [[1975]]. Svoji podobou připomíná historickou helmu nebo vězeňskou bránu a místní jej přezdívají ''Kojak''. Byl postaven na počest 700 lidí, kteří zemřeli v letech [[1941]] až [[1945]] v [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. [670] => [671] => * Místní budova [[Radnice (Maribor)|radnice]] ({{vjazyce2|sl|Rotevž}}) byla dokončena v roce [[1515]] a představuje jeden ze symbolů města.{{Citace elektronického periodika [672] => | datum = 2015-12-17 [673] => | titul = Mariborski Rotovž praznuje 500 let [674] => | periodikum = Delo [675] => | url = https://old.delo.si/kultura/razno/mariborski-rotovz-praznuje-500-let.html [676] => | jazyk = slovinština [677] => | datum přístupu = 2023-08-02 [678] => }} [679] => [680] => == Ekonomika == [681] => [[Soubor:Mariborska mlekarna 1961 (6).jpg|vpravo|náhled|Mlékárna v Mariboru v roce [[1961]].]] [682] => === Zemědělství === [683] => Krajina okolo města Mariboru je mírně zvlněná až kopcovitá a zemědělsky jen málo využívaná. Často se zde nachází lesy. Výjimkou je oblast rovinatější krajiny směrem jižně jihovýchodně od města, kde se nacházejí rozlehlejší pole. Tradiční je na svazích okolo Mariboru již zmíněné [[vinařství]]. [684] => [685] => === Průmysl === [686] => Hlavním [[průmysl]]ovým podnikem je zde [[TAM (firma)|TAM]] s autobusy TAMBUS, který vyráběl až do roku [[1996]]{{Citace monografie [687] => | příjmení = Cox [688] => | jméno = John K. [689] => | odkaz na autora = [690] => | titul = Slovenia: Evolving loyalties [691] => | url = https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj [692] => | vydavatel = Routledge [693] => | místo = New York [694] => | rok = 2005 [695] => | počet = [696] => | isbn = 0-415-27431-1 [697] => | kapitola = [698] => | strany = [https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj/page/n148 148] [699] => | jazyk = angličtina [700] => }} [[autobus]]y pro celou [[Jugoslávie|Jugoslávii]], i pro některé země [[Východní blok|východního bloku]]. Kromě toho závod vyráběl i [[tank]]y pro potřeby [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armády]]. [701] => [702] => Obdobné ekonomické problémy měla i [[Mariborská textilní továrna]] (MTT), která se rovněž musela přizpůsobit globálnímu trhu. V areálu bývalé společnosti TAM se dnes nachází průmyslová zóna, kde působí další různé firmy. Obdobná se nachází i v lokalitě [[Melje]], kde v současné době sídlí např. společnosti Mariborska livarna Maribor, Henkel, TMI Košaki, TVT, Mlinotest. [703] => [704] => === Služby a turistika === [705] => Po roce [[1991]] vzrostl význam služeb a v současné době také i turistiky. V roce [[2016]] byla ekonomický výkonnost města Mariboru na 82 % celoslovinského průměru a na 64 % průměru [[Evropská unie|Evropské unie]]. [706] => [707] => == Školství == [708] => Maribor je univerzitní město.{{Citace elektronického periodika [709] => | příjmení = [710] => | jméno = [711] => | datum = 2018-05-09 [712] => | titul = Poklady Mariboru. Nejstarší vinnou révu světa zachránila partyzánská akce [713] => | periodikum = iDNES [714] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/maribor-slovinsko-stara-trta-vino-muzeum-dalnicni-znamky.A180429_143622_zahranicni_kha [715] => | jazyk = cs [716] => | datum přístupu = 2021-05-13 [717] => }} Sídlí zde druhá největší{{chybí zdroj}} slovinská univerzita – [[Univerzita v Mariboru]], založená v roce [[1975]]. Doplňuje ji rovněž [[Univerzitní knihovna v Mariboru]], jejíž sídlo se nachází v samotném středu města, na [[Slomšekovo náměstí (Maribor)|Slomšekově náměstí]] ({{vjazyce2|sl|Slomšekov trg}}). Dále se v centru města také nachází Vyšší odborná škola – Akademie. [718] => [719] => V roce [[2014]] bylo v Mariboru 4125 dětí ve školkách, 7602 žáků v základních školách a 3000 studentů škol středních. Město má dvě [[gymnázium|gymnázia]] (I. a II. gymnázium). [720] => [721] => == Místní části == [722] => [[Soubor:Maribor MCinKS.png|náhled|Administrativní dělení města]] [723] => Maribor je rozdělen do 11 místních částí. Většina z nich leží na jižním břehu Drávy. Se severními čtvrtěmi Center, Koroška Vrata a Ivana Cankar jsou spojeny lávkou pro chodce, čtyřmi silničními a jedním železničním mostem.
[724] => Seznam čtvrtí: [725] => * Brezje–Dogoše–Zrkovci [726] => * Center [727] => * Ivan Cankar [728] => * Koroška Vrata [729] => * Magdalena [730] => * Nova Vas [731] => * Pobrežje [732] => * Radvanje [733] => * Studenci [734] => * Tabor [735] => * Tezno [736] => [737] => == Doprava == [738] => [[Soubor:Maribor train station2.jpg|náhled|Mariborské hlavní nádraží]] [739] => [[Soubor:Maribor Bus Station - Аутобусна станица Марибор.jpg|right|thumb|[[Autobusové nádraží Maribor]].]] [740] => === Silniční === [741] => Maribor je významnou křižovatkou dopravních tahů východního Slovinska. Prochází tudy hlavní dálnice z [[Rakousko|rakouského]] [[Štýrský Hradec|Štýrského Hradce]] do [[Lublaň|Lublaně]] ([[Dálnice A1 (Slovinsko)|dálnice A1]]), odpojují se zde od ní [[Dálnice A4 (Slovinsko)|dálnice A4]] do [[Chorvatsko|chorvatského]] [[Záhřeb]]u a [[Dálnice A5 (Slovinsko)|A5]] do [[Budapešť|Budapešti]]. Silnice celostátního významu č. 1 směřuje na západ do [[Dravograd]]u. [742] => [743] => Dálnice A1 obchází město po obchvatu východně od centra Mariboru a vede severo-jižním směrem. Kromě toho do samotného Mariboru vede ze severní a jižní strany silniční přivaděč (H2), který zajišťuje napojení dálnice na město. Maribor byl jedním z prvních měst ve [[Slovinsko|Slovinsku]] i tehdejší [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]], který měl dálniční napojení.{{Citace elektronického periodika [744] => | titul = Velika obletnica avtoceste: Pred pol stoletja stekel promet po prvi avtocesti v Sloveniji [745] => | periodikum = Sobotainfo [746] => | url = https://sobotainfo.com/novica/slovenija/velika-obletnica-avtoceste-pred-pol-stoletja-stekel-promet-po-prvi-avtocesti-v [747] => | jazyk = sl [748] => | datum přístupu = 2023-01-28 [749] => }} [750] => [751] => === Železnice === [752] => Maribor představuje i významný železniční dopravní uzel. Hlavní trať je bývalá [[Rakouská jižní dráha]], která spojovala kdysi [[Vídeň]] s přístavy Habsburské monarchie na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Dnes se jedná o [[Železniční trať Maribor–Zidani most|trať Maribor–Zidani most]] (na slovinském území) a má č. 30 v rámci slovinské železniční sítě. Vlaky vyjíždějí na sever do Rakouska a na jih do Lublaně. [753] => [754] => Kromě toho zde existuje ještě lokální trať [[Železniční trať Maribor–Ravne na Koroškem|údolím řeky Drávy]] k Rakouské hranici. Větším městem, které se na ní nachází, je [[Dravograd]]. [[Maribor (nádraží)|Hlavní nádraží]] se nachází východně od středu města (na [[Náměstí Borise Kidriče (Maribor)|náměstí Borise Kidriče]]); stanice byla v roce [[2019]] zmodernizována.{{Citace elektronického periodika [755] => | titul = V Mariboru prihodnje leto nova, moderna železniška postaja #foto [756] => | periodikum = Siol.net [757] => | url = https://siol.net/avtomoto/novice/v-mariboru-prihodnje-leto-nova-moderna-zelezniska-postaja-foto-489144 [758] => | jazyk = sl [759] => | datum přístupu = 2023-01-28 [760] => }} Mezi další zastávky v Mariboru patří [[Maribor-Sokolska]], [[Maribor-Studenci]] (kde se zároveň nachází i železniční depo, výtopny a další zázemí), [[Maribor-Tabor]] a [[Maribor-Tezno]]. Nákladové nádraží stojí na jižním okraji města. [761] => [762] => === Letecká === [763] => [[Letiště Maribor]] se nachází deset kilometrů jižně od centra města, poblíž Slivnice. Nese jméno [[Edvard Rusjan|Edvarda Rusjana]]. Větší počet spojů a atraktivnější destinace však zajišťuje letiště v Lublani; mariborské bylo známé i v Jugoslávii jako nejméně vytížené v zemi.{{Citace elektronického periodika [764] => | titul = Slovenia seeks solution for former Yugoslavia’s least used commercial airport [765] => | periodikum = exyuaviation [766] => | url = https://www.exyuaviation.com/2022/12/slovenia-seeks-solution-for-former.html [767] => | jazyk = angličtina [768] => | datum přístupu = 2023-08-02 [769] => }} Nový terminál získalo v roce [[2012]].{{Citace elektronického periodika [770] => | titul = Slovenia avoids €10 million fine over Maribor Airport [771] => | periodikum = Exyuaviation [772] => | url = https://www.exyuaviation.com/2021/12/slovenia-avoids-10-million-fine-over.html [773] => | jazyk = en [774] => | datum přístupu = 2023-01-28 [775] => }} Využití letiště je však nízké a v roce [[2022]] odbavilo jen 4000 cestujících, většinou sportovních výprav.{{Citace elektronického periodika [776] => | titul = Slovenia issues public call for Maribor Airport concession [777] => | periodikum = Exyuaviation [778] => | url = https://www.exyuaviation.com/2023/01/slovenia-issues-public-call-for-maribor.html [779] => | jazyk = en [780] => | datum přístupu = 2023-03-09 [781] => }} [782] => [783] => === Vodní === [784] => Řeka Dráva není využívána pro lodní dopravu, v Mariboru se nenachází větší přístav. [785] => [786] => === Městská === [787] => Městskou dopravu v Mariboru zajišťují pouze autobusy. Od roku [[2022]] byly do provozu zařazeny elektrické autobusy.{{Citace elektronického periodika [788] => | titul = Two Iveco Bus e-buses for Slovenia (with fast charging) [789] => | periodikum = Sustainable bus [790] => | url = https://www.sustainable-bus.com/electric-bus/iveco-electric-buses-slovenia/ [791] => | jazyk = angličtina [792] => | datum přístupu = 2023-01-28 [793] => }} [794] => [795] => [[Autobusové nádraží (Maribor)|Autobusové nádraží]] zde bylo v současné podobě otevřeno v roce [[1989]] a je umístěno poblíž železniční stanice. [796] => [797] => Na jihozápadním okraji města existuje lanová dráha na vrchol [[Mariborsko Pohorje]], kterou doplňují také vleky. Lanová dráha začíná v lokalitě [[Zgornje Radvanje]]. [798] => [799] => Ve městě funguje [[biskesharing]]ový systém s názvem Mbajk.{{Citace elektronického periodika [800] => | titul = Maribor Launches Mbajk Bike Share System [801] => | periodikum = Total Slovenia News [802] => | url = https://www.total-slovenia-news.com/travel/9906-maribor-launches-mbajk-bike-share-system [803] => | jazyk = angličtina [804] => | datum přístupu = 2023-03-09 [805] => }} Cyklistické stezky vedou různě po městě, například také po obou březích řeky [[Dráva|Drávy]]. [806] => [807] => == Sport == [808] => [809] => [[File:Ljudski vrt 2015 (1).jpg|right|thumb|Fotbalový stadion Ljudski Vrt]] [810] => [[File:Nogomet Železničar - Šibenik v drugi zvezni ligi SFRJ 1969.jpg|right|thumb|Hráči týmu Železničar Maribor v roce [[1969]].]] [811] => Místním nejúspěšnějším sportovním týmem je patnáctinásobný vítěz slovinské fotbalové ligy, tým [[NK Maribor]]. Hraje na stadionu [[Ljudski vrt]]. Velmi úspěšné je také místní družstvo hrající volejbal ([[OK Branik]]) a patří k nejúspěšnějším v zemi. Dále zde působí házenkářský tým [[RK Maribor Branik]], basketbalový [[KK Maribor Messer]], [[hokej]]ový klub HDK Maribor apod. [812] => [813] => Oblíbeným rekreačním areálem, kde se rovněž nachází koupaliště, je [[Mariborský ostrov]] ({{vjazyce2|sl|Mariborski otok}}).{{Citace elektronického periodika [814] => | titul = Danes se odpira Mariborski otok [815] => | periodikum = Maribor24.si [816] => | url = https://maribor24.si/lokalno/maribor/danes-se-odpira-mariborski-otok [817] => | jazyk = slovinština [818] => | datum přístupu = 2023-08-02 [819] => }} V jižní části města se také nachází [[Atletický stadion Poljane]], dále hala pro zimní sporty, hala Tabor, fotbalová hřiště a tenisové kurty. [820] => [821] => == Zdravotnictví == [822] => V Mariboru působí následující zdravotnické subjekty: [823] => [824] => * [[Univerzitní klinické centrum Maribor]] [825] => * [[Všeobecná nemocnice Maribor]] [826] => * Zdravotnický dům dr. Adolfa Drolce [827] => * Poliklinika Spera [828] => * Národní laboratoř pro zdraví, životní prostředí a potraviny ({{vjazyce2|sl|Nacionalni laboratorij za zdravje, okolje in hrano}} [829] => [830] => == Ocenění == [831] => V roce [[2000]] získal Maribor ocenění Alpské město roku ({{vjazyce2|sl|Alpsko mesto leta}}), roku [[2012]] byl [[Evropské město kultury|Evropským městem kultury]] a v roce [[2013]] Evropským městem mládeže. [832] => [833] => == Fotogalerie == [834] => [835] => Soubor:Pogled na Maribor iz Piramide - panoramio.jpg|
Pohled z Pyramidy
[836] => Soubor:FranciscanChurch Maribor.jpg|
Františkánský kostel
[837] => Soubor:Maribor Rotovž.jpg|
Radnice
[838] => Soubor:Kužno znamenje Maribor.jpg|
Morový sloup
[839] => Soubor:Maribor Grad 20070107.jpg|
Hrad
[840] => Soubor:Pohorska vzpenjača.jpg|
Lanovka na Pohorje
[841] => Soubor:Pavilion, Maribor City Park, July 2007.JPG|
Městský park
[842] => Soubor:UniverzaMaribor.jpg|
Univerzita
[843] => Soubor:Saint Barbara Church, Za Kalvarijo 04.JPG|
Kopec Kalvarija
[844] => Soubor:Jewish Tower and Synagogue Maribor Slovenia.JPG|
Židovská věž a synagoga
[845] => [846] => [847] => == Odkazy == [848] => === Literatura === [849] => * [https://www.bf.uni-lj.si/mma/MESTUR_Mestni_profil_Maribor_18082021_koncno.pdf/2021081910044257/?m=1629360282 Profil mesta Maribor {{sl}}] [850] => [851] => === Reference === [852] => {{Překlad | jazyk = sl | článek = Maribor | revize = 2344488 | jazyk2 = en | článek2 = Maribor | revize2 = 371918412}} [853] => [854] => [855] => === Související články === [856] => * [[Židé ve Slovinsku]] [857] => * [[Den Rudolfa Maistra]] [858] => * [[Anton Martin Slomšek]] [859] => [860] => === Externí odkazy === [861] => * {{Commonscat|Maribor}} [862] => * {{Otto|heslo=Maribor}} [863] => * {{en}} [http://www.slovenia.info/en/-ctg-kraji/Maribor-Pohorje,-www-maribor-pohorje-si.htm?_ctg_kraji=2627&lng=2 Oficiální slovinský turistický průvodce o Mariboru] [864] => * {{sl}} [http://www.maribor-tourism.si/ Turistická stránka] [865] => * {{en}}{{sl}} [http://www.ugm.si/ Stránka městské galerie] [866] => * {{sl}} [http://zemljevid.najdi.si/search.jsp?q=Maribor&tab=maps Interaktivní mapa Mariboru] [867] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20110808142908/http://www.maribor.cz/ České stránky o Mariboru] [868] => [869] => {{Města ve Slovinsku}} [870] => {{Autoritní data}} [871] => {{Portály|Geografie|Slovinsko}} [872] => [873] => [[Kategorie:Maribor| ]] [874] => [[Kategorie:Města v Podrávském regionu]] [875] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [876] => [[Kategorie:Městská občina Maribor]] [] => )
good wiki

Maribor

Maribor je druhé největší město ve Slovinsku a sídlo stejnojmenné územně-správní jednotky (občiny). Je univerzitním, hospodářským, finančním, kulturním a turistickým centrem severovýchodního Slovinska.

More about us

About

Toto město, které je známé svou bohatou historií a kulturním životem, nabízí návštěvníkům jedinečné spojení tradičních hodnot a moderního rozvoje. Historie Mariboru sahá až do římských dob, a město si dodnes zachovalo řadu historických památek, které svědčí o jeho významu v minulosti. Mezi nejvýznamnější patří gotická katedrála svatého Jana Křtitele a staré městské jádro s malebnými uličkami a náměstími. Maribor také pyšně ukrývá nejstarší vinařství na světě, které dosvědčuje tradici vinařství v této oblasti. Maribor se pyšní živou kulturní scénou, kterou reprezentují různé festivaly, jako například Mariborské kulturní léto a festival Lent. Tyto akce přitahují umělce a návštěvníky nejen ze Slovinska, ale i ze zahraničí, a vytvářejí tak příležitosti pro setkání a sdílení různých kultur. Příroda kolem Mariboru nabízí široké možnosti pro outdoorové aktivity. Řeka Dráva a okolní vinice poskytují ideální prostředí pro cykloturistiku a pěší výlety. Město je také v blízkosti pohádkových horských oblastí, které lákají na zimní sporty a turistiku v létě. Maribor je město, které se úspěšně vyrovnává s výzvami moderní doby, a zároveň si zachovává svůj historický charakter. Jeho obyvatelé jsou známí svou pohostinností a přátelským přístupem. Maribor je jistě místem, kde minulost a budoucnost spolu vytvářejí harmonický celek, a kde se každý návštěvník může cítit vítán.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'19. století','Dráva','1945','Slovinsko','18. století','2012','Slovinci','druhá světová válka','Štýrský Hradec','2022','Vídeň','Chorvatsko'

1945

2012

2022

Chorvatsko

Dráva

Slovinci

Slovinsko

Vídeň