Array ( [0] => 15482770 [id] => 15482770 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Marxismus [uri] => Marxismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Marx and Engels.jpg|vpravo|náhled|[[Karl Marx]] a [[Friedrich Engels]], otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století]] [1] => '''Marxismus''' je metoda [[Sociální ekonomie|socioekonomické]] analýzy spojené s [[Ekonomie|ekonomickou]], [[Politika|politickou]], [[Společnost|společenskou]] teorií a praxí, vycházející z učení [[Karl Marx|Karla Marxe]] a [[Friedrich Engels|Friedricha Engelse]] a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků. Klíčovou roli hraje kniha ''[[Kapitál (kniha)|Kapitál]]'' (1867), ale i další Marxovy spisy. Největší důraz při zkoumání společnosti a jejího vývoje je marxisty kladen na [[ekonomika|hospodářské faktory]], zejména na [[výrobní prostředek|výrobní prostředky]] a na organizaci práce prostřednictvím výrobních vztahů. Marxistická teze [[historický materialismus|historického materialismu]] tvrdí, že [[základna a nadstavba|ekonomická základna determinuje politickou a ideologickou nadstavbu]]. K základním rysům marxistického myšlení patří dále kritika směřovaná vůči [[kapitalismus|kapitalistickým]] společenským uspořádáním, popisovaným marxisty jako nestabilní, přechodné, a především [[vykořisťování|vykořisťovatelské]] vinou toho, že výrobní prostředky vlastní menšina, což vede k [[třídní boj|třídnímu boji]]. Z toho vycházejí úvahy nad alternativním uspořádáním společnosti (nejprve [[socialismus|socialistické]], posléze [[komunismus|komunistické]]) a otázka, jak k tomuto novému uspořádání od kapitalismu dospět.{{Citace sborníku [2] => | příjmení = McLellan [3] => | jméno = David [4] => | titul = marxismus [5] => | url = http://followers.thcnet.cz/CyberNet/Punk-Rock%20Rebels%20Library/5.%20ENCYCLOPEDIA/04.%20Politics/Blackwellova%20Encyklopedie/BlackwellPDF.pdf [6] => | příjmení sestavitele = Miller [7] => | jméno sestavitele = David [8] => | spolusestavitelé = a kol. [9] => | sborník = Blackwellova encyklopedie politického myšlení [10] => | vydavatel = Barrister & Principal [11] => | místo = Brno [12] => | rok = 2003 [13] => | strany = 283–284 [14] => | isbn = 978-80-85947-56-4 [15] => | počet stran = 560 [16] => }}{{Nedostupný zdroj}} [17] => [18] => Po Marxově smrti se marxismus rozpadl na různé směry a vznikaly pokusy o kanonizaci marxismu. Ještě za Marxova života, v 70. letech 19. století, provedl první takový pokus, spojený s univerzalizací a zjednodušením Marxova učení, Friedrich Engels. Z marxismu přitom vypustil některá původně ústřední témata jako problémy [[reifikace]] (zvěcnění) nebo [[Odcizení (filozofie)|odcizení]].{{Citace monografie [19] => | příjmení = Petrusek [20] => | jméno = Miloslav [21] => | odkaz na autora = Miloslav Petrusek [22] => | titul = Marx, marxismus a sociologie: Texty z pozůstalosti 1 [23] => | vydavatel = Sociologické nakladatelství [24] => | místo = Praha [25] => | rok vydání = 2014 [26] => | počet stran = 116 [27] => | strany = 25–26 [28] => | isbn = 978-80-7419-173-2 [29] => }} Po ustavení [[druhá internacionála|Druhé internacionály]] byla vedoucí a sjednocující silou [[Sociálnědemokratická strana Německa]] a její [[Erfurtský program]] (1891). V čele stála marxistická ortodoxie [[Karl Kautsky|Karla Kautského]], kritizovaná ovšem zprava [[Revizionismus|revizionistou]] [[Eduard Bernstein|Eduardem Bernsteinem]] a dalšími [[Politický střed|centristy]], zleva [[Radikalismus|radikály]], zejména [[Rosa Luxemburgová|Rosou Luxemburgovou]].McLellan (2003), s. 285–286. V prvních letech 20. století v ruském prostředí navázal svými texty [[Georgij Plechanov]], zaměřující se na společenské vědomí, geografii a roli historických osobností v dějinném vývoji. Z Plechanova vyšel [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimír Iljič Lenin]] a provedl radikální přehodnocení marxismu ve smyslu potlačení teoretického systému a ryze praktického užití všech jeho tezí v rodícím se [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]].Petrusek (2014), s. 26–27. Marxismus mimo Sovětský svaz reprezentovali ve 20. a 30. letech maďarský myslitel [[György Lukács]] a italský filozof [[Antonio Gramsci]].McLellan (2003), s. 287. [30] => [31] => Ve 30. letech kanonizaci a [[Dogmatismus|dogmatizaci]] sovětského marxismu dokončil [[Josif Vissarionovič Stalin]], který směr dále „systematizoval“ vyloučením většiny kritických problémů a tezí a jednoznačnou definicí některých pojmů; z původně intelektuálně přitažlivého souboru idejí byl tak vytvořen snadno naučitelný, uzavřený a sterilní systém ([[marxismus-leninismus]]).Petrusek (2014), s. 26-29. V opozici proti dogmatickému pojetí marxismu se rozvíjel [[libertariánský marxismus]], inspirovaný [[Anarchismus|anarchismem]], který odmítal [[Autoritarismus|autoritářský]] výklad marxismu-leninismu a věřil, že [[dělnická třída]] bude schopná dosáhnout svých cílů nezávisle na ústřední úloze státu a strany předvoje ([[Komunistická strana Sovětského svazu|komunistické strany]]).{{Citace elektronického periodika [32] => | příjmení = Draper [33] => | jméno = Hal [34] => | titul = The Principle of Self-Emancipation in Marx and Engels [35] => | periodikum = The Socialist Register [36] => | vydavatel = [37] => | url = https://socialistregister.com/index.php/srv/article/view/5333/2234 [38] => | datum vydání = 1971 [39] => | strany = 81–104 [40] => | url archivu = [41] => | datum přístupu = [42] => }} Jeho představitelé, pocházející nejčastěji ze západoevropských států, se pokoušeli marxismus reformovat pomocí jiných filozofických směrů. [[Frankfurtská škola]], inspirovaná [[psychoanalýza|psychoanalýzou]], se soustředila na kritiku [[Měšťanstvo|buržoazních]] společností ([[kritická teorie]]). Pozdní [[Jean-Paul Sartre]] propojoval marxismus s [[existencialismus|existencialismem]]. Vědecký [[neomarxismus]] reprezentoval především [[Louis Althusser]]. Na rozvoji [[Postmarxismus|postmarxismu]] se pak nejvíce zasloužili [[Ernesto Laclau]], [[Chantal Mouffeová]] a [[Slavoj Žižek]].{{Citace elektronického periodika [43] => | příjmení = Hauser [44] => | jméno = Michael [45] => | odkaz na autora = Michael Hauser [46] => | titul = Tři fáze postmarxismu [47] => | periodikum = SOK – Sdružení pro levicovou teorii [48] => | odkaz na periodikum = SOK – Sdružení pro levicovou teorii [49] => | url = https://sok.bz/clanky/2008/michael-hauser-tri-faze-postmarxismu [50] => | datum přístupu = 2021-05-02 [51] => }} [52] => [53] => Protože se marxismus pokouší objasnit vývoj a fungování všech složek společnosti, existují kromě [[marxistická ekonomie|marxistické ekonomie]] také četné další dílčí součástí marxismu či marxismem ovlivněná pojetí různých vědeckých disciplín – [[marxistická historiografie]], [[marxistická geografie]], [[marxistická sociologie]], [[marxistická lingvistika]], [[marxistická literární věda]] a další směry. [54] => [55] => == Inspirace a zdroje == [56] => Ve svých úvahách navazoval Marx na francouzské a německé osvícenské myšlení, na německou [[Idealismus|idealistickou]] filozofii (zejména na [[dialektika|dialektiku]] a [[Filozofie dějin|filozofii dějin]] [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Georga Wilhelma Friedricha Hegela]]), na kritickou recepci Hegelových tezí ze strany [[mladohegelovci|mladohegelovců]], na [[Ludwig Feuerbach|Ludwiga Feuerbacha]] a jeho antropologickou teorii a teorii náboženství, na francouzskou sociální myšlenkovou tradici (z ní ponejvíce na [[utopický socialismus]] [[Henri de Saint-Simon|Henriho de Saint-Simon]]) a rovněž na klasickou britskou politickou ekonomii, především [[teorie hodnoty|teorii hodnoty]] [[David Ricardo|Davida Ricarda]]. [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimír Iljič Lenin]] tyto evropské kořeny Marxova myšlení zdůrazňoval a tvrdil, že Marxova genialita nespočívala v něčem zcela novém, nýbrž v odpovědích na již vytyčené pokrokové otázky.Petrusek (2014), s. 16–17. [57] => [58] => == Vývoj a představitelé == [59] => === Do roku 1917 === [60] => [[Soubor:Karl Marx 001.jpg|vpravo|náhled|[[Karl Marx]] (před rokem 1876)]] [61] => Prvním myslitelem, který marxismus dále rozvíjel, byl ještě za Marxova života Friedrich Engels. V knize ''Pana Eugena Dühringa převrat vědy'' (1878, obvykle označována pouze jako ''Anti-Dühring'') rozdělil Marxovy teorie na tří základní soubory tezí: na filozofii (v níž převládá koncept dialektiky), [[Politická ekonomie|politickou ekonomii]] (vystavěnou kolem [[nadhodnota|teorie nadhodnoty]]) a [[socialismus]] (ve kterém předchozí teze měly teoreticky i prakticky vyústit v uskutečnitelné společenské uspořádání, lišící se svou vědeckostí od starších pokusů utopického socialismu). Svými zásahy proměnil Engels marxismus v univerzální teorii, zahrnující také [[Přírodní vědy|přírodovědu]] nebo [[Sociologie|sociologii]], tedy obory, do kterých sám Marx příliš hluboko nepronikal. Zároveň však vypustil některá původně ústřední témata jako otázku [[reifikace]] (zvěcnění) nebo problém [[Odcizení (filozofie)|odcizení]]. [62] => [63] => Období od Marxovy smrti (1883) až do začátku [[první světová válka|první světové války]] je někdy popisováno jako „[[zlatý věk]]“ marxismu. Marxistické myšlenky a jejich prosazování byly v této době spojeny s [[Druhá internacionála|Druhou internacionálou]], ustavenou roku 1889. V západní Evropě byla politicky nejvlivnější a nejprestižnější marxistickou silou [[Sociálnědemokratická strana Německa|Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)]]. Ve svém [[Erfurtský program|Erfurtském programu]] (1891) kromě praktických politických požadavků (jako všeobecné [[volební právo]], bezplatné školství, [[Daňová spravedlnost|progresivní zdanění]]) upozorňovala také na dobové společenské problémy v tradici marxistické kritiky [[Kapitalismus|kapitalismu]]. Poukazovala především na vznik [[monopol]]ů, na úpadek [[Střední společenská třída|střední třídy]] a nárůst chudoby [[proletariát]]u a na nevyhnutelné směřování dějinného vývoje směrem ke společnému vlastnictví a beztřídní společnosti. Působení SPD dodávalo směru zdání jednoty, přestože již začínalo docházet k jeho štěpení.McLellan (2003), s. 285. [64] => [65] => [[Soubor:Cornelis Gerardus Leenheer, Afb OSIM00008005484.jpg|vlevo|náhled|Amsterdamský kongres [[Druhá internacionála|Druhé internacionály]] (1904), na snímku mimo jiné [[Rosa Luxemburgová]] (horní řada, pátá zleva od sloupu), [[Karl Kautsky]] (horní řada, sedmý zleva) nebo [[Georgij Plechanov]] (spodní řada, pátý zleva)]] [66] => [67] => Vedoucím představitelem ortodoxního marxismu byl v období Druhé internacionály [[Karl Kautsky]] (1854–1938). Jeho pasivní a vyčkávací přístup vycházel z většího důrazu kladeného na dějinný [[determinismus]]. Vzhledem k předpokládané nevyhnutelnosti přechodu kapitalismu v socialistické zřízení oddaloval revoluční aktivitu do doby, až pro ni budou podmínky ještě příznivější. Kautského přístup představoval střední proud a kritizovali jej marxističtí myslitelé zprava i zleva. Z umírněnějších pozic jej napadal [[Eduard Bernstein]], jenž tvrdil, že je nutné mnohé Marxovy názory revidovat, neboť od Marxových časů dochází v průmyslových společnostech k postupnému vývoji a revoluce nakonec nebude nutná. Zleva kritizovala Kautského polská radikální marxistka [[Rosa Luxemburgová]] (1871–1919), odsuzující prosazování požadavků [[parlament]]ní cestou, vlažnost v revolučních otázkách a neochotu přistupovat k opatřením jako [[generální stávka]]. Své názory na nejvhodnější postup předložila především ve spise ''Masová stávka, strana a odbory'' (1906), kde navrhla vyvolat vlnu stávek, demonstrací, pochodů a mítinků. Důraz však kladla na spontánní dělnickou iniciativu a organizaci; protesty dělnických mas měly vznikat organicky, zdola, sice za dohledu a podpory socialistické strany, avšak bez jejího direktivního vedení.{{Citace sborníku [68] => | příjmení = Geras [69] => | jméno = Norman [70] => | titul = Luxemburgová, Rosa [71] => | příjmení sestavitele = Miller [72] => | jméno sestavitele = David [73] => | spolusestavitelé = a kol. [74] => | sborník = Blackwellova encyklopedie politického myšlení [75] => | vydavatel = Barrister & Principal [76] => | místo = Brno [77] => | rok = 2003 [78] => | strany = 261 [79] => | isbn = 978-80-85947-56-4 [80] => | počet stran = 560 [81] => }} [82] => [83] => K dalším výrazným marxistům předválečné doby patřili [[Wilhelm Liebknecht]] (1826–1900) a jeho synové [[Karl Liebknecht]] (1871–1919) a [[Theodor Liebknecht]] (1870–1948). Wilhelm Liebknecht byl starší než generace Kautského či Bernsteina; a zatímco oni přebírali své myšlenky od Engelse, Liebknecht se odvolával na samotného Marxe, se kterým byl za jeho života v kontaktu. Marxovy texty považoval za geniální a nezměnitelné a při přípravě programu ostře napadal návrhy na změny některých pojmů či formulací. Odmítal nahrazení některých původem cizích slov jejich německým ekvivalentem (například [[kapitál]], [[Výroba|produkce]] nebo [[kapitalismus]]), mimo jiné nesouhlasil se snahami nahradit „výrobní prostředky“ (německy Produktionsmittel) spojením „pracovní prostředky“ (německy Arbeitsmittel), s tím, že Marx dal těmto dvěma pojmům různý obsah. V některých bodech se nicméně i Wilhelm Liebknecht od Marxe odchyloval. Zejména předpokládal, že nastolení beztřídní společnosti bude možné ihned po pádu kapitalismu, bez mezistupně v podobě [[diktatura proletariátu|diktatury proletariátu]]. Navíc prohlašoval, že jakkoliv plně důvěřuje Marxovi v teoretických otázkách, při jejich uvádění do praxe se více spoléhá na vlastní úsudek.{{Citace monografie [84] => | příjmení = Steenson [85] => | jméno = Gary P [86] => | titul = After Marx, Before Lenin: Marxism and Socialist Working-Class Parties in Europe, 1884–1914 [87] => | vydavatel = Pittsburgh University Press [88] => | místo = Pittsburgh [89] => | rok vydání = 1991 [90] => | počet stran = 366 [91] => | strany = 70–75 [92] => | isbn = 978-0-8229-7673-8 [93] => }} [94] => [95] => [[Soubor:Lenin1914.jpg|vpravo|náhled|[[Vladimir Iljič Lenin]], ruský politik, revolucionář a tvůrce [[leninismus|leninismu]], na fotografii z roku 1914]] [96] => [97] => Marxistické myšlenky rozvíjeli také ruští myslitelé. Systematický a kanonický výklad marxismus zajistil [[Georgij Plechanov]] svou sérií přednášek ''Materialistické pojetí dějin'' (1901) a textem ''O vývoji monistického pohledu na dějiny'' (1895, přepracováno 1905). Zaměřil se na koncept společenského vědomí ([[sociální psychologie]]) a na roli geografických podmínek a významných historických osobností v dějinném vývoji. Plechanovovo dílo bylo hlavním východiskem pro [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimira Iljiče Lenina]]. Ten ruský marxismus radikálně proměnil. Odstranil z něj spekulativní a teoretické součásti a veškeré jeho teze poměřoval a upravoval na základě jejich praktické politické a společenské využitelnosti. Přestože měl Lenin osobně blízko k Rose Luxemburgové, byly jeho názory a politika z její strany často kritizovány. Negativně se vyjádřila k jeho centralizaci stranické moci v publikaci ''Organizační otázky ruské sociální demokracie'' (1904) a jeho postup během [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluce]] odsoudila knihou ''Ruská revoluce'' (1918).Geras (2003), s. 261–262. [98] => [99] => === Po roce 1917 === [100] => Nástup ruských [[bolševici|bolševiků]] k moci během Říjnové revoluce (1917) a jejich následná vláda vedla v evropských marxistických kruzích k zásadnímu rozkolu. Část myslitelů se sice pokoušela hledat alternativní cesty, většina se však přiklonila k Leninově interpretaci marxismu a přijala jak bolševický styl vedení [[Komunistická strana Sovětského svazu|komunistické strany]], tak ruské a později sovětské prosazování svých politických zájmů prostřednictvím [[Kominterna|Kominterny]]. Nejzásadnějšími autory byli ve 20. a 30. letech maďarský myslitel [[György Lukács]] a italský filozof [[Antonio Gramsci]], oba, ač intelektuálové, naklonění marxismu leninského typu. Lukács byl známý především svou kritikou buržoazního [[Světový názor|světonázoru]], který považoval za nepřijatelně [[Etatismus|statický]], [[Předmět (filozofie)|předmětný]] a fragmentární, a [[Optimismus|optimistickými]] úvahami o rostoucím proletářském vědomí. Zabýval se také otázkami [[estetika|estetiky]] a [[literární věda|zkoumáním literatury]]. Gramsci přehodnotil tradiční marxistickou koncepci ekonomické základny a zavedl pojem [[hegemonie]], ideologickou a institucionální nadvládu dominující třídy. Ve svých pracích vyjádřil přesvědčení, že dělnictvo, chce-li uspět v revolučním protikapitalistickém převratu, musí vychovat své vlastní intelektuály.McLellan (2003), s. 286–287. [101] => [102] => [[Soubor:Trotskyist Left Opposition-1927.jpg|vlevo|náhled|[[Lev Davidovič Trockij]] (uprostřed) a další trockisté, členové [[Levá opozice|Levé opozice]], fotografie z roku 1927]] [103] => [104] => Sovětskou kanonizaci a dogmatizaci marxismu dokončil [[Josif Vissarionovič Stalin]] textem ''O dialektickém a historickém materialismu'' (1938). V něm Leninovu verzi marxismu dále „systematizoval“ vyloučením většiny zbývajících kritických problémů a pojmů, jednoznačnou a snadno osvojitelnou definicí vybraných pojmů a [[tabu]]izací veškerých změn nebo dalšího rozpracovávání. Sociolog [[Miloslav Petrusek]] okomentoval tuto proměnu shrnutím, že z původního souboru idejí, přitažlivého pro dobové intelektuály, byl marxismus svou sovětskou podobu přetvořen ve sterilní a vyprázdněný systém, jehož jednoduchost ale vedla k masové přitažlivosti a snadnému učení (marxismus-leninismus-stalinismus, později nazývaný pouze [[marxismus-leninismus]]).Petrusek (2014), s. 27–29. Alternativou ke [[stalinismus|stalinismu]] se stal [[trockismus]], myšlenkový proud vycházející z idejí formulovaných [[Lev Davidovič Trockij|Lvem Davidovičem Trockým]], mimo jiné jeho [[teorie permanentní revoluce]].McLellan (2003), s. 286. [105] => [106] => [[Soubor:Gramsci 1922.jpg|vpravo|náhled|Italský marxistický filozof [[Antonio Gramsci]], fotografie z roku 1922]] [107] => [108] => Výraznější myšlenkovou opozici vůči dogmatickému sovětskému pojetí marxismu začaly po druhé světové válce, a zejména pak od 60. let, nabízet [[neomarxismus|západní marxistické]] směry, také označované jako antiautoritářský či libertariánský marxismus. Jejich představitelé, pocházející nejčastěji ze západoevropských států, se pokoušeli marxismus reformovat a omladit pomocí novějších filozofických směrů. [[Frankfurtská škola]], zastoupená nejvýrazněji [[Max Horkheimer|Maxem Horkheimerem]] a [[Theodor W. Adorno|Theodorem W. Adornem]] a inspirovaná [[psychoanalýza|psychoanalýzou]], se soustředila na analýzu a kritiku soudobých buržoazních společností, čímž dala již ve 30. letech 20. století vzniknout [[kritická teorie|kritické teorii]]. [[Jean-Paul Sartre]] v pozdním období své tvorby propojoval marxismus s vlastním osobitým pojetím [[existencialismus|existencialismu]].McLellan (2003), s. 287. Vědecký neomarxismus pak reprezentoval především [[Louis Althusser]], významný příznivce autonomie vědy, jehož myšlení bývá často přirovnáváno ke [[strukturalismus|strukturalismu]], a to přesto, že on sám toto srovnání ostře odmítal. Ve svých dílech se pokoušel o zformulování exaktního teoretického systému a před historickým bádáním dával přednost analýze aktuální společenské situace. Pracoval přitom především s koncepty „ideologie“ a „problematiky“ (ve smyslu „teoretické formace“ problémů a možností jejich zkoumání).{{Citace periodika [109] => | příjmení = Kužel [110] => | jméno = Petr [111] => | titul = Althusser, Marx a neempiristická teorie dějin [112] => | periodikum = Dějiny - teorie - kritika [113] => | odkaz na periodikum = Dějiny - teorie - kritika [114] => | rok vydání = 2013 [115] => | ročník = 8 [116] => | číslo = 2 [117] => | strany = 191–196 [118] => | issn = 1214-7249 [119] => | url = www.dejinyteoriekritika.cz/Modules/ViewDocument.aspx?Did=410 [120] => }} [121] => [122] => == Marxistická ekonomie == [123] => {{Podrobně|Marxistická ekonomie}} [124] => [125] => == Marxistická historiografie == [126] => {{Podrobně|Marxistická historiografie}} [127] => === Marxistická periodizace dějin === [128] => Společensko–ekonomické formace: [129] => # [[prvobytně pospolná společnost]] (označovaná též jako ''„prvotní komunismus“'' (do [[3. tisíciletí př. n. l.]]) ~ [[pravěk]] [130] => # [[Asie|asijský]] výrobní způsob (od [[3. tisíciletí př. n. l.]] do [[753 př. n. l.]]) [131] => # [[Starověk|antický]] výrobní způsob (od [[753 př. n. l.]] do [[378]] n. l.) [132] => # [[feudalismus]] (od [[378]] do [[1648]], v českých zemích do [[1848]]) ~ [[středověk]] [133] => # [[kapitalismus]] (od [[1648]] do [[1917]], v českých zemích od [[1848]] do [[1948]]) ~ [[novověk]] [134] => # [[komunismus]] ([[socialismus]] od [[1917]], v Československu od [[1948]]) [135] => [136] => [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] spojil asijský výrobní způsob a antický výrobní způsob v otrokářský řád ~ [[starověk]].{{Doplňte zdroj}} Zároveň ztotožnil první fází komunismu se socialismem.{{Citace elektronického periodika [137] => | titul = Stát a revoluce - Ekonomické základy odumíráni státu – 5. kapitola [138] => | periodikum = www.marxists.org [139] => | url = https://www.marxists.org/cestina/lenin/1917/statar/ch5.htm [140] => | datum přístupu = 2023-08-03 [141] => }} Zavedl nový pojem [[imperialismus]] jako nejvyšší stadium kapitalismu. [142] => [143] => == Marxistická literární věda == [144] => [[Soubor:Lukács-comisario-alimentos-hungría--outlawsdiary02tormuoft.png|vpravo|náhled|[[György Lukács]], jeden z nejdůležitějších marxistických literárních vědců, na fotografii z roku 1919]] [145] => [146] => Marxistická literární věda spojuje různé myšlenkové proudy, hodnotící stejným způsobem socioekonomický, historický a politický vývoj; v mnoha jiných otázkách, například ohledně podstaty literatury a jazyka, se od sebe nicméně mohou lišit, nevytvářejí proto jednotný teoretický rámec. Nejsilnějším jednotícím prvkem je materialistické přesvědčení o určujícím vlivu ekonomických podmínek a vztahů na kulturu; literaturu, jakožto jednu ze součástí nadstavby, proto v marxistickém pojetí nelze zkoumat izolovaně od ekonomické základny.{{Citace sborníku [147] => | příjmení = Strasen [148] => | jméno = Sven [149] => | příjmení2 = Trávníček [150] => | jméno2 = Jiří [151] => | odkaz na autora2 = Jiří Trávníček [152] => | titul = marxistická literární teorie [153] => | příjmení sestavitele = Nünning [154] => | jméno sestavitele = Ansgar [155] => | příjmení sestavitele2 = Trávníček [156] => | jméno sestavitele2 = Jiří [157] => | odkaz na sestavitele2 = Jiří Trávníček [158] => | příjmení sestavitele3 = Holý [159] => | jméno sestavitele3 = Jiří [160] => | odkaz na sestavitele3 = Jiří Holý (literární teoretik) [161] => | sborník = Lexikon teorie literatury a kultury [162] => | vydavatel = Host [163] => | odkaz na vydavatele = Host (nakladatelství) [164] => | místo = Brno [165] => | rok = 2006 [166] => | strany = 474 [167] => | isbn = 978-80-7294-170-4 [168] => | počet stran = 912 [169] => }} [170] => [171] => Marx a Engels se k otázkám kultury a literatury vyjadřovali pouze všeobecně a k významnějšímu rozvíjení marxistické literární vědy došlo až po [[první světová válka|první světové válce]], v souvislosti se vznikem [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a šířením kulturně-osvětových organizaci dělnictva ([[Proletkult]]). V prostředí ruské literární vědy pak v polovině 20. let 20. století vyvrcholil spor mezi marxistickým přístupem ke zkoumání literatury a [[estetický formalismus|formalismem]]. Ruští marxisté (jako [[Lev Davidovič Trockij]] nebo [[Anatolij Lunačarskij]]) zdůrazňovali podřízenost umění společenské realitě a to, že je nejen vhodné, ale dokonce nutné, aby se nové umělecké formy této skutečnosti přizpůsobovaly a zobrazovaly ji. Formalisté (jako [[Viktor Šklovskij]] nebo [[Boris Ejchenbaum]]) naproti tomu tvrdili, že literární systém funguje a vyvíjí se samostatně, bez ohledu na společenské změny; nová umělecká forma podle nich nepřichází proto, aby vyjádřila novou skutečnost, nýbrž proto, aby nahradila starý, vyčerpaný způsob tvorby. Tento rozdíl mezi marxismem a formalismem vedl k tomu, že každý směr preferoval jiný typ umění; zatímco formalisté dávali přednost [[modernismus (literatura)|modernistickým]] a [[avantgarda (literatura)|avantgardním]] experimentům, marxisté pokládali za správný typ literární tvorby [[realismus (literatura)|realismus]] a směry na něj navazující a zachycující společenskou skutečnost (zejména [[socialistický realismus (literatura)|socialistický realismus]]). Důraz marxistů na společenskou angažovanost díla, formalisty zpochybňovanou, pak vedl také k dalším požadavkům, které marxistická literární věda na dílo kladla: a sice jasné vyjádření světonázoru, přístupnost širokým masám a schopnost předávat poznatky či mravní ponaučení.{{Citace monografie [172] => | příjmení = Kosáková [173] => | jméno = Hana [174] => | titul = Formalismus v polemice s marxismem [175] => | vydavatel = Sociologické nakladatelství [176] => | místo = Praha [177] => | rok vydání = 2014 [178] => | počet stran = 158 [179] => | strany = 95–102 [180] => | isbn = 978-80-88069-52-2 [181] => }} [182] => [183] => [[Soubor:Louis Althusser sketch (8420987781).jpg|vlevo|náhled|Portrét [[Louis Althusser|Louise Althussera]], francouzského marxisty, který svými úvahami silně ovlivnil většinu pozdní marxistické literární vědy]] [184] => [185] => Od 30. let 20. století docházelo ve [[Východní blok|Východním bloku]], zejména Sovětském svazu, k postupné dogmatizaci marx-leninské literární vědy a její proměně v ideologickou [[cenzura|cenzuru]]. Úlohou spisovatelů a literárních vědců mělo být politické a výchovné působení směrem k lidu a eliminace uměleckého individualismu, subjektivity a vůbec veškerých „reakčních a úpadkových"“ způsobů tvorby. Odsuzován byl [[formalismus]] nebo [[Dekadence|lartpourlartismus]]; podněty z ostatní směrů literárního bádání byly zavrhovány a označovány za „buržoazní metodologii“, potlačována byla však také jakákoliv vnitřní kritika.{{Citace sborníku [186] => | příjmení = Štochl [187] => | jméno = Miroslav [188] => | titul = marxismus [189] => | příjmení sestavitele = Komenda [190] => | jméno sestavitele = Petr [191] => | sborník = Studia Moravica IV Symposiana [192] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [193] => | místo = Olomouc [194] => | rok = 2006 [195] => | strany = 219 [196] => | isbn = 978-80-244-1267-2 [197] => | počet stran = 245 [198] => }} K nejvýznamnějším marxistickým literárním komparatistům v Sovětském svazu patřil [[Viktor Maximovič Žirmutskij]] (1891–1971). Charakteristický je jeho pohled na literární historii evropských národů jako jednoduchý společensky podmíněný vývoj: od [[renesanční literatura|renesance]], přes [[barokní literatura|baroko]], [[klasicismus (literatura)|klasicismus]], [[romantismus (literatura)|romantismus]], [[realismus (literatura)|realismus]], [[naturalismus (literatura)|naturalismus]] a [[modernismus (literatura)|modernu]] až k nejvyspělejšímu směru: [[socialistický realismus (literatura)|socialistickému realismu]].Strasen, Trávníček (2003), s. 474–475. [199] => [200] => Mimo Sovětský svaz byl výrazným literárněvědným myslitelem v rámci klasického marxismu maďarský teoretik [[György Lukács]] (1885–1971), jehož teorie jsou ortodoxnímu sovětskému marxismu sice strukturálně podobné, vnitřně jsou však mnohem rozrůzněnější a podrobnější; rozpracovával mimo jiné [[teorie odrazu|teorii odrazu]]. Ve Spojených státech působil [[Fredric Jameson]] (narozen 1934), který kromě vlivu ekonomické základny na nadstavbu zdůrazňoval také rozhodující vliv ideologie – přítomnost ideologie v myšlení je podle něj dána základnou, a všechny myšlenkové pozice jsou proto některou z ideologií ovlivněny. Možnou cestou překonání tohoto vlivu bylo podle Jamesona kolektivní třídní vědomí. Podobně k úvahám o ideologii přistupoval také [[Frank Lentricchia]] (narozen 1940), který se proto zcela vzdával možného nároku na objektivní pravdivost výroků o literatuře, čímž se od hlavního marxistického proudu, typického svou apelativností, odchyloval.Strasen, Trávníček (2003), s. 475. [201] => [202] => Mechanické modely pracující se základnou a nadstavbou se pokusili po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] inovovat [[neomarxismus|západní marxisté]], zejména pak [[Frankfurtská škola]]. Kromě marxismu navazovali i na další významné myšlenkové směry 20. století, zejména na [[strukturalismus]] a [[psychoanalýza|psychoanalýzu]]. [[Theodor W. Adorno]] přišel s tezí, že umění, včetně literatury, dává možnost vymanění z ideologie a identity (kterou vnímal jako praformu ideologie). Proto preferovala Frankfurtská škola [[modernismus (literatura)|modernistické experimenty]] před [[realismus (literatura)|realistickou literaturou]], a k věci tedy přistupovala tedy právě naopak než tradičnější marxismus. Francouzský marxista [[Louis Althusser]] zdůrazňoval schopnost literárních textů učinit ideologii viditelnou. Autoři na něj navazující se pak pokoušeli formulovat možnost objektivní a ne-ideologické kritiky ideologie na základě teoretických a poznávacích mechanismů, odvozených především z raného Marxe. [[Terry Eagleton]] například položil důraz na skutečnost lidské tělesnosti; kritika ideologie je pak možná objektivní analýzou lidských materiálních potřeb a požadavků (práce, [[sexualita]], [[sociální interakce]]) a srovnáním těchto potřeb se skutečností společenských struktur. Teze marxistické literární vědy posléze ovlivnily také některé pozdější úspěšné literárněteoretické proudy (jako [[nový historismus]] nebo [[kulturní materialismus]]), ty však již k marxismu běžně počítány nejsou.Strasen, Trávníček (2003), s. 475–477. [203] => [204] => == Odkazy == [205] => === Reference === [206] => [207] => [208] => === Literatura === [209] => {{Refbegin}} [210] => {{Sloupce|2| [211] => * LEDVINA, František. ''Základy marxistické filozofie.'' [Divišov]: Orego, 2014. 295 s. {{ISBN|978-80-87528-24-2}}. [212] => * {{cite book |title=Fidel: A Biography of Fidel Castro|last=Bourne |authorformat=scap|first=Peter G.|date=1986|publisher=Dodd, Mead & Company|location=New York|ref=Bou86}} [213] => * {{cite book |title=The Revolutionary Ideas of Karl Marx|last=Callinicos |authorformat=scap|first=Alex|date=2010|origyear=1983|publisher=Bookmarks|location=Bloomsbury, London|isbn=978-1-905192-68-7|ref=Cal10}} [214] => * {{cite book |title=My Life: A Spoken Autobiography|last1=Castro |authorformat=scap|first1=Fidel|last2=Ramonet|first2=Ignacio (interviewer)|date=2009|publisher=Scribner|location=New York|isbn=978-1-4165-6233-7|ref=Cas09}} [215] => * {{cite book |title=The Real Fidel Castro|last=Coltman |authorformat=scap|first=Leycester|date=2003|publisher=Yale University Press|location=New Haven and London|isbn=978-0-300-10760-9|ref=Col03}} [216] => * {{cite book |title=Prehistorian: A Biography of V. Gordon Childe|last=Green |authorformat=scap|first=Sally|date=1981|publisher=Moonraker Press|location=Bradford-on-Avon, Wiltshire|isbn=0-239-00206-7|ref=Gre81}} [217] => * {{cite book |title=Karl Marx: A Brief Biographical Sketch with an Exposition of Marxism|last=Lenin |authorformat=scap|first=Vladimir|authorlink=Vladimir Iljič Lenin|date=1967|origyear=1913|publisher=Foreign Languages Press|location=Peking|isbn=|url=http://www.marxists.org/archive/lenin/works/1914/granat/index.htm|accessdate=2014-06-17|nopp=|ref=Len67}} [218] => * {{cite book |title=Wage Labour and Capital|last=Marx |authorformat=scap|first=Karl|authorlink=Karl Marx|date=1849|publisher=Neue Rheinische Zeitung|location=Germany|isbn=|url=http://www.marxists.org/archive/marx/works/1847/wage-labour/index.htm|accessdate=2014-06-17|nopp=|ref=Mar49}} [219] => * {{cite book|title=A History of Archaeological Thought|edition=2nd|last=Trigger|authorformat=scap|first=Bruce G.|date=2007|publisher=Cambridge University Press|location=New York|isbn=978-0-521-60049-1|nopp=|ref=Tri07|url-access=registration|url=https://archive.org/details/historyofarchaeo0000trig}} [220] => * {{cite book |author=Avineri, Shlomo|date=1968|title=The Social and Political Thought of Karl Marx|publisher=Cambridge University Press|authorlink=Šlomo Avineri}} [221] => * {{cite book |author=Dahrendorf, Ralf|title=Class and Class Conflict in Industrial Society|date=1959|authorlink=Ralf Dahrendorf|location=Stanford, CA|publisher=Stanford University Press}} [222] => * Jon Elster, ''An Introduction to Karl Marx''. Cambridge, England, 1986. [223] => * Michael Evans, ''Karl Marx''. London, 1975. [224] => * Stefan Gandler, [http://www.brill.com/products/book/critical-marxism-mexico ''Critical Marxism in Mexico: Adolfo Sánchez Vázquez and Bolívar Echeverría''], Leiden/Boston, Brill Academic Press, 2015. 467 pages. {{ISBN|978-90-04-22428-5}}. [225] => * {{cite book |author=Kołakowski, Leszek|title=Main Currents of Marxism|date=1976|publisher=Oxford University Press|authorlink=Leszek Kołakowski}} [226] => * {{cite book |author=Parkes, Henry Bamford|title=Marxism: An Autopsy|date=1939|location=Boston|publisher=Houghton Mifflin}} [227] => * {{cite encyclopedia |last1=Prychitko |first1=David L. |last2= |first2= |editor= David R. Henderson (.) |encyclopedia=Concise Encyclopedia of Economics |title=Marxism |url=http://www.econlib.org/library/Enc/Marxism.html |date=2008 |edition= 2nd |publisher=Library of Economics and Liberty}} [228] => * Robinson, Cedric J.: ''Black Marxism: The Making of the Black Radical Tradition'', 1983, Reissue: Univ North Carolina Press, 2000 [229] => * Rummel, R.J. (1977) ''[http://www.hawaii.edu/powerkills/NOTE12.HTM Conflict In Perspective]'' Chap. 5 ''[http://www.hawaii.edu/powerkills/CIP.CHAP5.HTM Marxism, Class Conflict, and the Conflict Helix]'' [230] => * {{cite book |last=Screpanti|first=E|author2=S. Zamagna|date=1993|title=An Outline of the History of Economic Thought}} [231] => * Shenfield, S.D. [https://web.archive.org/web/20081112101246/http://www.cdi.org/russia/johnson/2008-204.cfm ''Vladislav Bugera: Portrait of a Post-Marxist Thinker''] [232] => * {{cite book |author=McLellan, David|title=Marxism After Marx|date=2007|location=Basingstoke|publisher=Palgrave Macmillan}} [233] => }} [234] => {{Refend}} [235] => [236] => === Související články === [237] => * [[Leninismus]] [238] => * [[Marxismus-leninismus]] [239] => * [[Strukturální marxismus]] [240] => * [[Sekulární náboženství]] [241] => [242] => === Externí odkazy === [243] => * {{Commonscat}} [244] => * {{Wikicitáty|téma=Marxismus}} [245] => * [http://marxists.org/cestina/index.htm Marxistický internetový archív] [246] => * [http://www.kmbe.cz KMBE.CZ – stránka s dokumenty Marxe a Engelse ''(nekryje se s Marxistickým archivem)''] {{Wayback|url=http://www.kmbe.cz/|date=20130823144802}} [247] => * [https://web.archive.org/web/20160304082724/http://marxismus.cz/prolog/marxism1.htm Co je to marxismus] [248] => [249] => {{Marxismus}} [250] => {{Komunismus}} [251] => {{Autoritní data}} [252] => {{Portály|Ekonomie|Filozofie|Politika|Sociologie}} [253] => [254] => [[Kategorie:Marxismus| ]] [255] => [[Kategorie:Filozofické směry]] [256] => [[Kategorie:Politické ideologie]] [257] => [[Kategorie:Politická filozofie]] [258] => [[Kategorie:Materialismus]] [259] => [[Kategorie:Karl Marx]] [260] => [[Kategorie:Kulturální studia]] [] => )
good wiki

Marxismus

Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vladimir Iljič Lenin','György Lukács','Frankfurtská škola','Louis Althusser','socialismus','psychoanalýza','kapitalismus','neomarxismus','modernismus (literatura)','realismus (literatura)','Komunistická strana Sovětského svazu','první světová válka'

Kapitalismus

Neomarxismus

Psychoanalýza

Socialismus