Array ( [0] => 15483223 [id] => 15483223 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Masopust [uri] => Masopust [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Masopust, známý také jako karneval nebo období masopustního veselí, je tradiční český svátek, který se slaví v období před postním obdobím. Je spojován s radostí, oslavami a lidovou kulturou. Tento svátek má hluboké historické kořeny a představuje příležitost pro lidi, aby se sešli, vyjádřili svou kreativitu a užili si společné chvíle. Během masopustu se konají různé akce, jako jsou průvody, tancování a tradiční jídla. Účastníci se často oblékají do pestrých kostýmů a masky, čímž vytvářejí veselou a hravou atmosféru. Tyto kostýmy symbolizují nejen zábavu, ale také představují různorodost a bohatství české kultury. Masopust je také obdobím, kdy se lidé sdružují, aby oslavili komunitní duch a posílili sousedské vazby. Místní tradice se mohou lišit, ale podstata zůstává stejná – přinést lidem radost a povzbudit je k oslavě života. Jídlo, jako jsou koláče, klobásy a další delikatesy, hraje centrální roli a přispívá k pocitu pohostinnosti a sdílení. Tento svátek, ačkoli má své historické kořeny, se dnes rychle vyvíjí a přizpůsobuje modernímu světu. Mnoho měst organizuje masopustní akce, které přitahují rodiny a jednotlivce všech věkových kategorií, čímž posilují vzájemné vztahy a podporují místní kulturu. Masopust je tedy nejen oslavou tradice, ale také oslavou lidského ducha, schopnosti spojovat se a vytvářet pozitivní vzpomínky. To všechno dává naději na to, že i v dnešním uspěchaném světě si lidé najdou čas na radost, společnost a kulturní dědictví. [oai_cs_optimisticky] => Masopust, známý také jako karneval nebo období masopustního veselí, je tradiční český svátek, který se slaví v období před postním obdobím. Je spojován s radostí, oslavami a lidovou kulturou. Tento svátek má hluboké historické kořeny a představuje příležitost pro lidi, aby se sešli, vyjádřili svou kreativitu a užili si společné chvíle. Během masopustu se konají různé akce, jako jsou průvody, tancování a tradiční jídla. Účastníci se často oblékají do pestrých kostýmů a masky, čímž vytvářejí veselou a hravou atmosféru. Tyto kostýmy symbolizují nejen zábavu, ale také představují různorodost a bohatství české kultury. Masopust je také obdobím, kdy se lidé sdružují, aby oslavili komunitní duch a posílili sousedské vazby. Místní tradice se mohou lišit, ale podstata zůstává stejná – přinést lidem radost a povzbudit je k oslavě života. Jídlo, jako jsou koláče, klobásy a další delikatesy, hraje centrální roli a přispívá k pocitu pohostinnosti a sdílení. Tento svátek, ačkoli má své historické kořeny, se dnes rychle vyvíjí a přizpůsobuje modernímu světu. Mnoho měst organizuje masopustní akce, které přitahují rodiny a jednotlivce všech věkových kategorií, čímž posilují vzájemné vztahy a podporují místní kulturu. Masopust je tedy nejen oslavou tradice, ale také oslavou lidského ducha, schopnosti spojovat se a vytvářet pozitivní vzpomínky. To všechno dává naději na to, že i v dnešním uspěchaném světě si lidé najdou čas na radost, společnost a kulturní dědictví. ) Array ( [0] => {{Sloučit|Masopustní koleda na Trhovosvinensku|sem}} [1] => {{Různé významy|rozcestník}} [2] => {{Infobox - svátek [3] => | název svátku = Masopust [4] => | druh = slovanský [5] => | typ = kulturní [6] => | obrázek = Masopust PrerovnadLabem 2014 21.JPG [7] => | popisek = Masopustní průvod v [[Přerov nad Labem|Přerově nad Labem]] ve středním [[Polabí]] [8] => | oficiální název = Masopust [9] => | jiný název = šibřinky, fašank, ostatky, karneval [10] => | slavený = Slované a křesťané [11] => | datum = před [[Postní doba|dobou postní]] [12] => | oslavy = [13] => | zvyky = [14] => | souvisí s = [15] => }} [16] => '''Masopust''' (lidově ''ostatky'', ''fašank''{{Citace elektronického periodika |titul=Are you familiar with Moravian traditions and Silesian customs? |url=http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/publikace/publ_mapa_en_ru.pdf |datum přístupu=2014-03-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140303002659/http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/publikace/publ_mapa_en_ru.pdf |datum archivace=2014-03-03 |nedostupné=ano }}, [[Moravština|morav.]] ''voračky, voráčí, končiny''Агапкина Т. А. Масленица // Славянские древности: Этнолингвистический словарь / Под ред. Н. И. Толстого; Институт славяноведения РАН. — Москва: Международные отношения, 2004. — Т. 3. — S. 194—199. — {{ISBN|5-7133-1207-0}} {{Ru}} či obecně '''karneval''') je třídenní svátek,{{Citace elektronického periodika |titul=Co je masopust? |url=http://www.propolis-os.cz/co-delame/tradice/masopust?start=1 |datum přístupu=2013-12-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140202232724/http://www.propolis-os.cz/co-delame/tradice/masopust?start=1 |datum archivace=2014-02-02 |nedostupné=ano }} jakož i slavnostní období mezi [[Vánoce]]mi a [[Postní doba|postní dobou]]. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku [[Tři králové|Tří králů]] ([[6. leden|6. ledna]]), má pevné datum, tak jeho konec na [[Popeleční středa|Popeleční středu]] je závislý na datu [[Velikonoce|Velikonoc]] a končí tak v rozmezí od poloviny [[únor]]a do počátku [[Březen|března]]. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá [[maslenica]] a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází z [[římské náboženství|římského náboženství]], které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, jako je [[Dionýsos|Bakchus]].{{Citace monografie [17] => | příjmení = Langhammerová [18] => | jméno = Jiřina [19] => | titul = Lidové zvyky [20] => | vydavatel = Lidové noviny [21] => | místo = Praha [22] => | rok = 2004 [23] => | strany = 14 [24] => | isbn = 80-7106-525-0 [25] => }} [26] => [27] => V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského ''carne levare'', „dát pryč maso“). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, [[Zabijačka|zabijačky]] a také [[Svatba|svatby]]. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným [[Tučný čtvrtek]], spojeným se zabijačkou a hostinou. Označení dne souviselo s pověrou, že lidé by v tento den měli hodně jíst a pít, aby měli sílu na následující rok.{{Citace elektronického periodika [28] => | příjmení = [29] => | jméno = [30] => | titul = Vše o masopustu (Komplet info) [31] => | periodikum = Ceskevelikonoce.cz [32] => | url = https://www.ceskevelikonoce.cz/masopust/ [33] => | datum vydání = [34] => | jazyk = cs [35] => | datum přístupu = 2023-05-30 [36] => }} [37] => [38] => Masopustní neděle se obvykle nesla ve znamení tance a hudby, v některých oblastech si ženy pořádaly své vlastní slavnosti označované jako jalové hody. Masopustní pondělí bylo ve znamení tzv. mužovských bálů (nesměli na ně svobodní mládenci ani děvčata, pouze ženatí a vdané).{{Citace elektronického periodika [39] => | titul = Masopust [40] => | periodikum = www.hlinecko.cz [41] => | url = http://www.hlinecko.cz/menu_historie/kalendar/txt_masopust.htm [42] => | datum přístupu = 2024-01-30 [43] => }} Jedním ze zvyků, které se na nich dodržovaly, bylo skákání do výšky. Čím výše selka vyskočila do výšky, tím vyšší mělo být obilí na poli. [44] => [45] => Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý, které jsou zvány ostatky,Masopust. In ''Ottův slovník naučný''. 16. díl. Praha: J. Otto, 1900. S. 948. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni29ottogoog#page/n997/mode/2up Dostupné online.] končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.{{Citace monografie [46] => | příjmení = Langhammerová [47] => | jméno = Jiřina [48] => | titul = Lidové zvyky [49] => | vydavatel = Lidové noviny [50] => | místo = Praha [51] => | rok = 2004 [52] => | strany = 13 [53] => | isbn = 80-7106-525-0 [54] => }} [55] => [56] => V současném slova smyslu je však význam karnevalu obecný a nevázaný na určité období. Jde o taneční zábavy, hýření, lidové zábavy v maskách, maškarní bály. Nejznámějším tanečním karnevalem ve světě je karneval v [[Rio de Janeiro|Rio de Janeiru]], dalším známým je v [[Santa Cruz de Tenerife]]. [57] => [[Soubor:Encontro dos Bonecos Gigantes - Carnaval 2010 (4379926398).jpg|náhled|Brazilský karneval ve městě [[Olinda]]]] [58] => [59] => == Etymologie == [60] => [61] => Slovo ''masopust'' je doloženo již z doby [[Cyril a Metoděj|cyrilometodějské misie]] v druhé polovině 9. století. Původně označovalo jen poslední dny před započetím [[Postní doba|postní doby]], později se tak začal nazývat období začínají již [[Epifanie|třemi králi]]. Sestává se ze slova ''maso'' a jeho druhá část ''-pust'' je odvozena od slovesa ''pustit'', znamená tedy „opustit maso“ nebo „odložit maso“. Je tak doslovným překladem [[Italština|italského]] ''carneleva'' „zanechat maso“, případně ''carnem levare'' („maso pryč“).{{Citace monografie | příjmení = Holub | jméno = Josef | autor = | odkaz na autora = | příjmení2 = Lyer | jméno2 = Stanislav | autor2 = | odkaz na autora2 = | příjmení3 = | jméno3 = | autor3 = | odkaz na autora3 = | spoluautoři = | korporace = | odkaz na korporaci = | titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím | vydavatel = SPN | místo = Praha | rok = 1982 | isbn = | kapitola = | strany = 234| poznámka = | jazyk = }} Slovo masopust tak nijak nesouvisí se slovem ''půst'' a je z něj odvozováno jen skrze [[Lidová etymologie|lidovou etymologii]].{{Citace sborníku [62] => | příjmení = Prošek [63] => | jméno = Martin [64] => | autor = [65] => | odkaz na autora = [66] => | titul = Masopust a fašang [67] => | odkaz na titul = [68] => | příjmení sestavitele = Králík [69] => | jméno sestavitele = Jan [70] => | sestavitel = [71] => | sborník = Každý den s češtinou [72] => | odkaz na sborník = [73] => | vydavatel = Lidové noviny [74] => | odkaz na vydavatele = [75] => | místo = [76] => | rok vydání = 2009 [77] => | isbn = 978-80-7106-884-6 [78] => | url = [79] => | kapitola = [80] => | strany = 258 [81] => | jazyk = [82] => }} [83] => [84] => Slova ''fašank'', ''fašang'' a obdobná jsou původem německá a sestává ze slov pro ''půst'' a ''výčep'', dalo by se tak přeložit jako „výčep nápojů před započetím půstu“. [85] => [86] => == Charakteristika == [87] => [[Soubor:Masopustní maškary v Milevsku (8).jpg|náhled|Průvod je doprovázen hudebníky a maskami ([[Milevsko]])]] [88] => Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní [[půst]]. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na [[Morava|Moravě]] zvaná „šperky“ a v [[Čechy|Čechách]] „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky. [89] => [90] => Masopust končil v noci před [[Popeleční středa|Popeleční středou]], kdy ponocný zatroubil na roh a [[rychtář]] všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena [[kořalka]]. Oběd však už byl přísně [[půst|postní]], což většinou bývala [[čočka jedlá|čočka]] s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory. [91] => [92] => == Karneval a masopust v Římě == [93] => Karneval (u [[Starověký Řím|Římanů]] původně ''Carnival'') nebyl ani tak maso-pust, neboť pro masopust měli Římané výraz ''carniprivium'', ale spíš označení onoho konkrétního zahájení masopustních svátků. Tedy dne, kdy se všichni dosyta najedí, aby byli silní na následující postní období. Carni-val ve významu nabytí síly (''valere'') z masa (''caro'', genitiv ''carnis''). Carnival tedy označoval spíše jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, než celý masopust. [94] => [95] => == Masopust v Česku v jednotlivých regionech == [96] => [[Soubor:Letohrádek Kinských - Musaion 694.jpg|náhled|Dřevěné šavle k tanci]] [97] => V některých regionech ([[Chodsko]], [[Doudlebsko]], [[Hlinecko]], [[Strání]] aj.) je součástí oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnice. Tento akt konají zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy{{Citace periodika [98] => | titul = Masopust: Makové koblihy s brusinkami, skořicové šišky a bavorské vdolečkyMAKOVÁ PANENKA {{!}} MAKOVÁ PANENKA [99] => | periodikum = MAKOVÁ PANENKA [100] => | datum = 2016-01-22 [101] => | jazyk = cs-CZ [102] => | url = http://makova-panenka.cz/recepty/masopust-makove-koblihy-s-brusinkami-skoricove-sisky-a-bavorske-vdolecky/ [103] => | datum přístupu = 2018-01-22 [104] => }} nebo Boží milosti{{Citace periodika [105] => | titul = Masopust nebo Velikonoce? Boží milosti se hodí na všechny starodávné svátky [106] => | periodikum = MAKOVÁ PANENKA [107] => | datum = 2018-01-22 [108] => | jazyk = cs-CZ [109] => | url = http://makova-panenka.cz/recepty/masopust-nebo-velikonoce-bozi-milosti-se-hodi-na-vsechny-starodavne-svatky/ [110] => | datum přístupu = 2018-01-22 [111] => }}. Ty jsou později společně konzumovány v hospodě během večerní zábavy. [112] => [113] => V některých obchůzkách se dostává do ústřední role tanec, především obřadní tance mladíků, zvaných ve Strání „[[pod šable]]“. Podobně tančí u každého domu na Uherskobrodsku „bobkovníci“, na Hlinecku „Turci“. Při večerní zábavě se konají další obřadní tance, například „na len“, „na konopě“, „žabská“ apod. V mnoha dalších lokalitách se koná obchůzka bez těchto obřadních prvků, a je tak již jen prezentací masek a formou venkovské (eventuálně i městské) lidové zábavy, která se váže k určitému datu. [114] => [115] => Mezi masky patří medvěd, kůň, bába s nůší, žid, turek či cikánka.https://living.iprima.cz/bydleni/ostatni/masopustni-masky - Masopustní masky: V tradičním reji nesmí chybět medvěd, bába s nůší, klibna či laufr [116] => [117] => Masopustní průvod se začal stávat tradicí i v Praze, na Hradčanech.{{Citace periodika [118] => | příjmení = Haisová [119] => | jméno = Marie [120] => | titul = Masopust v Praze [121] => | periodikum = Rajče IDnes [122] => | datum vydání = 9.2.2018 [123] => | ročník = 2018 [124] => | url = https://mariehaisova.rajce.idnes.cz/0211_Masopust/1254970538 [125] => }} [126] => [127] => Zachoval se kronikářský záznam, že český král [[Vladislav II.]] k sobě pozval měšťany a slavil s nimi po tři dny masopust. Součástí programu byl ''pochodňový zpěv''.{{Citace monografie [128] => | příjmení = Krátký [129] => | příjmení2 = František [130] => | jméno = Miloň [131] => | titul = Dějiny tělesné výchovy I. [132] => | vydavatel = Olympia [133] => | místo = Praha [134] => | rok = 1974 [135] => | kapitola = Tělesná výchova ve feudální společnosti [136] => | strany = 132 [137] => | isbn = [138] => }} V roce 2010 byly [[Masopustní průvody s maskami na Hlinecku]] zapsány na [[Světové dědictví|Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO]]. [139] => [140] => == Pranostiky == [141] => [[Soubor:Letohrádek Kinských - Musaion 705.jpg|náhled|upright|Slaměný – jedna z tradičních masopustních masek]] [142] => [143] => === Masopustní úterý === [144] => * Masopust na slunci – pomlázka v Senci. [145] => * Konec masopustu jasný – len krásný. [146] => * Krátký masopust – dlouhá zima. [147] => * Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky. [148] => * Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc. [149] => * Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý),
bude dosti hrachu. [150] => * Teče-li v úterý masopustní voda kolejem,
bude úrodný rok na len. [151] => * Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr,
tehdy celý půst větrný bude. [152] => * Masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu. [153] => * Je-li rybník na masopustní úterý zmrzlý – čeká nás neúroda po celý rok. [154] => [155] => === Popeleční středa === [156] => * Jaké je počasí o Popeleční středě,
takové se drží celý rok. [157] => * Suchý půst – úrodný rok. [158] => * „Pes padá vždy na všechny čtyři nohy!“ (Jen o Popeleční středě padá pes na všechny čtyři nohy, členové královské rodiny házeli psy z oken svých hradů a zámků. Pokud tento proces pes nepřežil, byl špatné krve.) [159] => [160] => == Odkazy == [161] => [162] => === Reference === [163] => [164] => [165] => === Související články === [166] => * [[Masopustní průvody s maskami na Hlinecku]] [167] => * [[Půst]] [168] => * [[Turoň]] [169] => * [[Karnevalizace]] [170] => [171] => === Externí odkazy === [172] => * {{Commonscat}} [173] => * {{Wikislovník|heslo=masopust}} [174] => * {{Wikislovník|heslo=karneval}} [175] => * {{Citace elektronické monografie [176] => | titul = Masopust [177] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10519120758-nase-tradice/212562260400009/ [178] => | vydavatel = Česká televize [179] => | datum_vydání = 2014 [180] => | datum_přístupu = 2024-02-11 [181] => }} Dokument z cyklu České televize ''Naše tradice'' [182] => [183] => {{Autoritní data}} [184] => [185] => {{Portály|Kultura}} [186] => [187] => [[Kategorie:Liturgický rok]] [188] => [[Kategorie:České lidové svátky]] [189] => [[Kategorie:Slovanské svátky]] [] => )
good wiki

Masopust

Masopust (lidově ostatky, fašank, morav. voračky, voráčí, končiny či obecně karneval) je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou.

More about us

About

Je spojován s radostí, oslavami a lidovou kulturou. Tento svátek má hluboké historické kořeny a představuje příležitost pro lidi, aby se sešli, vyjádřili svou kreativitu a užili si společné chvíle. Během masopustu se konají různé akce, jako jsou průvody, tancování a tradiční jídla. Účastníci se často oblékají do pestrých kostýmů a masky, čímž vytvářejí veselou a hravou atmosféru. Tyto kostýmy symbolizují nejen zábavu, ale také představují různorodost a bohatství české kultury. Masopust je také obdobím, kdy se lidé sdružují, aby oslavili komunitní duch a posílili sousedské vazby. Místní tradice se mohou lišit, ale podstata zůstává stejná – přinést lidem radost a povzbudit je k oslavě života. Jídlo, jako jsou koláče, klobásy a další delikatesy, hraje centrální roli a přispívá k pocitu pohostinnosti a sdílení. Tento svátek, ačkoli má své historické kořeny, se dnes rychle vyvíjí a přizpůsobuje modernímu světu. Mnoho měst organizuje masopustní akce, které přitahují rodiny a jednotlivce všech věkových kategorií, čímž posilují vzájemné vztahy a podporují místní kulturu. Masopust je tedy nejen oslavou tradice, ale také oslavou lidského ducha, schopnosti spojovat se a vytvářet pozitivní vzpomínky. To všechno dává naději na to, že i v dnešním uspěchaném světě si lidé najdou čas na radost, společnost a kulturní dědictví.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Postní doba','Masopustní průvody s maskami na Hlinecku','půst','Popeleční středa','Čechy','Morava','Kategorie:Liturgický rok','Svatba','Soubor:Letohrádek Kinských - Musaion 705.jpg','Soubor:Encontro dos Bonecos Gigantes - Carnaval 2010 (4379926398).jpg','Doudlebsko','Soubor:Letohrádek Kinských - Musaion 694.jpg'