Array ( [0] => 14779032 [id] => 14779032 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mateřídouška [uri] => Mateřídouška [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Mateřídouška (latinsky Rosmarinus officinalis) je trvalka z čeledi hluchavkovitých. Je to aromatická rostlina s jehlicovitými listy a modrými nebo růžovými květy. Pochází z oblastí středomoří a je využívána jak v kuchyni, tak v lékařství a kosmetice. Mateřídouška se používá jako koření k dochucení různých pokrmů a nápojů, zejména v italské a středomořské kuchyni. Je také součástí různých bylinných čajů a esenciálních olejů. V tradičním lidovém léčitelství se mateřídouška využívá především pro své antiseptické a protizánětlivé účinky. Je považována za povzbuzující a stimulující bylinku, která má pozitivní vliv na trávení a zažívací soustavu. V kosmetice se mateřídouška používá pro své příznivé účinky na pokožku, vlasovou pokožku a kůže hlavy. Je součástí různých přípravků, jako jsou šampony, kondicionéry, pleťové vody a masážní oleje. Mateřídouška je snadno pěstovatelná rostlina, která preferuje slunná a teplá stanoviště. Je odolná vůči sušším podmínkám a chladnějším teplotám, ale citlivá na přemokření. Je možné ji rozmnožovat z povodeňských řízků nebo semeny. Mateřídouška je oblíbenou rostlinou zahradníků a bylinářů díky své dekorativnosti, příjemnému aroma a užitečnosti v kuchyni a léčitelství. [oai] => Mateřídouška (latinsky Rosmarinus officinalis) je trvalka z čeledi hluchavkovitých. Je to aromatická rostlina s jehlicovitými listy a modrými nebo růžovými květy. Pochází z oblastí středomoří a je využívána jak v kuchyni, tak v lékařství a kosmetice. Mateřídouška se používá jako koření k dochucení různých pokrmů a nápojů, zejména v italské a středomořské kuchyni. Je také součástí různých bylinných čajů a esenciálních olejů. V tradičním lidovém léčitelství se mateřídouška využívá především pro své antiseptické a protizánětlivé účinky. Je považována za povzbuzující a stimulující bylinku, která má pozitivní vliv na trávení a zažívací soustavu. V kosmetice se mateřídouška používá pro své příznivé účinky na pokožku, vlasovou pokožku a kůže hlavy. Je součástí různých přípravků, jako jsou šampony, kondicionéry, pleťové vody a masážní oleje. Mateřídouška je snadno pěstovatelná rostlina, která preferuje slunná a teplá stanoviště. Je odolná vůči sušším podmínkám a chladnějším teplotám, ale citlivá na přemokření. Je možné ji rozmnožovat z povodeňských řízků nebo semeny. Mateřídouška je oblíbenou rostlinou zahradníků a bylinářů díky své dekorativnosti, příjemnému aroma a užitečnosti v kuchyni a léčitelství. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=dětském časopise|rozlišovač=časopis}}{{Taxobox [1] => | jméno = Mateřídouška [2] => | obrázek = Thymus serpyllum - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-138.jpg [3] => | alt = Botanická ilustrace ze starého atlasu [4] => | popisek = Mateřídouška – botanická ilustrace [5] => | velikost obrázku = 258px [6] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [7] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [8] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [9] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [10] => | řád = [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales'') [11] => | čeleď = [[hluchavkovité]] (''Lamiaceae'') [12] => | podčeleď = ''[[Nepetoideae]]'' [13] => | rod = '''mateřídouška''' (''Thymus'') [14] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [15] => }} [16] => '''Mateřídouška''' (''Thymus'') je [[Rod (biologie)|rod]] aromatických rostlin z čeledi [[hluchavkovité|hluchavkovitých]]. Jsou to vzpřímené nebo poléhavé stálezelené [[polokeř]]e, [[keř|keříky]] nebo na bázi dřevnatějící [[Bylina|byliny]], s drobnými tuhými listy a žlázkami produkujícími vonné [[silice]]. Růžové nebo bílé [[Květ|květy]] jsou uspořádány ve složených [[lichopřeslen]]ech, mohou být oboupohlavné nebo pouze samičí. Opylovány jsou hmyzem, plody jsou [[Tvrdka|tvrdky]]. Taxonomicky patří k velmi [[Kritický taxon|obtížným rodům]] se složitými genetickými poměry a velkou morfologickou proměnlivostí; jednotlivé druhy jsou si často značně podobné a též se spolu snadno [[hybrid|kříží]]. [17] => [18] => Mateřídoušky jsou rozšířeny ve většině Evropy a velké části Asie, v severní Africe, v [[Etiopská vysočina|Etiopské vysočině]], na ostrovech [[Makaronésie]] a na jižním pobřeží [[Grónsko|Grónska]]. Největší druhové i [[Fylogenetický strom|fylogenetické]] diverzity dosahují v západním [[Středomoří]], kde se též nachází vývojové centrum rodu. Vyrůstají obvykle na plném slunci v [[Suché trávníky|suchých trávnících]], na mezích a skalnatých stráních, v [[Lesní lem|lesních lemech]] a světlých lesích, ve středomořských nízkých křovinách zvaných [[Garrigue (vegetace)|garrigue]], někdy i na vysokohorských [[Hole|holích]] nad horní hranicí lesa. V české květeně se vyskytují zástupci 7 původních druhů a řada přirozených kříženců. Nejčastějším druhem je zde [[mateřídouška vejčitá]] (''Thymus pulegioides''). Jeden druh, [[Mateřídouška ozdobná|mateřídouška ozdobná sudetská]], patří ke kriticky ohroženým. [19] => [20] => Mateřídouška patří ke starým a velmi oblíbeným [[Léčivá rostlina|léčivým bylinám]]. Droga má silné [[Antiseptikum|antiseptické]], [[Antibiotikum|antibakteriální]], [[Antimykotikum|fungicidní]], [[Spazmolytikum|spazmolytické]] a uklidňující účinky, navozuje příjemný spánek, pomáhá proti [[stres]]u a nervovému vypětí a podporuje imunitní systém organismu. Používá se ve formě sirupů, čajů a tinktur proti kašli, zahlenění, zažívacím a žaludečním potížím jako jsou nadýmání a průjmy, k ošetření hnisavých nehojících se ran, k bylinným koupelím nebo k výplachům dutin. Představuje důležitou surovinu v [[Aromaterapie|aromaterapii]] a kosmetice. Jako [[koření]] je vhodná k masitým, zeleninovým i sladkým pokrmům či jako [[bouquet garni]], dále do omáček, marinád, bylinkových octů a másel. Vyrábí se z ní [[Bylinný likér|bylinné likéry]]. Jsou to významné [[Medonosná rostlina|medonosné rostliny]] s dobrou produkcí [[nektar]]u, známy jsou druhové [[med]]y produkované zejména ve Středomoří. Často se pěstují i různé zahradní okrasné kultivary. Objevuje se také v mytologii, lidové kultuře a literatuře. V tradiční české literatuře bývá spojována se vzpomínkami na mateřskou lásku. [21] => [22] => == Etymologie == [23] => Český název je odvozen z obrazného pojmenování „douška“, tj. duše matky ([[Staročeština|staročesky]] ''mateřie dúška''), což je nejspíše doslovný překlad latinského výrazu ''matris animula'' zmiňovaného v díle ''Origines'' biskupa [[Isidor ze Sevilly|Isidora Sevillského]]. Původně zřejmě odkazoval k rozšířené lidové pověsti o této květině jako duši zemřelé matky, která její vůní vyjadřuje lásku svým dětem. Později byla ztotožněna s [[Maria (matka Ježíšova)|matkou Boží]], jak o tom svědčí např. ruský lidový výraz pro mateřídoušku „bogorodskaja travka“.{{Citace monografie [24] => | příjmení = Holub [25] => | jméno = Josef [26] => | příjmení2 = Lyer [27] => | jméno2 = Stanislav [28] => | titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého [29] => | vydavatel = SPN [30] => | místo = Praha [31] => | rok vydání = 1968 [32] => | počet stran = [33] => | strany = [34] => | isbn = 80-0423715-0 [35] => | vydání = [36] => }}{{Citace periodika [37] => | příjmení = Novotný [38] => | jméno = František [39] => | titul = Mateřídouška – Matris Animula [40] => | periodikum = Sborník prací filosofické fakulty brněnské university [41] => | datum vydání = [42] => | ročník = 1964 [43] => | číslo = A12 [44] => | strany = 35–36 [45] => | url = [46] => }} Nářečními výrazy typickými zejména pro Slezsko jsou ''mateřinka'' či ''mateřánka'', na jižní Moravě též ''babídouška'' či ''mařídouška'' (podle [[Marie Magdalena|Maří Magdalény]]).{{Citace elektronické monografie [47] => | příjmení = [48] => | jméno = [49] => | titul = Český jazykový atlas [50] => | url = https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/2/105 [51] => | místo = [52] => | datum vydání = [53] => | datum přístupu = 2021-06-23 [54] => | korporace = Ústav pro jazyk český AV ČR [55] => }} Latinský název pochází z řečtiny, jeho základem je buď slovo ''thyo'' (parfém, vůně), nebo ''thymos'' (síla, odvaha). [56] => [57] => == Charakteristika == [58] => [59] => === Vegetativní orgány === [60] => [[Soubor:Thymus pulegioides subsp. pulegioides sl18.jpg|alt=Zvětšený pohled na uzel stonku s listy |vlevo|náhled|Detail stonku a listové žilnatiny s dobře patrným ochlupením na hranách lodyhy]] [61] => Mateřídoušky jsou zpravidla silně aromatické, nízké, stálezelené [[keř]]íky, [[polokeř]]e nebo vytrvalé, na bázi dřevnatějící [[bylina|byliny]]. Jejich [[stonek|stonky]] jsou plazivé nebo vystoupavé [[Lodyha|lodyhy]], v uzlech u země často kořenující. Mohou být [[Větvení|sympodiálně, nebo monopodiálně větvené]], což je důležitý druhově určovací znak. Květonosné větve jsou vystoupavé až přímé, téměř oblé nebo tupě až ostře čtyřhranné. Druhově specifické je jejich [[Trichom|ochlupení]], které může být rovnoměrné po všech stranách stonku (odění holotrichní), hustší na 2 protilehlých stranách (odění alelotrichní), případně jen na hranách (odění goniotrichní). Hlavní [[kořen]] je dřevnatějící, bohatě rozvětvený. Na povrchu listů, kalichů, korun a jiných nadzemních částí se nacházejí přisedlé nebo stopkaté [[silice|siličné]] žlázky. [62] => [63] => [[List]]y jsou vstřícné, krátce řapíkaté nebo přisedlé, čárkovité až okrouhle vejčité, celokrajné nebo zoubkaté, chlupaté nebo lysé, u některých druhů na okrajích více či méně podvinuté, někdy obrvené. Některé druhy mají všechny listy na lodyhách víceméně stejného tvaru a velikosti (olistění homofylní), u jiných jsou proměnlivé (olistění heterofylní). [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] listů je zpeřená, boční žilky se někdy spojují v celistvou okrajovou žilku, což jsou opět významné určovací znaky. [[Listen|Listeny]] podpírající květenství jsou buď shodného tvaru a velikosti jako lodyžní listy, nebo jsou více či méně rozšířené, u některých druhů bíle či purpurově zbarvené. [64] => [65] => === Generativní orgány === [66] => [[Soubor:20160717Thymus pulegioides6.jpg|alt=Detailní záběr na rozkvetlou mateřídoušku s tyčinkami i pestíkem vyčnívajícími ven z koruny|náhled|Detail květenství mateřídoušky vejčité]] [67] => [[Květ]]y jsou drobné, krátce stopkaté, uspořádané v [[lichopřeslen]]ech, které se skládají v koncové rozvolněné nebo kompaktní, někdy až hlávkovitě stažené [[lichoklas]]y. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je trubkovitě zvonkovitý, s 10 až 13 žilkami, horní 3 cípy jsou trojúhelníkovité, dolní 2 cípy užší, šídlovité, obvykle obloukovitě prohnuté. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je trubkovitá, mírně až zřetelně dvoupyská, barvy bílé, krémové, růžové až sytě růžovofialové. Horní pysk je největší, mělce vykrojený, dolní pysk je trojlaločný. [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou 4, vyčnívají z koruny, u funkčně samičích květů jsou ale často zakrnělé; spodní dvě jsou o něco delší než horní. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je se svrchním [[semeník]]em, čnělka [[pestík]]u je obvykle delší než tyčinky, [[blizna]] je rozeklána do dvou ramen. U mateřídoušek je přítomna [[gynodioecie]], tj. některé rostliny mají oboupohlavné květy, jiné jen funkčně samičí se zakrnělými, sterilními nebo zcela nevyvinutými tyčinkami. Výzkumy bylo zjištěno, že funkčně samičí rostliny produkují větší množství semen, která jsou také životaschopnější. [68] => [69] => Dobou květu je obvykle jaro a léto, ale některé středomořské druhy kvetou i na podzim a ''Thymus hyemalis'' ze suchých oblastí [[Algarve]] pak v zimě. Květy jsou [[Opylení|opylovány]] hmyzem. Rozmnožovací strategií je fakultativní [[Cizosprašnost|allogamie]], rostliny jsou tedy primárně cizosprašné, v případě potřeby jsou však schopny i [[Samosprašnost|samoopylení]]. Plody jsou široce vejcovité až kulovité [[tvrdka|tvrdky]] s jemnou zrnitou skulpturou, téměř hladké. Specializované strategie k šíření semen nejsou vyvinuty; semena jsou uzavřena v kalichu věnečkem chlupů, kalich posléze často opadává vcelku i se semeny.{{Citace monografie [70] => | příjmení = Slavík [71] => | jméno = Bohumil (editor) [72] => | odkaz na autora = [73] => | titul = Květena České republiky 6 [74] => | vydavatel = Academia [75] => | místo = Praha [76] => | rok = 2000 [77] => | isbn = 80-200-0306-1 [78] => | kapitola = [79] => | strany = [80] => | jazyk = [81] => }}{{Citace elektronické monografie [82] => | titul = Flora of China: Thymus [83] => | url = http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=132935 [84] => }} [85] => [86] => === Variabilita a hybridizace === [87] => [[Soubor:Thymus odoratissimus sl2.jpg|vlevo|náhled|Mateřídouška olysalá]] [88] => Důležitým jevem v rámci mateřídoušek je jejich značná vnitrodruhová variabilita, a to nejen morfologická, ale též genetická. Zástupci mohou dosahovat různých stupňů [[ploidie]]: nejčastěji 2x (diploidie) a 4x (tetraploidie), ale též 6x (hexaploidie) nebo 8x (oktoploidie). Počet [[Chromozom|chromozómů]] může být 2n = 24, 26, 28, 30, 32, 42, 48, 50, 52, 54, 56, 58, 60, 84 nebo 90; tyto složité genetické poměry jsou zapříčiněny mimo jiné poměrně běžně se vyskytující [[Aneuploidie|aneuploidií]], tedy neúplným počtem chromozómů. I v rámci jednoho druhu se vyskytují různé [[Haplotyp|haplotypy]] s rozdílným počtem chromozómů (typicky x=14, x=15, například u mateřídoušky vejčité).{{Citace elektronického periodika [89] => | titul = Thymus – mateřídouška {{!}} Pladias: Databáze české flóry a vegetace [90] => | periodikum = pladias.cz [91] => | url = https://pladias.cz/taxon/overview/Thymus [92] => | datum přístupu = 2019-05-10 [93] => }}{{Citace elektronického periodika [94] => | příjmení = Federici [95] => | jméno = Silvia [96] => | spoluautoři = et al. [97] => | titul = DNA barcoding to analyse taxonomically complex groups in plants: the case of Thymus (Lamiaceae) [98] => | periodikum = academic.oup.com [99] => | url = https://academic.oup.com/botlinnean/article/171/4/687/2416308?login=false [100] => | datum přístupu = 2024-01-13 [101] => }} [102] => [103] => Častým jevem je rovněž přirozené [[křížení]] za vzniku plodných hybridů, kteří se mohou dále křížit i [[Zpětné křížení|zpětně]], především mezi taxony stejné [[ploidie]] v sekcích ''Hyphodromi'' a ''Serpyllum'' (viz níže); vzájemného křížení jsou však schopny pravděpodobně všechny druhy, a to i ze zcela odlišných sekcí.{{Citace elektronické monografie [104] => | titul = THYMUS CAESPITITIUS Brot. – mateřídouška / dúška {{!}} BOTANY.cz [105] => | url = https://botany.cz/cs/thymus-caespititius/ [106] => | datum přístupu = 2019-05-10 [107] => }} U řady jedinců a populací, především v sekci ''Serpyllum'', je obtížné vůbec aplikovat koncept biologického [[Druh|druhu]], což lze připsat na vrub stále probíhajícím [[Speciace|speciačním procesům]] v oblastech, kam se tyto mateřídoušky rozšířily po skončení poslední doby ledové.Ramón Morales: ''The history, botany and taxonomy of the genus Thymus.'' In: Elisabeth Stahl-Biskup, Francisco Sáez (Hrsg.): ''Thyme: The Genus Thymus'' (= ''Medicinal and aromatic plants: industrial profiles.'' 24). Taylor & Francis, London, 2002, {{ISBN|0-415-28488-0}}, S. 1–43. I v české květeně se běžně vyskytují obtížně zařaditelné morfotypy s přechodnými znaky, které je velmi těžké zařadit do druhu; nejobtížnějším taxonem v tomto smyslu je [[mateřídouška olysalá]] (''Thymus glabrescens''), hybridogenní druh překrývající se ve své variabilitě s [[mateřídouška panonská|mateřídouškou panonskou]] (''Thymus pannonicus''), s níž roste nezřídka i na stejných stanovištích. [108] => [[Soubor:Melitaea didyma an Thymus sp.jpg|alt=Porost mateřídoušky v trávě, na květech mnoho motýlů|náhled|Květy mateřídoušek jsou hojně navštěvovány nejenom včelami, ale i motýly]] [109] => [110] => === Obsahované látky === [111] => Mateřídoušky obsahují značné množství účinných látek, především [[silice]], dále [[hořčiny]], [[flavonoidy]] (serpyllin), [[flavony]], [[třísloviny]], saponiny a různé organické kyseliny a minerální látky. Složení silice závisí do určité míry na prostředí, především na složení půdy, struktuře populace, vlhkosti a teplotě. Přítomny jsou aromatické [[Izoprenoidy|terpenoidy]], především [[thymol]], [[karvakrol]] a [[linalool]], dále [[kafr]], [[Cymen|cymol]], [[borneol]], [[geraniol]], [[Alfa-pinen|alfa]]- a [[Beta-pinen|beta pinen]], [[myrcen]] či [[limonen]].{{Citace elektronické monografie [112] => | titul = THYMUS VULGARIS L. – mateřídouška obecná, tymián / dúška tymianová {{!}} BOTANY.cz [113] => | url = https://botany.cz/cs/thymus-vulgaris/ [114] => | datum přístupu = 2019-05-10 [115] => }}{{Citace elektronické monografie [116] => | příjmení = Vašíčková [117] => | jméno = Šárka [118] => | titul = Genetická diverzita ex situ a in situ genetických zdrojů vybraných léčivých rostlin (disertační práce) [119] => | url = http://www.agrobiologie.cz/pds/dp/vasickova.pdf [120] => | vydavatel = Česká zemědělská univerzita, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů [121] => | místo = Praha [122] => | datum vydání = 2011 [123] => | datum přístupu = 2020-07-26 [124] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200726082842/http://www.agrobiologie.cz/pds/dp/vasickova.pdf [125] => | datum archivace = 2020-07-26 [126] => | nedostupné = ano [127] => }} Silice je soustředěna především v přisedlých siličných žlázkách, pokrývajících většinu nadzemní části rostlin; nejvíce jich je na povrchu listů, kalichů a korun. Ve složení silic je dosti velká variabilita, projevující se v rozdílné vůni různých rostlin i v rámci téhož druhu, kdy lze popsat odlišné [[chemotyp]]y; obsah produkovaných sekundárních metabolitů, zejména flavonoidů, je také rozlišovacím druhovým znakem. Srovnatelné léčivé účinky však mají všechny druhy.{{Citace elektronického periodika [128] => | titul = Numerical Taxonomic Studies on Some Species of the Genus Thymus L. (Labiatae) in Turkey [129] => | periodikum = Science Alert [130] => | url = https://scialert.net/fulltext/?doi=ajps.2006.782.788 [131] => | poznámka = DOI: 10.3923/ajps.2006.782.788 [132] => | datum přístupu = 2019-05-10 [133] => }} [134] => [135] => == Rozšíření == [136] => [[Soubor:(Embalse del Charco del Cura) P1090835-24x15 (42897832254).jpg|vlevo|náhled|Mnoho druhů mateřídoušek vyrůstá ve středomořských křovinách [[Garrigue (vegetace)|garrigue]]]] [137] => Mateřídoušky se vyskytují v celé Evropě mimo její nejsevernější části, v severní Africe, na většině území [[temperátní Asie]] od [[Malá Asie|Anatolie]], [[Blízký východ|Blízkého východu]] a [[Kavkaz|Kavkazu]] přes [[Írán]], [[Střední Asie|Střední Asii]] a [[Sibiř]] až po [[ruský Dálný východ]] a [[Japonské souostroví]]. Dva druhy rostou na [[Azory|Azorských ostrovech]] a [[Madeira (ostrov)|Madeiře]] a jeden (endemický ''Thymus origanoides'') na [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovech]]. Nejzazšími geografickými limity areálu jsou pobřeží [[Grónsko|Grónska]], kde roste jeden z poddruhů mateřídoušky časné, [[Arabský poloostrov]], jižní [[Himálaj]] a centrální (subtropická) Čína, na severu Eurasie pak zhruba severní polární kruh (''Thymus extremus'' na poloostrově [[Tajmyr (poloostrov)|Tajmyr]]). Izolovaná enkláva dvou druhů leží v [[Etiopská vysočina|Etiopské vysočině]]. Maximum druhového bohatství je ve [[Středomoří]], zvláště pak na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]], který je považován i za evoluční centrum rodu; 36 druhů roste v Turecku a velké množství též na [[Balkán|Balkáně]]. [[Synantropie|Synantropně]] byly mateřídoušky rozšířeny do Severní i Jižní Ameriky či na Nový Zéland, kde některé druhy zdomácněly.{{Citace periodika [138] => | příjmení = Morales [139] => | jméno = Ramón [140] => | titul = Synopsis of the Genus Thymus L. in the Mediterranean Area [141] => | periodikum = Lagascalia [142] => | datum vydání = [143] => | ročník = 19/1997 [144] => | číslo = 1–2 [145] => | strany = 249–262 [146] => | url = [147] => }} [148] => [149] => Keřovité dřevnaté druhy s přímými stonky jsou obvyklejší v suchých a teplých oblastech, zatímco druhy bylinné, poléhavého nebo polštářovitého habitu převažují v mírnějších a chladnějších oblastech. [150] => [151] => === Česká květena === [152] => [[Soubor:Thymus pulegioides subsp. pulegioides sl21.jpg|alt=Polní mez s řídkým porostem a polštáři mateřídoušky|náhled|Typické stanoviště mateřídoušky vejčité na slunné mezi]]V květeně České republiky je zastoupeno 7 původních druhů mateřídoušek s několika poddruhy a množstvím jejich kříženců. Nejběžnějším druhem je zde [[mateřídouška vejčitá]] (''Thymus pulegioides''). Je rozšířena obecně od nížin a pahorkatin do hor, zřídkavější je pouze v teplých, zemědělsky využívaných nížinách, např. na jižní Moravě. Fytogeograficky zajímavý je výskyt jejího poddruhu mateřídoušky kraňské (''T. pulegioides'' subsp. ''carniolicus'') na posledních dvou lokalitách na střední a severní Moravě. V teplejších oblastech České republiky jsou rozšířeny další druhy: [[mateřídouška olysalá]] (''Thymus glabrescens''), [[mateřídouška panonská]] (''Thymus pannonicus'') a [[mateřídouška časná]] (''Thymus praecox''), která vyhledává především skalnatá a kamenitá stanoviště. [[Mateřídouška úzkolistá]] (''Thymus serpyllum'') je [[psamofyty|psamofyt]] vázaný na písčité substráty. Zbývající dva druhy jsou horské: [[mateřídouška alpinská]] (''Thymus alpestris'') se v ČR vyskytuje s jistotou pouze v Krkonoších, [[mateřídouška ozdobná]] sudetská (''Thymus pulcherrimus'' subsp. ''sudeticus'') ve [[Velká kotlina|Velké kotlině]] v Hrubém Jeseníku; obě patří k silně až kriticky ohroženým druhům české květeny. Dále se zde vyskytuje řada hybridních taxonů, jejichž určení však není vždy jednoduché; k nejčastějším patří ''Thymus ×oblongifolius'' (mateřídouška vejčitá × úzkolistá), ''Thymus ×porcii'' (m. vejčitá ''×'' panonská) a ''Thymus ×subhirsutus'' (m. olysalá × časná). Přechodně zplaňuje pěstovaný [[tymián obecný]] (''Thymus vulgaris''). [153] => [154] => == Ekologické vztahy == [155] => [[Soubor:Thymus pulegioides subsp. pulegioides sl4.jpg|alt=Mateřídouška kvetoucí na vrcholu mraveniště|náhled|Mateřídouška rostoucí na mraveništi – tzv. mravenčí zahrádka|vlevo]]Mateřídoušky jsou [[heliofyty]], vyžadují tedy pro svůj růst otevřená výslunná stanoviště. Některé druhy preferují vápencové podloží, jiné spíš málo úživné, kyselejší nebo písčité substráty. Potřebují dobře propustné půdy, nesnášejí zamokření; svými tuhými (skleromorfními) drobnými listy, kompaktním tvarem a bohatou produkcí silic jsou naopak dobře adaptovány na sucho. Mohou vyrůstat v nižších [[Suché trávníky|xerofilních trávnících]], na [[Pastvina|pastvinách]], skalnatých svazích, suchých stráních a [[Mez (zemědělství)|mezích]] a v [[Lesní lem|lesních lemech]], též ve světlých (převážně [[Bor (les)|borových]]) lesích, ve [[Vřesoviště|vřesovištích]] nebo na okrajích [[Křovinná vegetace|křovin]], často v nízké nebo málo zapojené vegetaci. Zajímavý je výskyt na lučních a pastvinných [[Mraveniště|mraveništích]], kam mravenci cíleně přenášejí jejich semena do tzv. mravenčích zahrádek za účelem získávání nektaru.{{Citace elektronického periodika [156] => | titul = Do rezervace divokých koní se vrací mateřídouška, černýš i první mravenčí zahrádka {{!}} Česká krajina % [157] => | periodikum = Česká krajina [158] => | url = https://www.ceska-krajina.cz/1981/do-rezervace-divokych-koni-se-vraci-materidouska-cernys-i-prvni-mravenci-zahradka/ [159] => | datum vydání = 2017-08-31 [160] => | jazyk = cs [161] => | datum přístupu = 2021-10-22 [162] => }} Některé druhy rostou na písečných [[Duna|dunách]], jiné na [[Hole|holích]] nad horní hranicí lesa. Středomořské druhy patří ke klíčové složce nízkých křovinatých [[Garrigue (vegetace)|garrigů]] a [[tomillar]]ů spolu s dalšími podobně na sucho adaptovanými hluchavkovitými rostlinami, jako jsou [[Saturejka|saturejky]], [[levandule]], [[mikromerie]], [[šalvěj]]e, [[rozmarýn]] nebo [[Sápa|sápy]]. [163] => [[Soubor:Volcanic_landscape_taken_from_the_hiking_trail_Reykjavegur,_Iceland_16.jpg|náhled|Mateřídouška arktická (''Thymus praecox'' subsp. ''brittanicus'') na Islandu]] [164] => Ekologicky jsou to převážně [[Životní strategie|S-stratégové]], nejúspěšnější jsou tedy na dlouhodobě stabilních stanovištích, kde je vlivem silného [[Stres (rostliny)|stresu]] (především sucha a nedostatku živin) omezena konkurence vzrůstnějších rostlin; esenciální oleje uvolňované z listového opadu navíc působí [[Alelopatie|alelopaticky]] na okolní vegetaci.{{Citace elektronického periodika [165] => | příjmení = Nielsen [166] => | jméno = J. A. [167] => | spoluautoři = et al. [168] => | titul = Germination and growth responses of co-occurring grass species to soil from under invasive Thymus vulgaris. [169] => | periodikum = Allelopathy Journal [170] => | url = https://www.cabdirect.org/cabdirect/welcome/?target=%2fcabdirect%2fabstract%2f20153342210 [171] => | datum vydání = 2015 [172] => | datum přístupu = 2024-01-13 [173] => }} Na lokalitách ovlivněných [[Ruderalizace|ruderalizací]] a [[Eutrofizace|eutrofizací]] však mateřídoušky obvykle z porostu časem mizí, stejně jako při nekontrolované [[Sukcese (ekologie)|sukcesi]] vysokých trav a křovin na místech ponechaných ladem. Ohrožujícím faktorem je též rozorávání mezí a lesních lemů či nevhodné zalesňování suchých travnatých strání.{{Citace elektronického periodika [174] => | titul = mateřídouška časná {{!}} prirodavysociny.cz [175] => | periodikum = www.prirodavysociny.cz [176] => | url = http://www.prirodavysociny.cz/cs/druhy/1046/materidouska-casna [177] => | datum přístupu = 2020-07-26 [178] => }}{{Citace elektronického periodika [179] => | titul = Thymus – mateřídouška {{!}} Pladias: Databáze české flóry a vegetace [180] => | periodikum = pladias.cz [181] => | url = https://pladias.cz/taxon/overview/Thymus [182] => | datum přístupu = 2020-07-23 [183] => }} [184] => [185] => Květy mateřídoušek produkují mnoho [[nektar]]u v prstenci žlázek okolo základny [[Čnělka|čnělky]] a jsou navštěvovány množstvím hmyzu ([[Včela medonosná|medonosné]] i [[Včely samotářky|samotářské včely]], [[Čmelák|čmeláci]], [[dvoukřídlí]], [[motýli]], někteří [[brouci]]), jemuž poskytují i potravu v podobě [[Pyl|pylu]]. Dále se na mateřídouškách živí i larvy některých motýlů, například [[Vřetenuška mateřídoušková|vřetenušky mateřídouškové]] nebo [[Symbiotické vztahy mravenců|myrmekofilních]] modrásků – [[Modrásek černoskvrnný|modráska černoskvrnného]], [[Modrásek černočárný|černočárného]] či [[Modrásek východní|východního]].{{Citace elektronického periodika [186] => | titul = Mapování a ochrana motýlů České republiky: Výsledky hledání: thymus [187] => | periodikum = www.lepidoptera.cz [188] => | url = http://www.lepidoptera.cz/?q=thymus [189] => | datum přístupu = 2022-03-14 [190] => }}{{Citace elektronického periodika [191] => | titul = Vřetenuška mateřídoušková [192] => | periodikum = www.treking.cz [193] => | url = https://www.treking.cz/priroda/vretenuska-materidouskova.htm [194] => | datum přístupu = 2020-08-02 [195] => }} Na kořenech mateřídoušky někdy parazituje nezelená rostlina [[záraza bílá]] (''Orobanche alba'' subsp. ''alba''), své hálky na nadzemních částech mohou vytvářet někteří [[Vlnovníkovití|vlnovníci]]. K hospodaření s vodou a celkové vitalitě přispívají rostlinám vztahy [[Arbuskulární mykorhiza|arbuskulární mykorhizy]].{{Citace elektronického periodika [196] => | titul = BioLib: Biological library [197] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id41116/ [198] => | periodikum = www.biolib.cz [199] => | datum přístupu = 2019-05-11 [200] => | jméno = Ondrej Zicha; [201] => | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com [202] => }}{{Citace periodika [203] => | příjmení = Navarro-Fernández [204] => | jméno = C. M. [205] => | příjmení2 = Aroca [206] => | jméno2 = R. [207] => | příjmení3 = Barea [208] => | jméno3 = J. M. [209] => | titul = Influence of arbuscular mycorrhizal fungi and water regime on the development of endemic Thymus species in dolomitic soils [210] => | periodikum = Applied Soil Ecology [211] => | datum vydání = 2011-05-01 [212] => | ročník = 48 [213] => | číslo = 1 [214] => | strany = 31–37 [215] => | issn = 0929-1393 [216] => | doi = 10.1016/j.apsoil.2011.02.005 [217] => | jazyk = en [218] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0929139311000412 [219] => | datum přístupu = 2020-07-16 [220] => }} [221] => == Taxonomie a systematika == [222] => [[Soubor:Thymus bonsai.jpg|vlevo|náhled|Keřík tymiánu pěstovaný jako [[bonsaj]]|alt=Keřík tymiánu v květináči, pěstovaný na kmínek]] [223] => [224] => === Vnější systematika a fylogeneze === [225] => Rod platně popsal [[Carl Linné]] ve svém díle ''Species Plantarum'' z roku 1753, kde do něho zařadil osm druhů; pojetí rodu i počet do něho zařazených druhů se však v jeho dílech postupně proměňovalo. Dávno před Linném byly rostliny s názvem ''Thymus'' zmiňovány již v dílech antických učenců [[Pedanius Dioscorides|Dioskorida]] nebo [[Plinius starší|Plinia staršího]], ne vždy však šlo o mateřídoušky v dnešním slova smyslu.Ramón Morales: ''The history, botany and taxonomy of the genus Thymus.'' In: Elisabeth Stahl-Biskup, Francisco Sáez (Hrsg.): ''Thyme: The Genus Thymus'' (= ''Medicinal and aromatic plants: industrial profiles.'' 24). Taylor & Francis, London, 2002, {{ISBN|0-415-28488-0}}, S. 1–43. V rámci čeledi hluchavkovitých je rod řazen do její nejrozsáhlejší podčeledi ''[[Nepetoideae]]'', tribu ''Mentheae'' a subtribu ''Menthinae''.{{Citace elektronického periodika [226] => | titul = Lamiales [227] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/orders/lamialesweb.htm#Lamiaceae [228] => | periodikum = www.mobot.org [229] => | datum přístupu = 2019-05-09 [230] => }}{{Citace elektronického periodika [231] => | titul = GRIN-Global Web v 1.10.4.0 [232] => | url = https://npgsweb.ars-grin.gov/gringlobal/taxonomygenus.aspx?id=12122 [233] => | periodikum = npgsweb.ars-grin.gov [234] => | datum přístupu = 2019-05-10 [235] => }} Sesterskou větví ve [[Fylogenetický strom|fylogenetickém stromu]] je pravděpodobně dvojice rodů ''[[Dobromysl (rod)|Origanum]]'' a ''[[Saccocalyx]]''{{Citace periodika [236] => | titul = A large-scale chloroplast phylogeny of the Lamiaceae sheds new light on its subfamilial classification [237] => | url = https://www.nature.com/articles/srep34343 [238] => | periodikum = Scientific Reports [239] => | datum vydání = 2016-10-17 [240] => | datum přístupu = 2019-05-10 [241] => | issn = 2045-2322 [242] => | strany = 34343 [243] => | ročník = 6 [244] => | doi = 10.1038/srep34343 [245] => | jazyk = en [246] => | jméno = Dian-Xiang [247] => | příjmení = Zhang [248] => | jméno2 = Yun-Hong [249] => | příjmení2 = Tan [250] => | jméno3 = Zhong-Hui [251] => | příjmení3 = Ma [252] => }}, dalšími blízce příbuznými rody jsou ''[[Saturejka|Satureja]]'', ''[[Mikromerie|Micromeria]]'' a ''[[Thymbra]].'' Jedná se o značně komplikovanou skupinu rodů, jejichž vymezení procházelo v čase mnoha proměnami a celá řada druhů mezi nimi byla průběžně přeřazována. [[Nomenklatorický typ (botanika)|Typovým druhem]] je [[Tymián obecný|mateřídouška obecná]] neboli tymián (''Thymus vulgaris'').{{Citace elektronického periodika [253] => | titul = Tropicos {{!}} Name - Thymus L. [254] => | periodikum = www.tropicos.org [255] => | url = http://www.tropicos.org/Name/40014127 [256] => | datum přístupu = 2019-05-09 [257] => }} [258] => [259] => Vývojovým centrem rodu je západní Středomoří a především Pyrenejský poloostrov, kde se jeho zástupci prokazatelně vyskytovali již v [[paleocén]]u; za vývojově původnější jsou považovány silně dřevnaté, keřovité typy. Vzhledem k nepřítomnosti mateřídoušek v Severní Americe se dá předpokládat, že se rod vyvinul až po rozevření Atlantského oceánu počátkem třetihor. [260] => [261] => === Vnitřní systematika === [262] => První vnitřní uspořádání rodu vytvořil roku 1834 [[George Bentham]], po němž následovaly práce Boissiera, Willkomma, Briqueta a také českého botanika [[Josef Velenovský|Josefa Velenovského]], který mateřídouškám věnoval obsáhlou monografii z roku 1906. Současné široce přijímané rozdělení rodu do osmi sekcí je dílem finského botanika Jakko Jalase, který jej mimo jiné zpracoval roku 1972 do díla ''Flora europaea''. Rod je v něm rozčleněn do 8 sekcí, z nichž sedm je svým výskytem omezeno na oblast širšího Středomoří a jedna zahrnuje téměř celý areál; oproti stávajícími stavu obsahuje navíc monotypický podrod ''Coridothymus'' s druhem ''Thymus capitatus'', který je v aktuální taxonomii řazený do samostatného rodu [[mateřídouškovec]] jako ''[[Mateřídouškovec vonný|Thymbra capitata]]''. [263] => [[Soubor:Atlas roslin pl Macierzanka piaskowa 7223 8085.jpg|náhled|Mateřídouška úzkolistá (''Thymus serpyllum'' sensu stricto)]] [264] => Nomenklatura rodu ''Thymus'' je neustálená a zejména v některých sekcích i velmi nepřehledná. Co do celkového počtu druhů, některé zdroje uvádějí jen 40 až 50 druhů, zatímco jiné více než 200, další dokonce až 400. Databáze Plants of the World uvádí 267 druhů včetně kříženců.{{Citace elektronického periodika [265] => | titul = Thymus L. {{!}} Plants of the World Online {{!}} Kew Science [266] => | periodikum = Plants of the World Online [267] => | url = http://powo.science.kew.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:30002942-2 [268] => | jazyk = en [269] => | datum přístupu = 2024-01-11 [270] => }} Celkový počet obíhajících jmen však přesahuje jeden tisíc; značná morfologická variabilita vedla botaniky k popisování mnoha taxonů nejrůznější úrovně, mnoha z nich pohříchu nedostatečně typifikovaných, založených na pochybných diferenčních znacích, vzájemně se překrývajících a tedy obtížně použitelných byť jako synonyma.{{Citace periodika [271] => | příjmení = Čáp [272] => | jméno = Jaroslav [273] => | titul = Klíč k určování československých mateřídoušek [274] => | periodikum = Zprávy České botanické společnosti [275] => | datum vydání = [276] => | ročník = 14/1979 [277] => | číslo = 2 [278] => | strany = 101–108 [279] => | url = [280] => }}{{Citace elektronického periodika [281] => | titul = Thymus in Flora of China @ efloras.org [282] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=132935 [283] => | periodikum = www.efloras.org [284] => | datum přístupu = 2019-05-10 [285] => }}{{Citace periodika [286] => | příjmení = Bartolucci [287] => | jméno = Fabrizio [288] => | příjmení2 = Peruzzi [289] => | jméno2 = Lorenzo [290] => | příjmení3 = Passalacqua [291] => | jméno3 = Nicodemo [292] => | titul = Typification of names and taxonomic notes within the genus Thymus L. (Lamiaceae) [293] => | periodikum = Taxon [294] => | datum vydání = 2013 [295] => | ročník = 62 [296] => | číslo = 6 [297] => | strany = 1308–1314 [298] => | issn = 0040-0262 [299] => | url = https://www.jstor.org/stable/taxon.62.6.1308 [300] => | datum přístupu = 2024-01-13 [301] => }} Ve starších, nebotanicky zaměřených publikacích se naopak běžně lze setkat s kolektivním označením středoevropských mateřídoušek jako ''Thymus serpyllum'' spec. coll., což je však z mnoha důvodů zavádějící.{{Citace monografie [302] => | příjmení = Korbelář [303] => | jméno = Jaroslav [304] => | příjmení2 = Endris [305] => | jméno2 = Zdeněk [306] => | titul = Naše rostliny v lékařství [307] => | vydání = [308] => | vydavatel = Avicenum [309] => | místo = Praha [310] => | rok vydání = 1981 [311] => | počet stran = [312] => | strany = [313] => | isbn = [314] => }} [315] => [316] => == Přehled sekcí a vybraných zástupců == [317] => [[Soubor:Flowers in crater of Pico Mountain - panoramio.jpg|náhled|vpravo|''[[Thymus caespititius]]'' (sekce ''Micantes'') formuje nízké koberce na skalních útesech Azorských ostrovů]]Zpracováno dle studie Ramóna Morálese v monografii ''The Genus Thymus''; pojetí vychází z Jalasova uspořádání. [318] => [319] => '''Sekce ''Micantes''''' [320] => [321] => Pouze 3 vývojově staré druhy s nápadně redukovanými horními zuby kalicha; z nich ''Thymus caespititius'' roste na Pyrenejském poloostrově a v [[Makaronésie|Makaronésii]], další dva v severozápadní Africe (pohoří [[Atlas (pohoří)|Atlas]] a [[Ríf]]). [322] => [[Soubor:Thymus mastichina 01 by-dpc.jpg|náhled|''[[Thymus mastichina]]'' ze stejnojmenné sekce je hojným druhem v nízkých křovinách Španělska]] [323] => [[Soubor:Thymus membranaceus (2).jpg|náhled|vpravo|''[[Thymus membranaceus]]'' (sekce ''Pseudothymbra'')]] [324] => [325] => '''Sekce ''Mastichina''''' [326] => [327] => Dva druhy (''Thymus mastichina'' a ''T. albicans''), endemické na Pyrenejském poloostrově. [328] => [329] => '''Sekce ''Piperella''''' [330] => [331] => Obsahuje pouze jediný druh ''Thymus piperella'', jenž je endemitem malého území na východě Španělska ([[provincie Valencia]]). [332] => [333] => '''Sekce ''Teucrioides''''' [334] => [335] => Pouze 3 druhy endemické na [[Balkán]]ě, převážně v horách Řecka a ''Thymus teucrioides'' též Albánie. [336] => [337] => '''Sekce ''Pseudothymbra''''' [338] => [339] => 9 druhů rozšířených na Pyrenejském poloostrově a v severozápadní Africe; vyznačují se nápadně dlouhými květy (koruna až 2 cm) a až na jedinou výjimku i širokými barevnými [[listen]]y podpírajícími hlávkovité, téměř kulovité květenství. [340] => [341] => * podsekce ''Pseudothymbra'': listeny výrazně odlišné od lodyžních listů; ''Thymus moroderi'', ''T. membranaceus'', ''T. lotocephalus'' (pouze v Portugalsku), ''T. longiflorus'', ''T. villosus'', ''T. funkii''; další 2 druhy v horách Maroka [342] => * podsekce ''Anomalae'': listeny podobné lodyžním listům; ''Thymus antoninae'' (Španělsko) [343] => [344] => '''Sekce ''Thymus''''' [345] => [346] => 11 druhů v západním Středomoří a severní Africe, s podvinutými okraji listů [347] => [348] => * podsekce ''Thymastra'': dva vzájemně dosti podobné druhy ''Thymus camphoratus'' a ''T. capitellatus'' s rozšířenými listeny v kompaktním květenství; oba jsou endemity Portugalska [349] => * podsekce ''Thymus'': ze známějších druhů sem patří např. [[tymián obecný]] (''Thymus vulgaris''), ''Thymus hyemalis'' a ''[[Thymus zygis]]''; endemitem písečných dun atlantického pobřeží Španělska a Portugalska je ''Thymus carnosus''. [350] => [[Soubor:Thymus pallasianus 43936440.jpg|náhled|''Thymus pallasianus'' (sekce ''Hyphodromi'')]] [351] => '''Sekce ''Hyphodromi''''' [352] => [353] => Kolem 60 druhů rozšířených v Mediteránu, okolo [[Černé moře|Černého moře]] a v Asii; obvykle hlávkovitá květenství s rozšířenými listeny. [354] => [355] => * podsekce ''Subbracteati'': mnoho druhů na Balkáně, v [[Malá Asie|Anatolii]] a oblasti [[Pontsko-kaspická step|pontsko-kaspické stepi]]; dva druhy (''Thymus spinulosus'', ''T. striatus'') rostou v Itálii, ''T. integer'' je endemitem ostrova [[Kypr]] [356] => * podsekce ''Serpyllastrum'': krom několika málo druhů ze Španělska, Balkánu a [[Krym|Krymu]] zahrnuje množství taxonů [[Kavkaz|Kavkazu]], druhy [[Altaj|Altaje]], Střední Asie a Mongolska [357] => * podsekce ''Thymbropsis'': severní Afrika, Anatolie, Mezopotámie a Arábie, část druhů i ve východním Mediteránu (např. sametově žláznatý ''Thymus holosericeus'' v Řecku) [358] => [[Soubor:Thymus oenipontanus kz02.jpg|náhled|''Thymus oenipontanus'' (sekce ''Serpyllum'')]] [359] => '''Sekce ''Serpyllum''''' [360] => [361] => Největší a taxonomicky nejsložitější sekce s více než 120 druhy, zahrnující celý areál rodu s výjimkou ostrovů Makaronésie a zasahující až na Dálný východ. Objevuje se zde největší genetická i morfologická variabilita; v sedmi podsekcích se vyskytují druhy silně dřevnaté i téměř kompletně bylinné. Patří sem i všechny mateřídoušky rostoucí v ČR. [362] => [363] => * podsekce ''Insulares'': převážně dřevnaté druhy širšího Středomoří, ''Thymus origanoides'' roste na [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovech]] [364] => * podsekce ''Kotschyani'': hlavně přední a jihozápadní Asie, nejvíce v [[Írán|Íránu]]; dva druhy rostou v [[Etiopská vysočina|Etiopské vysočině]] a jeden v [[Jemen|Jemenu]] [365] => * podsekce ''Pseudopiperellae'': pouze 2 druhy; ''Thymus herba-barona'' roste na [[Sardinie (ostrov)|Sardinii]] a [[Korsika|Korsice]], ''T. nitens'' je endemitem francouzského pohoří [[Cevenny]] [366] => * podsekce ''Isolepides'': velká skupina druhů jihovýchodní a východní Evropy, jako je [[mateřídouška olysalá]] (''T. glabrescens'') nebo [[mateřídouška panonská]] (''T. pannonicus''); další rostou v [[Alpy|Alpách]] (''T. oenipontanus)'', v pontsko-kaspické stepi a v okolí Kavkazu [367] => * podsekce ''Alternantes'': [[mateřídouška vejčitá]] (''T. pulegioides'') obývá většinu Evropy; řada druhů této sekce je domovem v [[Karpaty|Karpatech]] a jim blízkých hornatinách (''T. alpestris'', ''T. bihoriensis'', ''T. comosus'', ''T. alternans''), na Kavkaze, ''Thymus linearis'' pak v [[Himálaj|Himálaji]]. [368] => * podsekce ''Pseudomarginati'': [[mateřídouška časná]] (''T. praecox'') zahrnuje v několika poddruzích velkou část Evropy až po [[Grónsko (ostrov)|Grónsko]] a [[Island]]; [[mateřídouška ozdobná]] (''T. pulcherrimus'') roste v Karpatech a Jeseníkách, ''T. nervosus'' v [[Pyreneje|Pyrenejích]], další druhy se vyskytují na Balkáně a v jižní Evropě. [369] => * podsekce ''Serpyllum'': množství druhů převážně na [[Sibiř|Sibiři]] a [[Dálný východ|Dálném východě]] (''Thymus altaicus'', ''amurensis'', ''extremus'', ''jenisseensis'', ''mandschuricus'', ''mongolicus'', ''ochotensis'', ''sibiricus'', ''ussuriensis'' a další); ''[[Thymus quinquecostatus|T. quinquecostatus]]'' roste jako jediný zástupce celého rodu i v [[Korejský poloostrov|Koreji]] a Japonsku. Do severní a střední Evropy zasahuje areál [[Fytogeografické členění Evropy|eurosibiřského]] elementu [[Mateřídouška úzkolistá|mateřídoušky úzkolisté]] (''Thymus serpyllum'' s. str.). [370] => [371] => == Využití == [372] => [373] => === Léčitelství === [374] => [[Soubor:Thyme-spice.jpg|náhled|Sušená droga|alt=Hromádka sušeného koření|vlevo]] [375] => Mateřídoušky patří k velmi starým léčivým rostlinám; udává se, že jsou využívány již více než dva tisíce let. Sbírá se celá nať (bez zdřevnatělých stonků) za plného květu, ideálně za slunečného počasí. Patří ke sběrovým, obchodně vykupovaným surovinám. Ke komerčně nejvýznamnějším druhům patří [[Tymián obecný|tymián pravý]] (''Thymus vulgaris''), ''[[Thymus mastichina]]'', ''[[Thymus zygis]]'' a ''[[Mateřídouškovec vonný|Thymus capitatus]]''; k nejvýznamnějším světovým producentům patří Francie, Španělsko a další jihoevropské země.{{Citace monografie [376] => | titul = Thyme : the genus thymus [377] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/53018541 [378] => | vydavatel = Taylor and Francis [379] => | místo = London [380] => | počet stran = 1 online resource (xiv, 331 pages) [381] => | isbn = 0-203-21685-7 [382] => | isbn2 = 978-0-203-21685-9 [383] => | oclc = 53018541 [384] => }} [385] => [386] => Droga, nazývaná ''Herba serpylli'', resp. ''Herba thymi'', má výrazné [[Antiseptikum|antiseptické]], [[Dezinfekce|dezinfekční]], [[Spazmolytikum|spazmolytické]] a uklidňující účinky a podporuje imunitní systém organismu. Pytlíček se sušenou mateřídouškou pod polštářem pomáhá navodit příjemný spánek, pomáhá proti [[stres]]u, úzkostem, duševnímu vypětí a nervozitě. Vnitřně se droga používá ve formě čajů a sirupů proti kašli, k dezinfekci a uvolnění zahleněných dýchacích cest (lze také inhalovat), při zažívacích a žaludečních potížích, průjmech a nadýmání, pro podporu trávení a vypuzení střevních parazitů. Zevně jako [[tinktura]] k ošetření nehojících se hnisavých ran, vyrážek a vředů či ke gynekologickým a ústním výplachům, kdy odstraňuje zápach a infekce, například [[Candida albicans|kvasinkové]]. Je vhodnou přísadou ke zklidňujícím a uvolňujícím bylinným koupelím, k masážním emulzím při revmatických bolestech a pro usnadnění [[porod|porodu]]. Neměla by se ovšem užívat během [[těhotenství]] a [[kojení]] vzhledem k obsahu mírně toxických látek [[karvakrol]]u a [[thymol]]u; dlouhodobé používání a předávkování může vést k narušení funkce [[Ledvina|ledvin]]. Vůně působí jako [[repelent]] odpuzující [[Mol šatní|moly]] a jiné hmyzí parazity.{{Citace monografie [387] => | příjmení = Zentrich [388] => | jméno = Josef A. [389] => | příjmení2 = [390] => | jméno2 = [391] => | titul = Encyklopedie moderního bylinářství [392] => | vydání = [393] => | vydavatel = Fontána [394] => | místo = Olomouc [395] => | rok vydání = 2008 [396] => | počet stran = [397] => | strany = 689–690, 1140–1142 [398] => | isbn = 978-80-7336-493-9 [399] => }}{{Citace elektronického periodika [400] => | příjmení = Mlčoch [401] => | jméno = MUDr Zbyněk [402] => | titul = Mateřídouška vejčitá - účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití, pověsti [403] => | periodikum = Bylinky pro všechny [404] => | url = https://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/kere/1068-materidouska-vejcita-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani-vyuziti [405] => | jazyk = cs-cz [406] => | datum přístupu = 2020-07-17 [407] => }} [408] => [409] => Destilovaný esenciální olej se využívá v [[Aromaterapie|aromaterapii]] a [[Kosmetika|kosmetice]], např. k výrobě parfémů, zubních past, ústních vod a jiných hygienických prostředků, [[pot-pourri]] nebo osvěžovačů vzduchu.{{Citace monografie [410] => | příjmení = Podlech [411] => | jméno = Dieter [412] => | příjmení2 = [413] => | jméno2 = [414] => | titul = Léčivé rostliny [415] => | vydání = [416] => | vydavatel = Slovart [417] => | místo = Praha [418] => | rok vydání = 2002 [419] => | počet stran = [420] => | strany = 116 [421] => | isbn = 80-7209-412-2 [422] => }}{{Citace monografie [423] => | příjmení = McVicarová [424] => | jméno = Jekka [425] => | příjmení2 = [426] => | jméno2 = [427] => | titul = Velká kniha o bylinkách [428] => | vydání = [429] => | vydavatel = Knižní klub [430] => | místo = [431] => | rok vydání = 2005 [432] => | počet stran = [433] => | strany = [434] => | isbn = 80-242-1218-8 [435] => }} Potvrzeny byly jeho antibakteriální, [[fungicid]]ní a [[Antioxidant|antioxidační]] účinky, využitelné mimo jiné při uchování potravin. Silné dezinfekční, insekticidní a fungicidní působení má zejména [[thymol]], který byl používán už ve starověkém Egyptě mimo jiné ke konzervaci těl v procesu [[Mumie|mumifikace]]; během [[Černá smrt|morových epidemií]] ve středověké Evropě se věřilo, že svými účinky ochrání před černou smrtí.{{Citace elektronického periodika [436] => | příjmení1 = Salehi [437] => | jméno1 = Bahare [438] => | příjmení2 = Mishra [439] => | jméno2 = Abhay Prakash [440] => | příjmení3 = Shukla [441] => | jméno3 = Ila [442] => | příjmení4 = Sharifi-Rad [443] => | jméno4 = Mehdi [444] => | příjmení5 = Contreras [445] => | jméno5 = María del Mar [446] => | příjmení6 = Segura-Carretero [447] => | jméno6 = Antonio [448] => | příjmení7 = Fathi [449] => | jméno7 = Hannane [450] => | příjmení8 = Nasrabadi [451] => | jméno8 = Nafiseh Nasri [452] => | příjmení9 = Kobarfard [453] => | jméno9 = Farzad [454] => | příjmení10 = Sharifi-Rad [455] => | jméno10 = Javad [456] => | titul = Thymol, thyme, and other plant sources: Health and potential uses: Thymol, health and potential uses [457] => | periodikum = Phytotherapy Research [458] => | ročník = 32 [459] => | číslo = 9 [460] => | datum_vydání = 2018-09 [461] => | strany = 1688–1706 [462] => | doi = 10.1002/ptr.6109 [463] => }} Sušená nať některých druhů byla v antickém Řecku pálena jako [[kadidlo]] a vonná [[Oběť|obětina]]. [464] => [465] => === Gastronomie === [466] => [[Soubor:Market Aix-en-Provence 20100828 Calisson-Honey.jpg|náhled|Mateřídouškový med (''Miel de thyme'') na trhu ve francouzském [[Aix-en-Provence]]|alt=Stánek na trhu s vyskládanými skleničkami medu]]Jako [[koření]] se tato rostlina hodí ke steakům, rozmanitým pokrmům z drůbeže, k mletému či grilovanému masu i rybám. Skvěle se kombinuje též s grilovanou zeleninou, sýrovými omáčkami či luštěninovými saláty. Na Velikonoce je možné oživit s ní velikonoční nádivku. Využití má též při přípravě sladkých jídel nebo jako [[bouquet garni]]. Je možno s ní dochucovat bylinkové oleje, dresinky, octy a marinády, využívá se k přípravě sirupů a také [[Bylinný likér|bylinných likérů]], jako je třeba španělské [[cantueso]]. Oblíbená je jako přísada bylinkových másel a sýrů (například kozích sýrů z oblasti [[Okcitánie (region)|Okcitánie]] a [[Provence]]).{{Citace elektronického periodika [467] => | titul = Vše o mateřídoušce: Co byste měli vědět? (komplet info) [468] => | periodikum = AZ-recepty.cz [469] => | url = https://www.az-recepty.cz/p/materidouska/ [470] => | jazyk = cs [471] => | datum přístupu = 2023-03-21 [472] => }} [473] => [474] => Tymián je obvyklou součástí [[Provensálské koření|provensálského koření]] či orientální směsi [[za'atar]] a jednou ze základních bylinek středomořské kuchyně. Obvykle platí, že v pokrmech, kde lze použít tymián, je možné použít též mateřídoušku, a to jak v sušené, tak v čerstvé podobě. [475] => [476] => Mateřídoušky patří k [[Medonosná rostlina|medonosným rostlinám]] poskytujícím dobrou pastvu včelám, což je využíváno při produkci [[med]]u. Druhový mateřídouškový med je vyráběn na některých místech ve Středomoří, např. v řeckém regionu [[Hyméttos]], kde byl vysoce ceněn už od antických dob. Je velmi aromatický, jemně kořenité chuti a jantarové barvy a díky vysokému obsahu [[Fruktóza|fruktózy]] zůstává dlouho v tekutém stavu. K dalším oblastem s produkcí tymiánového medu patří [[Sicílie (ostrov)|Sicílie]], [[Kréta]] či Nový Zéland, kam byl tymián dovezen během 18. století.{{Citace monografie [477] => | příjmení = Haragsim [478] => | jméno = Oldřich [479] => | titul = Včelařské byliny [480] => | url = https://books.google.cz/books?id=fFNKzSOv0g4C&pg=PA58&lpg=PA58&dq=haragsim+v%C4%8Dela%C5%99sk%C3%A9+byliny+mate%C5%99%C3%ADdou%C5%A1kov%C3%BD+med&source=bl&ots=30jfM5Ee9S&sig=ACfU3U1YCvs586tCjKVu2Av_Y4qslkXBIg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi2mevkzJDiAhXDKFAKHXXFA1YQ6AEwA3oECAgQAQ#v=onepage&q=haragsim%20v%C4%8Dela%C5%99sk%C3%A9%20byliny%20mate%C5%99%C3%ADdou%C5%A1kov%C3%BD%20med&f=false [481] => | vydavatel = Grada Publishing a.s. [482] => | počet stran = 122 [483] => | isbn = 9788024721576 [484] => | poznámka = Google-Books-ID: fFNKzSOv0g4C [485] => | jazyk = cs [486] => }}{{Citace elektronického periodika [487] => | příjmení = [488] => | jméno = [489] => | titul = Tymiánový med {{!}} Domácí med [490] => | periodikum = www.domacimed.cz [491] => | vydavatel = [492] => | url = https://www.domacimed.cz/tymianovy-med [493] => | datum vydání = [494] => | jazyk = cs-CZ [495] => | url archivu = [496] => | datum přístupu = 2020-07-17 [497] => }} [498] => [[Soubor:Thymus serpyllum 'minor' 5.jpg|alt=Zahradních nádoba s rozkvetlou mateřídouškou|vlevo|náhled|Kultivar ''Thymus serpyllum'' 'Minor' je vhodný k pěstování v zahradních nádobách]] [499] => [500] => === Okrasné zahradnictví === [501] => Různé druhy a [[kultivar]]y mateřídoušek patří pro svůj půvabný vzhled, příjemnou vůni a léčivé účinky k oblíbeným zahradním rostlinám. Při pěstování vyžadují lehčí, propustnou, dobře drenážovanou půdu a stanoviště na plném slunci. Lze je pěstovat jako [[Skalnička|skalničky]], na suchých zídkách, terasách, jako kvetoucí lemy záhonů a zahradních cestiček nebo k pokrytí obrubníků. Poléhavými kultivary odolnými proti sešlapu lze nechat porůst například venkovní dlažbu nebo zahradní kamenné chodníčky. Efektivně je lze množit dělením trsů, množí se také výsevem semen nebo řízkováním. Vhodné jsou také pro pěstování v květináči za oknem nebo na balkóně. [502] => [503] => K často pěstovaným druhům patří např. [[mateřídouška časná]], [[mateřídouška bělokvětá]] (''Thymus drucei''), pocházející ze západní a severozápadní Evropy, [[mateřídouška vejčitá]], [[Tymián obecný|obecná]] nebo jejich kříženec [[Thymus × citriodorus|''Thymus ×citriodorus'']]; dostupné jsou v mnoha barevných kultivarech i s bíle či žlutě [[Variegace|panašovanými]] listy. Velmi dekorativní jsou dlouhokvěté druhy ze sekce ''Pseudothymbra'', které však ve středoevropských podmínkách nejsou odolné vůči zimnímu chladu.{{Citace elektronického periodika [504] => | titul = Thymus - Trees and Shrubs Online [505] => | periodikum = www.treesandshrubsonline.org [506] => | url = https://www.treesandshrubsonline.org/articles/thymus/ [507] => | datum přístupu = 2024-01-13 [508] => }} [509] => [510] => == Odraz v kultuře == [511] => [[Soubor:Flowersfromshak00cran 0030.jpg|náhled|Ilustrace z anglické knihy ''Květiny ze Shakespearovy zahrady'' (Walter Crane, 1909)]] [512] => Mateřídouška se objevuje v české literatuře například v titulní básni [[Karel Jaromír Erben|Karla Jaromíra Erbena]] ze sbírky ''[[Kytice (sbírka)|Kytice]]'' nebo v poezii [[Jaroslav Seifert|Jaroslava Seiferta]]; vždy je zde ztotožňována se vzpomínkami na mateřskou lásku. V poetické próze [[Jakub Deml|Jakuba Demla]] ''[[Moji přátelé]]'' je oslovována jako básníkova sestra a přítelkyně pasáčků, jež voní ze šatů léta. Rozkvetlý tymián je jedním ze symbolů Středomoří, objevujícím se např. ve vzpomínkové knize [[Marcel Pagnol|Marcela Pagnola]] ''[[Jak voní tymián]]''. Mnoho pověstí a legend je spojeno se [[Svatá rodina|Svatou rodinou]] a jejich [[Útěk do Egypta|útěkem do Egypta]], kdy drobný, voňavý, poléhavý kvítek tvořil polštář při jejich nuzném nocování.{{Citace elektronické monografie [513] => | příjmení = Králová [514] => | jméno = Jaroslava [515] => | titul = Květiny v pohádkách, mýtech a legendách [516] => | url = https://www.bobek.cz/static/kvetiny/kvetiny_v_pohadkach_mytech_legendach.html#mate%C5%99%C3%ADdou%C5%A1ka-thymus [517] => | vydavatel = [518] => | místo = [519] => | datum vydání = 2019 [520] => | datum přístupu = 2020-08-05 [521] => }} Příběh o [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]], která v lázni z mateřídoušky ošetřovala Ježíškova roucha a plenky, takže vydávaly líbeznou, ducha povznášející vůni, zmiňuje v ''Legendách o květinách'' [[František Kubka]].{{Citace monografie [522] => | příjmení = Kubka [523] => | jméno = František [524] => | příjmení2 = [525] => | jméno2 = [526] => | titul = Legendy o květinách [527] => | vydání = [528] => | vydavatel = Československý spisovatel [529] => | místo = Praha [530] => | rok vydání = 1976 [531] => | počet stran = [532] => | strany = 8–13 [533] => }} Ještě ve středověku se věřilo, že její vůně zahání jedovaté hady, brání proti zlé moci a podporuje statečnost; její výskyt v přírodě byl spojován s místy, na nichž tančí víly.{{Citace elektronické monografie [534] => | příjmení = Botanist [535] => | jméno = A. Wandering [536] => | titul = A Wandering Botanist [537] => | url = https://khkeeler.blogspot.com/2016/07/plant-story-thyme-and-its-folklore.html [538] => | datum vydání = 2016-07-31 [539] => | datum přístupu = 2020-08-02 [540] => }} O všeobecné oblibě mateřídoušky v českých zemích svědčí i množství škol, školek, denních center, spolků a dalších organizací, které nesou její jméno. Mnoha generacím malých čtenářů je znám [[Mateřídouška (časopis)|stejnojmenný dětský časopis]]. V anketě magazínu Botany.cz a britské organizace [[Flora Europaea]] z roku 2009 byla zvolena českou národní ohroženou rostlinou.{{Citace elektronické monografie [541] => | titul = Jan Čeřovský je kmotrem mateřídoušky {{!}} BOTANY.cz [542] => | url = https://botany.cz/cs/kmotr-jan-cerovsky/ [543] => | datum přístupu = 2019-06-14 [544] => }}{{Citace elektronické monografie [545] => | titul = Mateřídouška se stala českou národní ohroženou rostlinou! {{!}} BOTANY.cz [546] => | url = https://botany.cz/cs/volba-ohrozene-rostliny/ [547] => | datum přístupu = 2020-07-23 [548] => }} [549] => [550] => {{Citát v rámečku|I zželelo se matce milých dítek; [551] => duše její se vrátila; [552] => [553] => a vtělila se v drobnolistý kvítek, [554] => jímž mohylu svou pokryla. [555] => [556] => Poznaly dítky matičku po dechu, [557] => poznaly ji a plesaly; [558] => [559] => a prostý kvítek, v něm majíc útěchu, [560] => mateří douškou nazvaly. |Karel Jaromír Erben, ''Kytice'' (1853)}} [561] => [562] => == Galerie == [563] => [564] => Soubor:Thymus moroderi03-800.jpg|alt=Trs květin na skále|''[[Thymus moroderi]]'' ze sekce ''Pseudothymbra'', zdrojová bylina pro likér [[cantueso]] [565] => Soubor:Thymus carnosus.jpg|''Thymus carnosus'' (sekce ''Thymus'') je druhem rostoucím výhradně na písečných dunách jihoevropského pobřeží Atlantiku [566] => Soubor:THYMUS VULGARIS - AGUDA - IB-910 (Timó).JPG|[[Tymián obecný]] (''Thymus vulgaris''): sekce ''Thymus'' [567] => Soubor:Thymus zygis 1.JPG|''[[Thymus zygis]]'' (sekce ''Thymus'') [568] => Soubor:Thymus integer kz13.jpg|alt=Trs květin na skále|Kyperský endemit ''[[Thymus integer]]'' (sekce ''Hyphodromi'') [569] => Soubor:Thymus borysthenicus.jpg|Porost ''[[Thymus borysthenicus]]'' (sekce ''Hyphodromi'') v suché stepi u Černého moře [570] => Soubor:Thymus pulcherrimus.jpg|alt=Trs rostlin na skalce|[[Mateřídouška ozdobná]] (''Thymus pulcherrimus'') ze sekce ''Serpyllum'' [571] => [572] => [573] => == Odkazy == [574] => [575] => === Reference === [576] => [577] => [578] => === Literatura === [579] => * {{Citace monografie [580] => | příjmení = Čáp [581] => | jméno = Jaroslav [582] => | titul = Mateřídoušky severní, střední, západní a jižní Evropy. [583] => | místo = Roztoky [584] => | rok vydání = 2000 [585] => | edice = Muzeum a současnost, řada přírodovědná [586] => | strany = 27–63 [587] => }} [588] => * {{Citace periodika [589] => | příjmení = Čáp [590] => | jméno = Jaroslav [591] => | titul = Klíč k určování československých mateřídoušek [592] => | periodikum = Zprávy České botanické společnosti [593] => | datum vydání = [594] => | ročník = 14/1979 [595] => | číslo = 2 [596] => | strany = 101–108 [597] => | url = [598] => }} [599] => * {{Citace monografie [600] => | příjmení = Easter [601] => | jméno = Margaret [602] => | titul = The Big Book of Thyme [603] => | vydavatel = Owl Prints [604] => | rok vydání = 2010 [605] => | strany = 87 [606] => | jazyk = en [607] => }} [608] => * {{Citace monografie [609] => | příjmení = Hejný [610] => | jméno = [611] => | příjmení2 = Slavík [612] => | jméno2 = B [613] => | titul = Květena ČR. Svazek 6 [614] => | vydání = [615] => | vydavatel = Academia [616] => | místo = Praha [617] => | rok vydání = 2000 [618] => | počet stran = [619] => | edice = [620] => | svazek edice = [621] => | strany = 656–669 [622] => | isbn = 80-200-0306-1 [623] => | jazyk = [624] => | rok = [625] => | počet_stran = [626] => }} [627] => * {{Citace periodika [628] => | příjmení = Jalas [629] => | jméno = Jakko [630] => | titul = Notes on Thymus L. (Labiatae) in Europe. I. Supraspecific classification and nomenclature. [631] => | periodikum = Botanical Journal of the Linnean Society [632] => | datum vydání = [633] => | ročník = 64/1971 [634] => | číslo = [635] => | strany = [636] => | url = [637] => }} [638] => * {{Citace monografie [639] => | příjmení = Stahl-Biskup [640] => | jméno = Elisabeth [641] => | příjmení2 = Sáez [642] => | jméno2 = Francisco [643] => | titul = Thyme: The Genus Thymus [644] => | vydání = [645] => | vydavatel = Taylor & Francis [646] => | místo = London [647] => | rok vydání = 2002 [648] => | počet stran = [649] => | strany = [650] => | isbn = 0-415-28488-0 [651] => | spoluautoři = (eds.) [652] => | edice = Medicinal and aromatic plants: industrial profiles. Vol. 24 [653] => }} [654] => [655] => === Externí odkazy === [656] => * {{Commonscat}} [657] => * {{Commons|Thymus (Lamiaceae)}} [658] => * {{Wikidruhy|taxon=Thymus}} [659] => * {{Wikislovník|heslo=mateřídouška}} [660] => * [https://pladias.cz/taxon/overview/Thymus Databáze Pladias] [661] => * [https://floraveg.eu/taxon/overview/Thymus Databáze FloraVeg] [662] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=132935 Flora of China: ''Thymus''] [663] => * [http://www.plantsoftheworldonline.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:30002942-2 Stránky Kew Science] [664] => {{Taxonbar|from=Q131224}} [665] => {{Autoritní data}} [666] => [667] => {{Portály|Rostliny}} [668] => [669] => {{Dobrý článek}} [670] => [671] => [[Kategorie:Hluchavkovité]] [672] => [[Kategorie:Aromatické rostliny]] [673] => [[Kategorie:Medonosné rostliny]] [674] => [[Kategorie:Léčivé rostliny]] [675] => [[Kategorie:Rostliny poskytující koření]] [676] => [[Kategorie:Okrasné trvalky]] [677] => [[Kategorie:Okrasné polokeře]] [678] => [[Kategorie:Skalničky]] [679] => [[Kategorie:Flóra Středomoří]] [680] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [681] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [682] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [683] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [684] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [685] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [686] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [687] => [[Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky]] [688] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [689] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [690] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [691] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [692] => [[Kategorie:Flóra Arabského poloostrova]] [693] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [694] => [[Kategorie:Flóra Mongolska]] [695] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [696] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [697] => [[Kategorie:Flóra Makaronésie]] [698] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [699] => [[Kategorie:Nepůvodní flóra USA]] [700] => [[Kategorie:Nepůvodní flóra Kanady]] [] => )
good wiki

Mateřídouška

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'mateřídouška vejčitá','Tymián obecný','silice','thymol','mateřídouška panonská','Etiopská vysočina','mateřídouška olysalá','mateřídouška časná','Thymus zygis','Írán','Malá Asie','Garrigue (vegetace)'

Írán

Silice

Thymol