Array ( [0] => 15484023 [id] => 15484023 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mauritánie [uri] => Mauritánie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Mauritánie [2] => | úřední název = al-Džumhúríja al-islámíja al-múrítáníja
[3] => | úřední název česky = Mauritánská islámská republika [4] => | úřední název arabsky = {{Cizojazyčně|ar|الجمهورية الإسلامية الموريتانية}} [5] => | vlajka = Flag of Mauritania.svg [6] => | článek o vlajce = Mauritánská vlajka [7] => | znak = Seal of Mauritania.svg [8] => | mapa umístění = Mauritania_(orthographic_projection).svg [9] => | rozloha = {{formatnum:1030700}} [10] => | rozlmisto = 28 [11] => | procent vody = zanedbatelné [12] => | počet obyvatel = {{formatnum:3758571}} [13] => | obyvmisto = 130 [14] => | obyvatelé aktuální k = 2017 [15] => | hustota = 4 [16] => | hustmisto = 220 [17] => | HDI = 0,520 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = střední [20] => | HDI aktuální k = 2017 [21] => | HDImísto = 159 [22] => | jazyk = [[arabština]], [[francouzština]] a místní jazyky [23] => | náboženství = [[islám]] [24] => | nejvyšší hora = [[Kediet Ijill]] [25] => | výška nejvyšší hory = 915 [26] => | státní zřízení = [[islámská republika]] [27] => | hlavní město = [[Nuakšott]] [28] => | funkce1 = Prezident [29] => | vládce1 = [[Muhammad uld Ghazuání]] [30] => | funkce2 = Předseda vlády [31] => | vládce2 = [[Mohamed Ould Bilal]] [32] => | článek o hymně = Hymna Mauritánie [33] => | hymna = Hymna Mauritánie [34] => | datum vzniku = [[28. listopad]]u [[1960]] [35] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Francie|Francii]] [36] => | měna = [[mauritánská ukíjá]] [37] => | kód měny = MRU [38] => | HDP/ob. = $4,400 [39] => | HDP/ob.misto = 175 [40] => | HDP aktuální k = 2017 [41] => | ison = 478 [42] => | iso3 = MRT [43] => | iso2 = MR [44] => | mpz = RIM [45] => | doména = mr [46] => | předvolba = +222 [47] => | čas = +0 [48] => | commonscat = Mauritania [49] => | motto = Čest, bratrství, spravedlnost. [50] => }} [51] => '''Mauritánie''' či '''Mauretánie''', plným názvem '''Mauritánská islámská republika''', je [[islám]]ská [[prezidentská republika]], která se nachází na západním pobřeží [[Afrika|Afriky]]. Na ploše 1 mil. km² žijí 3 miliony lidí. Prezident [[Maavíja uld Sídí Ahmed Tajá]], který stál v čele státu od roku 1982, byl [[3. srpen|3. srpna]] [[2005]] sesazen vojenským převratem. Po přechodném období vlády plukovníka [[Alí Uld Mohammed Fál|Alího Uld Mohammeda Fála]] jej nahradil demokraticky zvolený prezident [[Sídí Uld Abdalláh]], který byl zajat při vojenském převratu dne [[6. srpen|6. srpna]] [[2008]].{{Citace elektronického periodika [52] => | titul = Volby budou svobodné a brzo, slíbila junta v Mauritánii [53] => | periodikum = Aktuálně.cz [54] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [55] => | vydavatel = Economia [56] => | odkaz na vydavatele = Economia [57] => | datum_vydání = 2008-08-07 [58] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/volby-budou-svobodne-a-brzo-slibila-junta-v-mauritanii/r~i:article:612918/ [59] => | datum_přístupu = 2020-09-21 [60] => }} [61] => [62] => == Dějiny == [63] => [[File:Rock Art Mauritania.jpg|thumb|left|Kamenné umění v [[Sahara|saharské poušti]]]] [64] => Od 8. století byla součástí [[Ghanská říše|Ghanské říše]]. Tu v roce 1076 dobyli berberští [[Almorávidé]] a založili zde rozsáhlou říši, zasahující až do Španělska. [[Almoravidovská říše]] se rozpadla v roce 1147 a jih se stal součástí [[říše Mali]]. Sever byl pod silným vlivem arabského [[Maroko|Maroka]]. Ve válce [[Šar Bubu]] (1644 až 1677) získali arabští beduíni kmene ''Banu Maqtil'' původem z [[Jemen]]u po porážce Berberů zbytek území. V oblasti vznikl kastovní systém na jehož vrcholu stály arabské válečnické kmeny. Postupně došlo k arabizaci [[Berbeři|Berberů]] a černošského obyvatelstva v oázách tzv. Haratinů."[http://clovek.ff.cuni.cz/view.php?cisloclanku=2009063005 Politicko-ekonomický vývoj Mauritánie] {{Wayback|url=http://clovek.ff.cuni.cz/view.php?cisloclanku=2009063005 |date=20161013054300 }}". ČLOVĚK - Časopis pro humanitní a společenské vědy. Od 15. století byla Mauritánie častým cílem evropských obchodníků ([[Portugalci]], [[Španělé]], [[Angličané]], [[Nizozemci]] a hlavně [[Francouzi]]). V 16. a 17. století se na jihu Mauritánie ustavily emiráty [[Trarza]], [[Brakna]] a [[Tagant]]. Roku [[1740]] vznikl na severu [[Adrar (emirát)|emirát Adrar]]. Jména všech těchto někdejších emirátů nesou 4 ze 13 moderních mauritánských regionů. [65] => [66] => Od 18. století probíhala francouzská kolonizace, v letech 1902–1909 byly vyhlášeny [[protektorát]]y nad všemi čtyřmi emiráty a země se stala součástí [[Francouzská Západní Afrika|Francouzské západní Afriky]], jejíž součástí byla do roku [[1958]]. Do roku 1934 však Francie uplatňovala v Mauritánii nepřímou správu prostřednictvím jednotlivých emírů.[http://www.zum.de/whkmla/region/northafrica/mauritania19201939.html Mauritánie 1920-1939] {{en}} Roku [[1958]] se Mauritánie stala autonomní republikou, [[28. listopad]]u [[1960]] byla vyhlášena nezávislost. Zároveň bylo založeno dnešní hlavní město [[Nuakšott]] na místě vesnice Ksar. [67] => [68] => Prezident [[Maavíja uld Sídí Ahmed Tajá]], který stál v čele státu od roku 1982, byl [[3. srpen|3. srpna]] [[2005]] sesazen vojenským převratem. Po přechodném období vlády plukovníka [[Alí Uld Mohammed Fál|Alího Uld Mohammeda Fála]] jej nahradil demokraticky zvolený prezident [[Sídí Uld Abdalláh]]. [69] => [70] => == Státní symboly == [71] => === Vlajka === [72] => [73] => {{Podrobně|Mauritánská vlajka}} [74] => [75] => Mauritánská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy: červeným, zeleným a červeným o poměru šířek 1:3:1. V zeleném poli je zobrazen žlutý půlměsíc s cípy k hornímu okraji. Mezi cípy je žlutá pěticípá hvězda. [76] => [77] => == Geografie == [78] => Mauritánská republika leží v západní části Afriky na pobřeží Atlantského oceánu. Na severozápadě má 1 561 km dlouhou hranici s [[Maroko|Marokem]] okupovanou [[Západní Sahara|Západní Saharou]], na severovýchodě 463 km s [[Alžírsko|Alžírskem]], na východě a jihu 2 237 km s [[Mali]] a na jihozápadě 813 km se [[Senegal]]em. Pobřeží Atlantského oceánu je dlouhé 754 km. S rozlohou 1 030 700 km² je 20. největším státem na světě, 11. největším v Africe a 13,4× větším než Česká republika. Z Afriky zabírá asi 3,4 % rozlohy. [79] => [80] => Asi tři čtvrtiny území tvoří poušť a polopoušť. Nejvyšší horou je [[Kediet Ijill]] poblíž západosaharské hranice s nadmořskou výškou 915 metrů. Území je z poloviny poušť [[Sahara]], na jihu se nachází málo úrodná oblast [[Sahel]]u. V zemi jsou dva národní parky. V roce 1976 byl na severní částí mauritánského atlantského pobřeží vyhlášen ''Nationalpark Banc d’Arguin''{{Citace elektronického periodika [81] => | příjmení = Desmier [82] => | jméno = Xavier [83] => | titul = Imragenové – páni rybí zátoky [84] => | periodikum = Koktejl [85] => | datum_vydání = 2005-09-01 [86] => | datum_přístupu = 2014-09-13 [87] => | url = http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&catid=1647:2004-10&id=950:imragenove-pani-rybi-zatoky-sp-242915816&Itemid=109 [88] => | jazyk = česky [89] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140913151532/http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&catid=1647:2004-10&id=950:imragenove-pani-rybi-zatoky-sp-242915816&Itemid=109 [90] => | datum archivace = 2014-09-13 [91] => | nedostupné = ano [92] => }} a v roce 1990 vznikl ''Parc national du Diawling'' v jihozápadní části země v deltě řeky [[Senegal (řeka)|Senegal]]. [93] => [94] => === Města === [95] => * [[Nuakšott]] (hlavní město, 480 000 obyvatel) [96] => * [[Nuadhibú]] (59 000 obyvatel) [97] => * [[Kaédi]] (31 000 obyvatel) [98] => [99] => == Politika == [100] => [[Soubor:Mapa Mauretanie.png|náhled|vlevo|Mapa země]] [101] => Mauritánie byla do roku 2010 jednou ze tří arabských zemí uznávajících [[Izrael]]. Tato diplomatická vazba je dědictvím režimu Maaúja Uld Sídí Ahmada Táji, který v 90. letech nejprve podporoval [[Irák]] při válce v [[Perský záliv|Perském zálivu]], v obavách z mezinárodní izolace i domácího odporu se však brzy začal sbližovat se Spojenými státy a Izraelem. [102] => [103] => Rozlehlé pouštní oblasti sahelských států se díky malé hustotě osídlení a absolutní propustnosti hranic staly vítaným útočištěm pro [[terorismus|teroristické organizace]]. Na území Mauritánie a sousedního Mali tak operuje [[Saláfistická skupina pro kázání a boj]], jež údajně disponuje stovkami bojovníků. Bezpečnostní hrozby spojené s tímto regionem nezůstaly nepovšimnuty ani v rámci boje proti světovému terorismu. Mauritánie byla od roku 2002 zapojena do tzv. [[Pansahelská iniciativa|Pansahelské iniciativy]], v rámci které [[Spojené státy americké|Spojené státy]] pomáhaly budovat místní vojenské jednotky určené k boji s teroristickými skupinami. Tento program byl v roce 2005 nahrazen [[Transsaharská protiteroristická iniciativa|Transsaharskou protiteroristickou iniciativou]], která kromě citelného navýšení dostupných finančních prostředků (roční rozpočet dosahuje 100 milionů USD) zahrnuje větší počet zúčastněných zemí a rozšiřuje spolupráci o nové dimenze (vzdělání, zabezpečení letišť, kontrola podezřelých finančních toků). [104] => [105] => Mauritánie byla, na rozdíl od svých severnějších sousedů, doposud ušetřena významnějších teroristických úderů. Veřejné mínění zatím nejvíce rozvášnil útok islamistů na vojenskou posádku na severovýchodě země v roce 2005, při kterém bylo zabito 15 vojáků. Nuakšott kromě toho mluví o několika připravovaných atentátech a únosech, které se místním bezpečnostním složkám podařilo zhatit. Vojenská pomoc ze strany [[Washington, D.C.|Washingtonu]] je tudíž místní vládou více než vítána. O její existenci svědčí překvapivě dobrá výzbroj mauritánské armády. [106] => [107] => Vztahy se [[Senegal]]em byly v minulosti poškozeny hraničními spory i [[pogrom]]y na černošské obyvatele jižní Mauritánie. Nuakšott navíc vystoupil z [[Hospodářské společenství západoafrických států|Hospodářského společenství západoafrických států]] (ECOWAS). Severní hranici se Západní Saharou po obou stranách lemuje [[minové pole]]. [108] => [109] => === Lidská práva === [110] => Mauritánie porušuje lidská práva a patří mezi státy, v nichž je za [[ateismus]] a [[Kritika islámu|kritiku islámu]] uzákoněn trest smrti{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.osacr.cz/2014/12/25/kritik-islamu-byl-v-mauritanii-odsouzen-k-trestu-smrti-umirneni-muslimove-rozsudek-oslavuji-v-ulicich/ |datum přístupu=2014-12-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141226210529/http://www.osacr.cz/2014/12/25/kritik-islamu-byl-v-mauritanii-odsouzen-k-trestu-smrti-umirneni-muslimove-rozsudek-oslavuji-v-ulicich/ |datum archivace=2014-12-26 }}. Za kritiku islámu byl v poslední době odsouzen tamní novinář [[Mohamed Cheikh Ould Mohamed]]. [111] => [112] => [[Otroctví]] bylo v Mauritánii zrušeno v roce 1981, ale v zemi stále žije až 800 000 lidí v otroctví, téměř čtvrtina obyvatel.{{Citace elektronického periodika [113] => | titul = V železech otroctví zůstává 800 tisíc Mauritánců. A nechtějí to měnit [114] => | periodikum = iDNES.cz [115] => | datum_vydání = 2012-09-03 [116] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/otroctvi-v-mauritanii.A120831_125151_zahranicni_jw [117] => | datum_přístupu = 2020-09-21 [118] => }}{{Citace elektronického periodika [119] => | příjmení1 = Lhoťan [120] => | jméno1 = Lukáš [121] => | titul = V Mauretánii žije i dnes až 600 000 lidí v otroctví: Trpíme otroctvím a rasismem zároveň. To je naše realita. [122] => | periodikum = Reflex.cz [123] => | datum_vydání = 2020-07-28 [124] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/komentare/102188/v-mauretanii-zije-i-dnes-az-600-000-lidi-v-otroctvi-trpime-otroctvim-a-rasismem-zaroven-to-je-nase-realita.html [125] => | datum_přístupu = 2020-09-21 [126] => }} [127] => [128] => === Přehled hlav státu === [129] => [[Soubor:Mauritania-aziz-in-his-home-city-Akjoujt-15mar09 1.jpg|náhled|Generál [130] => Mohamed Ould Abdel Aziz (2009)]] [131] => * 28. 11. 1960 – 20. 8. 1961 – Moktar Ould Daddah – úřadující prezident; PRM [132] => * 20. 8. 1961 – 10. 7. 1978 – Moktar Ould Daddah – prezident; PPM [133] => * 10. 7. 1978 – 20. 3. 1979 – Mustafa Ould Salek – předseda Vojenského výboru národní obnovy; voj. [134] => * 20. 3. 1979 – 6. 4. 1979 – Mustafa Ould Salek – předseda Vojenského výboru národní obnovy a hlava státu; voj. [135] => * 6. 4. 1979 – 3. 7. 1979 – Mustafa Ould Salek – předseda Vojenského výboru národní spásy a hlava státu; voj. [136] => * 3. 7. 1979 – 4. 1. 1980 – Mohamed Mahmoud Ould Louly– předseda Vojenského výboru národní spásy a hlava státu; voj. [137] => * 4. 1. 1980 – 12. 12. 1984 – Mohamed Khouna Ould Haidalla – předseda Vojenského výboru národní spásy a hlava státu; voj. [138] => * 12. 12. 1984 – 18. 4. 1992 – Maaouya Ould Sid'Ahmed Taya – předseda Vojenského výboru národní spásy a hlava státu; voj. [139] => * 18. 4. 1992 – 3. 8. 2005 – Maaouya Ould Sid'Ahmed Taya – prezident; PRDS [140] => * 3. 8. 2005 – 19. 4. 2007 – Ely Ould Mohamed Vall – předseda Vojenské rady pro právo a demokracii; voj. [141] => * 19. 4. 2007 – 6. 8. 2008 – Sidi Mohamed Ould Cheikh Abdellahi – prezident; bezp. [142] => * 6. 8. 2008 – 15. 4. 2009 – Mohammed Ould Abdel Aziz – předseda Vysoké státní rady; voj. [143] => * 15. 4. 2009 – 5. 8. 2009 – Ba Mamadou dit M'Baré – prozatímní prezident; bezp. [144] => * 5. 8. 2009 – 1. 8. 2019 – Mohamed Ould Abdel Aziz – prezident; UPR{{Citace elektronického periodika [145] => | titul = Prezidentské volby v Mauritánii vyhrál někdejší pučista Abdal Azíz [146] => | periodikum = iDNES.cz [147] => | datum_vydání = 2009-06-19 [148] => | datum_přístupu = 2014-09-13 [149] => | url = http://zpravy.idnes.cz/prezidentske-volby-v-mauritanii-vyhral-nekdejsi-pucista-abdal-aziz-11z-/zahranicni.aspx?c=A090719_220842_zahranicni_anv [150] => | jazyk = česky [151] => }} [152] => * od 5. 8. 2019 – [[Muhammad uld Ghazuání]] [153] => [154] => == Ekonomika == [155] => [[Soubor:Nouakchott camel market2.jpg|náhled|Velbloudí trh ve městě Nouackchott]] [156] => Problémem dnešní Mauritánie jsou rostoucí slumy, protože pastevci jsou kvůli rozšiřování pouští vyháněni ze svých pastev. Na vývoz jde [[železná ruda]] (ta tvoří asi polovinu veškerého vývozu) a rybolov, odběrateli jsou [[Evropská unie|EU]] a [[Asie]]. Veškerou železnou rudu přepravují vlaky po [[Mauritánská železnice|Mauritánské železnici]] do přístavu Nuadhibú. Ačkoliv má země bohaté pobřežní vody, nadměrný lov v posledních letech ohrožuje tento významný generátor vývozních příjmů i zdroj obživy obyvatelstva. [157] => [158] => V roce 2001 byla potvrzena existence ložisek [[ropa|ropy]] v pobřežních vodách. Podle odhadů měly příjmy z těžby ropy dosáhnout v roce [[2006]] 47 miliard [[mauritánská ukíjá|ukíjá]], což by představovalo asi třetinu státního rozpočtu. Těžba ropy je nicméně spojena s úplatkářským skandálem, do nějž je údajně zapojena [[Austrálie|australská]] firma ''Woodside''. [159] => [160] => Dovážejí se stroje a spotřební zboží. [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na 1 obyvatele dosahuje asi 500 USD. Měnou je [[mauritánská ukíjá]]. [161] => [162] => == Obyvatelstvo == [163] => [[Soubor:Road of Hope 02.jpg|náhled|Krajina v Mauritánii]] [164] => 70 % obyvatelstva Mauritánie jsou [[Maurové]]. Za Maury byli označováni také muslimové, kteří ve středověku okupovali jižní [[Španělsko]]. Mauři v Mauritánii jsou smíšeného [[Arabové|arabsko]]-[[Berbeři|berberského]] a [[Negroidní rasa|černošského]] původu. Mauři jsou rozděleni do mnoha etno-lingvistických skupin a dále rozlišováni rasově na Bílé Maury (odhad - asi 30% obyv.) a na Černé Maury (asi 40 % obyv.), ačkoli je někdy obtížné rozlišit tyto dvě skupiny podle barvy pleti. Bílí Mauři kontrolují obchod a vládu v zemi. Černí Mauři (nazývaní také jako [[Haratinové]] nebo osvobození otroci) zůstávají politicky a ekonomicky slabší než Bílí Mauři.{{Citace elektronického periodika [165] => | titul = V železech otroctví zůstává 800 tisíc Mauritánců. A nechtějí to měnit [166] => | periodikum = iDNES.cz [167] => | datum_vydání = 2012-09-03 [168] => | datum_přístupu = 2014-09-13 [169] => | url = http://zpravy.idnes.cz/otroctvi-v-mauritanii-065-/zahranicni.aspx?c=A120831_125151_zahranicni_jw [170] => | jazyk = česky [171] => }} [172] => [173] => Další skupinou v zemi jsou černí Afričané, tzv. Afro-Mauritánci, kterých je asi 30 %. Afro-mauritánské kmeny jako např. [[Halpulaar]], [[Wolofové|Wolof]] a [[Soninke]], zůstávají soustředěny na jihu a v městských oblastech. Černí Mauři a Afro-Mauritánci jsou početně mnohem méně zastoupeni ve veřejném a soukromém sektoru a mají podřazené postavení. V současnosti je členem mauritánského parlamentu pouze jeden Černý Maur.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.cidcm.umd.edu/mar/assessment.asp?groupId=43502 |datum přístupu=2009-09-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100603054734/http://www.cidcm.umd.edu/mar/assessment.asp?groupId=43502 |datum archivace=2010-06-03 |nedostupné=ano }} [174] => [175] => [[Francouzi]] tvoří 1 % obyvatel, 99 % Mauritánců jsou muslimové, islám je základem [[právo|zákonodárství]] a [[arabština]] je zde úředním jazykem, přesto i zde existuje mizivá [[Křesťanství|křesťanská]] menšina (max. 1 %). [[Gramotnost]] dosahuje asi 34 %. [176] => [177] => == Zajímavosti == [178] => V mauretánském [[Chinguetti]] se nachází nejstarší nepřetržitě fungující knihovna s převážně duchovní (islámskou) tematikou v celé Africe. K vidění jsou zde až devět století staré [[Korán|Korány]] a další vzácné knihy.{{Citace elektronické monografie [179] => | příjmení = Havelka [180] => | jméno = Ondřej [181] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [182] => | titul = Prolistovat si devět století starý Korán? V Mauretánii můžete. [183] => | url = https://info.dingir.cz/2020/01/prolistovat-si-devet-stoleti-stary-koran-v-mauretanii-muzete/ [184] => | vydavatel = Dingir [185] => | datum přístupu = 2022-09-22 [186] => | jazyk = cs [187] => }} Chinguetti se svou knihovnou bývá označováno jako sedmé nejsvětější místo [[Islám|islámu]] a je na seznamu chráněného kulturního dědictví [[UNESCO]]. Městečko bylo založené v roce 777 a od 11. století bylo zastávkou obchodních karavan a střediskem učenců tehdejšího muslimského světa. Ve 13. století se stalo důležitou křižovatkou karavan mezi středomořím a [[Subsaharská Afrika|subsaharskou Afrikou]]. Vrcholu své slávy dosáhlo Chinguetti v 17. století, kdy bylo povinnou zastávkou karavan směřujících do [[Mekka|Mekky]]. Kdysi mělo pět velkých knihoven s tisícovkami knih, které lákaly učence ze vzdálených zemí. V té době zde panoval obchodní ruch, který také umožnil získat vzácné knihy z tehdejších center islámské vzdělanosti [[Káhira|Káhiry]], [[Bagdád|Bagdádu]], [[Damašek|Damašku]], [[Jeruzalém|Jeruzaléma]] nebo [[Timbuktu]]. Dnes tu žije jen několik desítek obyvatel. Knihovna je soukromá, dědí se v otcovské linii a od svého založení je nepřetržitě funkční. [188] => [189] => Po dodnes zaminované hranici Mauretánie a [[Západní Sahara|Západní Sahary]] vede [[Mauritánská železnice|železniční trať]] v délce více než 700 kilometrů, po níž jednou týdně převáží nákladní vlak železnou rudu z povrchových dolů v oblasti Zouérat na severu země až Atlantskému oceánu do Nouadhibou. Se svými 210 nákladními vagóny a délkou 2,5 kilometru jde o nejdelší a nejtěžší vlak na světě. Lidé mohou bez omezení naskočit na vagóny s nákladem.{{Citace elektronického periodika [190] => | titul = Mauretánie je země s nejstarší knihovnou, nejdelším vlakem, ale i všudepřítomným rasismem [191] => | periodikum = HedvabnaStezka.cz [192] => | url = https://www.hedvabnastezka.cz/mauretanie-je-zeme-s-nejstarsi-knihovnou-nejdelsim-vlakem-ale-i-vsudepritomnym-rasismem/ [193] => | datum vydání = 2018-10-03 [194] => | jazyk = cs [195] => | datum přístupu = 2022-09-22 [196] => }} [197] => [198] => == Odkazy == [199] => [200] => === Reference === [201] => [202] => [203] => === Externí odkazy === [204] => * {{Commonscat}} [205] => * {{Wikislovník|heslo=Mauritánie}} [206] => * {{Wikizprávy|kategorie=Mauritánie}} [207] => * {{Citace elektronického periodika [208] => | příjmení = Komers [209] => | jméno = Petr [210] => | titul = Mauritánie – země v dunách [211] => | periodikum = Koktejl [212] => | datum_vydání = 2005-08-31 [213] => | datum_přístupu = 2014-09-13 [214] => | url = http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=185:mauritanie-zem-v-dunach-sp-1880308439&catid=1639:2004-01&Itemid=148 [215] => | jazyk = česky [216] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140913151549/http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=185:mauritanie-zem-v-dunach-sp-1880308439&catid=1639:2004-01&Itemid=148 [217] => | datum archivace = 2014-09-13 [218] => | nedostupné = ano [219] => }} [220] => * {{Citace elektronické monografie [221] => | titul = Mauritania - Amnesty International Report 2011 [222] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/mauritania/report-2011 [223] => | datum přístupu = 2011-08-18 [224] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [225] => | jazyk = anglicky [226] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110904002238/http://www.amnesty.org/en/region/mauritania/report-2011 [227] => | datum archivace = 2011-09-04 [228] => | nedostupné = ano [229] => }} [230] => * {{Citace elektronické monografie [231] => | titul = Mauritania (2011) [232] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8089 [233] => | datum přístupu = 2011-08-18 [234] => | vydavatel = [[Freedom House]] [235] => | jazyk = anglicky [236] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823104149/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8089 [237] => | datum archivace = 2011-08-23 [238] => | nedostupné = ano [239] => }} [240] => * {{Citace elektronické monografie [241] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [242] => | titul = BTI 2010 — Mauritania Country Report [243] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/WCA/Mauritania.pdf [244] => | datum vydání = 2009 [245] => | datum přístupu = 2011-08-18 [246] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [247] => | místo = Gütersloh [248] => | jazyk = anglicky [249] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521063027/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/WCA/Mauritania.pdf [250] => | datum archivace = 2011-05-21 [251] => | nedostupné = ano [252] => }} [253] => * {{Citace elektronické monografie [254] => | korporace = Bureau of African Affairs [255] => | titul = Background Note: Mauritania [256] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5467.htm [257] => | datum vydání = 2011-07-05 [258] => | datum přístupu = 2011-08-18 [259] => | vydavatel = U.S. Department of State [260] => | jazyk = anglicky [261] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110902033919/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5467.htm [262] => | datum archivace = 2011-09-02 [263] => | nedostupné = ano [264] => }} [265] => * {{Citace elektronické monografie [266] => | korporace = CIA [267] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [268] => | titul = The World Factbook - Mauritania [269] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mr.html [270] => | datum aktualizace = 2011-07-08 [271] => | datum přístupu = 2011-08-18 [272] => | jazyk = anglicky [273] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181224211108/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mr.html [274] => | datum archivace = 2018-12-24 [275] => | nedostupné = ano [276] => }} [277] => * {{Citace elektronické monografie [278] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Rabatu [279] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Mauritánie [280] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/mauritanie-2010-10-24.pdf [281] => | datum vydání = 2010-10-24 [282] => | datum přístupu = 2011-08-18 [283] => | vydavatel = Businessinfo.cz [284] => | jazyk = česky [285] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111143000/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/mauritanie-2010-10-24.pdf [286] => | datum archivace = 2012-01-11 [287] => | nedostupné = ano [288] => }} [289] => * {{Citace elektronické monografie [290] => | příjmení = Deschamps [291] => | jméno = Hubert Jules [292] => | spoluautoři = a kol. [293] => | titul = Mauritania [294] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/370109/Mauritania [295] => | datum přístupu = 2011-08-18 [296] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [297] => | jazyk = anglicky [298] => }} [299] => * {{Citace elektronické monografie [300] => | příjmení = HAVELKA [301] => | jméno = Ondřej [302] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [303] => | spoluautoři = [304] => | titul = Mauretánie [305] => | url = https://www.hedvabnastezka.cz/zeme/afrika/mauritanie/35560-mauretanie-je-zeme-s-nejstarsi-knihovnou-jezdi-zde-nejdelsim-vlak-a-historii-prochazi-prizrak-rasismus-a-otroctvi/ [306] => | vydavatel = Hedvábná stezka [307] => | místo = [308] => | datum vydání = 2018-10-04 [309] => | datum přístupu = 2019-12-18 [310] => | jazyk = česky [311] => }} [312] => [313] => {{Navboxes [314] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [315] => | list = [316] => {{Organizace islámské spolupráce}} [317] => {{AU}} [318] => {{Liga arabských států}} [319] => }} [320] => {{Afrika}} [321] => {{Autoritní data}} [322] => {{Portály|Geografie}} [323] => [324] => [[Kategorie:Mauritánie| ]] [325] => [[Kategorie:Státy Afriky]] [326] => [[Kategorie:Nejméně rozvinuté země]] [327] => [[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]] [328] => [[Kategorie:Členové Ligy arabských států]] [329] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1960]] [] => )
good wiki

Mauritánie

Mauritánie či Mauretánie, plným názvem Mauritánská islámská republika, je islámská prezidentská republika, která se nachází na západním pobřeží Afriky. Na ploše 1 mil.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nuakšott','mauritánská ukíjá','Západní Sahara','1958','2005','Berbeři','Francouzi','1960','Maroko','Alí Uld Mohammed Fál','Maavíja uld Sídí Ahmed Tajá','islám'