Array ( [0] => 14680424 [id] => 14680424 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Medresa [uri] => Medresa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Bruner-Dvorak, Rudolf - Bosna, medresa 2 (ca 1906).jpg|vpravo|náhled|Hodina v medrese v Bosně a Hercegovině v roce 1906]] [1] => '''Medresa'''{{IJP|medresa}} ({{vjazyce2|ar|مدرسة}}) je islámská náboženská [[škola]] vyššího typu, nejčastěji založená při [[mešita|mešitě]]. Školou nižšího typu je potom [[maktab]] (mekteb, {{vjazyce|ar}} مكتب‎‎). [2] => [[Soubor:Takiyya as-Süleimaniyya 03.jpg|vpravo|náhled|Historická budova medresy Suleymanyye v Sýrii]] [3] => [4] => == Charakter medresy == [5] => Medresy se nacházejí hlavně v zemích, kde je rozšířen [[islám]]. Největší vliv mají ve východní části islámského světa, tedy v [[Írán]]u, [[Pákistán]]u a [[Afghánistán]]u, rozšířené jsou ale i v [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]], [[Indie|Indii]], Filipínách, Singapuru a dříve i na území [[Albánie]] či [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] (dnes je jich šest{{Citace elektronického periodika [6] => | příjmení = [7] => | jméno = [8] => | titul = Medrese Islamske zajednice [9] => | periodikum = rijaset.islamskazajednica.ba [10] => | vydavatel = [11] => | url = http://rijaset.islamskazajednica.ba/index.php/uprave-1/uprava-za-obrazovanje-i-nauku/medrese-1/medrese [12] => | datum vydání = [13] => | jazyk = bs-ba [14] => | datum přístupu = 2017-04-26 [15] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170427100451/http://rijaset.islamskazajednica.ba/index.php/uprave-1/uprava-za-obrazovanje-i-nauku/medrese-1/medrese [16] => | datum archivace = 2017-04-27 [17] => }}). Zatímco v prvních uvedených zemích, kde má islám velký vliv, je fungování medres samozřejmé jako víceméně běžné vzdělání, v oblastech rozvinutého světa, kde je islám dominantně zastoupen, hrají víceméně význam církevních škol. [18] => {{Citace elektronické monografie [19] => | příjmení = Macháček [20] => | jméno = Štěpán [21] => | odkaz na autora = [22] => | titul = Islámské školství v Bosně a Hercegovině [23] => | url = http://www.navychod.cz/?req=print&id=212 [24] => | datum vydání = [25] => | datum aktualizace = [26] => | datum přístupu = [27] => | vydavatel = navychod.cz [28] => | místo = [29] => | jazyk = cs [30] => }}{{Nedostupný zdroj}} [31] => [32] => == Regionální vznik, vývoj a odlišnosti == [33] => [34] => [35] => Školy jsou organizované islámskými obcemi, většinou tam, kde není dostatečně zajištěno vzdělání státem.{{Doplňte zdroj}} Studium ženám není umožněno na všech medresách;{{Doplňte zdroj}} a tam, kde tomu tak je, mají oddělené třídy.{{Doplňte zdroj}} [36] => [37] => Celá řada současných islámských zemí převzala systém vzdělání nikoliv ze západních křesťanských států, ale z [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Medresy existovaly již za dob [[Seldžucká říše|Seldžuckých Turků]]; během Osmanské nadvlády nad východním Středomořím a blízkým východem byly zřizovány masivně zhruba přelomu od [[15. století|15.]] a [[16. století]].{{Citace monografie [38] => | autor = Ekmeleddin Ishanoǧlu [39] => | příjmení = Ishanoǧlu [40] => | jméno = Ekmeleddin [41] => | autor2 = Mehmet Ipsirli [42] => | příjmení2 = Ipsirli [43] => | jméno2 = Mehmet [44] => | odkaz na autora = [45] => | titul = Historija osmanske države i civilizacije [46] => | vydavatel = Orijentalni institut u Sarajevu [47] => | místo = Sarajevo [48] => | rok = 2004 [49] => | isbn = 9958-626-05-5 [50] => | kapitola = Uređenije ilmije [51] => | strany = 316 [52] => | jazyk = bs [53] => }}, tedy za vlády sultána [[Mehmed II.|Mehmeda II.]] Osmané převzali předchozí školy a zdokonalovali je, např. tím, že je rozdělili podle různých stupňů. Tyto medresy nefinancoval přímo stát, ale systém tzv. nadací, známých jako [[vakf]].. Nadace nesloužily pouze k financování škol, ale také i nemocnic, [[mešita|mešit]] a dalších staveb pro veřejné účely.{{Citace monografie [54] => | autor = Ekmeleddin Ishanoǧlu [55] => | příjmení = Ishanoǧlu [56] => | jméno = Ekmeleddin [57] => | odkaz na autora = [58] => | titul = Historija osmanske države i civilizacije [59] => | vydavatel = Orijentalni institut u Sarajevu [60] => | místo = Sarajevo [61] => | rok = 2004 [62] => | isbn = 9958-626-05-5 [63] => | kapitola = Osmanske obrazovne institucije [64] => | strany = 784 [65] => | jazyk = bs [66] => }} [67] => [68] => Medresy vznikaly většinou při mešitách; na nově dobytých osmanských územích byl vždy nejprve zřízen muslimský svatostánek a potom až škola.{{Citace monografie [69] => | autor = Ekmeleddin Ishanoǧlu [70] => | příjmení = Ishanoǧlu [71] => | jméno = Ekmeleddin [72] => | odkaz na autora = [73] => | titul = Historija osmanske države i civilizacije [74] => | vydavatel = Orijentalni institut u Sarajevu [75] => | místo = Sarajevo [76] => | rok = 2004 [77] => | isbn = 9958-626-05-5 [78] => | kapitola = Obrazovanje u medresama kod Osmanlija u vrijeme osnivanja države [79] => | strany = 788 [80] => | jazyk = bs [81] => }} [82] => [83] => V medresách se kromě náboženské věrouky, která hrála hlavní roli, vyučovalo také právo, literatura a další znalosti, které se považovaly v dobách středověké Osmanské říše považovány za významné. Na vyšší úrovni se pak studenti věnovali např. i [[Lékařství|medicíně]], [[astronomie|astronomii]], [[matematika|matematice]], [[fyzika|fyzice]], nebo [[logika|logice]]{{Citace monografie [84] => | autor = Ekmeleddin Ishanoǧlu [85] => | příjmení = Ishanoǧlu [86] => | jméno = Ekmeleddin [87] => | odkaz na autora = [88] => | titul = Historija osmanske države i civilizacije [89] => | vydavatel = Orijentalni institut u Sarajevu [90] => | místo = Sarajevo [91] => | rok = 2004 [92] => | isbn = 9958-626-05-5 [93] => | kapitola = Stepenovanje u medresama [94] => | strany = 791 [95] => | jazyk = bs [96] => }} a při školách tak vznikaly i nemocnice, knihovny a další pracovny. Ve větších osmanských městech (zhruba v dnešní [[Anatolie|Anatolii]], hlavně pak na pobřeží) byly budovány rozsáhlé komplexy.{{Citace monografie [97] => | autor = Ekmeleddin Ishanoǧlu [98] => | příjmení = Ishanoǧlu [99] => | jméno = Ekmeleddin [100] => | odkaz na autora = [101] => | titul = Historija osmanske države i civilizacije [102] => | vydavatel = Orijentalni institut u Sarajevu [103] => | místo = Sarajevo [104] => | rok = 2004 [105] => | isbn = 9958-626-05-5 [106] => | kapitola = Stepenovanje u medresama [107] => | strany = 791 [108] => | jazyk = bs [109] => }} Školy musely fungovat zcela v souladu s právem [[šaría]]. Vzdělání bylo většinou pětileté; studenti byli označování jako fakihové. [110] => [111] => V čele osmanských medres stál jako nejvyšší představitel tzv. [[muderis]] ({{vjazyce|ar}} mudarris), který požíval vysoké vážnosti{{Citace monografie [112] => | autor = Ekmeleddin Ishanoǧlu [113] => | příjmení = Ishanoǧlu [114] => | jméno = Ekmeleddin [115] => | autor2 = Mehmet Ipsirli [116] => | příjmení2 = Ipsirli [117] => | jméno2 = Mehmet [118] => | odkaz na autora = [119] => | titul = Historija osmanske države i civilizacije [120] => | vydavatel = Orijentalni institut u Sarajevu [121] => | místo = Sarajevo [122] => | rok = 2004 [123] => | isbn = 9958-626-05-5 [124] => | kapitola = Uređenije ilmije [125] => | strany = 318 [126] => | jazyk = bs [127] => }} a jednalo se vždy o velmi vzdělanou osobnost. Jeho pomocníkem pak byl muid (suplent), který vykonával přesně tu práci, kterou mu muderis zadal. Muderisové byli zprvu jmenováni do čela medres na neomezenou dobu, později (od přelomu 16.–17. století) se však již jejich období časově omezovala, neboť množství škol rostlo, stejně jako počet vzdělaných lidí. Mezi jednotlivými kandidáty se vybíralo tak, že museli skládat zkoušky.{{Citace monografie [128] => | autor = Ekmeleddin Ishanoǧlu [129] => | příjmení = Ishanoǧlu [130] => | jméno = Ekmeleddin [131] => | autor2 = Mehmet Ipsirli [132] => | příjmení2 = Ipsirli [133] => | jméno2 = Mehmet [134] => | odkaz na autora = [135] => | titul = Historija osmanske države i civilizacije [136] => | vydavatel = Orijentalni institut u Sarajevu [137] => | místo = Sarajevo [138] => | rok = 2004 [139] => | isbn = 9958-626-05-5 [140] => | kapitola = Uređenije ilmije [141] => | strany = 317 [142] => | jazyk = bs [143] => }} [144] => [145] => Muderisové z významných škol v centru říše získávali kromě toho také i mnohé funkce a účastnili se různých slavností. Někteří z nich se dokonce dostali i k řízení jednotlivých vakufů. V okrajových oblastech působili často muderisové z významných a rozvinutích měst centra říše. [146] => [147] => == Kritika == [148] => Medresy byly s nástupem moderního sekularizovaného vzdělání likvidovány jako symbol zastaralého režimu s nevzdělaným obyvatelstvem. Například v [[Jugoslávie|Jugoslávii]] byly odstraněny po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] v souvislosti s nástupem komunistického režimu, podobně byly likvidovány i ve střední Asii, která byla toho času součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Ostatní země potom začaly kopírovat západní model školství, což znamenalo omezení či snížení vlivu medres. [149] => [150] => Po teroristických útocích v roce [[2001]] a vyhlášení [[Válka proti terorismu|války proti terorismu]] [[prezident]]em [[Spojené státy americké|USA]] [[George W. Bush|Georgem Bushem]] začaly být medresy, hlavně ty pákistánské, médii{{Doplňte zdroj}} často považovány za centra radikálního islámu, ze kterých se rekrutují [[terorista|teroristé]]. Fakticky bylo již prokázáno{{Doplňte zdroj}} spojení mezi některými medrasami a teroristickými organizacemi, a proto jsou v [[Pákistán]]u přísně kontrolovány.{{Doplňte zdroj}} [151] => [152] => == Reference == [153] => [154] => [155] => == Externí odkazy == [156] => * {{Commonscat}} [157] => {{Autoritní data}} [158] => {{Portály|Islám}} [159] => [160] => [[Kategorie:Islámská teologie]] [161] => [[Kategorie:Typy škol]] [162] => [[Kategorie:Sociologie náboženství]] [] => )
good wiki

Medresa

Hodina v medrese v Bosně a Hercegovině v roce 1906 Medresa je islámská náboženská škola vyššího typu, nejčastěji založená při mešitě. Školou nižšího typu je potom maktab (mekteb, مكتب‎‎).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pákistán','mešita','Druhá světová válka','muderis','Anatolie','fyzika','vakf','astronomie','15. století','Seldžucká říše','2001','Osmanská říše'

2001

Astronomie

Fyzika

Fyzika je vědecká disciplína, která se zabývá studiem zákonů přírody.

Mešita

Pákistán

Vakf

Vakf je tradiční právní institut práva muslimských zemí, který zahrnuje správu a převod majetku na určité účely a pro určité osoby.