Array ( [0] => 14699553 [id] => 14699553 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Megido [uri] => Megido [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Megido je archeologické naleziště nacházející se na území Izraele v horní Galileji. Je známé především díky nálezu starověkého města Tel Megido, které je strategicky umístěno na důležité cestě spojující Egypt s Mezopotámií. Megido je také zmíněno v bibli, kde se hovoří o bitvě mezi faraónem Tutmošem III. a koalicí kananejských měst. Naleziště Megido je zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO a je významným místem pro studium starověkých civilizací v oblasti Středního východu. [oai] => Megido je archeologické naleziště nacházející se na území Izraele v horní Galileji. Je známé především díky nálezu starověkého města Tel Megido, které je strategicky umístěno na důležité cestě spojující Egypt s Mezopotámií. Megido je také zmíněno v bibli, kde se hovoří o bitvě mezi faraónem Tutmošem III. a koalicí kananejských měst. Naleziště Megido je zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO a je významným místem pro studium starověkých civilizací v oblasti Středního východu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - světové dědictví [2] => | název = Biblické [[tel]]y – Megido, [[Tel Chacor|Chacor]], [[Tel Be'er Ševa|Be'er Ševa]] [3] => | obrázek = תל מגידו.JPG [4] => | popisek = [5] => | smluvní stát = Izrael [6] => | typ = kulturní dědictví [7] => | kritérium = ii, iii, iv, vi [8] => | id = 1108 [9] => | zeměpisná šířka = 32.5833333 [10] => | zeměpisná délka = 35.1833333 [11] => | oblast = [[Seznam světového dědictví v Evropě: Irsko až Malta#Izrael|Evropa]] [12] => | rok = 2005 [13] => | změna = [14] => | v ohrožení = [15] => | poznámky = [16] => }} [17] => '''Megido''' ([[hebrejština|hebrejsky]] מגידו) bylo starověké [[město]] a v letech 1800–600 př. n. l. významné středisko [[Galilea|Galileje]]. Bylo umístěno na strategickém místě v [[Jizre'elské údolí|Jizre'elském údolí]], stála zde mohutná pevnost a [[chlév|stáje]], díky kterým se město stalo centrem chovu [[kůň|koní]] pro vojsko. Megido bývá také ztotožňováno s místem zvaným ''[[Armagedon]]'' (od ''Har Megido'', dosl. „Hora Megido“), kde se mají podle [[Zjevení Janovo|knihy Zjevení]] shromáždit všechna vojska k poslední bitvě na konci světa.{{Citace bible|Zj|16|16||}} [18] => [19] => Dnes je místo důležitou [[archeologická lokalita|archeologickou lokalitou]] '''Tel Megido''' ([[arabština|arab.]] Tel el-Mutesillim), jednou z nejvýznamnějších a nejpůsobivějších v [[Izrael]]i. Roku [[2005]] byla lokalita zapsána spolu s dalšími dvěma [[tel]]y zmíněnými v Bibli ([[Tel Chacor|Chacor]] a [[Tel Be'er Ševa|Be'er Ševa]]) jako památka [[světové dědictví|světového dědictví]] na seznam [[UNESCO]]. Nedaleko se nachází [[kibuc]] [[Megido (kibuc)|Megido]] a vojenské vězení, kde jsou drženi [[Palestinská autonomie|palestinští]] Arabové obžalovaní z terorismu. [20] => [21] => == Historie Megida == [22] => [[Soubor:Megido mapa.svg|náhled|vlevo|Lokalizace Megida]] [23] => [24] => === Vznik Megida === [25] => Megido se nachází na strategickém místě v [[Jizre'elské údolí|Jizre'elském údolí]], ze kterého bylo možné kontrolovat jediný velký průsmyk mezi pohořím [[Karmel (pohoří)|Karmel]] a [[Ramat Menaše|Menaše]], kudy procházela [[Via Maris]], nejvýznamnější obchodní stezka mezi [[starověký Egypt|Egyptem]] a [[Mezopotámie|Mezopotámií]]. Z Megida tak bylo možné zároveň ovlivňovat jak obchod, tak i mocenské zájmy. Pláň v údolí, které se rozkládalo pod Megidem, se proto stávala místem, kde se odehrávaly strategicky významné bitvy. [26] => [27] => Megido bylo poprvé osídleno již v [[eneolit|chalkolitu]] ve 4. tisíciletí př. n. l., kdy zde vyrostla malá vesnice se svatyní. Počátkem 3. tisíciletí př. n. l. ([[doba bronzová]]) již bylo Megido městem, obklopeným silnými hradbami. Domy byly řazeny do ulic, někdy dlážděných a opatřenými stokami. Město bylo v následujících staletích několikrát zničeno a obnoveno, až se v 1. polovině 2. tisíciletí př. n. l. stalo jedním z center správy [[starověký Egypt|egyptské říše]], která o tuto oblast měla velký zájem. V polovině 2. tisíciletí však koalice [[Kanaán|Kenaanců]], která měla podporu [[Mitanni|mittanské říše]], povstala roku 1478 př. n. l. proti egyptské nadvládě. Okolo roku 1350 př. n. l. bylo město znovu zničeno a vzápětí obnoveno. V polovině 12. století však do oblasti začali pronikat [[Pelištejci]] (jeden z tzv. [[mořské národy|mořských národů]]), kteří Megido zpustošili natolik, že dalších sto let zůstalo opuštěné.[[Miloš Bič|BIČ, Miloš]]. ''Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem''. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. Str. 82n. [28] => [29] => [[Soubor:JPF-Jezreel Valley and Mount Tabor.JPG|náhled|vpravo|Pohled z Megida do Jizre'elského údolí]] [30] => [31] => === Období izraelského království === [32] => Poté, co se situace po vpádu mořských národů uklidnila, začal se do kenaanských měst opět vracet život. Megido nebylo výjimkou, a tak zhruba v polovině 11. století bylo osídleno Pelištejci. V druhé polovině 10. století však bylo město vypleněno egyptským králem [[Šešonk I.|Šešonkem I.]], který zde sice zanechal na oslavu vítězství svou stélu, ale brzy se z oblasti stáhl.[[Israel Finkelstein|FINKELSTEIN, Israel]] – [[Neil Asher Silberman|SILBERMAN, Neil Asher]]. ''Objevování Bible. Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie''. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. {{ISBN|978-80-7021-869-3}}. [dále jen ''Objevování Bible'']. Str. 148–150. Kenaanští obyvatelé se nicméně z této rány již nevzpamatovali, čehož využili [[Omrí]]jovci, vládcové rodícího se [[Izraelské království|izraelského království]], kteří Megido a celé Jizre'elské údolí obsadili. [33] => [34] => Za jejich vlády bylo v polovině 9. století město o rozloze 6 ha obehnáno mohutnými [[kasematy|kasematovými hradbami]] o šířce 3,5 m a výšce 6 m. Komorovitá konstrukce hradeb je činila pevnějšími a odolnějšími vůči nepřátelskému obléhání. Dutý prostor uvnitř hradeb navíc sloužil k ubytování vojska a jako skladiště. Na severní straně vrcholu nechali Omríjovci navíc postavit šestikomorovou vstupní bránu, která byla typickým prvkem tehdejších pevností.''Objevování Bible''. Str. 167–173. [35] => [36] => [[Soubor:Megido City Gate1.jpg|náhled|vlevo|Trosky šestikomorové brány]] [37] => Roku 835 př. n. l. však do izraelského království vpadl [[Chazael]], král sousedního [[Aram-Damašek|Aram-Damašku]], který Megido zničil a severní oblast izraelského království zabral. Ke konci 9. století byl však Aram-Damašek napaden [[Asýrie|Asýrií]], a byl proto nucen se z Izraele stáhnout a bránit své vlastní území na východě. Izraelští králové (zejména [[Jeroboám II.]]) toho hbitě využili, získali zpět ztracená území a začali s obnovou poničených pevností. Izrael se navíc začal zapojovat do mezinárodního obchodu. [38] => [39] => V této době byly v Megidu vybudovány stáje, ve kterých mohlo být ustájeno až několik set koní. O kvalitě megidského chovu hovoří i fakt, že když byla pevnost později obsazena Asyřany, stala se z megidské jízdy elitní vojenská jednotka asyrského krále. [40] => [41] => [[Soubor:Meggido Water System stairs (4 of 4) 0681 (520317265).jpg|náhled|vpravo|upright|Podzemní tunel v Megidu]] [42] => Protože však Megido stálo na vrcholu kopce, bylo velmi problematické jeho zásobování vodou. Nejbližší pramen se nacházel v úbočí kopce a pevnost od něj mohla být při obležení snadno odříznuta. V době budování stáje byl proto vyhlouben i hluboký podzemní tunel, do kterého se sestupovalo 25 m hlubokou šachtou a dále se pokračovalo 80 m horizontálně až ke zmíněnému prameni, kolem kterého byla zvenčí postavena silná zamaskovaná zeď.''Objevování Bible''. Str. 188–190. [43] => [44] => Po smrti Jeroboáma II. se však v izraelském království rozpoutal boj o moc, čehož Asýrie využila a celkem snadno obsadila sever Izraele, Megido roku 734 př. n. l. Město však tentokrát nebylo zničeno, ale stalo se centrem nové asyrské provincie.''Objevování Bible''. Str. 196. [45] => [46] => [[Soubor:Megido plán.jpg|náhled|vlevo|Model Megida, modrá: 9. stol., žlutá: 8. stol.]] [47] => [48] => === Zánik === [49] => Když začala moc asyrské říše upadat, začali spolu o vládu nad městem bojovat egyptský faraon a [[judské království|judský]] král [[Jóšijáš]]. V následné bitvě v roce [[609–600 př. n. l.|609 př. n. l.]] Jóšijáš zahynul. Tato bitva pro Megido znamenala zkázu – ze správního města oblasti se stala ubohá vesnice, která již nikdy nedosáhla původní slávy. Ke konci [[4. století př. n. l.]] sice s [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]] přišlo i množství přistěhovalců, ti však nové město založili mimo pahorek. [50] => [51] => === Megido v moderních dějinách === [52] => Dějištěm bitvy se Megido stalo ještě jednou – roku [[1918]] zde v [[Bitva u Megida (1918)|bitvě u Megida]] vojska [[Trojdohoda|Trojdohody]], vedená generálem [[Edmund Allenby|Edmundem Allenbym]], zlomila [[Osmanská říše|osmanský]] odpor v regionu. [53] => [54] => Když byl roku [[1964]] [[Pavel VI.]] na vůbec první papežské návštěvě ve [[Svatá země|Svaté zemi]], bylo Megido pro svůj význam pro judaismus i křesťanství vybráno jako místo setkání papeže s izraelským prezidentem [[Zalman Šazar|Zalmanem Šazarem]] a premiérem [[Levi Eškol|Levim Eškolem]].{{Citace elektronické monografie|příjmení=The Megiddo Expedition|titul=History of Megiddo|url=http://www.tau.ac.il/humanities/archaeology/megiddo/history.html|datum vydání=2007-12-08|datum přístupu=2008-01-29|jazyk=angličtina|url archivu=https://web.archive.org/web/20080207061335/http://www.tau.ac.il/humanities/archaeology/megiddo/history.html|datum archivace=2008-02-07|nedostupné=ano}} [55] => [56] => == Současné Megido == [57] => [[Soubor:Megiddo 0665 (520285374).jpg|náhled|vpravo|Trosky Megida, v pozadí [[Jizre'elské údolí]]]] [58] => [59] => === Archeologický průzkum === [60] => Po zničení na konci 7. století př. n. l. bylo Megido na dlouhou dobu zapomenuto. V Bibli se nachází o Megidu jen pár nepatrných zmínek, a tak se archeologové zprvu soustředili na mnohem významnější biblická místa. Teprve v letech [[1903]]–[[1905]] provedla [[Deutsche Orientgesellschaft]] pod vedením [[Gottlieb Schumacher|Gottlieba Schumachera]] první vykopávky. Mezi lety [[1925]]–[[1939]] pokračovala ve vykopávkách expedice z [[University of Chicago]], která chronologicky zařadila jednotlivé vrstvy města a opevnění Megida spojila s králem [[Šalomoun]]em, zejména pod vlivem biblického vyprávění.srov. {{Citace bible|1Kr|9|15}} [61] => [62] => [[Soubor:Megiddo Granary 0667 (520316635).jpg|náhled|vlevo|Sýpka]] [63] => V letech [[1960]], [[1966]] a [[1967]] však Megido prozkoumal [[Jigael Jadin]] a začalo se ukazovat, že tzv. „Šalomounovy stáje“ byly postaveny až o několik století později, než se zprvu předpokládalo. Další výzkum, který probíhá pod vedením [[Israel Finkelstein|Israela Finkelsteina]] a [[David Usiškin|Davida Usiškina]] dodnes, však ukázal, že i Jadinova chronologie byla chybná a že mohutné opevnění bylo vystaveno až několik staletí po Šalomounovi. [64] => [65] => Archeologický průzkum Megida náhle získal nový rozměr. Biblické knihy totiž úspěchy nenáviděných [[izraelské království|izraelských králů]] zamlčují, jejich slavné činy připisují Šalomounovi,''Objevování Bible''. Str. 296–299. a archeologický materiál z Megida se tak stal významným pramenem nejen pro historii Megida samotného, ale i pro rekonstrukci dějin izraelského království. [66] => [67] => [[Soubor:KibbutzMeggido.JPG|náhled|vpravo|Kibuc Megido, v pozadí starověké sídliště]] [68] => [69] => === UNESCO === [70] => Roku 2005 bylo Megido spolu s dalšími dvěma [[tel]]y zmíněnými v Bibli ([[Tel Chacor|Chacor]] a [[Tel Be'er Ševa|Be'er Ševa]]) zapsáno na [[Světové dědictví|seznam světového dědictví]], a to zejména z důvodu, že tyto tely vydávají svým opevněním a vodními systémy jedinečné svědectví o rozvinuté kultuře doby železné v oblasti [[Levanta|Levanty]] a kulturních kontaktech mezi Egyptem, Mezopotámií a [[Fénicie|Foinikií]]. Neposledním důvodem pak jistě byla i pozice Megida v biblických dějinách a jeho význam pro judaismus i křesťanství.{{Citace elektronické monografie|příjmení=UNESCO|odkaz na autora=UNESCO|titul=Biblical tels - Megiddo, Hazor, Beer Sheba|url=http://whc.unesco.org/en/list/1108|datum přístupu=2008-01-26|jazyk=angličtina}} [71] => [72] => === Dnešní okolí === [73] => Pod Megidem dnes již neputují karavany po [[Via Maris]], průsmyk v Megidu je však stále pro dopravu výhodnou cestou, a tak přímo pod Megidem dodnes vede silnice, která zhruba kopíruje trasu starobylé cesty. [74] => [75] => V těsné blízkosti Megida se dnes také nachází [[kibuc]] [[Megido (kibuc)|Megido]] a věznice, kde jsou zadržováni [[Arabové]] obžalovaní z [[terorismus|terorismu]]. Ve věznici byla objevena byzantská mozaika. [76] => [77] => == Odkazy == [78] => [79] => === Reference === [80] => [81] => [82] => === Související články === [83] => * [[Starověké dějiny Židů]] [84] => * [[Biblická archeologie]] [85] => * [[Seznam světového dědictví v Evropě: Irsko až Malta#Izrael|Seznam světového dědictví]] [86] => [87] => === Externí odkazy === [88] => * {{Commonscat}} [89] => * {{en}} [http://www.tau.ac.il/humanities/archaeology/megiddo/ia_introduction.html Expedice Megido] {{Wayback|url=http://www.tau.ac.il/humanities/archaeology/megiddo/ia_introduction.html |date=20101104054519 }} (aktuální informace o probíhajícím archeologickém průzkumu) [90] => * {{en}} [http://whc.unesco.org/en/list/1108/ Megido na stránkách UNESCO] [91] => * {{en}} [http://www.antiquities.org.il/home_eng.asp Israel Antiquities Authority] [92] => [93] => {{Světové dědictví – Izrael}} [94] => {{Národní parky v Izraeli}} [95] => [96] => {{dobrý článek}} [97] => {{Autoritní data}} [98] => {{Portály|Izrael|Hebraistika}} [99] => [100] => [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [101] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Izraeli]] [102] => [[Kategorie:Biblická místa]] [103] => [[Kategorie:Národní parky v Izraeli]] [104] => [[Kategorie:Světové dědictví (Izrael)]] [105] => [[Kategorie:Kanaán]] [] => )
good wiki

Megido

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'tel','Tel Chacor','Tel Be\'er Ševa','kibuc','Via Maris','Megido (kibuc)','starověký Egypt','Jizre\'elské údolí','Seznam světového dědictví v Evropě: Irsko až Malta#Izrael','Izrael','světové dědictví','doba bronzová'

Izrael

Kibuc

Kibuc je druh zemědělského osídlení, které se vyvinulo v Palestině v první polovině 20.