Array ( [0] => 15501143 [id] => 15501143 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Melodrama [uri] => Melodrama [3] => Honoré Daumier 026.jpg [img] => Honoré Daumier 026.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Melodrama** Melodrama je umělecký žánr, který spojuje dramatické prvky s emocionálními a hudebními prvky, čímž vytváří silně prožitkový zážitek. Tento žánr často zobrazuje hluboké lidské city, morální dilemata a silné mezilidské vztahy, což divákům umožňuje prožívat emoce a situace, s nimiž se mohou ztotožnit. Melodramatické příběhy oslovují publikum tím, že se dotýkají společenských otázek, často vyzdvihují odvahu jednotlivců a oslavují lidskou schopnost překonávat překážky. Na rozdíl od běžného dramatu, melodrama klade důraz na znatelné emotivní prožitky, které vedou k intenzivním reakcím diváka. Postavy v melodramatech často čelí extrémním okolnostem, což vyvolává silné empatie a povzbuzuje diváky k zamyšlení nad vlastními životy a hodnotami. Melodrama se také může stát odrazem doby, v níž bylo vytvořeno, a ukazovat na naděje a aspirace společnosti. Melodramata mají široké využití v různých formách umění, včetně divadla, filmu a literatury. Díky dynamickému spojení příběhu, hudby a výrazu dokážou zanechat silný dojem a inspirovat k pozitivním změnám. Melodrama tak není jen o prožitcích smutku či konfliktu, ale i o víře v lidskost a sílu vzájemného porozumění, což ho činí cenným a povzbudivým uměleckým žánrem. [oai_cs_optimisticky] => **Melodrama** Melodrama je umělecký žánr, který spojuje dramatické prvky s emocionálními a hudebními prvky, čímž vytváří silně prožitkový zážitek. Tento žánr často zobrazuje hluboké lidské city, morální dilemata a silné mezilidské vztahy, což divákům umožňuje prožívat emoce a situace, s nimiž se mohou ztotožnit. Melodramatické příběhy oslovují publikum tím, že se dotýkají společenských otázek, často vyzdvihují odvahu jednotlivců a oslavují lidskou schopnost překonávat překážky. Na rozdíl od běžného dramatu, melodrama klade důraz na znatelné emotivní prožitky, které vedou k intenzivním reakcím diváka. Postavy v melodramatech často čelí extrémním okolnostem, což vyvolává silné empatie a povzbuzuje diváky k zamyšlení nad vlastními životy a hodnotami. Melodrama se také může stát odrazem doby, v níž bylo vytvořeno, a ukazovat na naděje a aspirace společnosti. Melodramata mají široké využití v různých formách umění, včetně divadla, filmu a literatury. Díky dynamickému spojení příběhu, hudby a výrazu dokážou zanechat silný dojem a inspirovat k pozitivním změnám. Melodrama tak není jen o prožitcích smutku či konfliktu, ale i o víře v lidskost a sílu vzájemného porozumění, což ho činí cenným a povzbudivým uměleckým žánrem. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Melodram]]}} [1] => [2] => '''Melodrama''' v původním smyslu je [[žánr]] francouzské romantické [[Opera|opery]], který vznikl na přelomu 18. a [[19. století]]. Má dojemný, mnohdy sentimentální obsah, patetický styl (často na úkor psychologické pravděpodobnosti), hlavními hrdiny jsou černobílé postavy a ustáleným tématem je vítězství [[Dobro|dobra]] nad [[Zlo|zlem]]. Termín melodrama pochází z francouzského slova ''mélodrame''. [3] => [4] => == Definice melodramatu == [5] => '''Melodrama''' je termín, který se používá k popsání dramatického stylu, který byl aplikován na [[Jeviště|jevišti]] ve [[film]]ech, televizích a rozhlasových formátech od [[18. století]] po současnost. Vzhledem k dlouhému časovému rámci, ve kterém tento styl existoval, je obtížné odvodit přesnou definici.
[6] => Jeden moderní autor, Ben Singer, navrhl pro definici melodramatu ''cluster concept'', tzv. skupinovou koncepci, kterou se míní to, že melodrama je dramatickou formou mnoha variací, zobrazující následující ''klíčové konstitutivní faktory:'' [7] => # [[patos]] [8] => # propůjčení emocím [9] => # [[Morálka|morální]] polarizace (dobro vs. zlo) [10] => # neklasická struktura vyprávění (např. použití extrémní náhody a [[Deus ex machina]]) [11] => # citovost (důraz na akci, násilí a vzrušení) [12] => [13] => Singer je schopen začlenit do své definice obě [[Viktoriánské období|Viktoriánské etapy]] melodramatu a melodramatické filmy 20. století, jako je [http://www.csfd.cz/film/28890-stella-dallas/ ''Stella Dallas''] nebo [http://www.csfd.cz/film/8434-imitation-of-life/ ''Imitaton of Life''] z éry studiového [[Hollywood]]u: nabízí se obecně všech pět faktorů, ale jsou zaměřeny především na patos a emocionální vypětí. [14] => [15] => == Počátek 18. století: monodrama == [16] => Na začátku 18. století bylo ''melodrama'' (nebo ''melodram'') technikou kombinující mluvenou recitaci s krátkými pasážemi doprovodné hudby. V takovém případě se [[hudba]] a mluvený dialog [[Alternativa|alternují]]. Odtud pochází moderní význam slova ''[[melodram]]'' ve smyslu jevištního díla nebo jeho části, v němž je text deklamován (a nikoli zpíván) za hudebního doprovodu. [17] => [18] => Občas byla také hudba používána jako doprovod k [[Pantomima|pantomimě]]. [19] => [20] => Nejstaršími příklady jsou scény z latinské školní hry ''Sigismundus'' (1753) J. E. Eberlina. První úplné melodrama byl ''[[Pygmalion (Rousseau)|Pygmalión]]'' [[Jean-Jacques Rousseau|Jeana-Jacquese Rousseaua]],{{Encyclopaedia Britannica|heslo=Melodrama}} jehož text vznikl v roce 1762, avšak proveden byl teprve roku 1770 v [[Lyon]]u. Rousseau sám složil pouze předehru a andante z hudebního hlediska nevalné kvality, ostatní hudbu dokomponoval [[Horace Coignet]]. Dalšího zhudebnění se Rousseauův ''Pygmalion'' dočkal od [[Anton Schweitzer|Antona Schweitzera]] a proveden byl ve [[Výmar]]u v roce [[1772]], kde hru zhlédl [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethe]]. Ten se se o ní pochvalně zmínil ve svém životopise ''[[Dichtung und Wahrheit]]''. ''Pygmalion'' je [[monodrama]] pro jednoho herce-recitátora. V Německu na konci [[18. století]] vzniklo na ještě 30 dalších monodramat. [21] => [22] => Při obsazení dvěma herci-recitátory lze použít označení [[duodrama]]. Obzvláště úspěšná byla duodramata českého skladatele [[Jiří Antonín Benda|Jiřího Antonína Bendy]] ''[[Ariadna na Naxu (Benda)|Ariadna na Naxu]]'' (1775) a ''[[Medea (Benda)|Médea]]'' (1778). Mimořádný úspěch Bendových melodramat inspirovalo [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfganga Amadea Mozarta]] ke zkomponování dvou dlouhých melodramatických monologů ve své opeře ''[[Zaide]]'' (1780). [23] => [24] => Z pozdějších a také obecně známějších příkladů melodramatických scén v operní tvorbě jmenujme například grave-digging scénu z [[Ludwig van Beethoven|Beethovenova]] ''[[Fidelio|Fidelia]]'' (1805) a “zaklínací” scénu z [[Carl Maria von Weber|Weberova]] ''[[Čarostřelce]]'' (1821).Apel, Willi, ed. (1969). ''Harvard Dictionary of Music'', Second Edition, Revised and Enlarged. The Belknap Press of Harvard University Press, Cambridge, Massachusetts.. {{ISBN|0-674-37501-7}}. {{OCLC|21452}}.Branscombe, Peter. "Melodrama". In Sadie, Stanley; John Tyrrell, eds. (2001). ''The New Grove Dictionary of Music and Musicians'', 2nd edition. New York: Grove's Dictionaries. {{ISBN|1-56159-239-0}}. [25] => [26] => == 19. století: opereta, scénická hudba a salonní zábava == [27] => Vliv opery na začátku 19. století vedl k vzniku hudebních [[Předehra (hudba)|předeher]] a scénické hudbě pro mnoho her. V roce 1820 [[Franz Schubert]] napsal melodrama ''[[Die Zauberharfe]]''. Stala se neúspěšnou, stejně jako všechny Schubertovy divadelní pokusy, přestože bylo melodrama v té době [[Popularita|populární]]. [28] => [29] => V [[19. století]], v době nedostatečně vyplácených hudebníků uváděla mnoho her ''Pit orchestra''. V roce [[1826]] [[Felix Mendelssohn-Bartholdy]] napsal velmi známou předehru k [[William Shakespeare|Shakespearově]] ''[[Sen noci svatojánské|Snu noci svatojánské]]'', později také dodává [[Divadelní hra|hru]] i se [[Scénická hudba|scénickou hudbou]]. [30] => [31] => Do konce 19. století se termín '''melodrama''' výhradně zúžil na konkrétní [[žánr]] ''salon entertainment'' (salónní zábava): více či méně rytmicky mluvená slova (často [[poezie]]) – nezpívané, alespoň s nějakou dramatickou strukturou a s hudebním doprovodem (obvykle [[klavír]]). [32] => [33] => == Viktoriánská etapa melodramatu == [34] => [[Viktoriánské období|Viktoriánská etapa]] melodramatu představovala šest základních charakterů: hrdina, padouch, hrdinka, jeden z rodičů, pomocník a sluha. '''Melodrama''' zde představuje téma citového spiknutí, lásky a vraždy. Často dobrý, ale ne moc chytrý hrdina je podveden darebákem, který má zálusk na slečny v nouzi, do té doby než konečně nezasáhne osud, aby zajistil vítězství dobra nad zlem. [35] => [36] => == Moderní melodrama == [37] => '''Melodrama''' opustilo západní scény v televizích a filmech, přesto bylo stále velmi populární v jiných regionech, zejména v [[Asie|Asii]]. stalo se jedním z hlavních žánrů používaných v asijských televizních dramatech, spolu s romantikou, komedií a fantasy, a to zejména v Jižní Koreji, [[Japonsko|Japonsku]], Tchaj-wanu, Číně, Thajsku, jižní Indii a na Filipínách. [38] => [39] => == Film == [40] => '''Melodramatické filmy''' jsou uváděny jako dramatické filmy, pro které je charakteristické spiknutí, apelující na zvýšené emoce diváka. Obecně závisí na ustáleném vývoji postav, interakci a citovosti. Často inklinují k vypořádání se s lidskými pocity a emocemi, nezdařenou láskou nebo přátelstvím, napjatou rodinnou situací, [[Tragédie|tragédií]], nemocí, nebo s emocionálním či psychickým strádáním. [41] => Oběti, páry, ctnostné a hrdinské postavy nebo trpící protagonisté (obvykle hrdinky) jsou v melodramatu prezentovány, jako lidé s obrovským sociálním nátlakem, hrozbou, úzkostí, strachem a jejich život je plný nepravděpodobných událostí, potíží s přáteli, milenci, rodinou či v práci. [42] => Melodramatický formát umožňuje postavě pracovat skrz jejich obtíže nebo překonávat problémy s rozhodnou vytrvalostí, s činy, pro které musí něco obětovat a také s neustálou statečností.
[43] => [44] => Filmoví kritici někdy používají termín hanlivě, jako známku nerealismu, plný [[patos]]u, zkrátka kýčovitý [[příběh]] romantiky nebo interní situace se stereotypními postavami (často zahrnující ústřední ženské postavy), které přímo apelují na ženské [[publikum]].
[45] => [46] => V průběhu roku 1940 se stalo britské melodrama u diváků velmi úspěšné. [[Režisér]]em melodramatických filmů kolem roku 1950 byl [[Douglas Sirk]], který pracoval s [[Rock Hudson|Rockem Hudsonem]] na psaní filmů ''[[Psané ve větru]]'' a ''[[All That Heaven Allows]]'', oba filmy jsou příkladem tohoto [[žánr]]u. Melodramata kolem roku 1990, jako televizní ''Moment of Truth'', se cíleně zaměřují na americké ženy, a to tím, že vylíčí alkoholismus, domácí násilí, znásilnění a podobně. [47] => [48] => Typický je film ''[[Agnes Brownová]]'' v režii Angelicy Huston z roku 1999. [49] => [50] => == Literatura == [51] => [52] => * ANGER, J.: ''Afekt, výraz, performance. Proměny melodramatického excesu v kinematografii těla''. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2018. {{ISBN|978-80-7308-768-5}} [53] => [54] => == Reference == [55] => [56] => [57] => {{Operní termíny}} [58] => {{Autoritní data}} [59] => [60] => [[Kategorie:Opera]] [61] => [[Kategorie:Filmové žánry]] [] => )
good wiki

Melodrama

Melodrama v původním smyslu je žánr francouzské romantické opery, který vznikl na přelomu 18. a 19.

More about us

About

Tento žánr často zobrazuje hluboké lidské city, morální dilemata a silné mezilidské vztahy, což divákům umožňuje prožívat emoce a situace, s nimiž se mohou ztotožnit. Melodramatické příběhy oslovují publikum tím, že se dotýkají společenských otázek, často vyzdvihují odvahu jednotlivců a oslavují lidskou schopnost překonávat překážky. Na rozdíl od běžného dramatu, melodrama klade důraz na znatelné emotivní prožitky, které vedou k intenzivním reakcím diváka. Postavy v melodramatech často čelí extrémním okolnostem, což vyvolává silné empatie a povzbuzuje diváky k zamyšlení nad vlastními životy a hodnotami. Melodrama se také může stát odrazem doby, v níž bylo vytvořeno, a ukazovat na naděje a aspirace společnosti. Melodramata mají široké využití v různých formách umění, včetně divadla, filmu a literatury. Díky dynamickému spojení příběhu, hudby a výrazu dokážou zanechat silný dojem a inspirovat k pozitivním změnám. Melodrama tak není jen o prožitcích smutku či konfliktu, ale i o víře v lidskost a sílu vzájemného porozumění, což ho činí cenným a povzbudivým uměleckým žánrem.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'žánr','19. století','18. století','patos','Viktoriánské období','hudba','melodram','Alternativa','Psané ve větru','Hollywood','Lyon','William Shakespeare'

Alternativa

Hollywood

Hudba

Lyon

Melodram

Patos

Žánr