Array ( [0] => 15490038 [id] => 15490038 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Meneláos [uri] => Meneláos [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | titul = král [[Sparta|Sparty]] [2] => | obrázek = Brogi, Giacomo (1822-1881) - n. 4140 - Roma - Vaticano - Menelao - Busto in marmo.jpg [3] => | popisek = [[Giacomo Brogi]], ''Meneláos'', mramorová busta, před rokem [[1881]] [4] => | předchůdce = [[Aigisthos]] [5] => | následník = [[Orestés]] [6] => | potomstvo = [[Hermioné]], [[Xenodamus]], [[Nikostratos]], [[Megapenthés Spartský|Megapenthés]], [[Pleisthenés (rozcestník)|Pleisthenés]], [[Aithiolas]], [[Korythus]] [7] => | otec = [[Átreus]] [8] => | matka = [[Áeropé]] [9] => }} [10] => '''Meneláos''' ([[starořečtina|starořecky]] ''Μενέλαος'', [[latina|latinsky]] ''Menelaus'') je v [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] syn [[Átreus|Átrea]] a [[Áeropé]], král [[Sparta|Sparty]] a manžel nejkrásnější ženy [[Helena (mytologie)|Heleny]]. Únos jeho manželky [[Trója|trojským]] princem [[Paris (mytologie)|Paridem]] zapříčinil [[Trójská válka|trojskou válku]], které se hrdinsky účastnil pod vrchním velením svého bratra [[Agamemnón]]a. Po dobytí Tróje a strastiplné cestě se nakonec s manželkou Helenou vrátil do Sparty a vládl zde až do své smrti. [11] => [12] => == Mytologický příběh == [13] => [14] => === Mládí === [15] => Jako mladík byl donucen i se svým bratrem [[Agamemnón]]em uprchnout z rodných [[Mykény|Mykén]], když jeho strýc [[Thyestés]] jejich otce zavraždil a usiloval i o jejich život. Bratři našli útočiště u spartského krále [[Tyndareós|Tyndarea]]. Po krátké době se oženil s jeho nevlastní dcerou [[Helena (mytologie)|Helenou]]. Jejím otcem byl nejvyšší bůh [[Zeus]], kterému se zalíbila králova manželka [[Léda]]. [[Klytaimnéstra]], Helenina sestra-dvojče, jejímž otcem byl Tyndareós, se stala ženou Agamemnónovou. [16] => [17] => Helena byla široko daleko vyhlášená krasavice, ucházelo se o ni spousta urozených a statečných mužů, mezi nimiž byl např. i [[Patroklos]], [[Odysseus]], [[Aiás|Aiás Větší]] či Idomeneus. Nápadníci se málem dostali do ozbrojených střetů, Tyndareós však odmítal nákladné dary a zároveň si netroufal žádného z mocných nápadníků odmítnout, aby si je neznepřátelil. Na Odysseovu radu došlo k tomu, že se všichni nápadníci zavázali slavnostní přísahou hájit manželskou čest toho, kterému se Helena nakonec dostane. Helena sama si nakonec vybrala Meneláa a měli spolu brzy dceru [[Hermioné|Hermionu]]. Když její otec, král Tyndareós zemřel, ona sama dosadila Meneláa na spartský trůn. Doba jeho klidné vlády a rodinné pohody však netrvala dlouho. [18] => [19] => === Únos Heleny === [20] => Do Sparty přijel syn krále [[Priamos|Priama]], trojský princ [[Paris (mytologie)|Paris]], v doprovodu svého bratrance [[Aineiás|Aineia]]. To bylo poté, co Paris rozhodoval o „té nejkrásnější“ mezi bohyněmi [[Héra|Hérou]], [[Athéna|Athénou]] a [[Afrodita|Afrodíté]]. Zvolil tu třetí, která mu slíbila lásku nejkrásnější ženy. Tou ženou byla Helena. Král Meneláos hosty přivítal se vší pohostinností a když jim představil svou manželku, Paris se do ní zamiloval na první pohled; také Helena mu byla nakloněna. [21] => [22] => Meneláos měl povinnosti na [[Kréta|Krétě]], zanechal své hosty na starost manželce, kterou nabádal, aby jim ve všem vyhověla. Helena to vzala doslova: opustila manžela i malou dceru a odplula s Paridem do [[Trója|Tróje]]. Meneláos po návratu zjistil, že kromě manželky odvezl Paris také jeho pokladnici. To byla hrubá urážka, šlo o čest muže, ale také o hrubé porušení zásad pohostinnosti. To nemohlo zůstat nepotrestáno. Meneláos se vypravil do Mykén k bratru Agamemnónovi a žádal o pomoc. [23] => [24] => Agamemnón radil nejprve odplout do Tróje spolu s chytrým [[Ithaka|ithackým]] králem [[Odysseus|Odysseem]] a požádat trojského krále Priama, aby Helena byla navrácena. Ale vyjednávání k ničemu nevedlo, Paris byl ochoten vrátit pokladnici, ne však Helenu. [25] => [26] => Tak Agamemnón vyzval všechny řecké krále a hrdiny, aby mu (v souladu se svým dávným závazkem) pomohli potrestat tuto urážku, a vyhlásil Priamovi válku. Velká vojenská výprava slibovala bohatou kořist, takže se brzy shromáždilo na sto tisíc mužů a armáda vyplula k Tróji. Meneláos sám přivedl šest tisíc statečných bojovníků, kteří pod jeho vedením vynikali odvahou, ale také vojenskou kázní. [27] => [28] => === Trójská válka === [29] => Trojská válka pak trvala dlouhých deset let - v prvních devíti se [[Achájové|Achájci]] zdárně vylodili na pobřeží u Tróje, útočili na městské hradby, obléhali město, ale neúspěšně. Rozhodnout měl až desátý rok. Meneláos měl za sebou mnohé hrdinské činy, nejvíce se však mluvilo o třech. [30] => * Vojsko už bylo unaveno a nespokojeno z dlouhých bezvýsledných bojů a tak na počátku desátého roku byli muži toho názoru, že mají-li vůdcové něco proti sobě, ať si to také mezi sebou vyřídí sami, v boji na život a na smrt. A tak Meneláos přijal výzvu k boji od Parida, nad nímž ochranně stála bohyně Afrodíta. Meneláos se ničeho nezalekl a bez větších potíží Parida porazil. Býval by ho zabil, ale Afrodíta ho zakryla mrakem a odnesla na vlastních rukou do bezpečí. [31] => * Druhým Meneláovým velkým činem byla záchrana těla padlého hrdiny [[Patroklos|Patrokla]], [[Achilles|Achilleova]] přítele. [32] => * Potřetí se vyznamenal při boji o hrad krále Priama. Byl jedním z bojovníků, kteří se ukryli v [[trojský kůň|trojském koni]], lstí se tak dostali za hradby města a způsobili jeho pád. Tam také v jedné z ložnic zabil Paridova bratra [[Déifobos|Déifoba]], který po smrti Paridově se oženil s Helenou. Meneláos si Helenu vybojoval zpátky a vracel se s ní do Sparty jako vítěz. Heleně nikdy nic nevyčítal, protože jedině Parida vinil z jejího únosu. [33] => [34] => === Po pádu Tróje === [35] => Cesta domů však nebyla šťastná. Nejprve u ostrova [[Lesbos (ostrov)|Lesbos]] zničila bouře jejich lodě, na další cestě bůh [[Apollón]] zabil kormidelníka [[Frontis|Frontia]], později u [[Kréta|Kréty]] další bouře většinu lodí potopila, jiné roztříštila o pobřeží. Meneláovu loď zahnal vítr až do ústí [[Nil]]u. Protože tam neobětovali bohům, za trest museli ještě sedm let bloudit [[Egypt]]em a [[Libye|Libyí]], než se dostali zpět k Nilu; tam mu mořský bůh [[Próteus]] poradil cestu domů, kde nakonec šťastně přistáli. [36] => [37] => [[Polyainos]] ve svém díle ''Stratégéma'' uvádí, že když Meneláos s Helenou dorazili během cesty z Egypta na [[Rhodos]], shromáždila [[Polyxo]] místní, aby pomstili smrt [[Tlepolemos|Tlepolema]], jejich krále a jejího manžela, jež padl v Trojské válce. Meneláos však nechal převléknout nejkrásnější Heleninu služebnici za její paní a tu pak rozzuřený dav ubil.{{Citace elektronické monografie [38] => | příjmení = [39] => | jméno = [40] => | autor = Polyainos [41] => | odkaz na autora = Polyainos [42] => | titul = Stratégéma, kniha I., kapitola 13 [43] => | url = http://www.attalus.org/translate/polyaenus1A.html#13.1 [44] => | datum vydání = [45] => | datum aktualizace = [46] => | datum přístupu = 19.11.2019 [47] => | vydavatel = Attalus [48] => | jazyk = en [49] => }} [50] => [51] => Podle čtvrtého zpěvu [[Odysseia|Odysseie]] na jeho dvůr ve Spartě dorazil [[Odysseus|Odysseův]] syn [[Télemachos]], zrovna když s Helenou chystali svatbu své dcery [[Hermioné]] s [[Neoptolemos|Neoptolemem]] a Helenina nevlastního syna [[Megapenthés Spartský|Megapentha]] s dcerou Alektorovou. Taktéž je zmiňováno, že Meneláos z [[Zeus|Diovy]] milosti, jako manžel jeho dcery, po smrti přebývá v blaženém [[Elysium|Élysionu]].{{Citace elektronické monografie [52] => | příjmení = [53] => | jméno = [54] => | autor = Homér [55] => | odkaz na autora = Homér [56] => | titul = Odysseia, zpěv IV. [57] => | url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0136%3Abook%3D4%3Acard%3D1 [58] => | datum vydání = [59] => | datum aktualizace = [60] => | datum přístupu = 26.12.2019 [61] => | vydavatel = Perseus Digital Library [62] => | jazyk = en [63] => }} [[Pausániás]] zmiňuje ve své ''[[Cesta po Řecku|Cestě po Řecku]]'' Meneláův chrám ve spartské [[Therapné]], kde byl se svou manželkou Helenou pohřben.{{Citace elektronické monografie [64] => | příjmení = [65] => | jméno = [66] => | autor = Pausaniás [67] => | odkaz na autora = Pausaniás [68] => | titul = Cesta po Řecku, kniha III., kapitola 19.9-19.13 [69] => | url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0160%3Abook%3D3%3Achapter%3D19%3Asection%3D9 [70] => | datum vydání = [71] => | datum aktualizace = [72] => | datum přístupu = 19.11.2019 [73] => | vydavatel = Perseus Digital Library [74] => | jazyk = en [75] => }} [76] => [77] => == Hypotézy == [78] => Meneláovo manželství s Helenou, která je nejspíše dědičkou [[Indoevropské náboženství|indoevropské bohyně]] zvané [[dcera Slunce]], vedlo k několika hypotézám o jeho mytologickém významu. [[Martin Litchfield West|Martin L. West]] a [[Wendy Doniger]] se domnívají, že bratři Meneláos a [[Agamemnón]], kteří Helenu zachraňují po únosu [[Paris (mytologie)|Paridem]], mohou být funkční obdobou [[Dioskúrové|Dioskúrů]], [[Bohové blíženci|božských blíženců]] – v jiných indoevropských mytologiích manželů a zachránců dcery Slunce. O Helenu se bratři ucházeli společně: Agamemnón se účastnil osobně a nabídl největší cenu za nevěstu, ale protože již byl ženatý s [[Klytaimnéstra|Klytaimnéstrou]], Heleninou sestrou, získal její ruku Meneláos.{{Citace monografie [79] => | příjmení = West [80] => | jméno = Martin Litchfield [81] => | odkaz na autora = Martin Litchfield West [82] => | titul = Indo-European Poetry and Myth [83] => | url = https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west [84] => | vydavatel = Oxford University Press [85] => | místo = New York [86] => | rok = 2007 [87] => | strany = [https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west/page/n144 130]-236 [88] => | isbn = 978-0-19-928075-9 [89] => }}{{Citace monografie [90] => | příjmení = Doniger [91] => | jméno = Wendy [92] => | autor = [93] => | odkaz na autora = Wendy Doniger [94] => | titul = Splitting the Difference: Gender and Myth in Ancient Greece and India [95] => | url = https://archive.org/details/splittingdiffere0000doni [96] => | vydavatel = University of Chicago Press [97] => | místo = [98] => | rok = 1999 [99] => | strany = [https://archive.org/details/splittingdiffere0000doni/page/62 62] [100] => | isbn = 978-0226156415 [101] => }} [102] => [103] => Zajímavá je také svatební píseň ze Sparty obsažená v [[Theokritos|Theokritových]] ''Idylách'', kterou měli na počest Heleniny svatby s Meneláem každoročně před úsvitem zpívat dívky ověnčené hyacinty před komnatou novomanželů. Tento rituál může být srovnán s lidovými jarními slavnostmi západní, severní a východní Evropy, spojenými s postavami jako jsou angličtí [[královna máje|král a královna máje]], nebo české [[královničky]].{{Citace elektronické monografie [104] => | příjmení = [105] => | jméno = [106] => | autor = Theokritus [107] => | odkaz na autora = Theokritus [108] => | titul = Idylls [109] => | url = https://www.theoi.com/Text/TheocritusIdylls3.html#18 [110] => | datum vydání = [111] => | datum aktualizace = [112] => | datum přístupu = 19.11.2019 [113] => | vydavatel = Theoi [114] => | jazyk = [115] => }} [116] => [117] => Miriam Robbins Dexter se domnívá, že jméno Meneláos vychází z řeckého ''μήν'' ''mén,'' „měsíc“ a srovnává tak tuto postavu s měsíčními božstvy jako je védský [[Sóma]], nebo lotyšský [[Mēness|Méness]], kteří usilují o ruku dcer Slunce: [[Súrjá|Súrji]] a [[Saules meita]], jež jsou pravděpodobně analogické Meneláově manželce Heleně. Rozdíl v délce, tedy ''men'' vs ''mén'', vysvětluje faktem, že [[Homér]] psal v [[Iónština|iónském dialektu]], ve kterém se objevuje i výraz pro měsíc s krátkou samohláskou – μείς ''meis'', a zároveň snahou o slovní hříčku vzhledem k výrazu ''μέν'' ''men,'' „být rozhodný“. Jméno Meneláos tak vyjadřuje jak měsíční, tak rozhodnou povahu jeho nositele. Podobnou etymologii a měsíční povahu M. R. Dexter přisuzuje také králi [[Memnón]]ovi, který bojoval v Trojské válce na straně obránců, a byl synem bohyně úsvitu [[Éós]] a smrtelníka [[Tithónos|Tithóna]].{{Citace periodika [118] => | příjmení = Dexter [119] => | jméno = Miriam Robbins [120] => | autor = [121] => | odkaz na autora = [122] => | spoluautoři = [123] => | titul = Proto-Indo-European Sun Maidens and Gods of the Moon [124] => | periodikum = Mankind Quarterly [125] => | odkaz na periodikum = Mankind Quarterly [126] => | rok vydání = 1984 [127] => | měsíc vydání = [128] => | ročník = 25 [129] => | číslo = 1–2 [130] => | strany = 137–144 [131] => | url = [132] => | issn = [133] => | jazyk = [134] => }} [135] => [136] => == Odraz v umění == [137] => Meneláos byl častokrát zobrazen na vázových malbách, k nejznámějším patří: [138] => [139] => * ''Meneláovo setkání s Helenou v Tróji'' (z 5. stol. př. n. l., dnes ve Vatikánském muzeu) [140] => * sousoší ''Meneláos s Patroklovou mrtvolou'' je římská kopie řeckého originálu (z konce 3. stol. př. n. l., taktéž ve Vatikánském muzeu) [141] => [142] => == Reference == [143] => [144] => [145] => == Externí odkazy == [146] => * {{Commonscat}} [147] => [148] => {{Autoritní data}} [149] => [150] => [[Kategorie:Řečtí mytičtí králové]] [151] => [[Kategorie:Spartští králové]] [152] => [[Kategorie:Postavy Trojské války]] [] => )
good wiki

Meneláos

Meneláos (starořecky Μενέλαος, latinsky Menelaus) je v řecké mytologii syn Átrea a Áeropé, král Sparty a manžel nejkrásnější ženy Heleny. Únos jeho manželky trojským princem Paridem zapříčinil trojskou válku, které se hrdinsky účastnil pod vrchním velením svého bratra Agamemnóna.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Odysseus','Paris (mytologie)','Agamemnón','Hermioné','Helena (mytologie)','Áeropé','Klytaimnéstra','Kréta','Patroklos','Zeus','Sparta','Trója'

Áeropé

Áeropé je fiktivní kontinent ve fantasy sérii knih Zeměplocha od Terryho Pratchetta.

Agamemnón

Agamemnón je tragédie řeckého dramatika Aischyla, která se odehrává během trojské války.

Hermioné

Hermioné je filmová postava z knižní série Harry Potter od britské spisovatelky J.

Klytaimnéstra

Kréta

Odysseus

Patroklos

Sparta

Troja

Zeus

Zeus je v řecké mytologii nejvyšším a nejmocnějším bohem na Olympu.