Array ( [0] => 14671492 [id] => 14671492 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Meritokracie [uri] => Meritokracie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Meritokracie''' (z [[Latina|lat]]. meritus = zasloužilý (od slovesa mereor) nebo meritōrius = důležitý a [[Řečtina|řec]]. κράτος / kratos = vláda; vláda nadaných) je [[Seznam forem vlády|forma vlády]] nebo jiné [[správa|správy]], ve které jsou odměny a funkce rozdávány dle [[Schopnost|schopností]].{{Citace monografie [1] => | příjmení = Heywood [2] => | jméno = Andrew [3] => | odkaz na autora = [4] => | titul = Politologie [5] => | vydavatel = Eurolex Bohemia [6] => | místo = Praha [7] => | rok = 2004 [8] => | isbn = 80-86432-95-5 [9] => | strany = 453 [10] => | jazyk = česky [11] => }} Meritokracie je tedy postavená na myšlence, že výkonové faktory (úsilí jednotlivce, jeho aktivita, schopnosti, výkonnost, píle a zájem) hrají důležitější roli než faktory dané (pohlaví, věk, národnost, rasová příslušnost a sociální původ).{{Citace kvalifikační práce [12] => | příjmení = Atanasová [13] => | jméno = Eva [14] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [15] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [16] => | titul = Komparace finského a českého vzdělávacího systému na úrovni primárního a nižšího sekundárního vzdělávání z hlediska selektivity [17] => | url = http://is.muni.cz/th/180100/ff_b/ [18] => | typ práce = Bakalářská práce [19] => | vedoucí = Milada Rabušicová [20] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|848}} [21] => | místo = Brno [22] => | rok = 2008 [23] => | počet stran = [24] => | strany = [25] => | citace = [26] => | poznámka = [27] => | jazyk = cs [28] => }} To má být předpokladem odstranění [[sociální nerovnost]]i ve [[Společnost|společnosti]]. Pojetí, které bere [[moderní společnost]] jako výkonovou, je blízké [[Strukturální funkcionalismus|strukturálnímu funkcionalismu]]. [29] => [30] => Mnoho kritiků, jako například [[Michael Young]], který také v roce [[1958]] pojem meritokracie ve své knize ''[[The Rise of the Meritocracy]]'' („Vzestup meritokracie“) zavedl, meritokracii pokládá za [[Elitářství|elitářskou]] a tvrdí, že v meritokracii budou tvořit vládnoucí třídu jen ti, kteří měli ty správné [[Příležitost|příležitosti]]. [31] => [32] => Dokonalá meritokracie je [[utopie]], určité její znaky lze však nalézt ve většině společností.{{Citace monografie [33] => | příjmení = Boudon [34] => | jméno = Raymond [35] => | odkaz na autora = [36] => | překladatelé = Vladimír Jochmann [37] => | vydání = 1 [38] => | titul = Sociologický slovník: [Orig.: Dictionnaire de sociologie ] [39] => | vydavatel = Univerzita Palackého [40] => | místo = Olomouc [41] => | rok = 2004 [42] => | isbn = 80-244-0735-3 [43] => | strany = 253 [44] => | jazyk = česky [45] => }} [46] => [47] => == Etymologie == [48] => Pojem ''meritokracie'' byl zaveden britským [[Sociologie|sociologem]] a [[Politik|politikem]] [[Michael Young|Michaelem Youngem]] v knize ''[[The Rise of the Meritocracy]]'' („Vzestup meritokracie“) publikované v roce [[1958]], která [[Satira|satirickým]]{{Citace periodika [49] => | příjmení = Young [50] => | jméno = Michael [51] => | autor = [52] => | odkaz na autora = Michael Young [53] => | spoluautoři = [54] => | titul = Down with meritocracy: The man who coined the word four decades ago wishes Tony Blair would stop using it [55] => | periodikum = The Guardian [56] => | odkaz na periodikum = The Guardian [57] => | rok = 2001 [58] => | měsíc = červen [59] => | ročník = [60] => | číslo = [61] => | strany = [62] => | url = [63] => | issn = [64] => | jazyk = anglický [65] => }} způsobem popisuje společnost, ve které pouze [[inteligence]] a [[nadání]] rozhodují o postavení člověka ve společnosti.{{Citace monografie [66] => | příjmení = Young [67] => | jméno = Michael [68] => | odkaz na autora = Michael Young [69] => | titul = The rise of the meritocracy, 1870-2033: An essay on education and inequality [70] => | vydavatel = Thames & Hudson [71] => | místo = London [72] => | rok = 1958 [73] => | oclc=3943639 [74] => | strany = [75] => | jazyk = anglicky [76] => }} Termín vznikl kombinací [[Kořen (mluvnice)|kořenu]] slova [[Latina|latinského]] původu ''merit''ō''rius'' (důležitý) / ''meritus'' (vysloužilý) a [[Řečtina|řeckého]] [[κ]][[ρ]][[Α|ά]][[τ]][[ο]][[ς]] ([[vláda]]). [77] => [78] => == Historie == [79] => Ačkoliv pojem vznikl až v [[1950–1959|50. letech 20. století]], koncept meritokracie existoval již ve [[Starověk|starověku]], zejména ve [[Starověký Řím|starém Římě]], v souvislosti s pojmem [[nobilita]] (z lat. slova nobilis = známý a vznešený, tj. politik vznešeného původu se musel ukazovat v Římě lidu, který ho pak volil, aby ho znal). [80] => [81] => === Starověká Čína === [82] => S obdobnou myšlenkou totiž přišel filozof [[Konfucius]] již v [[6. století př. n. l.]] Podle něj by ti, kteří vládnou, neměli být vybíráni na základě svého zděděného statusu, ale na základě svých schopností a zásluh (anglicky “merit”).{{Citace monografie|příjmení=SIENKIEWICZ|jméno=Thomas J.|příjmení2=|jméno2=|titul=Encyclopedia of the ancient world|vydání=|vydavatel=Salem Press|místo=|rok=2002|počet stran=|strany=434|isbn=0893560413|url-access=registration|url=https://archive.org/details/encyclopediaofan0000unse}} To by v praxi znamenalo, že úředníkem by se mohl stát kdokoliv, nejen osoby [[Šlechtický rod|šlechtického původu]], ale ku příkladu i člověk z venkovského prostředí. Ve [[2. století př. n. l.]] v Číně tyto Konfuciovy myšlenky převzala vládnoucí [[dynastie Chan]] a založila na ni fungování tehdejší [[byrokracie]].{{Citace monografie|příjmení=Kazin|jméno=Michael|příjmení2=Edwards|jméno2=Rebecca|příjmení3=Rothman|jméno3=Adam|titul=The Princeton encyclopedia of American political history|url=https://archive.org/details/princetonencyclo00kazi|vydání=|vydavatel=Princeton University Press|místo=|rok=2010|počet stran=|strany=[https://archive.org/details/princetonencyclo00kazi/page/86 86]|isbn=9780691129716}} Byla zavedena nová pravidla pro výběr zaměstnanců [[Veřejná služba|veřejné služby]] a [[Úředník|úředníky]] se mohli stát jen ti uchazeči, kteří úspěšně složili jednotný test, který poměřoval jejich znalosti, dovednosti a zkušenosti. V té době bylo postavení úředníka velice vážené a pro celou [[Rodina|rodinu]] znamenalo bohatství a poctu. Díky meritokratickému systému se vzdělání stalo klíčem pro vertikální [[Sociální mobilita|sociální mobilitu]].{{Citace monografie|příjmení=Burbank|jméno=Jane|příjmení2=Cooper|jméno2=Frederick|titul=Empires in world history: power and the politics of difference|vydání=|vydavatel=Princeton University Press|místo=|rok=2011|počet stran=|strany=51|isbn=9780691152363}} [83] => [84] => === 17. století === [85] => Z Číny se tento systém rozšířil do [[Indie]], kde byl posléze na počátku [[17. století]] poprvé použit [[Evropané|Evropany]] – ve [[Britská Východoindická společnost|východoindické společnosti s britským vedením]].{{Citace monografie|příjmení=Kazin|jméno=Michael|příjmení2=Edwards|jméno2=Rebecca|příjmení3=Rothman|jméno3=Adam|titul=The Princeton encyclopedia of American political history|url=https://archive.org/details/princetonencyclo00kazi|vydání=|vydavatel=Princeton University Press|místo=|rok=2010|počet stran=|strany=[https://archive.org/details/princetonencyclo00kazi/page/86 86]| isbn = 9780691129716}} Tam se rozhodli najímat a povyšovat své zaměstnance na základě prozkoušení všech uchazečů, aby zabránili [[Korupce|korupci]] a protežování. Dodnes jsou v Indii mezi zaměstnanci veřejné správy nejtalentovanější občané, kteří museli projít náročným vstupním zkoušením.Important Highlights of Civil Services Examination, 2012 [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné z: http://pib.nic.in/newsite/erelease.aspx?relid=95550     V období [[osvícenství]] došlo k překladům textů čínského filozofa Konfucia a západní myslitele oslovila myšlenka meritokracie. Ti v tomto systému viděli alternativu k tradičnímu středověkému evropskému konceptu dědičnosti hodností. První evropskou velmocí, která úspěšně aplikovala meritokracii byla [[Velká Británie]]. [86] => [87] => === 19. století === [88] => Z [[Britská Indie|Britské Indie]] se v [[19. století]] meritokratický systém rozšířil i do Velké Británie a následně [[Kontinentální Evropa|kontinentální Evropy]] a do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Během tohoto století bylo zavedeno mnoho [[Reforma|reforem]], které upravovaly veřejnou službu. Cílem bylo minimalizovat zvýhodňování [[Elita|elit]] a zajistit, aby zaměstnanci veřejné správy měli potřebné znalosti a schopnosti.Recruitment & Promotion [online]. [cit. 2016-11-23]. Dostupné z: http://siteresources.worldbank.org/PUBLICSECTORANDGOVERNANCE/Resources/285741-1345485407865/Recruitment.pdf V roce 1883 Spojené státy americké přijímají „[[Pendleton Civil Service Reform Act]]“ inspirovaný britským meritokratickým systémem. Tento zákon stanovuje, že správní posty by měly být přidělovány na základě schopností jednotlivce a ne podle [[Politická strana|politické příslušnosti]]. Zároveň tento zákon zakázal vyhození nebo sesazení úředníků z politických důvodů. [89] => [90] => === Meritokracie v socialismu === [91] => V [[Socialismus|socialismu]] má meritokracie [[paradox]]ní vývoj. [[Kritérium]] zásluh se přenáší úplně mimo [[Ekonomika|ekonomické oblasti]]. Nejdůležitější je schopnost napojit se na [[Klientelismus|sítě vlivných klientel]]. Pomocí těchto sítí je potom možné získat výhodnější postavení při rozdělování jednotlivých [[Služba|služeb]] a [[Statek|statků]]. [92] => [93] => === Srí Lanka === [94] => Že meritokratické procesy mají zásadní význam pro udržení sociální ([[Lidská společnost|společenské]]) a [[Seznam států podle stability|politické stability]], zdůraznila Zpráva prezidentské Komise pro mládež z roku 1990 na [[Srí Lanka|Srí Lance]]. Komise jmenovaná koncem roku [[1989]], aby zkoumala příčiny nespokojenosti a nepokojů, které vedly v letech 1987 až 1989 k [[Občanská válka na Srí Lance#Indická intervence|marxistickému povstání]], zjistila, že napříč zemí panuje veliká shoda (silný [[konsenzus]]), že hlavní příčinou nepokojů mládeže na Srí Lance byla politizace, [[Zneužití moci|zneužívání moci]] a [[nespravedlnost]]. [[Občanská společnost]] komisi naznačila alarmující míru nespokojenosti [[Veřejnost|veřejnosti]] v oblasti náboru do [[Veřejná služba (zaměstnanci veřejné správy)|veřejných služeb]]. Podle mladých lidí se [[Sociální spravedlnost|základní normy spravedlnosti]], [[Rovnost (právo)|rovnosti]] a zásluh neslučovaly s politizací [[Zaměstnanost|zaměstnanosti]] prostřednictvím „systému chit“ – praxe, kdy člověk obdrží dopis od [[Poslanec (Srí Lanka)|poslance]] [[Parlament (Srí Lanka)|parlamentu]], aby mohl najít uplatnění (získat [[zaměstnání]]) ve [[Veřejná správa|veřejné správě]] (veřejném sektoru). Komise uvedla, že na Srí Lance – v zemi, kde většinu [[wikt:formální|formální]] zaměstnanosti představuje veřejný sektor, spustila proces politizace s dalekosáhlými sociálními důsledky změna [[Srí Lanka#Moderní dějiny|Ústavy v roce 1972]], když zrušila pravomoc Komise pro veřejné služby a jmenování převedla do kompetence ([[wikt:gesce|gesce]]) kabinetu ministrů.{{Citace monografie [95] => | příjmení = Zagha [96] => | jméno = Roberto [97] => | odkaz na autora = Roberto Zagha [98] => | příjmení2 = Nankani [99] => | jméno2 = Gobind [100] => | odkaz na autora2 = Gobind Nankani [101] => | spoluautoři = et al. [102] => | titul = Economic growth in the 1990s: learning from a decade of reform [103] => | url = https://archive.org/details/economicgrowthin0000unse_d1d1 [104] => | editoři = [105] => | vydavatel = [[World Bank]] [106] => | místo = [[Washington, D.C.]] [107] => | rok vydání = 2005 [108] => | počet stran = 364 [109] => | kapitola = Perceptions of Fairness in Allocating Opportunity Are Central (Case Study: Sri Lanka) [110] => | typ kapitoly = BOX C.1 [111] => | strany = [https://archive.org/details/economicgrowthin0000unse_d1d1/page/n144 127] [112] => | isbn = 978-0-8213-6043-9 [113] => | isbn2 = 978-82-13-60434-5 [114] => | poznámka = Source: Report of the Presidential Commission on Youth, 1990 (as cited in World Bank 2000h). [115] => | jazyk = en [116] => }}{{Citace periodika [117] => | příjmení = Matthews [118] => | jméno = Bruce [119] => | odkaz na autora = Bruce Matthews (Intelligence officer) [120] => | titul = Recent Developments in Sri Lanka Politics [121] => | periodikum = Pacific Affairs [122] => | datum vydání = 1978 [123] => | ročník = 51 [124] => | číslo = 1 [125] => | strany = 84–100 [126] => | issn = 0030-851X [127] => | doi = 10.2307/2757010 [128] => | url = https://www.jstor.org/stable/2757010 [129] => | datum přístupu = 2023-06-28 [130] => | vydavatel = [[Univerzita Britské Kolumbie|University of British Columbia]] [131] => }} [132] => [133] => == Meritokracie jako ideologie == [134] => Meritokracie je [[ideologie]], podle které úspěšnost každého jednotlivce nejvíce závisí na jeho osobním výkonu, který je dán pouze jeho [[schopnost]]mi a úsilím. Předpokladem tohoto směru je skutečnost, že osobní výkon jednotlivce vede k prosperitě celé [[společnost]]i.{{Citace monografie [135] => | příjmení = Petrusek [136] => | jméno = Miloslav [137] => | odkaz na autora = [138] => | titul = Velký sociologický slovník [139] => | vydavatel = Karolinum [140] => | místo = Praha [141] => | rok = 1996 [142] => | isbn = 80-7184-164-1 [143] => | strany = 747 [144] => | jazyk = česky [145] => }} Do vyšších pozic spojených s větší [[Zodpovědnost|zodpovědností]] a náročnější prací se totiž dostávají jednotlivci, kteří prokáží patřičné schopnosti a píli. Tím je ve společnosti náročnější práce svěřována schopnějším jedincům a na ostatní zbývají méně zodpovědné úkoly. To pak vede k větší efektivitě společenské [[Dělba práce|dělbě práce]], která tak přináší větší [[užitek]] pro všechny. Do vládnoucí vrstvy je tedy možné se dostat pouze na základě svých schopností, výkonů a zásluh.{{Citace monografie [146] => | příjmení = Jandourek [147] => | jméno = Jan [148] => | odkaz na autora = [149] => | titul = Slovník sociologických pojmů: 610 hesel [150] => | vydavatel = Grada [151] => | místo = Praha [152] => | rok = 2012 [153] => | isbn = 978-80-247-3679-2 [154] => | strany = 258 [155] => | jazyk = česky [156] => }} [157] => [158] => Meritokracie je úzce spojená s ideologií [[liberalismus|liberalismu]], zejména s [[Klasický liberalismus|klasickým liberalismem]]. Liberálové věří, že lidé se rodí s odlišnými vlastnostmi a neměli by tudíž být odměňováni všichni stejně. [[Odměna (výchovný prostředek)|Odměňovat]] schopnosti a zásluhy je podle nich nejen správné, ale i potřebné, neboť to jednotlivce [[Motivace|motivuje]] k úsilí a sebezdokonalování. [159] => [160] => Myšlenka, že schopní a pracovití jedinci stoupají ve společnosti vzhůru a neschopní a líní klesají dolů, je základem [[Sociální darwinismus|sociálního darwinismu]], popsaného [[Herbert Spencer|Herbertem Spencerem]] v [[Kniha|knize]] ''[[Člověk versus stát]]'' ([[1884]]). Inspirací mu byla [[O původu druhů#Shrnutí Darwinovy teorie|teorie evoluce druhů]] dle [[Přírodní vědy|přírodovědce]] a zakladatele [[evoluční biologie]] [[Charles Darwin|Charlese Darwina]], která se koncem 19. století stala natolik rozšířenou, že začala pronikat i do oblasti [[Společenské vědy|společenských věd]].{{Citace monografie [161] => | příjmení = Heywood [162] => | jméno = Andrew [163] => | titul = Politické ideologie [164] => | vydavatel = Aleš Čeněk [165] => | místo = Plzeň [166] => | rok = 2008 [167] => | počet_stran = 362 [168] => | kapitola = 2. Liberalismus [169] => | isbn = 978-80-7380-137-3 [170] => | jazyk = česky [171] => }} [172] => [173] => V meritokracii jsou funkce a úkoly rozdělovány na základě [[inteligence]], schopností a [[vzdělání]] jedince. Úroveň těchto vlastností je měřena různými testy nebo jako hlavní měřítko slouží nejvyšší dosažené vzdělání. V dnešní době se jako nejčastější ukazatel používají [[Vysokoškolský diplom|vysokoškolské diplomy]]. [174] => [175] => V českém systému vzdělávání bývají v tomto směru kritizována [[Gymnázium|osmiletá gymnázia]] za to, že provádějí první selekci potenciálně úspěšnějších jedinců a tím vytvářejí nerovnost v přístupu k dalšímu vzdělání. Dalším měřítkem používaným v meritokracii mohou být již dosažené výsledky. [176] => [177] => == Meritokracie pohledem sociologů == [178] => Podle [[Francie|francouzského]] [[Sociologie|sociologa]] [[Pierre Bourdieu|Pierrea Bourdieua]] je úspěšnost závislá také na úspěšnosti předků a kvalitě [[Rodina|rodinného]] zázemí. [179] => [180] => Bourdieu byl ve své práci důsledně zaměřený na odhalování mechanismů způsobů nadvlády/dominance ve společnosti. Sledoval působení moci, její účinky a poukazoval na schopnost symbolických systémů udržovat a posilovat [[útlak]], uchovávat vztahy nadřazenosti a podřízenosti za pomoci jejich [[naturalizace]].{{Citace monografie [181] => | příjmení = Bourdieu [182] => | jméno = Pierre [183] => | příjmení2 = [184] => | jméno2 = [185] => | titul = Teorie jednání [186] => | vydání = [187] => | vydavatel = Karolinum [188] => | místo = Praha [189] => | rok = 1998 [190] => | počet stran = [191] => | strany = [192] => | isbn = [193] => }} Za pomocí teorie kulturní reprodukce vysvětluje, jak dominantní skupiny ve společnosti udržují mezigeneračně své postavení, [[status quo]], v podmínkách rozvinutých společností, kde k tomuto účelu často využívají vzdělávací systém.{{Citace monografie [194] => | příjmení = Bourdieu [195] => | jméno = Pierre [196] => | příjmení2 = [197] => | jméno2 = [198] => | titul = The State Nobility. Elite Schools in the Field of Power [199] => | vydání = [200] => | vydavatel = Polity press [201] => | místo = Cambridge [202] => | rok = 1996 [203] => | počet stran = [204] => | strany = [205] => | isbn = [206] => }} [207] => [208] => Škola poskytuje doklady o kulturních kompetencích (jedná se o třetí složku [[Kulturní kapitál|kulturního kapitálu]]). Bourdieu se domnívá, že se škola posvěcuje, protože určité lidi uvádí do posvátné kategorie [[Vzdělanec|vzdělaných]]. [[Promoce]], při kterých se udělují [[Vysokoškolský diplom|vysokoškolské diplomy]] a [[Akademický titul|tituly]], jsou podle něj zcela srovnatelné s pasováním na [[Rytíř|rytíře]]. Kromě toho tím, že škola uděluje doklady o kulturních kompetencích, uděluje i možnost proměnit kulturní kapitál v [[Příjem (ekonomie)|příjem]], a tím i v [[ekonomický kapitál]]. Podle P. Bourdieua lze tedy říci, že vzdělání, o němž jsme si kdysi mysleli, že upřednostňováním schopností před dědičnými privilegii dokáže nastolit určitou formu meritokracie, spěje spíše k tomu, že skrze skrytý vztah mezi školním vzděláním a zděděnou kulturou vytváří novou [[Šlechta|šlechtu]], která zakládá svou [[Autorita|autoritu]] a [[Legitimita|legitimnost]] na školním titulu. [209] => [210] => [[Michael Young]] (''The Rise of the Meritocracy'', 1958) se jako autor myšlenky meritokracie zabýval dědičností intelektu. Domníval se, že pokud by byla inteligence dědičná, může meritokracie vést k vytvoření úzké elity. Obával se omezení [[Sociální mobilita|sociální mobility]] a vzniku uzavřeného stratifikačního systému.{{Citace elektronického periodika|příjmení=Greger|jméno=David|titul=PhDr|periodikum=Nerovné šance|vydavatel=|url=http://fsslvt.fss.muni.cz/~katrnak/ssv/06_Gregr.pdf|datum vydání=2006|datum přístupu=27.11.2016|url archivu=https://web.archive.org/web/20161201143422/http://fsslvt.fss.muni.cz/~katrnak/ssv/06_Gregr.pdf|datum archivace=2016-12-01|nedostupné=ano}} V [[1960–1969|60. letech 20. století]] [[Peter Blau|Peter M. Blau]] a [[Otis Dudley Duncan|Otis D. Duncan]] publikovali práci ''The American Occupational Structure'' (1967), ve které popsali základní model stratifikačního procesu a roli vzdělání v něm. Vzdělání dávají klíčovou roli při dosažení [[Sociální status|sociálního statusu]]. Výzkum na společnosti prováděli v USA a na jeho základě formulovali modernizační teorii. [211] => [212] => Na téma dědičnosti a inteligence, o které se sociologové začali zajímat díky M. Youngovi, vznikly práce, které předpokládaly vysokou závislost inteligence na zděděných dispozicích jedince ([[Richard J. Jensen|Jensen]], 1972; [[Richard Herrnstein|Herrnstein]], 1973; Herrnstein, [[Charles Alan Murray (politolog)|Murray]], 1994). Za jednu z nejkontroverznějších knih, která se zabývá vztahem mezi inteligencí a sociální stratifikací, lze považovat dílo autorů Herrnsteina a Murraye ''The Bell Curve'' (1994). Řada závěrů ''The Bell Curve'' byla od jejího vydání [[Kritika|kritizována]].{{Citace monografie [213] => | titul = Intelligence, genes, and success : scientists respond to The bell curve [214] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/36590694 [215] => | vydavatel = Springer [216] => | místo = New York [217] => | počet stran = xi, 376 pages [218] => | isbn = 0-387-98234-5 [219] => | isbn2 = 978-0-387-98234-2 [220] => | oclc = 36590694 [221] => }}{{Citace monografie [222] => | titul = Measured lies : the bell curve examined [223] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/34193933 [224] => | vydání = 1 [225] => | vydavatel = St. Martin's Press [226] => | místo = New York [227] => | počet stran = x, 454 pages [228] => | isbn = 0-312-12929-7 [229] => | isbn2 = 978-0-312-12929-3 [230] => | oclc = 34193933 [231] => }}{{Citace periodika [232] => | příjmení = Heckman [233] => | jméno = James J. [234] => | titul = Lessons from the Bell Curve [235] => | periodikum = Journal of Political Economy [236] => | datum vydání = 1995-10-01 [237] => | ročník = 103 [238] => | číslo = 5 [239] => | strany = 1091–1120 [240] => | issn = 0022-3808 [241] => | doi = 10.1086/262014 [242] => | url = https://www.journals.uchicago.edu/doi/abs/10.1086/262014 [243] => | datum přístupu = 2020-02-12 [244] => }} [245] => [246] => == Kritika meritokracie  == [247] => Odborná kritika tohoto pojetí upozorňuje na to, že všeobecná orientace na výkon sice zvyšuje produktivitu, ale určení toho, co je to výkon a jak ho [[Odměna (výchovný prostředek)|odměňovat]], se děje na základě kritérií, která k rovnosti jako k cíli nesměřují. Výzkumy, které proběhly, ukazují na to, že šance na získání [[Pracovní místo|pracovního místa]] nebo na ekonomický úspěch není přímo závislá na [[Inteligence|inteligenci]] a poznávacích schopnostech. Příležitosti nejsou od samého počátku stejné, díky rozdílnému [[Sociální kapitál|sociálnímu kapitálu]] a [[Kulturní kapitál|kulturnímu kapitálu]] v rodinách. Svou roli hrají i další sociální vazby jako například typ navštěvované školy. Jedná se o askriptivní faktory. Více se dozvíte zde : [[Sociální status]] a zde [[Teorie jazykových kódů]]. [248] => [249] => Podle kritiků je meritokracie založená na nejednoznačně definovaných konceptech [[Schopnost|schopností]] a úsilí. Meritokracii považují za [[Ideologie|ideologii]], díky které můžeme ospravedlnit přetrvávající [[Společenská nerovnost|nerovnosti]]. Otázky, které si kladou jsou například: Jak definujeme schopnosti jedince a dokážeme je adekvátně zjišťovat ? Jak definujeme úsilí ? Je standardizované skóre [[Inteligenční test|inteligenčního testu]] či úspěch v [[Didaktický test|didaktickém testu]] ukazatelem našich schopností ? Kritici také zdůrazňují, že cíl vzdělání by měl být hlavně ve snižování počátečních vzdělanostních nerovností mezi jednotlivými žáky. [250] => [251] => Americký publicista a sociolog [[Daniel Bell]] ve své práci ''The Coming of Post-Industrial Society'' (1973) hovoří o nutnosti přehodnocení meritokracie s přihlédnutím k rovnosti výsledků a nazývá ji „spravedlivou meritokracií“ ({{Jazyk|en|''just meritocracy''}}).BELL, Daniel. ''The coming of post-industrial society: a venture in social forecasting''. New York: Basic books, 1973. [252] => [253] => [[Michael Young]] v roce 2001 kritizoval, jak se používá pojem meritokracie. Původní popsání meritokracie jako negativního typu společenské organizace neodpovídalo tomu, jak mnoho lidí včetně politiků ([[Tony Blair]]) meritokracii používalo ([[Idealismus|ideál]]). [254] => [255] => == Odkazy == [256] => [257] => === Reference === [258] => {{Překlad|jazyk=en |článek=Meritocracy |revize=638585924}} [259] => [260] => [261] => === Související články === [262] => * [[Pierre Bourdieu]] [263] => * [[Klientelismus]] [264] => * [[Kulturní kapitál]] [265] => * [[Liberalismus]] [266] => * [[Objektivismus]] [267] => * [[Sociální darwinismus]] [268] => * [[Sociální kapitál]] [269] => * [[Sociální mobilita]] [270] => * [[Sociální status]] [271] => * [[Michael Young]] [272] => [273] => === Externí odkazy === [274] => * {{Commonscat}} [275] => [276] => {{Autoritní data}} [277] => {{Portály|Politika}} [278] => [279] => [[Kategorie:Formy státu a vlády]] [280] => [[Kategorie:Politologie]] [281] => [[Kategorie:Liberalismus]] [282] => [[Kategorie:Politická filozofie]] [283] => [[Kategorie:Sociální filozofie]] [284] => [[Kategorie:Teorie demokracie]] [] => )
good wiki

Meritokracie

Meritokracie (z lat. meritus = zasloužilý (od slovesa mereor) nebo meritōrius = důležitý a řec.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Michael Young','Sociální mobilita','Kulturní kapitál','Sociální status','Sociální darwinismus','Rodina','Odměna (výchovný prostředek)','The Rise of the Meritocracy','Schopnost','Pierre Bourdieu','1958','Řečtina'

1958

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Rodina

Schopnost