Array ( [0] => 14678240 [id] => 14678240 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Metabolismus [uri] => Metabolismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Metabolismus je soubor chemických reakcí, které se odehrávají v buňkách živých organismů. Je to proces, který zajišťuje udržení života a fungování buněk. Metabolismus se skládá z dvou základních procesů - anabolismu a katabolismu. Anabolismus je proces tvorby a nahromadění látek potřebných pro růst a obnovu tělesných tkání. Zahrnuje syntézu molekul, jako jsou proteiny, nukleové kyseliny a sacharidy. Katabolismus je proces rozkladu a uvolňování energie z látek, které jsou ukládány v těle. Během katabolismu dochází k rozkladu živin, jako jsou sacharidy, tuky a proteiny, a uvolňuje se energie, která je potřebná pro životní funkce organismu. Metabolismus je řízen mnoha enzymatickými reakcemi, které umožňují správné fungování a regulaci energie v buňkách. Rychlost metabolismu je ovlivněna mnoha faktory, jako je strava, fyzická aktivita, hormonální regulace a genetické predispozice. Poruchy metabolismu mohou vést k různým onemocněním, jako jsou obezita, cukrovka nebo metabolický syndrom. Poruchy metabolismu se často projevují změnami hmotnosti, energetickou únavou, poruchami trávení a dalšími příznaky. Správná strava a životní styl jsou klíčové pro udržení zdravého metabolismu. Pravidelná fyzická aktivita, dostatečný přísun živin a vyhnutí se škodlivým látkám jsou důležité pro správné fungování a udržení rovnováhy metabolických procesů v těle. [oai] => Metabolismus je soubor chemických reakcí, které se odehrávají v buňkách živých organismů. Je to proces, který zajišťuje udržení života a fungování buněk. Metabolismus se skládá z dvou základních procesů - anabolismu a katabolismu. Anabolismus je proces tvorby a nahromadění látek potřebných pro růst a obnovu tělesných tkání. Zahrnuje syntézu molekul, jako jsou proteiny, nukleové kyseliny a sacharidy. Katabolismus je proces rozkladu a uvolňování energie z látek, které jsou ukládány v těle. Během katabolismu dochází k rozkladu živin, jako jsou sacharidy, tuky a proteiny, a uvolňuje se energie, která je potřebná pro životní funkce organismu. Metabolismus je řízen mnoha enzymatickými reakcemi, které umožňují správné fungování a regulaci energie v buňkách. Rychlost metabolismu je ovlivněna mnoha faktory, jako je strava, fyzická aktivita, hormonální regulace a genetické predispozice. Poruchy metabolismu mohou vést k různým onemocněním, jako jsou obezita, cukrovka nebo metabolický syndrom. Poruchy metabolismu se často projevují změnami hmotnosti, energetickou únavou, poruchami trávení a dalšími příznaky. Správná strava a životní styl jsou klíčové pro udržení zdravého metabolismu. Pravidelná fyzická aktivita, dostatečný přísun živin a vyhnutí se škodlivým látkám jsou důležité pro správné fungování a udržení rovnováhy metabolických procesů v těle. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento = biologickém jevu|druhý = architektonickém slohu|stránka = Metabolismus (architektura)}} [1] => [2] => '''Metabolismus''' (z řeckého ''metabolé'' – změna, přeměna) neboli '''energetická a látková přeměna''' je soubor chemických reakcí v organismech, které udržují jejich život. Metabolismus lze rozdělit na přeměnu energie v potravinách na energii pro buněčné procesy (energetický metabolismus) a na přeměnu potravin na stavební kameny [[Bílkovina|bílkovin]], [[Lipidy|lipidů]], [[Sacharidy|sacharidů]], [[Nukleová kyselina|nukleových kyselin]] (látkový metabolismus). Do metabolismu spadá i odstranění metabolických odpadů z organismu. [3] => [4] => Podle zjednodušené definice je metabolismus látková a energetická výměna, příjem a zpracování živin. Všechny [[Látka|látky]], které při metabolismu vznikají nebo se přeměňují, se nazývají [[Metabolit|metabolity]]. [5] => [6] => Metabolismus lze dále definovat jako soubor všech enzymových reakcí ([[Metabolická dráha|metabolických drah]]), při nichž dochází k přeměně [[Látka|látek]] a [[Energie|energií]] v [[Buňka|buňkách]] a v živých [[Organismus|organismech]]. Během metabolické dráhy je jedna chemická látka přeměněna řadou kroků na jinou chemickou látku, přičemž každý krok je usnadněn specifickým enzymem. [[Enzym|Enzymy]] jsou pro metabolismus zásadní, neboť působí jako [[Katalyzátor|katalyzátory]] a umožňují rychlejší reakci při nižší energii. Tyto enzymově katalyzované reakce umožňují organismům udržovat své struktury, reagovat na okolní prostředí, růst a reprodukovat se. [7] => [8] => Pozoruhodným rysem metabolismu je podobnost základních metabolických drah mezi velmi odlišnými druhy. Například jednobuněčná [[bakterie]] [[Escherichia coli]] má velmi podobné metabolické dráhy jako mnohobuněčné organismy, například [[člověk]]. Tato podobnost metabolických drah je pravděpodobně způsobena jejich [[Evolučně vývojová biologie|evolučním vývojem]]. Naopak metabolismus [[Rakovina|rakovinných buněk]] se liší od metabolismu normálních buněk, tyto rozdíly se využívají při léčbě rakoviny. [9] => [10] => == Celkový a buněčný metabolismus == [11] => [[Soubor:Metabolism.png|náhled|Zjednodušené schéma metabolismu buňky]] [12] => Metabolismus lze dělit na celkový metabolismus a bazální metabolismus: [13] => [14] => * Celkový metabolismus zahrnuje všechny biochemické procesy v organismu. [15] => * [[Buněčný metabolismus]] zahrnuje všechny biochemické procesy v buňce. [16] => [17] => == Primární a sekundární metabolismus == [18] => Primární metabolismus zahrnuje základní chemické přeměny, na kterých přímo závisí život a růst organismu. Tyto procesy jsou pro všechny živé organismy podobné. Patří sem hlavně metabolismus [[Sacharidy|sacharidů]], [[Tuky|tuků]], [[Aminokyselina|aminokyselin]] a [[nukleová kyselina|nukleových kyselin]]. [19] => [20] => Sekundární metabolismus zahrnuje chemické procesy, pomocí kterých se syntetizují a odbourávají specifické, nebílkovinové chemické látky. Mohou to být různé obranné látky, signální molekuly ([[hormon]]y), [[pigment]]y, stavební molekuly vytvářející [[Kostra|skelet]] organismu a další. [21] => [22] => == Bazální metabolismus == [23] => [[Bazální metabolický výdej|Bazální metabolismus]] (bazální metabolický výdej nebo rychlost, anglicky Basal Metabolic Rate – BMR) je množství [[energie]] vydané organismem v klidovém stavu za běžných teplotních podmínek a na lačno, tedy kdy nepracuje [[trávicí soustava]] za určitou časovou jednotku. U dospělého člověka jej lze odhadnout v jednotkách Megajoulů podle tohoto [[empirie|empirického]] vzorce: [24] => [25] => BM (MJ) = hmotnost (kg) * 0,1. [26] => [27] => Je měřítkem množství energie spotřebované všemi metabolickými chemickými reakcemi, které probíhají v klidu. Výdej energie v tomto stavu je dán fungováním životně důležitých orgánů, jako je [[srdce]], [[plíce]], [[mozek]], [[nervový systém]], [[játra]], [[Ledvina|ledviny]], [[pohlavní orgány]], [[svaly]] a [[kůže]]. BMR se snižuje s věkem a ztrátou svalové hmoty. Naopak se zvyšuje díky [[Aerobní cvičení|kardiovaskulárnímu cvičení]] a nárůstu [[Sval|svalové hmoty]]. Nemoc, konzumované jídlo a nápoje, teplota prostředí a množství [[Stres|stresu]] může ovlivnit klidový energetický výdej. [28] => [29] => Metabolismus může být také dočasně zastaven, například v [[Semeno|semenech]] rostlin. U [[Virus|virů]] je metabolismus vázán na hostitelskou buňku. [30] => [31] => == Katabolismus a anabolismus == [32] => Metabolismus dělíme na [[katabolismus]] (rozkladový proces, odbourávání) a [[anabolismus]] (výstavbový proces, [[biosyntéza]]). Katabolismus obvykle energii uvolňuje a anabolismus obvykle energii spotřebovává. [33] => [34] => === Katabolismus === [35] => Katabolismus je soubor metabolických procesů, které rozkládají velké molekuly. Patří mezi ně odbourání a oxidace molekul potravin. Účelem katabolických reakcí je poskytnout energii a složky potřebné pro anabolické reakce probíhající v molekule. Přesná povaha těchto katabolických reakcí se v jednotlivých organismech liší podle jejich zdrojů energie. Podle těchto kritérií dělíme organismy na autotrofy a heterotrofy: [36] => [37] => * [[Autotrofie|Autotrofy]] (fototrofy) přeměňují sluneční světlo a anorganické látky na organické látky a energii. Patří k nim všechny druhy rostlin, které mají schopnost získávat pro svůj život nezbytné látky z anorganických sloučenin, především z kysličníku uhličitého a vody. [38] => * [[Heterotrofie|Heterotrofy]] (chemotrofy) závisejí na autotrofech, neboť mají schopnost získávat nezbytné látky pro svůj život pouze z organických sloučenin vyprodukovaných rostlinami nebo z jiných heterotrofů. [39] => [40] => === Anabolismus === [41] => Anabolismus je soubor syntetických metabolických procesů, kdy se energie uvolněná katabolismem používá k syntéze komplexních molekul. Obecně platí, že komplexní molekuly, které tvoří buněčné struktury, jsou syntetizovány krok za krokem z menších a jednodušších prekurzorů. Anabolismus zahrnuje tři základní fáze: [42] => [43] => * výroba [[Prekurzor (chemie)|prekurzorů]], jako jsou aminokyseliny, monosacharidy, [[Izoprenoidy|isoprenoidy]] a [[Nukleotid|nukleotidy]] [44] => * jejich aktivace do reaktivních forem za použití energie z [[Adenosintrifosfát|ATP]] [45] => * montáž těchto prekurzorů do komplexních molekul, jako jsou bílkoviny, [[polysacharidy]], lipidy a nukleové kyseliny [46] => [47] => Autotrofy (rostliny) mohou vytvářet komplexní organické molekuly (například polysacharidy a bílkoviny) ve svých buňkách z jednoduchých anorganických molekul (oxid uhličitý a voda). [48] => [49] => Heterotrofy (býložravci a masožravci) mohou vytvářet komplexní organické molekuly ve svých buňkách z organických molekul (například sacharidů, tuků, bílkovin). [50] => [51] => == Energetický a látkový metabolismus == [52] => [53] => === Energetický metabolismus === [54] => [[Soubor:ATP_chemical_structure.svg|náhled|Vzorec adenosintrifosfátu ATP]] [55] => Energetický metabolismus slouží k výrobě energie pro biochemické reakce, udržení tělesných funkcí a teploty živých organismů. V každé buňce živého organismu probíhá v každém okamžiku velké množství chemických reakcí, které spotřebovávají nebo uvolňují energii. [56] => [57] => [[Soubor:Adenosindiphosphat_protoniert.svg|náhled|Adenosindifosfát ADP]] [58] => * Při přeměně složité látky na jednodušší dochází k jejich rozkladu ([[Disimilace (biologie)|disimilaci]]). Při těchto reakcích se energie zpravidla uvolňuje, jedná se o [[Exergonická reakce|reakce exergonické]]. [59] => * Při tvorbě složitých látek z jednodušších dochází k jejich syntéze ([[Asimilace (biologie)|asimilaci]]). Při těchto reakcích se energie zpravidla spotřebovává, jedná se [[Endergonická reakce|reakce endergonické]]. [60] => [61] => Při energetickém metabolismu hrají důležitou roli makroenergetické sloučeniny, které mají schopnost energii přijímat, uchovávat a uvolňovat. Jejich nejdůležitějším představitelem jsou [[Adenosintrifosfát|adenosintrifosfát ATP]] a [[Adenosindifosfát|adenosindifosfát ADP]], které mají funkci jakéhosi akumulátoru energie v živých organismech. Při biochemických reakcích dochází k tomu, že se z ATP uvolní jeden fosfátový zbytek za vzniku ADP a energie nutné pro endotermické reakce organismu. Při zpětném procesu se naopak energie při vzniku ATP z ADP spotřebuje. [62] => [63] => === Látkový metabolismus === [64] => [[Soubor:D-glucose-2D-skeletal-hexagon.svg|náhled|128x128pixelů|Vzorec jednoho ze sacharidů – glukózy]] [65] => Látkový metabolismus slouží k rozkladu, výstavbě, údržbě a výměně látek (například sacharidů, lipidů, bílkovin) v živém organismu. [66] => [67] => * [[Sacharidy]], které živé organismy přijímají v potravě, slouží především jako zdroj energie. Všechny tyto sacharidy od těch nejjednodušších až po [[polysacharidy]] jsou při metabolismu rozloženy na [[Glukóza|glukózu]]. Ta je pak použita jako zdroj energie, zásobárna energie (například [[glykogen]]) a ke stavbě vlastních látek organismu. [68] => * [[Soubor:Amminoacido alanina formula.svg|náhled|125x125pixelů|Vzorec jedné z aminokyselin – alaninu]][[Lipidy]], které živé organismy přijímají v potravě, slouží především jako zásobárna energie. Všechny lipidy jsou při metabolismu rozloženy na [[Mastná kyselina|mastné kyseliny]] a [[glycerol]], které se dále v buňkách štěpí za uvolňování energie. Přebytečné tuky se ukládají a v organismu pak tvoří tukové zásoby. [69] => * [[Bílkovina|Bílkoviny]], které živé organismy přijímají v potravě, slouží především jako stavební materiál. Všechny bílkoviny jsou při metabolismu rozloženy na [[Aminokyselina|aminokyseliny]], které se pak v buňkách syntetizují do vlastních bílkovin, enzymů a hormonů. [70] => [71] => == Enzymy == [72] => [[Soubor:GLO1 Homo sapiens smaller.gif|náhled|Enzym ze skupiny lyaz – lidská glyoxyláza I]] [73] => Pro metabolismus jsou nezbytné [[Enzym|enzymy]], které urychlují a řídí přeměnu chemických látek, proto se nazývají [[Biokatalyzátor|biokatalyzátory]]. Působení enzymů spočívá především v tom, že snižují [[Aktivační energie|aktivační energii]] biochemických reakcí a tím je umožňují a urychlují. Bez enzymů by většina biochemických reakcí vůbec neproběhla. [74] => [75] => Základní složkou enzymů jsou bílkoviny, na něž se velmi často vážou další přídatné molekuly známé jako [[Kofaktor (biochemie)|kofaktory]] nebo [[Prostetická skupina|prostetické skupiny]], které se podílejí na [[Katalyzátor|katalýze]]. Samotná enzymatická reakce probíhá obvykle v [[Aktivní místo|aktivním místě]] enzymu. Enzymů je velké množství a rozdělují se do sedmi skupin: [[Oxidoreduktáza|oxidoreduktázy]], [[Transferáza|transferázy]], [[Hydroláza|hydrolázy]], [[Lyáza|lyázy]], [[Izomeráza|izomerázy]], [[Ligáza|ligázy]] a od roku 2018 i [[EF-G|translokasy]]. [76] => [77] => == Vitamíny == [78] => [[Soubor:L-Ascorbic acid.svg|náhled|Vitamín C – kyselina askorbová]] [79] => [[Vitamín|Vitamíny]] (latinsky ''vital'' a ''amine'' – životně důležité aminy) jsou nízkomolekulární látky nezbytné pro život. V živém organismu mají funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů a na mnoha dalších tělesných procesech. Jsou také schopny posilovat a udržovat [[imunitní reakce]]. Existuje 13 základních typů vitamínů. [80] => [81] => Lidský organismus nedokáže, až na některé výjimky, vitamíny vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy. Při nedostatku nebo přebytku vitamínů se mohou objevovat poruchy metabolismu a dalších funkcí organismu. [82] => [83] => == Reference == [84] => {{Překlad|de|Stoffwechsel|216897516|en|Metabolism|1053144819}} [85] => [86] => == Literatura == [87] => * Brian K. McNab (2019). [https://jeb.biologists.org/content/early/2019/06/29/jeb.205591 What determines the basal rate of metabolism?] ''Journal of Experimental Biology'': jeb.205591 ''(advance online publication)''. doi: 10.1242/jeb.205591 (Co určuje úroveň bazálního metabolismu?) {{en}} [88] => [89] => == Externí odkazy == [90] => * {{Wikislovník|heslo=metabolismu}} [91] => * {{Commonscat}} [92] => * [http://www.sigmaaldrich.com/Area_of_Interest/Life_Science/Metabolomics/Key_Resources/Metabolic_Pathways.html Článek o metabolických drahách] {{en}} [93] => * [https://web.archive.org/web/20060218034732/http://www2.ufp.pt/~pedros/bq/integration.htm Článek o chemické podstatě lidských metabolických drah] {{en}} [94] => [95] => {{Autoritní data}} [96] => {{Portály|Biologie}} [97] => [98] => [[Kategorie:Metabolismus| ]] [] => )
good wiki

Metabolismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sacharidy','Lipidy','Adenosintrifosfát','Látka','Katalyzátor','Enzym','Bílkovina','Aminokyselina','polysacharidy','játra','nukleová kyselina','bakterie'

Adenosintrifosfát

Adenosintrifosfát (ATP) je v buňkách organismů zodpovědných za energetický transport a přeměnu energie.

Aminokyselina

Bakterie

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Enzym

Játra

Játra jsou životně důležitým orgánem lidského těla, který plní mnoho důležitých funkcí.

Katalyzátor

Látka

Lipidy

Lipidy jsou organické sloučeniny tvořené estery glycerolu a mastných kyselin.

Polysacharidy

Sacharidy

Sacharidy jsou organické sloučeniny obsahující v molekule oxid uhličitý (CO2) a vodík (H2), a to ve stechiometrickém poměru 1:2:1.