Array ( [0] => 14867625 [id] => 14867625 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Metternichové [uri] => Metternichové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Metternichové [2] => | znak = Metternich.svg [3] => | velikost znaku = [4] => | popisek = Erb Metternichů [5] => | země = {{vlajka a název|Svatá říše římská}}, {{vlajka a název|Habsburská monarchie}}, {{vlajka a název|Rakouské císařství}}, {{vlajka a název|České království}}, [6] => | mateřská dynastie = [7] => | tituly = [[Říšský hrabě|Říšská hrabata]] (v Rakousku [[Říšský kníže|říšská knížata]]) [8] => | zakladatel = [9] => | mýtický zakladatel = [10] => | rok založení = [11] => | konec vlády = [12] => | meč = 1992 [13] => | přeslice = [14] => | poslední vládce = [15] => | současná hlava = [16] => | větve rodu = * Metternich-Burscheid [17] => * Metternich-Winneburg [18] => * Metternich-Chursdorf [19] => * Metternich-Müllenark [20] => * Metternich-Brohl-Heddesdorf [21] => }} [22] => '''Metternichové''' jsou starý šlechtický rod původem z [[Německo|Německa]] připomínaný od [[13. století]]. Původně vlastnili majetek v [[Porýní]], od 17. století v [[České království|Čechách]], později také na [[Morava|Moravě]] a v [[Maďarsko|Uhrách]]. Jako katolíci a stoupenci [[Habsburkové|Habsburků]] získali [[hrabě]]cí titul (1679), později dosáhli titulu knížat (1813). Po ztrátě majetků v Německu za [[Napoleonské války|napoleonských válek]] se jejich hlavním sídlem stal [[Kynžvart]]. Nejvýznamnější osobností rodu byl kníže [[Klemens Wenzel von Metternich|Klemens Václav z Metternichu]] (1773–1859), který jako dlouholetý rakouský ministr zahraničí a státní kancléř patřil ke klíčovým postavám evropské diplomacie první poloviny [[19. století]], zároveň byl symbolem konzervativní politiky v [[Habsburská monarchie|habsburské monarchii]] před [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolucí v roce 1848]]. Rodovou titulaturu obohatil o italský titul vévody z Portelly. Jeho syn [[Richard Klemens Metternich|Richard]] (1829–1895) byl dlouholetým rakouským velvyslancem v [[Paříž]]i, kde jeho manželka [[Pauline Metternichová]] podporovala také české umělce a přispěla k propagaci české kultury. Po zestátnění majetku v Československu (1945) se hlavním rodovým sídlem stal zámek Johannisberg v [[Německo|Německu]]. Rod vymřel v roce 1992. [23] => [24] => == Dějiny rodu == [25] => [[Soubor:Lothar_von_Metternich.jpg|náhled|vlevo|Lothar z Metternichu (1551-1623), arcibiskup v [[Trevír]]u]] [26] => Metternichové jsou odnoží starobylého rodu [[Hembergové|Hembergů]] usazeného v [[Kolínské kurfiřtství|kolínském arcibiskupství]], jméno Metternich začali užívat podle stejnojmenného hradu ve [[13. století]]. Sledovatelný rodokmen začíná až kolem roku [[1400]], poté se rod rozdělil do jedenácti větví, většina z nich vymřela během 17. a 18. století. Členové rodu působili převážně ve službách kolínských a [[Trevírské kurfiřtství|trevírských arcibiskupů]]. Majetkový vzestup v 16. století je spojen s výhodnou sňatkovou politikou, vliv rodu vzrostl díky osobnosti [[Lothar z Metternichu|Lothara z Metternichu]] (1551–1623), který byl od roku 1599 [[Diecéze trevírská|arcibiskupem v Trevíru]]. Ten v roce 1616 získal říšské panství Winneburg, jeho příbuzní pak v polovině 17. století získali i dědictví vymřelého rodu Winneburgů a od té doby rod užíval jméno ''Metternich-Winneburg.'' [27] => [28] => Bratři Jan Reichard (1580–1638), Vilém (1582–1652) a Lothar (1588–1663) sloužili ve [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejnově]] armádě a na radu přátel využili možnosti nákupu [[Pobělohorské konfiskace|konfiskovaných statků]] v Čechách. Za výhodných podmínek získali panství Kynžvart zkonfiskované rodu [[Zedtwitzové|Cedviců]] (1623)[[Tomáš Václav Bílek|BÍLEK, Tomáš]]: Dějiny konfiskací v Čechách; Praha, 1883, díl 2., s. 928-929 [https://archive.org/details/djinykonfiskac02bl/page/928 dostupné online], do dědičného vlastnictví získali také dosud královské město [[Kynšperk nad Ohří]] (1623)[[Tomáš Václav Bílek|BÍLEK, Tomáš]]: Dějiny konfiskací v Čechách; Praha, 1883, díl 2., s. 1102 [https://archive.org/details/djinykonfiskac02bl/page/1102 dostupné online]. Tito bratři byli v roce 1635 povýšeni do stavu říšských svobodných pánů, v roce 1646 získali český [[inkolát]]. Lothar Bedřich z Metternichu (1617–1675) a Karel Jindřich z Metternichu (1622-1679) zastávali post arcibiskupa v [[Mohuč]]i. [29] => [30] => [[Filip Emerich z Metternichu|Filip Emerich]] (1628–1698) byl v roce 1679 povýšen do stavu říšských hrabat, v roce 1682 mu byl hraběcí titul potvrzen i pro České království. V letech 1681–1691 nechal v Kynžvartě postavit barokní zámekHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985 s. 178-180, členové rodu se zde ale zdržovali jen zřídka, protože byli vázani službou u trevírských a mohučských arcibiskupů. Význam Kynžvartu jako rodového sídla dočasně vzrostl koncem 17. století, kdy byl majetek Metternichů v Porýní zdecimován za [[Devítiletá válka|dynastických válek]] okupací francouzskými vojsky. Kvůli zadlužení došlo následně v roce 1726 k prodeji Kynšperka za 220 000 zlatýchVLASÁK, Vladimír: Dějiny města Kynšperku nad Ohří; Praha, 2002, s. 32, 39 {{ISBN|80-86453-11-1}}. [[František Jiří Karel z Metternichu|František Jiří z Metternichu]] (1746–1818) byl původně vyslancem trevírského arcibiskupa ve [[Vídeň|Vídni]], poté přestoupil do služeb habsburské monarchie a byl místodržícím v [[Rakouské Nizozemí|Rakouském Nizozemí]]. Za [[Napoleonské války|napoleonských válek]] ztratil rodová panství v Porýní, ale náhradou získal panství Ochsenhausen, které bylo v roce 1803 povýšeno na knížectví. Po zániku [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] byl Františku Jiřímu udělen rakouský knížecí titul (1813). [31] => [32] => == Kancléř Metternich == [33] => [[Soubor:Prince Metternich by Lawrence.jpeg|náhled|[[Klemens Wenzel von Metternich|Klemens Václav z Metternichu]] (1773–1859), rakouský ministr zahraničí a státní kancléř]] [34] => [[Soubor:Zámek Kynžvart celek 1.jpg|náhled|[[Kynžvart|Zámek Kynžvart]], hlavní sídlo Metternichů v Čechách]] [35] => V celoevropském měřítku byl významnou osobností kníže [[Klemens Wenzel von Metternich|Klemens Václav z Metternichu]] (1773–1859), syn Františka Jiřího. Ten svou diplomatickou kariéru zahájil v roce 1795 sňatkem s [[Kounicové|Marií Eleonorou Kounicovou]] (1775–1825), vnučkou rakouského státního kancléře [[Václav Antonín z Kounic-Rietbergu|Václava Antonína Kounice]]. Klemens Václav byl nejprve rakouským vyslancem v [[Haag]]u a [[Drážďany|Drážďanech]], důležitou úlohu sehrál jako vyslanec v napoleonské [[Francie|Francii]], poté byl nejdéle působícím rakouským ministrem zahraničí (1809–1848), potažmo státním kancléřem (1821–1848). Již za [[Napoleonské války|napoleonských válek]] osvědčil svůj diplomatický talent jako vyslanec v Sasku (1803–1806) a ve Francii (1806–1809), po roce 1815 byl přední osobností konzervativního politického směru nejen v Rakousku, ale v celé [[Evropa|Evropě]]. V Itálii získal titul vévody z Portelly (1816) a ve [[Španělsko|Španělsku]] mu byl udělen dědičný titul [[grand]]a I. třídy (1816), obdržel také [[Řád zlatého rouna]] (1810). [36] => [37] => Kromě kariéry ve státních službách kníže Klemens Václav z Metternichu významně přispěl k budování majetkového zázemí v habsburské monarchii, zvláště po ztrátě kmenových rodových statků za napoleonských válek v Německu (např. [[Metternich (hrad)|hrad Metternich]]). Jako své hlavní sídlo si zvolil Kynžvart, kde v letech 1820–1833 nechal vybudovat honosný zámek v klasicistním stylu. Po první manželce Eleonoře z Kounic zdědil na Moravě panství [[Kojetín]] (1825), které vzápětí rozšířil přikoupením dalších statků ([[Kovalovice (Kojetín)|Kovalovice]], [[Vřesovice (okres Prostějov)|Vřesovice]]). V roce 1825 za více než milión zlatých koupil bývalé klášterní panství [[Plasy]], kde nechal vybudovat [[Hrobka rodu Metternichů|rodinnou hrobku]], do [[Klášter Plasy|plaského kláštera]] byl z [[Koblenz]]e přestěhován také rodový archiv. Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] získal darem zámek Johannisberg v Porýní (1816), který se po roce [[1945]] stal hlavním rodovým sídlem. V letech 1846–1848 nechal postavit rodový palác ve [[Vídeň|Vídni]], který potomci prodali v roce 1908 a od té doby v něm sídlí velvyslanectví [[Itálie]] v Rakousku. [38] => [39] => == Poslední generace Metternichů == [40] => [[Soubor:Sándor-Metternich-kastély.JPG|náhled|vlevo|Zámek v Bajně (''Sándor-Metternich kastély)'' ([[Maďarsko]])]] [41] => [[Soubor:Palais_Metternich-Rennweg_27.JPG|náhled|vlevo|Palác Metternichů ve [[Vídeň|Vídni]], dnes sídlo italského velvyslanectví v [[Rakousko|Rakousku]]]] [42] => Klemensův nejstarší syn z prvního manželství Viktor (1803–1829) zemřel předčasně, dědicem titulů a majetku se stal syn z druhého manželství [[Richard Klemens Metternich|Richard Klemens]] (1829–1895), který byl v letech 1859–1870 rakouským velvyslancem ve Francii, po odchodu z diplomatických služeb získal dědičné členství v [[Panská sněmovna|rakouské panské sněmovně]]. Jeho manželka [[Pauline Metternichová|Paulina, rozená Sándorová]] (1836–1921), byla zároveň jeho nevlastní neteří. Patřila k významným osobnostem společenského a kulturního života, mimo jiné propagovala dílo [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]]. Z otcova dědictví získala majetek v [[Uhersko|Uhrách]] ([[Bajna]] – ''Sándor-Metternich kastély''), po manželově smrti spravovala také velkostatek Kojetín a počátkem 20. století nechala přestavět zámek v KovalovicíchHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983 s. 125. Z jejich manželství pocházely tři dcery, nejstarší Sophie (1857–1941), provdaná [[Oettingenové|Oettingenová]], zdědila Kojetín. Prostřední dcera Antonie Pascalina (1862–1890), provdaná [[Valdštejnové|Valdštejnová]], zemřela za nevyjasněných okolností v [[Duchcov]]ě, dodnes se traduje nepravděpodobná legenda, že byla roztrhána loveckými psy poštvané na ni jejím manželem. Nejmladší neprovdaná dcera Klementina (1870–1963) zdědila majetek v Uhrách, zámek ''Sándor-Metternich kastély'' v Bajně vlastnila do roku 1945. [43] => [44] => Ostatní rodový majetek (Kynžvart, Plasy, Johannisberg) a tituly zdědil Richardův mladší bratr c.k. generálmajor [[Paul Klemens Metternich|Pavel Klemens z Metternichu]] (1834–1906). V Českém království patřilo Metternichům koncem 19. století přes 26 000 hektarů půdy, zámek Kynžvart, klášter Plasy a zřícenina [[Krašov (hrad)|hradu Krašov]], z hospodářského hlediska bylo výnosné především vlastnictví lesůSchematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891, s. 388-392 [https://archive.org/details/topographischst01procgoog/page/n402 dostupné online]. Dalším nástupcem byl Pavlův syn Klemens Václav z Metternichu (1869–1930), který krátce po převzetí dědictví prodal rodový palác ve Vídni (od roku 1908 zde sídlí italské velvyslanectví), umělecké sbírky z paláce byly převezeny na Kynžvart. Klemens Václav se sňatkem s Isabelou de Silva (1880–1980) stal blízkým příbuzným španělské královské rodiny. Španělský král [[Alfons XIII.]], který v revoluci a následné [[Španělská občanská válka|občanské válce]] přišel o trůn, ve 30. letech 20. století příležitostně pobýval na Kynžvartě, což Metternichům, potažmo [[První republika|Československé republice]] přineslo diplomatické problémy. [45] => [46] => Posledním majitelem velkostatků Kynžvart a Plasy byl '''[[Paul Alfons von Metternich-Winneburg|Pavel Alfons z Metternichu-Winneburgu]]''' (1917–1992), jemuž byly majetky v Československu [[Benešovy dekrety|zkonfiskovány v roce 1945]]. Poté odešel do [[Švýcarsko|Švýcarska]] a následně se usadil na zámku Johannisberg v Porýní a byl zároveň posledním mužským potomkem rodu. Jeho manželka Tatiana (1915–2006), rozená Vasilčiková, patřila po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] k významným osobnostem společenského života v Německu, byla zakladatelkou hudebního festivalu ''[[Rheingau Musik Festival]]'', je také autorkou několika knihMetternichová, Tatiana: Svědectví o neobyčejném životě; Praha, 1992 {{ISBN|80-7038-257-0}} a po roce 1989 několikrát navštívila Kynžvart. [47] => [48] => == Erb == [49] => [[Soubor:Zámek_Kynžvart_(5).jpg|náhled|Knížecí erb Metternichů na zahradním průčelí zámku [[Kynžvart]]]] [50] => V původním [[erb]]u měli tři černé škeble na stříbrném podkladu. Klenotem byla stříbrná labutí hlava s krkem. Od svého povýšení však tento původní erb kladli doprostřed čtvrceného štítu, v němž se střídala pole představující Winneburg (zubatý pruh s křížky) a Beylstein (tři lovčí trubky). Tak zůstal erb i po povýšení na říšská knížata roku 1803, ale roku 1816 byl mezi obě horní pole vsunut jako polepšení císařský rodový erb, mezi dolní pole zase [[Znak (heraldika)|znaky]] Kynžvartu a neapolského vévodství Portelly. [51] => [52] => === Význační členové rodu === [53] => [[Soubor:Plasy_(hrobka).jpg|náhled|[[Hrobka rodu Metternichů|Rodová hrobka]] v [[Plasy|Plasích]]]] [54] => [[Soubor:Pauline_Sándor,_Princess_Metternich,_by_Franz_Xavier_Winterhalter.jpg|náhled|Kněžna [[Pauline Metternichová|Pavlína Metternichová]] roz. hraběnka [[Sándorové|Sándorová]] (1836–1921)]] [55] => * [[Lothar z Metternichu]] (1551–1623), [[Seznam trevírských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup]] a [[Seznam trevírských kurfiřtů|kurfiřt trevírský]] [56] => * [[Jan Reinhard z Metternichu]] († 1637), kanovník v Trevíru, [[Bamberk|Bamberku]] a [[Münster|Münsteru]], probošt kapituly v [[Arcidiecéze mohučská|Mohuči]], administrátor v [[Arcidiecéze magdeburská|Magdeburku]] a Halberstadtu a [[Probošt|klášterní probošt]] [[Kostel svatého Bartoloměje (Frankfurt nad Mohanem)|u sv. Bartoloměje]] ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] [57] => * Karel z Metternichu († 1635), kanovník v Trevíru, [[Diecéze lutyšská|Lutychu]], [[Diecéze eichstättská|Eichstättu]] a [[Diecéze augsburská|Aušpurku]], [[arcijáhen]] od sv. Kastora v Kardenu a probošt v [[Diecéze cášská|cášské]] [[Katedrála Panny Marie (Cáchy)|katedrále Panny Marie]] [58] => * Emerich z Metternichu († 1653) kanovník v Trevíru, [[Seznam wormských biskupů|Wormsu]] a [[Paderbornská církevní provincie|Paderbornu]] a probošt kapituly v Trevíru [59] => * Lotar z Metternichu († 1663) [[císařský komorník]], [[dvorní rada]], vrchní a generál [[kvartýrmistr]] [60] => * Vilém z Metternichu († 1652) císařský komorník, dvorní a válečný rada [61] => * Jindřich z Metternichu-Brohlu († 1654) nejprve duchovní později voják, [[generálmajor]], místodržitel Bavory okupované [[Rýnská Falc|dolní Falce]] [62] => * [[Lotar Bedřich z Metternichu-Burscheidu]] (1617–1675), [[Seznam mohučských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup mohučský]] [63] => * [[Karel Jindřich z Metternichu-Winneburgu]] (1622–1679), arcibiskup mohučský [64] => * [[Filip Emerich z Metternichu]] (1628–1698), [[polní zbrojmistr]] [[Císařská armáda (habsburská)|císařské armády]], stavebník [[Kynžvart|zámku Kynžvart]] [65] => * [[Arnošt z Metternichu]] (1656–1727) pruský vyslanec v [[Stálý říšský sněm|říšském sněmu]] v [[Řezno|Řezně]], guvernér [[Neuchâtel (kanton)|Neuenburgu]] (1707–1709) [66] => * Arnošt Eberhard z Metternichu (1691–1717) pruský vyslanec v říšském sněmu v Řezně [67] => * Arnošt August z Metternichu (1694–1720) [68] => * Volf z Metternichu († 1731) diplomat, státní úředník a spisovatel [[alchymista]] [69] => * [[František Jiří Karel z Metternichu]] (1746–1818), politik [70] => * [[Klemens Wenzel von Metternich|Klemens Václav Lotar z Metternichu]] (1773–1859), rakouský diplomat a státní ministr [71] => * [[Richard Klemens Metternich]] (1829–1895), rakouský politik a diplomat [72] => * [[Paul Klemens Metternich|Pavel Klemens Metternich]] (1834–1906), c. k. generálmajor, dědičný člen Panské sněmovny [73] => * [[Lothar Štěpán z Metternichu]] (1837–1904) [74] => * [[Pavlína z Metternichu]] (1836–1921), kněžna, mecenáška umění, zakladatelka literárního salonu ve Vídni [75] => * [[Tatiana z Metternichu-Winneburgu]] (1915–2006), mecenáška [76] => * [[Paul Alfons von Metternich-Winneburg|Pavel Alfons Metternich]] (1917–1992), poslední mužský potomek rodu Metternichů [77] => * [[František-Albrecht Metternich-Sándor]] (1920–2009), hlava rodové linie [[Ratibor a Corvey]] [78] => [79] => == Odkazy == [80] => === Reference === [81] => [82] => [83] => === Literatura === [84] => * {{Citace monografie| příjmení = Halada| příjmení2 = | jméno = Jan| jméno2 = | titul = Lexikon české šlechty| vydavatel = AKROPOLIS| místo = Praha| rok = 1992| kapitola = Metternichové| strany = 99–100| isbn = 80-901020-3-4}} [85] => * Ottův slovník naučný, díl 17.; Praha, 1901 (reprint 1999), s. 207-208 {{ISBN|80-7203-218-6}} [86] => * KAHUDA, Jan: Kancléř Metternich a Plasy ve světle soudobých dokumentů; Plasy, 2009 [87] => * ŘÍHA, Miloš: Zámek Kynžvart; Nakladatelství Vega - Národní památkový ústav; Nymburk, 2015 {{ISBN|80-86757-18-8}} [88] => [89] => === Související články === [90] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|Seznam českých šlechtických rodů]] [91] => * [[Klemens Wenzel von Metternich|Klemens Václav z Metternichu]] [92] => * [[Richard Klemens Metternich|Richard Klemens z Metternichu]] [93] => * [[Pauline Metternichová]] [94] => * [[Hrobka rodu Metternichů]] [95] => [96] => === Externí odkazy === [97] => * {{Commonscat}} [98] => * [http://genealogy.euweb.cz/metter/metter3.html Rodokmen knížecí linie Metternichů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)] [99] => [100] => {{Autoritní data}} [101] => [102] => [[Kategorie:Metternichové| ]] [103] => [[Kategorie:Německé šlechtické rody]] [104] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [105] => [[Kategorie:Rakouské šlechtické rody]] [106] => [[Kategorie:Říšské rytířstvo]] [107] => [[Kategorie:Mediatizované rody]] [] => )
good wiki

Metternichové

Metternichové jsou starý šlechtický rod původem z Německa připomínaný od 13. století.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Klemens Wenzel von Metternich','Richard Klemens Metternich','Pauline Metternichová','Napoleonské války','Filip Emerich z Metternichu','Vídeň','Lothar z Metternichu','Paul Klemens Metternich','13. století','František Jiří Karel z Metternichu','Německo','Paul Alfons von Metternich-Winneburg'

Německo

Vídeň