Array ( [0] => 15483754 [id] => 15483754 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mexiko [uri] => Mexiko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=nezávislém státě v [[Severní Amerika|Severní Americe]]}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Mexika [3] => | úřední název = Estados Unidos Mexicanos [4] => | úřední název česky = Spojené státy mexické [5] => | vlajka = Flag of Mexico.svg [6] => | článek o vlajce = Mexická vlajka [7] => | znak = Coat_of_arms_of_Mexico.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Mexika [9] => | mapa umístění = Mexico (orthographic_projection).svg [10] => | rozloha = 1 964 375 [11] => | rozlmisto = 13 [12] => | procent vody = 2,5 [13] => | počet obyvatel = 131 135 337 [14] => | obyvatelé aktuální k = 2023 [15] => | obyvmisto = 10 [16] => | hustota = 57 [17] => | hustmisto = 117 [18] => | HDI = 0,779 [19] => | HDIvývoj = růst [20] => | HDIvýše = vysoký [21] => | HDI aktuální k = 2022 [22] => | HDImísto = 74 [23] => | jazyk = [[španělština]] a další jazyky [24] => | náboženství = [[Katolictví|katolické]] 89 %, [[Protestantismus|protestantské]] 6 % [25] => | nejvyšší hora = [[Pico de Orizaba|Citlaltépetl]] [26] => | výška nejvyšší hory = 5636 [27] => | státní zřízení = [[Federace|federativní]] [[prezidentská republika]] [28] => | hlavní město = [[Ciudad de México]] [29] => | funkce1 = Prezident [30] => | vládce1 = [[Andrés Manuel López Obrador]] [31] => | článek o hymně = Mexická hymna [32] => | hymna = Himno Nacional Mexicano [33] => | datum vzniku = [[16. září]] [[1810]] (uznána [[27. září]] [[1827]]) [34] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]] [35] => | měna = [[Mexické peso]] [36] => | kód měny = MXN [37] => | HDP/ob. = 17 269{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [38] => | HDP/ob.misto = 68 [39] => | HDP aktuální k = 2015 [40] => | ison = 484 [41] => | iso3 = MEX [42] => | iso2 = MX [43] => | mpz = [[MEX]] [44] => | doména = mx [45] => | předvolba = +52 [46] => | čas = −5 až −8 h [47] => | commonscat = Mexico [48] => | soubor hymny = Himno Nacional Mexicano instrumental.ogg [49] => }} [50] => '''Mexiko''', plným názvem '''Spojené státy mexické''', [[Španělština|španělsky]] ''Estados Unidos Mexicanos'', je [[Federace|federativní]] [[republika]] na [[Amerika|americkém]] [[kontinent]]ě. Geograficky se nachází drtivou většinou území v [[Severní Amerika|Severní Americe]], [[Geopolitika|geopoliticky]] bývá ale často řazeno mezi státy [[Střední Amerika|Střední Ameriky]]. [51] => [52] => Na severu hraničí se [[Spojené státy americké|Spojenými státy]], na jihu s [[Guatemala|Guatemalou]] a [[Belize]]. Ze západu jsou břehy Mexika omývány [[Tichý oceán|Tichým oceánem]], východní pobřeží je tvořeno [[Mexický záliv|Mexickým zálivem]] a na jihovýchodě [[Karibské moře|Karibským mořem]]. Mexiko má rozlohu 1 972 550 kilometrů čtverečních a přibližně 128 milionů obyvatel, což z něj činí 13. největší zemi na světě podle rozlohy a 10. nejlidnatější stát planety. Jde rovněž o největší [[Španělština|španělsky]] mluvící zemi světa. Je to [[federace]] skládající se z 31 států a samostatné jednotky [[Ciudad de México]], hlavního a také největšího města. Mezi další významná města patří [[Guadalajara (Mexiko)|Guadalajara]], [[Monterrey]], [[Puebla (město)|Puebla]], [[Toluca]], [[Tijuana]], [[Ciudad Juárez]] a [[León (Mexiko)|León]]. [53] => [54] => [[Dějiny Mexika]] jsou velmi starobylé, rozvinuté civilizace se zde nacházely již tisíce let před naším letopočtem. K nejslavnějším patří civilizace [[Mayská civilizace|mayská]] a [[Aztécká říše|aztécká]]. V 16. století proběhla [[Španělské impérium|španělská]] [[kolonizace]]. Mexiko se stalo nezávislým státem po úspěšné [[Mexická válka za nezávislost|mexické válce za nezávislost]] v roce 1821. Brzy následovaly velké územní ztráty ve prospěch Spojených států amerických, na severu Mexika, ovšem tyto oblasti byly obydleny jen velmi řídce, centrum země se vždy nacházelo na jihu. Dalším politickým přeryvem byly reformy, které poskytovaly ochranu domorodým komunitám a omezovaly moc armády a církve a které byly zakotveny v ústavě z roku 1857. Ty vyvolaly [[Francie|francouzskou]] intervenci. Cizí nadvláda byla odvržena v roce 1867. Deset let poté moc na tři dekády uzmul diktátor [[Porfirio Díaz]]. Toho svrhla [[mexická revoluce]] v roce 1910, jež je dodnes základním pilířem mexické národní identity. Revoluční peripetie nakonec vyústily v roce 1929 k vytvoření [[Institucionální revoluční strana|Institucionální revoluční strany]], která Mexiko ovládala až do roku 2000. [55] => [56] => V žebříčku [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] se Mexiko nachází až na 76. místě na světě, což vede k tomu, že je na něj často pohlíženo jako na [[Rozvojová země|rozvojovou zemi]], nicméně jde o 16. největší ekonomiku na světě podle nominálního [[Hrubý domácí produkt|HDP]] a 11. největší podle HDP v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]]. Mexiko bývá tudíž označováno za regionální velmoc, nebo dokonce potenciální velmoc světovou. Největším ekonomickým partnerem jsou Spojené státy, s nimi a [[Kanada|Kanadou]] Mexiko vytvořilo i [[Ekonomická integrace|zónu volného obchodu]], ale vztahy s mocným severním sousedem jsou často také konfliktní, nejen historicky, ale i kvůli řadě současných problémů (např. nelegální migrace). K největším problémům mexické společnosti patří velká sociální nerovnost, značná míra [[Chudoba|chudoby]] a rozsáhlá [[kriminalita]], zejména [[Psychoaktivní droga|drogová]] – od roku 2006 vedl [[Mexická drogová válka|konflikt mezi vládou a drogovými kartely]] ke smrti více než 120 000 osob. [57] => [58] => == Historie == [59] => {{viz též|Dějiny Mexika}} [60] => [[Soubor:Chichen-Itza-Castillo-Seen-From-East.JPG|náhled|vlevo|Pyramida v předkolumbovském městě [[Chichén Itzá]]]] [61] => [[Soubor:La Captura de Moctezuma.png|vlevo|náhled|[[Hernán Cortés]] zatýká posledního aztéckého krále [[Moctezuma II.|Moctezumu II.]](obraz Jana Karla Donata Van Beecqa)]] [62] => Oblasti dnešního Mexika byly osídleny člověkem podle archeologických nálezů před asi 25 000 až 30 000 lety. Kolem roku [[3. tisíciletí př. n. l.|2500 př. n. l.]] se objevuje nejstarší mexická [[keramika]]. Za první mexickou civilizaci vůbec je považována olmécká kultura. [[Olmékové]] obývali především území kolem dnešního města [[Veracruz (Veracruz)|Veracruz]] a v oblasti Tabasco. Kolem roku [[200 př. n. l.]] bylo založeno město [[Teotihuacán]], které plnilo funkce náboženského a kulturního centra pozdní olmécké kultury a patřilo k nejvýznamnějším městským osídlením v Amerikách.{{Citace elektronického periodika [63] => | titul = Teotihuacán - starověké posvátné místo [64] => | periodikum = Novinky.cz [65] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [66] => | vydavatel = Borgis [67] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/amerika/clanek/teotihuacan-staroveke-posvatne-misto-188719 [68] => | datum přístupu = 2020-09-04 [69] => }} V [[8. století]] mělo 100 až 250 tisíc obyvatel.{{Citace monografie [70] => | příjmení = Polišenský [71] => | jméno = Josef [72] => | titul = Dějiny Latinské Ameriky [73] => | url = https://books.google.cz/books/about/D%C4%9Bjiny_Latinsk%C3%A9_Ameriky.html?id=VWeaGAAACAAJ&redir_esc=y [74] => | vydavatel = Svoboda [75] => | počet stran = 829 [76] => | poznámka = Google-Books-ID: VWeaGAAACAAJ [77] => }} Srdcem města byl komplex několika pyramid, z nichž byly nejdůležitější [[Pyramida Slunce|pyramidy Slunce]] a [[Pyramida Měsíce|Měsíce]]. V jižních oblastech [[poloostrov]]a [[Yucatán (poloostrov)|Yucatánu]] se kolem 2. tisíciletí př. n. l. objevila další civilizace – [[Mayové|Mayů]], všeobecně považována za nejvyspělejší civilizaci předkolumbovské Ameriky s vysokou úrovní [[Matematika|matematiky]], [[kalendář]]em a [[Logosylabické písmo|logosylabickým písmem]]. Jedna ze silných etap této civilizace je spjata s příchodem [[Toltékové|Toltéků]]. Centrem toltécko-mayské civilizace se stalo město [[Chichén Itzá]], se známou [[Kukulkánova pyramida|Kukulkánovou pyramidou]].{{Citace elektronického periodika [78] => | příjmení = Lněnička [79] => | jméno = Luboš [80] => | titul = Mexiko: Tajemný odkaz mayské civilizace [81] => | periodikum = HedvabnaStezka.cz [82] => | vydavatel = [83] => | url = https://www.hedvabnastezka.cz/mexiko-tajemny-odkaz-mayske-civilizace/ [84] => | datum vydání = 2014-04-23 [85] => | datum přístupu = 2020-12-26 [86] => }}{{Citace elektronického periodika [87] => | titul = Mexický sedmý div světa je jako matrjoška, obsahuje další pyramidy [88] => | periodikum = iDNES.cz [89] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/mexiko-pyramida.A161117_110317_kolem-sveta_skr [90] => | datum vydání = 2016-11-17 [91] => | datum přístupu = 2020-12-26 [92] => }} Konečně se v oblasti dnešního Mexika objevili na počátku [[14. století]] [[Aztécká říše|Aztékové]], kteří kolem roku 1325 založili město [[Tenochtitlán]] na ostrovech jezera Texcoco. Aztécká společnost byla charakterizována důrazem na roli náboženství (a kněží) a silnou orientací na válku a expanzi. Tyto dva jevy byly spojené, jelikož významným aztéckým bohem byl [[Huitzilopochtli]], jež vyžadoval [[Lidská oběť|lidské oběti]].{{Citace elektronické monografie [93] => | příjmení = Dvořáková [94] => | jméno = Jana [95] => | titul = Nejkrutější aztécké rituály: Umíralo při nich 40 lidí denně! [96] => | url = https://epochaplus.cz/nejkrutejsi-aztecke-ritualy-umiralo-pri-nich-40-lidi-denne/ [97] => | vydavatel = Epochaplus.cz [98] => | místo = [99] => | datum vydání = [100] => | datum přístupu = 2020-12-26 [101] => }} [102] => [103] => Po příchodu Evropanů [[Dobývání Aztécké říše|dobyl]] mezi roky 1519 a 1521 španělský [[conquista]]dor [[Hernán Cortés]] [[Aztécká říše|Aztéckou říši]].{{Citace elektronického periodika [104] => | titul = Před 500 lety dosáhl Cortés břehů říše Aztéků. Dobýval ji dva roky, domorodcům ‚přivezl‘ neštovice {{!}} Zajímavosti [105] => | periodikum = Lidovky.cz [106] => | url = https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/pred-500-lety-dosahl-cortes-brehu-rise-azteku-dobyval-ji-dva-roky-domorodcum-privezl-nestovice.A190302_124437_ln-zajimavosti_ele [107] => | datum vydání = 2019-03-04 [108] => | datum přístupu = 2020-09-04 [109] => }} Záhy poté obrátili Španělé pozornost na ostatní [[Indiáni|indiánské]] státy v oblasti. Roku 1530 Španělé ovládli dřívějšího aztéckého konkurenta [[Taraskánské království]], v letech 1523–1697 dobyli a rozvrátili všechny [[Mayové|mayské]] státy na jihu Mexika, jakkoli vrchol měla mayská civilizace už dávno za sebou, konec jejího klasického období bývá datován k roku 950.{{Citace periodika [110] => | příjmení = Krupka [111] => | jméno = Jaroslav [112] => | titul = Jak zanikla starověká mayská civilizace? Vědci přišli s překvapivou teorií [113] => | periodikum = Deník.cz [114] => | datum vydání = 2019-08-08 [115] => | url = https://www.denik.cz/veda-a-technika/nova-teorie-o-zaniku-mayu-vyvrazdovali-se-uz-dlouho-pred-koncem-jejich-rise-20190808.html [116] => | datum přístupu = 2020-09-04 [117] => }} [118] => [119] => První generace conquistadorů, často velmi násilných, byla postupně nahrazena novým systémem koloniální správy v podobě [[místokrál]]ovství, [[Generální kapitanát|generálních kapitanátů]] a [[Audiencie|audiencií]]. Systém [[Encomienda|encomiendy]] byl nahrazen [[Repartimiento|repartiementem]] a konečně [[Hacienda|haciendou]], orientovanou na produkci koloniálního zboží.{{Citace elektronického periodika [120] => | příjmení = [121] => | jméno = [122] => | titul = Encomienda, Hacienda, Latifundio [123] => | periodikum = is.mendelu.cz [124] => | vydavatel = [125] => | url = https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=70343 [126] => | datum vydání = [127] => | datum přístupu = 2020-12-26 [128] => }} V roce 1535 založili [[Habsburské Španělsko|Španělé]] [[Španělské kolonie|svoji kolonii]] [[Místokrálovství Nové Španělsko|Nové Španělsko]] s hlavním městem [[Ciudad de México]] na místě hlavního aztéckého města [[Tenochtitlán]] přímo na území vysušeného jezera. [[Katolická církev]] silně působila na domorodé obyvatelstvo a sehrávala centrální roli v rodící se společnosti. Koloniální expanze pokračovala během celého 16. a 17. století, a to především směrem na sever do oblastí dnešních Spojených států a dále na jih do Střední Ameriky. Součástí Nového Španělska byla i [[Španělská Východní Indie]], mezi Manilou a Acapulcem fungovala tzv. [[manilská galeona]], která dovážela zboží z asijského [[Dálný východ|Dálného východu]] do Ameriky a následně se dostávalo do Španělska. Koloniální společnost charakterizovalo rasově založené a segregační rozdělení společnosti na Republiku Španělů a Republiku indiánů. V obou platily rozdílné zákony a Republika indiánů byla ve všem podřízena republice Španělů. [129] => [[Soubor:Miguel Hidalgo con estandarte.jpg|náhled|[[Miguel Hidalgo y Costilla|Miguel Hidalgo]], hrdina [[Mexická válka za nezávislost|války za nezávislost]]]] [130] => V první fázi kolonizace se Španělé soustředili na těžbu drahých kovů. Naleziště v [[Zacatecas (město)|Zacatecas]] (1548) poskytovalo Španělům obrovské množství stříbra, ale na jeho ochranu bylo nutné vynakládat nemalé úsilí, jelikož v oblasti žili nepřátelští [[Chichimékové]], kteří přepadali španělské konvoje se stříbrem a ohrožovali španělské doly.{{Citace elektronické monografie [131] => | příjmení = Schmal [132] => | jméno = John P. [133] => | titul = Who Were the Chichimecas? [134] => | url = https://indigenousmexico.org/aguascalientes/who-were-the-chichimecas/ [135] => | vydavatel = IndigenousMexico.org [136] => | místo = [137] => | datum vydání = 2020-05-18 [138] => | datum přístupu = 2020-12-26 [139] => | jazyk = en-US [140] => }} V letech 1650–1750 však došlo k úpadku těžby stříbra, v důsledku převahy konkurenční těžby v [[Peru]]. S tím přišel v 17. století celkový úpadek. Na něj se koloniální správa snažila v 18. století reagovat [[Osvícenství|osvícenskými]] reformami – vznikly nové správní jednotky nazvané [[intendencie]] (1786) v čele s intendantem, který měl šířit technologické novinky. Španělsko však celkově v Evropě zaostávalo a vyklízelo své pozice. Místní mexické elity se postupně přeorientovaly na Francii a Británii. V roce [[1810]] vznikla ve městě [[Santiago de Querétaro|Queretáru]] spiklenecká [[junta]], jejímž cílem bylo připravit [[povstání]] proti Španělům. K juntě se mimo kreolských politiků a úředníků přidal také kněz [[Miguel Hidalgo y Costilla]]. 16. září 1810 vydal manifest nazvaný [[Provolání z Dolores]] (''Grito de Dolores''), jímž vyhlásil [[Mexická válka za nezávislost|válku za nezávislost]].{{Citace elektronického periodika [141] => | titul = Mexiko slaví dvousté výročí nezávislosti [142] => | periodikum = iROZHLAS [143] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [144] => | vydavatel = Český rozhlas [145] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [146] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/mexiko-slavi-dvouste-vyroci-nezavislosti_201009161556_jpiroch [147] => | datum přístupu = 2020-09-04 [148] => }} Hidalgo byl popraven, ale místním elitám se nakonec podařilo nadvládu Evropanů setřást. Uvažovalo se sice o možnosti, že by se do čela nově vzniklé monarchie postavil opět španělský rod, ale generál [[Agustín de Iturbide]] využil svoje postavení a podporu v armádě a prohlásil se prvním mexickým císařem.{{Citace periodika [149] => | příjmení = Anna [150] => | jméno = Timothy E. [151] => | titul = The Rule of Agustin de Iturbide: A Reappraisal [152] => | periodikum = Journal of Latin American Studies [153] => | datum vydání = 1985 [154] => | ročník = 17 [155] => | číslo = 1 [156] => | strany = 79–110 [157] => | issn = 0022-216X [158] => | url = https://www.jstor.org/stable/157498 [159] => | datum přístupu = 2020-12-26 [160] => }} Vůči němu se však zdvihla silná republikánská opozice vedená [[Antonio López de Santa Anna|Antonio Lopézem de Santa Anna]] a Iturbe v roce 1824 skončil na popravišti. Vznikla republika a jejím prvním prezidentem byl jmenován [[Guadalupe Victoria]]. Klíčovou osobností republiky zůstal Lopéz. [161] => [162] => Situace republiky však byla těžká. Evropské mocnosti ji neuznávaly, severní a jižní oblasti žádaly odtržení, jichž také dosahovaly (jih již na počátku republiky, vznikla takto [[Federativní republika Střední Ameriky]], [[Texaská republika|Texas]] vyhlásil nezávislost roku 1836) a puč střídal puč – sám Lopéz se do úřadu desetkrát vrátil, často právě pučem, a vládl v zásadě jako diktátor. Krize vyvrcholila v roce 1846, kdy vyhlásily [[Spojené státy americké]] Mexiku válku, jejímž cílem bylo začlenění severních provincií Mexika do USA. Ani v tomto konfliktu ([[mexicko-americká válka]]) nebylo Mexiko úspěšné a v jeho důsledku ztratilo velká území na severu (jako [[Horní Kalifornie]], [[Santa Fe de Nuevo México|Nové Mexiko]] a další).{{Citace elektronického periodika [163] => | titul = Před 170 lety americký Kongres vyhlásil válku Mexiku [164] => | periodikum = Reflex.cz [165] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/71411/pred-170-lety-americky-kongres-vyhlasil-valku-mexiku.html [166] => | datum přístupu = 2020-09-04 [167] => }} [168] => [[Soubor:Edouard Manet 022.jpg|vlevo|náhled|Poprava císaře [[Maxmilián I. Mexický|Maxmiliána]] na obraze [[Édouard Manet|Édouarda Maneta]]]] [169] => Porážka Mexika v roce 1847 dala vzejít tzv. druhé republice a zejména posílila liberální opozici vůči lopézovskému režimu. Nakonec se liberálové dostali v roce 1855 k vládě. Jejich nová [[ústava]] z roku 1857 však vyvolala velký odpor v církvi a vůbec v konzervativním táboře. Odsoudil ji i papež [[Pius IX.]] Záhy vypukla tříletá občanská válka. Republikány vedl [[Benito Juárez]], první prezident v [[Amerika|Americe]] [[Indiáni|indiánského]] původu. Konzervativci se rozhodli svrhnout republiku a nahradit ji [[Konstituční monarchie|konstituční monarchií]]. Podporu hledali zvláště na francouzském dvoře, u [[Napoleon III.|Napoleona III.]] Záminkou pro intervenci Evropanů byly mexické dluhy. V Mexiku se vylodila vojska „věřitelských států“ Velké Británie, Španělska a Francie, ale Britové a Španělé se nakonec stáhli. Francouzi dobyli většinu území, republiku svrhli a našli pro Mexiko panovníka – bratra rakouského císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] arcivévodu [[Maxmilián I. Mexický|Ferdinanda Maxmiliána]].{{Citace elektronického periodika [170] => | příjmení = [171] => | jméno = [172] => | titul = Mexické dobrodružství Maxmiliána Habsburského [173] => | periodikum = Česká televize [174] => | vydavatel = [175] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/1036599012-mexicke-dobrodruzstvi-maxmiliana-habsburskeho/39934234105-cesta-k-trunu/#8 [176] => | datum vydání = [177] => | datum přístupu = 2020-09-04 [178] => }} [[Francouzská intervence v Mexiku]] se ale nelíbila Spojeným státům, protože se jednalo o porušení [[Monroeova doktrína|Monroeovy doktríny]]. Ty tak začaly podporovat Juaréze, který se uchytil na severu země. Ferdinand Maxmilián nakonec ztratil přízeň i Napoleona III. kterého začala trápit rostoucí moc [[Prusko|Pruska]] v Evropě a z Mexika stáhl všechna svá vojska. Osud císaře byl tragický. V roce 1867 byl v [[Santiago de Querétaro|Queretáru]] zajat a popraven.{{Citace elektronického periodika [179] => | příjmení = [180] => | jméno = [181] => | titul = Maxmilián I. Mexický: císař, který skončil před popravčí četou [182] => | periodikum = www.securitymagazin.cz [183] => | vydavatel = [184] => | url = https://www.securitymagazin.cz/historie/maxmilian-i-mexicky-cisar-ktery-skoncil-pred-popravci-cetou-1404056559.html [185] => | datum vydání = [186] => | datum přístupu = 2020-12-26 [187] => }} [188] => [189] => Roku 1867 tak vznikla třetí republika. Zpočátku byla značně liberální, avšak v roce 1877 se prezidentem stal [[Porfirio Díaz]], kterému, ač liberálovi, se zdařilo získat podporu konzervativních zástupců církve, velkostatkářů, armády a zahraničního (především amerického) kapitálu, který v této době intenzivně investoval v Mexiku do těžby ropy a stavby železnic. Církev opět získala vliv nad mexickým školstvím. Díaz vládl nepřetržitě 27 let, v zásadě diktátorským způsobem. Jeho politika byla ekonomicky [[Liberalismus|liberální]], politicky [[Konzervatismus|konzervativní]] a usilující o [[Industrializace|industrializaci]].{{Citace periodika [190] => | příjmení = Bryan [191] => | jméno = Anthony T. [192] => | titul = Political Power In Porfirio Diaz's Mexico: A Review and Commentary [193] => | periodikum = The Historian [194] => | datum vydání = 1976 [195] => | ročník = 38 [196] => | číslo = 4 [197] => | strany = 648–668 [198] => | issn = 0018-2370 [199] => | url = https://www.jstor.org/stable/24444300 [200] => | datum přístupu = 2020-12-26 [201] => }} Tato éra bývá nazývána porfiriát. Na začátku 20. století se ale proti Díazovi a jeho stoupencům zformovala nová liberální a postupně i [[Socialismus|socialistická]] opozice. Díaz veřejně přislíbil demokratické volby, ve kterých nebude kandidovat. Slib však nesplnil a favorita voleb vykázal do Evropy. To zapůsobilo jako rozbuška. Opozice vyhlásila 20. listopadu 1910 povstání. Tím byla zahájena [[mexická revoluce]].{{Citace elektronického periodika [202] => | příjmení = [203] => | jméno = [204] => | titul = Sto let od mexické revoluce [205] => | periodikum = Plus - Český rozhlas [206] => | vydavatel = [207] => | url = https://plus.rozhlas.cz/sto-let-od-mexicke-revoluce-6632820 [208] => | datum vydání = 2010-12-01 [209] => | datum přístupu = 2020-09-04 [210] => }} Do jejího čela se postavil [[Francisco Madero]], který bývá označován za [[Liberalismus|liberála]], avšak k jeho rétorice patřil i boj proti zahraničnímu kapitálu a pozemková reforma. Revoluční jednotky poměrně rychle a snadno zvítězily. V květnu 1911 byl Madero zvolen novým prezidentem. [211] => [[Soubor:Zapatistas and Nacional de Mexico, No. 739 (5655532688).jpg|náhled|Bojovníci [[Mexická revoluce|Mexické revoluce]]]] [212] => Madero se pokusil v čele země realizovat pozemkovou reformu, avšak čelil kritice zprava i zleva. Nakonec ho smetl pravicový vojenský převrat. Začátkem roku 1913 byl zavražděn, a to na příkaz vojáka a konzervativního politika [[Victoriano Huerta|Victoriano Huerty]]. Ten se také postavil do čela země. Odpor proti Huertovi je považován za druhou fázi revoluce. Opozice měla tentokrát více center. Jednomu dominoval guvernér státu [[Coahuila]] [[Venustiano Carranza]] (tzv. Konstitucionální armáda), dalšímu voják [[Álvaro Obregón]] a levicovým skupinám velel [[Pancho Villa]]. Další centrum bylo na jihu země, zde rolnické povstalce vedl [[Emiliano Zapata]]. Huerta měl podporu [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], které v roce 1914 v jeho prospěch vojensky [[Intervence|intervenovaly]] (okupace [[Veracruz (Veracruz)|Veracruzu]]).{{Citace monografie [213] => | příjmení = Quirk [214] => | jméno = Robert E. [215] => | příjmení2 = Quirk [216] => | jméno2 = Robert E. [217] => | titul = An Affair of Honor: Woodrow Wilson and the Occupation of Veracruz [218] => | url = https://books.google.cz/books/about/An_Affair_of_Honor.html?id=2AHjuuV6nYEC&redir_esc=y [219] => | vydavatel = W. W. Norton & Company [220] => | počet stran = 196 [221] => | isbn = 978-0-393-00390-1 [222] => | poznámka = Google-Books-ID: 2AHjuuV6nYEC [223] => | jazyk = en [224] => }}{{Citace monografie [225] => | příjmení = Teitelbaum [226] => | jméno = Louis M. [227] => | titul = Woodrow Wilson and the Mexican Revolution, 1913-1916: A History of United States-Mexican Relations from the Murder of Madero Until Villa's Provocation Across the Border [228] => | url = https://books.google.cz/books/about/Woodrow_Wilson_and_the_Mexican_Revolutio.html?id=C_J1AAAAMAAJ&redir_esc=y [229] => | vydavatel = Exposition Press [230] => | počet stran = 454 [231] => | poznámka = Google-Books-ID: C_J1AAAAMAAJ [232] => | jazyk = en [233] => }} Vměšování Američanů vzbudilo nevoli v celé zemi a spíše sjednotilo protihuertovskou opozici. Huerta tlaku povstalců odolával do roku 1914, poté prchl do USA. [234] => [235] => Mezi protihuertovskou opozicí však ihned začaly ozbrojené střety. Zapata uzavřel spojenectví s Villou a zahájil boj proti Carranzovi s Obregónem. Levice ovládla načas i [[Ciudad de México]]. Carranza se však spojil s dělnickým hnutím a odbory (tzv. rudými pluky) a v roce 1916 byli Zapata s Villou poraženi. V roce 1917 pak byla ve městě [[Santiago de Querétaro]] přijata nová Ústava, která část půdy předala malým rolníkům, dala sociální práva zejména dělníkům (osmihodinová pracovní doba atp.) a zakazovala cizincům nabývat v Mexiku majetek. [236] => [237] => Poté však začaly spory i mezi Carranzou a Obregónem. Carranza byl zvolen prezidentem, zatímco Obregón se cítil upozaděný. V roce 1920 měli proti sobě kandidovat na prezidenta, avšak Obregón ještě před volbami (údajně kvůli obavám z volebních machinací) provedl vojenský převrat, během nějž byl Carranza obregonovci zavražděn. Obregón se ujal prezidentského úřadu. Svým [[Ekonomický nacionalismus|ekonomickým nacionalismem]] výrazně zhoršil vztahy s USA, avšak ty se mu kolem roku 1923 podařilo urovnat. Trvale zlé byly naopak vztahy s [[Vatikán]]em, kterému se nelíbilo, že Ústava z roku 1917 provedla jednostrannou [[Odluka státu a církve|odluku státu a církve]], omezila přístup [[Katolická církev|katolické církve]] do škol a také k majetku. Vatikán svou kritiku, na rozdíl od USA, stále zesiloval, což vedlo ke vzniku hnutí radikálních katolíků, zejména na venkově (tzv. ''cristeros'').{{Citace elektronického periodika [238] => | titul = Cristero Rebellion {{!}} Encyclopedia.com [239] => | periodikum = www.encyclopedia.com [240] => | url = https://www.encyclopedia.com/humanities/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/cristero-rebellion [241] => | datum přístupu = 2020-09-04 [242] => }} [[Povstání kristerů]] mimořádně zesílilo, když roku 1924 vystřídal Obregóna v prezidentském úřadě další voják [[Plutarco Elías Calles]], který nasadil ještě ostřejší kurz proti katolické církvi. Roku 1927 již odpor ''cristeros'' přerostl v regulérní občanskou válku. Obregón v roce 1928 znovu kandidoval na prezidenta, ve volbách vyhrál, ale než mohl do úřadu nastoupit, byl zavražděn katolickým radikálem. [243] => [244] => [[Soubor:Lazaro Cardenas nacionaliza ferrocarriles 1937.jpg|náhled|[[Lázaro Cárdenas del Río|Lázaro Cárdenas]] určil podobu mexického politického systému na desítky let]] [245] => [246] => Calles založil roku 1929 [[Národní revoluční strana (Mexiko)|Národní revoluční stranu]] (''Partido Nacional Revolucionario''), jejímž prostřednictvím ovládal Mexiko až do poloviny 30. let, byť prezidenty bylo několik jiných politiků, povětšinou Callesových loutek. V roce 1934 Calles do prezidentského úřadu dosadil [[Lázaro Cárdenas del Río|Lázaro Cárdenase]]. Ten však Callesovi rychle přerostl přes hlavu, zbavil ho vlivu a nakonec přinutil k exilu v USA. Roku 1938 Cárdenas přejmenoval svou stranu na Mexickou revoluční stranu (''Partido Revolucionario Mexicano''). Cárdenas také prohlásil, že nastoluje tzv. „revoluční režim“, čímž měla revoluce „definitivně zvítězit“. Tento výsledek revoluce, tedy režim založený na [[Etatismus|etatismu]], [[Nacionalismus|nacionalismu]], [[Korporativismus|korporativismu]], [[Vláda jedné strany|vládě jedné strany]], silném [[Modernizace|modernizačním]] étosu, silné roli odborů a určitých vztazích ke [[Komunismus|komunismu]] (viz Cárdenasův obdiv k [[Lev Davidovič Trockij|Trockému]]), trval v Mexiku až do roku 1997.{{Citace periodika [247] => | příjmení = Becker [248] => | jméno = Marjorie [249] => | titul = Black and White and Color: Cardenismo and the Search for a Campesino Ideology [250] => | periodikum = Comparative Studies in Society and History [251] => | datum vydání = 1987 [252] => | ročník = 29 [253] => | číslo = 3 [254] => | strany = 453–465 [255] => | issn = 0010-4175 [256] => | url = https://www.jstor.org/stable/179033 [257] => | datum přístupu = 2020-12-26 [258] => }}{{Citace periodika [259] => | příjmení = O'Brien [260] => | jméno = Elizabeth [261] => | titul = Revolutionary Ideology and Political Destiny in Mexico, 1928–1934: Lázaro Cárdenas and Adalberto Tejeda [262] => | periodikum = Hispanic American Historical Review [263] => | datum vydání = 2018-11-01 [264] => | ročník = 98 [265] => | číslo = 4 [266] => | strany = 763–765 [267] => | issn = 0018-2168 [268] => | doi = 10.1215/00182168-7160754 [269] => | jazyk = en [270] => | url = https://read.dukeupress.edu/hahr/article-abstract/98/4/763/135935/Revolutionary-Ideology-and-Political-Destiny-in [271] => | datum přístupu = 2020-12-26 [272] => }} [273] => [274] => Systém jedné strany, po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] nazývané [[Institucionální revoluční strana]], nebyl demokratický, avšak připsal si řadu úspěchů: odklidil z politiky vliv armády, což se v mnoha jiných latinoamerických zemích nepovedlo. Země byla silně modernizována a po druhé světové válce zaznamenala ekonomický boom, o kterém se začalo hovořit jako o mexickém zázraku, jakkoli mu pomáhal „[[doping]]“ v podobě bohatých ložisek ropy. Postupně ale rostla nespokojenost, a to ze všech stran – liberálům se nelíbilo státní vlastnictví všech klíčových podniků v zemi, radikálním demokratům málo demokracie (dali o sobě vědět prvně při studentských nepokojích roku 1968, které poznamenaly i toho roku pořádanou [[Letní olympijské hry 1968|olympiádu]]) a nespokojenost rostla i na „druhé straně barikády“, u levicových radikálů na venkově. [275] => [276] => [[Soubor:President Bush, Canadian Prime Minister Brian Mulroney and Mexican President Carlos Salinas participate in the... - NARA - 186460.jpg|náhled|Podpis dohody NAFTA (1994). Stojící zleva: [[Carlos Salinas]], [[George H. W. Bush|George Bush]] a [[Brian Mulroney]]]] [277] => [278] => Zvláště, když ekonomický zázrak skončil, už kolem roku 1970. Mexiko se nejprve masivně zadlužilo. Poté tvrdě [[Devalvace|devalvovalo]] měnu. Krize vyvrcholila v roce 1982.{{Citace periodika [279] => | příjmení = Cline [280] => | jméno = William R. [281] => | titul = Mexico's Crisis, the World's Peril [282] => | periodikum = Foreign Policy [283] => | datum vydání = 1982 [284] => | číslo = 49 [285] => | strany = 107–118 [286] => | issn = 0015-7228 [287] => | doi = 10.2307/1148490 [288] => | url = https://www.jstor.org/stable/1148490 [289] => | datum přístupu = 2020-12-26 [290] => }} Prezident [[Miguel de La Madrid]] (1983–1989) se snažil zlepšit hospodářskou situaci země například přílivem nových investic a drastickým škrtáním státních výdajů. [[Neoliberalismus|Neoliberální]] trendy, tehdy velmi módní po celém světě, posílil prezident [[Carlos Salinas de Gortari]] (1989–1994). Přistoupil k [[Privatizace|privatizaci]] a [[Deregulace|deregulaci]] mexického hospodářství.{{Citace periodika [291] => | příjmení = Pastor [292] => | jméno = Robert A. [293] => | titul = Post-Revolutionary Mexico: The Salinas Opening [294] => | periodikum = Journal of Interamerican Studies and World Affairs [295] => | datum vydání = 1990 [296] => | ročník = 32 [297] => | číslo = 3 [298] => | strany = 1–22 [299] => | issn = 0022-1937 [300] => | doi = 10.2307/166087 [301] => | url = https://www.jstor.org/stable/166087 [302] => | datum přístupu = 2020-12-26 [303] => }} Vrcholem Salinasovy hospodářské politiky bylo přistoupení Mexika k [[NAFTA|Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA)]] v roce 1994. Podpis smlouvy NAFTA se stal bezprostředním motivem levicového povstání ve státě [[Chiapas]], kde [[Zapatova armáda národního osvobození|Zapatistická armáda národního osvobození]] (''Ejército Zapatista de Liberación Nacional;'' EZLN) vyhlásila válku mexickému státu.{{Citace monografie [304] => | příjmení = Pečínka [305] => | jméno = Pavel [306] => | titul = Od Guevary k zapatistům: Přehled, složení a činnost gerilových hnutí Latinské Ameriky [307] => | url = https://books.google.cz/books?id=baGAAAAACAAJ&dq=Plam%C3%ADnek+v+hor%C3%A1ch,+po%C5%BE%C3%A1r+v+n%C3%AD%C5%BEin%C4%9B&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwid4Oyv-M7rAhXwsosKHakDDNEQ6AEwCHoECAAQAQ [308] => | vydavatel = Doplněk [309] => | počet stran = 263 [310] => | isbn = 978-80-85765-96-0 [311] => | poznámka = Google-Books-ID: baGAAAAACAAJ [312] => }} Zapatisté si nakonec vymohli vznik vlastní [[Autonomie|autonomní]] oblasti, mexická vláda rezignovala na vojenské řešení a přijala tento kompromis. [313] => [314] => Vládnoucí strana, za vlády prezidenta [[Ernesto Zedilla|Ernesta Zedilly]] (1994–2000), musela udělat kompromisy i jinde. V roce 1997 systém demokratizovala a v roce 2000 byl zvolen první prezident z opoziční strany od roku 1930 – [[Vicente Fox|Vicente Fox Quesada]] (2000–2006) z konzervativní strany PAN (''Partido de Acción Nacional''). Fox se silně orientoval na Spojené státy, přesto i on čelil rostoucí nespokojenosti Američanů s nelegální migrací Mexičanů do USA. Tento problém není vyřešen dosud. [315] => [316] => Od roku 2008 se v Mexiku dramaticky zintenzívnila [[Mexická drogová válka|drogová válka]] mezi státem a drogovými kartely, která si vyžádala už téměř 140 000 obětí.{{Citace elektronické monografie [317] => | titul = An unexpected place for lessons to fight Mexico’s mafia: Italy [318] => | url = http://blogs.reuters.com/great-debate/2014/12/04/an-unexpected-place-for-lessons-to-fight-mexicos-mafia-italy/ [319] => | datum vydání = 2014-12-04 [320] => | datum aktualizace = [321] => | datum přístupu = 2014-12-04 [322] => | vydavatel = [[Reuters]] [323] => | jazyk = anglicky [324] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141204151147/http://blogs.reuters.com/great-debate/2014/12/04/an-unexpected-place-for-lessons-to-fight-mexicos-mafia-italy/ [325] => | datum archivace = 2014-12-04 [326] => | nedostupné = ano [327] => }} [328] => [329] => 1. července 2020 vstoupila v platnost nová [[Dohoda USA–Mexiko–Kanada]] (USMCA), která nahradila úmluvu NAFTA.{{Citace elektronického periodika [330] => | titul = Nová dohoda o volném obchodu mezi USA, Kanadou a Mexikem začne platit 1. července [331] => | periodikum = Novinky.cz [332] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [333] => | vydavatel = Borgis [334] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/nova-dohoda-o-volnem-obchodu-mezi-usa-kanadou-a-mexikem-zacne-platit-1-cervence-40321822 [335] => | datum přístupu = 2020-09-03 [336] => }} [337] => [338] => == Státní symboly == [339] => === Vlajka === [340] => [341] => {{Podrobně|Mexická vlajka}} [342] => [343] => Mexická vlajka je tvořena listem o poměru stran 4:7 se třemi svislými pruhy – zeleným, bílým a červeným. Uprostřed bílého pruhu je umístěn státní znak. [344] => [345] => === Znak === [346] => [347] => {{Podrobně|Státní znak Mexika}} [348] => [349] => Mexický státní znak je tvořen hnědě zbarveným orlem, vyobrazeným z profilu, v bojovém postavení, hledícím heraldicky doprava a držícím v zobáku a pravém pařátu zeleného hada. Orel stojí levou nohou na [[Opuncie|nopálovém kaktusu]] (opuncii) s červenými květy. Kaktus roste ze světle hnědé (stylizované) skály, vyrůstající ze světle modrých (stylizovaných) vod jezera. Pod výjevem jsou do půlkruhu prohnuté ratolesti dubu a vavřínu, svázané stužkou v národních (zeleno-bílo-červených) barvách. [350] => [351] => === Hymna === [352] => [353] => {{Podrobně|Mexická hymna}} [354] => [355] => Mexická hymna ({{Vjazyce2|es|Himno Nacional Mexicano}}) byla složena Jaimem Nunóem, text hymny sepsal básník Francisco González Bocanegra. [356] => [357] => == Geografie == [358] => Spojené státy mexické jsou [[Amerika|americká]] země. Na severu hraničí s [[Spojené státy americké|USA]] a na jihu s [[Guatemala|Guatemalou]] a [[Belize]]. K Mexiku patří také několik ostrovů ležících na západě v [[Tichý oceán|Tichém oceánu]], a na východě okolo pobřeží v [[Mexický záliv|Mexickém zálivu]], či [[Karibské moře|Karibském moři]]. Nejnižším bodem je proláklina nedaleko [[Mexicali]] (–10 m). [359] => [360] => === Povrch === [361] => [[Soubor:Mexfromspace.PNG|náhled|Družicový snímek Mexika]] [362] => [[Soubor:Pico de Orizaba desde Xalapa.jpg|náhled|Pico de Orizaba je nejvyšší horou Mexika]] [363] => [364] => '''Mexiko''' leží na západní polokouli, v jižní části Severní Ameriky. Na severu sousedí s [[Spojené státy americké|USA]]. Hranici v délce 2597 km tvoří částečně řeka [[Rio Grande (přítok Mexického zálivu)|Rio Grande]]. Na jihu hraničí Mexiko s [[Guatemala|Guatemalou]] (962 km) a [[Belize]] (176 km). [365] => [366] => Celková délka mexického pobřeží je 9219 km. Na západě je to [[Tichý oceán|tichomořské pobřeží]], na východě [[Atlantský oceán|atlantské pobřeží]], část východního pobřeží oblévá [[Mexický záliv]] a část [[Karibské moře]]. Na jihu se při pobřeží táhne úzký [[Středoamerický příkop]] dosahující hloubek přes 6000 m. [367] => Rozloha mexického území je téměř 2 milióny kilometrů čtverečních, po Brazílii a Argentině je Mexiko třetí největší zemí [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]]. Mezi největší [[seznam ostrovů Mexika|mexické ostrovy]] patří [[Tiburón]], [[Ángel de la Guarda]], [[Cozumel]], [[Cedros]] a další. [368] => [369] => Mexické území se horopisně z největší části přimyká k severoamerické [[Kordillery|Kordillerské soustavě]], která na něm vytváří rozsáhlou vysočinu, jež se zdvihá postupně k jihu. Jejím jádrem je náhorní plošina „[[Mexická plošina|Mesa central]]“, kterou prostupují horské hřbety a kotliny. Mexická vysočina je při obou oceánech ohraničena horskými pásmy pohoří [[Sierra Madre Oriental]] a [[Sierra Madre Occidental]]. Na jihu se mexická vysočina nazývá [[Anahuácká vysočina]] a zvedá se do výše 2000 m. Nejdůležitější částí jsou dvě kotliny, v nichž je velká koncentrace obyvatelstva – [[Údolí Mexika|Mexické]] a [[Tolucké údolí]]. Obě jsou velmi úrodné. [370] => [371] => Na jihu Mexické vysočiny vystupuje významné pásmo s několika menšími pohořími, která tvoří jihomexické [[Sopka|vulkanické]] pásmo [[Neovulkanické pohoří|Cordillera Neovolcánica]]. Nejvyššími horami jsou: [[Pico de Orizaba]] (nebo též [[Pico de Orizaba|Citlaltépetl]]) (5636 m), [[Popocatépetl]] (5452 m), [[Iztaccíhuatl]] (5280 m) a [[Colima (sopka)|Colima]] (4340 m). Tato část území bývá postihována [[zemětřesení]]mi [[Tektonika|tektonického]] původu. I sopky se často projevují. [372] => [373] => Ještě jižněji leží pohoří [[Sierra Madre del Sur]], které je ohraničeno na jihu Tichým oceánem, na východě Tehuantepeckou šíjí a na severu Neovulcanickým pohořím. Na východ od [[Tehuantepecká šíje|Tehuantepecké šíje]] se zvedá pohoří [[Sierra Madre de Chiapas]], které přechází do Tabaské nížiny. Ta navazuje na rozsáhlou suchou a zkrasovělou vápencovou tabuli [[Yucatán (poloostrov)|Yucatánského poloostrova]]. [374] => [375] => Na severozápadě tvoří část Mexika [[Kalifornský poloostrov]] dlouhý 1250 km a [[Kalifornský záliv]]. Největší horou poloostrova je [[El Picacho del Diablo]] – 3095 m n. m. 500 km od pobřeží na západ leží vulkanické ostrovy [[Revillagigedo]]. [376] => [377] => === Vodstvo === [378] => [[Soubor:Canyon sumidero desde arriba.jpg|náhled|Kaňon [[Národní park Cañón del Sumidero|Sumidero]] na řece Grijalva]] [379] => [380] => Mexiko má poměrně málo řek. Největší řekou je pohraniční [[Rio Grande (přítok Mexického zálivu)|Río Bravo del Norte]] (v USA zvaná ''Rio Grande''), dlouhá 3023 km. Z přítoků, které přijímá, je významnější jen řeka [[Conchos]]. Několik větších řek je na atlantském pobřeží, které jsou bohatší na srážky. Nejdůležitější z nich je Panuco, která ústí do [[Mexický záliv|Mexického zálivu]]. Západní pobřeží má četné kratší řeky, které prudce spadají z pobřežních horských pásem, a mají proto značný energetický význam. Jsou to Yaqui, Fuerte, [[Río Grande de Santiago]] (800 km), která protéká největším mexickým jezerem [[Chapala|Lago de Chapala]] (1 116 km²), a na severu řeka [[Balsas]]. Největšími řekami mexického jihu jsou Usumacinta (1000 km) a [[Grijalva]] (velké přehrady). [[Usumacinta]] tvoří část hranice s [[Guatemala|Guatemalou]]. Východní pobřeží Yucatánského poloostrova lemuje [[Mezoamerický korálový útes]], druhý největší [[korálový útes]] na Zemi. [381] => [382] => === Podnebí === [383] => Sever Mexika leží v [[Subtropický podnebný pás|subtropickém pásu]], jih v [[Tropický podnebný pás|tropickém pásu]]. To se ale týká jen nížin (převážně na pobřeží), podnebí jinak závisí zejména na nadmořské výšce. Země se dělí na čtyři výšková podnebná pásma. Horká země (''tierra caliente'') do výšky 800 m n. m. má průměrnou roční teplotu přes 23 °C. Mírná země (''tierra templada'') do 1700 m n. m. měla průměrnou teplotu od 17 °C do 23 °C. Chladnou zemi (''tierra fría'') do 2500 m n. m. s teplotou méně než 17 °C střídá pásmo věčného sněhu (''tierra helada''). [384] => [385] => Na jihu se dělí rok na období sucha a dešťů – ty dosahují maxima v letních měsících. Na východním pobřeží závisí [[Srážky|srážková činnost]] v létě na [[pasát]]u vanoucím z Atlantiku, v zimě na větru ze severu. Pacifické pobřeží je sušší. Zvláště Kalifornský poloostrov a severní část západního Mexika má srážek málo. [386] => [387] => === Flóra === [388] => Na jihu a východě se setkáváme s tropickou flórou v typickém [[Tropický deštný les|deštném lese]]. Různé druhy palem propletených [[liána]]mi, oživeny pestře zbarvenými [[Vstavačovité|orchidejemi]]. Pěstuje se zde [[palma olejná]], [[cukrová třtina]], [[sisal]], [[Kokosovník ořechoplodý|kokosovník]], [[Kakaovník pravý|kakaovník]], [[káva]] a [[kukuřice setá|kukuřice]]. Pod [[Hranice věčného ledu|hranicí věčného ledu]] na vrcholcích hor nalézáme naopak severoamerickou [[Holoarktická flóra|holoarktickou flóru]]. Přestože povrch Mexika není příliš zalesněn, druhů stromů zde roste celá řada. Zvlášť četně se vyskytují [[cedr]], [[dub]] a [[borovice]], ve vyšších polohách [[jedle]]. Hospodářský význam má i dřevo tropických stromů, užívané v nábytkářském průmyslu ([[mahagon]]) nebo k barvení [[Kampeškové dřevo|kampešek]]. Charakteristickou rostlinou celého Mexika je [[Kaktusovité|kaktus]], vyskytující se ve stovkách druhů. V horských oblastech Mexika se pěstuje [[cukrová třtina]], [[káva]], [[pšenice]] a [[proso]]. Severněji se nacházejí pastviny a louky. V Mexiku se pěstuje také velké množství tropického ovoce a různé zeleniny, zejména [[Chilli paprička|chilli]] a [[Rajče jedlé|rajčata]]. Zcela na severu země se daří [[bavlník]]u, zejména při ústí řek [[Colorado (přítok Kalifornského zálivu)|Colorado]] a [[Rio Grande (přítok Mexického zálivu)|Rio Grande]]. [389] => [390] => === Fauna === [391] => [[Soubor:Standing jaguar.jpg|náhled|Stojící [[Jaguár americký|jaguár]]]] [392] => [393] => Zvířena čítá tisíce druhů, z nichž většinu tvoří [[hmyz]]. Velice nepříjemní jsou [[Komárovití|moskyti]], přenášející [[Malárie|malárii]] a [[Žlutá zimnice|žlutou zimnici]]. V Mexiku nacházíme zvířata, žijící v obou částech amerického kontinentu. Ze Severní Ameriky pocházejí [[Medvědovití|medvědi]], [[vydry]], [[jelen]]i a [[Jelenec běloocasý|jelenci]], z Jižní pak [[Jaguár americký|jaguár]], [[Cingulata|pásovec]], [[Mravenečník mexický|mravenečník]] a množství [[Opice|opic]]. Žijí zde i [[dikobraz]]ové, různí [[hlodavci]] a mnoho dalších savců jako například [[Tapírovití|tapír]]. Ze zvířat, která dovezli do Ameriky až Evropané, najdeme ve volné přírodě divoké potomky španělských [[Kůň|koní]]. Dále se v Mexiku vyskytuje mnoho [[Obojživelníci|obojživelníků]] a [[plazi|plazů]]. Největší nebezpečí představují četní a prudce jedovatí [[chřestýš]]i. Z ptačí říše můžeme jmenovat zase řadu druhů, od maličkých [[Kolibříkovití|kolibříků]] až po [[sup]]y a [[Orel|orly]]. Nejznámějším mexickým ptákem je však patrně [[krocan]], divoký předek dnes po celém světě rozšířeného [[Krocan|krocana domácího]]. [394] => [395] => Střed země se vyznačuje zejména chovem [[Tur domácí|skotu]], [[Prase domácí|prasat]], [[Kůň|koní]], [[Koza|koz]] a [[Ovce|ovcí]]. Při pobřeží s [[Mexický záliv|Mexickým zálivem]] se loví zejména [[krabi]] a [[Langustovití|langusty]], ve vodách [[Tichý oceán|Tichého oceánu]] [[krabi]] a [[ústřice]]. Ve vodách severní části Kalifornského zálivu žije kriticky ohrožená [[sviňucha kalifornská]]. [396] => [397] => === Chráněná území === [398] => V Mexiku funguje rozsáhlá síť různých [[Chráněné území|chráněných území]], která spravuje státní organizace ''Národní komise pro přírodní chráněná území'' ({{vjazyce|es}} ''Comisión nacional de áreas naturales protegidas''). K březnu 2022 existovalo celkem 184 území, která byla zařazena pod jistý stupeň ochrany (44 biosférických rezervací, 67 národních parků, 5 přírodních památek, 9 chráněných území pro ochranu přírodních zdrojů, 41 chráněných území pro ochranu fauny a flory a 18 tzv. útočišť).{{Citace elektronické monografie [399] => | vydavatel = Comisión Nacional de Áreas Protegidas [400] => | titul = World Heritage Information Sheets [401] => | url = http://sig.conanp.gob.mx/website/pagsig/datos_anp.htm [402] => | jazyk = španělsky [403] => | datum přístupu = 2022-03-30}} Šest z těchto území figuruje zároveň na seznamu světového přírodního dědictví [[UNESCO]] ([[El Vizcaíno]], [[Sian Ka'an]], [[ostrovy a chráněná území Kalifornského zálivu]], [[biosférická rezervace monarchy stěhovavého]] a [[biosférická rezervace El Pinacate a Gran Desierto de Altar]], souostroví [[Revillagigedo]]). [404] => [405] => == Politický systém == [406] => === Uspořádání státu === [407] => [[Soubor:1º de diciembre Enrique Peña Nieto Presidente de México (8238698030).jpg|náhled|Bývalý mexický prezident [[Enrique Peña Nieto]]]] [408] => [409] => Spojené státy mexické jsou [[Federace|federativní]] [[Republika|republikou]] s [[Ústava|ústavou]] z roku [[1917]], ve které je zakotveno, že volební právo mají všichni dospělí občané starší 18 let. Mexiko má tzv. [[Prezidentská republika|prezidentský systém]]. Hlavou státu i vlády je [[prezident]] (''presidente de México''), jenž je volen lidem při spolkových volbách na jediné šestileté období. Prezident soustřeďuje ve svých rukou veškerou [[Exekutiva|exekutivní]] moc. [410] => [411] => Zákonodárným orgánem je dvoukomorový ''Národní kongres''. Z 500 členů poslanecké sněmovny jsou 3/4 voleny přímo a 1/4 podle počtu hlasů získaných jednotlivými stranami, všichni na 3 roky. 64 [[senát]]orů je voleno na 6 let, po dvou z každého státu. Každý stát si volí vlastního [[guvernér]]a a zákonodárný sbor. V případě Ciudad de México, což je hlavní město s okolím, guvernéra jmenuje [[prezident]]. [412] => [413] => Od roku 2012 je mexickým prezidentem [[Enrique Peña Nieto]] (* 20. července 1966), který je členem tradiční [[Revoluční instituční strana|Revoluční instituční strany]] (''Partido Revolucionario Institucional'', PRI). Nieto nemohl podle mexické ústavy ve spolkových volbách roku 2018 znovu kandidovat. Novou hlavou státu byl dne 1. července 2018 zvolen [[Andrés Manuel López Obrador]] (* 13. listopadu 1953), který se úřadu ujme 1. prosince 2018. López Obrador kandidoval za širokou volební koalici; sám je vedoucím činitelem [[Hnutí národní obrody]] (''Movimiento Regeneración Nacional'', MRN). [414] => [415] => [[Soubor:Andrés Manuel López Obrador.jpg|náhled|Prezident [[Andrés Manuel López Obrador]] 24. června 2020]] [416] => [417] => === Zahraniční politika === [418] => Mexiko je členem mnoha mezinárodních celosvětových organizací jako [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]], [[G20]], [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|APEC]], [[Interpol]], [[UNESCO]] atd. Kromě toho je zapojené do několika organizací působících pouze na americkém kontinentu (např. [[Dohoda USA–Mexiko–Kanada|USMCA]], [[Organizace amerických států]], [[Společenství latinskoamerických a karibských států]], [[Latinskoamerické integrační sdružení]], [[Pacifická aliance]], [[Sdružení karibských států]] atd.). [419] => [420] => ==== Vztahy s Československem a Českou republikou ==== [421] => {{Podrobně|Česko-mexické vztahy}} [422] => [423] => Mexiko navázalo diplomatické vztahy s Československem v roce 1922.{{Citace elektronické monografie [424] => | vydavatel = Ambasáda Spojených států mexických v České republice [425] => | titul = EVOLUCIÓN HISTÓRICA DE LAS RELACIONES ENTRE MÉXICO Y LA REPÚBLICA CHECA [426] => | url = https://embamex.sre.gob.mx/republicacheca/index.php/cs/relacion-bilateral [427] => | jazyk = španělsky [428] => | datum přístupu = 2022-03-30 [429] => }} Diplomatické vztahy byly nakrátko přerušeny mezi roky 1939 a 1942. [430] => [431] => V roce 1936 prezident [[Lázaro Cárdenas]] pojmenoval tehdy neznámou ulici na okraji [[Ciudad de México]] jménem [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]]. Současný název této třídy, která je jednou z nejluxusnějších nákupních ulic v mexickém hlavním městě, je [[Avenida Presidente Masaryk]]. V roce 2000 zde byl na prestižním místě postaven pomník TGM, financovaný do značné míry českými krajany v Mexiku.{{Citace elektronické monografie [432] => | vydavatel = Ambasáda České republiky ve Spojených státech mexických [433] => | titul = Krajané v Mexiku [434] => | url = http://www.mzv.cz/mexico/cz/viza_a_konzularni_informace/ceska_pritomnost_v_mexiku/krajane/krajane_v_mexiku.html [435] => | datum přístupu = 2013-10-18 [436] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304023803/http://www.mzv.cz/mexico/cz/viza_a_konzularni_informace/ceska_pritomnost_v_mexiku/krajane/krajane_v_mexiku.html [437] => | datum archivace = 2016-03-04 [438] => | nedostupné = ano [439] => }} ''Avenida Presidente Masaryk'' je jednou z nejznámějších ulic ve městě a patří mezi nejdražší obchodní třídy v celé [[Latinská Amerika|Latinské Americe]]. [440] => [441] => V roce 2013 měla [[Česko|Česká republika]] své [[Seznam českých velvyslanectví v zahraničí|velvyslanectví]] v Ciudad de México a honorární konzuláty v [[Guadalajara (Mexiko)|Guadalajaře]], [[Tijuana|Tijuaně]] a [[Monterrey]]. Mexiko má svou ambasádu v [[Praha|Praze]]. [442] => [443] => === Územní rozdělení === [444] => {{Podrobně|Administrativní dělení Mexika}} [445] => Stát je rozdělen na 31 [[Administrativní dělení Mexika|spolkových států]] a distrikt hlavního města. Některé názvy států a měst nesou jména historických osobností Mexika, jiné jsou indiánského původu. [446] => [447] => {{Sloupce|2| [448] => * 1. [[Aguascalientes (stát)|Aguascalientes]] [449] => * 2. [[Baja California]] [450] => * 3. [[Baja California Sur]] [451] => * 4. [[Campeche]] [452] => * 5. [[Chiapas]] [453] => * 6. [[Chihuahua (stát)|Chihuahua]] [454] => * 7. [[Coahuila]] [455] => * 8. [[Colima (stát)|Colima]] [456] => * 9. [[Durango (stát)|Durango]] [457] => * 10. [[Guanajuato (stát)|Guanajuato]] [458] => * 11. [[Guerrero]] [459] => * 12. [[Hidalgo (stát)|Hidalgo]] [460] => * 13. [[Jalisco]] [461] => * 14. [[México|Mexiko]] [462] => * 15. [[Michoacán]] [463] => * 16. [[Morelos]] [464] => * 17. [[Nayarit]] [465] => * 18. [[Nuevo León]] [466] => * 19. [[Oaxaca]] [467] => * 20. [[Puebla (stát)|Puebla]] [468] => * 21. [[Querétaro (stát)|Querétaro]] [469] => * 22. [[Quintana Roo]] [470] => * 23. [[San Luis Potosí (stát)|San Luis Potosí]] [471] => * 24. [[Sinaloa]] [472] => * 25. [[Sonora (stát)|Sonora]] [473] => * 26. [[Tabasco (stát)|Tabasco]] [474] => * 27. [[Tamaulipas]] [475] => * 28. [[Tlaxcala]] [476] => * 29. [[Veracruz (stát)|Veracruz]] [477] => * 30. [[Yucatán (stát)|Yucatán]] [478] => * 31. [[Zacatecas (stát)|Zacatecas]] [479] => * [[Ciudad de México]] [480] => }} [481] => [[Soubor:States of Mexico.svg|450px|Mexické spolkové státy]] [482] => {{clear}} [483] => [484] => == Ekonomika == [485] => {{viz též|Ekonomika Mexika}} [486] => [[Soubor:Ciudad.de.Mexico.City.Distrito.Federal.DF.Paseo.Reforma.Skyline.jpg|náhled|Ciudad de México je ekonomickým centrem země]] [487] => Mexiko je třetí největší ekonomikou na americkém [[kontinent]]u (po USA a [[Brazílie|Brazílii]]). Zahrnuje kombinaci služeb, průmyslu a zemědělské produkce a je založená především na [[Vývoz|exportu]] surovin a výrobků. Vlády Mexika umožnily na konci 20. století vyšší konkurenci v oblasti mořských přístavů, telekomunikačních zařízení, výrobě elektrické energie, distribuci zemního plynu za účelem modernizace infrastruktury. Zahraniční obchod Mexika je založen na řadě dohod o volném obchodu. Nejdůležitější z nich je [[Dohoda USA–Mexiko–Kanada]], dále pak dohody s [[Evropská unie|Evropskou unií]], Japonskem a několika státy Střední a Jižní Ameriky. Do [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanady]] směřovalo např. v 1. čtvrtletí 2014 celých 80% mexického exportu.{{Citace elektronické monografie [488] => | vydavatel = Mexický statistický úřad [489] => | titul = Balanza comercial de mercancías de México - Información revisada enero-marzo, 2014 [490] => | url = http://www.inegi.org.mx/prod_serv/contenidos/espanol/bvinegi/productos/continuas/economicas/exterior/mensual/ece/bcmm.pdf [491] => | jazyk = španělsky [492] => | datum přístupu = 2014-06-07 [493] => }} [494] => V roce 2020 byl odhadovaný [[hrubý domácí produkt]] podle [[parita kupní síly|parity kupní síly]] 17 900 [[Americký dolar|$]] za rok na osobu.{{Citace elektronické monografie [495] => | vydavatel = CIA [496] => | titul = Real GDP per capita [497] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/field/real-gdp-per-capita/country-comparison/ [498] => | jazyk = anglicky [499] => | datum přístupu = 2022-03-30 [500] => }} V zemědělství pracovalo 13% obyvatelstva, v průmyslu 24% a v sektoru služeb 62%. Nejvýznamnější exportní zboží je surová ropa, motorová vozidla a jejich součásti, elektronika a další průmyslové zboží. [501] => [502] => === Nerostné bohatství === [503] => [[Soubor:Cantarell 2.jpg|náhled|Ropná plošina u pobřeží Tabasca]] [504] => [505] => Mexiko oplývá značným přírodním bohatstvím. V [[Kolonialismus|koloniální]] době bylo ceněno zvlášť [[stříbro]] a [[zlato]], těžilo se i [[olovo]], [[zinek]], [[měď]] a [[železo]]. Stříbrné rudy našli [[geolog]]ové na celém území Mexika, bohatými doly vynikají zejména státy Zacatecas, Durango, Hidalgo, Guanajuato a Chihuahua. Dnes tvoří mexický podíl na světové produkci víc než 20 % a Mexiko je stále největším producentem tohoto kovu. Menší význam má těžba zlata, jeho naleziště jsou už částečně vyčerpána. Nacházejí se hlavně ve státech Durango, Sonora, Chihuahua a Querétaro. [506] => [507] => Z ostatních [[Kovy|kovových rud]] má značnou důležitost [[Zinek|ruda zinková]], jejíž největší pánve můžeme najít ve stejných státech jako doly na stříbro a zlato. Totéž platí pro olovnaté a měděné rudy, známé vysokým obsahem [[Kovy|kovů]]. V poslední době dochází k intenzivnímu rozvoji těžby železných rud v nově objevených ložiscích na západě země (Cerro del Mercado, El Mamen, La Perla a El Joven). Ruda tu v některých případech obsahuje až 60 % železa. [508] => [509] => V roce [[1959]] objevili v Mexiku i bohatá naleziště [[Uran (prvek)|uranu]], významná je i těžba [[Síra|síry]], [[grafit]]u, [[Rtuť|rtuti]], [[cín]]u a [[antimon]]u. Dále se těží [[uhlí]], [[molybden]], [[wolfram]], [[kadmium]] a řada dalších [[Minerál|nerostů]] a [[ruda|rud]]. [510] => [511] => Největší nerostné bohatství představuje z dnešního pohledu [[ropa]] a [[zemní plyn]], zejména při východním pobřeží, na jejichž těžbě závisí příjem [[Devizy|deviz]] i rychle se rozvíjející [[chemický průmysl]]. Od roku 1938 kontroluje všechny vrty, soustředěné zejména na atlantském pobřeží včetně pobřežního [[kontinentální šelf|šelfu]], státní společnost [[PEMEX]]. Podíl Mexika na světovém obchodu s ropou představuje asi 6 %. Stále větší význam má zemní plyn, přičemž téměř celou produkci odebírají Spojené státy a Kanada. Nejvíc plynu se těží kolem měst Reynosa a Poza Rica ve státě Tabasco. [512] => [513] => === Průmysl === [514] => [[Soubor:3.3Ω MEXICO.JPG|thumb|[[Osazování plošných spojů|THD]] rezistor vyrobený v Mexiku]] [515] => Převažuje průmysl chemický, [[Strojírenství|strojírenský]], potravinářský a [[Textilní průmysl|textilní]]. Chemický průmysl sídlí zejména ve městech [[Coatzacoalcos]] a [[Tampico]] na východě, [[Salina Cruz]] na jihu a [[Salamanca (Mexiko)|Salamanca]] ve středozemí. Strojírenským průmyslem se vyznačují Veracruz na východě a [[Puebla (město)|Puebla]] ve středozemí. Města jako [[Mexicali]], [[Ciudad Juárez]], [[Chihuahua (město)|Chihuahua]], Torreón, León se vyznačují potravinářstvím, textilním průmyslem a [[Metalurgie|hutnictvím]]. Monclova na severu a Veracruz jsou typická hutní města. Takovým textilním městem je [[Mérida (Yucatán)|Mérida]] na severu [[poloostrov]]a Yucatán. [516] => [517] => === Turistika === [518] => V roce 2017 bylo Mexiko 6. nejnavštěvovanější zemí světa a mělo 15. nejvyšší příjem z turistiky, což řadí Mexiko na první místo v Latinské Americe.{{Cite book|title=UNWTO Tourism Highlights: 2018 Edition {{!}} World Tourism Organization|language=en|doi=10.18111/9789284419029|year=2017|isbn=9789284419029}} Naprostá většina turistů přijíždí do Mexika ze Spojených států a Kanady, poté následují turisté evropští a asijští. Jen málo turistů přijíždí z jiných latinskoamerických zemí.{{cite web|url=http://www.sectur.gob.mx/wb/sectur/sect_Estadisticas_del_Sector|title=Turismo de internación 2001–2005, Visitantes internacionales hacia México|publisher=Secretaría de Turismo (SECTUR)|author=SECTUR|accessdate=26 July 2008|year=2006|language=Spanish|archiveurl=https://web.archive.org/web/20080610233248/http://www.sectur.gob.mx/wb/sectur/sect_Estadisticas_del_Sector|archivedate=10 June 2008|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-10-30|url archivu=https://web.archive.org/web/20080610233248/http://www.sectur.gob.mx/wb/sectur/sect_Estadisticas_del_Sector|datum archivace=2008-06-10|nedostupné=ano}} pp. 5 V roce 2017 se Mexiko umístilo celosvětově na 22. místě v žebříčku turistické konkurenceschopnosti ([[Travel and Tourism Competitiveness Report]]).{{cite web |title=The Travel & Tourism Competitiveness Report 2017 |publisher=World Economic Forum |url=http://www3.weforum.org/docs/WEF_TTCR_2017_web_0401.pdf |date=April 2017}} [519] => [520] => == Obyvatelstvo == [521] => [[Soubor:Mexico estados densidad.svg|náhled|Hustota osídlení Mexika]] [522] => [523] => Počet obyvatel Mexika se zvýšil ze 14,3 milionů v roce 1921 na přibližně 124,5 milionu v roce 2017.{{cite web|url=http://www.hist.umn.edu/~rmccaa/missmill/ |title=Missing millions: the human cost of the Mexican Revolution |author=Robert McCaa |publisher=University of Minnesota Population Center }} Poměr venkovského a městského obyvatelstva činí 30:70. Průměrná hustota zalidnění je 57 obyvatel na 1 km², největší hustota je v hlavním městě, nejmenší pak ve státě [[Baja California Sur]]. [[Metropolitní oblast Valle de México]], jejíž centrem je Ciudad de México, byla v roce 2010 domovem pro více než 20 miliónů osob. [524] => [525] => [[Mestic]]ové, tedy míšenci [[Indiáni|Indiánů]] a bělochů, jsou zastoupeni 60 %, [[Indiáni]] 30 % (asi 35,35 milionu) a běloši (potomci [[Španělé|Španělů]] zvaní kreolové) 9 % (11,205 milionu). Z [[Indiáni|Indiánů]] je nejvíce: [[Nahuové|Nahuů]] (potomci Aztéků), [[Mayové|Mayů]] a [[Zapotékové|Zapoteců]]. Nejméně: Ixcateců a Kiliwaů, kteří jsou na pokraji vymření. Je zde 89 % katolíků (vč. východních) a 6 % protestantů. [526] => [527] => Do země přicházejí lidé především z Guatemaly a Hondurasu, hlavně za prací a lepšími životními podmínkami. Mexičané a vůbec obyvatelé celé Střední a Jižní Ameriky už od 70. let mohutně [[Američané hispánského a latinskoamerického původu|migrují]] do USA. [528] => [529] => === Města === [530] => {{Viz též|Seznam měst v Mexiku}} [531] => Přehled 20 největších měst v Mexiku: [532] => {| class="infobox" style="text-align:center; width:100%; margin-left:0px; font-size:85%" [533] => |- [534] => ! align=center style="background:#f5f5f5;" | [535] => ! align=center style="background:#f5f5f5;" | město [536] => ! align=center style="background:#f5f5f5;" | [[Státy Mexika|stát]] [537] => ! align=center style="background:#f5f5f5;" | obyv. [538] => ! align=center style="background:#f5f5f5;" | [539] => ! align=center style="background:#f5f5f5;" | město [540] => ! align=center style="background:#f5f5f5;" | [[Státy Mexika|stát]] [541] => ! align=center style="background:#f5f5f5;" | obyv. [542] => ! align=center rowspan=11 |
[[Ciudad de México|Cd. de México]]

[[Guadalajara (Mexiko)|Guadalajara]]

[[Monterrey]] [543] => |- [544] => | align=center style="background:#f0f0f0;" | 1 ||align=left | '''[[Ciudad de México]]''' || [[Ciudad de México|DF]] || 19 231 829 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 11 ||align=left | '''[[Santiago de Querétaro]]''' || [[Querétaro (stát)|Qro]] || 918 100 [545] => |- [546] => | align=center style="background:#f0f0f0;" | 2 ||align=left | '''[[Guadalajara (Mexiko)|Guadalajara]]''' || [[Jalisco|Jal]] || 4 095 853 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 12 ||align=left | '''[[Mérida (Yucatán)|Mérida]]''' || [[Yucatán (stát)|Yuc]] || 897 740 [547] => |- [548] => | align=center style="background:#f0f0f0;" | 3 ||align=left | '''[[Monterrey]]''' || [[Nuevo León|NL]] || 3 664 331 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 13 || align=left | '''[[Mexicali]]''' || [[Baja California|BC]] || 855 962 [549] => |- [550] => | align=center style="background:#f0f0f0;" | 4 ||align=left | '''[[Puebla (město)|Puebla]]''' || [[Puebla (stát)|Pue]] || 2 109 049 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 14 ||align=left | '''[[Aguascalientes (město)|Aguascalientes]]''' || [[Aguascalientes (stát)|Ags]] || 805 666 || [551] => |- [552] => | align=center style="background:#f0f0f0;" | 5 ||align=left | '''[[Toluca]]''' || [[México|Méx]] || 1 610 786 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 15 ||align=left | '''[[Tampico]]''' || [[Tamaulipas|Tamps]] || 803 196 [553] => |- [554] => | align=center style="background:#f0f0f0;" | 6 ||align=left | '''[[Tijuana]]''' || [[Baja California|BC]] || 1 483 992 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 16 ||align=left | '''[[Culiacán Rosales|Culiacán]]''' || [[Sinaloa|Sin]] || 793 730 [555] => |- [556] => | align=center style="background:#f0f0f0;" | 7 ||align=left | '''[[León (Guanajuato)|León]]''' || [[Guanajuato (stát)|Gto]] || 1 425 210 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 17 ||align=left | '''[[Cuernavaca]]''' || [[Morelos|Mor]] || 787 556 [557] => |- [558] => | align=center style="background:#f0f0f0;" | 8 ||align=left | '''[[Ciudad Juárez]]''' || [[Chihuahua (stát)|Chih]] || 1 313 338 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 18 ||align=left | '''[[Acapulco]]''' || [[Guerrero|Gro]] || 786 830 [559] => |- [560] => | align=center style="background:#f0f0f0;" | 9 ||align=left | '''[[Torreón]]''' || [[Coahuila|Coah]] || 1 110 890 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 19 ||align=left | '''[[Chihuahua (Chihuahua)|Chihuahua]]''' || [[Chihuahua (stát)|Chih]] || 784 882 [561] => |- [562] => | align=center style="background:#f0f0f0;" | 10 ||align=left | '''[[San Luis Potosí (město)|San Luis Potosí]]''' || [[San Luis Potosí (stát)|SLP]] || 957 753 || align=center style="background:#f0f0f0;" | 20 ||align=left | '''[[Morelia]]''' || [[Michoacán|Mich]] || 735 624 [563] => |- [564] => | colspan="11" align=center style="background:#f5f5f5;" | Zdroj:[http://www.inegi.gob.mx/est/contenidos/espanol/proyectos/conteos/conteo2005/bd/consulta2/pt.asp?c=6796 Consulta de datos del Conteo 2005] [565] => |}{{clear}} [566] => [567] => === Jazyky === [568] => [[Soubor:Map of the languages of Mexico.png|náhled|Indiánské jazyky]] [569] => [570] => Úřední jazyk Mexika je [[španělština]] s totožnou gramatikou jako ve [[Španělsko|Španělsku]]. Latinskoamerické španělštiny ovšem mají svá specifika, kde mezi nejvýraznější patří nepoužívání 2. osoby množného čísla. [571] => [572] => Mexická španělština má slovník obohacen o řadu slov převzatých z indiánských jazyků, kterých je v Mexiku celkem 62 viz [http://www.cdi.gob.mx/index.php?id_seccion=90] {{Wayback|url=http://www.cdi.gob.mx/index.php?id_seccion=90 |date=20110501151457 }}. Nejrozšířenější je aztéčtina – [[nahuatl]], po ní pak [[Mayské jazyky|mayština]], [[mixtéčtina]] a [[zapotečtina]]. Aztécký [[nahuatl]], který se používá v hlavním městě a okolí, je snadno rozeznatelný příponami -tl (známá sopka [[Popocatépetl]]). [573] => [574] => Některá slova z aztéčtiny byla převzata i do češtiny, např. „šokolatl“, je v češtině [[čokoláda]], papričky „chilli“ se řeknou také tak, ovšem sousloví „tomatová“ omáčka (z aztéckého „tomatl“ pro rajče) již Češi používají méně častěji než Němci nebo Angličané. [575] => [576] => === Náboženství === [577] => [[Soubor:Virgen de Guadalupe.jpg|náhled|200px|[[Panna Maria Guadalupská|Panna Marie Guadalupská]] obklopená [[svatozář]]í]] [578] => [579] => Život indiánských obyvatel Mexika v předkolumbovském období byl prostoupen uctíváním obrovského panteonu bohů. Na jejich počest se budovaly rozsáhlé stavby a kultovní centra, obyvatelstvo vydržovalo početnou vrstvu kněží, kteří byli prostředníky mezi prostým lidem a bohy, putovalo do vzdálených posvátných míst a pořádalo náboženské slavnosti, jejichž součástí bývaly i lidské oběti na usmíření bohů. [580] => [581] => Za [[Conquista|conquisty]] a v koloniálním období dobyvatelé (někdy i násilím) obraceli Indiány na katolickou víru. Za tímto účelem sem ze [[Španělsko|Španělska]] a později z dalších evropských zemí přicházeli kněží a mniši z různých [[Řád (církev)|náboženských řádů]] – [[františkáni]], [[Řád bratří kazatelů|dominikáni]], [[Řád augustiniánů|augustiniáni]] a nakonec [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] – kteří měli [[Indiáni|Indiány]] vzdělat v základech [[Víra|víry]]. [582] => [583] => Každoročně se konají oslavy kultu [[Panna Maria Guadalupská|Panny Marie Guadalupské]], patronky Mexika, který vrcholí 12. prosince, v den jejího prvního údajného zjevení v Mexiku. [584] => [585] => Mexiko je katolická země; zcela v ní převažují [[Římskokatolická církev|římští katolíci]]. Ke katolictví včetně východního se hlásí 89–90 % obyvatel. V zemi působí také následující tzv. východní katolické církve: [586] => [587] => * 1) [[Arménští katolíci]] – Apoštolský exarchát pro Latinskou Ameriku a Mexiko (mimo Argentinu), pouze dvě farnosti, počet stagnuje: roku 2015 – 12 000 věřících – stejně jako r. 2014, 2010, 2000. [588] => * 2) [[Maronitská katolická církev|Maronité]]: Eparchie Nuestra Señora (Naše Paní, tj. Panna Maria) de los Martires de Libano (libanonských mučedníků), vznikla 1995, roku 2015 – 156 000 věřících – počet narůstá: 2014 – 154 400, 2010 – 150 800, 2000 – 150 000. Maronitou je i velkopodnikatel a miliardář [[Carlos Slim Helú]]. [589] => * 3) Řeckokatolíci – [[melchité]]: Eparchie Nuestra Señora (Naše Paní, tj. Panna Maria) del Paraíso: 2015, 2014, 2010 – 4 700 věřících, 2000 – 2 500, 1990 – 2 000. [590] => [591] => Komunity jiných náboženství jsou méně početné. Patří k nim [[Protestantismus|protestanti]] (asi 6 %) a [[židé]]. Část domorodého obyvatelstva (cca 30 %) praktikuje kombinaci svého původního náboženství s katolicismem. [592] => [593] => V Mexiku žije také přes 80 000 [[Mennonité|Mennonitů]] německo-holandského původu, kteří se v zemi usadili v roce 1920.{{Citace elektronického periodika [594] => | titul = FOTO: Podívejte se, jak žijí mennonité v Mexiku [595] => | periodikum = Hospodářské noviny [596] => | datum_vydání = 4. října 2012 [597] => | url = https://zahranicni.ihned.cz/c1-57760810-foto-podivejte-se-jak-ziji-mennonite-v-mexiku [598] => }} [599] => [600] => Mexiko několikrát navštívil i zesnulý [[papež]] [[Jan Pavel II.]] [601] => [602] => == Kultura == [603] => [604] => === Literatura === [605] => [[Soubor:Carlos Fuentes, Paris - Mar 2009 (12).jpg|náhled|[[Carlos Fuentes]]]] [606] => [607] => Básník [[Octavio Paz]] získal v roce 1990 [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]], dosud jedinou pro mexickou literaturu.{{Citace elektronického periodika [608] => | příjmení = [609] => | jméno = [610] => | titul = Zemřel spisovatel Octavio Paz [611] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [612] => | vydavatel = [613] => | url = https://ihned.cz/c1-950568-zemrel-spisovatel-octavio-paz [614] => | datum vydání = 1998-04-21 [615] => | datum přístupu = 2020-09-03 [616] => }} K nejvýznamnějším mexickým prozaikům patřil [[Carlos Fuentes]] (jakkoli se narodil v [[Panama|Panamě]]).{{Citace elektronického periodika [617] => | příjmení = [618] => | jméno = [619] => | titul = Carlos Fuentes [620] => | periodikum = PWF.cz [621] => | vydavatel = Festival spisovatelů Praha [622] => | url = https://www.pwf.cz/archivy/autori/carlos-fuentes/cz/ [623] => | datum vydání = [624] => | datum přístupu = 2020-09-03 [625] => }} V roce 1987 získal [[Cervantesova cena|Cervantesovu cenu]], nejprestižnější ocenění pro španělskojazyčné autory. K nejvýznamnějším mexickým básníkům 2. poloviny 20. století patřil [[José Emilio Pacheco]], ten Cervantesovu cenu získal roku 2009.{{Citace elektronického periodika [626] => | titul = Mexican author Jose Emilio Pacheco wins coveted Cervantes Prize [627] => | periodikum = France 24 [628] => | url = https://www.france24.com/en/20091130-mexican-author-jose-emilio-pacheco-cervantes-prize-literature-spainish [629] => | datum vydání = 2009-11-30 [630] => | jazyk = en [631] => | datum přístupu = 2020-09-03 [632] => }} Prozaik [[Sergio Pitol]] v roce 2005{{Citace elektronického periodika [633] => | příjmení = Riebová [634] => | jméno = Markéta [635] => | titul = Pitol, Sergio (Premio Cervantes 2005) [636] => | periodikum = www.iliteratura.cz [637] => | vydavatel = [638] => | url = http://www.iliteratura.cz/Clanek/18317/pitol-sergio-premio-cervantes-2005 [639] => | datum vydání = [640] => | datum přístupu = 2020-09-03 [641] => }}, roku 2013 publicistka [[Elena Poniatowska]]{{Citace elektronického periodika [642] => | titul = Mexická autorka Elena Poniatowská si přebrala Cervantesovu cenu [643] => | periodikum = Blesk.cz [644] => | url = https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-kulturni-servis/247425/mexicka-autorka-elena-poniatowska-si-prebrala-cervantesovu-cenu.html [645] => | datum přístupu = 2020-09-03 [646] => }}, v roce 2015 básník [[Fernando del Paso]].{{Citace elektronického periodika [647] => | příjmení = [648] => | jméno = [649] => | titul = Fernando del Paso oživuje historii jako Cervantes. Získal jeho cenu [650] => | periodikum = ČT24 [651] => | vydavatel = Česká televize [652] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1618294-fernando-del-paso-ozivuje-historii-jako-cervantes-ziskal-jeho-cenu [653] => | datum vydání = 13. 11. 2015 [654] => | datum přístupu = 2020-09-03 [655] => }} [656] => [657] => K zakladatelům mexického básnictví patřila řeholnice [[Juana Inés de la Cruz]], jejíž dílo je řazeno k [[Barokní literatura|baroku]]. Jedním z objevitelů tzv. [[Magický realismus|magického realismu]], jímž se proslavila latinskoamerická literatura jako taková, byl [[Juan Rulfo]].{{Citace elektronického periodika [658] => | příjmení = Paulík [659] => | jméno = Jan [660] => | titul = Rulfo, Juan [661] => | periodikum = www.iliteratura.cz [662] => | vydavatel = [663] => | url = http://www.iliteratura.cz/Clanek/19883/rulfo-juan [664] => | datum vydání = [665] => | datum přístupu = 2020-09-03 [666] => }} Téma střetu původní a bílé kultury v Mexiku bylo typickým pro básnířku i prozaičku [[Rosario Castellanos|Rosariu Castellanos]]. [[Mariano Azuela]] proslul romány z období Mexické revoluce roku 1910. Především svou románovou prvotinou ''Como agua para chocolate'' na sebe upozornila [[Laura Esquivelová]]. V Mexiku se odehrávala též díla spisovatele s nejasnou identitou, který psal pod pseudonymem [[B. Traven]].{{Citace elektronického periodika [667] => | titul = Marek Toman: Rozpaky nad Travenem [668] => | periodikum = Novinky.cz [669] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [670] => | vydavatel = Borgis [671] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/marek-toman-rozpaky-nad-travenem-211530 [672] => | datum přístupu = 2020-09-03 [673] => }} [674] => [675] => === Výtvarné umění === [676] => [677] => [[Soubor:Museo Soumaya Plaza.jpg|vlevo|náhled|[[Muzeum Soumaya]]]] [678] => [679] => Nejslavnějším mexickým výtvarným umělcem je malířka [[Frida Kahlo]], jistě i díky slavnému biografickému snímku se [[Salma Hayeková|Selmou Hayekovou]] v hlavní roli. Její [[Muzeum Fridy Kahlo|muzeum]] v Ciudad de México (''Museo Frida Kahlo''), tzv. Modrý dům, který byl i jejím domem rodným, dnes patří k nejvýznamnějším mexickým kulturním institucím. Malířem byl i Fridin manžel [[Diego Rivera]].{{Citace elektronického periodika [680] => | titul = Milostné aféry mexické malířky Fridy Kahlo [681] => | periodikum = Novinky.cz [682] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [683] => | vydavatel = Borgis [684] => | url = https://www.novinky.cz/zena/clanek/milostne-afery-mexicke-malirky-fridy-kahlo-125308 [685] => | datum přístupu = 2020-09-03 [686] => }} Patřil k zakladatelům [[Mexický muralismus|mexického muralismu]], tedy obnovy tradice nástěnných maleb, často na stěny moderních budov.{{Citace elektronického periodika [687] => | příjmení = [688] => | jméno = [689] => | titul = Mexiko: Revoluce v umění, 1910–1940 [690] => | periodikum = Vltava - Český rozhlas [691] => | vydavatel = [692] => | url = https://vltava.rozhlas.cz/mexiko-revoluce-v-umeni-1910-1940-5143443 [693] => | datum vydání = 2013-09-04 [694] => | datum přístupu = 2020-09-03 [695] => }} Dalšími výraznými muralisty byli [[David Alfaro Siqueiros]], [[José Clemente Orozco]] či [[Juan O'Gorman]], též významný architekt. [[Remedios Varová]], která do Mexika utekla z Evropy před politickou perzekucí, se přihlásila k [[Surrealismus|surrealismu]]. Podobný osud i zaměření díla měla [[Leonora Carringtonová]], obě malířky si byli ostatně velmi blízké. K surrealismu neměl díky své figurativní [[Abstraktní umění|abstrakci]] daleko ani [[Rufino Tamayo]]. [696] => [697] => Nejvýznamnějšími galeriemi a institucemi věnujícími se sběru umění jsou [[Muzeum Anahuacalli]], [[Muzeum Soumaya]] a [[Palác umění (Mexiko)|Palác umění]]. Anahuacalli se specializuje na umění předkolumbovských kultur, jádro sbírky shromáždil Diego Rivera. Muzeum Soumaya založil podnikatel [[Carlos Slim Helú]], svého času nejbohatší člověk planety, kterému se podařilo zakoupit mj. řadu soch [[Auguste Rodin|Augusta Rodina]]. Originální budovu muzeu navrhl Slimův zeť Fernando Romero. Palác umění je proti tomu státní institucí a sídlí v něm krom muzeí a galerií i státní opera. [698] => [699] => Architekt [[Luis Barragán]] získal roku 1980 prestižní [[Pritzkerova cena|Pritzkerovu cenu]], zvanou též „Nobelova cena za architekturu“.{{Citace elektronického periodika [700] => | titul = Biography: Luis Barragán {{!}} The Pritzker Architecture Prize [701] => | periodikum = www.pritzkerprize.com [702] => | url = https://www.pritzkerprize.com/biography-luis-barragan [703] => | datum přístupu = 2020-09-03 [704] => }} [705] => [706] => === Film === [707] => [[Soubor:Gael garcia bernal.jpg|náhled|150px|Mexický herec [[Gael García Bernal]]]] [708] => [709] => Počátkem 30. let 20. století se začíná točit v Mexiku zvukový film. Základy mexického filmového umění v té době pokládal ruský režisér [[Sergej Michajlovič Ejzenštejn]], který zde natočil snímek ''Que viva México'' (''Ať žije Mexiko''). 40. a 50. léta jsou nazývána zlatou érou mexického filmu. Významným režisérem té doby byl [[Emilio Fernández]], mimochodem model pro slavnou sošku [[Oscar]]a.{{Citace elektronického periodika [710] => | titul = Oscar’s real name is Emilio [711] => | periodikum = The World from PRX [712] => | url = https://www.pri.org/stories/2020-02-06/oscar-s-real-name-emilio [713] => | jazyk = en [714] => | datum přístupu = 2020-09-03 [715] => }} Kameramanem pak [[Gabriel Figueroa]]. V té době v Mexiku žil a tvořil také slavný španělský režisér [[Luis Buñuel]]. [716] => [717] => Od 90. let 20. století se kvalita mexického filmu znovu prudce zvedla, přičemž klíčovými osobnostmi tohoto obrození jsou [[Guillermo del Toro]], [[Alejandro González Iñárritu]] a [[Alfonso Cuarón]], který se stal prvním mexickým filmařem, jenž dostal [[Oscar]]a za režii (roku 2013 za snímek ''[[Gravitace (film)|Gravitace]]'').{{Citace periodika [718] => | titul = Alfonso Cuaron wins best director Oscar for 'Gravity' [719] => | periodikum = Reuters [720] => | datum vydání = 2014-03-03 [721] => | jazyk = en [722] => | url = https://www.reuters.com/article/us-oscars-bestdirector-idUSBREA2207T20140303 [723] => | datum přístupu = 2020-09-03 [724] => }} V dalších dvou letech si Oscara za režii odnesl Iñárritu, v roce 2017 del Torro a rok poté znovu Cuarón, čímž vyvrcholila „mexická oscarová záplava“.{{Citace elektronického periodika [725] => | titul = A new wave of Mexican filmmakers succeeds internationally [726] => | periodikum = AP NEWS [727] => | url = https://apnews.com/0a3610972ef0440db87e4db7454408a7 [728] => | datum vydání = 2018-03-22 [729] => | datum přístupu = 2020-09-18 [730] => }}{{Citace elektronického periodika [731] => | titul = How Mexican directors came to dominate the Oscars [732] => | periodikum = www.newstatesman.com [733] => | url = https://www.newstatesman.com/culture/film/2018/02/how-mexican-directors-came-dominate-oscars [734] => | jazyk = en [735] => | datum přístupu = 2020-09-18 [736] => }} [[Emmanuel Lubezki]] dostal za ''Gravitaci'' Oscara za kameru. [[Guillermo Navarro]] ho získal za výtvarné pojetí snímku ''[[Faunův labyrint]]''. I Američan [[Robert Rodriguez]] točí většinu svých filmů v mexické produkci. [[Carlos Reygadas]] je představitelem artového filmu. K důležitým režisérům současnosti patří mj. [[Arturo Ripstein]], [[Alfonso Arau]], [[Amat Escalante]] a [[Jorge Fons]]. [737] => [738] => K nejznámějším mexickým hercům současnosti patří [[Gael García Bernal]] či [[Diego Luna]]. V éře němého filmu to byl [[Ramon Novarro]], ve 40. a 50. letech [[Pedro Armendáriz]], [[Dolores del Río]] a [[María Félixová]]. [[Ricardo Montalbán]] se v 70. letech proslavil rolí ve sci-fi sérii ''Planeta opic''. Od 90. let slaví mexická televizní tvorba celosvětový úspěch se svými [[telenovela]]mi (''Maria Mercedes, Rosalinda''). Proslavila se v nich například herečka a zpěvačka [[Thalía]]. [739] => [740] => === Hudba === [741] => [742] => ==== Klasická hudba ==== [743] => K nejslavnějším mexickým hudebním skladatelům patří [[Carlos Chávez]], autor známé ''Sinfonía india'', v níž byly využity i tradiční indiánské nástroje a hudební postupy.{{Citace monografie [744] => | příjmení = Saavedra [745] => | jméno = Leonora [746] => | titul = Carlos Chávez and His World [747] => | url = https://books.google.cz/books?id=xvT8CAAAQBAJ&pg=PA132&lpg=PA132&dq=Carlos+Ch%C3%A1vez&source=bl&ots=0VbEbT_nyE&sig=ACfU3U3brbgy9REaxDJfSiWtUBI1XjZzxw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiPmvLpy_LrAhVN6qQKHStgDSw4ChDoATAJegQIAhAB#v=onepage&q=Carlos%20Ch%C3%A1vez&f=false [748] => | vydavatel = Princeton University Press [749] => | počet stran = 385 [750] => | isbn = 978-1-4008-7420-0 [751] => | poznámka = Google-Books-ID: xvT8CAAAQBAJ [752] => | jazyk = en [753] => }} Chávez byl rovněž zakladatelem mexického Národního symfonického orchestru (''Orquesta Sinfónica Nacional''). [754] => [755] => První mexickou [[Opera|operu]] s názvem ''[[La Parténope]]'' složil v roce 1711 [[Manuel de Zumaya]]. K výrazným skladatelům vážné hudby patřil [[Manuel María Ponce]]. Mezinárodní reputaci získal i houslista [[Silvestre Revueltas]], který rovněž skládal filmovou hudbu pro vznikající mexickou kinematografii ve 30. a 40. letech [[20. století]]. Proslulým klavíristou byl [[Consuelo Velázquez]]. Jako [[Opera|operní pěvci]] se prosadili [[Ramón Vargas]] a [[Rolando Villazón]]. [756] => [757] => ==== Populární hudba ==== [758] => [[Soubor:Carlos Santana 2.jpg|náhled|[[Carlos Santana]]]] [759] => [760] => Ke známým zpěvákům populární hudby patří například [[Jorge Negrete]], [[Pedro Infante]], [[Vicente Fernández]] a jeho syn [[Alejandro Fernández]], nejznámější představitelé stylu zvaného ''canción ranchera'', který lze považovat za nejsilnější větev mexického folku. Představitelem ''bolera'' byl [[Agustín Lara]] a [[Armando Manzanero]], jehož skladby nazpívali [[Frank Sinatra]], [[Tony Bennett]] či [[Elvis Presley]]. Za představitele klasického popu „západního střihu“ lze považovat skupinu [[RBD]]. [761] => [762] => Populární jsou zpěvačky [[Daniela Romo]], [[Thalía]], [[Paulina Rubio]], [[Maite Perroni]], [[Belinda Peregrínová|Belinda Peregrín]], [[Lila Downs]], [[Dulce María]], [[Anahí]] a [[Lucero]]. Známými zpěváky populárních písní jsou [[Juan Gabriel]] a [[José José]]. Typické je, že zejména zpěvačky začínají svou kariéru jako herečky [[Telenovela|telenovel]]. I někteří představitelé [[Spojené státy americké|americké]] pop-music, zvané [[Latin pop]], mají mexický původ, byť se třeba narodili již ve Spojených státech. Příkladem je skupina [[Ha*Ash]] nebo zpěvačka [[Selena]]. V Mexiku se naopak usadil [[Kuba|kubánský]] mambo hudebník [[Pérez Prado]].{{Citace elektronického periodika [763] => | příjmení = [764] => | jméno = [765] => | titul = Pérez Prado {{!}} The Legends {{!}} Latin Music USA [766] => | periodikum = PBS.org [767] => | vydavatel = [768] => | url = http://www.pbs.org/wgbh/latinmusicusa/legends/perez-prado/ [769] => | datum vydání = [770] => | datum přístupu = 2020-09-18 [771] => }} [772] => [773] => Za největší hvězdu mexického [[rock]]u platí [[Carlos Santana]], často označovaný za nejlepšího kytaristu světa, který proslul svým jedenáctiminutovým vystoupením na [[Festival ve Woodstocku|festivalu ve Woodstocku]] roku 1969 a silně poté ovlivnil americkou a vůbec světovou rockovou hudbu.{{Citace elektronického periodika [774] => | titul = Do Prahy míří Santana, jeden z nejlepších kytaristů všech dob [775] => | periodikum = Novinky.cz [776] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [777] => | vydavatel = Borgis [778] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/do-prahy-miri-santana-jeden-z-nejlepsich-kytaristu-vsech-dob-179547 [779] => | datum přístupu = 2020-09-18 [780] => }}{{Citace elektronického periodika [781] => | příjmení = Konrád [782] => | jméno = Daniel [783] => | titul = Kytara se mi proměnila v hada, vzpomínal Santana na festival Woodstock. Teď kapelu obnovil [784] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [785] => | url = https://ihned.cz/c1-65270840-santana-iv-carlos-kytara-profil [786] => | datum vydání = 2016-04-29 [787] => | datum přístupu = 2020-09-18 [788] => }} Ke známým mexickým rockovým skupinám patří rovněž [[Maná]]. Za představitelky folk-rocku bývají označovány [[Natalia Lafourcade]] a [[Julieta Venegas]]. V 90. letech se v žánru [[hip hop]] prosadila skupina [[Control Machete]]. V oboru [[heavy metal]] je známa například skupina [[Brujeria]]. Jako [[jazz]]ový hudebník vynikl bubeník [[Antonio Sánchez (hudebník)|Antonio Sánchez]]. [789] => [790] => ==== ''Mariachi'' ==== [791] => [[Soubor:Guadalajara mariachis.jpg|náhled|vlevo|250x250px|Skupina ''mariachi'' při XIII. festivalu v [[Guadalajara|Guadalajaře]], 3. září 2006]] [792] => [793] => Za specificky mexické hudební formace lze označit tzv. [[mariachi]]. Tento hudební jev pochází původně ze spolkového státu [[Jalisco]], postupně se však regionálně rozlišil. Ve světě je tento styl lidové hudby považován za typicky mexický. V roce 2011 byla hudba souborů ''mariachi'' zařazena do seznamu [[Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva|Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva]] organizace [[UNESCO]].UNESCO, Reprezentativní listina. [[UNESCO|UNESCO.org]], [http://www.unesco.org/culture/ich/en/RL/00575, RL=00575], staženo 1. prosince 2011 (anglicky). Počet hudebníků v souboru je většinou 7 až 12, někdy až 20. Jedná se o následující nástroje: [[Kytara|kytary]], [[Vihuela|mexické vihuely]], [[guitarrón]], [[housle]], [[trubka|trumpety]], [[harfa]] a někdy také [[maraca]]. Ke skupinám patří též [[Zpěvák|zpěváci]], avšak zpěv písní mohou přebírat instrumentalisté, buď sborově nebo jako solisté. [794] => [795] => [[Soubor:Mariachi2.jpg|náhled|250x250px|Jiná skupina ''mariachi'']] [796] => [797] => === Lidová kultura === [798] => Významné je především [[hrnčířství]]. Také [[Textilní průmysl|textilní]] výroba je velmi rozšířena. Používá se zejména [[Textilní živočišná vlákna|vlna]] a [[bavlna]]. Z [[Henequén|henequenu]] a ixtle ([[agáve]]) se vyrábí brašny. Z [[rákos]]í se vyrábějí různé krytiny, ale také charros (klobouky). [799] => Mezi běžné lidové slavnosti patří [[Korida|býčí]] a [[kohoutí zápasy]], ale i udržení se na nezkrocených koních tzv. charros. Dále převažují různé indiánské a křesťanské slavnosti. Mexičané rádi oslavují. Oslava se nazývá fiesta. Sejde se nejméně dvacet lidí, příbuzných, přátel nebo známých. Vzhledem k počtu lidí se fiesty odehrávají často venku, na dvorku nebo v zahradě domu, večer pak při světle lampionů. Pro děti je připravena piňata, keramická nádoba obalená staniolem, barevným papírem a papírovými třásněmi. Uvnitř jsou bonbóny, drobné ovoce, ořechy, malé hračky a papírové vločky. [[Piñata]] visí na dlouhém provazu a dva z účastníků oslavy tahají za konce provazu tak, aby piňata byla na dosah, ale ve stálém pohybu. Děti dostanou hůl a jejich cílem je nádobu zasáhnout. Všichni přítomní sledují s povyražením marné i úspěšné pokusy a bouřlivě povzbuzují tradičním popěvkem. Když přijdou na řadu dospělí, musí mít převázané oči a jejich snaha zasáhnout piňatu je doprovázena všeobecným veselím. K fiestě patří hodně hudby a samozřejmě tanec. [800] => [801] => Je-li fiesta oslavou v kruhu příbuzných, pak feria bývá výroční slavností, která zasahuje celé město a okolí. Je to vlastně výroční trh a výstava té výrobní činnosti, která v dané oblasti převažuje. Takže ve městě [[Taxco]], známém výrobou stříbrných předmětů, se koná feria stříbra. Jinde je feria výrobků z kůže, jinde feria květin. Můžete navštívit dílny zručných řemeslníků a pozorovat jejich práci. Večer na náměstí vystupují hudebníci a tanečníci. Zvuky mariachis, lidové písně a temperamentní děj na pódiu rozehřeje postávající diváky, kteří podupávají a přizvukují do taktu. [802] => [803] => V poledních hodinách začíná být velké vedro, které se odpoledne stává úmorným. A tak Mexičané, podobně jako Španělé a obyvatelé Latinské Ameriky tráví siestu. [[Siesta]] vznikla již v době těžkých ručních prací na polích nebo stavbách, protože práce pod žhavým sluncem je velmi vyčerpávající. A tak odpolední spánek a odpočinek, tedy siesta, není znakem lenosti nebo přejedení, ale téměř nevyhnutelností. [804] => [805] => === Kuchyně === [806] => {{viz též|Mexická kuchyně}} [807] => [[Soubor:Mexico.Tacos.01.jpg|náhled|[[Taco]]s, typické mexické jídlo]] [808] => Typickými surovinami mexické kuchyně jsou [[fazol]]e, [[kukuřice]] a [[chilli papričky]]. Základní způsob využití kukuřice v Mexiku je příprava [[Tortilla|tortill]]. Mají řadu využití například k přípravě [[tacos]], [[burrito]]s, [[Quesadilla|quesadillas]], chimichangas a dalších typických jídel. Důležitou součástí mexické kuchyně jsou omáčky. Například zelená omáčka (''salsa verde'') je připravená ze zelených rajčat a chilli papriček a má konzistenci pasty. Podobně také červená omáčka (''salsa roja'') se skládá z rajčat, česneku a koriandrové natě. K tradičním mexickým jídlům patří i ''[[tamales]]''. Jejich tradice sahá až do předkolumbovské doby. Tamales se připravují z kukuřičného těsta, které se připravuje tradiční metodou nazvanou nixtamalizace (slovo je přejato z jazyka Aztéků nahuatl). Nixtamalizace znamená specifickou přípravu mouky z kukuřice, při níž se celé zrno nejprve namočí a potom vaří v alkalické směsi většinou ve vápenaté vodě a až poté se oloupe. Takto připravené zrno se následně vymyje a později umele, čímž vznikne masa, která se potom nechá usušit a dále používá. Jinak je mexická kuchyně charakteristická regionální různorodostí. V podstatě každý [[region]] Mexika má svá typická jídla. Například region [[Oaxaca]] je typický přípravou omáček ''mole''. Polévka ''pozole'' charakterizuje oblasti [[Jalisco|Jalisca]] nebo [[Sinaloa|Sinaloi]]. ''Carnitas'', druh dušeného nebo pečeného vepřového masa, jsou typické pro střední Mexiko. V oblasti [[Coahuila]] je populární připravovat různá jídla z kozího masa (cabritas) a ''[[nachos]]''. V [[Sonora (stát)|Sonoře]] a [[Chihuahua (stát)|Chihuahua]] jde o typickou polévku zvanou ''menudo''. V listopadu 2010 byla tradiční mexická kuchyně zařazena na seznam nehmotných památek [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [809] => | příjmení = [810] => | jméno = [811] => | titul = Traditional Mexican cuisine - ancestral, ongoing community culture, the Michoacán paradigm [812] => | periodikum = ich.unesco.org [813] => | vydavatel = [814] => | url = https://ich.unesco.org/en/lists [815] => | datum vydání = [816] => | jazyk = en [817] => | datum přístupu = 2020-07-24 [818] => }} [819] => [820] => === Sport === [821] => [[Soubor:Mex-Kor (51).jpg|náhled|[[Rafael Márquez]] v dresu národního týmu]] [822] => [[Soubor:Olympic Summer Games 1968 Opening.jpg|náhled|Zahajovací ceremoniál [[Letní olympijské hry 1968|OH 1968]]]] [823] => Mexiko vybojovalo třináct zlatých olympijských medaili. Dvě má [[Jezdectví|jezdec na koni]] [[Humberto Mariles]] ([[Letní olympijské hry 1948|1948]]), po jedné pak [[Skoky do vody|skokan do vody]] [[Joaquín Capilla]] ([[Letní olympijské hry 1956|1956]]), [[box]]eři [[Antonio Roldán]] a [[Ricardo Delgado]] (oba [[Letní olympijské hry 1968|1968]]), [[Plavání (sport)|plavec]] [[Felipe Muñoz]] (1968), [[Sportovní chůze|chodci]] [[Daniel Bautista]] ([[Letní olympijské hry 1976|1976]]), [[Ernesto Canto]] a [[Raúl González Rodríguez|Raúl González]] (oba [[Letní olympijské hry 1984|1984]]), [[Vzpírání|vzpěračka]] [[Soraya Jiménezová]] ([[Letní olympijské hry 2000|2000]]){{Citace elektronického periodika [824] => | příjmení = [825] => | jméno = [826] => | titul = Olympijská vítězka ze Sydney vzpěračka Jiménezová zemřela na infarkt. Bylo jí 35 let [827] => | periodikum = www.sport.cz [828] => | vydavatel = [829] => | url = https://www.sport.cz/ostatni/ostatni/clanek/464804-olympijska-vitezka-ze-sydney-vzperacka-jimenezova-zemrela-na-infarkt-bylo-ji-35-let.html [830] => | datum vydání = [831] => | datum přístupu = 2020-09-03 [832] => }}, [[Taekwondo|taekwondisté]] [[Guillermo Pérez]] a [[María Espinozová]] (oba [[Letní olympijské hry 2008|2008]]).{{Citace elektronického periodika [833] => | titul = Perez of Mexico wins men's 58kg taekwondo gold [834] => | periodikum = www.chinadaily.com.cn [835] => | url = https://www.chinadaily.com.cn/olympics/2008-08/20/content_6955497.htm [836] => | datum přístupu = 2020-09-03 [837] => }}{{Citace elektronického periodika [838] => | příjmení = [839] => | jméno = [840] => | titul = Olympijskou víťazkou nad 67 kg Mexičanka Espinozová [841] => | periodikum = sport.sme.sk [842] => | vydavatel = [843] => | url = https://sport.sme.sk/c/4039104/olympijskou-vitazkou-nad-67-kg-mexicanka-espinozova.html [844] => | datum vydání = [845] => | jazyk = sk [846] => | datum přístupu = 2020-09-03 [847] => }} Zatím poslední zlato vybojoval fotbalový tým na [[Letní olympijské hry 2012|olympijských hrách v Londýně roku 2012]].{{Citace elektronického periodika [848] => | titul = Rychlý gól srazil favorita. Olympijský fotbal ovládli Mexičané [849] => | periodikum = iDNES.cz [850] => | url = https://www.idnes.cz/oh/londyn-2012/olympijske-hry-finale-fotbalu-brazilie-mexiko.A120811_175801_oh-fotbal_ten [851] => | datum vydání = 2012-08-11 [852] => | datum přístupu = 2020-09-03 [853] => }} Mexičtí sportovci reprezentují svoji zemi nejen na Olympijských hrách, ale i na regionálních [[Středoamerické a karibské hry|Středoamerických a karibských hrách]] či [[Panamerické hry|Panamerických hrách]]. [854] => [855] => [[Mexická fotbalová reprezentace]] se účastní [[Zlatý pohár CONCACAF|Zlatého poháru CONCACAF]], který desetkrát vyhrála. Od roku 1993 hraje občas též soutěž [[Copa América]], tedy mistrovství Jižní Ameriky (dvakrát byla ve finále). Na [[Mistrovství světa ve fotbale|světovém šampionátu]] se Mexičané dostali nejdále do čtvrtfinále (1970, 1986). V roce 1999 vyhráli [[Konfederační pohár FIFA|Konfederační pohár]]. V evropských soutěžích se prosadili hráči jako [[Javier Hernández Balcázar|Javier Hernández]], [[Rafael Márquez]] či [[Hugo Sánchez]]. [856] => [857] => V některých regionech Mexika je populární [[baseball]], někteří Mexičané se prosadili i v americké [[Major League Baseball|Major League]], jako například [[Fernando Valenzuela]]. Podobně se v americké [[National Football League]] prosadil mexický hráč [[Americký fotbal|amerického fotbalu]] [[Raul Allegre]]. [[Basketbal]]ista [[Manuel Raga]], zvaný „Létající Mexičan“, vyhrál s italským klubem [[Pallacanestro Varese]] třikrát [[Euroliga v basketbalu|Euroligu]] a jako jediný Mexičan byl uveden do Síně slávy Mezinárodní basketbalové federace.{{Citace elektronického periodika [858] => | titul = FIBA.basketball [859] => | periodikum = FIBA.basketball [860] => | url = http://www.fiba.basketball/en/hall-of-fame/Manuel-Raga [861] => | jazyk = en [862] => | datum přístupu = 2018-11-24 [863] => }} [[Tenis]]ta [[Rafael Osuna]] byl světovou jedničkou a v roce 1963 vyhrál [[Wimbledon (tenis)|Wimbledon]].{{Citace elektronického periodika [864] => | příjmení = [865] => | jméno = [866] => | titul = Rafael Osuna - International Tennis Hall of Fame [867] => | periodikum = www.tennisfame.com [868] => | vydavatel = [869] => | url = https://www.tennisfame.com/hall-of-famers/inductees/rafael-osuna [870] => | datum vydání = [871] => | datum přístupu = 2020-09-03 [872] => }} Závodní [[Automobilový sport|automobilový jezdec]] [[Pedro Rodríguez de la Vega]] vyhrál vytrvalostní závod [[24 hodin Le Mans]].{{Citace elektronického periodika [873] => | titul = A 50 años del triunfo histórico de Pedro Rodríguez en Le Mans [874] => | periodikum = lat.motorsport.com [875] => | url = https://lat.motorsport.com/lemans/news/a-50-anos-del-triunfo-historico-de-pedro-rodriguez-en-le-man/3186028/ [876] => | jazyk = es [877] => | datum přístupu = 2020-09-03 [878] => }} [[Lorena Ochoaová]] byla [[golf]]ovou světovou jedničkou.{{Citace elektronického periodika [879] => | titul = Světová golfová jednička Ochoaová udělala tečku za úspěšnou kariérou [880] => | periodikum = ČT sport [881] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/golf/svetova-golfova-jednicka-ochoaova-udelala-tecku-za-uspesnou-karierou/5bdfad820d663b6fe80b0d08 [882] => | datum přístupu = 2020-09-03 [883] => }} [[Ana Guevaraová]] je [[Mistrovství světa v atletice|mistryní světa v atletice]] v běhu na 400 metrů z roku 2003.{{Citace elektronického periodika [884] => | příjmení = [885] => | jméno = [886] => | titul = Šampiónka Guevaraová končí s atletikou, prý kvůli korupci [887] => | periodikum = www.sport.cz [888] => | vydavatel = [889] => | url = https://www.sport.cz/ostatni/atletika/clanek/123518-sampionka-guevaraova-konci-s-atletikou-pry-kvuli-korupci.html [890] => | datum vydání = [891] => | datum přístupu = 2020-09-03 [892] => }} [893] => [894] => Mexiko se v minulosti již několikrát stalo hostitelskou zemí mezinárodních sportovních akcí. Konaly se zde [[letní olympijské hry 1968]], [[mistrovství světa ve fotbale 1970]] a [[mistrovství světa ve fotbale 1986]]. Zdejší [[Grand Prix Mexika]] byla po 16 let součástí mistrovství světa [[Formule 1]]. Zdejší Velká Cena se opět vrátila v roce 2015, závodí se zde do současnosti. Nejznámějším mexickým jezdcem je [[Sergio Pérez|Sergio “Checo” Pérez]], který závodí za rakouský tým [[Red Bull Racing]], se kterým vyhrál v roce 2022 pohár konstruktérů. Od ročníku 2004 je zdejší [[Mexická rallye]] součástí [[Mistrovství světa v rallye]]. [895] => [896] => Tradičním národním sportem, s kořeny v 16. století, je [[charreada]]. Má blízko k americkému [[Rodeo|rodeu]], které z ní zřejmě pochází.{{Citace elektronického periodika [897] => | titul = Charreada {{!}} Encyclopedia.com [898] => | periodikum = www.encyclopedia.com [899] => | url = https://www.encyclopedia.com/humanities/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/charreada [900] => | jazyk = en [901] => | datum přístupu = 2018-11-24 [902] => }} Často je provozována společně s býčími zápasy, které jsou v zemi také populární, vzhledem ke španělskému koloniálnímu dědictví. Podobným dědictvím je [[Baskicko (autonomní společenství)|baskická]] [[pelota]]. Naopak původní indiánští obyvatelé provozovali míčovou hru zvanou [[tlachtli]], jejíž pravidla se zcela nedochovala, je nicméně považována za nejstarší míčovou hru světa.{{Citace periodika [903] => | příjmení = [904] => | jméno = [905] => | titul = Nejstarší míčová hra na světě? Tlachtli se hrála na život a na smrt {{!}} EuroZprávy.cz [906] => | url = https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/209823-nejstarsi-micova-hra-na-svete-tlachtli-se-hrala-na-zivot-a-na-smrt/ [907] => | datum přístupu = 2018-11-24 [908] => }} {{Wayback|url=https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/209823-nejstarsi-micova-hra-na-svete-tlachtli-se-hrala-na-zivot-a-na-smrt/ |date=20181124162643 }} Navazuje na ní patrně například hra [[ulama]], kterou hrají dodnes některé indiánské komunity v mexickém státě [[Sinaloa]]. Z méně známých sportů je v Mexiku populární též [[pólo]] ([[Carlos Gracida]] patří k nejlepším pólistům historie) či [[raketbal]]. [909] => [910] => == Věda a školství == [911] => [[Soubor:Mario Molina 1c389 8387.jpg|náhled|[[Mario J. Molina|Mario Molina]], nositel Nobelovy ceny]] [912] => V Mexiku se narodil nositel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]] [[Mario J. Molina]]. Dostal ji roku 1995 za na odhalení příčin vzniku [[Ozonová díra|ozonové díry]]. Programátor [[Miguel de Icaza]] stál u zrodu projektů [[GNOME]] a [[Mono (platforma)|Mono]]. V Mexiku se narodil také izraelský teoretický fyzik [[Ja'akov Bekenstein]]. Významným odborníkem v této oblasti je i [[Miguel Alcubierre]], který navrhl [[Alcubierrův pohon]] (Warp), tedy hypotetický pohon kosmických lodí, který by jim měl být schopen udělit rychlost vyšší než je [[rychlost světla]], a to za pomoci ohýbání prostoru [[Gravitace|gravitací]].{{Citace elektronického periodika [913] => | titul = What is the Alcubierre "warp" drive? [914] => | periodikum = phys.org [915] => | url = https://phys.org/news/2017-01-alcubierre-warp.html [916] => | jazyk = en [917] => | datum přístupu = 2020-09-03 [918] => }} K prvním významným mexickým vědcům patřil [[Andrés Manuel del Río]], jež roku 1801 objevil [[vanad]].{{Citace elektronického periodika [919] => | titul = Andrés Manuel del Río, el verdadero descubridor del vanadio [920] => | periodikum = Agencia SINC [921] => | url = https://www.agenciasinc.es/Visual/Ilustraciones/Andres-Manuel-del-Rio-el-verdadero-descubridor-del-vanadio [922] => | jazyk = es-MX [923] => | datum přístupu = 2020-09-03 [924] => }} Významným chemikem byl i [[Henry Eyring]] či [[Luis Ernesto Miramontes]], vynálezce jedné z prvních [[Antikoncepce|antikoncepčních]] pilulek.{{Citace elektronického periodika [925] => | titul = The contraceptive pill: a Mexican invention [926] => | periodikum = www.mexicanist.com [927] => | url = https://www.mexicanist.com/l/contraceptive-pill/ [928] => | datum přístupu = 2020-09-03 [929] => }} [930] => [931] => Školní vzdělání se uskutečňuje v základním, středním (nižším a vyšším) a vysokém stupni. Základní šestileté vzdělání je povinné a bezplatné. Nižší střední vzdělání představují tříleté školy 2. stupně. Po ukončení tohoto vzdělání je možno získat vyšší střední vzdělání na tříletých nebo čtyřletých školách. Nejvyšší formou vzdělání jsou vysoké školy [[Univerzita|univerzitního]] nebo technického směru. [932] => [933] => Mexiko patří k zemím s vysokou [[gramotnost]]í a vyspělým školským systémem. Mexické školství má širokou síť základních škol a světově uznávané vysoké školství. Na [[Mexická národní autonomní univerzita|Národní autonomní univerzitě]] (UNAM) studuje přes 400 000 studentů, po celých spojených státech. [934] => [935] => Chybí učitelé se znalostí [[Domorodé jazyky Mexika|indiánských jazyků]]. Asi 2 milióny Indiánů ovládá jen svoji rodnou řeč, další 2 milióny k tomu hovoří částečně španělsky. Šanci studovat na nějaké z vysokých škol v zemi má ročně asi 1,5 miliónů mladých Mexičanů.{{Pahýl část}} [936] => [937] => == Odkazy == [938] => === Reference === [939] => [940] => [941] => === Literatura === [942] => * {{Citace monografie [943] => | editoři = Hingarová - Květinová - Eichlová [944] => | titul = Mexiko-200 let nezávislosti. [945] => | vydavatel = P. Mervart [946] => | místo = Červený Kostelec [947] => | rok = 2010 [948] => | isbn = 978-80-87378-48-9 [949] => | počet stran = 485 [950] => }} [951] => * {{Citace monografie [952] => | příjmení = Kašpar [953] => | jméno = Oldřich [954] => | odkaz na autora = [955] => | titul = Dějiny Mexika [956] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [957] => | rok = 2000 [958] => | isbn = 80-7106-269-3 [959] => | počet stran = 389 [960] => }} [961] => * {{Citace monografie [962] => | příjmení = Opatrný [963] => | jméno = Josef [964] => | rok = 2003 [965] => | titul = Mexiko [966] => | vydavatel = Libri [967] => | místo = Praha [968] => | stránky = [969] => | poznámka = [970] => | isbn = 80-7277-185-X [971] => }} [972] => * SLAVICKÝ, Stanislav. ''Scénické tradice Latinské Ameriky''. Praha : KANT – Karel Kerlický, 2013. 136 s. {{ISBN|978-80-7437-117-2}}. [973] => [974] => === Související články === [975] => * [[Francouzská intervence v Mexiku]] [976] => * [[Hispanoamerika]] [977] => [978] => === Externí odkazy === [979] => * {{Commonscat}} [980] => * {{Commons}} [981] => * {{Wikislovník|heslo=Mexiko}} [982] => * {{osmrelace|114686}} [983] => * {{Wikicitáty|téma=Mexiko}} [984] => * {{Oficiální web}} [985] => * {{Citace elektronické monografie [986] => | titul = Mexico [987] => | url = https://www.amnesty.org/en/location/americas/north-america/mexico/ [988] => | datum přístupu = 2022-03-30 [989] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [990] => | jazyk = anglicky [991] => }} [992] => * {{Citace elektronické monografie [993] => | titul = Mexico: Country Profile [994] => | url = https://freedomhouse.org/country/mexico [995] => | datum přístupu = 2022-03-30 [996] => | vydavatel = [[Freedom House]] [997] => | jazyk = anglicky [998] => }} [999] => * {{Citace elektronické monografie [1000] => | titul = Krajané v Mexiku [1001] => | url = https://www.mzv.cz/mexico/cz/kultura_a_krajane/krajane/krajane_v_mexiku.html [1002] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1003] => | vydavatel = Velvyslanectví České republiky v Mexiku [1004] => }} [1005] => * {{Citace elektronické monografie [1006] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1007] => | titul = BTI 2020 Country Report : Mexico [1008] => | url = https://bti-project.org/fileadmin/api/content/en/downloads/reports/country_report_2020_MEX.pdf [1009] => | datum vydání = 2020 [1010] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1011] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1012] => | místo = Gütersloh [1013] => | jazyk = anglicky [1014] => }} [1015] => * {{Citace elektronické monografie [1016] => | korporace = Bureau of Western Hemisphere Affairs [1017] => | titul = Mexiko [1018] => | url = https://www.state.gov/countries-areas/mexico/ [1019] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1020] => | vydavatel = U.S. Department of State [1021] => | jazyk = anglicky [1022] => }} [1023] => * {{Citace elektronické monografie [1024] => | korporace = CIA [1025] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1026] => | titul = The World Factbook - Mexico [1027] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/mexico/ [1028] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1029] => | jazyk = anglicky [1030] => }} [1031] => * {{Citace elektronické monografie [1032] => | korporace = Library of Congress [1033] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [1034] => | titul = Country Profile: Mexico [1035] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Mexico.pdf [1036] => | datum vydání = 2008-07-11 [1037] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1038] => | jazyk = anglicky [1039] => }} [1040] => * {{Citace elektronické monografie [1041] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Mexiku [1042] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Mexiko [1043] => | url = https://www.businessinfo.cz/navody/mexiko-souhrnna-teritorialni-informace/2#0-uvod [1044] => | datum vydání = 2021-07-01 [1045] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1046] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1047] => }} [1048] => * {{Citace elektronické monografie [1049] => | příjmení = Bernstein [1050] => | jméno = Marvin David [1051] => | spoluautoři = a kol. [1052] => | titul = Mexico [1053] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/379167/Mexico [1054] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1055] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1056] => | jazyk = anglicky [1057] => }} [1058] => [1059] => {{Mexiko}} [1060] => {{Severní Amerika}} [1061] => {{APEC}} [1062] => {{G20}} [1063] => [1064] => {{Autoritní data}} [1065] => {{Portály|Střední Amerika a Karibik}} [1066] => [1067] => [[Kategorie:Mexiko| ]] [1068] => [[Kategorie:Státy Severní Ameriky]] [1069] => [[Kategorie:Latinská Amerika]] [1070] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1810]] [] => )
good wiki

Mexiko

Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika na americkém kontinentě. Geograficky se nachází drtivou většinou území v Severní Americe, geopoliticky bývá ale často řazeno mezi státy Střední Ameriky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ciudad de México','Spojené státy americké','Indiáni','Mexický záliv','Tichý oceán','Sinaloa','Guatemala','Jalisco','Chihuahua (stát)','Coahuila','Guadalajara (Mexiko)','Monterrey'

Coahuila

Guatemala

Indiáni

Jalisco

Monterrey

Monterrey je město ležící na severovýchodě Mexika.

Sinaloa

Sinaloa je jeden z 31 států v Mexiku a také název města, které je jeho hlavním městem.