Array ( [0] => 15516811 [id] => 15516811 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Meänkieli [uri] => Meänkieli [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Meänkieli ''(meänkieli)'' [2] => | rozšíření = [[Tornské údolí]] ([[Švédsko]]) [3] => | mluvčích = asi 100 000 [4] => | klasifikace = [5] => * [[Uralské jazyky]] [6] => ** [[Ugrofinské jazyky]] [7] => *** [[Finsko-volžské jazyky]] [8] => **** [[Finsko-permské jazyky]] [9] => ***** [[Finsko-laponské jazyky]] [10] => ****** [[Baltofinské jazyky]] [11] => ******* [[Finština]] [12] => | písmo = [[Latinka]] [13] => | úřední jazyk = {{Vlajka a název|Švédsko}} (uznaný menšinový jazyk) [14] => | regulátor = ''není'' [15] => | ISO6391 = ''není'' [16] => | ISO6392B = fiu [17] => | ISO6392T = fit [18] => | SIL = FIT [19] => | wikipedie = [[:incubator:Wp/fit/Alkusivu|testovací verze]] [20] => }} [21] => '''Meänkieli''' (doslova „náš jazyk“) neboli '''tornedalská finština''' ([[švédština|švédsky]] ''tornedalsfinska'') je [[Ugrofinské jazyky|ugrofinský jazyk]], kterým se hovoří v nejsevernější oblasti [[Švédsko|Švédska]] v kraji [[Norrbotten (kraj)|Norrbotten]], podél údolí řeky [[Torne]] (finsky Tornionjoki, v meänkieli Tornionväylä), tzv. Tornském údolí (Tornedalen). Jedná se o 5 [[obec|obcí]] ([[Haparanda]], [[Ylitornio|Övertorneå]], [[Pajala]], [[Kiruna]] a [[Gällivare]]).[http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=fit Ethnologue] [22] => [23] => Jeho status jako nezávislého jazyka je sporný, ale ve [[Švédsko|Švédsku]] je od roku 2000 uznáván jako jeden z pěti menšinových jazyků země. Meänkieli je příbuzný s [[Finština|finštinou]], na meänkieli lze nahlížet i jako na dialekt finštiny. Meänkieli se považuje za svébytný jazyk kvůli politickým a sociolingvistickým kritériím, nikoli na základě kritérií čistě lingvistických - obdobně například jako v případě [[Srbština|srbštiny]] a [[Chorvatština|chorvatštiny]]. [24] => [25] => Počet mluvčích v těchto obcích se odhaduje na 25 000–40 000, v celém [[Norrbotten]]u je to celkem asi 75 000 lidí.[http://www.sprakradet.se/me%C3%A4nkieli Språkvårdet] Největší podíl mluvčích je v Pajale. Jazykem hovoří rovněž asi 30 000 obyvatel [[Finsko|Finska]]. [26] => [27] => Jazyk je ve Švédsku chráněn podle [[Evropská charta jazyků|Evropské charty jazyků]] jako regionální menšinový jazyk v uvedených obcích. [28] => [29] => Během druhé poloviny 80. let se termín meänkieli začal ve [[Švédsko|Švédsku]] používat ve formálnějších kontextech. Ve [[Finsko|Finsku]] se používá jak „meänkieli“, tak „torniojokilaakson suomi“ (tornedalská finština),{{Citace elektronického periodika [30] => | titul = Glottolog 4.6 - Meänkieli [31] => | periodikum = glottolog.org [32] => | url = https://glottolog.org/resource/languoid/id/torn1244 [33] => | datum přístupu = 2022-08-19 [34] => }} což je také jedno ze třech nářečí. [35] => [36] => Meänkieli se dá rozdělit do třech nářečí ''torniolaaksonsuomi'' (obce Haparanda, Övertorneå a Pajala), ''jellivaaransuomi'' (obec Gällivare – která ovšem z geografického hlediska už nespadá do údolí Tornio) a ''jukkasjärvensuomi'' nebo ''vittankinsuomi'' (obec Kiruna). {{Citace elektronické monografie [37] => | titul = Tornedalská finština - Variabilita jazyka - Severské jazyky [38] => | url = https://www.severskejazyky.cz/tornedalska-finstina/variabilita-jazyka/ [39] => | datum vydání = 2021-04-16 [40] => | datum přístupu = 2022-09-13 [41] => | jazyk = cs [42] => }} [43] => [44] => == Historie == [45] => Před rokem 1809 bylo [[Finsko]] součástí [[Švédsko|Švédského království]]. 29. března v [[Porvoo]] byl ustanoven Finský sněm. Později, 17. září, [[Švédsko]] prohrálo válku a byla uzavřena [[Fredrikshamnská dohoda]], poté [[Finsko]] se stalo součástí Ruského carství. Hranice byly stanoveny podél řeky [[Torne]], ale část finsky mluvících zůstala za hranicemi [[Švédsko|Švédska]]. Jazyk těchto obyvatel se vyvíjel odlišně od finštiny na finské strany hranice a postupně přejímal slova ze [[Sámské jazyky|sámštiny]] a ze [[Švédština|švédštiny]] i gramatiku.{{Citace monografie [46] => | titul = The Romanian Journal for Baltic and Nordic Studies [47] => | url = http://dx.doi.org/10.53604/rjbns [48] => | vydavatel = The Romanian Association for Baltic and Nordic Studies [49] => }} [50] => [51] => V roce 1888 [[Švédsko]] rozhodlo, že všichni občané země by měli mluvit [[Švédština|švédsky]] a [[švédština]] se stala jediným vyučovaným jazykem na státních základních školách. děti měly pod trestem fyzického trestu zakázáno mluvit ve škole vlastním jazykem i během přestávek. Rodilým finským mluvčím úřady bránily učit se standardní [[Finština|finštinu]] jako školní předmět po celá desetiletí, což vedlo k přežití jazyka pouze v ústní formě. Neexistovalo však žádné nařízení zakazující používání [[Finština|finštiny]]. [52] => [53] => Částečným důvodem zavedení [[Švédština|švédštiny]] jako jediného jazyka byla armáda; lidem v blízkosti hranic, kteří mluví spíše jazykem sousední země než hlavním jazykem své země, se v případě války nemuselo věřit. Dalším důvodem bylo, že [[Finové]] byli považováni za příslušníky jiné „rasy“. Názor na toto období, jak se odráží v dobové beletrii, byl takový, že [[Sámové]] a [[Finové|finští]] obyvatelé patřili „blíže k [[Rusko|Rusku]] než ke [[Skandinávie|Skandinávii]]“.{{Citace periodika [54] => | příjmení = Heith [55] => | jméno = Anne [56] => | titul = Ethnicity, Cultural Identity and Bordering: A Tornedalian Negro [57] => | periodikum = Folklore: Electronic Journal of Folklore [58] => | datum vydání = 2012-12 [59] => | ročník = 52 [60] => | strany = 85–108 [61] => | doi = 10.7592/FEJF2012.52.heith [62] => | url = http://www.folklore.ee/folklore/vol52/heith.pdf [63] => | datum přístupu = 2022-09-13 [64] => }} [65] => [66] => Mnoho neetnických [[Švédové|Švédů]], kteří uměli mluvit jiným jazykem než švédštinou, získalo čtenářské dovednosti ve švédštině, ale nedokázalo číst a psát ve svém vlastním jazyce. Řada učitelů, kteří věřili, že švédština se naučí lépe, když se čtenářské kompetence rozvinou nejprve v mateřštině, sepsala v roce 1928 [[Petice|petici]], ale její argumenty neobstály proti velké části společnosti a předkladatelé petice také neměli silnou podporu mezi samotnými Tornedalany. Petice však přispěla k pozdějšímu obrácení politiky.{{Citace monografie [67] => | příjmení = Elenius [68] => | jméno = Lars [69] => | titul = Nationalstat och minoritetspolitik : samer och finskspråkiga minoriteter i ett jämförande nordiskt perspektiv [70] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/233574580 [71] => | vydavatel = Studentlitteratur [72] => | místo = [Lund] [73] => | počet stran = 358 pages [74] => | isbn = 91-44-04439-9 [75] => | isbn2 = 978-91-44-04439-2 [76] => | oclc = 233574580 [77] => }} [78] => [79] => V 70. letech 20. století začalo růst lidové hnutí, které se snažilo prosadit meänkieli do novin, místních divadel, literatury a podobně. Důležitými průkopníky byli spisovatel [[Bengt Pohjanen]] a lektor [[Matti Kenttä]]. [80] => [81] => == Jazykové rysy == [82] => V meänkieli se zachovalo mnoho slov, která se již neobjevují ve [[Finština|finštině]]. Rozdíly mezi meänkieli a [[Finština|finštinou]] lze nalézt nejen ve slovní zásobě, ale také ve [[Fonologie|fonologii]], [[Morfologie (lingvistika)|morfologii]], [[syntax]]i a [[Slovní zásoba|lexiku]]. [83] => [84] => === Morfologie a fonologie === [85] => Zatímco standardní [[finština]] se dostávala do finských dialektů, meänkieli si zachoval rysy, které se dříve vyskytovaly v dialektech severní, západní a východní finštiny, a získal určité vlivy ze švédštiny, zejména [[Fonologie|fonologii]], [[syntax]], a některé [[Tvarosloví|morfologické]] rysy. [86] => [87] => Typově je meänkieli stejně jako finština [[Aglutinační jazyk|aglutinační]] jazyk. Meänkieli má však více [[Analytický jazyk|analytických]] rysů než standardní [[finština]] např. „na stole“ v meänkieli je ''pöyän päälä'', zatímco ve standardní [[Finština|finštině]] je to ''pöydällä''. [88] => [89] => Příkladem je přivlastňovací koncovka pro druhou osobu jednotného čísla, což je ve standardní finštině ''-si'', v meänkieli to je přivlastňovací koncovka ''-sti.'' [90] => [91] => Obecný rys západní finštiny, který také zůstal v meänkieli, je [[gemináta]] ''-tt-,'' jíž ''ve'' standardní finštině odpovídá [[Konsonantický shluk|shluk]] ''-ts-'', např. ''metsä – mettä, Ruotsi – Ruotti.'' [92] => [93] => Meänkieli je jazyk s [[Vokálová harmonie|vokalickou harmonií palatální]] - stejně jako samotná finština. [94] => [95] => == Gramatika == [96] => [97] => === Podstatná jména === [98] => Množné číslo v [[nominativ]]u se tvoří pomocí [[Koncovka (mluvnice)|koncovky]] -t. [99] => [100] => Meänkieli užívá 12 pádů. Systém pádů se až na pár výjimek podobá finskému. [101] => {| class="wikitable" [102] => !Pád [103] => !přípona [104] => !příklad užití [105] => !příklad [106] => !překlad příkladu [107] => |- [108] => |[[nominativ]] [109] => | [110] => | - [111] => |talo [112] => |dům [113] => |- [114] => |[[genitiv]] [115] => | -n [116] => |(koho, čeho) [117] => |talon [118] => |domu [119] => |- [120] => |[[essiv]] [121] => | -na / -nä [122] => |jako [123] => |talona [124] => |jako dům [125] => |- [126] => |[[partitiv]] [127] => | -(t)a / -tta [128] => | - [129] => |taloa [130] => |dům (jako neurčitý objekt) [131] => |- [132] => |[[translativ]] [133] => | -ksi [134] => |do [135] => |taloksi [136] => |do domu [137] => |- [138] => |[[inessiv]] [139] => | -ssa / -ssä [140] => |v [141] => |talossa [142] => |v domě [143] => |- [144] => |[[elativ]] [145] => | -sta / -stä [146] => |z [147] => |talosta [148] => |z domu [149] => |- [150] => |[[illativ]] [151] => | -hVVn [152] => |do [153] => |taloon [154] => |do domu [155] => |- [156] => |[[adessiv]] [157] => | -la / -lä [158] => |na, u, při [159] => |talolla [160] => |na domě [161] => |- [162] => |[[ablativ]] [163] => | -lta / -ltä [164] => |z [165] => |talolta [166] => |z domu [167] => |- [168] => |[[allativ]] [169] => | -le [170] => |do, na [171] => |talolle [172] => |na dům [173] => |- [174] => |[[abessiv]] [175] => | -tta / -ttä [176] => |bez [177] => |talotta [178] => |bez domu [179] => |} [180] => [181] => === Zájmena === [182] => V meänkieli stejně jako ve [[Finština|finštině]], se nerozlišují [[Jmenný rod|rody]]. Nejde tedy poznat, zda mluvčím či pisatelem je muž či žena. Osobní zájmeno ve třetí osobě ''hä(ä)n'' je společné pro „on“, „ona“ i „ono“. Pro neživé předměty se používá zájmeno ''se.'' [183] => {| [184] => |mie [185] => |já [186] => |- [187] => |sie [188] => |ty [189] => |- [190] => |hä(ä)n [191] => |on, ona, ono [192] => |- [193] => |se [194] => |to (neživotné) [195] => |- [196] => |met [197] => |my [198] => |- [199] => |tet [200] => |vy [201] => |- [202] => |het [203] => |oni [204] => |} [205] => [206] => === Slovesa === [207] => Sloveso "být" [208] => {| [209] => |'''Standardní meänkieli''' {{Citace elektronického periodika [210] => | titul = Learn Meänkieli :: Pohjan kielet [211] => | periodikum = pohjan-kielet.webnode.fi [212] => | url = https://pohjan-kielet.webnode.fi/tyhja-sivu/ [213] => | datum vydání = 2020-11-10 [214] => | jazyk = fi [215] => | datum přístupu = 2022-09-13 [216] => }} [217] => |'''Hovorově''' [218] => |'''Čeština''' [219] => |- [220] => |mie olen [221] => |molen [222] => |já jsem [223] => |- [224] => |sie olet [225] => |solet [226] => |ty jsi [227] => |- [228] => |hä(ä)n o(o)n [229] => |son [230] => |ona/on je [231] => |- [232] => |met olema [233] => |molema [234] => |my jsme [235] => |- [236] => |tet oletta [237] => |toletta [238] => |vy jste [239] => |- [240] => |het o(o)n [241] => |non [242] => |oni jsou [243] => |} [244] => [245] => === Posesivní konstrukce === [246] => Stejně jako ve finštině v meänkieli není [[transitivní]] [[sloveso]] „mít“. [[Indoevropské jazyky|Indoevropské]] [[Habitativní věta|habitativní]] větě odpovídá konstrukce s [[Příslovečné určení místa|místním příslovečným určením]] ("u mě" etc.) pro vyjádření vlastníka, [[Spona (sloveso)|sponovým slovesem]] a vlastněnou entitou jako [[Podmět|subjektem]] věty. [247] => {| [248] => |minula oon [249] => |mám [250] => |- [251] => |sinula oon [252] => |máš [253] => |- [254] => |hä(ä)nelä oon [255] => |on/ona/ono má [256] => |- [257] => |meilä oon [258] => |máme [259] => |- [260] => |teilä oon [261] => |máte [262] => |- [263] => |heilä oon [264] => |mají [265] => |} [266] => [267] => === Ano-ne otázka === [268] => V meänkieli se pro tvorbu [[Zjišťovací otázka|otázek zjišťovacích]] používá [[interogativní]] [[Příklonka|klitika]] -kos / -kös, která se přikládá k [[Fokalizace|fokalizovaným]] větným členům, tedy ke slovům na začátku věty. [269] => [270] => Příklad: [271] => [272] => Hunteeraatkos sie sitä? - Myslíš na to? [273] => [274] => == Příklady == [275] => {| [276] => !Meänkieli {{Citace elektronického periodika [277] => | titul = Meänkielen sanakirja [278] => | periodikum = meankielensanakirja.com [279] => | url = https://meankielensanakirja.com/fi/ [280] => | datum přístupu = 2022-09-13 [281] => }} [282] => !Finština [283] => !Švédština [284] => !Čeština [285] => |- [286] => |hei [287] => |hei [288] => |hei [289] => |ahoj [290] => |- [291] => |kiitos [292] => |kiitos [293] => |tack [294] => |děkuji [295] => |- [296] => |färi [297] => |väri [298] => |färg [299] => |barva [300] => |- [301] => |joki [302] => |joki [303] => |å [304] => |řeka [305] => |- [306] => |äpyli [307] => |omena [308] => |äpple [309] => |jablko [310] => |- [311] => |potati [312] => |peruna [313] => |potatis [314] => |brambora [315] => |- [316] => |yniversiteetti [317] => |yliopisto [318] => |universitet [319] => |univerzita [320] => |- [321] => |beispallo [322] => |pesäpallo [323] => |baseboll [324] => |baseball [325] => |- [326] => |praatata [327] => |puhua [328] => |prata [329] => |mluvit [330] => |- [331] => |rakastaa [332] => |rakastaa [333] => |älska [334] => |milovat [335] => |} [336] => [337] => === Číslovky === [338] => {| cellspacing="7" [339] => |- [340] => | '''Meänkieli''' || '''Česky''' [341] => |- [342] => | yks || jeden [343] => |- [344] => | kaks || dva [345] => |- [346] => | kolme || tři [347] => |- [348] => | neljä || čtyři [349] => |- [350] => | viis || pět [351] => |- [352] => | kuus || šest [353] => |- [354] => | seittemän || sedm [355] => |- [356] => | kaheksan || osm [357] => |- [358] => | yheksän || devět [359] => |- [360] => | kymmenen || deset [361] => |} [362] => [363] => == Vzorový text == [364] => {| [365] => |- [366] => !|Meänkieli[http://www.riksdagen.se/templates/R_Page____10320.aspx Tervetuloa valtiopäivitten webbsivuile meänkielelä!]. Accessed 2009-[[2. říjen|02-10]] [367] => !| [368] => !|Finština (spisovná) [369] => !| [370] => !|Čeština [371] => |- [372] => ||''Ruotti oon demokratia. Sana demokratia'' [373] => || [374] => ||''Ruotsi on demokratia. Sana demokratia'' [375] => || [376] => ||''Švédsko je demokracie. Slovo demokracie'' [377] => |- [378] => ||''tarkottaa kansanvaltaa. Se merkittee'' [379] => || [380] => ||''tarkoittaa kansanvaltaa. Se merkitsee,'' [381] => || [382] => ||''znamená vládu lidu. To znamená,'' [383] => |- [384] => ||''ette ihmiset Ruottissa saavat olla matkassa'' [385] => || [386] => ||''että ihmiset Ruotsissa saavat olla mukana'' [387] => || [388] => ||''že lidé ve Švédsku se mohou podílet'' [389] => |- [390] => ||''päättämässä miten Ruottia pittää johtaa.'' [391] => || [392] => ||''päättämässä, miten Ruotsia pitää johtaa.'' [393] => || [394] => ||''na rozhodování, jak by se Švédsko mělo vést.'' [395] => |- [396] => ||''Meän perustuslaissa sanothaan ette kaikki'' [397] => || [398] => ||''Meidän perustuslaissamme sanotaan, että kaikki'' [399] => || [400] => ||''V naší ústavě se říká, že každá'' [401] => |- [402] => ||''valta Ruottissa lähtee ihmisistä ja ette'' [403] => || [404] => ||''valta Ruotsissa lähtee ihmisistä, ja että'' [405] => || [406] => ||''moc ve Švédsku pochází od lidu a že'' [407] => |- [408] => ||''valtiopäivät oon kansan tärkein eustaja.'' [409] => || [410] => ||''valtiopäivät on kansan tärkein edustaja.'' [411] => || [412] => ||''parlament je jeho hlavní představitel.'' [413] => |- [414] => ||''Joka neljäs vuosi kansa valittee kukka'' [415] => || [416] => ||''Joka neljäs vuosi kansa valitsee, ketkä'' [417] => || [418] => ||''Každé čtyři roky si národ volí ty, kteří'' [419] => |- [420] => ||''heitä eustavat valtiopäivilä, maakäräjillä'' [421] => || [422] => ||''heitä edustavat valtiopäivillä, maakäräjillä'' [423] => || [424] => ||''je budou zastupovat v parlamentu, krajích'' [425] => |- [426] => ||''ja kunnissa.'' [427] => || [428] => ||''ja kunnissa.'' [429] => || [430] => ||''a obcích.'' [431] => |} [432] => [433] => == Odkazy == [434] => [435] => === Reference === [436] => [437] => [438] => === Externí odkazy === [439] => * {{Commonscat}} [440] => {{Pahýl}} [441] => [442] => {{Uralské jazyky}} [443] => [444] => {{Autoritní data}} [445] => {{Portály|Finsko}} [446] => [447] => [[Kategorie:Finština]] [448] => [[Kategorie:Jazyky Švédska]] [449] => [[Kategorie:Baltofinské jazyky]] [450] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Meänkieli

Meänkieli (doslova „náš jazyk“) neboli tornedalská finština (švédsky tornedalsfinska) je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v nejsevernější oblasti Švédska v kraji Norrbotten, podél údolí řeky Torne (finsky Tornionjoki, v meänkieli Tornionväylä), tzv. Tornském údolí (Tornedalen).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Švédsko','Finština','Finsko','Švédština','syntax','Fonologie','Finové','Ugrofinské jazyky','nominativ','švédština','Torne','finština'

Finové

Finsko

Finsko je stát nacházející se v severní Evropě.

Finština

Fonologie

Fonologie je odvětví lingvistiky zabývající se studiem zvukové struktury jazyka.

Nominativ

Švédsko

Švédsko je země nacházející se na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Švédština

Syntax

Syntax je vědecká disciplína, která se zabývá studiem pravidel a struktury vět a jazykových útvarů.

Torne