Array ( [0] => 14726094 [id] => 14726094 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mišna [uri] => Mišna [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Mishnah-A-Zeraim1-Vilna.pdf|náhled|Titulní strana oddílu [[Zera'im]] z mišny vydané ve [[Vilnius|Vilně]] r. 1921]] [1] => '''Mišna''' ({{Vjazyce2|he|'''מִשְׁנָה'''}}, {{Vjazyce2|tmr|'''מתניתין'''}}, '''matnitin'''), je záznam ústní tradice [[judaismus|judaismu]]. Obvykle má formu zapsaných výroků a pouček [[tana'im]], židovských učenců období do [[2. století]]. Jako Mišna se označuje také sbírka těchto pouček, kterou dle tradice kolem r. 200 sestavil rabi [[Jehuda ha-Nasi]] a která je označována také jako '''Šest pořádků mišny''' ('''Šiša sidrej mišna''', {{cizojazyčně|he|'''ששה סדרי משנה'''}}) nebo zkratkou '''Šas''' ({{cizojazyčně|he|'''ש״ס'''}}). Samotné slovo ''mišna'' je odvozeno od kořene שנה – učit se, studovat, opakovat. Z toho se dá vyvodit, že jde o opakování [[ústní Tóra|ústní Tóry]]. Komentováním Mišny dalšími generacemi učenců vznikla [[gemara]], která společně s ní tvoří [[talmud]]. [2] => [3] => == Pojem „mišna“ == [4] => Mišna může znamenat: [5] => * Předmět tohoto studia – v konkrétním významu tradovaný (ústní) Zákon nebo učení jako celek (''tora še-be-al pe'') – člení se do ''[[halacha|halachot]]'' (ústní tradice právní povahy), ''[[midraš]]''ů (homiletických výkladů Tóry) a ''[[agada|agadot]]'' (vyprávění, ústní tradice, která nemá právní charakter). [6] => * Užší význam – mišna = halacha – označuje tu část ústní tradice právní povahy, která nemá exegetický charakter (netýká se výkladu Písma), někdy je tato halacha označovaná v odborné literatuře jako „nemotivovaná“ – tj. halacha, která není přímo spojená s biblickým textem. Z tohoto důvodu jsou jednotlivá normativní právní ustanovení označována jako ''halachot'' a ''mišnajot''. [7] => [8] => == Mišna jako literární dílo == [9] => Literární forma mišny přesně odráží způsob a podmínky, v jakých byla sestavena. Jedná se o zaznamenané výroky a tradice, které byly po staletí předávány ústně – jejich zaznamenání je tudíž spíše stručné než popisné. Výroky v Mišně jsou jak anonymní (pokud názor není citován, pak často představuje „anonymní většinu“), tak i připisované konkrétním učencům. Tito učenci, kteří žili a působili v [[Izrael]]i v době od 1. stol. př. n. l. až do počátku 3. stol. n. l., se nazývají ''[[tanaité]]'' (aramejsky ''tana'im'', sg. ''tana'' {{Cizojazyčně|tmr|תנא}}), tj. „ten kdo učí“ ale zároveň i „ten, kdo opakuje“ (aramejské sloveso תנא/י je ekvivalentem hebrejského שנה). [10] => [11] => Původně výraz ''tana'' označoval pouze člověka, který sloužil jako „živá kniha“ – výuka ústní Tóry probíhala tak, že ''tana'' přišel před studenty a odříkal jim zpaměti tradovaný text. Poté teprve nastoupil učitel (rav, rabi), který začal tradici přednesenou tanou vykládat a vyučovat – rovněž ústně. Tato praxe a především postava ''tany'' se leckdy setkávala ze strany [[rabín]]ů z pohrdáním a despektem (''„Kouzelník mumlá, a neví co říká, tana učí, a také neví co říká.“''[[Babylónský talmud]], [[Traktát Sota|Sota]] 22a: {{Cizojazyčně|tmr|רטין מגושא ולא ידע מאי אמר תני תנא ולא ידע מאי אמר}}). [12] => [13] => Jako první tanaité jsou podle tradice většinou uváděni [[Šamaj]] a [[Hilel]], kteří byli zároveň posledním z [[Pět párů|pěti párů]] (hebrejsky ''zugot''). První tanaité, kteří začali ústní tradici zaznamenávat, byli [[rabi Akiva]] a [[rabi Me'ir]]. Většina anonymních výroků v mišně je později připisována těmto dvěma učencům. Od rabiho Akivy převzal dle tradice ''mišnu'' (tedy učení) rabi Jehuda ha-Nasi, nazývaný v mišně i v talmudu prostě „Rabi“, případně „Rabejnu ha-kadoš“ (náš svatý učitel). Jeho synové pak redakci textu mišny dokončili. [14] => [15] => {{Judaismus}} [16] => [17] => == Struktura a obsah mišny == [18] => Mišna se skládá ze šesti oddílů – pořádků (''sedarim'', sing. ''seder'' {{Cizojazyčně|he|סדר}}). Každý seder se skládá z určitého počtu traktátů, hebrejsky ''masechtot'', sg. {{Cizojazyčně|he|מסכת}} ''masechet'' (aramejsky ''masechta''), dosl. tkanina. Každý traktát se dělí na kapitoly (''prakim'', sg. ''perek''), které se skládají z menších jednotek nazývaných ''mišnajot'' (sing. ''mišna''). Mišna uvádí traktáty podle tématu, nikoli podle biblického pořadí. Předmětové (tematické) uspořádání Mišny se stalo i osnovou celého Talmudu. [19] => * '''Oddíl první: ''[[Zera'im]]''''' („Semena“). 11 traktátů. Zabývá se zákony souvisejícími převážně se zemědělstvím. V tomto sederu také existuje jediná výjimka, neboť jeho prvním traktátem je traktát Berachot, tj. požehnání, který přímo s tematikou zemědělství nesouvisí. Tato anomálie je vysvětlena dvěma důvody. Prvním je ten, že traktát Brachot obsahuje kromě řady jiných i zákony o požehnání po jídle - Birkat ha-mazon. Druhý důvod je ten, že učenci schválně ustavili tento traktát, aby byl prvním, neboť i požehnání se říkají před vykonáním [[micva|micvy]]. [20] => ** Berachot - požehnání - 9 kapitol. Recitace [[Šema Jisra'el|Šema]], [[Amida|Amidy]], požehnání díků, [[Birkat ha-mazon]], vyslovování [[Boží jména v judaismu|Božích jmen]]. [21] => ** Pe'a - okraj pole - 8 kapitol. Výklad Lv 19,9, 23,22 a Dt 24,19. Postavení chudých. Definice okraje pole, který má být chudým ponechán, kdo má na okraj pole nárok. [22] => ** Demaj - podezřelé - 7 kapitol. Věci, které jsou podezřelé, že z nich nebyl oddělen [[desátek]]. [23] => ** Kilajim - různé - 9 kapitol. Zákony ohledně mísení určitých plodin, zvířat a tkanin. Co je ''kilajim'' a co ne. [24] => ** Ševi'it - sedmý (rok) - 10 kapitol. Zákony ohledně [[šmita|sedmého roku]] - rok odpočinutí, milostivé léto, propouštění otroků a prominutí dluhu. Prosbul. [25] => ** Terumot - kněžské desátky - 11 kapitol. Výklad Nu 18 a Dt 18,4. Odvody levitů kněžím, jak určit velikost dávky. Znečištění trumy. [26] => ** Ma'asrot - desátky - 5 kapitol. Výklad Nu 18,21. Z čeho je povinné odvádět desátek a z čeho ne. [27] => ** Ma'aser šeni - druhý desátek - 5 kapitol. Dt 14,22 - desátek, který má být určen pro Jeruzalém. [28] => ** Chala - chléb, těsto - 4 kapitoly. Výklad Nu 15,8. Jak se odděluje [[chala]]. [29] => ** Orla - neobřezané (stromy) - 3 kapitoly. Výklad Lv 19,23. Kdy se smí jíst a kdy nesmí jíst plody stromů a vinné révy. [30] => ** Bikurim - prvotiny - 3 kapitoly. Přinášení a obětování prvotin. Rozdíl mezi prvotinami a desátkem. [31] => * '''Oddíl druhý: ''[[Mo'ed]]''''' („Stanovené časy“). 12 traktátů. Zákony ohledně Šabatu a svátků. [32] => ** Šabat - 24 kapitol. Přenášení předmětů o šabatu. Rozdíl mezi soukromým a veřejným prostorem. Příprava na šabat, čeho by se měl člověk vyvarovat. [[39 zakázaných prací]]. ''[[Mukce]]'' (to, co zůstane o šabatu stranou). Povolené činnosti na šabat. [33] => ** Eruvin - prolnutí - 10 kapitol. Eruv - ustanovení, díky kterému je možné obejít některá z ustanovení šabatu (přenášení, příprava jídla apod.) [34] => ** Pesachim - 10 kapitol. [[Pesach]]ová oběť, zničení kvasu, příprava [[maces]]ů, seder. [35] => ** Šekalim - šekely - 8 kapitol. Daň půl šekelu na Chrám (Ex 30,12). [[Jeruzalémský chrám|chrámové]] nádoby, [[archa úmluvy]], chrámové nádvoří, chrámová opona. [36] => ** Joma - (ten) den - 8 kapitol. Zákony ohledně [[Jom kipur]]. Zákony týkající se [[velekněz]]e. [37] => ** Suka - stan - 5 kapitol. Zákony týkající se svátku [[Sukot]]. Zhotovení suky. Zákony ohledně [[lulav]]u a [[etrog]]u. [38] => ** Bejca - vejce - 5 kapitol. Nazývaný též Jom tov - svátek. Název podle úvodních slov „Vejce, které je sneseno ve svátek…“ Sporné výklady ohledně svátků, spory mezi Šamajem a Hilelem. Přeprava potravin o svátcích, zákaz rozdělávání ohně apod. [39] => ** Roš ha-šana - Nový rok - Druhy nových roků, [[Roš ha-šana|nový rok letopočtů]], nový rok králů, nový rok vegetativní, [[Tu bi-švat|nový rok stromů]]. Určování [[Roš chodeš|novoluní]]. [[Šofar]] a troubení na něj. Požehnání na Nový rok. [40] => ** Ta'anit - [[půst]] - 4 kapitoly. Půst za déšť, kdy se postit a kdy ne, příběhy Choniho ha-Me'agele - kresliče kruhů. Postní dny. [41] => ** Megila - svitek (ve významu [[kniha Ester]]) - 4 kapitoly. Kdy se čte megila na [[purim]]. Jak se čte. Kdy se číst nesmí. Jak a kdy se [[čtení z Tóry|čte z Tóry]] a proroků. Platnost a neplatnost svitků. Spory ohledně veřejného čtení. Které texty je možno překládat a které ne. [42] => ** Mo'ed katan - malý svátek - 3 kapitoly. Předpisy pro [[chol ha-mo'ed]]. [43] => ** Chagiga - pouť - 3 kapitoly. [[Poutní svátky]]. Kdy chodit do [[Jeruzalémský chrám|Chrámu]]. Rabínská ordinace (smicha). Mytí rukou. [44] => * '''Oddíl třetí: ''[[Našim]]''''' („Ženy“). 7 traktátů. Týká se sňatků a rozvodů, některých forem přísah, a zákonů zasvěceného (nazíra). [45] => ** Jevamot - [[levirát]]ní sňatky. - 16 kapitol. Chalica. Koho si nesmí vzít velekněz. Amonovci. Proselyté. [46] => ** Ketubot - svatební smlouvy - 13 kapitol. Věno, obnos, který muž dává ženě a který si žena v případě rozvodu či smrti manžela ponechá. Znásilnění a tresty za něj. Vzájemné povinnosti muže a ženy. Majetek ženy. Vdovy a jejich práva. [47] => ** Nedarim - sliby - 11 kapitol. Sliby a zrušení slibů. Co je a co není slib. Neplatné sliby. Lži, Kdo smí koho zprostit slibu a za jakých okolností. [48] => ** Nazir - zasvěcenec - 9 kapitol. Nazírství, jak dlouho trvá. Co nazír smí a nesmí. Oběť nazíra. Ženy a otroci jako nazíři. [49] => ** Sota - cizoložnice - 9 kapitol. Žárlivost muže. Kněží a obyčejní izraelité. Závěrečná mišna obsahuje některá [[mesiáš]]ská znamení (jedná se o jeden z nejstarších zaznamenaných projevů mesianismu a [[eschatologie|eschatologických]] představ). [50] => ** Gitin - rozvodové listy - 9 kapitol. Zákony a předpisy ohledně rozvodů. Podmínky a důvody rozvodu. [51] => ** Kidušin - zásnuby - 4 kapitoly. Uzavírání sňatku. Nabývání vlastnictví. Zásnuby prostřednictvím zástupců. Podmínky. Osobní status člověka. ''[[Jichud]]''. Etika. [52] => * '''Oddíl čtvrtý: ''[[Nezikin]]''''' („Škody“). 10 traktátů. Týká se občanského a trestního práva, fungování soudů a přísah. [53] => ** Bava kama - první brána - 10 kapitol. Poškození cizí věci. Poškození z důvodu krádeže. Náhrada škody. Kdy je kdo povinen co nahradit a kdy může poškozený náhradu žádat. Krádež a náhrada škody. [54] => ** Bava meci'a - prostřední brána - 10 kapitol. Nalezené předměty. Vracení nalezených předmětů. Zástavy a úroky. Vymáhání. [55] => ** Bava batra - poslední brána - 10 kapitol. Dělení majetku. Dědictví. Ručitelé. Původně všechny „bavot“ tvořily jeden velký traktát „Nezikin“. [56] => ** [[Sanhedrin]] - soudní dvůr - 10 kapitol. Kolik členů má mít soud. Majetkové a hrdelní soudy. Kdo může a kdo nesmí soudit nebo svědčit. Tresty smrti. Zvláštní příklady (vzpurný syn, recidivista). Poprava. Podíl na budoucím světě, nepravý prorok. [57] => ** Makot - rány - 4 kapitoly. Fyzické tresty. Bití. 39 ran. Bičování jako náhrada trestu smrti. [58] => ** Ševu'ot - přísahy - 8 kapitol. Druhy přísah, lehkomyslné přísahy. Přísahy svědků a soudců. Obchodní přísaha. [59] => ** Edujot - svědectví - 8 kapitol. Svědectví o výrocích dřívějších učitelů. [60] => ** Avoda zara - modloslužba - 5 kapitol. [[Idolatrie]]. Modly. Jak postupovat u věcí zakoupených u modlářů. [61] => ** Avot - otcové - 5 (6) kapitol. Ryze etický traktát, nazývaný též Pirkej Avot - výroky otců. Tradování ústní tradice od Mojžíše až po tanaity. Pravidla chování a morálky. [62] => ** Horajot - vyučování - 3 kapitoly. Mylné rozhodnutí. Oběť za hřích. Rozdíly mezi veleknězem a obyčejnými kněžími. [63] => * '''Oddíl pátý: ''[[Kodašim]]''''' („Svatosti“). 11 traktátů. Týká se obětních obřadů, Chrámu, a zákonů stravování. [64] => ** Zevachim - oběti - 14 kapitol. Zápalné oběti. Odlévání krve. Kde se která oběť obětuje. Spalování obětí. [65] => ** Menachot - pokojné (oběti) - 13 kapitol. Smysl těchto obětí. Výklad Lv 2, Lv 5, 6, 7. Nu 6. Přídavná oběť. Úlitby. [66] => ** Chulin - světské (věci) - 12 kapitol. Porážka zvířat, zákony o [[kašrut]]u. Maso a mléko. [67] => ** Bechorot - prvorození - 9 kapitol. Prvorozená dobytčata, prohlídka, obětování. [68] => ** Arachin - odhad - 9 kapitol. Vzetí do zástavy, zaplacení slíbeného obnosu. [69] => ** Temura - výměna - 7 kapitol. Zač smí být vyměněno obětní zvíře. Oběť jednotlivce a oběť společenství. [70] => ** Keritot - vytětí - 6 kapitol. Trest ''karet'' - vytětí z Izraele (Ex 12,15). Smrt bez potomků, předčasná smrt. 36 provinění. Oběť za vinu. Smíření o Jom Kipur. [71] => ** Me'ila - zpronevěra - 6 kapitol. Zpronevěra zasvěcené oběti. [72] => ** Tamid - každodenní oběť - 6 (7) kapitol. Zákony týkající se každodenní oběti. Úklid oltáře, vynášení popela, ranní modlitba, kněžské požehnání. [73] => ** Midot - míry - 5 kapitol. Rozměry Chrámu. Brány Chrámu. Vybavení. [[Chrámová hora]]. Chrám, jeho nádvoří a síně. [74] => ** Kinim - hnízda (ptáků) - 3 kapitoly. Oběť holoubat. Oběť šestinedělek. [75] => * '''Oddíl šestý: ''[[Teharot]]''''', (také: ''Tohorot'') („Čistoty“). 12 traktátů. Název je eufemismem, ve skutečnosti pojednává o rituálních nečistotách - bylo by ovšem neslušné nazvat pořádek mišny "nečistoty". [76] => ** Kelim - nádoby (nástroje) - 30 kapitol. Nečistota nástrojů a nádob. Druhy nástrojů a jejich znečištění. [77] => ** Oholot - stany (příbytky) - 18 kapitol. Znečištění obydlí mrtvolou. Hřbitovy. Domy pohanů. [78] => ** Nega'im - ranění (malomocenstvím) - 14 kapitol. Lv 13 - 14. Malomocenství, prohlídka knězem. Malomocenství domů a šatů. Očišťování. [79] => ** Para - (červená) kráva - 12 kapitol. Výklad Nu 19. Vlastnosti krávy. Příprava popela, který sloužil k očišťování. [80] => ** Teharot (Tohorot) - čistoty - 10 kapitol. Znečištění trvající do západu slunce. Špatná porážka zvířete. Stupně znečištění. [81] => ** Mikva'ot - očistné koupele - 10 kapitol. Nádoby, malomocní, výtoky. Rozměry mikve. Kdy je mikve účinná a kdy ne. [82] => ** Nida - krvotok - 10 kapitol. Lv 12 a 15. Menstruující žena. Šestinedělka. Dospívání dívek. [83] => ** Machširin - to, co je schopné znečistit - 6 kapitol. Znečištění tekutinami. [84] => ** Zavim - lidé postižení výtoky - 5 kapitol. Mužský výtok. Poluce. Znečištění věcí. [85] => ** Tevul jom - kdo se vykoupal tentýž den - 4 kapitoly. Stav mezi úplnou nečistotou a čistotou. Které věci smí a které ne. [86] => ** Jadajim - ruce - 4 kapitly. Znečištění a očišťování rukou. Knihy, které "znečišťují ruce", tj. jsou svaté. Biblický kánon. Rozdíly mezi farizeji a saduceji. [87] => ** Ukcin - stonky - 3 kapitoly. Nečistota ovoce, nečistota stonků. [88] => [89] => == Menší traktáty == [90] => Jako menší nebo mimokanonické ({{Vjazyce2|he|מסכתות קטנות}}) se označují traktáty, které už do Mišny nebyly zařazeny. Sedm z těchto traktátů je zmíněno v [[midraš]]i.Kohelet raba 6:8; počet sedmi mimokanonických traktátů zmiňuje i [[Ramban]] v komentáři k [[Traktát Bava meci'a|Bava meci'a]] 71b. Ačkoli nejsou tedy součástí běžných vydání mišny, tradice v nich zaznamenané mají stejnou právní váhu jako u „kanonických“ traktátů. V moderních edicích [[Talmud]]u jsou některé traktáty zpravidla zařazovány na konec oddílu [[Nezikin]]: [91] => [92] => # ''Gerim'' – zákony ohledně [[Gijur|konverze k judaismu]]. [93] => # ''Kutim'' – Samaritáni – rozdíly mezi Samaritánem a Izraelcem, co mají společného, co je přijatelné od Samaritána pro Izraelce a naopak. [94] => # ''Avadim'' – služebníci, otroci – nařízení týkající se zacházení s otroky a se sluhy. [95] => # ''Sefer Tora'' – týká se psaní [[sefer Tora|svitků Tóry]]. [96] => # ''Tfilin'' [97] => # ''Cicit'' [98] => # ''Mezuza'' [99] => [100] => Kromě toho mezi mimokanonické traktáty patří: [101] => * ''Avot de-rabi Natan'' – původně byl považován za apokryfní verzi ''Avot'', ale současné výzkumy{{Doplňte zdroj}} ukazují, že možná tento traktát je v některých věcech původní verzí Avot. [102] => * ''Sofrim'' – písaři – zabývající se zákony ohledně psaní svitků svatých písem. [103] => * ''Smachot'', nebo také ''Evel rabati'' – doslova „velké truchlení“ – zákony týkající se období smutku. [104] => * ''Kala'' a ''Kala rabati'' – nevěsta – zákony týkající se svateb. [105] => * ''Derech erec raba'' a ''Derech erec zuta'' – dosl. Velká a malá cesta země – tj. způsoby, zvyky, mravy; Menší je adresován učencům, týká se pokory a skromnosti. [106] => * ''Erec Jisra'el'' [107] => * ''Perek ha-šalom'' [108] => [109] => == Vztah mezi Tanachem a mišnou == [110] => ''viz [[Ústní tóra]]'' [111] => [112] => == Komentáře a výklady mišny == [113] => První výklad mišny byl zformován během prvních staletí po jejím uzavření a tím byla [[gemara]]. Obsáhlost a vzájemná provázanost látky mišny a gemary způsobila, že teprve v [[9. století]] začala být mišna opět v židovských kruzích chápána jako samostatné dílo a tak k ní bylo přistupováno. První samostatný komentář k mišně sepsal [[Sa'adja Ga'on]] v 9. století – tento komentář se nám ovšem nezachoval a známe jej pouze prostřednictvím zmínek v jiných dílech. Další úplný komentář přináší až v r. [[1168]] [[Maimonides]], který ho nazval {{vjazyce|ar}} ''Kitáb as-siraj'', {{vjazyce|he}} ''Sefer ha-ma'or'', kniha světla. Jeho komentář se stal slavným mj. díky úvodu k desáté kapitole traktátu Sanhedrin, kde formuloval svých [[Principy víry v judaismu#Maimonidových 13 článků víry|třináct článků víry]]. [114] => [115] => Tradiční vydání mišny mají ovšem jiné komentáře – tím prvním je komentář [[Ovadja di Bertinoro|Ovadji di Bertinoro]], častěji uváděný jako „Bertinora“ (15. stol. [[Itálie]]). Jeho komentář čerpá z Maimonida, ale také z gemary a z [[Raši]]ho komentáře k talmudu. K Bertinorovu komentáři napsal výklad následník [[Maharal]]a, pražský rabín [[Jom Tov Lipmann Heller]]. Ten svůj komentář nazval uctivě ''Tosafot Jom Tov'' (Dodatky od Jom Tova), ačkoli se jedná o plnohodnotný a obsáhlý komentář. [116] => [117] => Mezi další významné komentátory patřil [[Ga'on z Vilna]], [[Šlomo Lurja]] a [[Akiva Eger]] [118] => [119] => Kromě těchto tradičních komentářů jsou v současné době populární další komentáře: [120] => * komentář rabína [[Adin Steinsaltz|Adina Steinsaltze]] k talmudu, který rovněž čerpá z Rašiho, [121] => * komentář [[Chanoch Albek|Chanocha Albeka]] z let 1952-59, nesmírně populární v akademických i náboženských kruzích, který byl prvním opravdu moderním komentářem k mišně, [122] => * velkou oblibu si získal i obsáhlý a velmi kvalitní moderní komentář [[Pinchas Kehati|Pinchase Kehatiho]] z let 1955–1964, který v moderním pojetí spojuje to nejlepší ze všech předchozích komentátorů i Gemary dohromady a de facto je všechny cituje. Jeho komentář nazvaný ''Mišnajot mevo'arot'' (Vysvětlené mišny), v židovských kruzích známý prostě jako „Kehati“, byl přeložen do angličtiny a ruštiny, některé traktáty i do dalších jazyků. [123] => [124] => == Odkazy == [125] => [126] => === Reference === [127] => [128] => [129] => === Literatura === [130] => * {{Citace monografie [131] => | příjmení = Bergman [132] => | jméno = Meir Zvi [133] => | titul = Gateway to Talmud [134] => | překladatelé = Nesanel Kasnett [135] => | jazyk = anglicky [136] => | editoři = Tzvi Zev Arem [137] => | vydavatel = Mesorah Publications [138] => | místo = Brooklyn, NY [139] => | rok = 1985 [140] => | isbn = 0-89906-208-3 [141] => | počet stran = 156 [142] => | kapitola = 2-3 [143] => | strany = 43–60 [144] => }} [145] => * {{Citace monografie [146] => | příjmení = Cohen [147] => | jméno = Abraham [148] => | titul = Talmud pro každého [149] => | vydavatel = Sefer [150] => | místo = Praha [151] => | rok = 2006 [152] => | vydání = 1 [153] => | počet stran = 479 [154] => | jazyk = česky [155] => | isbn = 80-85924-49-8 [156] => }} [157] => * Kehati, Pinchas: Mišnajot mevo'arot [158] => * {{Citace monografie [159] => | příjmení = Newman [160] => | jméno = Ja'akov [161] => | příjmení2 = Sivan [162] => | jméno2 = Gavri'el [163] => | rok = 1992 [164] => | titul = Judaismus od A do Z [165] => | překladatelé = Gita a Dušan Zbavitelovi [166] => | vydavatel = Sefer [167] => | místo = Praha [168] => | isbn = 80-900895-3-4 [169] => | počet stran = 285 [170] => | kapitola = Mišna [171] => | typ kapitoly = heslo [172] => }} [173] => * {{Citace monografie [174] => | příjmení = Sládek [175] => | jméno = Pavel [176] => | titul = Malá encyklopedie rabínského judaismu [177] => | vydavatel = Libri [178] => | místo = Praha [179] => | rok = 2008 [180] => | vydání = 1 [181] => | počet stran = 255 [182] => | jazyk = česky [183] => | isbn = 978-80-7277-379-4 [184] => | kapitola = Mišna [185] => | typ kapitoly = heslo [186] => | strany = 156–157 [187] => }} [188] => * {{Citace monografie [189] => | příjmení = Sláma [190] => | jméno = Petr [191] => | titul = Tanu rabanan: Antologie rabínské literatury [192] => | vydavatel = Vyšehrad [193] => | místo = Praha [194] => | rok = 2010 [195] => | vydání = 1 [196] => | počet stran = 552 [197] => | jazyk = česky [198] => | isbn = 978-80-7021-722-1 [199] => }} [200] => * {{Citace monografie [201] => | příjmení = Stemberger [202] => | jméno = Günter [203] => | odkaz na autora = Günter Stemberger [204] => | titul = Talmud a Midraš [205] => | vydavatel = Vyšehrad [206] => | místo = Praha [207] => | rok = 1999 [208] => | jazyk = česky [209] => | isbn = 80-7021-301-9 [210] => | překladatelé = Petr Sláma [211] => | strany = 143–187 [212] => }} [213] => * Porton, Gary G.: Understanding Rabbinic Literature [214] => * {{Citace monografie [215] => | příjmení = Nosek [216] => | jméno = Bedřich [217] => | odkaz na autora = Bedřich Nosek [218] => | titul = Pirkej avot. Výroky otců. Traktát babylónského Talmudu s úvodem a komentářem [219] => | vydavatel = Sefer [220] => | místo = Praha [221] => | rok = 1994 [222] => | jazyk = česky, hebrejsky [223] => | isbn = 80-900895-7-7 [224] => }} [225] => [226] => === Související články === [227] => * [[Halacha]] [228] => * [[Tosefta]] [229] => * [[Gemara]] [230] => * [[Talmud]] [231] => * [[Ústní Tóra]] [232] => [233] => === Externí odkazy === [234] => * {{Commonscat|Mishnah}} [235] => * {{Otto|heslo=Mišná}} [236] => * {{Wikizdroje|dílo=Mišna}} [237] => * {{Wikizdroje2|jazyk=he|dílo=משנה|Mišna}} [238] => [239] => [240] => * [http://misnajomitblog.wordpress.com Mišna Jomit]{{Nedostupný zdroj}} – kontinuální překlad Mišny do češtiny [241] => * [http://mogen.org/cs/?page_id=2 Mogen Ovaus] {{Wayback|url=http://mogen.org/cs/?page_id=2 |date=20090105144726 }} – kompletní text mišny v hebrejštině, část přeložena do češtiny [242] => * [https://web.archive.org/web/20101208122516/http://www.talmidim.cz/misna/ Talmidim] – překlad některých traktátů mišny [243] => [244] => {{Mišna}} [245] => [246] => {{Autoritní data}} [247] => {{Portály|Hebraistika}} [248] => [249] => [[Kategorie:Mišna| ]] [250] => [[Kategorie:Talmud]] [251] => [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [] => )
good wiki

Mišna

tana'im, židovských učenců období do 2. století.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jeruzalémský chrám','gemara','Nezikin','midraš','Talmud','judaismus','kašrut','Akiva Eger','9. století','maces','chol ha-mo\'ed','Amida'

Amida

Gemara

Judaismus

Judaismus je nejstarší abrahamovská náboženská tradice a kultura židovského lidu.

Kašrut

Maces

Midraš

Talmud