Array ( [0] => 15378248 [id] => 15378248 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mikroklin [uri] => Mikroklin [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Microcline-199473.jpg|náhled|Mikroklin z lokality Papachacra, departement Belen, Catamarca, Argentina]] [1] => '''Mikroklin''' je velmi rozšířený [[minerál]] ze skupiny [[Živce|živců]] v rámci [[Systematická mineralogie|minerální třídy]] [[Křemičitany|silikát]]ů s idealizovaným chemickým složením K[AlSi3O8]Hugo Strunz, Ernest H. Nickel: ''Strunz Mineralogical Tables. Chemical-structural Mineral Classification System''. 9. vydání. Vyd. Schweizerbart’sche Verlagsbuchhandlung (Nägele u. Obermiller), Stuttgart 2001, {{ISBN|3-510-65188-X}}, S. 694. a chemicky je to tedy [[Křemičitany|křemičitan]] hlinitodraselný. Strukturně patří mezi [[tektosilikáty]]. [2] => [3] => Většinou vytváří  prizmatické až tabulkové [[krystal]]y, ale vyskytuje se také jako zrnité až masivní minerální agregáty. Nepoškozené plochy průhledných až průsvitných krystalů mají skelný [[lesk]], zatímco [[Štěpnost|štěpné]] plochy se třpytí spíše jako [[perleť]]. [4] => [5] => Vzhledem k tvorbě [[Smíšený krystal|smíšených krystalů]] s [[albit]]em je část draslíku v mikroklinu [[Substituce (mineralogie)|nahrazena]] [[sodík]]em. Různé cizorodé příměsi způsobují, že mikroklin je v důsledku jeho [[dvojčatění]] nebo chybám mřížky zřídka bezbarvý nebo bílý. Často získává světle žlutou, růžovou až červenou, modrou až zelenou nebo šedou až hnědou barvu. Známá je zelená až modrozelená odrůda [[amazonit]], která je pro svou hru barev často využívána jako [[drahokam]]. [6] => [7] => == Etymologie a historie == [8] => Mikroklin byl poprvé nalezen v roce 1830 poblíž [[Stavern (Norsko)|Stavernu]] v Norsku a byl popsán [[August Breithaupt|Augustem Breithauptem]], který minerál pojmenoval podle [[Řečtina|řeckých]] slov μικρός ''mikrós'' pro „malý“ a κλίνειν ''klin'' pro „nakloněný", protože štěpné plochy vykazují odchylky od 90°. [9] => [10] => == Klasifikace == [11] => Již v zastaralém, ale stále ještě používaném 8. vydání ''[[Strunzova klasifikace minerálů|Systémové klasifikace minerálů podle Strunze]]'' patřil mikroklin do minerální třídy „silikáty a germanáty" a tam do oddělení „Gerüstsilikate (Tektosilikate)“, kde spolu s [[anortoklas]]em, [[ortoklas]]em a [[sanidin]]em tvoří podskupinu "Draselné živce" se systémovým číslem ''VIII/F.03a'' v rámci rodiny [[Živce|živců]]. [12] => [13] => Od roku 2001 platná a roku 2009 [[Mezinárodní mineralogická asociace|Mezinárodní mineralogickou asociací (IMA)]] aktualizovaná systemizace minerálůErnest H. Nickel, Monte C. Nichols: ''IMA/CNMNC List of Minerals 2009''. (PDF 1703 kB) Ve: ''cnmnc.main.jp''. IMA/CNMNC, Januar přiřazuje mikroklin do poněkud odlišně definovaného oddělení „skeletových silikátů (tektosilikátů) bez [[zeolit]]ické H2O“. To se ještě dále dělí podle možné přítomnosti dalších [[anion]]tů, takže minerál nalezneme podle složení v podsekci „skeletové silikáty (tektosilikáty) bez přídavných aniontů", kde je spolu s mezičleny [[adulár]], anortoklas, [[hyalofan]] a dále s [[buddingtonit]]em, [[celsian]]em, [[monalbit]]em, ortoklasem, [[rubiklin]]em a [[sanidin]]em, zařazena také skupina „alkalické živce" se systémovým číslem ''9.FA.30'' v rámci rodiny živců. [14] => [15] => [[Klasifikace minerálů podle Dana]], která se používá především v anglicky mluvícím světě, řadí mikroklin také do třídy „silikátů a germanátů“ a tam do oddělení „skeletových silikátů s Al-Si mřížkou“. Je zařazen ve skupině "K (Na,Ba)-živce" se systémovým číslem ''76.01.01'' v podsekci „s mřížkou Al-Si". [16] => [17] => == Krystalová struktura == [18] => Mikroklin krystalizuje [[Trojklonná soustava|trojklonně]] v [[Prostorováé skupina|prostorové skupině]] C1 (prostorová skupina-č. 2, pozice 3)Číslování této osové polohy neodpovídá pořadí [[Mezinárodní tabulka pro krystalografii|Mezinárodní tabulce pro krystalografii]]., [[Krystalová mřížka|mřížkové]] parametry a = 8,59 [[Ångström|Å]]; b = 12,97 Á; c = 7,22 Á; a = 90,6°; β = 116,0° a y = 87,6° a také čtyři [[Chemický vzorec|chemické vzorce]] na [[Elementární buňka|elementární buňku]]. [19] => [20] => == Varianty a modifikace == [21] => [[Soubor:Microcline-Albite-197983.jpg|vlevo|náhled|Amazonit z Yucca Hill, Lake George, Colorado, USA]] [22] => Sloučenina K[AlSi3O8] je [[Polymorfie|dimorfní]] a vyskytuje se vedle trojklonně  krystalizující nízkoteplotní [[Polymorfie|modifikace]] mikroklinu ještě také jako [[Jednoklonná soustava|jednoklonně]] krystalizující vysokoteplotní modifikace ortoklasu. [23] => [24] => Jedinou známou variantou je světle až tmavě zelený amazonit. [25] => [26] => == Vznik a naleziště == [27] => [[Soubor:Quartz-Microcline-182568.jpg|náhled|Mikroklin (světlý) s kouřovým křemenem z Conway, Carroll County, New Hampshire, USA (velikost: 5,9 cm × 5,9 cm × 3,9 cm)]] [28] => Mikroklin vzniká [[Magmatická hornina|magmaticky]] v [[Žula|žule]], [[pegmatit]]u a [[syenit]]u nebo [[Metamorfovaná hornina|metamorfně]] v různých horninách. Také vytváří [[Pseudomorfoza|pseudomorfy]] [[sanidin]]u. [29] => [30] => Mezi doprovodné minerály mikroklinu patří [[albit]], [[biotit]], [[fluorit]], [[muskovit]], [[křemen]], různé [[amfibol]]y a různé [[turmalín]]y a také rudní minerály jako [[spodumen]], [[amblygonit]], [[kasiterit]] a [[tantalit]]. [31] => [32] => Mikroklin se vyskytuje na mnoha lokalitách a je známo téměř 5000 lokalit (stav k roku 2015). [33] => [34] => Výjimečnými lokalitami mikroklinů je známé pohoří [[Black Hills]] v americkém státě [[Jižní Dakota]], kde byly nalezeny obrovské krystaly o průměru až 12 metrů.Petr Korbel, Milan Novák: ''Mineralien-Enzyklopädie (= Dörfler Natur)''. Edice Dörfler ve vydavatelství Nebel-Verlag, Eggolsheim 2002. Největší dosud známý mikroklinový krystal, který je považován za největší krystal na světě, pochází z dolu ''Devils Hole Beryl Mine'' v okrese [[Fremont County (Colorado)|Fremont]] v [[Colorado|Coloradu]], kde byl objeven v roce 1981. Krystal je dlouhý 49,38 metrů, má průřez 35,97 m × 13,72 m a váží 15 908,89 tun.{{Citace elektronického periodika [35] => | titul = Mineralienatlas - Fossilienatlas [36] => | periodikum = www.mineralienatlas.de [37] => | url = https://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/Mineralrekorde?lang=de [38] => | jazyk = de [39] => | datum přístupu = 2022-03-06 [40] => }} [41] => [42] => V Česku se vyskytuje jako ''amazonit'' na Žďáru u Rudy na severní Moravě.{{Citace monografie [43] => | příjmení = Svoboda [44] => | jméno = Josef F. [45] => | titul = Naučný geologický slovník II. díl, A–M [46] => | vydání = 1 [47] => | vydavatel = Československá akademie věd [48] => | místo = Praha [49] => | rok vydání = 1960 [50] => | počet stran = 704 [51] => | strany = 666 [52] => }}Mezi větší nálezové oblasti patří Afghánistán, Argentina, Brazílie, Čína, Kanada, Myanmar (Barma), Česká republika, Finsko, Francie, Grónsko, Indie, Itálie, Japonsko, Madagaskar, Namibie, Norsko, Spojené království (UK) a Spojené státy americké (USA).{{Citace elektronického periodika [53] => | titul = Mineralienatlas - Fossilienatlas [54] => | periodikum = www.mineralienatlas.de [55] => | url = https://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/MineralDataShow?lang=de&mineralid=2533§ions=12 [56] => | jazyk = de [57] => | datum přístupu = 2022-03-07 [58] => }} [59] => [60] => == Využití == [61] => Mikroklin se používá jako surovina v [[Keramika|keramickém]], [[Sklo|sklářském]] a [[smalt]]ovacím průmyslu.Hans Jürgen Rösler: ''Lehrbuch der Mineralogie''. 4. rozšířšné vydání. Vydal: Deutscher Verlag für Grundstoffindustrie Jeho odrůda, amazonit, se používá jako drahokam.Walter Schumann: ''Edelsteine und Schmucksteine. Alle Arten und Varietäten. 1900 Einzelstücke.'' 16. přepracované vydání. Vydal BLV Verlag, Mnichov 2014, {{ISBN|978-3-8354-1171-5}}, S. 180. [62] => [63] => == Reference == [64] => [65] => [66] => == Literatura == [67] => * Paul Ramdohr, Hugo Strunz: ''Klockmanns Lehrbuch der Mineralogie''. 16. vydání.Nakladatelství Ferdinand Enke Verlag, 1978, {{ISBN|3-432-82986-8}}, S. 776, 777. [68] => [69] => == Externí odkazy == [70] => * {{commonscat|Microcline|Mikroklin}} [71] => [72] => * [[mineralienatlas:Mineralienportrait/Feldspat/Mikroklin|Atlas minerálů a fosilií]], mikroklin, {{de}} [73] => * [http://mineralogie.sci.muni.cz/index.htm Multimediální  studijní texty z mineralogie pro bakalářské studium] [74] => * [https://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/MineralData?mineral=Mikroklin Mikroklin v lexikonu minerálů], {{de}} [75] => * [https://web.archive.org/web/20170201100336/http://www.geologieinfo.de/mineralgruppen/feldspaete.html Geologie-info], živce, {{de}} [76] => {{Autoritní data}} [77] => [78] => [[Kategorie:Drahé kameny]] [79] => [[Kategorie:Minerály krystalizující trojklonně]] [80] => [[Kategorie:Minerály 8. třídy]] [81] => [[Kategorie:Živce]] [82] => [[Kategorie:Tektosilikáty]] [] => )
good wiki

Mikroklin

Mikroklin z lokality Papachacra, departement Belen, Catamarca, Argentina Mikroklin je velmi rozšířený minerál ze skupiny živců v rámci minerální třídy silikátů s idealizovaným chemickým složením K[AlSi3O8] a chemicky je to tedy křemičitan hlinitodraselný. Strukturně patří mezi tektosilikáty.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sanidin','albit','Křemičitany','Polymorfie','Živce','minerál','Stavern (Norsko)','Metamorfovaná hornina','Soubor:Microcline-199473.jpg','Substituce (mineralogie)','Systematická mineralogie','Žula'

Albit

Křemičitany

Minerál

Polymorfie

Sanidin

Živce

Žula